Tiskové konference vlády ČR 181213


Tisková konference po mimořádném jednání vlády, 24. dubna 2020 ze dne 24. dubna 2020

Audio záznam: Zvukový záznam


Zúčastněné osoby: Andrej Babiš, Alena Schillerová, Karel Havlíček, Jana Maláčová, Adam Vojtěch, Tomáš Petříček


Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka 4 minuty )

        
Dobrý den, dámy a pánové. Jsem velice rád, že to vypadá, že jsme prozatím tu epidemii zvládli, a to i včetně Velikonoc. Čekali jsme dlouho na dopady Velikonoc, a jak všichni víme, dopadlo to velice dobře. Takže já bych chtěl všem našim spoluobčanům poděkovat, že jsou nejen kreativní, ale solidárnía evidentně i zodpovědní a díky vám můžeme rychle rozvolňovat ta opatření, která jsme ohlásili. My jsme včera ohlásili, že ty fáze posouváme a že poslední by měla být 25. května. My samozřejmě máme stále čtrnáct dní na to, abychom to vyhodnocovali. A samozřejmě že se budeme radit s epidemiology a naslouchat jim, co říkají. V rámci těch rozvolňovacích opatření nás ale ještě čeká debata ohledně obchodních center. Já bych chtěl říct, že jsem byl velice poctěn, že jsem mohl dnes Českou republiku reprezentovat v rámci videokonference, které se zúčastnily státy, které zvládly tu epidemii ze všech, i globálně, nejlíp. To znamená, že tam byl premiér Austrálie, premiérka Nového Zélandu, premiér Izraele Netanjahu a byli tam i čtyři evropské země. Inicioval to rakouský premiér Sebastian Kurz. Byla tam dánská premiérka, norská premiérka a řecký premiér. Byla to velice pozitivní debata, protože samozřejmě my musíme z té krize vyvodit důsledky a musíme hlavně nedopustit, že jsme nebyli soběstační. Soběstační v zásobování zdravotnickými pomůckami. Ale je velice důležité, že v rámci té krize vzniká u nás první výroba ventilátorů, že máme vlastní výrobu testerů. My jsme se domluvili na spolupráci s těmito zeměmi, že budeme spolupracovat na vývoji vakcíny, na vývoji léků a samozřejmě na tom, aby se nám nestalo, že musíme všechny tyhle zdravotnické pomůcky dovážet například z Číny. A že se Evropa skutečně i ve spolupráci s těmito zeměmi chce poučit. V dnešní vládě hlavní bod – nouzový stav. Nakonec ta debata na vládě neproběhla, protože včera to za nás rozhodl soud. To znamená, vláda dnes rozhodla, že požádá – nebo už jsem požádal, už jsem to podepsal – žádost do Sněmovny, aby projednala naši žádost o prodloužení nouzového stavu do 25. května, což je vlastně den v té sérii rozvolňování. Takže to je nejdůležitější bod. Z těch dalších bodů, co jsme řešili. Dořešili jsme garanci EGAP, kde nás to bude stát čtyři miliardy z rozpočtu na podporu těch úvěrů až do výše 50 miliard. Ohledně Hyundai bude mluvit pan Havlíček. V rámci rozvolňování sociálních služeb určitě paní Maláčová řekne svoje, i výjimky. Začali jsme diskutovat financování sociálních služeb, protože my samozřejmě musíme zaplatit lidi, kteří pracují v sociálních službách. Začali jsme o tom debatovat, vrátíme se k tomu příští týden. Je to potřeba diskutovat najednou i s tím, co se stalo ve zdravotnictví. Takže to byly ty hlavní věci. A určitě kolegové mě ještě doplní ve větším rozsahu. Děkuju.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) místopředsedkyně vlády a ministryně financí (délka 5 minut )

        
Dobrý den, dámy a pánové, já jenom velice stručně doplním to, co už řekl pan premiér. My jsme skutečně navázali na novelu zákona z dílny MPO ve spolupráci s Ministerstvem financí o pojišťovnictví, ne o pojišťovnictví, ale o firmě EGAP, jejíž kompetence se rozšíří i na poskytování státních záruk především pro ty největší firmy, to znamená pro firmy, které jsou proexportní a které také se dostávají v souvislosti s pandemií do problémů. Projednávali jsme to, že EGAP začne poskytovat úvěry. Bude je poskytovat až zhruba do částky téměř 150 miliard a prostřednictvím komerčních bank, ale bude vlastně poskytovat záruky, státní, bude posuzovat bonitu těchto státních záruk a my musíme posílit kapitálovou přiměřenost EGAPU v tuto chvíli, i po konzultaci s Českou národní bankou, o čtyři miliardy, což bylo schváleno v souvislosti s nařízením vlády. MPO a vlastně mně bylo uloženo jako ministryni financí tuto částku tam dát, aby skutečně se rozjela tato proúvěrová politika. Navazuje to na všechny předcházející programy, ať už to byl COVID I, COVID II, ale zejména COVID III, který schválila tento týden Poslanecká sněmovna. Počítám, že někdy snad příští týden nebo další až bude schůze, plénum Senátu, tak budeme o tom jednat i na plénu Senátu. A víte, že díky tomu dostaneme do ekonomiky až 500 miliard, jak už jsem informovala po jednání Poslanecké sněmovny. Pan premiér se tady zmínil o rozsudku městského soudu, který se týká posouzení opatření obecné povahy vydávaných Ministerstvem zdravotnictví. Já bych chtěla říct, že jsem hodně studovala tento rozsudek včera do pozdních hodin, a jako právník musím říct, že ten soud nezpochybnil věcnou stránku těchto opatření. On pouze zpochybnil to, že řekl: Pokud jste se přepnuli, pokud jste vlastně nařídili nouzový stav, tak jste se přepnuli do režimu krizového zákona a měli jste postupovat podle krizového zákona, který je obecnější, který vlastně cílí na taková opatření, jako je omezení pohybu osob, a ten zákon zdravotní používat například na jednodušší opatření, roušky, omezení nějakých aktivit, konkrétní fotbalových utkání, dávám příklad. Každopádně Ministerstvo zdravotnictví i po diskusi, která proběhla na vládě, bude podávat kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí. Je potřeba zvážit, že to je zatím ojedinělé rozhodnutí Městského soudu v Praze, které v pondělí se stane pravomocným, to znamená, že nastanou účinky a my jsme v časově tísni. Proto vlastně jsme se i rozhodli dnes a zvedli jsme ruku jednomyslně pro pokračování a pro návrh v nouzovém stavu, abychom prostě se nevystavovali těmto rizikům. Ale nicméně Ministerstvo zdravotnictví podá kasační stížnost a budeme vyčkávat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Těch otázek je tam mnoho, ať už je to věcná působnost bez tohoto soudu, pokud je to opatření obecné povahy, zda to nemělo cílit na Ústavní soud, což je další téma, kterými se soudy, i ten Ústavní soud, v jiné věci bude zaobírat a samozřejmě i rozsahem těchto obecných opatření. Protože máme tady jakýsi zdravotnický zákon a jsme poprvé v situaci, kdy ho zcela a dokonale aplikační praxe prověřuje. A my si musíme říct vlastně, k čemu on slouží a k čemu je. Takže já bych v tomto směru chtěla doplnit, že to téma není tak jednoznačné, je to ojedinělé rozhodnutí soudu, ale samozřejmě vzhledem k tomu, že nastávají účinky hned v pondělí, tak ho musíme beze zbytku naplnit a respektovat. Děkuji.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 4 minuty )

