Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych představil pozměňovací návrhy, se kterými Senát Parlamentu České republiky vrátil Sněmovně novelu zákona o dráhách.
        První pozměňovací návrh se týká § 10, který upravuje ochranu dráhy. Senát navrhuje vypustit druhou větu Sněmovnou navrženého nového odstavce třetího, který celý zní takto: "Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění." A nyní ta inkriminovaná věta: "Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy."
        Senát se v tomto případě shodl většinou hlasů napříč většinou senátních klubů na návrhu druhou větu vypustit. Než uvedu věcné důvody, je třeba zmínit fakt, že tato věta tím, že definuje stromoví a porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy, fakticky vynucuje na provozovateli dráhy jejich odstranění. V první větě se sice deklaruje, že jde pouze o právo provozovatele, ale tato definice z práva činí de facto povinnost. Který provozovatel by riskoval neodstranit porosty, které přímo zákon označuje za ohrožení? Lze tedy předpokládat, že v případě schválení sněmovního znění bude odstraňování porostů probíhat plošně a masově.
        První a nejpádnější věcný důvod pro vypuštění zmíněné definice spočívá v tom, že tato úprava se měla podle deklarovaného přání dotčených aktérů, například federace strojvůdců, původně týkat železnice, která má z hlediska bezpečnosti provozu zřejmá specifika. Ovšem navržená novela zřejmě opomenutím autorů pozměňovacího návrhu mluví o dráze, což ve smyslu tohoto zákona zahrnuje nejen železnici, ale také tramvajové, trolejbusové a lanové dráhy. Zejména u městských tramvajových a trolejbusových tratí je přitom zcela běžné, že jsou obklopeny blízkými stromy, jež by podle navrhovaného znění novely měly být odstraněny. Šlo by tak například o alej podle tramvajové linky u Pražského hradu nebo o velkou část stromů v parku na Moravském náměstí v Brně. Pochybuji, že autoři novely něco takového zamýšleli, ale znění přijaté Sněmovnou takové kácení implikuje. Již proto by bylo dobré problematickou větu z novely vypustit.
        Většina senátorů má však pochybnost, že navržené znění je vhodné i pro železnici samotnou. Úlohou parlamentu je nepochybně artikulovat dílčí zájmy různých aktérů a posléze mezi nimi nalézat funkční kompromis. Nově navržená drastická paušální úprava odstraňování porostů podél železničních tratí je nepochybně na prvním místě v zájmu Správy železniční dopravní cesty jako provozovatele dráhy, jíž by výrazně zjednodušila agendu a ulevila od dosavadní nezbytnosti posuzování a náročného projednávání každého konkrétního případu ohrožení. Může také konvenovat například strojvůdcům, kteří se právem obávají o bezpečnost svoji a cestujících, protože současný zanedbaný stav okolí tratí budí všeobecné obavy. Podle názoru Senátu je však nezbytné při hledání legislativního řešení respektovat i další zájmy, především práva vlastníků přilehlých pozemků na jejich využívání a zájem ochrany životního prostředí. Nešetrné kácení krajních stromů podél tratí může vyvolat zejména v současné situaci ohrožení lesů suchem a kůrovcovou kalamitou rozsáhlá poškození lesních porostů ve větší vzdálenosti od dráhy, než je vzdálenost definovaná v novele. Navíc po chvályhodném přijetí závazku klimatické neutrality v posledním týdnu se zvyšuje role lesů jako přirozeného nástroje v pohlcování kysličníku uhličitého. Práva vlastníků pozemků podél tratí je třeba rovněž respektovat, neboť v posledních dekádách mohli v dobré víře hospodářsky využívat těchto pozemků a necitlivý zásah kácení by jim zejména s ohledem na drastický pokles ceny dřeva v důsledku kůrovcové kalamity způsobil nezanedbatelné škody.
        Senát se proto domnívá, že krátkodobým legislativním řešením je přijetí novely bez inkriminované věty. Novelizované znění by i tak umožnilo provozovatelům dráhy zasahovat v odůvodněných případech ohrožení. A mnozí senátoři se domnívají, že je třeba urychleně pracovat na nové, detailnější úpravě této problematiky, jež by kromě varianty kácení stromů otevřela pozitivní řešení problémů bezpečnosti provozu na dráhách zejména směrem k lepšímu technickému zajištění dopravy výstražnými systémy. Také stojí za úvahu to, na co upozorňuji sami strojvůdci. Zatímco v Německu dochází v případě meteorologického varování před vichřicemi k zastavení železniční dopravy s ohledem na bezpečnostní rizika, v České republice jsou strojvůdci nuceni jezdit i v rizikových povětrnostních poměrech.
