Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se i já krátce vyjádřil k bodu, který projednáváme, a tím je vyslovení důvěry vládě. Vládě, která vzešla z říjnových voleb. Někdo řekl, že volby jsou soutěž. A jako každá soutěž, i volby mají svá pravidla. Je to závod, který má své vítěze i poražené. Pokud tedy zůstaneme u sportovní terminologie, dovolím si krátký a velmi zjednodušený příměr. Představte si skok do dálky. Na startu se sešlo šest sportovců. Z prvních pěti závodníků skočil každý dva metry. Ten šestý skočil metrů devět. Ti první, méně zdatní, se ale domluvili na tom, že se jejich skoky do dálky sečtou. Pět krát dva je deset a deset je víc než devět. To ví každé dítě, ale skočit devět metrů a za sebou nechat ostatní konkurenty, kteří skáčou jen dva metry, a přitom nestát na bedně, prostě není fér. Vědí to sportovci a vnímá to tak i velká skupina voličů. Tím spíše, že těchto prvních pět skokanů si mezi sebe rozdělilo pět zlatých medailí. Rozum ale říká, že zlatou, pokud má existovat spravedlnost, může mít jen jeden. Ten nejlepší. V tomto případě šla ale pravidla na ruku těm, kteří skáčou jen dva metry a mnozí z nich ještě méně.
        Vypadá to jako v jednom rodinném filmu, kde jeden z protagonistů říká: Přátelé, kamarádi, my vám ty medaile dovezeme. A já jen dodávám: Dovezeme, a to za každou cenu, i za cenu ohnutí základních soutěžních principů.
        Nová pětikoalice se zaštiťuje tím, že se chce chovat zodpovědně a spravedlivě. Tvrdí, že také logicky a předvídatelně. Nezlobte se na mě, ale zatím to tak nevypadá. Jakožto starosta 22tisícového města se ptám, proč v případě, že jste vyhlásili povinné testování na covid, budete náklady s tím spojené hradit pouze soukromým společnostem, ale městům a obcím nikoli? Proč trestáte za svá rozhodnutí ty, po kterých vyžadujete spolupráci, plnění nařízením, ale na rozdíl od předchozí vlády jim tyto náklady nekompenzujete? To je systémový a spravedlivý přístup? Já si to nemyslím.
        Problémy s řešením energetické krize jste přesunuli na úřady práce. Na jejich oddělení hmotné nouze a státní sociální podpory. Výplatu těchto dávek budou administrovat právě jejich zaměstnanci, kteří již dnes jsou pod obrovským tlakem. Tito zaměstnanci, kteří stojí také v první linii, stejně jako mnozí další, ale na rozdíl od jiných byli odměněni za svou dosavadní kvalitní práci nulovým zvýšením platu v letošním roce. Adresné zacílení pomoci v době zdražování energií zní na první pohled zajímavě. Bohužel ale ve vašem podání znamená to, že ti, kteří pracují a plní si své občanské povinnosti, budou mít zase smůlu. Systém adresné pomoci je totiž nespravedlivý vůči široké střední třídě. Vůči velké skupině lidí, kteří poctivě pracují jako zaměstnanci anebo třeba podnikatelé. Pracuješ? Vyděláváš? Platíš daně? Chyba! Máš smůlu! Plať drahé energie v plné výši!
        Tento přístup neschvaluji, ani další kroky, které jste zatím provedli a předvedli. Ať už jde o naprosto nevhodný útok na maďarského premiéra ze strany předsedkyně Poslanecké sněmovny, odmítnutí plošného snížení či odpuštění DPH u energií, nebo bezprecedentní rozšíření ministerských postů na 18 ministerstev. Půlroční stáž vašeho kolegy Farského ve Spojených státech je potom už jenom odrazem absolutního znevážení a zneuctění funkce poslance Parlamentu České republiky. Já jsem také pro digitalizaci a on-line komunikaci. Nakonec, dvacet let jsem podnikal v IT oblasti. Ale mít on-line poslance na druhém konci zeměkoule si opravdu neumím a ani nechci představit. Rozpaky budí podivný rozhovor Víta Rakušana s policejním prezidentem Janem Švejdarem, který poté ukončil své angažmá u policie. Nevysvětleno zůstává kyperské financování STANu a v neposlední řadě je velkým otazníkem váš způsob řešení covidové situace v naší zemi. Proto a nejen proto této slepené vládě já svou důvěru nevyslovím. Děkuji za pozornost. (Část poslanců ANO tleská.)