Tiskové konference vlády ČR 36299


Tisková konference po jednání vlády ČR 9. června 2008 ze dne 9. června 2008


Zúčastněné osoby: Jana Bartošová, Jitka Götzová, Mirek Topolánek


Jana Bartošová tisková mluvčí vlády ČR (délka 50 minut )

        
: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Dovolte mi, abych se omluvila, že tu tak dlouho čekáte, ale opravdu jsme nepočítali, že vláda bude trvat takto dlouho. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra financí pana Miroslava kalouska. Pana premiéra poprosím o úvodní slovo.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Takže, do úvodu, my jsme počítali s tím, že ta vláda bude delší. To je za prvé, Za druhé, vzal jsem s sebou Miroslava kalouska, protože to, co já často kritizuje, to je, že někdo vymyslí nějakou úplnou blbost a tu uveřejní na nějakém serveru a všichni to opisují a píšou k tomu komentáře, tak je třeba to uvést na pravou míru. Já si myslím, že máte právo a stejně tak občané této země na relevantní informace a nikoliv na bludy, mýty a spekulace. Takže, mimo jiné, protože tam má i celou řadu jiných bodů, ale k tomu co já pokládám za velký úspěch, bude mít Miroslav Kalousek zcela jasné stanovisko. My jsme dnes odložili o 14 dnů rozhodnutí o dani z příjmu, nicméně, pan ministr vám k tomu řekne víc, dali jsme prostor ještě diskusi. Schválili jsme nařízení vlády, kterým se stanovuje seznam utajovaných informací, schválili jsme další postup v rámci toho projektu, který by měl ekologické zátěže. Znovu je to bod pana ministra, i když je to projekt, který je ve fázi, kdy pouze připravujeme tuto záležitost. Schválili jsme bod o zahlazování hornické činnosti. S malou změnou jsme schválili usnesení, které se týká systémových opatření v oblasti vězeňství. Chci jenom připomenout, že to bereme jako velkou prioritu. My sami jsme vlastně nechali schválit zákon o detenčních ústavech, kde detenční ústavy se budují. Ten v Brně už je připraven. Náhradní řešení v Opavě je předpřipraveno, budeme řešit i to definitivní řešení ve Vindavě. Vyřadili jsme z toho usnesení, abych předešel těm dotazům, naprosto závazné rozhodnutí o státním rozpočtu. Budeme se bavit při sestavování státního rozpočtu o této prioritě, ale z toho usnesení to v tuto chvíli vypadlo. Schválili jsme zahraniční rozvojovou spolupráci a střednědobý výhled financování, kde posilujeme tuto podkapitolu ministerstva zahraničí a to absolutně, z hlediska nominální hodnoty i mírně relativně. Měli jsme tři body Džamily Stehlíkové. Jeden se týká podnětu Rady vlády pro lidská práva ve věci rozhodování péče o děti, kde jsme nakonec přijali modifikované usnesení. Bavili jsme se o státní dotační politice neziskových organizací pro rok 2009 a tento bod jsme schválili a schválili jsme také návrh na změnu usnesení vlády, které se týká zajištění činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách. Ministr zemědělství předložil aktualizace strategie financování implementace směrnice, která se týká znečištění vod. Bavili jsme se a vzali i na vědomí průběžnou zprávu o průběhu přípravy rekodifikace základního kodexu připravovaného už 12 let, to je občanský zákoník. Dohodli jsme se na rozsáhlém připomínkovém řízení, ať už v rámci mezirezortního řízení či v rámci odborné diskuse. Identifikovali jsme některé problémy, které je třeba dále diskutovat a vzali jsme tu zprávu na vědomí. Bavili jsme se o reakci vlády na žádost Ústavního soudu, kde nás žádá, abychom reagovali stejně jako další ústavní instituce, prezident republiky a další, na přezkoumání Lisabonské smlouvy, abychom se vyjádřili k návrhu Senátu, odložili jsme to do příštího týdne. Budeme na tom ještě pracovat a ve vloženém bodu jsem se bavili spíše o mediální situaci kolem státního zastupitelství, kde v žádném případě nebudeme vstupovat do občansko-právního soudního sporu, přičemž vláda se dělí na ty, kteří míní nikdy do tohoto nevstupovat, protože to tak ze zákona je správně, část vlády se domnívá, že po ukončení celého toho řízení měli tuto situaci reflektovat tím, že se o ní budeme bavit. To je k tomu zhruba všechno.: Děkuji předsedovi vlády, nyní má slovo ministr financí pan Miroslav Kalousek.Miroslav Kalousek, ministr financí: Děkuji za slovo, dámy a pánové, dobrý den. Já jsem dnes vládu mimo oficiální program jednání informoval o ukončení sedmiletého sporu mezi ČR a bankou Nomura, kdy ČR čelila arbitrážním žalobám za to, že poškodila tuto banku v roce 2000. Já jsem mezitím četl na displeji, že jsme prohráli arbitráž na některých internetových stránkách a musel jsem se usmát, protože dnes jsme neprohráli žádnou arbitráž. Dnes jsme dosáhli poměrně velmi solidního výsledku a za poslední rok se podařilo odvrátit od ČR hrazení obrovských částek. Já jen připomenu, že tu arbitráž ČR prohrála 17. března 2006. tehdy arbitrážní tribunál v Paříži rozhodl o tom, že ČR poškodila Nomuru a že bude následovat fáze, kdy bude stanovena výše odškodnění. Dál už to tedy nebyl spor o tom, že něco platit budeme, šlo jenom o tom, kolik budeme muset platit. Došlo k poměrně složitému a dlouhému procesu, kde jsme se postupně snažili posilovat své pozice. Nomura uplatňovala 68 miliard a její oceňovací expert to byl pan profesor Thomass Copeland, zasvěcení z vás si vzpomenou, zastupoval společnost CME v arbitráži s ČR v rámci televize Nova. Oceňovací tým České republiky vedl pan Brend