Tedy tato deklarace je formálně platná pro všech 183 současných států OSN. Už v roce 1990 přijala téměř třetina z tohoto počtu v Káhiře Deklaraci lidských práv islámu. Obě deklarace vytvářejí těžko slučitelné systémy. Problém vyvstává teď, v období migrační krize. Víme všichni, o čem mluvím. Ale to není jediná neřešená otázka konceptu lidských práv. Vezměme např. některá ustanovení Listiny základních práv a svobod, která přejímá i česká Ústava. Například čl. 9 odst. 1 Listiny: Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Jaké potíže přináší jeho interpretace, když se pokoušíme např. navázat vyplácení sociálních dávek na přijetí zaměstnání, na veřejně prospěšné práce nebo na veřejnou službu. Přitom je jasné pro oba uvedené problémy, že jednostranně aplikovaná a soustavně neoplácená humanita vede k rozmělnění tradičních hodnot, což může přinést destrukci celého státního i evropského systému.
        Doba přinesla i další výzvy, na které je třeba reagovat, s tím, že se to dotkne ústavních práv. Jsou to otázky vztahu osobního a veřejného zájmu, otázky bezpečnosti, kybernetických hrozeb. Z některých zemí, jako např. z Maďarska, Rakouska nebo Belgie, se ozývá volání po přehodnocení starých smluv, dohod a ústavních principů. Já jsem se nedávno zúčastnil tady v Praze seriálu konferencí Právnický podzim. Úvahy o potřebě výraznějších změn tam zazněly z úst respektovaných kapacit, profesora Právnické fakulty a prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha, místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy anebo předního odborníka na ústavní právo profesora Václava Pavlíčka. Můžeme mít na ústavní změny různý názor, tlak na ně tady ale je. O tom svědčí také to, že ústavněprávní výbor Poslanecké sněmovny podle mých informací eviduje na 140 podnětů ke změně Ústavy.
        A to mě přivedlo k myšlence spojit zákonodárce a odborníky na přípravě podle mého názoru nevyhnutelných legislativních změn, jednat o nich s rozmyslem a neukvapeně. Jako nejvhodnější forma se mi jeví vytvoření stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu a nadnárodní legislativu s účastí zákonodárců a přizvaných odborníků. Senát už takovou komisi má. Navrhuji zařadit rozpravu na toto téma jako první bod programu hned za vratkami ze Senátu na úterý 31. ledna. Setkal jsem se s názorem, že se to vlastně už nevyplatí, že nám končí mandát, ať se tím zabývá nová Sněmovna. Já si ale myslím, že bychom v tomto případě měli překročit hranice svých osobních ambicí.
        A ještě na okraj, abychom zůstali u tématu, 10. března pořádám na půdě Sněmovny seminář na téma Ústava de iure a de facto. Přednášet na něm budou přední odborníci na ústavní právo, které jsem už jmenoval.
        Děkuji za pozornost.