Pan místopředseda Okamura tvrdí, že to nebylo, ale já si to ještě ověřím. (Se smíchem.) To je legrace, pane místopředsedo, opět. Ale nedělám si z vás srandu, ale myslím to dobře.
        To znamená, obchod s chudobou se týká zejména dávek na bydlení a potom zaměstnanosti a podpory v nezaměstnanosti.
        Nedávno skončilo před dvěma týdny meziresortní připomínkové řízení a v tuto chvíli věcné rozdílné názory, které máme, vypořádáváme. A předpokládám, že ten vládní návrh poputuje do Poslanecké sněmovny v několika příštích měsících.
        Ráda bych se také vyjádřila k tomu, že jsme opsali návrhy od SPD. Není to pravda. Myslím si, že to bylo opačně, protože vládní návrh obsahuje celkem 23 konkrétních kroků. Velmi dobře vydiskutovaných konkrétních kroků jak legislativního charakteru - to jsou ty dva zákony, které jsem zmiňovala -, tak nelegislativního charakteru. Je tam v tom nelegislativním balíčku obsažena zejména systémová sociální práce na obcích. To znamená pomoc dotčeným obcím. Je tam zmíněna reorganizace úřadů práce tak, aby úřady práce měly lepší nástroje na to, jak v daných lokalitách problémy řešit. Ale je tam i navýšení životního a existenčního minima pro ty, kteří pracovat skutečně nemohou. Je tam i navýšení částek nezabavitelného minima. My jsme se s paní ministryní spravedlnosti v minulých týdnech dohodli na této změně a mám velkou radost, že Ministerstvo spravedlnosti tento návrh vysílá do meziresortního připomínkového řízení.
        Když mám stručně ten vládní návrh zákona popsat, tak bych ho popsala výrazem vybalancování práv a povinností. Protože se skutečně domnívám, že to je ten správný funkční přístup. Pomoci těm, kteří pomoc potřebují a měli by dostat férovou šanci se ze svých problémů vymanit, ale zároveň očekávat, že budou své problémy aktivně řešit. To znamená ještě jednou - vybalancování práv a povinností.
        Poslední věc, kterou bych k těmto návrhům chtěla říci, povinná školní docházka a odebírání dávek na bydlení, pokud nebudou děti chodit do školy. Já si myslím, že bychom měli nechat emoce stranou a zamyslet se nad tím, jestli současná situace, kdy tyto děti do školy nechodí a vycházejí ze základní školy negramotné, jestli je vyhovující. Já se domnívám, že tomu tak není. V Karlovarském a v Ústeckém kraji máme 16 % dětí bez ukončené základní školní docházky. A myslím si, že to jsou děti bez budoucnosti, a proto se snažím například tímto návrhem jejich situaci řešit tak, aby nějakou šanci v životě měly. A logicky také, pokud nebudeme problém vyloučení a chudoby přenášet z generace na generaci, tak budeme mít větší šanci obchodu s chudobou učinit přítrž.
        Takže toliko za mne. Považuji to za velmi závažný problém. Jeden z největších úkolů, který před Ministerstvem práce a sociálních věcí stojí, a to říkám v kontextu důchodové reformy, novely zákona o sociálních službách, podpory rodin, balíčku zaměstnanosti a všech těch výzev, které Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli řeší. A pevně doufám, že se věcně shodneme na těch návrzích řešení. Děkuji.