Katchmarek, renomovaný expert, kterého jsme si vybrali a oproti 68 miliardám korun, jež požadovala Nomura jsme postavili pozici 26,7 miliard korun, což podle našeho názoru byla nejnižší hájitelná částka. Možná, že vám to číslo něco připomíná, to řeknu na konci svého vystoupení. Následovalo potom složité arbitrážní řízení s oběma týmy a dopadli jsme poměrně velmi úspěšně. Konečný nález, který byl doručen ministerstvu financí v pátek stanoví, že hodnota očištěné IPB, která byla přibrána v červnu 2006 měla hodnotu 34,3 miliardy korun. Vezměme-li si pozici Nomury, to jest 68 a naší pozici, tedy 26, pak 34,3 miliardy korun je poměrně významný úspěch snah českého týmu. Mezitím je opět potřeba připomenout onu chronologii, v listopadu 2007 vláda Mirka Topolánka uzavřela dohodu o narovnání s Nomurou, jejíž ekonomická část obsahuje redukční vzorem, kterým tato částka příslušející Nomuře. Zdůrazňuji, že Nomuře by nepříslušelo 34,3 miliardy, protože měla 46 %, to znamená, je potřeba je potřeba násobit podílem Nomury v oné plně očištěné IPB, kterým tato částka by byla přepočtena tímto vzorcem. Ten redukční vzorec z té dohody, kterou jsem do dnešního dne neuveřejnil garantoval ČR, že nezaplatí více než 7 miliard korun. Pokud budeme onu rozhodnutou částku 34,3 miliardy korun přepočítávat oním redukčním vzorcem, dostaneme částku 2,8 miliardy korun jako jednoznačnou povinnost ČR zaplatit Nomuře tuto výši škody plus úroky od roku 2000. To znamená, že celková částka nepřevýší 3,7 miliardy korun, odhaduji, že to bude 3,65 miliardy. Když to shrnu, celou tu sedmiletou kauzu, promiňte, musím to logicky říci jako člen vlády Mirka Topolánka, tak je objektivním faktem, že vlády Jiřího Paroubka v březnu 2006 prohrála arbitráž, při které bylo stanoveno, že vláda Miloše zemana v roce 2000 způsobila škodu bance Nomura. Vláda Mirka Topolánka v roce 2007 uzavřela dohodu, díky které výrazným způsobem eliminovala riziko vysoké platby a v roce 2008 výše tohoto rizika ještě snížila. Vstoupíme v jednání s Nomurou o způsobu platby, neboť arbitrážní nález nám ukládal dobu deseti dnů a my bychom se rádi dohodli na nějakém odkladu a komfortnějším způsobu placení pro Českou republiku, ale t je dohoda obou dvou stran, jinak ta povinnost nám vznikla pátečním dnem a ČR je povinna jí dostát. Každopádně je to o řád méně, než nám hrozilo. Notabene, jsem přesvědčen, že tuto škodu si ČR vynahradí, protože zhruba před rokem jsme začali čelit žalobě ČSOB na pohledávky s právní vadou a zpětným podáním proti této žalobě jsem uplatnil požadavek vrácení větší než potřebné veřejné podpory ve výši 26,7 miliard korun. To číslo jste již dnes slyšeli 26,7 byla naše pozice, kde jsem si myslel, že to byla minimální hodnota plně očištěné IPB, kterou za 1 korunu český stát prodal ČSOB. ČSOB vždy argumentovala tím, že ta hodnota byla nulová nebo i záporná. Páteční den jednoznačně rozhodl u pařížské arbitráže, že tato hodnota byla 34,3 miliardy korun. Toto číslo už není jenom pozicí ČR, toto číslo je výsledkem sedmiletého zkoumání mezinárodních arbitrů. Je tedy nasnadě, že v dalším podání číslo 26,7 miliardy korun vyměním za číslo 34,3 miliardy koruna 34,3 miliardy bude ČR vymáhat po ČSOB a já pevně věřím, že bude úspěšná. Došlo k poněkud paradoxní situaci, v okamžiku, kdy jsme vedli onen spor o výši škody, protože čistě teoreticky by se dalo říct, že českému státu to mohlo být jedno. Ta výše částky, která by byla stanovena, ta by stejěn později byla vymožena od arbitráže s ČSOB, přesto jsme vedli ten spor mimořádně úporně a ten požadavek 68 jsme stáhli na 34,3. Doufám, že ČSOB ocení, jak ministerstvo financí bojovalo za výši její budoucí kompenzace. Tolik tedy.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych jenom pro korektnost dodal, že nositelem té dohody s bankou Nomura v mé první vládě byl Vlastimil Tlustý a jeho tým vedený panem Schnabelem, který Miroslav Kalousek převzal a v tomto smyslu patří poděkování za tu úspěšnost i Vlastimilu Tlustému. Miroslav Kalousek, ministr financí: Bezpochyby, protože bez této dohody by výše plnění byla zhruba o 17 miliard vyšší, bez toho redukčního vzorce. Tím, že byl tento arbitrážní nález doručen, splním svůj slib, že zveřejním ekonomickou část mezi ČR a Nomurou a tato ekonomická část bude zveřejněna do konce tohoto týden. Tam se můžete seznámit i s oním redukčním vzorcem a s jeho logikou. Tolik tedy k procesu s Nomurou. Vláda dnes přerušila jednání o novele zákona o dani z příjmu, tedy jednání o tom, jaká bude výše daně z příjmu fyzických osob a jaká bude výše sociálního pojištění v roce 2009. Myslím, že nemusím znovu opakovat svůj návrh, který v kostce doporučuje zachovat 15% sazbu daně z příjmu fyzických osob a onen předpokládaný propad příjmů realizovat snížením sociálního pojištění u zaměstnance o 1 %. Vláda diskutovala o tom, zda by bylo možné tyto přímé odvody snížit více než o 1 % a shodli jsme se, že tato diskuse bude mnohem užitečnější, dokončíme-li jí současně s jednáním o střednědobých výdajových limitech pro jednotlivé kapitoly na rok 2009. Protože teoreticky je možné snížit příjmy státního rozpočtu na rok 2009, ovšem pouze za tu cenu, že budeme schopni snížit také výdaje. Minimálně o tu částku, kterou by takové snížení představovalo. Současně s diskusí o střednědobých výdajových limitech uzavřeme diskusi o návrhu novely zákony o dani z příjmů. Poslední