Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ve druhém čtení jsem neměla možnost k tomu návrhu vystoupit, protože mě povinnosti v Radě Evropy odvolaly do Štrasburku, tak mi dovolte alespoň nyní ve třetím čtení pár slov k návrhu a i k mým pozměňovacím návrhům, ke kterým se za mě přihlásili kolegové, resp. u toho jednoho jsme autoři dva.
        Dámy a pánové, ošetřovat člena rodiny v domácím prostředí je něco, co TOP 09 rozhodně podporuje. Ale jak říkal pan Werich, vždycky se vyskytne jenže, které mění běh světa. Tady těch jenže je hned několik. Tím prvním je například příspěvek na péči, který dobře nastaven by mohl posloužit stejnému cíli, ale o tom ten návrh není. Takže bych se věnovala svým, nebo našim pozměňovacím návrhům.
        Ten první, který explicitně vyžaduje jako podmínku přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného souhlas zaměstnavatele, to je záležitost částečně politická a TOP 09 chrání pracovní místa tím, že se snaží co nejméně komplikovat život zaměstnavatelům, kteří tato pracovní místa vytvářejí.
        Ten druhý pozměňovací návrh, na kterém jsme se podíleli s kolegou Vítkem Kaňkovským, je již ale ryze odborná záležitost. Jedná se o podmínku sedmidenní hospitalizace. Ta je nepřijatelná z mnoha důvodů. Podrobně byste je nalezli v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu, ale v podstatě se jedná o komplikace na straně pacienta, které mohou být velmi závažné, ať již zdravotní, nebo psychosociální. A potom jsou to důvody na straně zdravotních zařízení, která již nyní čelí obrovskému tlaku, mnohdy pracují opravdu na hranici svých kapacitních a personálních možností. A samozřejmě je tu i nákladovost. A ta nákladovost je tady, nejen co se týče dávky samotné. Ta nákladovost opět souvisí i s komplikacemi, které zbytečná hospitalizace, neindikovaná hospitalizace může přinést. A je tu ještě další důvod. To se týče kompetencí, které lékaři mají. Je nepřípustné, aby ambulantní specialisté a praktičtí lékaři byli z této kompetence a odpovědnosti vyřazeni proti nemocničním přetíženým lékařům. Vždyť kdo zná lépe prostředí a podmínky pacienta než jeho praktický lékař? Takže my bychom rádi viděli, aby tuto kompetenci a odpovědnost měli všichni ošetřující lékaři bez rozdílu, zda se jedná o nemocničního lékaře, ambulantního specialistu nebo praktického lékaře.
        S kolegou Kaňkovským jsme strávili mnoho hodin diskusemi se zástupci ministerstva a snažili jsme se tyto naše důvody vysvětlit, s některými zástupci ministerstva i souhlasili. My jsme se snažili o úplné vypuštění podmínky té sedmidenní hospitalizace, ale zástupci ministerstva argumentovali, že právní úprava je tak komplikovaná a provázaná, že prosté vypuštění té podmínky by vlastně rozbilo celý návrh. S tímto argumentem jsme se dobrali jistého, možná spíš v uvozovkách konsenzu s tím, že se alespoň pokusíme zkrátit tuto povinnou dobu na dny tři. Přitom se započítává den přijetí i den propuštění. S tím, že jsme se zástupci ministerstva hovořili o tom, že praxe ukáže, do jaké míry se toto osvědčilo, a uvidíme, zda nebude skutečně nutné úplné vypuštění, protože prostě buďto náklady budou příliš vysoké, zdravotnická zařízení příliš zatížená a vlastně nebude možné této podmínce vůbec vyhovět.
        Takže já bych vás poprosila o podporu těchto pozměňovacích návrhů a děkuji vám za pozornost.