Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dovolil bych si vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, přece jenom zareagovat. Já mám někdy pocit, když někteří se k tomu vyjadřují, a koneckonců i kdyby ten pozměňovací návrh nebyl schválen, tak nic jiného kromě toho aspoň rozvířil debatu na toto téma. Protože si myslím, že to není nějaká jednotlivost, že to je problém do jisté míry. Nicméně mrzí mě, že kolega Benda - opět vaším prostřednictvím, pane místopředsedo -, který se vždycky vyjadřuje velmi exaktně a přesně, a neznáme se týden a velmi si ho vážím za tyto věci, buďto mám pocit, že to nečetl, což nepředpokládám, anebo to četl špatně. Například několik poznámek k tomu, co bylo řečeno. Otázka hozená do větru - jak se pozná, že se léčila? A už vůbec bych nepoužíval v této souvislosti výraz inseminace, tedy mimochodem, který jste použil. Ale prostě přece existují nějaké lékařské záznamy. A o tom, jestli se někdo na nějakou diagnózu léčí, nebo neléčí, přece, takže prosím vás, neklaďte tady takto vznesené otázky, které v podstatě jsou zavádějící, a dovolím si říct, že i demagogické.
        Co se týká jakýchsi menších práv provdané - neprovdané ženy, která jste zde naznačoval s lehkým úsměškem, já to musím odmítnout. Přece právě proto, že ten institut manželství je spojuje, ti lidé se k něčemu vyjádřili, tak přece ten partner, ten manžel, to znamená, má to jakousi vyšší váhu, má právo se k tomu vyjádřit, jestli ano, nebo ne. Takže proto to tam je! Ale to jsou přece jasné věci. A já jsem měl pocit - koneckonců zřejmě kdybych tento návrh nedal - (Předsedající: Čas!) Ano, poslední věta, jestli dovolíte, pane místopředsedo. Mám pocit, že kdybych tento návrh tady nedal, tak se u tohoto zákona není pomalu o čem bavit.
        Děkuju vám.