bod, který byl poměrně důležitý, bylo řešení bývalých, starých ekologických zátěží. Já si tady, protože to samo osobě by si vyžádalo dlouhou přednášku, dovolím se odvolat na poměrně velmi podrobnou prezentaci ministerstva financí v dubnu tohoto roku, kdy jsme odesílali tento materiál do připomínkového řízení. O tomto materiálu dnes vláda jednala. Já jsme splnil zadání, to jest předložit právní a ekonomickou analýzu jednotlivých variant, na kterých s námi spolupracovala poradenská společnost A.T. Kerne a teoreticky připadal v úvahu varianta pokračovat ve stávajícím standardním postupu. Stávající standardní postup po deseti letech dokázal vypořádat ani ne 20 % bývalých zátěží a zbývá sedm let do roku 2015, abychom si poradili s těmi zbývajícími 80%. To znamená, pokračovat standardním postupem by znamenalo mimořádně navýšit jak administrativní, tak finanční kapacity. Druhá možnost je renegociace těch jednotlivých garančních smluv, které začátkem roku 1990 byly uzavřeny. Tam jednoznačně vyplynulo, že zdaleka ne všichni partneři k této renegociaci byly připraveni. Ta poslední možnost je nestandardní postup, vzhledem k tomu, že jsme v pasti, jsme v pasti kapacitní a to jak administrativní, tak finanční, máme-li skutečně do roku 2015 vypořádat veškeré závazky, které začátkem devadesátých let Česká republika uzavřela vůči privatozovaným subjektům, pak je na místě cesta hledat kvasikoncesionáře, hledat partnera, který by převzal celou řadu rizik a za pevně vysoutěženou cenu zrealizoval do roku 2015 všechny nezbytné asanace oněch 800 lokalitách, kde má Česká republika své závazky a pomohl profinancovat přes rok 2020, protože do roku 2015 je to pro Českou republiku zdrojově téměř neřešitelné. Vláda s tímto postupem souhlasila, je mým úkolem teď vyhlásit výběrové řízení na poradce, vypracovat pregnantní zadávací dokumentaci pro takovouto soutěž a tuto zadávací dokumentaci předložit vládě ke schválení. Došlo tedy dnes pouze ke schválení postupu, tohoto nestandardního postupu jak chceme postupovat. Jednoznačně vyšlo, že jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska řízení rizik je to varianta nejvýhodnější. Pochopitelně reflektujeme celou řadu připomínek, že se jedná o zakázku obrovského rozsahu a že je tam tedy obrovské riziko korupce. To je určitě připomínka, která je zcela na místě, nicméně, jsem hluboce přesvědčen, že jedna mezinárodní a ostře sledovaná soutěž. Ostře sledovaná ne jenom českými institucemi a českými médii, ale i mezinárodními institucemi a mezinárodní konkurencí a mezinárodními médii, dává řádově menší prostor k jakémukoliv korupčnímu jednání než postup, kdyby soutěže v řádu stamilionů korun byly vyhlašovány frekvencí dvě až tři týdně. Možnosti těch kontrolních mechanismů jsou mnohem menší, než soustředit všechny kontrolní mechanismy na jednu zakázku. Nicméně, tuto připomínku nikdo z nás nepodceňuje a kontrolní mechanismy budou mobilizovány všechny, které jsou k dispozici. Tolik k těm zásadním bodům na vládě a já jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.: Děkuji ministrovi financí a nyní ještě pan premiér.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme reflektovali nejvíc připomínky ministerstva životního prostředí, které je gesční a kde role inspekce ministra životního prostředí bude mít naprosto zásadní roli při rozhodování o zahájení těch asanačních prací a při vlastním vyhodnocení, jestli ten proces asanace byl úspěšný a jestli lze brát tu jednotlivou lokalitu jako splněnou z hlediska smluv z roku 1990 až 1992, myslím. V tomto smyslu bylo usnesení významně změněno. Pro pořádek je třeba říci, že nejenom, že vláda se k tomu dostane při schvalování zadávací dokumentace, kde budou právě všechny ty kontrolní mechanismy o kterých hovoříme, ale také potom definitivně při hlasování a projednávání toho vysoutěženého, toho, kdo vyhraje ten mezinárodní tendr a v tomto smyslu se k tomu ještě minimálně dvakrát vrátíme. Já chvi říct, že odpor se dá čekat u této věci minimálně ze dvou skupin subjektů, těch, které deset let dvoj, troj až pětinásobně předražovali odstraňování starých ekologických zátěží a také od těch, mnohdy na jejichž území se tyto zátěže odstraňují, protože je velmi jednoduché si spočítat, že je výhodné v rámci odstraňování starých ekologických škod odstraňovat i ekologické škody nové. Takže, to jsou dva hlavní důvody, kromě těch, které uvedl jako zásadní Miroslav Kalousek. K těm kapacitním, finančním a jiným problémům a moje vláda určitě nechce nechat tu situaci dojít k tomu, co už několikrát hrozilo a to je vyhlášení havárií těchto starých ekologických zátěží až do exekučního řízení proti firmě, který fakticky na tom území působí. To musím říci, že se několikrát málem stalo, hrozilo to a situace blížící se roku 2015 naznačuje, že by se to mohlo několikrát opakovat. Cíl je odstranit ekologické zátěže podle smluv z velké privatizace do roku 2015. Cíl je mít na to zdroje nižší fakticky tou soutěží dané než jsou ty finance, které doposud na to věnovány byly, protože zatím opravdu ty zakázky skončily jinak než byly proponovány a ty peníze, pokud bychom šli tímto tempem by nepochybně přesáhly místo těch dnes garantovaných 114 odhadem 150-160 miliard. Pohybujeme se v soutěži, kde je zainteresován koncesionář na tom, že ta cena bude na konec co nejnižší, že tím je dána ta motivace toho koncesionáře, aby potom zvolil nejlepší technologické řešení, řešení, které vede k cíli, a aby stálo co nejméně peněz, aby tím poklesla rizika z těch lokalit, kde to může být naopak a kde ten skutečný stav může být horší jak v roce 1992. Chci říci, že to rozhodování bylo poměrně složité a nakonec bylo jednomyslné. : Děkuji předsedovi vlády a nyní je prostor pro vaše dotazy. Vládní agendu poprosím a ještě, pardon, pan premiér.