Vážená paní předsedající, vážené členky a členové vlády. Já když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, tak jsem si řekl, že to první, co udělám, tak bude takový možná právní vhled neprávníka. Nejsem právník, ale přesto tedy si myslím, že v této oblasti malinko mám co říct a proto opravdu jenom několik vět na začátek.
        Vláda dnes předložila materiál, ve kterém žádá o prodloužení nouzového stavu do 30. června. Historicky, když se vrátíme do doby, kdy vlastně zákon, krizový zákon začal platit nebo vešel v účinnost, tak se dostáváme k datu 1. 1. 2000, a od vyhlášení nebo od zavedení tohoto zákona byl buď vyhlášen nebo prodloužen nouzový stav jedenáct krát. Což samo o sobě si myslím, není špatně, protože to svědčí o tom, že krizová legislativa jako taková funguje a je správně, pokud se používá krizová legislativa tam, kde je to opravdu potřebné a nutné. A v tom je trošku zakopaný ten pes, kdy to potřebné a nutné je a kdy to potřebné a nutné není.
        Jenom pro zopakování, nouzový stav je právní rámec, který může omezovat lidská práva a pouze právní rámec, který může omezit lidská práva a proto si myslím, garantovaná tedy Ústavou ČR, a proč? Protože je zaveden ústavním zákonem, a to zákonem o bezpečnosti České republiky. A tady připomenu, že nedávno jsme tady hovořili o pandemickém zákonu a já pořád mám ten názor, že pandemický zákon, protože zřetelně omezuje některá základní lidská práva daná ústavou a pandemický zákon není ústavním zákonem, tak se domnívám, že je protiústavní.
        Z tohoto pohledu si myslím, že nouzový stav, který je dneska vyhlášen, který dneska platí a o který vláda žádá ho prodloužit, je z tohoto důvodu legitimní. Neříkám, že je potřebný, ale nicméně legitimní a podle mě správný. Já když jsem se připravoval na tu dnešní schůzi, tak protože jsem tady nový poslanec, minulé období jsem tady nebyl, tak jsem opravdu věnoval asi osm hodin procházení stenoprotokolů, jak to tady probíhalo ve Sněmovně v roce 2020. A byť tedy nebudu číst všechny stenoprotokoly vám tady, protože tady rovněž nechci být do rána, tak alespoň pár poznámek jsem si udělal, a vidím, že tedy i mojí někteří kolegové tento nápad měli, ale naštěstí jsem si ve většině případů vybral trošičku jiné citace.
        Takže 43. schůze 7. dubna, pan ministr Rakušan dovolí jeho citace. "My se ptáme, zda tento nouzový stav je skutečně takovou institucí, která musí být prodlužována donekonečna. Ano, my jako Starostové a nezávislí říkáme: do 30. 4. jsme schopni tento kompromisní návrh, ke kterému jsme došli, podpořit. Ale zároveň říkáme: my jsme ochotni se tady scházet co deset dnů, co čtrnáct dnů, a vždy si poslechnout názor vlády, jak se situace posunula, jak se posouvají čísla, jak se vláda a odborníci dívají na to, že bude nutné udržet tento stav v běhu po další týdny. Doufejme, že ne měsíce. Ty informace potřebujeme, potřebujeme vidět, že se tady rozhoduje podle jasných kritérií. Nakonec mi dovolte říci, že nouzový stav jako zvláštní režim bychom neměli prodlužovat na dobu delší než nějakých čtrnáct, v tomto případě osmnáct dnů.
        Tak to jenom připomínám, že dneska se tady bavíme o třiceti dnech. A my jako opozice dneska říkáme, že jsme ochotni se taktéž sejít za čtrnáct dnů a prodloužit to o dalších čtrnáct dnů. Další citace. Pan premiér Fiala, tehdy tedy pan poslanec Petr Fiala, 7. dubna. "Na tomto místě musím vládě připomenout, že kdyby poslouchala opozici a kdyby se netvářila povýšeně, tak jsme tady v této Sněmovně na konci ledna měli řádnou debatu o nástupu pandemie a mohli jsme být na začátek krize lépe připraveni. A i proto dnes od vlády žádáme plán a nežádáme plán jenom jeden.
        První plán, který máme právo žádat od vlády, to je plán na obnovování svobod, na znovunastartování naší země. Já mluvím o přesném plánu, jehož součástí musí být to, jak ochráníme ohrožené skupiny, jak a koho za jakých okolností budeme postupně vracet do normálního života a podle jakých kritérií. A druhý plán bych nazval Nové malé programové prohlášení vlády, aktualizované priority. Protože je jasné, že jejich dosavadní politika, politika, kterou vláda dělala do vypuknutí krize je nyní absolutně nepoužitelná a není možné, aby vláda existovala v nějaké nikomu a ničemu nezodpovědném modu další rok a půl. To je naprosto vyloučeno.