        
Dobrý den, já ještě jednou bych si dovolil zrekapitulovat všechny ty záruky, protože se různě i v médiích objevují různá čísla, tak abychom, to měli úplně přesné, protože dneškem jsme vlastně ukonali finále v tom, co jsme slibovali, a v tom, že záruční schémata budou klíčovým nástrojem podpory podnikatelů. Takže pro malé a střední firmy, a hovoříme pouze o nových záručních schématech, nikoliv to, co bylo rozpracováno před dobou koronaviru. Jak řekla paní vicepremiérka, v tuto chvíli malé a střední firmy, ale počítáme do 500 zaměstnanců, mají nových záručních schémat schválených vládou za 520 miliard. 500 miliard je to schéma úplně nejnovější a 20 miliard, to jsou tzv. COVID I, COVID II, které se dodělávají a budou hotovy na konci dubna, začátkem května. Pro velké firmy je to tak, jak dneska padlo nové, nový objem a to je ve výši přibližně 150 miliard korun. Fakticky tím můžeme říct, že jsme vytvořili v posledních několika týdnech záruční schémata, respektive objemy úvěrů ve výši 670 miliard korun, které předpokládáme, že v těch následujících týdnech a měsících budou distribuovat zejména prostřednictvím jednotlivých bank se zárukou buď EGAP, nebo Českomoravské záruční a rozvojové banky. Dovolte, abych vás ještě informoval o tom, že jsme dnes schválili opatření, které umožní, aby zaměstnanci z korejské automobilky Hyundai, která má u nás v Nošovicích významnou výrobnu, abychom jim umožnili návštěvu a práci klíčových zaměstnanců na inženýrských a vývojových pozicích, protože s touto zemí dnes neexistuje ten běžný výměnný vztah, jako je to v rámci Evropské unie. Takže jsme rozhodli to, že 446 korejských pracovníků bude moci dorazit do Nošovic v průběhu května, 58 v průběhu června, 109 v průběhu července 82 v srpnu, 89 v září, 3 v říjnu s tím, že celkem se tedy bude jednat o více než 750 inženýrů vývojových center pro vývoj nového vozidla. A tito pracovníci budou muset být ale ve speciálním režimu. Čili je to šité na míru tak, aby za prvé jejich pobyt nepřesáhl 90 dní, za další aby přiletěli speciálním charterovým letem, přičemž se musí prokázat maximálně dva dny starým negativním testem na COVID-19. Budou se pohybovat pouze firemními autobusy, budou ubytováni pouze v zařízeních, kam nebude mít nikdo jiný přístup, a současně se budou pohybovat pouze v závodě společnosti Hyundai v Nošovicích. Tuto výjimku jsme udělali proto, protože se jedná o klíčového zaměstnavatele v celém Moravskoslezském regionu a je to součástí klíčové automobilové nebo automotive infrastruktury, na kterou je vázána celá řada, jsou to stovky a stovky tuzemských producentů a dodavatelů. Čili vyšli jsme této společnosti vstříc a jsme připraveni i jiným firmám, které budou u toho strategického charakteru, vycházet takto individuálně případně vstříc. Děkuji.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka 4 minuty )

        
Tak hezké odpoledne. My jsme dnes na vládě schválili plán rozvolňování sociálních služeb. Celý ten plán naleznete buď na webu MPSV, nebo na mém facebooku, twitteru a podobně. Nicméně důležité je, že v pondělí se začíná rozvolňování nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, ale pouze po telefonu a on-line. To znamená distančně. A to samé také rozvolněním sociálních aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi a opět pouze distančně. Důležité je říci, že celý ten plán byl konzultován s epidemiology a schválen také Ministerstvem zdravotnictví a také jsme o něm diskutovali s Asociací krajů a také se všemi klíčovými aktéry pro sociální služby. Ještě jednou říkám, celý ten plán můžete nalézt například na webu Ministerstva práce a sociálních věcí a může se měnit podle vývoje epidemiologické situace. Druhou věcí, kterou bych tady ráda zmínila, tak jsou aktuální čísla za nezaměstnanost. Víte, že v měsíci březnu jsme měli celkově přírůstek nových nezaměstnaných 35 714 osob, a my odhadujeme podle toho, jak se vyvíjí měsíc duben, že v měsíci dubnu to bude 41 000 osob, protože doposud se nově přihlásilo 9 286 osob, nových, o podporu v nezaměstnanosti. To znamená, že podle našich odhadů by nezaměstnanost za měsíc duben mohla stoupnout na 3,4 procenta. Co se týká statistik za program Antivirus, tak ty dnes také vyvěsíme na web MPSV. A tam velmi stručně. Máme 39 274 unikátních žádostí, z toho 31 259 je již podepsaných, a protože podmínkou vyplacení těch náhrad mezd za měsíc březen je to, že zaměstnavatel vyplatí svou mzdu svým zaměstnanců a odvede za ně odvody, tak těchto žádostí o vyúčtování máme 21 000 zhruba. Ta přesná čísla budou na webu, aby to bylo jednodušší. A z toho 13 602 už je vyplaceno. To znamená 64 procent těch žádostí o vyplacení už je vyplaceno a celkově se to týká 110 900 podpořených pracovních míst. To jsou čísla za včerejšek. My vyvěsíme čísla dnes večer za dnešek, abyste měli aktuální přehled. Co se týká ošetřovného, tak za měsíc duben nám přišlo na Českou správu sociálního zabezpečení, respektive na okresní správy sociálního zabezpečení, 105 049 žádostí. Jsou to opět čísla za včerejšek. Pardon, 125 364 žádostí. A vyplaceno, to znamená zpracováno, bylo 105 049 z nich. Ještě poslední poznámka k tomu dotačnímu titulu na mimořádné náklady spojené s koronakrizí, tak pevně doufám, že bude schválen příští týden, že si vše vyjasníme tak, aby zaměstnanci, kteří vlastně v sociálních službách chránili ty nejzranitelnější, a mnozí z nich se zabarikádovali na dlouhé týdny v těch zařízeních, aby se nedostala právě nákaza dovnitř, tak že budou i za tu svojí mimořádnou práci, mimořádné nasazení i finančně odměněni. Já jim ještě jednou za tu práci děkuji. Děkuji.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 3 minuty )

        
Dobrý den, dámy a pánové. Jak jsem včera večer zmínil, tak se dnes tedy na vládě předložil úkol z včerejší vlády. To znamená návrh materiálu, který se týká žádosti o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru v České republice. Ta žádost v zásadě je zdůvodněna tak, jak už tady bylo řečeno, zejména rozsudkem Městského soudu v Praze, kdy my určitě nechceme, abychom museli od 1. května rušit veškerá opatření z hlediska věcného, která jsme zavedli, a abychom ty čtyři vlny, které máme naplánovány, v zásadě museli zrušit kompletně ze dne na den. To si myslím, že by nebylo určitě dobrá cesta a hrozilo by obrovské riziko masivního nárůstu počtu pacientů s nemocí COVID-19. Na tom je i shoda odborná, to není vůbec politická otázka, to je skutečně shoda odborníků a epidemiologů a v tomto kontextu jedinou možností na základě rozsudku Městského soudu tedy je, abychom prodloužili nouzový stav do 25. 5. Takto zní ten materiál, žádost Poslanecké sněmovně o prodloužení nouzového stavu do 25. 5., což je podloženo oním plánem rozvolňování, který, jak víte, byl nastaven nově do 25. května. Takže takto je ta žádost koncipována s tím, že samozřejmě i poté některá opatření Ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví budou platit. Budou to ta opatření týkající se nějakých hromadných akcích, týkající se škol samozřejmě, ale k tomu beze sporu kompetenci máme. To ostatně říká i zákon o ochraně veřejného zdraví. Takže tady by žádný problém býti neměl. Tady skutečně jde pouze o ta dvě klíčová mimořádná opatření týkající se volného pohybu, respektive nějakých omezení, a pak otázky maloobchodu, restauracích a tak dále. To znamená, myslím si, že v tomto kontextu, a věřím tomu, že Sněmovna podpoří prodloužení nouzového stavu do 25. 5., protože jinak to riziko pro veřejné zdraví v České republice by bylo naprosto evidentní, a myslím si, že v tomto směru asi nikdo toto nechce riskovat. Takže jsem rád, že vláda takto toto schválila. Dnes schválila žádost o prodloužení nouzového stavu, nikoliv včera, a bude předložena v Poslanecké sněmovně.

Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D. (*1981) ministr zahraničních věcí (délka 4 minuty )

        
Dobré odpoledne. V souvislosti s rozhodnutím Městského soudu v Praze a také s novými pravidly pro vstup na území České republiky se množí dotazy, jak je to vlastně s cestováním do zahraničí. Já bych chtěl potvrdit, že cestování do zahraničí je teoreticky možné, ale v praxi zatím jen pozemní cestou, protože letecká doprava zatím nebyla obnovena, a také za velmi omezených podmínek. Není to tak, že by se lidé dnes mohli sbalit a odjet na dovolenou například na hory do Tater nebo do Alp. Cestovat z České republiky je tedy možné například vozem. Jde proto hlavně o to, jaká opatření platí u našich sousedů. Já bych proto chtěl velmi rychle shrnout skutečnost, že jak Slovensko, tak Polsko v tuto chvíli cizím státním příslušníkům neumožňují až na výjimky vstup na své území. Sousední, Rakousko má v platnosti pravidlo, že cizí státní příslušník musí předložit potvrzení o bezinfekčnosti, ne starší než čtyři dny, a platí také ale, že ubytovací a další služby nejsou v tuto chvíli volně dostupné pro účely turismu. V případě Německa pak je zde opatření, které lze najít na stránkách spolkové policie, že cestování do Spolkové republiky Německo je pouze z nutných důvodů možné, tudíž třeba nákupy za hranicemi v tuto chvíli pravděpodobně nespadají do této kategorie a podle toho také i Německá policie bude postupovat. Vláda také schválila pravidla pro návrat do ČR. Bude platit buď povinnost prokázat se na hranicích negativním testem na COVID-19, nebo povinnost čtrnáctidenní karantény. Kontroly, jak jsem zmínil, budou probíhat na hraničních přechodech na hranicích České republiky a podrobně o tom dnes již informoval ministr vnitra Jan Hamáček po jednání Ústředního krizového štábu. Ministerstvo zahraničních věcí dnes také vydalo jasně jasné nedoporučení cestovat s výjimkou nezbytně nutných případů. Důvodem jsou opatření v dalších státech a komplikace v dopravě. Ještě bych doplnil, že pokud lidé odejdou a dostanou se do problémů, upozorňuji všechny předem: Podle zákona o zahraniční službě budeme jednotlivé případy pečlivě posuzovat a máme také právo na odmítnutí konzulární pomoci, pokud není ohrožen život lidí. Neříkám, že to budeme plošně uplatňovat, ale že budeme jednotlivé případy posuzovat, a rád bych skutečně zdůraznil to doporučení, že v tuto chvíli cestovat do zahraničí pouze v nutných případech. Zároveň teda jsem taky rád, že vláda včera schválila nová pravidla pro vstup na území České republiky s platností od půlnoci 27. dubna zejména pro ekonomické účely, pro účely služebních cest a to samé platí i pro české občany, kteří vyjíždějí za obchodními jednáními či jinými ekonomickými činnostmi do zahraničí. Děkuji.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka minuta )

        
Ještě bych doplnil pana ministra zahraničních věcí. Ta otázka karantény, v zásadě je to tedy tak, že skutečně člověk, který přijíždí, tak musí mít potvrzení o tom, že je Covid negativní. Pokud ho nemá, musí jít tedy do karantény na základě rozhodnutí příslušné krajské hygienické stanice, kdy tuto bude kontaktovat policie, samozřejmě, která kontroluje na hranicích. A my umožníme to, aby člověk, který si chce udělat daný test, tak si ho mohl udělat i na území České republiky. To znamená, pokud bude v karanténě a do nějaké doby podle možností si udělá test a bude negativní, tak krajská hygienická stanice rozhodne o tom, že vlastně karanténa bude ukončena. Takže skutečně nám jde hlavně o to, aby lidé byli Covid negativní. Pokud by případně tedy neměli onen test ze zahraničí, třeba i u pendlerů, to je asi hlavní skupina, neřekl bych, že to je úplně téma turistů, ale hlavně u pendlerů, a chtěli si udělat test na území České republiky, tak musí jít do karantény bezesporu, ale mohou si tedy ten test udělat. V případě negativního PCR testu budou z karantény propuštěni.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) místopředsedkyně vlády a ministryně financí (délka minuta )

        
Tak já jenom velice ve stručnosti bych ráda doplnila po týdnu, tak jak jsme dělali minulý týden brífink, dnes jsme to nestihli kvůli jednání vlády, aktuální čísla kolem Pětadvacítky. Je to ke včerejšímu večeru, kdy bylo celkem podáno o kompenzační bonus osobami samostatně výdělečně činnými 400 846 žádostí a vypraveny peníze byly v případě 364 257 žádostí za téměř devět miliard, konkrétně za 8 999 255 500. Program funguje, nebo bonus funguje bez problémů, řeší se plynule, problémy v podstatě, pokud tam nějaké vzniknou, tak se řeší neformálně telefonicky, e-mailem. Nejvíce využívají osoby samostatně výdělečně činné možnost podat naskenovanou žádost formou e-mailu a já jsem ráda, že Poslanecká sněmovna schválila pokračování od 1. května ve výši 500 korun denně a předpokládám, že se nám podaří dosáhnout toho, že to schválí i Senát a tento bonus bude pokračovat. Děkuji vám.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
K těm rozhodnutím chci zdůraznit, že všechno bylo rozhodnuto jednomyslně na základě vyjádření jednotlivých právníků ministerstev. Takže tak debata je zbytečná. Je to debata mezi právníky. Právníci Ministerstva zdravotnictví nesouhlasí s rozhodnutím soudu a podají kasační stížnost. A soud to rozhodl za nás, takže proto jsme se rozhodli o žádosti prodloužit nouzový stav do 25. května.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 3 minuty )

        
Já ještě jestli k tomu mohu. Ono to není tak, že bychom nepostupovali podle zákona. My jsme skutečně, a soud to i konstatuje, soud to konstatuje v tom rozsudku, že jsme postupovali v dobré víře. Takže soud v tomto směru nikterak nerozporuje, soud říká, že tady není žádná předchozí judikatura, že tady není ta prošlapaná cesta, že bychom vlastně tady měli nějaký precedens z minulosti, o který bychom se mohli opřít. A my máme celou řadu kompetencí podle zákona o ochraně veřejného zdraví, podle jeho paragrafu 69, kdy můžeme vydávat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku. A jedno z těch ustanovení, je to ta zbytková klauzule, je, že můžeme činit zákazy nebo nařízení, další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. A o toto jsme se opírali. Samozřejmě, máme tam i další, ty gesce škol a tak dále, a v dobré víře tedy jsme použili toto ustanovení, které z té dikce říká, že máme činit opatření k likvidaci epidemie nebo nebezpeční jejího vzniku. A všechna ta mimořádná opatření, která děláme, přesně na toto cílí. Takže ta mimořádná opatření, objektivně, byla učiněna i ve spolupráci s odborníky epidemiology v tomto kontextu, s hygienickou službou. Takže to není nějaká svévole státu A naopak si myslím, že skutečně ta opatření, a soud to opět konstatuje, byla efektivní, byla účinná. Ale pouze tedy, podle názoru soudu, ten zásah už byl tak velký, že je nemá činit ministerstvo, ale má je činit vláda podle krizového zákona. To je názor Městského soudu v Praze, a právě proto také, že ten názor, si myslím, nemusí být úplně správný v tomto kontextu, o kterém hovořím, že tu kompetenci ministerstvo podle zákona o ochraně veřejného zdraví má k činění daných mimořádných opatření, tak chceme, aby ten rozsudek posoudil Nejvyšší správní soud a vydal zde možná právě první takovéto precedenční rozhodnutí. Protože ten zákon o ochraně veřejného zdraví k tomuto přesně slouží a je otázka právě těch jeho limitů a to musí posoudit z našeho pohledu skutečně nikoliv prvoinstanční soud, ale Nejvyšší správní soud.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Já bych chtěl ještě zdůraznit, že bylo by dobře si připomenout, jak jsme začínali. A taky připomenout, co se dělo v Itálii, kde zdravotníci rozhodovali, jestli budou někoho intubovat, nebo ne. Rozhodovali o smrti a životě. Viděli jsme záběry, jak v některých státech vlastně ty mrtvé nakládali do náklaďáku, skladovali je na ledových plochách. Takže naše role byla ochránit životy našich spoluobčanů a já myslím, že naši zdravotníci, naši hygienici, epidemiologie a celá vláda jsme to zkrátka zvládli. A to je to podstatné.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 2 minuty )

