Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2017
8. volební období
ZÁPIS
z 2. schůze
Výboru pro zdravotnictví,
která se konala dne 6. prosince 2017
v místnosti č. 48/Konírna – Malostranské náměstí 7/19, Praha 1 118 26
Přítomni byli: prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Ing. Hana Aulická Jírovcová
MUDr. Jiří Běhounek
MUDr. Milan Brázdil
MUDr. Jaroslav Dvořák
PaedDr. Alena Gajdůšková
MUDr. Kamal Farhan
MUDr. Miloslav Janulík
MUDr. Vít Kaňkovský
MUDr. David Kasal
Karla Maříková
MUDr. Jiří Mašek
doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D.
Mgr. Jana Pastuchová
Bc. Daniel Pawlas
PhDr. Olga Richterová
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Ing. Petr Třešňák
prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., EBIR.
MUDr. Jiří Ventruba
Mgr. et. Mgr. Adam Vojtěch
prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
Omluveni: Ing. Petr Pávek
Schůzi výboru zahájila v 10.30 hodin předsedkyně výboru, paní profesorka Věra Adámková. Přivítala všechny přítomné hosty.
Poté seznámila přítomné s programem schůze výboru s tím, že na pořadu je hned několik bodů.
1) Stanovení počtu místopředsedů a volba místopředsedů výboru
2) Návrh rozpočtu na rok 2018 – kapitoly 335 – Ministerstvo zdravotnictví - /sněmovní tisk 2/
3) Vládní návrh novely zákona o léčivech – EU - /sněmovní tisk 5/
4) Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2016 - /sněmovní tisk 10
5) Informace Ministerstva zdravotnictví k e-preskripci
Proběhlo hlasování o programu: PRO: 23, PROTI: 1, ZDRŽELO SE: 0. (Usnesení č. 6 přijato)
AD 1) Stanovení počtu místopředsedů a volba místopředsedů výboru
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Počet a návrhy byly předjednány již na klubu – jedná se tedy o 6 místopředsedů. Od jednotlivých klubů byly zaslány návrhy – Místopředsedové výboru by se měli stát tito poslanci:
MUDr. Jiří Běhounek
MUDr. Miloslav Janulík
MUDr. Vít Kaňkovský
doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Ing. Petr Třešňák
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Nechala hlasovat o tomto návrhu.
Proběhlo hlasování o návrhu místopředsedů výboru: PRO: 21, PROTI: 1, ZDRŽELO SE: 0. (Usnesení č. 7 přijato)
AD 2) Návrh rozpočtu na rok 2018 – kapitoly 335 – Ministerstvo zdravotnictví - /sněmovní tisk 2/
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana ministra, aby uvedl návrh státního rozpočtu.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Ve stručnosti uvedl návrh státního rozpočtu kapitoly 335. Celková výše navrhovaného objemu příjmů v sumě 1 322 mil. Kč se skládá z daňových příjmů ve výši 20 mil. Kč, z nedaňových příjmů organizačních složek státu vč. ústředního orgánu ve výši 22 mil. Kč a z částky 1 280 mil. Kč očekávaných příjmů z rozpočtu EU a z finančních mechanismů.
Celkové výdaje kapitoly byly stanoveny ve výši cca 8 084 mil. Kč, z toho
1 280 mil. Kč činí výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU a z finančních mechanismů. Na financování programů spolufinancovaných z finančních mechanismů je v rozpočtu zahrnuto 10 mil. Kč, v tom 1,5 mil. Kč činí kofinancování ze státního rozpočtu a 8,5 mil. Kč bude kryto příjmem z finančních mechanismů.
Předložený návrh rozpočtu kapitoly se kromě obecně stanovených priorit včetně podpory výzkumu a vývoje a kofinancování evropských strukturálních fondů, snaží v nezbytné míře zachovat úroveň stávajících zdravotnických programů a financování činností, které mají bezprostřední vztah k poskytování zdravotní péče a ochraně veřejného zdraví. Na závěr řekl, že je hluboce nespokojen s tím, jaký obnos peněz byl přidělen do kapitoly 335. Poděkoval všem za pozornost.
posl. Kamal Farhan – Jako zpravodaj tohoto sněmovního tisku se taktéž vyjádřil k návrhu rozpočtu kapitoly 335 na rok 2018 i přesto, že vše podstatné zaznělo.
Celková výše navrhovaného objemu příjmů v sumě 1 322 mil. Kč se skládá z daňových příjmů ve výši 20 mil. Kč.
