Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážená veřejnosti, zákon, který předkládáme, má za cíl posílit nezávislost státních zastupitelství, o jejichž přesoutěžení před několika měsíci mluvil pan ministr spravedlnosti. To je také důvod, proč předkládáme tuto novelu, která by měla zajistit nezávislost vedoucích státních zástupců, nastavit plán obsazení těchto pozic po vzoru zákona o soudech a soudcích.
        Hlavními tezemi zákona je zavedení časově omezeného výkonu funkce vedoucího státního zástupce a nemožnost opakovat výkon této funkce dvě funkční období u téhož státního zastupitelství. V případě nejvyššího státního zástupce pak je možnost opakování funkce zcela vyloučena. Od této změny si slibujeme, že vedoucí státní zástupci budou nezávislejší a omezí se i riziko, že se na konci svého funkčního období budou muset ucházet o politickou přízeň pro své znovujmenování - na konci samozřejmě v této právní úpravě během toho výkonu.
        Délka funkčních období je pro vedoucí státní zástupce stanovena na sedm let a u nejvyššího státního zástupce na deset let. Smyslem je oddělit délku funkčního období od volebního cyklu a zároveň poskytnout vedoucím státních zástupců dostatek prostoru pro koncepční a metodickou práci na jejich státním zastupitelství. To řešíme ostatně i v přechodném ustanovení tak, aby všechny vedoucí státní zástupce nemohla přejmenovat jedna konkrétní vláda v jednom funkčním období. Možnost vedoucích státních zástupců se ucházet o vedoucí funkci po skončení jejich času v úřadě buď na jiném státním zastupitelství, nebo na jejich původním, ale po určitém časovém odstupu, dává záruku, že nebudeme přicházet o schopné lidi. ***
        S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost, takže náš návrh zpřísňuje nároky, které jsou kladeny na osobu ucházející se o funkci nejvyššího státního zástupce. Náš návrh pracuje s variantou, že uchazeč o pozici nejvyššího státního zástupce musí mít odpovídající morální integritu a desetiletou právní praxi, která se ale nemusí omezovat na prokurátorské zkušenosti, protože v této pozici se jistě uplatní i zkušenosti z advokacie nebo soudnictví. Nejvyšším státním zástupcem může být ale jmenován jen ten, kdo již státním zástupcem je. Přiměřeně toto platí i pro ostatní vedoucí státní zástupce. (Hluk v sále.)
        Další změnou je posílení pozice vedoucích státních zástupců stanovením výčtu situací, kdy mohou být odvoláni z funkce. Tyto případy se podmiňují rozhodnutím kárného senátu o porušení jejich povinnosti. Tímto krokem předejdeme posuzování stejných případů dvojím metrem, protože praxe kárných senátů může být lépe sjednocována. Zároveň dochází k nezávislému -