Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte, abych jako poslední přihlášená shrnula zejména své stanovisko jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, byť samozřejmě některé závěry stálé komise pro Ústavu tady zazněly z úst vážených kolegů a kolegyň, kteří jsou členové stálé komise nebo jsou ve vedení stálé komise.
        První věc, kterou chci zdůraznit, je, že otázkou celostátního všeobecného referenda jako ústavního institutu, se kterým počítá naše Ústava a který je stále nenaplněn z hlediska toho, jak se občané mohou a mohli by vyjadřovat k otázkám veřejného zájmu, se zabývala v tuto chvíli pouze jako orgán Sněmovny stálá komise pro Ústavu, a to několikrát během posledního půlroku, stejně tak pod záštitou této stálé komise a petičního výboru proběhl odborný seminář, což byl úkol této Poslanecké sněmovny, aby byly právě prodiskutovány všechny náměty, tak jak už vyplývaly ze tří předložených návrhů úpravy všeobecného referenda.
        Toto samozřejmě proběhlo, a já tedy musím říct, že na základě těchto, zejména odborných, diskusí na půdě stálé komise pro Ústavu skutečně převažoval názor, že principy celostátního všeobecného referenda by měly vzejít především z návrhu sociální demokracie a měly by být doplněny o pozměňovací návrhy v dalším legislativním procesu v Poslanecké sněmovně ve smyslu rozpravy odborníků, profesních zástupců, ale i zástupců politických stran, podotýkám všech politických stran v Poslanecké sněmovně. Toto je podle mého soudu nejpraktičtější řešení a já z pohledu doporučení, jak dál postupovat při projednávání všeobecného celostátního referenda na půdě Sněmovny, bych byla ráda, kdyby právě tento návrh sociální demokracie byl tím výchozím.
        Důvod je jednoduchý. Jedná se o ústavní zákon, je to složitá materie a návrh, který předložila sociální demokracie, vychází z předchozího legislativního procesu vládního návrhu předchozí vlády, a tím pádem má odpovídající kvalitu, včetně toho, že byl projednán Legislativní radou vlády, tzn. je to text, se kterým můžeme z toho odborného ústavního hlediska platně a bezpečně počítat.
        Dále bych chtěla zdůraznit, že, řekněme, změny tohoto návrhu budou skutečně nutné, tak aby se nalezla ona 120 hlasovací většina tady v Poslanecké sněmovně, ale nejenom v Poslanecké sněmovně. Tady bych chtěla upozornit, a ještě to tady nezaznělo, byť to možná pro Sněmovnu není dobrá zpráva, že Senát napříč tam zastoupenými politickými subjektu v tuto chvíli a v tomto složení není ochoten podpořit dokonce ani ten nejkonzervativnější aktuální návrh sociální demokracie. Taková je realita. A my budeme potřebovat pro prosazení celostátního všeobecného referenda obě komory. Říkám to nikoli ze zlomyslnosti, ale z toho důvodu, abychom byli v těch úvahách, jak dál postupovat při projednávání všeobecného referenda ve Sněmovně a v jeho prosazování nyní už na půdorysu nově vznikající koalice, velmi rozumní v tom, jestli skutečně chceme zavést všeobecné referendum, nikoli o tom pouze mluvit další funkční období, a zda chceme zavést takové referendum, které nenabourá, protože s tím Ústava nepočítá, aktuální platnou ústavní zastupitelskou demokracii v naší zemi.
        Chtěla bych říci, že ty změny, které lze předpokládat v průběhu procesu projednávání v Poslanecké sněmovně, tak abychom dosáhli minimálně 120hlavé podpory takovéhoto návrhu všeobecného referenda v tomto funkčním období, skutečně předpokládají změny, řekněme změkčení v iniciaci referenda, tak jak tady už zaznělo z úst paní profesorky Válkové ve smyslu závaznosti referenda, a dají se předpokládat ještě další pozměňovací návrhy, zejména inspirované některými náměty pirátské strany, tak jak zazněly na projednávání stálé komise pro Ústavu.
        Co se týká iniciace referenda, tam si myslím, že to je asi nejdůležitější zpráva pro občany, že vše je vedeno k tomu, že by počet podpisů pro iniciaci referenda se měl pohybovat mezi 300 až 500 tisíci podpisy. Podotýkám jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, že zde mě inspirovala nebo mě přesvědčila argumentace pirátské strany, která argumentovala množstvím podpisů na různé petice velmi zásadního společenského významu v minulých letech, nebo, řekněme, desítce let, které byli schopni občané nasbírat, aby iniciovali řešení skrze petici nějakého problému. To si myslím, že je praktická věc a je to záležitost, která by měla být podle mého soudu inspirující i pro ostatní kolegy a kolegyně při projednávání všeobecného referenda.
        Na závěr bych vás tedy, vážené kolegyně a kolegové, chtěla požádat o to, abychom si při následujícím hlasování byli vědomi toho, že hlasujeme o ústavním zákoně, o naplnění Ústavy České republiky, přistoupili k tomu maximálně odpovědně a stejně tak zvážili, a teď to možná přijde a možná některé kolegy z jiných politických stran tím trošku pošťouchnu a nebudou rádi, ale myslím, že to musí zaznít, zvažme také, zda jako Sněmovna v tuto chvíli a v první den jmenování ministrů nové vlády chceme vyslat veřejnosti signál, že propouštíme do dalšího čtení návrhy, které umožňují možnost hlasování o vystoupení České republiky z Evropské unie, které umožňují hlasování o státním rozpočtu nebo o daních, a zda skutečně tímto způsobem chceme zahájit komunikaci s veřejností.
        Děkuji vám za pozornost.