Dobré odpoledne, dámy a pánové, vážený pane předsedající, pane ministře. Dovolte, abych vám z pověření Senátu řekl pár slov k tomu, jak jsme zákon o pedagogických pracovnících v Senátu projednávali.
        Nejprve tedy jak probíhal legislativní proces v horní komoře. Návrh zákona projednaly následující výbory: jednak ústavně-právní výbor, který svým usnesením doporučil Senátu Parlamentu České republiky schválit projednávaný zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Garančním výborem byl určen výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten doporučil Senátu vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
        Ohledně předmětného návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou byla na schůzi Senátu vedena velmi rozsáhlá diskuze, v rámci níž byl v podrobné rozpravě dokonce podán i pozměňovací návrh, který navrhoval odstranit ze zákona všechny body, které se týkaly kariérního řádu, ale i řada dalších pozměňovacích návrhů.
        Hlavní námitky, z nichž pak vycházely předložené pozměňovací návrhy: jednak to, že kariérní řád je administrativně náročný, především při přechodu mezi jednotlivými stupni klade časové i personální nároky na zúčastněné i členy komisí, které nejsou malé. Jednak kariérní řád nepřinese požadované zvýšení kvality. Naprostá většina učitelů bude automaticky zařazena do druhého stupně, do třetího stupně budou moci učitelé být zařazeni nejprve až v roce 2021. Dotkne se tedy kariérní řád pouze v tom nejbližším období začínajících učitelů.
        Další často opakovaná námitka byla ta, a to už se netýká jenom kariérního řádu, že novela zákona o pedagogických pracovnících neřeší základní problémy narůstajícího nedostatku kvalitních, v uvozovkách nebo v závorce, ale vůbec učitelů jako takových. Není a nemůže být tedy kariérní řád tím, co do škol přivede mladé motivované učitele. Ti odcházejí a vidina kariérního řádu je ve škole neudrží.
        Dále se mluvilo o tom, že stát si prostřednictvím tohoto zákona osobuje další pravomoci, bere je ředitelům, na ředitele přenáší pouze další povinnosti. A už také několikrát bylo tady zmíněno, že zavádění je finančně náročné, nemyslím tedy pro učitele samotné, ale finančně náročné pro celý systém, odčerpává další prostředky, které ve školství zoufale chybí. ***
        Nakonec byly z pozměňovacích návrhů, které byly předloženy, přijaty pozměňovací návrhy senátora Václava Homolky, senátora Miloše Vystrčila a senátora Zdeňka Papouška. Naopak pozměňovací návrhy doporučené garančním výborem pro vzdělávání přijaty nebyly.
        Výsledkem projednání pak bylo 31. května 2017 na 7. schůzi Senátu usnesení č. 165, které bylo poslancům rozdáno a kterým Senát za prvé vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů uvedených v příloze a za druhé pověřuje senátora Jiřího Růžičku odůvodněním usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Pro úplnost by asi bylo správné dodat, že zástupce navrhovatele k návrhu zákona ve znění Senátem přijatých pozměňovacích návrhů vyjádřil zamítavé stanovisko. Návrh vrátit návrh zákona dolní komoře s pozměňovacími návrhy byl v Senátu přijat 42 hlasy, proti bylo 19 senátorů.
        Teď ještě pár poznámek k pozměňovacím návrhům, které byly Senátem přijaty. Netýkají se všechny kariérního řádu, některé se týkají i funkčních příplatků pro jednotlivé funkce.
        K bodu 10 senátora Papouška. Senát tímto pozměňovacím návrhem navrhuje zvýšit příplatek pedagogického pracovníka za výkon specializovaných činností z částky 1 000 až 2 000 na částku 2 000 až 3 000 korun měsíčně. Příplatek není definován zákonem, pouze prováděcím předpisem a jeho výše závisí na tom, kolik finančních prostředků má ředitel školy k dispozici, což si umíme všichni asi dobře představit.
        K bodu 1 až 6, 8 až 11 senátora Papouška. Senát považuje za zcela zbytečné definovat pět dalších nových činností, které jsou specializované. K stávajícím, určeným pouze prováděcím předpisem, to dodávám, přibývají: koordinátor vlastního hodnocení školy, mentor profesního rozvoje, speciální pedagog v oblasti školské logopedie, specialista v oblasti prostorové orientace zrakově postižených, kariérový poradce. V případě těchto nově specializovaných činností se přitom jedná o činnosti, které jsou buď náplní jiné specializované činnosti, nebo jsou vybrány zcela nahodile. Návrh zároveň sjednocuje snížení přímé pedagogické činnosti, které by nově platilo pro všechny specializované činnosti, což je dost podstatné.
        K sedmému bodu senátora Vystrčila. Novela zákona o pedagogických pracovnících navrhuje, aby další vzdělávání v souvislosti s implementací kariérního rozvoje zajišťovalo ministerstvo prostřednictvím právnické osoby jím zřízené. Dle názoru Senátu je ale nutné zajišťovat profesní rozvoj učitelů i jiným způsobem než pouze prostřednictvím právnické osoby jím zřízené.
        Poslední bod. Senátor Homolka navrhoval, a ten pozměňovací návrh byl přijat, týkal se příplatku pro třídního učitele. Není v současné době nárokový, jeho výše závisí pouze na finančních prostředcích, které má ředitel školy k dispozici. Novela tento problém řeší a příplatek za třídnictví i jeho výši uvádí přímo v textu zákona. Senát je ovšem názoru, že příplatek je velice nízký a neodpovídá náročnosti rozsahu práce třídních učitelů. Z toho důvodu Senát navrhuje, aby se příplatek zvýšil z částky 1 000 až 1 500 korun měsíčně na 3 000 měsíčně. Tímto navýšením by zároveň došlo k tomu, že by se všechny příplatky, které novela zavádí, sjednotily na jedné částce 3 000 korun měsíčně.
        Vážené paní poslankyně, páni poslanci, ať již přijmete senátní verzi, ať potvrdíte verzi sněmovní, či nepodpoříte ani jednu, žádám vás, abyste učinili takové rozhodnutí, které bude ve prospěch kvality vzdělávání v tomto státě. A domnívám se, že kariérní řád, tak jak je předložen, to zatím neřeší.
        Děkuji za pozornost.