Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Děkuji za dotaz panu kolegu Zahradníkovi. K té první otázce. Podle opravdu předběžných údajů, protože kolegové z Národního parku Šumava se ještě nedostali na všechna místa - nicméně padlo tam minimální 15 tisíc kubíků, maximálně to bude dvojnásobek, zatím se odhaduje. Což samozřejmě proti Kyrillovi, kdy padlo milion kubíků, je to relativně malý zásah. Nejedná se o plošná území, jedná se většinou o jednotlivé stromy nebo skupiny několika stromů.
        Co je určitě dobrá zpráva, je, že zatím podle těch předběžných údajů drtivá většina těch stromů padla v zásahových územích, kde se samozřejmě bude neprodleně zasahovat. Máme nasmlouvané firmy. Zatím to vypadá, že naprosté minimum, skutečně zlomky, by bylo v zásahovém území. Ale tady chci zdůraznit, že budou udělána taková opatření, abychom jakýmkoliv způsobem neohrozili jakékoliv jiné vlastníky mimo tohoto zásahového území. Ale zatím to vypadá opravdu tak, že to budou skutečně jednotky případů.
        To, co vy víte, co je dneska tak trochu absurdní, že nám kůrovec lítá z hospodářských lesů mimo národní park do národního parku a že se spíš šíří tedy v tomto případě z východu, postupně z Vysočiny do Plzeňského kraje. Takže Národní park Šumava určitě není dneska žádným ohniskem kůrovce. A my jenom pro porovnání máme loňskou a letošní těžbu. A vlastně máme to od roku 2017, 2018, protože rok 2019 je na začátku. Ale roky 2017 a 2018 byly srovnatelné. Kůrovcové těžby byly zhruba někde kolem 50 tisíc kubíků. Což je samozřejmě proti těm mnoha milionům kubíků ve zbytku republiky zlomek.
        Budeme upřesňovat postupně rozsah toho orkánu. A bohužel má ještě foukat v dalších dnech, tak není úplně vyloučeno, že tam padne ještě něco dalšího. I když by ty poryvy neměly být tak dramatické.
        K vaší druhé otázce. Vy víte minimálně stejně dobře jako já, že samozřejmě ty lesy v národním parku jsou lesy zvláštního určení oproti hospodářským lesům. Samozřejmě v zóně přírodní, nebo v první zóně, dnes nově v zóně přírodní, se provádí přirozená obnova, která je mnohde velmi úspěšná, přirozené zmlazení. V těch dalších zónách samozřejmě je potom možné, a to nejen na Šumavě, ale i v ostatních parcích - diferencovaně podle stavu je spíš dneska jakoby snaha o změnu i té dřevinné skladby. To znamená, je tam třeba samozřejmě zasahování, respektive je tam obnova bukem, dalšími stromy. I Národní park Šumava má spíš v zásobě více těch jehličnatých, nebo v tomto případě spíše těch smrkových sazenic oproti těm listnatým. Máme problém jako všichni ostatní, že je málo listnatých sazenic na trhu.