Dobrý den, přeji všem dobré odpoledne. Vážení kolegové, vážený pane předsedající, vážení ministři, ráda bych se pana premiéra zeptala, přestože tu není, na jednu zásadní komponentu vzdělávacího systému ČR. Tedy na plánovanou komponentu. Budu mluvit o občanském vzdělávání.
        Pan předseda je jistě s historií problému dobře obeznámen. Ale jak jsme se v minulých interpelacích dozvěděli, někteří poslanci ohledně tématu stále propadají zmatení. Na začátku stálo usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. prosince 2014, kde na základě návrhu poslance Jiřího Miholy a jako reakce na jím pořádaný seminář se Poslanecká sněmovna usnesla na základních principech občanského vzdělávání, a že takovou neindoktrinační kompetenci občanů zvyšující věc chceme. Příprava koncepčního dokumentu byla svěřena Ministerstvu školství, které ovšem selhalo včetně nevhodného konceptu Domu demokracie jako centralizované instituce. Následně byla agenda z Ministerstva školství přehozena na Úřad vlády, respektive na Sekci lidských práv. Tam vznikla nějaká pracovní skupina, ale téma dále usnulo. Až později, až teprve v roce 2016 došlo k veřejným konzultacím nad materiálem, ale ukázalo se, že téma je konfliktní, všichni aktéři mají trochu jinou představu, a v minulém volebním období se nakonec nic pořádného nestalo.
        Letos už projevil Úřad vlády výrazně vyšší akceschopnost a došlo k přípravě konsenzuálního základního dokumentu, který by aspoň nastínil základní východiska, ze kterých by se dále vyšlo. (Čas, paní poslankyně.) Aha. (Prosím, dokončete větu.) Je to základní dokument tvorby koncepce občanského vzdělávání v ČR. Děkuji.