Snadné přidání nového datasetu

Stenozáznamy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2021_97_00009


Schůze 97/2021 19.03.2024

Téma Zahájení schůze

Mgr. Vít Rakušan (*1978) (Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR ) ( délka 24 minut )

        
Děkuji vám, vážená paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta mimořádná schůze se tak nazývá a evokuje, že se děje něco mimořádného. Sami často jako vládní poslanci kritizujeme, že tenhle instrument je naší opozicí zneužíván. Často se otvírají témata, která jsou řešena, mohou být řešena a mají být řešena zcela běžnými instrumenty, to znamená, běžným legislativním procesem, třeba interpelacemi na ministry, v některém případě třeba policejním vyšetřováním. Nicméně to, kvůli čemu se tady dneska scházíme, žádnými řádnými prostředky řešit nemůžeme. Není to trestní kauza, není to legislativní návrh a dokonce to není ani politikum v tom užším slova smyslu. Je to něco, co se celou svou podstatou týká celé naší společnosti. Je to něco, co spoluvytváří charakter naší společnost, a co tedy nemůžeme přejít, aniž bychom tím riskovali, že naše společnost se stane bezcharakterní. Přestože opozice přijde s obrovitánsky dlouhým výčtem toho, co všechno se mohlo stihnout v té době, kdy je tady mimořádná schůze, co všechno jsme měli projednávat, protože tahle mimořádná schůze se jí mimořádně nehodí. Tahle mimořádná schůze, jak už předvedl pan premiér ve svém proslovu, má potenciál věci a skutečnosti pojmenovávat pravými jmény. My jsme se zcela výjimečně jako vládní většina rozhodli, že v určitých případech jsou i důležitější a naléhavější věci než schvalovat nové zákony. A já tohle rozhodnutí považuju za správné a pokusím se vám vysvětlit proč. Epizoda, které jsme byli svědky v minulém týdnu, by snad v některých aspektech provedení mohla být až komická, tragikomická, ale ona je ukázkou něčeho, co bychom navzdory rozdílným ideovým a názorovým východiskům a pozicím měli všichni svorně označit jako něco, co je za hranou, jako něco, co překročilo červenou linii, jako něco, co je jasným faulem, něco, co nemůže být bagatelizováno, co nemůže být omlouváno, co nemůže být ani relativizováno. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Dotazy na manželku? Dotazy na děti? Co je komu do toho! A ptá se na to člověk, který se má se svým protivníkem, v tomto případě ministrem zahraničních věcí Janem Lipavským, střetnout v souboji idejí, v čestném souboji, jestli to ten člověk vůbec umí, a do toho manželka a děti v žádném případě nepatří a nesmí patřit! Ještě tenhle člověk, který sám sebe nazývá politikem a nikdy politikem nebyl, vydává prohlášení: orel much nelapá. Jak přezíravé! Aby o několik minut nebo hodin později psal: Sežeňte mi na toho, nebudu citovat, složku, vytvořte mi ji, udělejte mi ji. Jak pokrytecké, jak falešné, jako celá politika a celý politický život tohoto člověka! Já jsem určitě pro tvrdou politickou hru. Ostatně s některými lidmi jinak než tvrdě hrát nelze. Jsem pro tvrdou politickou hru pro ty lidi, kteří si dobrovolně politiku jako svou branži, jako svou disciplínu zvolili a byli lidmi zvoleni k tomu, aby své funkce vykonávali, ale nikoliv pro jejich rodiny. Takže rozhodně ne naposled dneska říkám: ty z něj laskavě vy, co používáte estébácké metody, jednou provždy vynechte. Myslel jsem, že tady Andrej Babiš bude v sále sedět a chtěl jsem mu ušetřit práci. Pokud se chcete dozvědět cokoliv o političkách a politicích hnutí STAN, připravil jsem vám tady složky na každého z našich poslanců. (Ukazuje.) Možná ale budete zklamán informačním zdrojem. Vy máte lepší, ty vaše metody jsou jiné, tady je zdroj Wikipedie. Ale v nějaké základní analytice vám to určitě pomoci může. Dal jsem tam takovéto číslování psané na stroji, ta složka má vždycky nějaké číslo pro přehlednost, tak se to prý v historii dělávalo, aby to bylo pro vás čitelné a komfortní pro váš účel. Mně se před několika lety stalo něco