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem zapomněl jeden bod stojí za to vzpomenout. Před měsíce jsme přerušili. Je to diskuse na propojení rychlostní silnice R52 na území České republiky a dálnice A5 na území Rakouska. To dnešní rozhodnutí získalo také jednomyslnou podporu a nakonec souhlasíme s variantou, která je časově rozlišená, ale spojuje řešení realizace propojení rychlostní silnice R55 se sítí na území Rakouské republiky. To je ta varianta mezi městem Břeclav a místní částí Poštorná a obcí Rajntal a souhlasí s propojením rychlostní silnice R52 na dálnici A5 mezi městy Mikulov a Drasenhofen, což je velmi sledovaná záležitost a vláda dneska rozhodla o tom, že souhlasí s těmi časově rozlišenými, ale přesto souběžnými variantami z hlediska pokrytí té přepravy v rámci toho koridoru, která se tam v té době předpokládá. To je asi nutné k tomu dodat, protože to bylo rozhodování velmi sledované.: Děkuji předsedovi vlády, agenda, otázky, prosím. Deník.Kateřina Perknerová, Deník: Dobrý den, pane premiére, vás se chci zeptat, zda jste v té debatě o výši daně z příjmu fyzických osob souhlasil s tou variantou pana ministra Kalouska, to znamená, snížit o jedno procento výdaje na sociální pojištění, nebo zda jste se připojil k závěrům konference ODS v Hradci Králové, kde se spíše ODS klonila ke snížení o 2 % a pana ministra financí bych se zeptala na to, jaký by byl rozdíl v těch výdajích, kdyby to bylo o jedno procento a nebo o ty dvě. Děkuji.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsme odložili ten bod právě proto, abychom dali prostor těm odborným skupinám, aby ty varianty mohli posoudit. Z těch tří cílů a všechny tři jsou cíle vládní koalice mohou být splněny pouze dva a my se dnes rozhodujeme, který bude ten třetí, který plnit nebudeme. Tím prvním cílem je snížení deficitu veřejných rozpočtů, tedy i státního. Tedy priority číslo jedna. Z této vláda nikdy neuhne. Dalším cílem je snižování daní, jak pro fyzické i právnické osoby. V tomto smyslu jsme to naplnili tím, co bylo schváleno v rámci vládního balíčku k reformě veřejných rozpočtů, to je těch 12,5, kde vznikl ten poměrně umělý problém s těmi zuby, který jsme se zavázali v rámci vyjednávání se skupinou poslanců řešit. Přičemž jsme jednoznačně nemohli tehdy vědět, jakým způsobem. A tím třetím cílem je snižování celkového zatížení, tedy i z hlediska ceny práce tam, kde to je možné, sociálního a zdravotního pojištění. Všechny ty tři cíle jsou k dispozici. Splněny mohou být pouze dva. Pokud chcete znát můj názor, já klidně půjdu na tu změnu, která bude znamenat vyšší sociálního pojistného, ale i Miroslav Kalousek vám vysvětlí, že nesaháme na důchody tímto opatřením jednoho procenta. Že bereme z položek, které jsou celkem logické z hlediska zvýšení zaměstnanosti a snížení nezaměstnanosti, bereme je z aktivní politiky zaměstnanosti, bereme je z nemocenské, která díky opatřením jednoznačně klesá, to má logickou provázanost. Jakékoliv další zvýšení může jít pouze na straně zaměstnavatelů, což ten efekt do peněženek lidí mít nebude, protože z toho dostanou pouze 15 %. Pokud bychom ten krok udělali, tak tím k diskusi o střednědobých výdajových limitech, které očekáváme za 14 dní jako velmi ostrou ve vládě, jsme přidali dalších nejméně 5 nebo 6 miliard u těch maximalistických verzí možná i miliard 12, které bychom museli škrtat z jiných vládních programů a to bych řekl, že je ten největší problém celého toho opatření, protože já osobně se domnívám, že snížení daňového zatížení se dnes netýká pouze přímých daní, ale i právě sociálního a zdravotního pojištění a z hlediska pohledu toho spotřebitele, zaměstnance, je jedno, jestli ta změna bude provedena v přímých daních nebo v sociálním pojištění. Jestliže chceme odstranit oy zuby, které tam vznikly díky tlaku skupiny poslanců na snížení daní, tak nejefektivnější pro mne je v této chvíli snížení sociálního pojištění o jedno procento, což efektivně řeší jak tu situaci celkového daňového snížení, tak i to, řeknu-li to velmi lidově, nikdo nebude touto reformou poškozen, naopak, všichni na ní vydělají.Miroslav Kalousek, ministr financí: Dovolím si ještě dvě poznámky, že dokonce těm nízkopříjmových to není jedno, jestli se to realizuje daní z příjmu fyzických osob nebo snížením sociálního pojištění, protože nízkopříjmové skupiny dnes už i díky vysokým slevám na dani žádnou daň z příjmu fyzických osob neplatí, to znamená, její snížení pro ně není nijak přínosné, zatímco snížení sociálního pojištění, byt o jedno procento, pro ně nějaký efekt znamená. Ten, kdo má 10 tisíc hrubého měsíčně na tom čistém příjmu to pozná alespoň tou stokorunou, to je jistý rozdíl. Druhé podotknutí je, že tuto diskusi já pokládám pouze za politicko-symbolickou. Není nijak zásadní pro rozpočtovou a daňopvou politiku. Zásadní je daňová reforma, kterou chceme realizovat k 1.1.2010 a ministrovi financí z hlediska bilance veřejných rozpočtů, pro něj není až tam