Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017_16_01183


Schůze 16/2017 10.07.2018

Téma 102. Informace ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice

Ing. Markéta Pekarová Adamová, (*1984) (Poslankyně ) ( délka 13 minut )

        
Vážený pane předsedající, vážené paní ministryně, páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, TOP 09 v Poslanecké sněmovně vždy kvalifikovaně obhajovala ochranu životního prostředí, a to již od svého počátku. Ve Sněmovně jsme v tomto směru vždy platili za jednu z nejhlasitějších stran. To potvrzuje také naše programové prohlášení, memorandum o ochraně životního prostředí, na jehož přípravě spolupracovala vedle našich odborníků také řada nestranických expertů z praxe i akademické sféry, například profesoři jako pan Moldan, Hruška, či náš bývalý kolega pan Kučera atd. Obsah memoranda, které ukazuje směr i konkrétní priority, jež je do budoucna potřeba realizovat v ochraně přírody České republiky, je pro TOP 09 jednou z priorit, které jsme se zavázali prosazovat v Poslanecké sněmovně. I proto jsme podpořili zařazení tohoto mimořádného bodu na program schůze. Protože si uvědomujeme závažnost současné kůrovcové kalamity, nebojím se ji nazvat přírodní katastrofou, svolali jsme již před časem tiskový brífink, kde jsme představovali naše konkrétní návrhy. Nejedná se o žádné novinky, vycházíme právě z toho programového dokumentu, o kterém jsem hovořila, a držíme se toho, co jsme prosazovali již v minulém volebním období. Bohužel situace dospěla až do stavu, kdy tu máme největší kůrovcovou kalamitu za posledních několik století. Stát díky ní jen na Moravě přišel o téměř 2 miliardy korun. Ale tady nemůže jít jen o peníze pro stát. Lesy především výrazným způsobem ovlivňují místní klima. Na jejich poloze, rozloze a stavu například částečně záleží, jestli, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, a tak pomáhají zajistit přísun pitné vody i stabilní průtok v řekách, čímž zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci. Každý týden české lesy navštíví na čtyři miliony lidí. A samozřejmě jsou také zdrojem dřeva, takže na lesích závisí velká část místní ekonomiky v řadě obcí a měst a celá průmyslová odvětví. *** Zajištění těchto důležitých funkcí ovšem brání špatný stav nemalé části českých lesů, který souvisí se způsobem hospodaření. Právě stávající systém hospodaření ve státních lesích vytvořil podmínky pro kůrovcovou kalamitu, které dnes čelíme. Je potřeba hospodařit ve prospěch lesa, nikoliv ve prospěch velkých společností. Nesmíme naše lesy jen vysávat, musíme o ně pečovat, být odpovědní k přírodě. Je proto nutné změnit celou legislativu, která je na současné poměry již zastaralá. Proto v rámci krátkodobých opatření v boji s kůrovcovou kalamitou TOP 09 navrhuje a představila právě na tom brífinku, a já vás nimi seznámím nyní, několik změn: podpořit budování tzv. mokrých skládek dříví; změnit ustanovení vyhlášky číslo 101/1996, povinnost kácet kůrovcové souše, ale soustředit se na území, kde lze kalamitu zastavovat; formou legislativní nouze prodloužit dobu zalesnění v lesním zákoně na pět let; a dále, podpořit technická opatření proti šíření kůrovce, například nákup odkorňovačů, nové metody hubení kůrovců na skládkách dříví atd. Jak jsem již ale zmínila, je třeba přijmout řadu dalších legislativních opatření, která v dlouhodobém výhledu zlepší způsob hospodaření s českými lesy, který je v současné podobě vedle počasí hlavní příčinou kůrovcové kalamity. Proto budeme sami navrhovat, podporovat nebo usilovat o změny v následujících čtyřech oblastech. Za prvé je to novela lesního zákona a souvisejících předpisů, která zajistí druhově rozmanitější lesy, přírodě blízké hospodaření a umožní a přikáže lesníkům lépe pečovat o naše společné bohatství. V zákoně o lesích bychom chtěli ustanovit povinnost obnovovat lesy v přírodě blízké druhové skladbě. V zákoně definovat, co je přírodě blízká druhová skladba. Podrobnější specifikace pak v novele vyhlášky číslo 83/1996. Také prodloužit povinnost zalesnit paseky a holiny na pět let, doposud jsou to dva roky, a zajistit porost na 15 let, aby bylo možno využít dostatečně přirozené zmlazení. Omezit holoseče při úmyslné těžbě. V zásadě hospodařit bez holosečí. Použití holoseče maximálně jednoho hektaru. Používat jen u světlomilných dřevin, např. dubů. Při kalamitách zavést operativní rozhodování a umožnit nezasahovat tam, kde zásahy nejsou efektivní. Je potřeba změnit vyhlášku č. 83/1996. Současný návrh, který již prošel připomínkovým řízením, je však špatný. Podle stávajícího návrhu vyhlášky by např. bylo možné třeba na Bruntálsku, kde dochází k plošnému hynutí smrku, smrk znovu vysázet v zastoupení až 75 %. Naopak se domníváme, že je pro