Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, minulý pátek udělil Český svaz bojovníků za svobodu poslanci Zdeňku Ondráčkovi pamětní medaili, která symbolizuje boj za svobodu a za vlast. Člen policejního pohotovostního pluku, který v roce 1989 rozháněl studentské demonstrace a který zasahoval 17. listopadu na Národní třídě a který svým jednáním svobodu přímo potlačoval, je tak oceňován medailí za svobodu. Není to však první lapsus. Připomeňme si pochybné aktivity bývalé předsedkyně Dvořákové s Klubem českého pohraničí, vystoupení lidických žen ze svazu po zvolení Jany Bobošíkové nebo působení Emila Kulfánka na Ministerstvu obrany a jeho obstrukce válečným veteránům. A hlavně, připomeňme si ten obecný příklon k režimu komunistického Československa. I přes to všechno je Svaz bojovníků za svobodu pravidelným příjemcem státních dotací. Na rok 2018 i na rok příští je to 6 milionů 300 tisíc korun.
        Není jistě úkolem poslanců a vlády mluvit o spolkové činnosti občanského života, pokud neporuší zákony této země. Je však bytostně amorální, aby pofidérní spolek adoroval bývalé estébáky, konfidenty, komunistické policajty a jiné přisluhovače režimu, který se v tomto státě držel 40 let za pomocí vražd a sovětských tanků, z veřejných peněz. Proto se vás ptám, pane premiére, zda i nadále tento spolek budete sponzorovat z kapes daňových poplatníků? Děkuji.