Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní vicepremiérko, dovolte, abych k tomu řekl jenom několik slov, protože je pravda, že jsme jako Ministerstvo průmyslu a obchodu participovali na požadavcích na tento program, který považujeme obecně za možná jeden z nejdůležitějších v rámci podpory ekonomiky, a to nikoliv pouze v tom krátkodobém horizontu, ale v tom střednědobém a dlouhodobém, protože je pravda, že v těch prvních fázích musíme odchytat ty největší problémy, tzn. operativní problémy firem, ať už co se týká podpory živnostníků, co se týká podpory přes kompenzace mezd, kurzarbeit, Antivirus apod., případně přes různé odklady. Bude nás čekat nesmírně náročná cesta obnovy ekonomiky a postavení na nohy a bez likvidity, bez hotovosti nemáme šanci to zvládnout.
        Nepochybně většina z vás ví, že se rozjely programy COVID-1, COVID-2, COVID Praha atd., nicméně není možné dále pokračovat ve způsobu vyřizování těchto programů tak, jako jsme je nastavili nikoliv ve víře špatné, ale proto, protože jiná možnost v rámci ČMZRB nebyla. ČMZRB je malá banka, banka, která byla vždycky konstruována tak, aby dokázala udělat určitý objem záruk v daném roce. A pouze pro vaši informaci, během řádově čtyř týdnů oni musí zvládnout to, co se jindy dělá rok a půl. Jsou totálně přetíženi a zavaleni tisíci a tisíci žádostí, které v současné době jsou někde na hranici 20-23 miliard korun, které musí vydodat, resp. schválit v tom tzv. původním systému, který byl buď tím, že to ta banka rovnou poskytuje, anebo tím, že to poskytují jednotlivé banky s garancí ČMZRB, nicméně tak, že ČMZRB musí každý úvěr kontrolovat. To je právě to, co dneska činí. A i když jede 24 hodin denně 7 dní v týdnu a i když jsme ji posílili řádově o sto lidí, tak pochopitelně tam dochází k tomu, co se nám nelíbí, a to je k prodlení, že ti klienti čekají třeba tři týdny, čtyři týdny na to, než se jim jejich úvěr vyřídí. Jinými slovy, v situaci, kdy bychom takhle měli odfinancovávat řádově stovky miliard korun, je naprosto nemyslitelné, že by se to dělalo tímhle způsobem. Kapacitně, ale pochopitelně i technicky by se to vůbec nezvládlo.
        Takže jediná možnost je přejít na tenhle, řekněme, ojedinělý nástroj, my tomu říkáme plošná, nebo chcete-li portfoliová záruka, kdy stát je připraven zaručit objem, který byl stanoven po dlouhých, nelehkých diskusích na limit 150 miliard korun. Logicky ten limit v tuhle chvíli bude připraven pro komerční banky, které budou mít uzavřenou smlouvu s ČMZRB, a tyto banky budou vydodávat jednotlivé zdroje prostřednictvím svých úvěrových mechanismů, pochopitelně s tou zárukou, která je těch 80 nebo 90 % z mého pohledu, nebo z našeho pohledu velmi rozumná a blíží se ostatním zemím, které dokonce některé dávají i 100 %. Můj osobní názor je, že 100 % je zbytečně, že je třeba, aby tam ten partner, ten, kdo si bere úvěr, měl třeba 10% participaci, čili 90 % pro malé a střední firmy a 80 % pro střední firmy si myslím, že je logické a že je správné.
        Díky tomuto schématu dokážeme dostat do ekonomiky resp. mezi podnikatele řádově 500 až 600 miliard zdrojů, záleží na tom, jaký tam bude nastaven ten multiplikační efekt. Ano, to je, pravda, věc, která se náročně dojednává. Je pravda, že doposud jsme to dělali s tím multiplikačním efektem čtyřnásobným, tzn. bylo to 25 %. V tuto chvíli diskutujeme o tom, jestli podíl rizika těch bank zvednout na vyšší míru, přičemž je zřejmé, že čím dál tím více firem se dostává do problémů. A v tuto chvíli je pochopitelně naší snahou, aby pokud možno co nejméně zůstalo v těch sítích, které nebudou odfinancovány. Je pravdou, že to pro ty banky je logicky i výhodnější, pokud tam bude větší obnos.
        To znamená, je k diskusi, jakým způsobem to případně posunout, ale v každém případě tento program je program, který bychom měli schválit a měl by pomoct udržet hotovost v podnikatelském sektoru v těch následujících měsících. Děkuji.