zásadní, jestli bude platit dnešní právní stav nebo ten návrh, který já navrhuji. Já navrhuji řešení té situace ve stejném propadu příjmů rozpočtu tak, jak bylo rozpočtováno. Ten platný právní stav znamená zhruba 10,5 miliardy korun propadu příjmů, s kterým počítám, to, co navrhuji já, to jedno procento sociálního pojištění je zhruba 11-12 miliard, podle toho, jak se bude vyvíjet nezaměstnanost a vývoj mezd v příštím roce. Takže, je to zhruba stejně nákladné. Tento propad příjmů je ve střednědobých výdajích rozpočtován. Je možné teoreticky přistoupit k vyššímu snížení příjmů státního rozpočtu, ale jenom za tu cenu, že budou kráceny výdaje. Tady, prosím pěkně, nebyl žádný principiální spor, jestli budeme daně snižovat více nebo méně na rok 2009, protože každý by je rád snižoval více, ale došlo k dohodě, že k mnohem komplexnější bude ta diskuse, povedeme-li jí současně s těmi střednědobými výdajovými limity pro jednotlivé kapitoly na rok 2009 a dohodneme se, jestli je nějaký prostor ke snižování příjmů, protože o tu částku by se museli snížit výdaje. Kdyby to nebylo jedno procento, ale dvě procenta, tak oproti plánovaným limitům musíme seškrtat dalších 12 miliard. Na to je jednoduchá odpověď. Upřímně řečeno, já to příliš nedoporučuji, ale zůstane-li to jako fiskálně neutrální operace, tak se s tím velmi rád smířím. S čím bych se nesmířil, je prohloubení deficitu.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já k tomu jenom dodám, že pro mě ten politický závazek o vyrovnání těch zubů je důležitý, vzali jsme ho velmi vážně, nicméně, ta situace ohledně daně z příjmu kromě jiných drobností, které se tam řeší při každé novele je pro vládu komformnější v tom smyslu, že i když se nezmění vůbec nic, tak je třeba identifikovat toho, kdo to zavinil a nebude to vláda v tomto případě. Když se to změní v tom smyslu, jak vláda navrhuje či jak doufá, že vláda navrhne, což je otázka dalších 14 dnů, tak dojde k optickému vyrovnání, ty zuby se prostě odstraní. Nicméně, nemám pocit, že by to byla tak zásadní věc, na které by jako na jiných věcech vláda padala. Toto je věc, kde buď dojde k dohodě a pak k té změně dojde, nebo k té dohodě nedojde a zůstane to, jak to bylo schváleno v tom minulém roce.: Děkuji, další dotaz. Televize Prima.Televize Prima: Já bych se chtěl zeptat ještě pana premiéra. Já jsem pochopil, že ten občanskoprávní spor doktorky Vesecké se odkládá na dobu, kdy ten rozsudek dostane právní moc.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Občanskoprávní spor se neodkládá, protože ten pořád probíhá.Televize Prima: Já tomu rozumím, ale vy jste tu řekl, že vláda je rozdělena na dva tábory a že ten jeden to chce řešit, jakmile nabude právní moci.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Asi jsme si špatně rozuměli. Jedna skupina vlády říká, že občanskoprávní spory fyzických osob proti sobě nás vůbec nemají zajímat a taky nezajímají. Ta druhá skupina říká, pokud ale je tu atmosféra, která vyvolává jakousi psychózu nedůvěry, tak se tím minimálně v době, kdy bude jasné, kdo z těch fyzických osob má pravdu tím začneme zabývat. Myslím si, že je to řečeno jasně. Tady nejde o to, že bychom chtěli zasahovat, a nikdy to neuděláme, do občanského právního sporu, protože nám to nepřísluší. Mě nezajímá, kdo z ministrů se brání proti nějakým urážkám v občanskoprávním sporu a jak ten spor dopadl. To prostě není věc, kterou by vláda měla řešit a ani jí to nepřísluší.Televize Prima: Já se omlouvám, ale ptám se proto, že ráno jsme tu slyšeli od ministrů Strany zelených, že pokud se tím nebude vláda zabývat, že by byli rádi, kdyby se to řešilo na koaliční devítce, tak jestli.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vláda se tím ale zabývala. TO, že nemá vláda žádné usnesení neznamená, ani pro jednoho ministra, že by tu věc podceňoval, protože ta diskuse není o tom, jestli, já jsem k tomu řekl už leccos, že někdo někoho žaluje a někdo se brání, soudce nějak rozhodne, to je jejich problém. Tady vzniká celá řada podezření či spíše mýtů a spekulací, a v tomto smyslu je na ministru spravedlnosti, aby navrhoval nějaká opatření a jestli to udělá standardním způsobem tak, jak to běží v rámci nějaké pravidelné roční informace nebo to udělá ad hoc, to je jeho problém, vláda ho k tomu nenutila s tím usnesením.: Děkuji, Česká televize.Jana Čermáková, Česká televize: Já bych měla dva dotazy. Jeden, jak jste pane premiére hovořil o tom seznamu utajovaných skutečností, který jste dnes projednávali a schválili, jestli byste mohl být konkrétnější. Jaké změny vláda navrhuje?Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsou změny, které souvisejí spíše se zrušením ministerstva informatiky, jsou zcela normální, je tam jediná drobnost, kolem které byla vůbec nějaká diskuse, jinak žádná diskuse k tom nebyla a ta se týkala strukturních projektů. Nakonec jsme se shodli, kdy dnes, podle stávajícího znění byly projekty tohoto typu, které měli bezpečnostní nebo obranný charakter v režimu vyšší míry utajení v režimu tajné a projekty ostatní byly bez jakéhokoliv míry utajení. My jsme se shodli na změkčení ve smyslu ochrany těchto projektů pro bezpečností a vojenské účely do režimu vyhrazené s tím, že u projektu strategického významu, což se už mnohokrát stalo, které jsou takto posouzeny a je to kontrolovatelné, jsou do tohoto režimu vyhrazeného zařazeny i projekty, které nemají jenom ten obranný a bezpečnostní charakter. Jinak žádná diskuse nebyla, protože ten krok je spíše formální a nemám pocit, že by kromě shody na tom znění, které vám přesně neřeknu v tomto konkrétním znění, že bychom tam měli nějaký konkrétní problém.Jana Čermáková, Česká televize: Teď poprosím tu druhou záležitost. Podle aktuální informace ČTK, které to řekl aktivista Greenpeace Jan Piňos, tajně vojáci, tedy armáda, měli začít odvážet aktivisty Greenpeace z té brdské kóty. Jestli o tom máte nějaké informace.