Děkuji, pane místopředsedo. A děkuji za pozornost, vážení členové vlády a vážení kolegové. Dovolte mi také několik poznámek nebo vystoupení k předloženému tisku z návrhu poslanců pana Martina Lanka, Davida Kádnera, Černocha, Olgy Havlové, Jany Hynkové, Karla Fiedlera, Jaroslava Štětiny a Augustina Karla Andrleho Sylora na vydání zákona proti terorismu.
        Myslím si, že se jedná o nesmírně závažné téma, které má v současné době dva podtexty v České republice. Jednak reálnou hrozbu teroristických útoků, tak jak ji zažívají některé země Evropské unie, a nejenom Evropské unie, protože v tomto bychom neměli být asi krátkozrací a měli bychom si uvědomit, že Evropa, Evropská unie není pupkem světa, ale že se tak děje i v jiných zemích, často označovaných jako země třetího světa, a tam teroristické útoky mají mnohdy ještě brutálnější a drastičtější podobu. Tímto říkám, že zaslouží odsouzení rovněž tak jako útoky, které zažila Evropa v nadcházejících letech. ***
        Pro připomenutí bych chtěl říci, že od roku 2000 v Evropě došlo k těmto velkým teroristickým útokům: 26. 3. 2016 na letišti Zaventem po útocích v Bruselu. Dále 26. října 2002 - 169 obětí při útoku na vyprodané divadlo Dubrovka. 6. února 2004 to bylo 41 obětí, které si vyžádala exploze ve vlaku moskevského metra. 11. března 2004 to bylo 191 obětí, kdy v půl osmé ráno explodovalo 10 bomb umístěných ve vlacích na nádraží Atocha v Madridu. 24. srpna 2004 to bylo 89 obětí, kdy dvě ruská dopravní letadla, která v rozmezí čtyřiceti minut startovala z letiště Domodědovo v Moskvě, se zřítila po sebevražedných útocích dvou čečenských žen. Prvního září 2004 to bylo 334 obětí v severooseckém Beslanu, kde vniklo asi 40 ozbrojenců do školy a zadrželo zde více než tisíc sto lidí. 7. července 2005 - 56 obětí, kdy čtveřice islámských radikalistů narozených ve Velké Británii, tři z nich pákistánského původu, provedla sérii sebevražedných bombových útoků v ranní špičce v centru Londýna a během nich usmrtila právě 56 osob, ale přibližně dalších 700 osob zranila. 29. března 2010 to bylo 40 obětí, kdy sebevražedné atentátnice původem z Čečenska se odpálily ve stanicích metra Lubjanka a Park kultury v centru Moskvy a zabily 40 lidí a 65 osob zranily. 22. července 2011 to bylo 77 obětí, kdy nejprve norský pravicový extremista, již zde zmíněný Breivik, odpálil u vládních budov v Oslu bombu v zaparkované dodávce a poté provedl onen masakr v kempu mládežnické organizace norské sociálně demokratické dělnické strany na ostrově Utöya u Osla. 13. listopadu 2015 po tom to bylo 130 obětí, celkem čtyři sebevražedné bombové útoky, které se odehrály v Paříži. A 22. března 2016 - 34 obětí při explozi na letišti Zaventem v Bruselu a jedna oběť v bruselském metru.
        Jsou to ty nejkřiklavější a největší masakry teroristické, které byly provedeny.
        Je samozřejmě otázkou, jak budeme terorismus definovat a jak k němu budeme přistupovat. Lze pojmout tu definici, kterou používá často i český právní systém, že jednou z nejčastějších definicí je terorismus definován jako plánované, promyšlené a politicky motivované násilí zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů. Vedle toho také existují stovky jiných definicí a hovořili o tom moji kolegové.
        Určitě lze říci, že terorismus je propočítané použití násilí nebo hrozby násilí obvykle zaměřené proti nezúčastněným osobám s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle, a zahrnuje i kriminální zločiny, jež jsou ve své podstatě symbolické a jsou často cestou k dosažení jiných cílů, než na které je kriminální čin - klasický kriminální čin - zaměřen.