        Jsem přitom přesvědčen, že úprava porostů kolem tratí by měla být z pera Ministerstva dopravy, nikoliv vznikat cestou poslaneckých pozměňovacích návrhů. Měla by vyváženě respektovat hlediska bezpečnosti dopravy, zohlednit zájem ochrany životního prostředí a co nejšetrněji zasahovat do práv soukromých vlastníků.
        Druhý pozměňovací návrh se týká zacházení s osobními údaji. Připomenu, že novelou zákona číslo 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, se v souvislosti s jednotnou jízdenkou zavádí centrální databáze provozovaná Ministerstvem dopravy. Do ní se povinně shromažďují jednak údaje, které nemají charakter osobních údajů, a které jsou tím pádem bezproblémové a je užitečné, aby byly centrálně evidovány. Za druhé však navrhovaná úprava rovněž přikazuje, aby se do této centrální databáze terminologií návrhu zákona informačního systému jednotných jízdních dokladů od dopravců a prodejců jízdních dokladů plošně zasílaly údaje o lidech, kteří s nakoupenou jízdenkou cestují, a rovněž o těch, kdo jízdenku nakoupili.
        Obsahem návrhu Senátu je vypuštění povinného shromažďování řady údajů o kupujících jízdenek z této centrální evidence, a to osob fyzických i právnických. Senát však neshledal skutečně žádný důvod, aby se centrálně evidovali ti, kdo jízdenky nakupují. Připomínám, že na evropské úrovni se s ohledem na soukromí občanů debatuje o zrušení tzv. systému PNR - Passenger Name Records, tedy systému, který takto shromažďuje osobní údaje o cestujících aerolinek. Původní účel, poměrně silný, konkrétně ochrana před terorismem, neobstál v očích Evropského soudního dvora zejména pro svou plošnost a nezacílenost. Zkrátka se pro jistotu sbírala data o všech. Před dvěma lety rozhodl Evropský soudní dvůr o tom, že dohody o zavedení PNR mezi Evropskou unií a Kanadou odporuje primárnímu evropskému právu. Je proto zjevně neadekvátní, aby se systém evidence cestujících a kupujících jízdenek zaváděl i u elektronických nákupů jízdenek na vlaky.***
        Podle předkladatele je navíc jediným důvodem centrální evidence kupujících jízdenek to, aby měli možnost uplatnit práva z přepravy. Tento důvod je jednak mnohem slabší než u zmíněného, nyní přehodnocovaného PNR a jednak především není validní. I dnes je totiž možné nakupovat online jízdenku anonymně u většiny dopravců a rovněž se nakupuje a cestuje anonymně při nákupu fyzické jízdenky na pokladně. U nákupu fyzické jízdenky na pokladnách budou anonymní nákup i cestování ostatně zachovány i po této novele, jak uvedl i pan ministr v Senátu. A i dnes je samozřejmě možné reklamovat práva z přepravy, a to pouze na základě předložení jízdního dokladu. Ztotožnění reklamujícího je pak obvyklé právě při tomto úkonu reklamace pro kontakt při reklamačním řízení. Určitě však není nutné předem v okamžiku nákupu jízdenky.
        V této souvislosti nelze nevzpomenout čínský systém všeobecné kontroly, která mimo jiné zahrnuje i cestování jednotlivců po železnicích. Neradi bychom zbytečným shromažďováním údajů občanů tvořili i jen teoretické možnosti podobných modelů, anebo i jen prostého zneužití údajů z databáze. Ostatně je smutným faktem, že zneužití osobních údajů ze sebelépe zabezpečené databáze bývá jen otázkou času.
        Uzavírám, že důvody pro centrální evidování kupujících jízdenek dle Senátu nejsou jednoznačně dány, a je třeba tedy dbát na zásadu minimalizace zpracování osobních údajů vtělené do legislativy na ochranu osobních údajů, ale ta je v podstatě vtělením ústavní zásady minimalizace zásahů veřejné moci do života občanů, kterou máme zakotvenou v Ústavě.
        Žádám vás proto, dámy a pánové, o laskavé posouzení změn navržených Senátem a doufám v jejich férové posouzení. Děkuji za pozornost.