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já o tom informován jsem. Osobně se domnívám, že ten prostor je vojenský. Je pravdou, že narušení toho prostoru je pouze přestupek. Pokud je ten přestupek opakovaný, armáda dle mého musela nakonec nějak zasáhnout. Já doufám, že zasáhla velmi citlivě a že nebylo ohroženo vůbec nic, co za ohrožení stojí, to znamená zdraví, majetek a podobně. V tomto smyslu pouze armáda sjednala pořádek tam, kde byl porušován zákon.: Mladá fronta.Mladá fronta Dnes: Dobrý den, dovolte, prosím, dvě otázky. Jedna ještě k paní Vesecké, jestli přeci jen některý z ministrů vznesl výslovně požadavek, abyste hlasovali o možnosti odvolání Nejvyšší státní zástupkyně nebo jestli taková žádost od žádného z ministrů dnes nezazněla. Druhá věc, pane premiére, jestli dovolíte, není to bod dnešního jednání vlády, nicméně, na internetu se objevila informace o tom, jakým způsobem jste jel údajně v sobotu na fotbal, že jste jel dvoustovkou na dálnici u Brna. Objevila se tam nějaká nahrávka, svědek. Vy jste před časem vysvětloval a omlouval jste se za rychlou jízdu na dálnici, tak jestli se k tomu můžete vyjádřit, jestli taková věc, jako třeba majáček a 200 km/h na dálnici je nutné, když nejde o jednání vlády, ale o fotbal, děkuji.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak, žádný z členů vlády požadavek na odvolání Renáty Vesecké nevznesl. To je odpověď na první otázku. Na tu druhou, já si vzpomínám velmi dobře, kdy řídím auto. Já jsem nepochybně auto neřídil, proto ta otázka na mě je irelevantní. Já jsem neřídil, neodpovídám za rychlost. Druhá věc, já jsem se neomlouval, pane redaktore za to, že jsme jeli rychle v tom minulém případě, ale za to, že jsem při rychlé jízdě nepoužili majáček. Já vylučuji, že by se tato chyba opakovala.: Děkuji, další dotaz, Z1.Veronika Jakubcová, Z1: Já jsem se chtěla zeptat, ta částka, kterou český stát vyplatí je definitivně definitivní? Nebo existuje nějaká možnost, že by se zvýšila? Druhá věc se týká těch starých ekologických škod, jestli těch 115 miliard je skutečně k dispozici. A jestli by to dostala jedna firma.Miroslav Kalousek, ministr financí: Ta částka je definitivní, kterou český stát vyplatí Nomuře. Ta záležitost je prostě uzavřená, mezinárodní arbitráž rozhodla, přepočteno redukčním vzorcem je to 3,65. To je vůči Nomuře. Současně říkám, že tato částka, 34,3 miliardy korun, což byla stanovená hodnota plně očištěn banky, tuto částku bude ČR vymáhat v arbitrážním řízení od ČSOB, protože hodnota očištěné banky, kterou ČSOB získala za korunu nebyla nulová, ale byla 34,3 miliardy korun.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Jednalo by se o nepovolenou veřejnou podporu, samozřejmě.Miroslav Kalousek, ministr financí: To je ale jiný arbitrážní spor, který zase vedeme my proti ČSOB. Na tu druhou otázku, oněch 114 nebo 115, to není výše zakázky. To je součet oněch garancí, které ČR vystavila na začátku devadesátých let a je otázka, jaká bude vysoutěžená cena. Vysoutěženou cenu té zakázky nevíme. Logiku dává, že ten kvazikoncesionář bude jenom jeden. To neznamená, že na tom bude pracovat jenom jedna firma, ten koncesionář si je bude najímat, ale ten kvasikoncesionář bude jenom jeden a bude na vlastní riziko za pevně stanovenou cenu provádět ty stovky asanací. S rizikem, že tam , kde vzniknou vicenáklady, jak se dnes často stává, tak vznikají dodatky ke smlouvám a navyšují se náklady, to v takovém případě možné nebude. On bude pracovat za fixní cenu a je na něm,, jak si s těmito vicenáklady poradí.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Bylo by nutné říct, že přestože zatím není ani konzultant a nejsou zadávací podmínky, že nepředpokládáme, že by v tom tendru ta cena byla v této výši, protože jestli jedno z kriterií bude při té soutěži nikoliv bude nejen nejvyšší cena, ale nejnižší cena.: Prosím, další dotaz.Daniel Novák, ČTK: Dvě otázky, rád bych se zeptal na to, proč vláda odložila projednávání návrhu změny vládního nařízení o využití prostředků ze Státního fondu rozvoje bydlení a kdy k tomuto projednání dojde? Druhá otázka, jestli vláda vyhověla žádosti ministra pro místní rozvoj a udělila předchozí souhlas se zrušení společnosti Regionální fondy? Děkuji.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tak na tu první otázku odpovím, že nevím, protože pan ministr dopisem tento bod stáhl z pořadu dnešního jednání. Takže ty důvody, proč to udělal neznám, tak jsme to vůbec neprojednávali, než e to bylo přerušeno, my to vůbec neměli v programu a ten druhý bod jsem vůbec nepochopil, to bylo...Daniel Novák, ČTK: Byl to bod 15, projednání bez rozpravy.Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Body bez rozpravy jsem schválili. Kdyby někdo rozporoval, tak zcela jistě by se zařadil s rozpravou. Takže bylo schváleno. : Právo, prosím.