        Přesto bych chtěl říci, že teroristický skutek, který byl definován a převzat do českého právního řádu České republiky v rámci společného postoje Rady EU pro použití zvláštních opatření pro boj s terorismem číslo 201/931 SBP (?), je definován jako teroristický skutek a je zde chápán jako množina vyjmenovaných činů, které mohou svou podstatou nebo kontextem vážně ohrozit chod konkrétního státu, mezinárodní organizace. V rámci vnitrostátních právních řádů se jedná potom o skutky, které byly spáchány s úmyslem, a to vážně zastrašit obyvatelstvo, náležitě přimět vládu nebo mezinárodní organizaci ke konání či nekonání konkrétních kroků, vážně destabilizovat či zničit základní politické, politické, ústavní, hospodářské nebo sociální struktury země nebo mezinárodní organizace, a to útokem na lidské životy, které můžou zapříčinit smrt, útoky na psychickou integritu osob únosy nebo braním rukojmích, zapříčiněním rozsáhlých destrukcí vládních nebo veřejných zařízení, dopravních systémů, infrastrukturních zařízení, pevných platforem na kontinentálním šelfu, veřejných míst nebo soukromého vlastnictví, ohrožujícím lidské životy nebo majícím za následek vážené ekologické ztráty, obsazením letadel, lodí nebo jiných prostředků veřejné dopravy nebo dopravy zboží, výrobou, držením, obstaráváním, přepravou, dodáváním do používání zbraní nebo výbušnin jaderné, chemické nebo biologické povahy, stejně jako práce na výzkumu nebo vývoji těchto zbraní, pouštěním těchto nebezpečných látek do volného oběhu, zakládáním požárů, výbuchů nebo zapříčiňováním povodní, jejichž průběh ohrožuje lidské životy, přerušováním nebo přerušením dodávek vody, elektřiny nebo jiných základních zdrojů, což může rovněž ohrozit lidské životy, výhrůžkami spáchání těchto skutků výše uvedených. Dále vedením teroristické skupiny, účastí v teroristické skupině, a to i funkcí informátora, poskytovatele finanční nebo materiální podpory s vědomím, že tato pomoc napomůže páchání zločinných aktivit těchto skupin.
        Chtěl bych také říci, že pro účely téhož dokumentu je teroristická skupina definována jakožto strukturovaná skupina složená z více než dvou osob, ustanovená pro delší časové období a konající v rámci dělby práce kroky nutné ke spáchání teroristických činů. Nejedná se o náhodné činy, jedná se spolčení. Pro usnadnění dalšího postupu Rada EU přímo stanovila seznam organizací a osob splňujících tuto definici. Pravidelně aktualizovaný seznam je dodatkem i společného postoje, který Rada EU přijala dne 13. června 2002 v rámcovém rozhodnutí o boji proti terorismu.
        Chtěl bych v této souvislosti říci, že tyto věci byly promítnuty i do právního řádu České republiky. Zná je i trestní zákon č. 40/2009 Sb., který byl přijat, a definuje je ve svých skutkových podstatách v hlavě IX a následujících paragrafech trestných činů.
        Z tohoto pohledu si myslím, že navrhovaný zákon má své opodstatnění z hlediska toho, že terorismus je závažná hrozba. Nesplňuje však to základní kritérium, a to otázku, nakolik je český stát, moc výkonná, zejména vláda, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany připraveno s terorismem bojovat. Zda například přelety amerických dronů, s kterými již vláda vyslovila souhlas, aniž se dotázala jedné z komor Parlamentu, přispějí k boji s terorismem, anebo mají přispět k eskalaci v boji s Ruskou federativní republikou a k další eskalaci násilí v Evropě a vyhrocování potenciálního válečného nebezpečí, které je rovněž živnou půdou terorismu a poskytuje mu nemalé zázemí. Z tohoto pohledu jsem právě schválně citoval teroristické útoky, které se udály i na území Ruské federace.
        Chtěl bych v této souvislosti právě dokumentovat tu skutečnost, že tedy zastávám názor, že náš právní řád dostatečně pokrývá skutkovou podstatu teroristického útoku. Jde o to, aby však složky činné v trestním řízení, Policie i Armáda ČR se těmito věcmi řídily a i vláda sama k nim přistupovala odpovědně a nebrala je jako jenom vnější hrozbu, které se zmocňují tu a tam novináři či jiné sdělovací prostředky a používají ji ve vztahu k tématu, které je velice čtivé, které je prodejné, které je odběratelsky zajímavé pro čtenáře, ale také na druhou stranu vytváří obrovské potenciální nebezpečí v prostředí pro to, že se terorismus může stát reálnou hrozbou v dosud poklidné, relativně poklidné České republice. Z tohoto pohledu bychom se spíš než nad novelou tohoto zákona a doplňováním svým způsobem nadbytečných skutkových podstat měli zamýšlet nad tím, jaká je skutečná odpovědnost vlády a jak se vláda chce zhostit praktického boje s terorismem. (Potlesk z řad KSČM.)