jednotlivé hospodářské soubory třeba uvést dřeviny přirozené druhé skladby. Místo minimálního podílu MZD - meliorační a zpevňující dřeviny - stanovit maximální podíl dřevin stanovištně nepůvodních nebo dřevin pro daná stanoviště rizikových. Je třeba také doplnit přípravné dřeviny při obnově holin, například bříza, jeřáb, vrba, olše šedá, které dosud nejsou považovány za vhodné. V neposlední řadě prodloužit obnovní doby u přípravných až na 50 let, tak i dospělých porostů, aby příští generace lesa již neměla stejnověkou strukturu. Ve vyhlášce č. 101/1996 je nezbytné upravit postup v ochraně lesa v případě kalamit. Za druhé by to měla být novela zákona o myslivosti č. 49/2001 Sb. a navazující vyhlášky 553/2004 Sb. a 55/1999 Sb. Lov zvěře je třeba odvozovat od výše škod na lesích, nikoliv od lehce manipulovatelných sčítaných stavů. Spárkatá zvěř je limitujícím faktorem přirozené obnovy lesů a také extrémně prodražuje ochranu vysazovaných listnáčů a jedle. Vyhláškou musíme definovat, co jsou nepřiměřené škody, při jejich dosažení navýšit plán lovu. Vlastníci lesa musejí dostat možnost přímo vymoci snížení stavů na únosnou míru. Dosavadní systém rozhodování přes honební společenstva je nefunkční. Za třetí speciální zákon o státním podniku Lesy České republiky, nebo úprava současného statutu státního podniku a změna ekonomického modelu provádění prací a prodeje dřeva. Státní lesy musejí změnit své chování a stát se stabilizátorem lesnictví, zejména v oblasti ekologické a sociální. Jejich zadáním bude pěstovat les přírodě blízkým způsobem. Proto je potřeba místo maximalizace zisku zavést platbu, finanční rentu, kterou Lesy ČR odvádějí z hospodaření v lesích státu, a nejsou nuceny soustředit se na tvorbu zisku. Upravit specifika zadávání zakázek v lesním hospodaření ve vztahu k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Prodej dřeva postupně oddělit od těžby, zajišťovat jej ve vlastní režii, zejména pak formou aukcí. Provádět část prací vlastními zaměstnanci, samozřejmě to je možné dosáhnout až postupně. A část operativně outsourcovat. Zásadně přitom zmenšit rozsah zakázek na minitendry, aby na ně dosáhly místní malé firmy a živnostníci. Postupně dosáhnout alespoň 40 % objemu prací prováděných vlastními zaměstnanci. Vytvořit dobré podmínky pro práci revírníků, aby mohli věnovat péči o lesy, zadávání a kontrole práce dodavatelských firem a zaměstnanců dostatečnou pozornost. Nejlépe tedy zmenšit revíry. Konečně za čtvrté by to byla změna lesních dotací tak, aby podporovaly přírodě blízké a udržitelné hospodaření v lesích a majitelé lesů byli motivováni chránit přírodu v nich. Podpora nepasečného hospodaření tam, kde je to vhodné. Podpora ponechání starých stromů a tlejícího dřeva v porostech pro zlepšení stavu půd a podporu biodiverzity. A konečně stanovit splnění minima zásad dobré praxe pro podporu investic do lesního hospodaření. Vážené kolegyně a kolegové, toto jsou konkrétní změny, na kterých můžeme začít okamžitě pracovat. TOP 09 již na některých vlastních návrzích pracuje, ale vyzývám především vládu, aby začala připravovat legislativu, která změní způsob hospodaření v českých lesích. Jsou to věci navržené opravdovými odborníky na danou věc a myslím si, že v mnohých nacházíme shodu i s jednotlivými ministerstvy. Dovolte mi také, abych navrhla ještě náš návrh usnesení, už asi čtvrtý, ale přece jen. Jedná se o snahu opravdu plnit roli, kterou Poslanecká sněmovna vůči vládě má. My totiž bychom ji opravdu neměli úkolovat, spíše kontrolovat, to je naší úlohou. Proto si dovolím přednést návrh usnesení. 1. Poslanecká sněmovna bere na vědomí informaci ministra zemědělství a ministra životního prostředí o kůrovcové kalamitě v České republice; 2. ukládá ministrovi zemědělství, aby předložil informaci o vzniku ohnisek a následného šíření kůrovcové kalamity od roku 2012 včetně informací o provedených opatřeních proti šíření kůrovcové kalamity, informaci o způsobu aplikace státní politiky hospodaření v lesích, o nedostatcích této politiky a důsledcích těchto nedostatků, a konečně informaci o připravovaných řešeních stávající situace hospodaření v lesích zejména s přihlédnutím ke státnímu podniku Lesy České republiky. To usnesení je obecnější, než které předložil pan kolega Holomčík, nicméně se domníváme, že by právě mělo být spíše v obecnější rovině. Měli bychom tyto informace po jednotlivých ministrech žádat, nikoliv je úkolovat konkrétně. Takže vás prosím o podporu tohoto usnesení, které se určitě bude samostatně hlasovat, a předložím je teď zpravodaji. Děkuji za pozornost.

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016150.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2017_16_01183
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.