Jitka Götzová Právo (délka do minuty )

        
: Pane premiére, Karel Schwarzenberg se zúčastnil minulý týden konference globálních elit a říká se, že z těchto schůzek se žádné informace neposkytují.

Mirek Topolánek (*1956) předseda vlády ČR (délka 8 minut )

        
: Jakého jednání se zúčastnil?Jitka Götzová, Právo: Globálních elit. Nějaké konference v Americe. Vy jste ho pověřil nějakým jednáním třeba s Condoleezou Riceovou nebo s někým jiným? Nebo to byla jeho soukromá akce, kde byl pozván jako ministr zahraničí?: Vzhledem k tomu, že nevím, že byl na konferenci globálních elit, tak to je současně i odpověď. Zcela jistě, kromě svých standardních povinností ministra zahraničí jsem ho ničím speciálním nepověřoval.Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, asi poslední dotazy, jeden, dva. Děkuji. Ještě Deník.Kateřina Perknerová, Deník: Děkuji. Pokud tedy mohu nad vládní agendu, tak se chci zeptat, všichni jsme tady slyšeli, vy možná méně, my velmi zčerstva, protesty školských odborářů. Takže, reakce pana premiéra. Vím, že zřejmě souhlasně s panem ministrem školství si myslíte, že ta stávka asi neměla žádný konkrétní smysl, kterým by učitelé mohli něčeho dosáhnout, nicméně, budete za 14 dní projednávat střednědobý finanční rámec. Chci se zeptat, zda pan ministr školství má šanci uspět na příští rok s vyšší částkou než 4,5 miliardy korun na platy učitelů? Děkuji.: Já nikdy nesnižuji protesty odborů, mají na to právo, mají na to právo přímo ústavní. Nicméně, ano, správně jste naznačila, že neexistuje v této chvíli nějaký vážný důvod, spíše to souvisí se zvýšenou aktivitou odborů před krajskými volbami a spíše to souvisí s dohodou sociálních partnerů s opozicí na vyvolávání těchto protestů. Můj syn to dnešní volno uvítal, takže z tohoto pohledu u nás všechno v pořádku. Chci říct, že to, co jsme navrhovali se týkalo pedagogických pracovníků bylo natolik konformní, že mě udivilo, že na to odbory nejdou, protože už při projednávání minulého rozpočtu proti jiným sférám jsme zvýšili těch 1,5 % mzdových prostředků, tím neříkáme, že vstoupají o 1,5 procenta mzdy, ale že je o 1,5 procenta mzdových prostředků více. Navýšili jsme už v rámci poslaneckého návrhu už nevím přesně koho tu částku tak, že to ale nepokrývalo inflační růst, což tím návrhem, který vám vysvětlí Miroslav Kalousek za chvíli činíme. V příštím roce tten příslib bereme velmi vážně a to zvýšení, mám pocit, že o 12 procent, či o kolik je to přesně, 12,7 %, to prostě proběhne a v rámci připravovaných střednědobých výdajů a té diskuse je s touto částkou počítáno, ale Miroslav Kalousek doplní přesně.Miroslav Kalousek, ministr financí: Já ponechávám na veřejnosti, aby zvážila do jaké míry je tedy skutečně objektivní důvod ke stávce konkrétně pedagogických pracovníků, jakkoliv respektuji stávku jako legitimní projev protestu. V porovnání s ostatními zaměstnanci rozpočtové sféry. V rozpočtové sféře pracuje zhruba půl milionu lidí a vy dobře víte, že vládní pozicí v souvislosti s úspornými opatřeními je každoroční navyšování mzdových prostředků o 1,5 %. Má-li být vyšší nárůst, musí být méně lidí. Tato pozice byla predikována na tříprocentní inflaci. Vzhledem k tomu, že v letošním roce je inflace šestiprocentní, to znamená o 3 % vyšší, na rok 2009 jsme pro oněch 500 tisíc lidí rozpočtovali 4,5 %, nikoli 1,5 %, to znamená, o ty tři procenta o které je vyšší inflace, rozpočtujeme i vyšší objem mzdových prostředků. Nicméně, nikoliv plošně a vláda se rozhodla, že tyto prostředky výlučně dá tam, kde se velmi obtížně snižovat, to znamená pedagogickým pracovníkům. Pracovníci finančních úřadů, u sociálky, muzeí, policisté, vojáci, ústřední orgány státní správy všichni zůstáváme, paní tisková mluvčí se smutně usmívá, ona taky, všichni zůstávají na 1,5 % a všechny tyto prostředky jdou pedagogickým pracovníkům v základním a regionálním školství. To jsou ony 4 miliardy korun a v příštím roce půl miliardy jako mimořádné navýšení v letošním roce a vezmu-li v úvahu, že jsou plně rozpočtovány prostředky na osm tisíc míst, které nejsou obsazeny a tyto peníze pro těchto 8000 míst jsou rozdělovány těm ostatním, tak to dohromady, ty prostředky na 8000 volných pracovních míst a ta půl miliarda v letošním roce, plus to, co bylo schváleno tvoří letos 7 %. Oproti, vezmete-li si zákon o státním rozpočtu na rok 2008, tak tam najdete průměrný plat pedagogického pracovníka a oproti tomuto průměrnému platu bude skutečný plat o 1200 korun vyšší a vezmete-li návrh na rok 2009, tak s oněmi 4 miliardami a 8000 volnými pracovními místy, které jsou plně rozpočtovány, je to 12,7 % nárůst a průměrný plat oproti rozpočtovanému průměrnému platu o, a teď neřeknu to číslo úplně přesně, je to zhruba o 2600 korun vyšší než je rozpočtovaný. Samozřejmě, kdyby tu seděl zástupce školských odborů, tak by se mnou nesouhlasil, protože říká, že těch 8000 volných pracovních míst, to jsou peníze, které jsme dostávali už dlouho. Pak je otázkou, proč už dávno nebyly zrušeny. Já 8000 volných platů rozdělených pro ostatní musím chápat v rozpočtové logice jako mimořádné navyšování. V každém případě platí, že žádná jiná profese v rozpočtové sféře nebude takto výrazným způsobem posíleny ve svých mzdových prostředcích. Nechť jejich kolegové v rozpočtové sféře, nechť veřejnost sama posoudí, zda opravdu je tady vážný důvod k protestům nebo zda se vláda opravdu nevěnuje platům pedagogických pracovníků.

