Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vystoupil trochu netradičně hned v úvodu naší schůze a upřel vaši pozornost k člověku, který si to bezesporu zaslouží. U příležitosti neuvěřitelného životního jubilea bych rád co nejsrdečněji poblahopřál komornímu stenografovi panu doktorovi Jiřímu Novákovi k jeho 90. narozeninám. (Oslavenec povstává, rovněž tak všichni přítomní v sále a následuje dlouhý potlesk.)
        Vážené kolegyně, vážení kolegové, ač je to k nevíře, zapisování projevů v Parlamentu se věnuje již od roku 1952. Hned od následujícího dne, co složil komorní zkoušku z těsnopisu. Měl tu čest stenografovat počínaje Antonínem Zápotockým všechny československé a české prezidenty, rovněž tak nespočet ministrů, poslanců a činí tak dodnes. I díky jeho práci jsou pro historii zaznamenány tisíce stran projevů nás politiků. Snad má toto prostředí předurčeno i rodově, neboť jeho dědeček z matčiny strany František Staněk byl dlouholetým poslancem a nakonec i předsedou Poslanecké sněmovny Národního shromáždění.
        Tento noblesní pán je díky znalosti historie, filozofie, ekonomie, cizích jazyků, ale i ryzím charakterovým vlastnostem a inteligentnímu humoru vzorem nejen pro své kolegy, ale i středoškolské studenty, jejichž výuce se rovněž celý život s nadšením věnoval. A ať jsou stenografové jacísi naši němí svědkové, kteří všechno musí vidět, slyšet a zaznamenat, sami však se nikterak neprojevují, považoval jsem za správné udělat výjimku a jednoho vám představit.
        A protože, jak sám říká, má rád řečníky stručné a věcné, dovolil bych si toto své krátké vystoupení ukončit - a vážený pane doktore, ještě jednou vám popřát všechno nejlepší, hodně zdraví a životních sil. A dovolte mi, abych vám předal drobný dárek. (Předseda Poslanecké sněmovny a pan doktor Novák předstupují před řečniště, předseda PS oslavenci gratuluje a předává mu věcný dar a pamětní listinu. Opět dlouhotrvající potlesk vestoje.)