Pane předsedající, velmi děkuji, neboť opravdu to, co tady sděluji, jsou svými dopady velmi dramatické informace.
        Schválením rozpočtu bez úpravy finančních objemů roku 2015 a 2016 dojde k realizaci akcí v roce 2014 bez dostatečných zdrojů na pokračování v dalších letech. Vzhledem ke skutečnosti, že akce nebudou zastavovány, anebo aspoň náš názor je, že by neměla být příprava staveb přerušována, tak vzhledem k této skutečnosti bude vytvářen rozpočtově nekrytý závazek do let 2015 a 2016.
        Návrh rozpočtu SFDI na rok 2014 a v obou letech střednědobého výhledu, tedy 2015 a 2016, je sestaven jako vyrovnaný, ovšem s tou výhradou, že takto sestavený rozpočet neumožňuje vyčerpání operačního programu Doprava I a je zcela nevypovídající v letech 2015 a 2016. Národní zdroje pro rok 2014 činí celkem 46,6 mld. korun včetně nároku z roku 2013 ve výši 2,3 mld. korun. Dále je na straně příjmů i výdajů bilancováno financování akcí spolufinancovaných ze zdrojů Evropské unie, zejména v rámci OPD, v celkové výši 24,5 mld. korun včetně nároku z roku 2013 ve výši 11,8 mld. korun. Finanční toky z fondů EU, které jsou bilančně do rozpočtu SFDI zahrnovány, zvyšují vládou schválený výdajový rámec na celkových 71,1 mld. korun se započtením předpokládaných nároků z roku 2013, které navýší výdajový rámec o 14,1 mld. korun.
        Takže tolik k vysvětlení aspoň základních čísel. Na úplný závěr mi dovolte několik konstatování, která si nemůžu odpustit, abych je tady řekl.
        Za prvé. Z čísel, která jsme slyšeli, vyplývá, že dnešní zdroje, kterými disponuje Státní fond dopravní infrastruktury, již nestačí ani na pokrytí spolufinancování staveb financovaných z fondů EU. Znamená to, že jsme kromě toho, že je opět vážně ohrožen náš boj o dočerpání všech fondů, zcela rezignovali na jakýkoliv národní imperativ Státního fondu dopravní infrastruktury. Tento stát nemá pod kontrolou svou dopravní infrastrukturu. Vše, co v ní budeme v příštích letech budovat, je v rámci čerpání evropských fondů. A podotýkám, že v rámci druhého programovacího období jsou natolik změněna pravidla pro financování, že tam rozhodovací role a vliv národních států opět velmi dramaticky poklesly na konto pravomocí evropských úředníků. Považuji to z hlediska strategických zájmů tohoto státu za věc velmi nešťastnou a je zcela nepřijatelné, aby byla opomenuta i ta stránka věci, že tady připravujeme celou množinu projektů, u kterých nemůžeme přerušit přípravu, protože už by se pak nedala obnovit, ale zároveň nemáme pokryto jejich spolufinancování z českých národních zdrojů.
        Na úplný závěr bych tady rád připomněl jednu důležitou informaci. Spolu s přílivem evropských peněz, kterými se Evropská unie zapojila do spolufinancování českých dopravních infrastrukturních projektů, nedošlo k navýšení celkových prostředků, které tento stát věnuje na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury, ale evropské peníze prostým způsobem vytěsnily peníze české. Jinak řečeno, české zdroje, se kterými do té doby počítal český státní rozpočet, byly v tomto rozpočtu, a omlouvám se vám za poněkud expresivní výraz, nenacházím jiný, tak použiji český novotvar "odkloněny" - a my nevíme kam. To znamená, že český stát ztratil schopnost postarat se o věci své vlastní dopravní infrastruktury, a dokonce k odklonění českých národních zdrojů došlo bez jakéhokoliv známého politického nebo exekutivního rozhodnutí. Stalo se to tak jakoby mimochodem. Obrovským úkolem pro jakoukoliv administrativu, jakoukoliv vládu a jakoukoliv politickou reprezentaci tohoto státu v následujících letech bude vrátit tam patřičný podíl peněz, jak o něm nepochybujeme v případě zdravotnictví, sociálních věcí, a stejně tak by tento stát měl znovu získat schopnost postarat se o své věci v dopravní infrastruktuře. Vůbec to nezpochybňuje evropskou dimenzi, vůbec to neznamená konflikt s Evropou, ale evropské fondy by měly zůstat tím bonusem navíc, který umožní zlepšování stavu, a ne jen paběrkování, navíc v režii evropského úředníka.
        Děkuji za pozornost.