Mirek Topolánek (*1956) předseda vlády ČR (délka 2 minuty )

        
Já jenom drobnost, protože pořád se mě na to někdo esemeskama ptá, já na esemesky neodpovídám, to byste už většina z vás měla pochopit. Přeci jenom je spousta spekulací a já je vyvrátím tím, že řeknu, že jak všichni co letí charterovým letem ví, že si musí zaplatit letenku, takže i já jsem si zaplatil letenku, že od toho mám doklad snad nikdo nepochybuje. Stálo to 12 600 korun. O tom, že odešli z mého účtu peníze na účet Aleše Řebíčka, to mě budete muset věřit a nebo využít stejné možnosti jako minule a prošťourat mi moje bankovní konto. Já všechny své dluhy hradím a v tomto smyslu všechny spekulace pokládám za velmi urážlivé. Děkuji.Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, poslední dotaz.Redaktor Janiš, Právo: Já jsem se chtěl, pane premiére,zeptat právě na to, a to sice, kolik peněz jste panu Řebíčkovi poskytl na ten let na Sardinii a zpět? Musím říct, že to bylo víc, já jsem vám na minulé tiskové konferenci říkal, že jsem si myslel, že to pro mě osobně bude znamenat 60-70 tisíc, je to sto tisíc. Každá osoba toho letu má tuto povinnost, takže kdybyste se zeptali Lucie Talmanové, tak i ona zaplatí sto tisíc. To je zhruba všechno, co k tomu jsem ochoten říci.

Jana Bartošová tisková mluvčí vlády ČR (délka do minuty )

        
: Děkuji, děkujeme za pozornost, nashledanou.

Zdroj: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-vlady-cr-9--cervna-2008-36299/


Záznam v JSON https://www.hlidacstatu.cz/api/v1/DatasetItem/tiskove-konference-vlady/36299
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.

Pomozte nám udržovat český stát transparentní

Za tři roky nám 442 lidí darovalo 1 266 067 Kč .

  • Kontrolujeme politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí správně.
  • Stali jsme se důležitým zdrojem informací pro novináře.
  • Zvyšujeme transparentnost českého státu.
  • Pomáháme státu zavádět moderní e-government.

Pomozte nám i vy