Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já budu kratší, protože ten historický exkurz toho, co se stalo v této Sněmovně v roce 2008... Byla to velká většina poslanců, z přítomných 134 jich 114 hlasovalo pro usnesení, které vám tady pan kolega Foldyna četl. Samozřejmě potom to, co se stalo na výjezdním zasedání vlády České republiky v Teplicích, kdy byl tento bod zcela nestandardně zařazen na jednání vlády a odhlasován, troufnu si říct, že sice možná většinou ministrů, ale rozhodně nebyli přítomni všichni. Nevím, jestli se čekalo na správný okamžik, až někteří ministři, kteří se vyjádřili, že nikdy nepřipustí, aby vláda České republiky uznala Kosovo, nebyli na této vládě přítomni.
        V rámci toho, co tady bylo řečeno a jak to tehdy bylo, si myslím, že jenom odkládat tuto smlouvu je prostě špatně! Dávám návrh na zamítnutí v prvním čtení, protože pokud chceme respektovat vůli našich kolegů z roku 2008, tak se prostě nemáme co o smlouvě se státem, který není uznán OSN, který nemá žádný právní statut a legitimitu, nemůže smlouva v České republice uzavírat. Takže já za sebe a celý poslanecký klub KSČM dávám návrh na zamítnutí smlouvy v prvním čtení.
        Možná mi dovolte jenom malý historický exkurz k tomu, co tady nezaznělo. Bylo to právě Kosovo, kterým jsme si v Evropě otevřeli Pandořinu skříňku, se kterou teď nikdo z nás neví, co má dělat. My jsme tehdy před tím varovali, bohužel to byla vůle pár jednotlivců ve vládě, kteří měli tu sílu a možnost, aby se Parlamentu postavili. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)