Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dnes před vás předstupujeme, abychom skutečně vás požádali o nemalou věc, a to je prodloužení nouzového stavu v České republice. Když jsem tady poslouchal kolegy přede mnou, tak jsem měl pocit, že oni vlastně tady dělají něco pro nás jako pro vládu! Že my chceme prodloužit nouzový stav! Ale to tak není! My ten nouzový stav chceme prodloužit, protože to je nezbytné pro ochranu našich občanů. To je skutečný fakt, to neděláte pro nás! To děláte pro to, abychom zvládli obrovskou krizi, které čelíme, největší pandemii za posledních sto let na území České republiky. To je zkrátka holý fakt.
        A já samozřejmě jsem sám nebyl příznivcem prodloužení nouzového stavu. To určitě víte i podle mých výroků. Myslel jsem si, že skutečně není potřeba, že nouzový stav má být vyhlašován na nezbytně nutnou dobu a po jeho ukončení, po té skutečně největší krizové fázi, dojde k tomu, že budeme postupovat podle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví vydaných na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Takto jsme k tomu přistupovali. ***
        Samozřejmě, situace se zásadním způsobem změnila rozhodnutím Městského soudu v Praze. To samozřejmě zcela změnilo situaci a my z toho musíme vycházet. My samozřejmě dané rozhodnutí Městského soudu v Praze respektujeme, byť si úplně nejsme jisti zcela tímto názorem a určitě podáme i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Už i mimo jiné proto, že to je vlastně bezprecedentní rozhodnutí v České republice. Nemáme tady žádný precedens, ze kterého bychom mohli vycházet, což ostatně konstatuje i Městský soud v Praze, že tady není prošlapaná cesta, že bychom se podívali dozadu a řekli: budeme postupovat tak a tak, máme tady nějaké mantinely, v rámci kterých se pohybujeme. My jsme se pohybovali v mantinelech zákona o ochraně veřejného zdraví, který dává poměrně široké kompetence Ministerstvu zdravotnictví s cílem zajistit prevenci, likvidaci, nebezpečí vzniku pandemie nebo epidemie na území České republiky, zakazovat činnosti, nařizovat činnosti. Toto všechno ten zákon obsahuje. Nyní tady máme rozhodnutí Městského soudu v Praze. A my ho samozřejmě respektujeme. A víme, že jediná možnost, jak pokračovat v tom dobrém trendu, který nyní pozorujeme v rámci epidemiologické situace na území České republiky, je pokračovat v nouzovém stavu právě do onoho data 25. 5.
        A když tady poslouchám vyjádření, že tedy prodloužíme do desátého, do sedmého, o sedm dní, o čtrnáct dní, tak to jsou samozřejmě nějaké názory. To nemá žádnou odbornou oporu. To není podpořeno jakýmikoli analýzami, jakýmikoli odbornými argumenty. Ta situace je totiž velmi jasná. My, pokud chceme, abychom udrželi kontrolu nad epidemiologickou situací v České republice, tak musíme to rozvolňování daných opatření dělat postupně. My nechceme nouzový stav prodlužovat, protože chceme dále utahovat šrouby. My je chceme povolovat. Ale to povolování musí mít nějaká pravidla, musí být opřeno o data, s tím souhlasím, a ty vlny musí být nějakým způsobem rozděleny. A jsou rozděleny po čtrnácti dnech. V zásadě skutečně ta velká rozvolnění mají mezi sebou čtrnáctidenní intervaly právě proto, že víme, že nemoc COVID-19 má čtrnáctidenní inkubační dobu. To je všeobecně uznávaná inkubační doba i v rámci WHO. A my potřebujeme mít schopnost vyhodnotit, pokud uděláme nějaký krok, pokud uděláme nějaké rozvolnění, jaké dopady to bude mít na data o epidemiologické situaci v České republice právě do těch čtrnácti dnů. Protože pokud by ty dopady byly negativní, tak zkrátka budeme muset zbrzdit, budeme muset zastavit, budeme muset rozložit ty vlny ještě do dalších menších vln. A právě také potřebujeme, abychom byli schopni identifikovat, co způsobilo to, že například došlo k nárůstu počtu pozitivních pacientů.
        Tady se hodně diskutovala otázka Velikonoc. Nyní víme, že Velikonoce reálně žádný zásadní dopad neměly, protože dnes jsme již víc než čtrnáct dní od Velikonoc, víc než čtrnáct dní od otevření oněch hobbycenter a podobně, a vidíme, že na epidemiologické situaci se to nikterak neprojevilo. To znamená, můžeme si toto odškrtnout a můžeme říci ano, toto nemělo ten negativní dopad. Ale máme tady další otevření. Máme tady obchody, máme tady farmářské trhy, chystáme restaurace atd. A v každé té chvíli potřebujeme vědět, pokud dojde k nějakému zhoršení epidemiologické situace, co to způsobilo, abychom byli schopni identifikovat: způsobilo to otevření obchodů, způsobilo to otevření restaurací, způsobilo to otevření posiloven atd. A pokud slepíme rozvolnění skutečně do velmi krátkého výseku, skutečně pokud by došlo k tomu, že vlastně ze dne na den budeme muset rozvolňovat masivně tyto rizikové provozy, tak nejsme schopni tuto identifikaci učinit. A pak budeme pouze honit králíka na poli a bez jakéhokoli smyslu nebudeme schopni identifikovat, proč se nám ta situace zhoršuje.
        Takže proto musíme skutečně jít krok po kroku. Proto je zde nějaký plán, který už tak je na hraně z hlediska epidemiologického. Bezesporu. Vedli jsme o tom nějakou debatu. Snažíme se vyrovnávat zájmy ekonomické, epidemiologické z hlediska toho, abychom tady samozřejmě neměli Českou republiku dlouho v tom, v uvozovkách, vězení, sevření všemi těmi opatřeními, aby skutečně ekonomika začala fungovat, aby Česká republika začala fungovat a zároveň abychom měli dohled právě nad tou epidemiologickou situací. Takže je to určitý kompromis, který už tak je samozřejmě do jisté míry na hraně. Ale myslím si, že je realizovaný právě do toho 25. 5. Ale to je skutečně maximální čas, nebo minimální čas, dokdy musí být tato opatření zavedena, dokdy skutečně musí být zavedena ta opatření, která se týkají provozoven, která se týkají omezení pohybu, jsou v tom restaurace, jsou v tom bazény, akvacentra a tak dále, celá řada rizikových provozů - které jsou rizikové proč? Protože se tam setkává větší počet lidí, dochází tam ke kontaktu mezi lidmi. A to je i vlastně nějaké zdůvodnění.
        Já samozřejmě chápu, že někdy pro laickou veřejnost jsou těžko pochopitelné některé kroky, proč psí salony dříve než například kadeřnictví. Ale to má jasný odborný argument. Kadeřnictví je i ze zákona o ochraně veřejného zdraví epidemiologicky závažná činnost, protože skutečně je tam blízký kontakt, nedá se tam nastavit dvoumetrový distanc atd. Těch odborných důvodů je celá řada. Ale to je pouze jeden z příkladů.
        Takže skutečně ten plán má své opodstatnění. Je projednán epidemiologickou skupinou, byť jsou tam určitá kompromisní řešení. Ale je nutné, aby ten plán takto byl zachován. To je zkrátka předpoklad, abychom byli schopni epidemiologickou situaci v České republice udržet na příznivých číslech, která máme nyní, a pokud by došlo k nějakému výkyvu, abychom byli schopni identifikovat, proč k němu došlo, a mohli jsme to následně řešit. Takže skutečně z tohoto důvodu nedává smysl nějaká debata o tom, jestli prodloužíme nouzový stav o týden, nebo o deset dní, nebo o čtrnáct dní. Jediné smysluplné řešení je prodloužit nouzový stav do 25. 5.
        Myslím si, že skutečně jsme udělali obrovský kus práce. Když se podíváme na ta data, a ta jsou zveřejňována, moc nerozumím tomu, že tady je stále voláno po zveřejnění dat. Myslím si, že my zveřejňujeme maximum dat na stránkách, které jsou veřejné: koronavirus.mzcr.cz. Tam jsou veškeré informace pro občany o uvolňování, je tam jasný plán, jsou tam hygienicko-epidemiologická pravidla pro rozvolňování jednotlivých provozoven. Takže to jsou ty stránky, o kterých tady bylo hovořeno, kde jsou informace na jednom místě, kde člověk najde veškeré informace. Máme tady informační linku, která funguje již řadu týdnů, a další informační zdroje. Takže si nemyslím, že by skutečně informace v tomto směru nebyly, včetně těch dat o epidemiologické situaci, která jsou každý den třikrát aktualizována. Každý den třikrát se může člověk podívat, jak se vyvíjí počet nakažených, jak se vyvíjí aktuální aktivní případy, tedy těch, kteří jsou teď nakažení, celkový počet pozitivně testovaných, počet testů, počet úmrtí, mortalita, její struktura z hlediska věku, pohlaví. Zkrátka myslím, že je tam poměrně velký počet dat z hlediska regionů a podobně.
        Skutečně tady není nic netransparentního. Každý týden děláme tiskovou konferenci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, kde prezentujeme i ty modelace. Ty modelace jsou každý týden prezentovány. To je objektivní fakt. A naštěstí se zatím do těch predikcí trefujeme. Máme tam i samozřejmě pesimističtější scénáře, i optimističtější. Vycházíme z reprodukčního čísla, které se stále snižuje. Dneska už jsme někde na čísle 0,74. Možná že nyní se ještě posuneme na nižší číslo. Takže není pravdou, že by tady bylo cokoli zatajováno, že by tady nebyla data, že by se nekomunikovala ta epidemiologická situace a nějaké výhledy, modelace do budoucna. Takže takto to zkrátka není. A snažíme se na to klást maximální důraz. A objektivní fakt je, že epidemiologická data se vyvíjejí dobře.