        
My k tomuto ještě vydáme stanovisko, ale obecně platí to, že skutečně deset lidí se může nyní scházet. Měli jsme tam dříve dva lidi ve veřejných prostorech, nyní je to tedy deset lidí. Stále tam musí být akceptována ta dvoumetrová distance v rámci nějakých skupin více osob, protože samozřejmě my nechceme, aby tady docházelo k tomu, že tady bude třeba deset desetiskupinových, nebo deset deseti osob, desetihlavých skupin, které budou se takto scházet a budou se konat nějaké hromadné akce. Takže k tomuto ještě určitě vydáme také stanovisko. Určitě to není tak, že se mohou konat nějaké hromadné akce, kde se bude zkrátka scházet velký počet osob. Ta myšlenka je taková, že deset lidí se může sejít v rámci nějakých spolkových aktivit. Ostatně ono to tam je takto definováno. My jsme měli různé podněty, že se chtěly scházet spolky holubářů a podobně, kterých je třeba deset, a nemohly se nyní sejít. Takže na toto to cílí, byť samozřejmě je možné, že budeme v tomto směru umožňovat i nějaké menší sportovní aktivity a podobně.¨ Ale jinak skutečně není to tak, že by lidé mohli dělat nějaké hromadné akce. Mělo by to být velmi spíše omezené na nějaké setkávání právě třeba spolků a podobně. Ale my určitě k tomu ještě dáme výkladové stanovisko.

Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D. (*1981) ministr zahraničních věcí (délka minuta )

        
Ohledně cestování platí, že za účelem obchodního jednání nebo jiné ekonomické činnosti, tak se naši občané mohou vrátit do 72 hodin bez toho, aniž by se museli prokázat testem z dané země nebo museli jít do karantény. V případě delších pobytů je již potom ta možnost buď test, nebo karanténa. Což také odpovídá tomu, že požadujeme testy ne starší než čtyři dny. V případech čtyři dny a dále, takže od těch 72 hodin dále, takže vlastně je toto varianta, jak se mohu vrátit. Zároveň na stránkách Ministerstva vnitra jsou celé řady těch výjimek, kdy do 24 hodin můžete odjet například za účelem urgentního lékařského ošetření v sousední zemi. Tam není potřeba potom se prokazovat také testem. Ale tady je skutečně potřeba také používat asi i zdravý rozum. V tuto chvíli my jasně doporučujeme, aby lidé cestovali pouze v nutných případech, ne za účelem zábavy, relaxace či turistiky. Zde skutečně jde o to, aby si vyřešili ty nutné věci, abychom umožnili především českým podnikatelům pokračovat v ekonomické činnosti v zahraničí. Abychom umožnili třeba i zahraničním firmám, které působí v České republice, aby jejich manažeři sem přijeli, nebo na vysoké školy jejich akademici.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka do minuty )

        
Tak děkuji. Co se týká těch návštěv v domovech pro seniory, tak ty máme naplánované na tu poslední fázi. Ono je to odstupňované po čtrnácti dnech, tak jak je ta průměrná nebo jak je ta doporučená doba pro uvolňování všech opatření, odvíjí se to od inkubační doby. To znamená, že v tuto chvíli podle současného epidemiologického stavu s tím počítáme až v pondělí 8. června. Ale jak říkám, může se to měnit, celý ten plán.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 4 minuty )

        
Mám pocit, že roušky se staly velkým tématem. Když si ještě pamatuji před pěti šesti týdny, tak byla obrovská kritika, že nejsou žádné roušky, že všichni potřebujeme roušky, nyní všichni chtějí odkládat roušky. Je vidět, že se skutečně ta veřejná debata mění, ale to je samozřejmé dáno právě tím, že se nám daří tu pandemii zvládat. Ale pro nás skutečně ty roušky jsou preventivní opatření a nechceme tady nějak zásadně rozvolňovat jejich nošení. Myslím si, že skutečně ještě v tom následujícím období měsíce dvou budeme chtít, aby roušky byly povinně nošeny. Víte, že i Česká republika v tomto směru byla průkopníkem. Původně i Světová zdravotnická organizace odmítala nošení roušek, pak změnila své stanovisko. Řada zemí se od nás inspirovala a rouška logicky, a možná i proto také je Česká republika tak úspěšná v porovnání s dalšími zeměmi, zabraňuje šíření dané infekce. Takže myslím si, že roušky jsou správná věc, správné opatření a chceme je zachovat. Nechci teď říkat konkrétní termín, kdy je odložíme. Dokážu představit, že budeme dělat nějaké výjimky. Máme například žádost od některých umělců a podobně. Samozřejmě pro ně ta rouška je problematická. Ale jinak obecně by pravidla pro roušky měla platit a myslím si, že se bavíme skutečně zhruba o následujících dvou měsících. Pak si dokážu představit, že budeme dělat nějakou diferenciaci mezi tím, jestli je člověk třeba ve vnitřním prostoru, na nákupech, nebo jestli se pohybuje venku. To si dokážu představit i v kontextu samozřejmě počasí a tak dále. Nejsme úplně dogmatici v tomto směru. Ale v této době ještě určitě nemáme vyhráno. Máme tady před sebou v následující měsíc, kdy ještě bude docházet k rozvolňování těch opatření, a v tomto kontextu tedy určitě není na místě, abychom roušky odkládali. A pokud jde o ty tábory… Zase, je to věc, která ještě, myslím, bude vyhodnocena v závislosti na epidemiologické situaci. My s tím počítáme v rámci té, řekněme, poslední vlny od 25. května, od června, že by mohlo dojít k uvolnění některých těchto akcí pro děti, ovšem za přísných podmínek z hlediska počtu dětí, které se budou moci těchto aktivit zúčastnit, z hlediska samozřejmě nějakých další hygienicko-epidemiologických pravidel. Ale o tom bych vedl debatu, řekněme, někdy až v polovině května nejdříve, až si vyhodnotíme situaci po rozvolnění, které nás čeká zejména v příštím týdnu. Rozvolnění bude poměrně výrazné a sami budeme očekávat pak těch následujících čtrnácti dnech, jaký to bude mít na epidemiologickou situaci v České republice.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a ministr dopravy (délka 3 minuty )

        
Já možná nejdříve upravím ta data, která jste říkala. Není to po třech dnech. My jsme řekli po Velikonocích v úterý, první možný den, jaký bude scénář a ten jsme dali jako pětietapový. Řekli jsme to záměrně v úterý po Velikonocích, protože vlastně středu předtím byl reprodukční faktor poprvé roven jedné, kdy pan ministr Vojtěch vystoupil a řekl, že se situace lepší. Počkali jsme, až skončí Velikonoce, a v úterý jsme dali scénář na několik týdnů dopředu. Jasně jsme řekli, že je to scénář obezřetný a že teprve poté, co vyhodnotíme Velikonoce, tak že dojde k tomu, že ho můžeme upravovat. Bude-li to horší, budeme brzdit, bude-li to lepší, můžeme ho urychlit. Přesně dvanáct dní po Velikonocích, což byla středa v tomto týdnu, došlo k vyhodnocení. Ve čtvrtek ráno byla tisková konference pana ministra Vojtěcha. Okamžitě jsme začali dávat dohromady jeden z těch scénářů, protože jsme je, samozřejmě, měli předpřipravené. Jednali jsme a bylo to kompromisní jednání, to je pravda, i s epidemiology. My jsme, po pravdě řečeno, tlačili trochu více, epidemiologové chtěli být o něco více obezřetní. Nakonec jsme nicmén, dosáhli určitého konsensu a ten jsme představili včera odpoledne, a to je ten zrychlený plán, který jsme ukázali. Co v něm bylo asi nejnáročnější, to je pravda, to byla diskuse nad obchodními centry. My jsme ji definitivně neuzavřeli, ale řekli jsme, že je v tuto chvíli dáváme zatím na 11. To znamená, je to ten rychlejší režim. Ale záměrně jsem včera řekl, že je to podtržené a s dvěma vykřičníky s tím, že zaprvé musí být jasně prokázáno, že se situace lepší, a za druhé musí být splněna velmi přísná hygienická pravidla. Na hygienických pravidlech se okamžitě začalo pracovat, a pokud mám správnou informaci, dnes odpoledne už tým těch, kteří zastupují obchodní centra, jednal s hygieniky a připravují všechny scénáře – jakým způsobem to zabezpečit v garážích, jakým způsobem to zabezpečit v jednotlivých obchodech a případně samozřejmě, a to je velmi důležité, v potkávacích prostorách.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka minuta )

        
Já bych to s dovolením jen upřesnil, paní redaktorko. Ten plán nepředložila skupina odborníků ze zdravotnictví. Ale ten plán diskutovala vláda a víceméně to bylo naopak. My předkládali nějaký plán, oni to oponovali. První plán byl absolutní souhlas, absolutní konsensus – epidemiologové, hygienici a vláda. A teď je pravda, že nás zatím čeká ještě debata k rozvolňování obchodních center. Tam jsme to nedokončili, protože, ano, pan Maďar například k tomu má výhrady. Takže ano, my to neděláme na sílu, ale budeme pokračovat v debatě. Také nás čeká debata ohledně společenských, sportovních, kulturních akcí, kde původně tam bylo do 50 lidí a jsou na to nějaké jiné názory. Takže tyto dva body jsou ještě otevřené a určitě o tom s hygieniky a epidemiology velice zodpovědně diskutujeme.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka minuta )

        
Přesně tak. Jedná se o mimořádný dotační titul na mimořádné náklady spojené s koronakrizí. Je to za půlku měsíce března a za celý měsíc duben. Jen stručná data. Jedná se o 5 720 služeb, ve kterých je zaměstnáno 144 838 zaměstnanců a které pečují o 831 740 klientů. To znamená, jedná se o obrovský kolos. Velká část těch zařízení, ať už tam byla nákaza, nebo ne, a naštěstí v naprosté většině zařízení žádná nákaza nebyla, tak měli buď zvýšené náklady se mzdami nebo platy těch zaměstnanců, anebo s provozem. Chtěli bychom jim poskytnout různé příplatky, o parametrech budeme jednat. Co se týká provozu, tak to jsou například náklady na úklid, náklady na zřízení karanténních částí těch domovů pro seniory atd. Pohybujeme se, horní hranice našeho odhadu je v tuto chvíli za současného nastavení několik miliard korun. O přesných částkách budeme ještě příští týden jednat.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) vicepremiérka a ministryně financí (délka minuta )

        
Takže teď je dotaz na mě. Jsem samozřejmě připravena podpořit zaměstnance v sociálních službách, říkala jsem to dnes na vládě otevřeně, ale chci se bavit o parametrech. Parametry jsou důležité. To znamená, my musíme posílit především lidi v první linii. Ty, kteří prostě pomáhali řešit a nastavovali, jak již uváděla paní ministryně, byli tam v podstatě zabarikádovaní. To je bezesporu. Musíme to zasadit do nějakého kontextu i platů ve zdravotnictví, čili musíme dodržovat nějaké obdobné parametry. Musíme si říci i o typech subjektů, kam by dotační titul měl směřovat. Vůbec nediskutuji o státních zařízeních. Musíme se bavit o tom, že celá řada zařízení není státních, je krajských, je prostě soukromých. Takže to jsou ty parametry. Takže moje odpověď zní ano, jsem připravena to podpořit i rozpočtově, ale chci mluvit o těch parametrech. Děkuji.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka minuta )

        
Já ještě dodám: Státních zařízení je z počtu 5 720 pět. To znamená, pět státních zařízení z celkového počtu 5 720. U ostatních je buď zřizovatel kraj, obec nebo soukromý zřizovatel. To znamená například neziskové organizace, charity, církve a podobně. Je to skutečně velký kolos a bude to ještě předmětem jednání, ale myslím si, že si tu obměnu nezaslouží pouze lidé, kteří pečovali o ty lidi, ať už o ty seniory, zdravotně postižené, kteří byli, ať už infikováni nebo bylo podezření na covid, ale i ti ostatní pečující, kteří pečovali o nenakažené a chránili je před nákazou. Ale zaslouží si to podle našeho názoru i ti druholinioví. To znamená kuchařky, uklízečky a podobně. To znamená všichni lidé, kteří se podíleli na tom, že chránili naše seniory nebo zdravotně postižené před nákazou, anebo o ně pečovali v době, kdy měli nákazu, tak si myslím, že za mimořádné úsilí a nasazení si zaslouží adekvátní finanční odměnu.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 4 minuty )

        
My samozřejmě sledujeme data, v zásadě on-line. Každý den máme reporty, každý den máme reporty z nemocnic, takže i tady jsme, nebo hlavně moji kolegové na Ministerstvu zdravotnictví a na ÚZIS odpracovali obrovský kus práce, protože jsme vytvořili vlastně celý nový informační systém během pár dní, ze kterého jsme schopni řídit data z nemocnic, krajských hygienických stanic, laboratoří atd. Myslím si, že i toto je jeden za našich úspěchů, protože můžeme dnes reálně vyhodnotit tu situaci a ta je nyní velmi dobrá. Včera jsme měli počet záchytů v přepočtu na počet testů 0,58 procenta. To je doposud nejméně. To je jedno z kritérií, ale těch kritérií bude určitě celá řada. Budeme sledovat jednak otázku toho absolutního počtu pozitivně identifikovaných pacientů, pak právě podíl záchytů oproti otestovaným. Ale co je podle mého názoru úplně nejdůležitější, jsou právě hospitalizační data, která sledujeme, protože my musíme zejména ochránit nemocnice. Ochránit je před scénáři, o kterých jsme zde hovořili, z jiných zemí. Myslím, že jsme to všichni viděli v médiích, jak může ta nemoc být zákeřná, jak může paralyzovat nemocnice, jednotky intenzivní péče a podobně. Tady budeme bedlivě sledovat, jestli nám náhodou neroste podíl právě třeba nakažených pacientů, kteří potřebují umělou plicní ventilaci, jsou ve vážném stavu Ale ono samozřejmě to jsou spojené nádoby. Pokud nám bude růst podíl absolutní, tak procentuálně pak samozřejmě může růst podíl rizikových skupin atd. Bude to komplexní vyhodnocení situace. Zatím, podle všech dat, která máme k dispozici, nám klesá počet hospitalizovaných, klesá nám počet záchytů. Přitom je testovací kapacita teď konstantní. Takže můžeme říci, že se situace skutečně objektivně zlepšuje, a proto můžeme dělat rozvolňování, ale máme v rámci vlády jasnou dohodu, a i plán je nastaven tak, že plán bude pokračovat, pokud to epidemiologická situace dovolí. Pokud by byl nějaký zásadní výkyv, tak budeme určitě mít červený vykřičník a budeme chtít nějaké zpomalení. To, že ta nemoc do jisté míry bude prostupovat populací, to je evidentní. To je příroda, to se nedá nikterak zastavit. Ale je důležité, aby to bylo kontrolované, aby zde nebyl nějaký peak, jako jsme to viděli v jiných zemích, že během pár dní může z nuly nakažených se dostat země na dva tisíce denně. Příklady jsme viděli, zde už to není teorie, ale reálná praxe, kterou vidíme v jiných zemích, a proto to musíme sledovat, aby k tomu nedošlo. Jinak my teď máme a provádí se klinická studie, týkající se imunizace společnosti. Ta nám také leccos napoví. Výsledky by měly být na začátku května a i podle ní se pak budeme moci řídit a budeme moci lépe dělat modely vývoje té epidemie na našem území.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka minuta )

        
Ne, to je zbytečná spekulace. Myslím si, že my se skutečně budeme dívat na data, budeme se dívat na procentuální nárůsty a budeme to vyhodnocovat. Takže vám nyní neřeknu úplně nějaké exaktní číslo. Myslím si, že by to nebylo úplně odpovědné. Myslím si, že je to o tom, sledovat nějaký časový trend. Když je jednodenní výkyv, tak to nic neznamená, ale pokud je to nějaký trend, řekněme, několika dní za sebou, tak pak už to musíme brát vážně. Takže neřeknu vám konkrétní počet, jestli to je 80, 100, 150 pacientů na jednotce intenzivní péče, ale pokud to bude trend, který uvidíme na nějaké časové řadě, že počet pacientů stoupá, tak pak to bude určitý znak toho, že se musíme zamyslet nad dalšími vlnami rozvolnění. Určitě to není o jednom dni. Je to, zkrátka, o několika dnech a časovém vývoji.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Tak k té první otázce. Nejsem si vědom toho, že bychom udělali nějakou chybu. Myslím, že vláda udělal maximum a má jasný výsledek. Zachránili jsme tisíce mrtvých. Na otázku vám odpovím citací ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Ladislav Dušek, to není politik, který říká: Dokázali jsme nemožné. Jsme na mapě Evropy hvězdou. A to je skvělé. Konec citace.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka 2 minuty )

        
Já bych ještě k tomu, jestli jsme udělali chybu nebo neudělali chybu. My jsme skutečně postupovali podle zákona o ochraně veřejného zdraví hlavně z toho důvodu, že jsme chtěli, aby ta opatření a restrikce, které jsme, samozřejmě věděli, že jednou budeme rozvolňovat, tak aby přesahovaly právě onen nouzový stav. My jsme je nesvazovali s nouzovým stavem. Soud má nyní takovýto názor, ale právě proto jsme vydávali mimořádná opatření tak, aby ta mimořádná opatření platila, a tehdy jsme to tak říkali a platí to stále, jak to vidíme dnes, do konce května. Tehdy jsme počítali, že to bude ještě déle, podle vývoje epidemiologické situace. Takže proto jsme přijali mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, protože ta krizová opatření, ta skutečně jsou výlučně spojena s nouzovým stavem. Pokud by došlo k tomu, že nouzový stav nebude prodloužen, tak by ta krizová opatření skončila. Tím pádem bychom tady čelili tomu, že ze dne na den by došlo k masivnímu rozvolnění všech opatření. To je ten důvod, proč jsme postupovali dle zákona o ochraně veřejného zdraví, aby ta opatření přesahovala rámec nouzového stavu, protože já jsem upřímně měl nouzový stav spojen hlavně s otázkou nákupů, s otázkou uložení pracovní povinnosti studentům medicíny, s otázkouuložení přednostně zásobovat zdravotnictví apod. Tyto, řekněme, zcela mimořádné nástroje, tak s tím jsem já osobně měl spojen nouzový stav. Ale pokud jde o opatření, která se týkají právě epidemiologické části, to znamená, zabránění šíření epidemie, likvidace epidemie, tak to já osobně musím říci s čistým svědomím, jsem měl spojeno právě se zákonem na ochranu veřejného zdraví, který jde za ten nouzový stav, který jsme předpokládali, že jednou skončí. Byl do poloviny dubna, pak byl prodloužen do konce dubna.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) vicepremiérka a ministryně financí (délka 3 minuty )

        
Tak já bych to ještě doplnila, pokud mohu, paní redaktorko. Soud vůbec nezpochybnil oprávněnost nebo nezpochybnil věcnou stránku těch rozhodnutí. On zpochybňoval formu, a to ve vztahu k tomu, že byl vyhlášen nouzový stav, a tudíž mělo být přepnuto do krizového zákona. Což ale nemá vliv z hlediska případné náhrady škody. Tam pořád platí to, že by se postupovalo podle zákona o náhradě škody, že by musel existovat vznik škody, příčinná souvislost a to zapříčinění postupem vlády. A jestli vy míříte zase na ten ušlý zisk, tam by se jednoznačně prokazoval ušlý zisk v kontextu těchto parametrů. To znamená představa, že by se jednalo o ušlý zisk z doby před rokem, dvěma, v době konjunktury, je prostě lichá. Muselo by se prokázat, že pokud vznikla škoda, byla tam příčinná souvislost a spojitost s příslušným rozhodnutím vlády a teď pozor, soud nezpochybnil oprávněnost a ochranu zdraví a obsahovou stránku rozhodnutí. On říká, měli jste to udělat podle jiného zákona, ale z hlediska materiálního to bude v podstatě úplně stejné. Muselo by se prokázat, že v důsledku těchto třech podmínek, došlo k nějakému ušlému zisku. Samozřejmě se to bude posuzovat. Případy budou podávány a pak to bude otázka posouzení příslušných orgánů. Takže jen k tomu. Co se týče vašeho dotazu na zrušení zákona o nabytí z nemovitosti. Já jsem tento svůj záměr neopustila, debatovali jsme to, tuším minulý týden, s experty z poradního orgánu vlády z NERV. Oni to a priori neodmítli, pouze diskutovali o tom, jestli teď je ta vhodná doba. My jsme to nakonec ukončili s tím, že si to musíme říci koaličně. Témat na koalici máme více než jen toto. Ale já říkám, že to stále spojuji s dalšími opatřeními. To znamená s případným zrušením odečtu úroku z úvěru u nových smluv a samozřejmě s časovým testem, s posunutím časového testu na osvobození od daně z příjmu u převodu tam, kde není trvalé bydliště, z pěti na patnáct let. Jedině tak mi to dává smysl, jinak to smysl nemá. Děkuji.

Mgr. Tomáš Petříček, M.A., Ph.D. (*1981) ministr zahraničních věcí (délka 2 minuty )

        
Co se týče příhraničního styku, tak od počátku celé krize jsme v kontaktu se všemi sousedy. Snažíme se koordinovat a informovat se o plánech, které máme. Ať už to bylo v případě, že se ta restriktivní opatření, tak bychom se nepřekvapovali, a nyní se již od minulého týdne bavíme o plánech jednotlivých států, co se týče uvolňování pravidel. Věřím, že například v případě Slovenska, kde je situace velmi dobrá, bychom v průběhu příštího týdne mohli řešit, jak umožnit i rodinám se potkávat. V případě Slovenska máme celou řadu smíšených manželství, naši občané mají na Slovensku příbuzné, které nyní nemohou navštěvovat. Tak bychom rádi řešili, jak by se to umožnilo, samozřejmě za jistých podmínek. Stále ještě nejsme v situaci, kdy bychom mohli říci, že krize byla překonána. Má tam ovšem souvislost také celá řada praktických věcí. Vy jste zmiňovala nákupy. My samozřejmě v tuto chvíli umožňujeme lidem vycestovat, ale musí se poté následně prokázat negativním testem na covid. Nevím, zda by se tím nákup v sousedním Rakousku výrazně neprodražoval. Je tam možnost si test udělat, ale jednotlivý test stojí třeba 200 eur. Tak se skutečně bavme i o tom, jak v praxi ty věci vypadají. Výhledově se samozřejmě také chceme bavit o tom, aby se život u hranic zlepšil, znovu otevřel, ale potom bychom třeba museli přenést kontrolu někam do vnitrozemí. Má to své praktické důvody.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Rozsudek soudu to rozvolňování vůbec neovlivnil. Rozsudek soudu ovlivnil rozhodnutí o nouzovém stavu.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka minuta )

        
Přesně tak. Já musím říct, že i to rozvolnění vlastně zákazu volného pohybu, tak my jsme s ním počítali, vlastně ještě dopoledne na vládě, kde jsme to projednávali, že k tomu dojde právě po ukončení nouzového stavu. Protože my jsme skutečně předpokládali, že nouzový stav bude ukončen. Nadále že budou platit mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, ale vzhledem k tomu, že dochází obecně, a ten plán byl představen ještě před rozhodnutím Městského soudu v Praze, tak dochází k rozvolňování těch opatření. Lidé už od pondělí mohou na farmářské trhy, mohou k nějakému řemeslníkovi a podobně. Takže principiálně už nedává smysl, aby byl tedy zákaz volného pohybu v tom smyslu: Jdu do práce a jdu domů. Velmi struně řečeno. Takže i my jsme jako Ministerstvo zdravotnictví ještě před vůbec rozhodnutím toho Městského soudu počítali, že od 1. 5. by došlo k rozvolnění toho zákazu volného pohybu. Takže rozsudek Městského soudu nás, pokud jde o věcnou podstatu, tu materii, nikterak neovlivnil. Tam to nemá nic s tím společného. Rozsudek Městského soudu v Praze nás ovlivnil pouze, pokud jde o překlopení těch mimořádných opatření do krizových opatření podle krizového zákona. 

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Prosím Vás, vy nás asi neslyšíte, ale my už jsme to před chvílí vysvětlili. Není to tak. První návrh rozvolňování byl absolutně v konsensu. Epidemiologové, hygienici, vláda. Tento druhý návrh máme ještě otevřenou debatu o obchodních centrech a o počtu vlastně lidí, kteří by se mohli zúčastnit těch sportovních a kulturních akcí. Takže před chvílí jsme o tom mluvili.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka 5 minut )

        
Pane redaktore, já jsem rád, že jste můj fanoušek, že mi tak fandíte a že vám tak chybím. Když začala krize, tak si pamatuji, že jsme měli vládu o půlnoci a na druhý den v devět a další den a stále jsem chodil na tiskovky a potom jste mi říkali, že jsem populista, že stále jsem na tiskovkách. No, tak tady kolegové jsou velice schopní ministři, kteří obhajují své návrhy, o kterých rozhoduje vláda. Takže já jsem vyslyšel vaše přání, přišel jsem na tiskovku a nevím, co ještě na to mám říct. Já neodpovídám naštvaně. Jen mě vždycky fascinuje, jak se všechno rychle změní a kdy zapomínáte. Na začátku jste měli všichni strach. To jste nás nekritizovali, to jste mlčeli chvilku. I opozice byla zalezlá. Všichni jsme se báli, jestli to nebude jako v Itálii, jestli tady nebudou tisíce mrtvých. No a my jsme to zvládli a teď je to fajn a teď jsme kritizováni a já nevím, co nám teda vyčítáte. My jsme jeli a první testování začalo 27. ledna. První nakažení, tři, byli 1.3. Nouzový stav jsme vyhlásili, myslím, 12.3. Jeli jsme stále. Každý ministr. Od rána do večera. Sedm dní v týdnu až do Velikonoc de facto. Tam jsme si trošku odpočinuli. Takže my děláme maximum. A co se týká opozice, no tak já jsem se snažil. Ale pokud my mluvíme normálně mezi námi s opozicí a potom vidím v televizi, co všechno o mně říkají, jak mě dehonestují, jak mě sprostě titulují, jak se mi vysmívají, tak pro mě je fascinace v té Sněmovně vidět tam symbol korupce, který tady nasekal dluhy na 670 miliard, jak nás poučuje o deficitu a dluhu. On nás poučuje? Tenhle člověk, který před deseti lety nedal nikomu ani korunu. Ani živnostníci, ani podnikatelé, vzal zaměstnancům peníze, vzal důchodcům peníze a teď nám něco říká? My tady dáváme stovky miliard a naše vláda, i ta první koaliční a takhle, my jsme snížili dluh ze 41,4 % na 29 % minulý rok. Jsme nejlepší v Evropě. První tři státy před námi nemají dohromady tolik obyvatel, co my. A my dneska vracíme ty peníze do ekonomiky, abychom pomohli, abychom ji nastartovali, a opozice mi nemá co říct, protože to není objektivní debata. A to se skutečně nedá poslouchat. Já jsem tam šel, protože bylo potřeba 101 na Senát. Senát a opozice dělají všechno proti občanům. Oni to vlastně říkají, aby Schillerová příští rok nemohla dát těm důchodcům 15 000. Ale my jsme to slíbili. Oni dělají všechno. Průměrný důchod. Ano. Abychom nemohli udělat takový rozpočet, abychom vlastně prosadili to, co máme v Programovém prohlášení vlády. Ano, mohli bychom říct, víte, co, teď je to problém. Tak my ani učitelům, ani důchodcům, že jim nic nedáme, že bychom se vymluvili. I to jízdné máme na druhé straně, pane Bartoníčku. Doufám, že vám není líto, že vaše babička jezdí s tou slevou. Nebo možná děti máte, já nevím. Takže prosím vás, co ta opozice? Kde je ta konstruktivní debata? Když se snažíme debatovat, já neříkám některé věci, které řekli. My o tom přemýšlíme, debatujeme. Ale já jako nemám na to. Jo já nevystupuji ve sněmovně, protože si myslím, že to není racionální debata. Ale jak dobře víte, já neumím dobře mluvit, takže já spíš jsem na ty jiné věci, než na to mluvení. 

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka minuta )

        
Ale určitě. Oni také mluvili o DPP, DPČ. Paní Maláčová to vyřešila. S. r. o. vyřešíme v pondělí. Nejdříve jsme mluvili jeden společník, teď už dva. Paní Dostálová to znovu předloží. Takže my nasloucháme nejenom opozici, ale nasloucháme všem občanům a reagujeme rychle. Prosím vás. Vždyť ta vláda zasedala tolikrát, on-line. Kdykoliv si řekneme a všichni jsou ochotní, všichni spolupracujeme. Takže určitě opozice měla nějaké nápady, ale problém je, že když opozice přijde s nějakým mega nápadem, zapomene říct, kolik to bude stá. A to je ten problém. Navrhovat můžeme cokoliv, ale taky to něco stojí a o tom ta opozice moc nemluví.

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. (*1964) místopředsedkyně vlády a ministryně financí (délka minuta )

        
Pane Bartoníčku, já vám dám příklad. Mně se stalo a vzala jsem to v klidu, protože bych se z toho musela zbláznit, že spadl pod stůl rok práce. Můj zásadní projekt, on-line Finanční úřad, Moje daně, což je pro mně naprosto stěžejní projekt. Chyběly nám tři hlasy k přehlasování senátního veta. Skutečně, nelituji se, já budu bojovat dál. Já jsem bojovník. A opozice dostanete obrovskou šanci. Ten zákon je velmi důležitý. Je to projekt digitalizace, po které všichni volají. Abyste si mohl vyplnit daňové přiznání v obýváku, v kanceláři. Je tam celá řada perfektních věcí. A já teď dám opozici šanci, protože budu muset tím procesem projít znovu. A vyslechnu je a budu s nimi mluvit a budu naslouchat jejich konstruktivním návrhům a věřím, že mi pomohou pro podnikatele, pro fyzické osoby, ale nejenom pro fyzické, pro právnické. Je tam digitalizace, je tam možnost vyplňování přiznání on-line, je tam celá řada institutů snížení úroků o 6 procent veškerých a další a další věci. Takže dostanou obrovskou šanci ode mně. 

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Prosím vás, řekněte to jasně, paní ministryně. Senát a opozice zbourali projekt digitalizace daní, Moje daně. To, co jsme vždycky říkali. Jako v Estonsku. Dvě minuty vyplnění daňového přiznání a ještě se s tím chlubili a ještě tleskali. Vlastně oni občanům nedovolí udělat komfortnější život. Aby nemuseli někam chodit. Tak to je naše opozice. Tak s nimi se máme bavit. O čem teda, když oni říkají, že chtějí pro živnostníky a pro podnikatele. A potom, když přijde na lámání chleba, tak to zbourají a roční práce Ministerstva financí je vniveč.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka 2 minuty )

        
Já dám taky příklad. Ošetřovné. My jsme, tuším, že 19. března jako vláda schválili ošetřovné. Místo 60 procent jsme sice nechali 60, ale řekli jsme, že se k tomu za měsíc vrátíme. Místo devíti dnů jsme to prodloužili po celou dobu, kdy budou zavřené školy, a místo ošetřovného pro děti do 10 let jsme to dali do pro děti do 13. narozenin. To znamená, ze tří věcí jsme dvě zásadně změnili, abychom pomohli rodinám s dětmi, a ke třetí kategorii jsme řekli, že se vrátíme za měsíc. Já jsem to řekla ve velkém rozhovoru v Blesku. Já jsem to řekla tady na tiskové konferenci, že se k tomu za měsíc vrátíme, já jsem to řekla na všech sociálních médiích ve svých příspěvcích. Slíbila jsem, za měsíc se k tomu vrátíme. Pět dní poté zasedala Poslanecká sněmovna a všechny opoziční poslanecké kluby podaly ten návrh, aby se pak chlubily tím, že já jsem byla proti tomu. To je strašně neseriózní. My jsme se chtěli dohodnout na základě dat. K tomu jsme se vrátili, dokonce jsme to ještě změnili na 80 procent o čtrnáct dní dříve. To znamená, místo v polovině dubna budou mít rodiny vyšší ošetřovné od 1. dubna, a celá opozice tvrdila, že jsem jim ukradla jejich návrh. To taky není seriózní chování.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 2 minuty )

        
Pokud můžu ještě, pane Bartoníčku, pro dokreslení ta podpora těch živnostníků a těch podnikatelů. Ono matka moudrosti je opakování. Takže dvacetpětka, osoby samostatně výdělečně činné. Odpuštění sociálních a zdravotních záloh. Současně kurzarbeit. Současně ošetřovné, jak tedy pro zaměstnance, tak pochopitelně pro osoby samostatně výdělečně činné. Záruky, které jsem tady dneska říkal ve výši 670 miliard korun. Poslední segmenty, které zbývají pokrýt, jsou s. r. o. o jednom nebo dvou jednatelích. V pondělí bude hotovo. DPP, DPČ dodělává se. Současně připravujeme kompenzace za nájmy pro ty, kteří byli odstaveni. Současně jsme připravili odklady bankovních splátek. Současně jsme připravili odklady nájemného a současně celou řadu odkladů a benefitů vyplývajících z plateb vůči Finanční správě. Celkově, když to sečtete to, co už je připravené a schválené Parlamentem nebo vládou, je za více než jeden bilion korun. Proč to říkám? V době krize v roce 2008, 2009, skoro dva roky trvala. Tenkrát já jsem podnikal. Jeli jsme na třicet čtyřicet procent po dobu dvou let. Podpora vlády tenkrát čistá nula. Živnostníci nic, malé a střední firmy nic, záruky určité. Když jsme to dočetli, tak se ta podpora ekonomiky tenkrát rovnala za dva roky 86 miliardám korun. My jsme za jeden a půl měsíce udělali o řád více. Takže nemůže nás nikdo dneska kritizovat, že nepokrýváme všechny segmenty, naopak nás kritizují někteří makroekonomové, že do té ekonomiky pouštíme až příliš mnoho peněz.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Určitě budou. A já pochybuji, že ta kasační stížnost bude rozhodnuta do příštího týdne. Nevím, já nejsem právník. To ať řekne paní Schillerová nebo pan Vojtěch je taky právník. Takže určitě budou, protože ta debata už je zbytečná. Měli jsme na to různé názory. K tomu nedošlo, takže je to zbytečné se k tomu vracet a určitě kolegové to lépe vysvětlí.

Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. (*1981) ministryně práce a sociálních věcí (délka minuta )

        
Co se týká odkladu nebo odpuštění plateb k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, tak jsme se o tom dneska bavili a měli jsme shodu na tom, že by se mělo týkat pokud, tak pouze sociálního pojištění, nikoliv zdravotního. Mělo by se to týkat odkladu, nikoliv odpuštění. A v tuto chvíli máme shodu na třech měsících, pan premiér mě když tak doplní, na snížení úroků. Normálně Česká správa sociálního zabezpečení účtuje penále 18 procent per annum a my bychom to chtěli na 4 procenta per annum. To znamená jedno procento čtvrtletně. My tento posun rozpracujeme do konkrétního návrhu a vrátíme se k tomu v pondělí.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka minuta )

        
Je to tak. Samozřejmě sociální pojištění je největší položka příjmů rozpočtu a je to přímá souvislost s důchody. 494 miliard, pokud si pamatuju rok 2019. Takže my o tom diskutujeme, diskutujeme o tom, jak dlouho ještě kurzarbeit, abychom ho vyhodnotili, jak to bude úspěšné, a i ty další opatření. A samozřejmě toto je jedna z možností, jak ještě pomoci více podnikatelům a ještě budeme o tom diskutovat příští týden, od kdy a jak. Ale více méně je shoda na odložení, 4 procenta per annum. Samozřejmě na tom jsme se domluvili, že více méně to je v pořádku, ale je potřeba ještě o tom diskutovat. Mělo by to být dobrovolné. Samozřejmě žádná povinnost a uvidíme, jak to ještě vlastně načasujeme. Takže tu debatu jsme dneska začali a víceméně v těch základních věcech je tam souhlas. A netýká se to zdravotního, protože jsme rozhodli o obrovské dotaci do zdravotnictví těmi státními pojištěnci. Dvacet plus třicet miliard. Padesát miliard do zdravotnictví. Nikdy tolik peněz tam nenateklo. A ten vir nám ukázal, co je pro nás důležité, a to je zdraví a zdravotnictví. 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (*1986) ministr zdravotnictví (délka minuta )

        
Ještě k té kasaci, abych doplnil. Skutečně ta beze sporu nebude rozhodnuta do 25. 5. Poté věřím, že už nouzový stav potřebovat nebudeme. Myslím si, že je to spíše otázka skutečně právní, abychom postavili tu věc najisto, aby Nejvyšší správní soud, v tomto směru nejvyšší autorita, samozřejmě ještě Ústavní soud, který o tom bude také rozhodovat, tak rozhodl, jak vlastně vykládat zákon o ochraně veřejného zdraví a šíři kompetence Ministerstva zdravotnictví bojovat s obdobnou pandemií. Je třeba znovu připomenout, že tady nikdy nic takového nebylo. Žádná takováto pandemie takovéhoto rozsahu v České republice. A z tohoto důvodu zkrátka prošlapáváme tu cestu a tu kasační stížnost chceme podat hlavně kvůli tomu, protože nejsme si jisti tím názorem Městského soudu v Praze. Myslíme si, že u takovéhoto klíčového rozhodnutí, vlastně precedenčního rozhodnutí, musí ho posoudit ještě Nejvyšší správní soud.

Související dokumenty:

Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-mimoradnem-jednani-vlady--24--dubna-2020-181213/


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/tiskove-konference-vlady/181213
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 442 lidí darovalo 1 263 697 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy