Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně a poslanci, já jenom velmi stručně, protože mně tady připadá, že vždycky jako by někdo poslouchal jenom jedním uchem nebo jednu část.
        K tomu, co tady zaznělo, tak zaprvé: Já si dovedu představit, neříkám, že to vím, ale dovedu si představit, že senátoři jsou schopni poté, co Poslanecká sněmovna v podstatě téměř projedná doprovodný zákon, jak to navrhoval Marek Benda, že si ho přečtou a tím pádem se dozvědí, co v něm asi tak zhruba je a bude, a dokážou s tou věcí pracovat a třeba i potom jednat o ústavním zákoně, aniž by ho tam ještě měli. To opravdu takhle inteligentní jsme! To je první věc.
        A druhá věc, co je pravda a co se nestalo, je, že tam byla ještě druhá podmínka a druhý slib, o kterém pan poslanec Sklenák, který mě stejně neposlouchá, na což jsem byl upozorněn, že se stane, nemluvil. A to je, že ještě měla vláda předložit zároveň - "současně" je napsáno v programovém prohlášení vlády - i návrh na zjednodušení systému kontrol. Což se nestalo. A já upozorňuji, že pokud se to nestane, tak pokud Senát bude dál chtít být kontinuální a konzistentní, tak nebude hlasovat pro změnu Ústavy, protože chce, aby změna Ústavy byla schválena až v okamžiku, kdy dojde ke zjednodušení kontrol. A protože se někdy stává, že vlivem některých nepozorných nebo jinak zaujatých poslanců se tady dějí potom věci, nad kterými jenom my otvíráme ústa, jako například schválení zákona o podpoře sportu s tím, že bude muset být tady 6 253 plánů rozvoje sportu a budou muset býti kontrolovány, tak naší jedinou možností, jak dosáhnout racionálního postupu v případě rozšíření kontrolní pravomoci NKÚ a doprovodného zákona, je držet ústavní zákon do té doby v horní sněmovně, dokud nebude jasné, co se bude dít dál, a dokud nedojde k tomu, že ten chaos, který dneska vládne v případě systému kontrol, který dopadá na naše samosprávy, někdo neodstraní. A to musí udělat vláda. A pokud to neudělá, tak Senát, doufám, bude držet své slovo. (Potlesk několika poslanců.)