        Ale podívejme se, co se děje v zahraničí. Podívejme se na jiné země. Podívejme se, co řekla Světová zdravotnická organizace, co včera prohlásila ústy svého předsedy doktora Tedrose. Řekla, že členské státy, nebo státy varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření. Varuje před ukvapeným rozvolňováním opatření! To bylo prohlášení včera šéfa Světové zdravotnické organizace. A proto my právě nechceme ukvapeně rozvolňovat opatření. Chceme, aby to mělo nějaký směr. Chceme, aby to mělo nějaký řád, aby to mělo nějaké vlny, jak jsem o tom hovořil.
        A toto není nějaká teorie. Tady se nebavíme o teoretické debatě. My naštěstí od počátku můžeme sledovat situaci v jiných zemích. A z toho jsme také vycházeli. A proto také možná Česká republika je i tak úspěšná, protože jsme viděli situaci v Itálii, viděli jsme situaci ve Španělsku a v dalších zemích. A reagovali jsme včas. A nyní vidíme zase situaci v jiných zemích, jako je Japonsko, jako je Singapur, kde udělali poměrně překotné rozvolnění těch opatření, kde vlastně zrušili nouzový stav, aby ho následně opět vyhlašovali, protože počet případů začal růst.***
        Takže prosím, skutečně bych velmi varoval před nějakými názory, že stačí prodloužit nouzový stav o týden, o čtrnáct dní. Kdyby bylo možné postupovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jak jsme skutečně v dobré víře postupovali, a ostatně Městský soud v Praze toto i konstatoval ve svém rozsudku, že skutečně Ministerstvo zdravotnictví postupovalo v dobré víře, tak bychom nouzový stav nepotřebovali prodlužovat. Ale pokud není jiná možnost, pokud se skutečně musíme pohybovat v rámci krizového zákona, krizových opatření vlády, a to jsou skutečně ta zásadní opatření, my jich samozřejmě máme vícero, jako jsou roušky a podobně, ale ta krizová opatření, která se týkají provozoven, která se týkají omezování pohybu, respektive shromažďování v rámci různých akcí a podobně, tak ta jsou zkrátka klíčová pro zvládnutí této epidemiologické situace a ta musíme zachovat a uvolňovat velmi, velmi postupně.
        Takže z tohoto důvodu vás prosím, abyste schválili žádost vlády o prodloužení nouzového stavu do 25. 5., protože je to jediné smysluplné řešení, abychom tu situaci, kterou vlastně už dneska zažíváme možná šestý, sedmý týden, zvládli v tom následujícím měsíci. Myslím si, že Česká republika může být vzorem a je vzorem celé řadě zemí, a myslím si, že v tomto směru stačí se dívat na zahraniční média, jak je Česká republika z hlediska boje s touto pandemií hodnocena jako příkladný stát. To je prostě objektivní fakt. Takže můžeme hledat tisíce chyb. A určitě ano, je celá řada věcí, které se zcela nepovedly, možná nějaké komunikační šumy a tak dále, ale na konci dne se počítají čísla, na konci dne se počítá, jestli tady máme zaplněné JIP, jestli musíme skutečně rozhodovat o tom, koho zachráníme a koho již nikoliv, jestli tady máme dostatek přístrojů na plicní ventilaci pacientů a tak dále, to jsou zkrátka ta základní objektivní čísla a Česká republika v tomto směru situaci zvládla. Kdokoliv si může říkat cokoliv, ale zkrátka Česká republika situaci zvládla. Jsme jednou z nejúspěšnějších zemí. Určitě to není jenom moje zásluha, je to v zásadě zásluha nás všech, je to zásluha všech občanů z hlediska i jejich odpovědnosti a je třeba jim za to poděkovat.
        A já vím, že samozřejmě ta opatření jsou nepříjemná, dnes už je možná lidé nepovažují za tak důležitá, ale věřte mi, že jsou důležitá, že to je skutečně velmi důležité, abychom ještě zhruba čtyři týdny vydrželi, a pokud vše dobře půjde, tak pak si myslím, že můžeme říci, že jsme tu aktuální fázi pandemie zvládli. To, co se stane potom, co se stane na podzim, to dneska nikdo neví.
        Dneska se samozřejmě odehrávají různé odborné debaty, epidemiologové konzultují věci, mají nějaké své predikce. Těch názorů je velké množství. My tu nemoc známe, a to si musíme uvědomit, zhruba čtyři měsíce. To znamená, že to není nějaká nemoc, kterou bychom byli schopni vyhodnotit na základě klinických studií a podobně. Ostatně i to plošné testování, jak tomu říkáte, to není plošné testování, to je skutečně klinická studie schválená etickými komisemi, které vlastně schválily tuto studii na základě jasných pravidel, jasného protokolu i z hlediska struktury těch, kteří jsou testování, z hlediska věkové struktury pohlaví a podobně. Takže to skutečně není nějaké nahodilé plošné testování. A samozřejmě z tohoto budeme také vycházet, byť nelze očekávat, že Česká republika by na tom byla z hlediska imunizace zásadně jinak než jiné země. To je samozřejmě objektivní fakt a data budeme včas prezentovat.
        Takže prosím, buďme ještě trpěliví, vyčkejme zhruba čtyři týdny, protože to má smysl a jenom tak můžeme situaci zvládnout. Děkuji za pozornost. (Potlesk z vládních lavic.)