        Pan Petr Fiala, 28. dubna. My tady, dámy a pánové, rozhodujeme o naprosto zásadní věci. My tady rozhodujeme o ničem menším než je pravomoc vlády omezit práva a svobody občanů. A v takové situaci musíme být maximálně obezřetní a musíme pro to mít dobré důvody. O nouzovém stavu, který vládě uděluje výjimečné kompetence, které vláda může použít k omezování práv a svobod občanů - podotýkám může - není tam nic o nějakém jasném plánu, není tam nic o nějakém přesném harmonogramu. Není tam z toho nic, je to, omlouvám se, ale nevím, jak to jinak nazvat, je to byrokratické čtení podprůměrné úrovně a ještě ne ani nijak rozumně poskládané.
        A perla, která tady padla - a já jsem jí tedy dočetl nebo zjistil, že ji použil i pan Vlastimil Válek, dnešní ministr zdravotnictví, v listopadu 2021 v pořadu Prostor. Nouzový stav je zoufalé řešení lidí, kteří nezvládli situaci. Samozřejmě bych mohl pokračovat, to ale nechci, protože si myslím, že těch citací už tady padlo dost, proto jsem i já je omezil. Já už slyším, v uvozovkách, ne že by na mě někdo pokřikoval, to rozhodně ne, ale slyším hlasy: No ale to byla jiná situace. Byla a nebyla. Máte pravdu v tom, že byla to jiná krize, jiná krize, která si vyžadovala jiná opatření. Ano. Byla to opatření, která omezovala lidská práva, lidské svobody podstatně více, než jsou opatření, která dnes používá vláda pro řešení této krize. ***
        Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
        Nicméně pořád to byla krize, kterou bylo potřeba nějak řešit a byl použit krizový zákon.
        Jinak samozřejmě ten obrovský problém, který já vidím trošku z té doby ještě možná zvenku. Ten největší rozdíl je v tom, že tehdy současná koalice byla v opozici a současná opozice - pardon, jenom jedna její část - byla u vlády. Také my voláme po přesném plánu, tak jako my chceme jasnou strategii, jejíž předložení schválila Poslanecká sněmovna. Pravda, zatím byl předložen materiál Stanovení strategických priorit vlády České republiky ke zvládnutí uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu a bohužel zatím bez jakékoliv velké možnosti diskutovat o tomto materiálu.
        V rámci korektnosti bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že dneska na bezpečnostním výboru jsme se dohodli, že bude šance tento materiál prodiskutovat s panem ministrem a že pan ministr se dohodne s panem předsedou výboru na tom, že uděláme separé jednání bezpečnostního výboru právě kolem této problematiky. Mohl bych ho hodnotit obdobně jako třeba tehdy pan Petr Fiala, ale nebudu to opakovat. Zdaleka ale není a nemůže to být strategie, ke které se podle mě vláda zavázala a nemůže to být ani strategie v tak podrobné variantě, jako ji tehdy požadoval pan Petr Fiala.
        Ve svých projevech jste za minulé vlády kritizovali prodloužení nouzového stavu o měsíc a sami jste ho - už to tady také padlo - prodloužili o 58 dnů a teď tedy žádáte o další měsíc. Z mého pohledu to opravdu jsou názorové obraty a je to svým způsobem krátká paměť. Bohužel - asi zřejmě pro vás - se to teď trošku vrací k vám, protože se vám to určitě neposlouchá zrovna dobře, vrací se to k vám trošku jako bumerang.
        Závěrem mi dovolte, protože já jsem se vždycky snažil být nějakým způsobem korektní a snažil jsem se být i faktický, tak jsem tady měl připravené tři dotazy. Ten jeden byl, jak chcete přinutit a vůbec oznámit uprchlíkům, že mají povinnost dostavit se k verifikaci jejich pobytu, když nevíte, kde jsou. Samozřejmě to neplatí u všech. Platí to - protože část se ví, kde jsou ubytováni, kde bydlí - ale velká část z těch uprchlíků se neví. Protože ano, chápu, že můžete "donutit" - a je to asi správné řešení - když si přijdou o výplatu dávek, že se budete dotazovat. Ale mám informace, že ne všichni ti uprchlíci pro ty dávky chodí. Takže asi se to úplně nepodaří, ale i za tu část, kde se to podaří, asi to stojí za to. Ale myslím si, že se to úplně nemůže podařit.
        Děkuji panu ministrovi, že tady hovořil a dal informaci o tom, jaké nákupy - a vůbec nechci kritizovat armádu, protože to neznám - jaké nákupy byly realizovány na základě výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek v § 2330 tohoto zákona v rámci nouzového stavu. Ale byl bych rád, kdyby obdobnou informaci jsme dostali po skončení krizového stavu v nějaké dohledné době, protože určitě by byla zajímavá a možná by to uklidnilo i některé kolegy.
        Tou třetí, na kterou už jsem se tady jednou ptal a zatím jsem nedostal odpověď pana ministra. Znovu se ptám, z jakého důvodu je mezi možnými omezeními, možnými omezeními, omezení uvedené v § 5 písm. f) zákona o krizovém řízení, to jest omezení práva na stávku. Protože si myslím, že žádné stávky v této době kvůli ukrajinské krizi nehrozí a nevím, z jakého důvodu, to tam je uděleno. Děkuji vám.