podobného jako Janu Lipavskému. Nebyl tehdy pachatel přistižen inflagranti, když si splete emailovou adresu, sežeňte kompro na Rakušana. Psala o tom média. Já jsem z toho nic nevyvozoval, nedával jsem žádná trestní oznámení, nic takového jsem neřešil. Neměl jsem koneckonců ani žádné důkazy, byly to mediální články a podobně. Nicméně ty metody práce jsou evidentně obvyklé, často používané. Já jsem si tehdy řekl jednu věc, kterou bychom si měli říct zase, a vyzývám k tomu všechny političky a politiky vládní koalice. Já jsem si tehdy, bylo to před volbami v roce 2001 (2021?) řekl, že udělám maximum pro to, aby tenhle člověk už nebyl premiérem České republiky, že udělám maximum pro to, abychom tomuhle člověku tu hračku, Českou republiku, moc z rukou vzali a začali jsme tady vládnout normálně. Určitě se vždycky neshodneme, někdy se pohádáme, ale to, že tahle vláda je normální, ctí demokratické principy, že premiér je člověkem, který to s Českou republikou myslí vážně, a troufám si říct, že i každá z ministryň a ministrů téhle vlády to myslí zodpovědně, a rozhodně ne tak, že Českou republiku chtějí zneužít a využít pro své účely, to je prostě jednoznačným faktem. V tom roce 2021 se nám to povedlo a občas propadáme nějakému poraženectví v půlce cesty. Není potřeba. Nám se to musí povést zase. Už jenom kvůli tomu, co jsme zažili minulý týden. Je to taková ta reminiscence, je to ten odraz starých časů, to, co jsme tady zažívali do roku 2021 běžně, a my už to zažívat nechceme. A proto je potřeba udělat maximum pro to, abychom tomuto člověku s jeho metodami, které se nezměnily a nikdy nezmění, Českou republiku do rukou už nikdy, ale nikdy nepředali. Rodina a děti jsou tabu! Ostatně navzdory nesčetným výhrůžkám, které nám všem chodí, a chodí opozičním politikům, chodí všem politikům, kdy nám vyhrožují lidé nejrůznějšími ošklivými věcmi, museli bychom stále podávat trestní oznámení jako na běžícím pásu. Já to dělám v případě, kdy se tam objeví takové věty: tvoje děti se jmenují tak a tak, bydlíš tam a tam a vím, na jakém hřišti si hrají. Tam je červená linie. Nemůžeme nikdy připustit a musíme se vždycky ozvat, i kdybychom kvůli tomu měli strávit několik hodin v Poslanecké sněmovně ve chvíli, kdy se kdokoliv snaží rodinné příslušníky zneužívat pro falešnou politickou hru. Ale člověk by očekával, že tady bude nějaká sebereflexe, že tady bude nějaké pokání, nějaké uznání chyby, třeba vzkaz do veřejného prostoru: Byla to blbost, neměl jsem to dělat, nemá se to dělat, nebuď jako Andrej Babiš a nedělej to. Nic takového jsme nezažili. Jediná chyba, která je přiznaná, je chyba adresy. Poslal jsem to na špatnou adresu a ono se ukázalo, jakými metodami pracuji. Takovou chybu si Andrej Babiš přiznat umí a takovou chybu si jistě vyčítá. Ale vůbec nevím, jestli mu dochází ta hlavní, elementární chyba a to, co se tady odehrává: zatahování rodiny do politického boje. Omluvit se, vzít to zpátky, rozhodně ne! Vymlouvat se, bagatelizovat a nejlepší obranou je útok. Toho budeme svědky v těch dalších projevech, které z opozičních řad přijdou. Nějaká omluva? Ne! To tady vidíme. Útok. Útok je nejlepší obranou. A kde je sebereflexe toho, že tohle se prostě nedělá? Já ale nemůžu věřit jedné věci. Nemůžu věřit, že všichni ti poslanci, kteří dostali pokyn opustit tenhle sál a nechat nám tady tyhle cedulky, si přece myslí totéž. Slyšeli jsme tady jednu melodii, která zněla z hnutí ANO, napsaná jako přes kopírák: obrana svého šéfa za všech okolností. Nezlobte se na mě, ale to aspoň některým z vás, kteří tady nejste, ale předpokládám, že někteří z vás z pohodlí vašich kanceláří se díváte na televizní obrazovky, to se některým z vás nekroutí prsty u nohou, když musíte obhajovat něco tak odporného, jako je útok na rodinné příslušníky? Když musíte obhajovat šmírování v soukromí, sbírání informací, vytváření složek? Vždyť s tímhle, kolegyně a kolegové z hnutí ANO, přece nemůžou být srovnáni ani všichni vaši