Děkuji moc za slovo, vážený pane předsedající. Já bych si dovolil jenom reagovat na to, co tady zaznělo.
        Pokud bych měl reagovat vaším prostřednictvím na pana poslance Bendu, tak ono to není tak, že do toho lékového záznamu bude mít přístup jakýkoliv lékař v České republice, když si usmyslí, že řekne, pacient XY, chci se podívat na jeho léky. Tam je jasně stanoveno, že tam musí být určitý vztah mezi lékařem a pacientem. A ten vztah se definuje dvěma způsoby. Buď že lékař musí předepsat pacientovi aspoň jeden recept a ten recept musí být taktéž vydán. Aby to nemohlo být fingováno, že mu jenom předepíše recept fiktivní, ten recept musí být pacientovi v lékárně taktéž vydán. Anebo po předložení občanského průkazu tím pacientem, který vysloví souhlas s nahlédnutím do lékového záznamu. To znamená, skutečně tam musí být tento vztah ošetřujícího lékaře skutečně a jeho pacienta, nikoliv jakéhokoliv lékaře, který se bude moci podívat do lékového záznamu jakéhokoliv pacienta. To je třeba říci na úvod, abychom tady jenom nevyvolávali určitou obavu, že jakýkoliv lékař si vymyslí jméno pacienta a podívá se do jeho lékového záznamu. Skutečně tomu tak není.
        Pokud jde o otázky výjimek pro tajné služby apod., tam musím říct, že to bylo výsledkem meziresortního připomínkového řízení. To nebyl návrh přímo ministerstva. Byla to zásadní připomínka, my jsme to akceptovali a samozřejmě jsme připraveni v rámci dalších projednávání toto řešit a případně nějak upravit. Ale musíme samozřejmě ve spolupráci s těmi příslušnými resorty se na toto zaměřit. Ale určitě je to k nějaké debatě.
        Pokud jde o pana poslance Kaňkovského, vaším prostřednictvím, pane předsedající, tak účinnost 1. 1. 2019 byla skutečně dána v době, kdy jsme nevěděli úplně, kdy přesně ten zákon bude projednáván, byť tam je šestiměsíční přechodné období. To šestiměsíční přechodné období má být právě využito na tzv. opt-out systém, o kterém mluvil pan poslanec Benda, to znamená, že pacient občan vysloví aktivní nesouhlas se sdílením svého lékového záznamu, případně nesouhlas se sdílením pro určité lékaře. Samozřejmě poté bude taktéž moci tento nesouhlas vyslovit. Ale to šestiměsíční přechodné období jsme tam dali právě z tohoto důvodu, aby byl dostatečný čas na to, aby ten, kdo nechce, aby ten lékový záznam byl sdílen, toto aktivně prohlásil, a lékový záznam sdílen nebude. Ale samozřejmě v rámci druhého čtení se můžeme taktéž bavit o prodloužení termínu účinnosti, protože jak říkám, nevěděli jsme přesně, kdy ten návrh půjde sem do Sněmovny. Takže to je, myslím, spíše technická věc.
        Takže to jenom za mne základní reakce, ale doufám, že budeme mít k tomu samozřejmě příležitost ve všech těch výborech, které byly tady zmíněny. My nemáme určitě problém s tím, aby ten návrh byl detailně projednán nejenom ve zdravotním výboru, ale i v ostatních výborech Sněmovny, které byly navrženy. Určitě je to do jisté míry průlomový návrh, je to návrh, který ale z mého pohledu jde správným směrem. Jde směrem, kterým jde většina států v rámci Evropy, tzn. směrem k elektronizaci zdravotnictví, ke sdílení informací v rámci poskytovatelů zdravotní péče. A my v tomto směru spíše doháníme rozjetý vlak států na západ od nás. Já si myslím, že to je zkrátka potřeba a že ten opt-out systém, který tam je navržen, dává i možnost pacientovi, aby zkrátka, pokud s tím nesouhlasí, tak jeho data nebyla sdílena. Ale obecně věřím, že to bude oceněno pro zajištění vyšší kvality a bezpečnosti zdravotní péče. Děkuji.