Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, po té dlouhé diskusi a příspěvcích, které zazněly i na minulé mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, je těžko co doplnit. Ale pro mě je nutné se k tomu vyjádřit. A vyjádřit se i k tomu, že bych se rád připojil i jménem klubu k návrhu na zamítnutí, který zazněl ze strany ODS.
        Ještě před minulou mimořádnou schůzí Poslanecké sněmovny bych si byl takřka jistý, že takovýto tisk nemůže Sněmovnou projít, že návrh na zamítnutí tady každopádně najde podporu a že se diskuse, která tady proběhne a budeme v rámci ní relativizovat komunistický režim a jeho zločinnost, stane jakýmsi mementem pro celé volební období. Ale po pravdě řečeno, po té mimořádné schůzi už si nejsem tak stoprocentně jistý, a proto chci ten hlas tady připojit.
        Já si jako relativně mladý člověk, mně bylo jedenáct let v roce 1989... deset let, když padl komunistický režim... Tak stejně si pamatuji. Pamatuji si tu atmosféru, pamatuji si ty ulice, pamatuji si, jak byl omezený život, jak pro mě byly hranice příkopem, který nejde překonat a kde je jakási zeď, kterou je možné přejít jen po nějakých mostech a v branách, které tam jsou vybudovány. Takovým způsobem se do mé mysli komunistický režim dokázal vecpat.
        Pro mě je důležité, aby tento zákon zůstal účinný proto, že vyřazuje z výkonné státní moci osoby, které se ohnuly, které se v zájmu svého osobního prospěchu ohnuly před jedním režimem. A pro mě je dobře, že lidem, kteří jednou ztratili svoji tvář a svůj osobní prospěch vyzvedli nad roveň svého svědomí, je zamezen přístup do funkcí, kterými by nás chtěli řídit.
        Proč je pro mě tento tisk zajímavý a to zamítnutí už pro mě není tak automatické, jak bych si představil, kdyby tady neproběhla ta mimořádná schůze? Protože pro mě bude zajímavé, jak současná koalice, která zde na mimořádné schůzi prosadila zákon o státní službě, který byl jakousi nesmyslnou záminkou, kterou si stanovil pan prezident, a té nesmyslné zámince na té nesmyslné schůzi bylo vyhověno... Tak totiž ta záminka posloužila k tomu, aby jeden člověk se stal vyvoleným. Ten, který nebude potřebovat už nadále lustrační osvědčení. A pro mě bude velice zajímavé, jak koalice, od které bych očekával, že bude jako jeden muž hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu, se postaví k tomu, že už nemá tak jednoznačné postavení po té minulé schůzi, kdy jednoho člověka, který by nikdy lustrační osvědčení nedostal, posunula do jedné z nejvyšších ústavních funkcí. Děkuji. (Potlesk zprava.)