voliči. Já možná vcelku chápu tu snahu bagatelizovat to s odkazem na vulgaritu. Vulgárnost ve veřejné sféře je špatně, ale je to něco, co lidé chápou, protože skoro každý z nás je někdy ve svém soukromí sprostý, řada lidí bohužel i veřejně. Ale objednávat si informace na souseda, na kolegu z práce, na jejich rodiny, na jejich děti, na kamaráda ze sportu, to prostě průměrný Čech nedělá! A nedělá to ani váš volič a tomuhle nemůže rozumět ani váš volič. A já doufám, že i tohle je příležitost, aby si lidé uvědomili, kdo vám lže, kdo vám nabízí nesplnitelné, kdo vám nabízí řešení, která nebudou fungovat, a nabízí vám je ne kvůli zájmu téhle země, ale nabízí vám je kvůli sobě samotnému a jeho vlastnímu prospěchu. Proto je teď ta panika v řadách hnutí ANO, proto vidíme sociální sítě vyrojené trolly, proto je palebná příprava, proto tady vidíme tu přehlídku whataboutismu. Tahle schůze byla nazvána bezpečnostní hrozby pro Českou republiku. Určitě by se do toho názvu dalo dát i něco jiného. Dala se tam dát vzletnější slova, jako je morálka a slušnost, úplně obyčejná lidská slušnost a překročení veškerých hranic. Já si ostatně myslím, že tyhle pojmy, které by někdo chtěl z politické debaty navždy odstranit, se z ní nikdy vyloučit nedají a je to dobře. Nesmíme dopustit, aby z ní zmizely. A navíc jsou s otázkami bezpečnosti každé země právě i tyto termíny neodmyslitelně spojeny. A na příkladu Andreje Babiše, jeho e-mailu, uniklého e-mailu, omylem uniklého e-mailu, se můžeme velmi dobře právě o tom přesvědčit. Já bych vám chtěl dát pár příkladů, a nebojte se, už se blížím ke konci, kdy absence morálky se přímo stává ohrožením bezpečnosti země. Prezidentská kampaň, v níž Andrej Babiš tvrdil, že premiér a Petr Pavel chtějí zatáhnout zemi do války. *** Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno ! Co přesně tím vlastně tehdy myslel? Že na rozdíl od něj víme, že plnit závazky vůči našim spojencům v Severoatlantické alianci je zcela normální, na rozdíl od něj nezpochybňujeme spojeneckou pomoc v případě nouze a základní filosofii, na které Severoatlantická aliance stojí. Že chceme za každou cenu zastavit Putina, protože když ho nezastavíme na Ukrajině, bude následovat to, co následovalo, když jsme ho nezastavili v Gruzii a nezastavili jsme ho na Krymu. Útoky Andreje Babiše a jeho členů na justici, na soudy, na Ústavní soud. Zvláštní dvojí metr Andreje Babiše. Zvykl si označovat trestní stíhání a soudy v České republice za podjaté, trestní stíhání za účelové, kdykoli byla namířena proti němu. Stíhání se stalo apolitickým v okamžiku, kdy bylo ukončeno. Případně okamžikem, kdy padl takový rozsudek, který Andreji Babišovi konvenoval. Myslím si, že v této chvíli nám jako demokratickým politikům, i když si o tom můžeme myslet cokoli, přece nezbývá nic jiného, než říct jednu větu: Respektuji rozhodnutí soudu. Konec konců i ve chvíli, kdy jsme jako vláda obhajovali naše kroky u Ústavního soudu, tak si vzpomeňte, co mnozí z těch, co tady teď nesedí a nechali cedulky, vyváděli. Jakým způsobem zpochybňují rozhodnutí výrazné autority v každé demokratické zemi, kterou je Ústavní soud, jenom proto, že se jim to nelíbilo. A co je nebezpečnější pro demokracii, než eroze jejích institucí, vyvolávání nedůvěry v instituce, v soudy, v demokratické instituce? A tuto nervozitu a nedůvěru přenášet z titulu svých veřejných funkcí do široké veřejnosti. Andrej Babiš tímto svým chováním, a je potřeba to pojmenovat, přímo nahrává nepřátelským režimům, které se snaží dění u nás intenzivně ovlivňovat. Totéž způsobují i neustálé nevybíravé útoky Andreje Babiše i dalších lidí z ANO na média včetně těch veřejnoprávních. Nebo další instituce, jako je armáda a policie. Vzpomeňme si na bezpečnostní výbor, zásah u Národního muzea, kdy policie bránila davu rozzuřených demonstrantů proniknout dovnitř a chránila menšinu, která tam byla. Okamžitě jasný soud, že policie vyprovokovala nějakou davovou agresi. Ono se to ukáže po řádném vyšetřování jako úplný nesmysl. A myslíte, že potom někdy někdo se omluví a řekne, že vlastně šíří nervozitu a nedůvěru v instituce této země, a že tím opravdu podrývá to nejdůležitější, co máme, elementární fungování našich demokratických institucí. Existuje nějaká společenská smlouva, společenský závazek na soudržnost lidí v naší společnosti. A měli bychom se opravdu vyvarovat rozdmýchávání animozit výroky typu, citace přesná: Od samotného nástupu této vlády pro pana premiéra na prvním místě nejsou ani občané České republiky, ale Ukrajinci, stále. To stále tam nerozumím, co tam dělá, ale cituji přesně. Tuto setbu potom sklízíme, kdykoli se bavíme s lidmi. Kdykoli vyjedu nebo kdokoli z nás mezi občany České republiky na debaty, co slyším? Slyším přesně tyto věty, opakované lidmi, a je evidentně vidět, že ta setba bohužel se uchytila velmi dobře, a Andrej Babiš ji dennodenně přihnojuje, aby byla výživnější, aby přinášela politické zisky, politické body bez ohledu na to, co tato politika způsobuje dlouhodobě pro atmosféru a demokratické prostředí v naší zemi. V tom všem hraje Andrej Babiš, strašně doufám, že nevědomě a nějakou zvláštní naivitou a účelovostí své politiky, ale hraje roli Trojského koně v hybridní válce, kterou proti nám vede Rusko, Čína nebo kdokoli další. Netvrdím snad, že vědomě, ale ta absence morálních zábran a základních principů vede k tomu, že pro dosažení vlastního cíle je schopen použít doslova a do písmene každého nástroje včetně těch nejničivějších a pro společnost dlouhodobě zhoubných a nejškodlivějších, jako je marketing strachu. Účinný nástroj v manipulaci s lidmi, účinný nástroj v ovlivňování jejich názorů, chování, rozhodování. Strach z neznámého, strach z nějaké hrozby ve světě, který není jednoduchý a není přehledný a je mnohem složitější, než býval třeba před 10 - 20 lety. A má lidi motivovat a vést k tomu, aby se chovali určitým způsobem, ale především ty lidi vede k tomu, že žijí ve strachu, v obavách, v nepříjemných pocitech, a to přece jako politici nemáme chtít a nemáme se snažit dosáhnout. Vidíme to jasně na případu tématu migrace, tématu, které je a bude zneužíváno, samozřejmě i v předvolební kampani především do evropských voleb. Toto téma zneužil na světě snad každý populista, který právě s instrumentem šíření strachu, s marketingem strachu pracuje. Marketing strachu vede k polarizaci společnosti, k radikalizaci extremistických skupin, krátkodobě může přinést zisky, dlouhodobě napáchává mnohdy nevratné škody a v dlouhodobém horizontu se obrací i proti těm, kteří ho šířili. Strach a nedůvěra mezi různými skupinami společnosti vedou k eskalaci napětí, násilným konfliktům, a zahrávat si s něčím takovým je jako dát dítěti sirky a poslat ho hrát si do stohu. Já na konci nebudu na Andreje Babiše apelovat. Chápu, apel na vás prostřednictvím předsedající nemá žádnou cenu. Apel, abyste nestrašil lidi, abyste nevyužíval marketing strachu, to je marné, protože na tom z velké části stojí celá vaše politika. Vzdal byste se tak nejúčinnějšího nástroje, který vám přináší osobní, politické i ekonomické zisky. Apelovat nebudu. Místo toho je potřeba tento způsob politiky zase porazit. Porazit ho politicky sebevědomou čestnou na faktech a komunikaci založenou politikou, která bude vyvracet lži a nesmysly a bude přicházet s konkrétními praktickými řešeními. Ale o jedno vás chci požádat na závěr přece jenom. Z našich soubojů laskavě vynechte naše děti, naše rodiny jednou provždy a najděte v sobě poslední zbytky cti k tomu, abyste dokázal připustit, že to byl váš přešlap, poctivě a upřímně jste se za něj tady na plénu Poslanecké sněmovny omluvil. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

V projevu zmínění politici:

Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/097schuz/s097009.htm


Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/2021_97_00009
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.