Tiskové konference vlády ČR 167885


Tisková konference po jednání vlády, 31. července 2018 ze dne 31. července 2018

Audio záznam: Zvukový záznam


Zúčastněné osoby: Petra Doležalová, Jan Kněžínek, Alena Schillerová


Petra Doležalová tisková mluvčí vlády (délka do minuty )

        
Dobrá den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde ministra spravedlnosti pana Jana Kněžínka, také ministryní financí paní Alenu Schillerovou. A úvodní slovo předám panu ministru spravedlnosti.

JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D. (*1979) ministr spravedlnosti (délka 8 minut )

        
Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den.  Rád bych vás informoval o průběhu dnešní schůze vlády, o tom, jaké body byly projednány a s jakými výsledky. Zejména tedy na programu dnešní schůze vlády bylo několik stanovisek k návrhům, které předložily různé skupiny poslanců Poslanecké sněmovně. Přičemž asi mezi nejzajímavější z nich patří návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakub Michálka, Ivana Bartoše a dalších na novelu Ústavy ČR, kde cílem tohoto návrhu je rozšíření kontrolní působností Nejvyššího kontrolního úřadu ČR tak, aby mohl kontrolovat i hospodaření územních samosprávních celků a nakládání s majetkem v případě právnických osob, kde má většinový spoluvlastnický podíl stát nebo územní samosprávný celek. Tady i vzhledem k tomu, že je to věc, která je obsažena v programovém prohlášení vlády, a koneckonců ten návrh je v podstatě, nechci říci kopií, ale vychází z návrhu, který již je připravován na vládní úrovni a už byl projednáván Legislativní radou vlády, tak vláda zaujala k tomuto návrhu souhlasné, tedy doporučující stanovisko a předpokládá, že nad jeho podobou se povede případně další debata v rámci dalšího parlamentního procesu. Ale je to něco, co je plně v souladu s programem této vlády. My sami ten návrh chystáme a dali jsme souhlas. Na tento návrh nicméně navazuje novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, předložená stejnou skupinou poslanců, což byl další bod dnešního jednání. A v tomto případě sice ten poslanecký návrh zase vychází z toho, co chystá vláda a řadu věcí z toho chystaného vládního návrhu přebírá. Nicméně tady vláda zaujala neutrální stanovisko, a to zejména z  důvodu, že se tu rozchází v ohledu na otázku, které obce by měly být ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovány. Návrh poslanců za Piráty předpokládá, že by to byla pouze statutární města plus hlavní město Praha. To znamená, bavíme se v podstatě o 26 městech, zatímco vláda ve svém návrhu předpokládá, že by to byly všechny obce s rozšířenou působností. To znamená něco přes 200 obcí, což je podstatný obsahový rozdíl a byl to tedy ten důvod zaujetí neutrálního stanoviska. Kromě toho tedy vláda poukáže i na skutečnost, že ten návrh předpokládá nějaké dopady na státní rozpočet z hlediska navýšení počtu zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu. Mezi další poslanecké návrhy, a k těm by se potom určitě podrobněji vyjádřila paní ministryně Schillerová, patří návrhy poslanců TOP 09 jednak na novelu zákona o daních z příjmů a jednak na novelu zákona o hazardních hrách, kde v obou případech bylo zaujalo negativní, nesouhlasné stanovisko. Podrobněji se potom vyjádří paní ministryně. Další návrh skupiny poslanců Romana Kubíčka, Lukáše Černohorského, Ivany Nevludové, Vojtěcha Munzara, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání novely zákona opět o Nejvyšším kontrolním úřadu, ale je to jiný návrh než ten pirátský, tak tady vláda zaujala negativní stanovisko. Cílem návrhu je, aby byli zaměstnanci Nejvyššího kontrolního úřadu vyňati z obecného režimu odměňování a aby jejich platový řád stanovil prezident NKÚ po projednání a se souhlasem Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Vláda nesouhlasí z toho důvodu, že tady nevidí důvod, aby se rozbíjel systém odměňování ve veřejných službách a správě. Určitě mezi zajímavé návrhy potom patří návrh skupiny poslanců Marka Bendy, Heleny Válkové, Marka Výborného, Jana Chvojky, Dominika Feriho, Jana Farského a dalších na vydání novely soudního řádu správního, kde cílem má být podstatné omezení možnosti podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. O tomto návrhu byla vedena velmi obsáhlá debata, koneckonců se přímo dotýká v podstatě všech ministerstev, neboť i ona tedy mohou případně dnes podle stávající právní úpravy podávat kasační stížnost. Na základě této debaty nakonec vláda zaujala nesouhlasné stanovisko, protože se domnívá, že řešení by mělo být případně komplexnější. Neměl by se asi omezovat přístup ke spravedlnosti v tomto směru, protože právě rozhodovací činnost Nejvyššího správního soudu poměrně výrazně pozitivně přispívá nejen ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, ale ke sjednocení správní praxe jednotlivých správních orgánů. Z dalších věcí, abych nemluvil o všech, můžu zmínit, že vláda dnes určila nového vládního prošetřovatele. Stal se jím pan Dušan Uher, což je ředitel Odboru kompatibility Úřadu vlády ČR, a tedy ujímá se této funkce. Z dalších věcí potom stojí za zmínku, že vláda dnes na základě návrhu, se kterým přišla paní ministryně průmyslu a obchodu, schválila některé změny ve složení Rady Energetického regulačního úřadu, a to konkrétně ty, že s účinností od 1. srpna jmenovala členem Rady Energetického regulačního úřadu pana doktora Vratislava Košťála, a to na dobu pěti let. Současně jej na dobu tří let od téhož data, to znamená od 1. srpna, jmenovala předsedou Rady Energetického regulačního úřadu. S tím jde ruku v ruce to, že s účinností od 1. srpna byl z pozice předsedy Rady Energetického regulačního úřadu odvolán pan Ing. Vladimír Outrata, který ale nadále zůstává členem Rady Energetického regulačního úřadu. A když už jsme u personálních otázek, tak potom vláda schválila také návrh ve složení vládního Výboru pro personální nominace, a to konkrétně takový, že na základě návrhu pana prvního místopředsedy vlády a pana ministra vnitra byl členem toho vládního Výboru pro personální nominace jmenován pan doktor Vít Samek, což je místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů. A teď případně poprosím paní ministryni, jestli by se nemohla vyjádřit k těm dvěma poslaneckým návrhům, které již byly zmíněny.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) ministryně financí (délka 8 minut )

        
Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych okomentovala dva poslanecké návrhy z dílny TOP 09. První se týká změny zákona o dani z příjmů, a to těch ustanovení, která obsahují na úpravu pro takzvané prokazování původu majetku. My jsme zavedli, nebo v minulém volebním období se zavedla tato úprava, se kterou přišlo Ministerstvo financí jako s doplňkem k celému komplexu nástrojů v boji s daňovými úniky. To znamená, skutečně nikdy jsme nedeklarovali, že se jedná o nějaký zásadní nástroj, který přinese miliardy do státního rozpočtu, ale je to prostě úprava, která tu měla být roky. Měli jsme ji mít před 25 lety a možná jsme se vyvarovali různých problémů, které nastaly následně. Ale víte, že v minulosti jakékoli pokusy o zákon o majetku ztroskotaly.  A tak jsme přišli alespoň s touto úpravou. To není zákon o majetku, nebo o majetkovém přiznání, jak bývá někdy nesprávně interpretováno. Ale to ustanovení znamená, že pokud dojde k nárůstu jmění – čili neposuzuje se majetek, který už osoby mají, ale dojde k nárůstu jmění a neodpovídá to, nekoresponduje to s příjmy v daňovém přiznání a ten nárůst je větší než pět milionů – tak se Finanční správa může ptát na to, zda to jmění bylo pořízeno ze zdaněných peněz. To je podstata. Tomu předchází jakási rešerše, předchází tomu výzva. Na tu výzvu může poplatník reagovat a vysvětlit tento rozdíl, takže tím pádem to řízení skončí, anebo to může skončit až doměřením daně a příslušnou sankcí. Jen pro vaši informaci, v současné době má Finanční správa v řešení v rámci celé republiky 25 případů, takže je logické, že to není žádný prostředek, který by se nějak mohutně používal. Ale pokud Finanční správa disponuje takovým množstvím informací, které získává z evidence tržeb a z kontrolního hlášení, tak je logické a správné, aby tuto možnost měla. V návrhu poslaneckém není ani odůvodněn vlastně důvod pro zrušení této právní úpravy. Tato právní úprava je poměrně čerstvá, ona není dlouho, je tady prostě dva roky, takže určitě my nevidíme jako smysluplné její zrušení. Myslíme si, že je to dobrý preventivní nástroj a vláda tento návrh zamítla. Druhý návrh z dílny TOP 09 se týká změny zákona o hazardních hrách. A tady mi dovolte se trošku zastavit a provést takovou velice stručnou retrospektivu a zhodnocení zákona o hazardních hrách, který také vzešel z dílny Ministerstva financí v minulém volebním období. Byl to první počin tohoto druhu, kdy se ukotvily v zákoně takto komplexně hazardní hry a my už dneska po pouhém roce máme konkrétní výsledky. Poslanecký návrh směřoval k tomu, že Ministerstvo financí má dnes mimo jiné velmi významnou kompetenci vlastně spravovat tzv. internetové sázení a případně, pokud by někdo ho nelegálně provozoval, zahájit správní řízení, které může skončit, a já vám hned řeknu konkrétní čísla, až zápisem na tzv. black list. A podstatou tohoto návrhu je, aby tuto kompetenci nemělo Ministerstvo financí, ale měly ji soudy, a to považujeme za nesprávný krok. A zdůvodním proč. V podstatě už jen to, že tuto kompetenci Ministerstvo financí má, vyvolává silné preventivní efekty. Ze zhruba 60 ilegálních provozovatelů na internetu se drtivá část z českého trhu sama stáhla po účinnosti této úpravy. Do dubna 2018 proběhlo 23 správních řízení o blokaci. V patnácti případech se sami ti provozovatelé stáhli, v sedmi případech došlo k zápisu na black list. Takže určitě by jakékoli omezení typu, že by o tom musel rozhodovat soud, bylo prostě proti smyslu této úpravy, která má být rychlá a má mít zejména preventivní účinek. Dovolte mi ale ještě takové malé zamyšlení a takovou krátkou retrospektivu a zhodnocení vůbec nad tím rokem od účinnosti zákona o hazardu. Česká republika do doby, než tento zákon vstoupil v účinnost, v podstatě byla považována za kasino Evropy, troufnu si říci. Za tu velice krátkou dobu máme, a teď se nebavím už jen o internetu, ale bavím se o všech provozovnách, které provozují hazardní hry, poklesl počet provozoven z 6395 na 2252. To první číslo je k 1. lednu 2014, to druhé je k 30. 7. 2018. V celé řadě měst byl – protože my respektujeme samozřejmě, musíme v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu respektovat vyhlášky měst, které si buď přejí, regulují hazard, nebo ho prostě nějakým způsobem povolí a to se zohledňuje potom v rozhodovací činnosti Ministerstva financí – v celé řadě měst došlo dnes buď k velmi výraznému snížení těchto provozoven, nebo tyto provozovny už vůbec v tom městě nejsou. Máme města, která nemají už vůbec žádné tyto provozovny. A to je zcela určitě krok správným směrem. My nechceme otevírat zákon o hazardu, bylo to velmi složité politické klání, aby byl vůbec schválen v Poslanecké sněmovně. My chceme nechat mu prostor. První výsledky jsou určitě velmi významné. Daří se nám zabavovat. Získali jsme nové kompetence tímto zákonem pro Celní správu, která vlastně může potírat nelegální hazard. To jsme tu také neměli. Máme tady celou řadu zabavených různých typů kvízomatů a těchto obdobných zařízení. Čili opravdu myslím, že první výsledky máme. Doprovodným vedlejším zákonem je zákon o dani z hazardu. Tam, i když jsme očekávali určitý pokles výnosu, protože de facto dochází k poklesu v těch zařízeních, tak se ani toto nepotvrdilo, protože se vlastně zase zlegalizuje skutečně to, co zlegalizováno má být. Takže my tam vidíme jasné výsledky, přestali jsme být kasinem v centru Evropy, a proto vláda dnes schválila zamítavé stanovisko k tomuto poslaneckému návrhu. Děkuji.

Související dokumenty:

Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady--31--cervence-2018-167885/


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/tiskove-konference-vlady/167885
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 441 lidí darovalo 1 264 197 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy