Tiskové konference vlády ČR 181695


Tisková konference k jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, 28. května 2020 ze dne 28. května 2020

Audio záznam: Zvukový záznam


Zúčastněné osoby: Andrej Babiš, Karel Havlíček


Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka 7 minut )

        
Dobrý den, dámy a pánové. Včera se uskutečnilo velice důležité třetí zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Já bych chtěl zdůraznit, že ten stálý výbor je složen ze všech parlamentních stran a hnutí. Protože dobrá zpráva je to, že všechny strany a hnutí, které jsou v současnosti v Parlamentu, podporují jadernou energetiku. A já si myslím, že je to dobře. Chtěl bych taky zdůraznit, že ten projekt nového jaderného zdroje, který konečně připravuje naše vláda velice konkrétně, je projektem, který nebude realizovat naše vláda. Je to projekt, kde vlastně stát ještě bude mít stále možnost v roce 2024 od té smlouvy odstoupit, a vláda, která přijde po nás, to rozhodne. A také ta příští vláda bude vybírat dodavatele. Říkám to proto, abych odmítl různé ty spekulace, které jsou tady v mediálním prostoru, že to děláme netransparentně. Já se nebudu vracet k těm všem nepravdám, které tady zazněly. Náš hlavní zájem je, abychom měli levný proud pro občany, pro průmysl, pro všechny, a hlavně abychom měli nezávislou energetiku. To je náš hlavní zájem. A samozřejmě po vodě, která je taky pro nás klíčová, nezávislá energetika i v souvislosti s koncem spalování uhlí v kontextu Green Dealu a klimatické změny je velice důležitá. Já se nebudu vracet k minulosti, kde skutečně to bylo úplně jinak, a mě velice mrzí, že někdo není schopen pochopit rozdíl mezi vykupováním a garancí. Ale snad se to dá někde doučit. Takže my jednáme s ČEZ, protože ČEZ samozřejmě má minoritní akcionáře. A tito minoritní akcionáři mají úplně jiný zájem než my. Oni mají zájem, aby ty ceny energie byly co nejvyšší, aby měli co nejvíc dividend a aby se vůbec nestavělo. Náš zájem je, abychom skutečně měli vlastní nezávislý zdroj. Je to čistý zdroj, nemá emise. A i když v minulosti jsme byli exportéry, tak už teď pan Beneš mě informoval, že například v dubnu jsme elektřinu dováželi. Náš zájem je, abychom měli co nejnižší cenu pro všechny, a to souvisí s financováním. To znamená, že víceméně jsme se domluvili, že stát poskytne ČEZ půjčku za podmínek velice výhodných, ale i pro stát i pro ČEZ. A prakticky z ceny peněz vychází i cena elektřiny, kterou bychom měli odebírat a která může být, a to jsou teď nějaké odhady expertů, mezi 50 a 60 eury. Ale samozřejmě to je vzdálená budoucnost. My jsme ale udělali zásadní krok, že jsme se rozhodli, že skutečně poskytneme financování za velice výhodných podmínek, a z toho titulu bychom měli mít právo vykupovat elektřinu za nízkou cenu.   Co je, prosím vás, důležité je, že, jak už jsem sdělil, v tom výboru jsou všechny parlamentní strany. My jsme se včera domluvili – a byl to návrh pana Stanjury, který já jsem přivítal a říkám ano, to je dobrý nápad – že ten materiál, když bude projednáván ve vládě, a ještě nebyl, i když někteří říkají, že byl, tak bude projednáván ve vládě asi koncem června, tak týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupeny ve Sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit. Bude prezentace, protože jak už jsem řekl, není to o naší vládě, je to o všech dalších vládách, protože je to samozřejmě projekt na desítky let.   Takže my obeznámíme opozici, samozřejmě i koalici, která je přítomna, všichni jsou u toho. Je to transparentní, takže není tam žádných pochyb, aby někdo říkal, že… I v rámci mezirezortu tam byly samozřejmě všechny klíčové rezorty, jako vnitro, zahraniční věci, MPO, životní prostředí, MPSV a další. Já jsem rád, že konečně děláme velice konkrétní kroky, které směřují k tomu, abychom teď přesvědčili Evropskou komisi, že zkrátka my tady máme jiný energetický mix. Chceme mít větší podíl jádra. Francie má podíl jádra 75 procent. Určitě si vzpomínáte, jak jsem mluvil o electricity map, kterou jsem rozdával na Evropské radě jednotlivým premiérům a prezidentům. A ukazoval jsem jim: Ano, zelená byla Francie, zelené bylo Švédsko, protože oni mají samozřejmě i vodu. A Slovensko taky směřuje k podstatně vyššímu podílu jádra. My tady máme omezené možnosti obnovitelných zdrojů a to jádro jsme měli už postavit dávno, si myslím, ale nechci se vracet k tomu Temelínu v roce 2014, jak to bylo, jak to nebylo. O tom samozřejmě můžeme někdy debatovat. Takže pozitivní zpráva – děláme všechno proto, abychom měli nezávislou energetiku, abychom měli levnou elektřinu. A samozřejmě pan Havlíček vám určitě řekne podrobnosti, jak to bude dál.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 11 minut )

        
Dobrý den, dovolte krátký výtah z těch nejdůležitějších bodů, které jsme včera na výboru projednali. První se týkal smluv – smlouvy rámcové, smlouvy prováděcí, to jsou ty první dvě smlouvy, které by měly být, předpokládáme, do konce června nebo přechod červen červenec, podepsány definitivně. Přičemž ta první je tedy o celkové spolupráci mezi státem a ČEZ a ta druhá už je konkrétnější, to je ta prováděcí o územním povolení, o povolení k umístění a rovněž o výběru dodavatele, který začne v tomto roce, ve druhém pololetí. A cílem je, aby byl dodavatel vybrán do konce roku 2022. Určitě více k tomu řekne pan předseda Beneš. S tím, že ten bod následující byl zcela klíčový a ten byl o zákonu o přechodu k nízkouhlíkové energetice. To je ten diskutovaný zákon, který do určité míry koresponduje se zákonem o OZE, čili obnovitelných zdrojích. A ta podstata toho zákona – a včera to bylo takto přijato – je v tom, že stát si objedná výstavbu jaderné elektrárny, na základě čehož vznikne třetí smlouva k těm původním dvěma smlouvám a ta bude právě o té komplexní výstavbě jaderného bloku a dodávce elektřiny. S tím, že to musí být provázáno s mechanismem, jakým se ta elektřina bude dodávat, a to je vlastně celý klíč toho zákona, který vlastně hovoří o tom, že se to bude realizovat na bázi garantované ceny, čili že stát bude prostřednictvím konkrétní společnosti – s největší pravděpodobností společnosti, která bude pod MPO – vykupovat prostřednictvím této společnosti a následně umisťovat na otevřený trh. To znamená umisťovat na burzu. S tím, že ta výkupní cena, a to je jádro veškeré naší diskuze, bude na základě ekonomicky oprávněných nákladů a nějaké přiměřené míry zisku. Je v tuto chvíli diskuze o tom, jakým způsobem vlastně se toto bude propočítávat. V každém případě zde zaznívají v médiích velmi mylné informace o tom, kterak bude případné navýšení ceny nebo cokoliv jiného platit spotřebitel nebo firmy. Není to tak. Je to špatný závěr, protože právě ta fixace té ceny dává státu do rukou jistotu toho, že bude nakupovat v tomto rozmezí. My se dneska pohybujeme v našem cílovém stavu v rozmezí mezi 50 a 60 eury za megawatthodinu. Nicméně to samozřejmě bude vycházet nakonec z té ceny toho financování, což musíme projednat s Evropskou komisí, ale naše výpočty směřují zatím k těmto číslům s tím, že právě fixování této ceny umožní v budoucnosti, v momentě kdy se spustí ta elektrárna, mít elektřinu za velmi rozumných podmínek. Předpokládáme, že cena elektrické energie poroste. To znamená, pan Míl tady určitě potom řekne ty prognózy, které tady máme z těch analýz, které zde jsou. Tak v tuto chvíli by stát na základě této výkupní ceny nakupoval levněji, než jaká bude cena na burze, což by znamenalo, že ten rozdíl, který tam bude, naopak překlopí do cen vůči zákazníkům. Ať už je to spotřebitel nebo firma nebo kdokoliv jiný. To znamená, že by v té době to mohlo být naopak výhodnější. Je to nejpravděpodobnější scénář, že cena elektrické energie poroste. Nicméně může nastat situace, že cena elektrické energie se navzdory všem prognózám může otočit. V tom případě, kdyby se otočila, tak to jde na vrub státu. A je třeba si vždycky dopočítat, jaký by tam byl ten náklad pro stát a ten vychází následovně. Na každých 10 eur za megawatthodinu, to znamená, pokud by to bylo nikoliv třeba 55, ale 45, tak je to 1,8 miliardy korun. Takže kdybychom vzali ten velmi negativní scénář, že by to bylo třeba 20 euro rozdíl nebo dokonce 30, že bychom tady měli elektřinu v té době takřka za nulu nebo za 20 nebo 25 euro, což nepředpokládá vůbec nikdo, tak by ten negativní rozdíl byl řádově 5 miliard korun, což je desetina toho, co je dnes vůči obnovitelným zdrojům, za které každá rodina platí v České republice příplatek 1 200 korun. Jednoduchou matematikou, trojčlenkou, dojdeme k tomu, že buď na tom všichni vydělají, což je nejpravděpodobnější scénář, a kdyby to byl ten nejkrizovější scénář, tak to na rodinu vyjde od roku 2036 navíc v řádu desítek korun ročně, možná stovka, možná sto padesát, naprosto pod rozlišovací schopnost. To znamená, není pravda to, že by stát tímto přenášel náklady na obyvatele nebo na firmy. Naopak fixuje tu cenu, čímž vlastně říkáme, že stát bude garantovat tuto výkupní cenu, ale to riziko ve smyslu potencionálního zvýšení ceny výstavby anebo časové riziko jde za společností ČEZ. Právě proto se toto dělá, čili naopak je to pojistka pro tu cenu. S tím je spojen i další bod, který jsme dnes řešili, a to je bod financování. Jak už zde řekl pan premiér, stát je připraven, což je zásadní zpráva, zlomová zpráva, podpořit výstavbu jádra tím, že v určité míře – a teď řešíme tu míru vlastních a cizích zdrojů – by si ČEZ půjčil přes stát, což by znamenalo, že se zásadním způsobem sníží cena peněz, která v celé té kalkulaci je naprosto klíčová. Ve své podstatě není tolik důležité, jestli cena té elektrárny bude o pět nebo deset miliard vyšší. Daleko důležitější je to, jestli cena peněz bude na úrovni osmi, devíti procent, což je komerční sazba, kterou by třeba dnes ČEZ dostal, anebo výrazně nižší, což je cena, za kterou by byl schopen půjčit stát. My dnes nebudeme říkat ta čísla, protože to bude součástí diskuze a notifikace v rámci Evropské komise, která bude muset uznat to, že se nejedná o nepřiměřenou podporu, a z toho nakonec vlastně vyjde ten klíč k výpočtu té ceny elektrické energie. Přičemž samozřejmě do toho musíme započítat rovněž ještě cenu vlastního kapitálu, čili peněz, které do toho vnese společnost, která bude investovat, která bude součástí holdingu ČEZ, čili Dukovany II. Stejně tak bude ta diskuze, jaký bude podíl státu. Jestli bude – myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů – třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z těch diskuzí v rámci Evropské komise. Takže důležitá zpráva je to, že financování by šlo touto cestou, což opět směřuje k čemu? No směřuje to k tomu, že bude cena elektrické energie přiměřená, nízká, a to, co zde řekl pan premiér, že směřujeme zaprvé k soběstačnosti a bé k dostupné ceně elektrické energie. Proto dneska budujeme jádro. Poslední věcí, kterou jsme diskutovali, byl dodavatelský model, který určitě blíže představí pan předseda Beneš. Ano, v tuto chvíli je nejpravděpodobnější model na klíč, takzvaný EPC. Nicméně my říkáme, bude to takzvaný EPC flexi, který umožní investorovi poměrně seriózní a dobrou možnost ovlivňovat dodavatele a subdodavatele, včetně všech náležitostí z toho vyplývajících. Protože je pochopitelně jasným zadáním státu, aby se kontraktu a dodávek zúčastňovaly, hovoříme o subdodávkách, české subjekty, průmyslové subjekty a subjekty, které prostě u nás jsou aktivní v oblasti energetiky. Za mě je to vše. Děkuji.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Pane redaktore, já se omlouvám, já jsem o tom nechtěl mluvit. Toto je analýza pořadu Václava Moravce. Ty červené věci, tady je napsáno, a mě to PR team zakázal, ale vy jste s tím začal, a teďka jste zase řekl nepravdu. Není to pravda

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Nechte mě mluvit! Vy řeknete nějakou lež a vy jste ji teďka zopakoval. Toto červené je cílená lež nebo hrubá nevědomost a zavádějící je žluté. Jo, není to pravda. Není pravda, že se ten zákon jednal ve vládě, nějaký zemědělec přijde do České televize a říká, že tam nebude voda, to je taky lež. A teď jste řekl taky nepravdu. Bude to v normálním čtení.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Ne, to jsou vaše informace…

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Vašeho redaktora…

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Ne, ne, ne, vy to opakujete, vy jste jednou už řekli, že to bude nějak podivně schvalováno a nebude, nebude.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
A celá opozice a všichni jsme s tím zajedno a bude to projednáváno normálně. Takže prosím, dávejte správné informace.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Platí všechno dohromady, pane redaktore. A znovu vám opakuji, že tahle vláda nebude vybírat dodavatele. A neděláme výběrové řízení nikomu na míru, jo? Takže si počkejte na příští vládu.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
No ne, vy to tady podsouváte, že tam je něco pro Rusáky. Nic tam není.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 2 minuty )

        
Navíc ještě k tomu, k tomu suchu. Přece víme, že blok číslo 1 až 4 se bude prodlužovat, očekává se, že se prodlouží do roku 2035 až 2038. Nicméně poté je otázka, jestli se prodlouží do těch dalších let, což je 2045 až 2048. To jsou varianty: buď ano, nebo ne. To bude rozhodovat někdo jiný. Kdyby se neprodloužil, tak tím pádem ten nový blok vlastně automaticky nahradí stávající, které jsou přesně v době, kdy se bude dostavovat, a kdy se spustí. A kdyby se to prodloužilo, tak pojedou paralelně vedle sebe, čili 5. blok a ty čtyři, které jsou. Je tam dnes dostatečná rezerva, ale stejně to skončí, ty bloky, to znamená, sedm let poté se začnou úplně přirozeným způsobem odpojovat, protože je vyloučeno, že by to bylo dál než 2045 až 2048. A kdyby zase nastala nějaká extrémní situace a ty výpočty, které jsou dvojnásobně jištěné, opět se prokázalo to, že to sucho je takové, že se to neochladí, no tak se v podstatě vypne blok třeba číslo 3 nebo 4 a postaví se tento nový. Ten logicky navazuje na to, co tam je. Proto jsme zvolili lokalitu Dukovan, která je předurčena k tomu, že tam bude navazovat na stávající bloky blok nebo bloky v budoucnosti nové.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 6 minut )

        
Co se týká toho, řekne asi potom pan kolega Míl, ale pan Šnobr se opět mýlí, tentokrát jenom o desetinásobek. To znamená, předpokládá se, že kdyby to nastalo v roce 2024 a ten ČEZ to vracel státu. Což ale není tak, že by se rozhodl, že to vrací. Tam by muselo být splněno, že stát neumožňuje na základě legislativních a regulatorních aktivit nebo nástrojů dále budovat. Tak se odhaduje, že to bude tři až čtyři miliardy korun. Tak těch 30 miliard korun je úplně vedle. Ale já tomu rozumím, že se tam prostě bojuje o práva minoritních akcionářů, ale je třeba to vždycky vyvažovat nějakými relevantními informacemi. Co se týká toho mezirezortního připomínkového řízení, tak to bylo osloveno, ty rezorty, které jsou dotčené, protože to je samozřejmě celkem komplikovaná záležitost. Takže je tam Ministerstvo financí, které dělá peníze, Ministerstvo zahraničních věcí, které zabezpečuje nebo participuje na notifikaci, stejně tak Úřad vlády na notifikaci, pochopitelně Energetický regulační úřad, který má na starosti regulace, Ministerstvo životního prostředí, které je v tom v rámci dekarbonizace. Významným partnerem jsou ČEZ i Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě, které prostě má na starosti legislativu s tím spojenou, Ministerstvo práce a sociálních věcí. A neznamená to, že ty ostatní jsou nevypořádávány. To znamená, v tuto chvíli se pochopitelně kdokoliv k tomu může jakkoliv vyjádřit, ale u těchto šesti, sedmi rezortů, teď jsem to v rychlosti dopočítal, tak se předpokládá ta diskuze detailnější. Jsou bezprostředně dotčeni. Proč to není 20 dnů, ale 13 dnů? Protože jsme se s nimi takhle domluvili. Tam nebyl důvod prostě to dávat více. My jsme samozřejmě chtěli, aby se to zvládlo na nějaké brzké vládě, ale nemyslím si, jestli se to zkrátí o týden z dvaceti na třináct, tak že je v tom nějaký problém. Nikdo z těch rezortů s tím problém nemá, a kdyby měl, tak to samozřejmě řekne a my mu to rádi prodloužíme. A poté to jde už tak, jak jsme řekli, do běžného režimu. Na čem jsme se domluvili ve Sněmovně pochopitelně včera se všemi zástupci parlamentních stran a co je dobré, skutečně bylo to nesmírně vstřícné včera a velmi korektní, tak se shodli všichni, že se udělá maximum proto, aby to do konce roku bylo ve Sbírce zákonů. To znamená, aby to vlastně prošlo tím kolečkem Sněmovna – Senát – pan prezident, protože, a to je samozřejmě ta situace, kdy my chceme, aby to bylo rychle uděláno, tím se jaksi neskrýváme, do konce roku 2020. Protože v roce 2021 začnou platit nová pravidla v rámci Evropské komise, tak chceme, aby to do té doby bylo zvládnuté. A podle našeho názoru to zvládnutelné je. A to, že jsme to schvalovali na vládě před, tuším, měsícem v době koronakrize, nebylo proto, že bychom zneužívali nouzový stav, ale proto, že jsme to už nemohli oddalovat. Kdokoliv se podívá do programu schůze vlády, tak zjistí jednoduchým náhledem, stačí na to deset minut, že tenhle bod už byl zařazen na září. Se vším všudy my jsme to měli připravené, zabalené v mašličkách, ale bohužel skoro na den to tenkrát vyšlo, začala koronakrize a my už jsme na vládě měli jinou agendu, aktuální agendu, takže jsme to odkládali. A tím, že se potom jelo i v režimu on-line, tak jsme to tam nechtěli dávat. Nicméně pak už nám tikaly hodiny, tak jsme se skutečně rozhodli v tom dubnu to tam dát úplně v té samé verzi, jako to bylo někdy okolo, já nevím, 15. nebo kolikátého března tak, jak to původně bylo. To je věc, která se pochopitelně nedělala v době koronakrize. Ta se připravovala pochopitelně několik měsíců předtím, a proto jsme to vlastně teď odsouhlasili, abychom to nezdržovali.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka minuta )

        
Já bych rád okomentoval pana Šnobra, kterému tak rádi dáváte prostor – vy tady, Česká televize. Pan Šnobr má jediný zájem, abychom my všichni platili co nevyšší ceny elektřiny, aby měl co nejvyšší dividendy a aby se nestavělo to jádro. To je jeho zájem. Bylo by dobré, kdybyste o tom už konečně přemýšleli, jaký je jeho zájem. Jeho zájem je absolutně v rozporu se všemi občany České republiky, kteří mají samozřejmě zájem, aby ceny elektřiny byly co nejnižší, jako my. A pokud pan Šnobr říká, že je to 30 miliard, tak lže, protože náklady do roku 2024 jsou tři miliardy a projektování až do roku 2029 možná patnáct. Takže do roku 2029, za devět let je to cirka osmnáct, a ne třicet.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka 3 minuty )

        
Pane redaktore, změnilo se to, a teď jsem to řekl: Chápete rozdíl mezi vykupováním a garancí? Znáte ten rozdíl? Tak to je ten rozdíl. Já jsem si vyndal všechny články z roku 2014. Zajímavé je, že to odmítl Bělobrádek i Sobotka i Babiš. A nikdo se neptá, kolik stál tady ČEZ tendr na Temelín. A proč ho nedokončili? Kdybychom neměli atomového dědka, tak nemáme ani ten Temelín. Zdravím, pane Grégr. Díky němu máme ten Temelín. A toto je druhý ministr průmyslu, který tomu věnuje mimořádnou pozornost v prospěch nás všech. A co tehdy od nás chtěli? No chtěli nějakou garanci na bianco šek. A toto je úplně jiná situace. Takže ještě jednou. My dáme záruku, velice výhodnou, a za to budou nízké ceny proudu. A znovu opakuji: My nebudeme vybírat, to bude záležitost příští vlády. Ano? Takže je to v úplně jiné pozici. A samozřejmě největší chyba se stala na začátku. Nikdy jsme neměli ČEZ privatizovat, nikdy neměl jít do kupónky. Stát si měl nechat sto procent. A potom bychom nemuseli dělat tyhle harakiri. Protože náš zájem je, aby tady byl proud. Pro lidi, pro firmy, pro všechny. Protože když nebude voda, tak končíme, když nebude proud, tak nevím, jak to budeme dělat. A o tom to je. Takže to se změnilo strašně moc. A my zkrátka tehdy na ten model jsme nešli. Protože byl absolutně nevýhodný. A byla by to spekulace. Teď to máme zorganizovat transparentně. A znovu opakuju, že my nebude ti, kteří o tom budou rozhodovat. My to připravíme příští vládě a doufejme, že v tom budou pokračovat, protože celá Sněmovna je pro jádro. A celá Evropa je proti jádru. Mně trvalo do tří ráno, než jsem přesvědčil kolegy, aby ten nuclear tam napsali. Ani Emmanuel Macron, který má 75 procent jádra, tam nechtěl to jádro. Tak zkuste přemýšlet, proč. My říkáme ano, Green Deal, nízké emise a to jádro. A proto je to tak důležité pro nás a samozřejmě se to mohlo dělat už dávno, ale tehdy byla jiná vláda, jiná konstelace a dnes je to samozřejmě výhodné a my děláme všechno pro to, aby to bylo výhodné pro lidi.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 3 minuty )

        
Co se týká té další části, ale ještě k těm garancím. To riziko pro stát jsem se snažil vyčíslit. Kdyby to bylo o deset eur, o dvacet, o třicet. Marginální vůči tomu, jaké je riziko pro stát, a ne riziko, to je fakt, kolik se platí obnovitelné zdroje. A nic proti nim, obnovitelné zdroje musíme podporovat a budeme podporovat nadále, ale opakovaně říkám, stojí nás to 50 miliard ročně. A tady ta riziková varianta, že by to bylo o 30 eur levnější, což si nedovede skoro nikdo představit, tak by bylo na úrovni pěti miliard. Takže v roce 36 marginální číslo. Ale co je důležité a čem se tolik nemluví, je to riziko na straně ČEZ, které samozřejmě také není malé. A to je ve smyslu, že to musí postavit za ty peníze, a ve smyslu toho, že to musí zvládnout časově. To znamená, toto je férový model, který má nějaký, teď to říkám v dobrém slova smyslu, prostě bič i na společnost ČEZ, která to musí včas a za ty peníze postavit. Na státu je, aby garantoval tu cenu, aby se tím pádem vyšlo i těm minoritním akcionářům vstříc, protože si uvědomujeme, že prostě ty síly jsou tam takto rozdělené. A současně také model takový, který taky bude schválen Evropskou komisí. Čili my hrajeme na několika frontách. A musí to být vyvážené. Co se týká toho financování, ano, je to tak, jak jste říkal. Nebude to jednorázově. Bude to v čase, to znamená od roku, předpokládáme, 2029, 2028, záleží, jak se to začne předfinancovávat, tak se to bude vlastně takto vynakládat. Tím pádem vlastně ta půjčka státu až do vlastně, dejme tomu, roku 2036, 37, 38. Předpokládá se, že to bude v čase a že tam nebude prostě ten dopad. Navíc ten bude hlavně na míru dluhu státu a ta zase v tom celkovém objemu, když se podíváme, tak ta je dnes 1,7 bilionu korun a v té době nepochybně bude větší. Už jenom teď koronakrizí se to posune nahoru. Bavíme se třeba o dvou bilionech. Tak jestli tam bude do té dluhové služby částka, která bude adekvátní té půjčce, která navíc nebude na celou investici, ale jenom na její část, tak v tom nebude hrát nějakou větší roli.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka minuta )

        
Já už jsem to vysvětloval. To musí projít schválením na výboru, pak to musí projít schválením vládou. A my jsme se na výboru domluvili na lepší variantě. A to je ta varianta, kdy sami si poslanci přišli, to není úplně komplikovaný zákon, když se podíváte, on fakt koresponduje hodně s tím OZE, je to sedm stránek a svým způsobem není to úplně nic objevného. Než abychom šli tou zrychlenou cestou, pojďme normální cestou s tím, že si tam dáme jako fix to, že do konce roku to bude ve sbírce zákonů, a to je přesně to, o co nám šlo. Nám nejde o nic jiného. Ať to projde samozřejmě normální cestou, ale aby se to neprotahovalo do roku 2021. Nikdo proti tomu vůbec neprotestoval, včera naopak bylo to navrženo, pan Stanjura dokonce i s touto variantou přišel, aby to bylo do konce roku 2021. Takže je to asi nejideálnější varianta, která je.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka do minuty )

        
Navíc ještě jsme tam dali ty pojistky několikanásobné. Nejenom, že se k tomu vyjadřuje výbor, výbor má všechny zástupce parlamentních stran. Ještě předtím, než se to podepíše, ty smlouvy, tak jsme se domluvili, jak říkal pan premiér, že se sejdeme se všemi šéfy parlamentních stran a opětovně jim to ukážeme. Teprve poté se to podepíše, teprve poté to půjde do té Sněmovny a těch sedm stránek, dobře, tam půjde prostě tři měsíce. Ale jde jenom o to, aby se to zvládlo do konce roku 2020.

Ing. Andrej Babiš (*1954) předseda vlády (délka do minuty )

        
Pan Havlíček bude reagovat.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA (*1969) místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy (délka 4 minuty )

        
Já jsem viděl to vyjádření Ryanair. Na něm je pikantní to, že Ryanair je samozřejmě firma, která je tvrdá, razantní na trzích. A ona to říká vlastně takhle zemi od zemi, aby žádná země nedávala žádné záruky, žádné úvěry, žádné kapitálové vstupy, protože víme, že vlastně ve všech zemích nějaké formy podpory jsou – obvykle záruční, obvykle úvěrové, výjimečně i kapitálový vstup. Paradoxní na tom je to, že právě Ryanair získal státní státní, vládní záruku od Velké Británie, čili rovněž ji využil. Nicméně my jsme nikdy nestáli o to, že budeme ČSA / Smartwings ovládat, řídit. My jsme vždycky říkali, že nejlepší varianta je taková, aby se dohodli současní vlastníci, a pokud by se nebyli schopni dohodnout, tak jsou nějaké běžné nástroje, ať už nástroj záruční, úvěrový. Ano, padla i varianta, že může být v nějaké krajní verzi kapitálový vstup, ale nikoliv proto, že bychom ho chtěli realizovat, ale protože jsme chtěli mít všechny možné varianty, které připadají v úvahu. Tato varianta je v tuto chvíli úplně ze hry. To znamená, my máme radost z toho, že ČSA začíná lítat, nebo Smartwings, že začínají se prostě stavět na nohy. A budeme věřit, a to je nejideálnější scénář, že to dopadne. To, že jsme řekli, já jsem to řekl, že Smartwings ČSA je strategická firma, to je zcela jednoznačné, protože v dopravě není jiný dopravce – převeze osm a půl milionů pasažérů. A nemůžete chtít po ministru dopravy, aby řekl o jediném dopravci, který tady je v této oblasti, který dělá 30 procent tržeb pro letiště, drží nad vodou všechna ostatní letiště a současně tady vytváří pracovní pozice v leteckém průmyslu pro desetitisíce lidí plus tři tisíce lidí, kteří jsou v této společnosti, že není společnost strategická. Z pohledu dopravy samozřejmě je. Z pohledu celé ekonomiky to můžeme diskutovat. Ryanair se pochopitelně může chovat tržně, může se dostávat na pozice Smartwings, stejně tak jako jakékoliv jiné letecké společnosti. Žít v iluzích, že sem přijede rytíř na bílém koni, který se jmenuje Ryanair, a pomůže České republice, je iluzorní. Ryanairu jde o jednu jedinou věc a to je o tvrdý byznys se vším, co je s tím spojené. Nicméně Maďaři šli třeba touto cestou, přišli o svoje aerolinky, přežili to bez problému. Ekonomika se nezastavila, funguje všechno dál, ale trvalo to asi tři čtyři roky, než ten servis pro ty zákazníky byl takový alespoň přiměřený, jako v té době měla jejich letecká společnost. Takže to je prostě letecký byznys, který je tvrdý, a Ryanair si může v tomhle dělat přesně, jak uzná za vhodné.

Související dokumenty:

Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-k-jednani-staleho-vyboru-pro-vystavbu-jadernych-zdroju--28--kvetna-2020-181695/


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/tiskove-konference-vlady/181695
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 442 lidí darovalo 1 263 697 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy