Dobrý den, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na tyhle připomínky.
        Co se týče do roku 2017, já jsem nastoupil třináctého (?), takže se mi těžko hodnotí některé kroky mého předchůdce. Nicméně zareaguji na to, tak jak říkala paní poslankyně.
        Jestli někde vidíme projev klimatické změny, tak je to především na smrkových monokulturách. Bohužel tyto monokultury jsou nejvíc poškozovány. Pardon, já si vezmu brýle. Takže po mém příchodu v lednu roku 2018 jsem svolal všechny vlastníky do kolegia ministra a chtěl jsem, ptal jsem se jich, co můžeme co nejrychleji udělat pro to, abychom reagovali na tento stav, protože žiji na vesnici, žiji v epicentru kůrovcového dění a vlastním tam i nějaký les a celý život jsem se pohyboval v lese a v zemědělství. Spousta opatření se nedělala dobře. Bylo mi vysvětleno, že se řídíme zákonem o lese a prováděcími vyhláškami, prováděcí vyhláškou 101, 83 atd. Vyhláška 101 říká, jakým způsobem se postupuje při invazi těchto invazivních škůdců. Ta vyhláška je postavena pouze na normální stav lesa, kdy vám uhyne jeden, dva, tři, čtyři kubíky na hektaru. A jestli je takový stav, tak potom vám říká, co máte dělat následný rok. Ale při té kalamitě, která dneska vznikla, absolutně neodpovídá. Takže jsme se dohodli se všemi vlastníky, že do šesti týdnů jsme vypracovali novelizaci vyhlášky 101, vyhláška prošla mezirezortním připomínkovým řízením a momentálně čeká na podpis. Bude v krátké době podepsána, ale už teď se jí můžou všichni vlastníci řídit. Takový dostali od nás pokyn.
        Bohužel v roce 2017 na podzim přišla kalamita, kdy nám spadlo dříví, a Lesy České republiky toto dříví takzvaně zaevidovaly, označily jako evidovanou hmotu. K tomu podle vyhlášky, staré vyhlášky 101, začaly klást lapáky. A stalo se to nejhorší, co mohlo přijít - ve třetím měsíci roku 2018 přišla vichřice a shodila 1,5 mil. kubíků dřeva. Teď to budou velice těžce dohánět a může se stát, že znovu dojde ke gradaci. Ano, musíme k tomu vyvodit opatření jak personální, tak posílit veškeré těžební kapacity.
        Bohužel historie Lesů České republiky je velice složitá. Já půjdu na krátkou ukázku. (Ukazuje graf.) Tohle jsou těžby, poslední tři sloupečky jsou těžby za tyto tři měsíce. Takže že by se tam nic nedělalo, není pravda, vytěžili jsme 2 mil. kubíků dřeva. V letech předtím se těžilo maximálně za tyto tři měsíce 500 tisíc kubíků dřeva. A tady vám ještě ukážu jenom výsledky. (Ukazuje další graf.) Vy, co jste déle ve Sněmovně, tak se pak zeptejte těch starších kolegů - toto jsou zisky Lesů České republiky před zdaněním - proč při stejné těžbě zisky byly takové, jaké jsou na tomto grafu.
        Uděláme všechno pro to, přijali jsme spoustu opatření, ale bohužel klimatickou změnu nepřekonáme. Vždyť odborníci nás varují, že dojde k tomu, že do pěti let nebude smrk do 600 metrů nadmořské výšky, bohužel. Není to jenom tím, že voda nemůže... nebo že půda není schopna nasáknout dostatek vody, ale když si vezmete úhrn ročních srážek v některých oblastech, tak za čtyři roky nám chybí celoroční úhrn srážek, což se nedá nahradit tím, že se zadrží voda. Jestli ona nespadne, tak tam prostě není, bohužel. Takže uděláme veškerá opatření, co se týče ministerstva.
        Chtěl bych se ještě pozastavit nad pověřenými obcemi. Pověřené obce absolutně selhaly v kůrovcové kalamitě, protože např. Olomouc jako kraj nezahájil ani jedno řízení, nevydal ani jednu pokutu soukromým vlastníkům. A právě, nezlobte se, soukromí vlastníci - můžu vás tam zavést, ukázat, kde vlastní soukromí vlastníci ty pásky lesů, tam dneska je holoseč, protože bohužel se tam našli takoví, kteří se o ten les nepostarali a ani nevědí, že ten les vlastní. A bohužel ty ORP nezareagovaly a ti lidé velkou měrou přispěli k tomu šíření kůrovce. (Předsedající: Čas!) Takže je potřeba, abychom v tomto jednali i s tou státní správou.