Zopakoval, že celkové výdaje kapitoly byly stanoveny ve výši cca 8 084 mil., z toho 1 280 mil. činí výdaje kryté příjmy z rozpočtu EU a z finančních mechanismů. Na závěr doporučil tento návrh rozpočtu schválit.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala panu zpravodaji a zároveň otevřela obecnou rozpravu.
posl. Adam Vojtěch – Vznesl dotaz k investicím – Z jakého důvodu není ministerstvo schopno čerpat tyto prostředky? Druhá otázka se týká rezidenčních míst – Říkáte, že financování proběhne prostřednictvím nějakých nároků (ovšem otázka je, jak v dalších letech), může mu někdo dát nějakou predikci, jak to Ministerstvo zdravotnictví vidí v letech 2019 – 2020, protože to už pravděpodobně nároky nebudou.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala panu poslanci za otázky, a předala slovo panu náměstku Landovi.
Ing. Petr Landa, náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku a přímo řízené organizace – Nejprve se vyjádřil k investicím – Nemáme žádné volné zdroje, veškeré zdroje, i ty které máme v tzv. nárocích, jsou alokovány na konkrétních investičních akcích a tudíž je nelze přiřazovat k nějakým novým. Potom bychom se samozřejmě dostali k tomu, že ty peníze mohou dojít, a nebyli bychom schopni dodržet rozpočet v nějakých dalších letech. Tím, že investice nejsou plánovány a neprobíhají v tom konkrétním roce, na který je stavěn rozpočet, tak tam samozřejmě dochází k přesahu a ke vzniku nároků. V tuto chvíli nemáme ani korunu volných nároků.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Doplnil pana náměstka Landu. Ten systém, který tu teď je, je nastaven špatně. Je pravda, že nároky se přesouvají, místo toho, aby se ukončil účet k jednomu roku, a v podstatě se otevřel k roku novému. Je třeba zmínit, že každá investiční akce má stanovený investiční horizont, a přesně stanovená data, kdy má být vyúčtována. Požádal paní předsedkyni, zda by k věci rezidenčních míst mohl promluvit pan náměstek Prymula.
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči – Co se týká rezidenčních míst, tam ta alokace je velmi problematická. Nedá se predikovat, kolik osob (konkrétních rezidentů) se přihlásí.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala za doplnění. Předala slovo panu profesoru Vyzulovi.
posl. Rostislav Vyzula – Vyjádřil se k návrhu rozpočtu. Datum na projednání je velmi hraniční, tudíž nezbyde nic jiného než návrh rozpočtu schválit. Jestli čerpání je takové, jak tvrdí pan náměstek Landa – mělo by to být takto uvedeno v rozpočtu. Otázka investičních fondů – co udělal pan ministr pro to, aby byl investiční fond, který sám navrhoval založen? Co pro to udělala vláda? Další otázkou jsou rezidenční místa, je to dobrý systém a peníze na to jsou, ale je to tak složité pro ta pracoviště, že o to raději nežádají. Sám to vyplňoval, a není to jednoduché. Teď je v rukou MZd, aby se ten systém upravil, nejlépe zjednodušil. Ale to už bude v rukou nového pana ministra. A poslední otázka se týká strategických investic – Jakou mají jistotu, že ty finanční prostředku skutečně dostanou? Proč to opět není v rozpočtu uvedeno?
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – U poslední otázky je to naprosto jednoduché – musíte dostat registraci akce. Ve chvíli kdy dostanete registraci akce na MF, tak stát je zavázán akci financovat. První návrh rozpočtu, který MZd obdrželo, bylo snížení o 2 mld. Je hrdý na to, že ve finále z nějakých 150 mil., které tam na ty investice měly být, se nakonec podařilo navýšit na 1 mld. Všechny resorty mají návrh SR nižší nebo stejný jako v roce 2017, pouze zdravotnictví a školství ho má navýšený.
Investiční fond je na vládě rozjednán. Tudíž je na nové vládě, zda se k tomu přihlásí nebo nepřihlásí. Otázku ohledně rezidenčních míst opět přenechá panu náměstku Prymulovi.
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči – Souhlasí s panem profesorem, že systém je administrativně poněkud náročný. Též souhlasím s návrhem na změnu legislativy, aby to bylo jednodušší, ale v tuto chvíli nejsou schopni v rámci norem, které tu jsou tento systém zjednodušit.
posl. David Kasal – Okomentoval problematiku rezidenčních míst.
posl. Vlastimil Válek – Rozpočet se mu velice líbí. To, že investiční stavby jsou dnes legislativou ošetřeny tak, že počítají spíše s 5 letým rozpočtem nežli s ročním, to vědí všichni, kdo pracují v nemocnicích. Ztotožňuje se s tím, že je potřeba legislativu upravit. Mate ho termín rezident – může mu to někdo objasnit? Rezidenta si představuje jako člověka, který nastoupí navíc do zdravotnického zařízení, nechybí v provozu a je hrazen buď státem, nebo někým. Je nějaká představa Ministerstva zdravotnictví resuscitovat tento systém financování rezidentů, a udělat z rezidentů to, čemu se říká rezident v civilizovaném světě?
prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči – Problematika je to velice složitá a komplexní. Představa samozřejmě je, pokud bychom měli zaplatit všechny rezidenty v tomto klasickém slova smyslu, tak náklad pro státní rozpočet bude kolem 5 mld. ročně. Pravdou je, že klasický rezident funguje u praktických lékařů. Tento člověk je tam jednoznačně navíc a učí se, takto to je hrazeno a funguje to. Souhlasí s tím, že v nemocnicích je systém rezidentů spíše zneužíván, vzhledem k tomu, že tam není dostatečná personální vybavenost.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala za odpověď a ukončila obecnou rozpravu.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Poděkoval za jasné podněty, které jsou teď spíše pro náměstky a budoucího pana ministra. S většinou věcí, které tu zazněly, se ztotožňuje, a pěvně věří, že složení tohoto výboru, které vysoce reprezentativní zajistí, aby byl na plénu na zdravotnictví kladen patřičný důraz.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala panu ministrovi za závěrečná slova a požádala pana zpravodaje, aby přečetl usnesení.
posl. Kamal Farhan – Přečetl usnesení k návrhu Státního rozpočtu – kapitoly 335 – Ministerstva zdravotnictví.
Proběhlo hlasování o navrženém usnesení k návrhu SR na rok 2018: PRO: 19, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 2. (Usnesení č. 8 přijato)
AD3) Vládní návrh novely zákona o léčivech – EU - /sněmovní tisk 5/
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – V krátkosti uvedl návrh novely zákona o léčivech ve vztahu k právní úpravě v oblasti transfúzních zařízení. Ve své podstatě jde o technické podrobnosti týkající se provozu zařízení transfúzních služeb v oblasti například systémů jakosti, odběrů vzorků, jejich skladování, dokumentaci, řízení změn v rámci jejich činností. Termín pro transpozici směrnice vyprší dne 15. 2. 2018. Je tedy třeba provést potřebnou implementaci co nejdříve.
Požádal, o schválení zákona v rámci prvního čtení. Jedině tak bude možné legislativní proces zakončit tak, aby byl transpoziční termín citované směrnice dodržen.
posl. Rostislav Vyzula – Vše už bylo řečeno ze strany ministerstva. Smyslem je transpozice směrnice EU, tak aby se sjednotila pravidla pro kvalitu, odběr, pro skladování apod. Mrzí ho, že se to projednává až teď na poslední chvíli. Včera jsme mohli vidět, co se kolem toho rozpoutalo na plénu. Směrnice je vytvořena správně. Tím chrání všechny naše lidi vůči přípravkům, které přicházejí z Evropské unie. Rád by se poté zeptal MZd, jaká je ochrana vůči přípravkům dovážených mimo EU. Některé přípravky se k nám dováží až z Ameriky. S podrobnostmi se přihlásí v obecné rozpravě.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala panu profesoru za jasné stanovisko a zároveň otevřela obecnou rozpravu.
posl. Rostislav Vyzula – Proč do této pracovní verze nenapíšeme např., „že je to výhradně v souladu s předpisem EU“, nemusíme dělat žádnou vyhlášku, budeme mít směrnici evropskou a budou platit všechny podmínky, které jsou v evropské unii. V materiálu našel spoustu věcí, které právě nejsou v souladu s již zmiňovanou směrnicí. Pokud to nepůjde změnit, při 2. čtení to podá jako pozměňovací návrh.
JUDr. Radek Policar, náměstek ministra pro legislativu a právo – Vysvětlil legislativní technologii, v případě směrnic. U léčiv je to ještě komplikovanější. Transpozice, která se tu projednává, se týká novely prováděcí směrnice komise k směrnici evropského parlamentu a rady o lidské krvi. Pokud pan profesor narazil na nějaké dílčí problémy, rádi se na ně podíváme, ale dosud máme za to, že jsme práci odvedli pečlivě a nevíme o žádných nesouladech.
posl. Rostislav Vyzula – Nesrovnalosti tam bezesporu jsou.
MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA, náměstek ministra pro zdravotní pojištění – Byli bychom rádi, kdyby pan profesor Vyzula, mohl tyto požadavky napsat písemně. Jelikož se jedná o pracovní verzi, s nějakými úpravami by neměl být problém.
posl. Vlastimil Válek – Podstatné je, že společnost Transfuzního lékařství tuto vyhlášku považuje za dobrou. Upozornil na pár faktů, týkající se dárcovství.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, ministr zdravotnictví – Naprosto souhlasí s panem profesorem.
V tu chvíli, kdy to dáme do vyhlášky, tak tam budeme muset přihrát peníze přes úhradovou vyhlášku, a to pro příští rok už nejde. To je opět v rukách nového pana ministra.
posl. Rostislav Vyzula – Na projednání je ještě 30 dní. V rozpravě navrhne přerušení tohoto bodu. Byl by rád, kdyby se jednání s MZd účastnil i pan profesor Válek, který k tomu má také co říci.
posl. Rostislav Vyzula – Přečetl usnesení o přerušení tohoto návrhu zákona v obecné rozpravě.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala za přednesené usnesení, o kterém zároveň nechala hlasovat.
Proběhlo hlasování o přerušení návrhu zákona o léčivech v obecné rozpravě:
PRO: 22, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 1. (Usnesení č. 9 přijato)
AD 4) Výroční zprávy a účetní závěrky zdravotních pojišťoven za rok 2016 - /sněmovní tisk 10
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana ministra o úvodní slovo.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Všechny návrhy výročních zpráv a účetní závěrky za uvedený rok byly schváleny samosprávnými orgány zdravotních pojišťoven a ověřeny auditory do 28. dubna 2017. Následným ověřením Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí nebyly v návrzích výročních zpráv a účetních závěrkách zjištěny žádné zásadní nedostatky. Souhrnné hodnocení systému veřejného zdravotního pojištění vychází z dat získaných sumarizací údajů z tabulkových příloh jednotlivých výročních zpráv za rok 2016. Vývoj hospodaření zdravotních pojišťoven v roce 2016 ovlivnily od 1. ledna 2016 tyto skutečnosti:
· zvýšení platby za pojištěnce, za které je plátcem pojistného stát
· zvýšení minimální mzdy o 700 Kč na částku 9 900 Kč
· začlenění zdravotních pojišťoven pod souhrnný účet státní pokladny
· výrazný meziroční růst české ekonomiky
· meziroční navýšení nákladů na zdravotní služby, např. v segmentu lůžkové péče o 5,50 mld. Kč
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2016 činily 264,9 mld. Kč s meziročním nárůstem o 4,9 %.
Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na rok 2016 činily 258,9 mld. Kč s meziročním nárůstem o 2,8 %. Systém veřejného zdravotního pojištění dosáhl kladného salda hospodaření v hotovostní metodice 5,9 mld. Kč.
Průměrné náklady na zdravotní služby na jednoho pojištěnce v roce 2016 dosáhly částky 24 266 Kč, což představuje meziroční nárůst o 1 049 Kč – v relativním vyjádření pak o 4,5 %.
posl. Adam Vojtěch – Systém v.z.p. v roce 2016 vykázal příjmy 264,9 mld. Kč a výdaje 258,9 mld. Kč. Dosáhl tak přebytku 5,9 mld. Kč. V systému bylo evidováno 10,5 mil. pojištěnců. Meziročně příjmy systému byly ovlivněny zejména příznivou ekonomickou situací a navýšením plateb za tzv. státní pojištěnce.
Pokud jde o výdaje, ty jsou ovlivněny zejména nastavením tzv. úhradové vyhlášky. V přepočtu na jednoho pojištěnce byly celkové výdaje ve výši 24 794 Kč. Pokud jde o strukturu nákladů, pozorujeme nejvyšší nárůst v segmentu lůžkové zdravotní péče.
Kladného salda hospodaření systému ve výši 5,9 mld. Kč bylo dosaženo zejména díky výsledku hospodaření VZP. Pozitivní zprávou je, že systém dosahuje kladného salda již třetí rok po sobě. Největší podíl má přitom VZP.
Zmínil, že VZP v roce 2016 částečně naplnila svůj rezervní fond, v současnosti je FR naplněný na 100 % a VZP tak poprvé splnila svou zákonnou povinnost.
Přesto však systém v.z.p. není připraven na ekonomický propad. Systém je tedy do budoucna finančně neudržitelný.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Poděkovala za sdělení. Otevřela obecnou rozpravu.
posl. Vlastimil Válek – Naprosto souhlasí s tím, co pan magistr říkal. To, že máme jednu z nejefektivnějších zdravotních péčí na světě, ve finále celý ten systém ještě dramaticky zhoršuje, protože náklady na léčbu jsou opravdu vysoké.
posl. Jiří Běhounek – Pan poslanec Vojtěch má pravdu, ale ten systém se řeší už dlouhou dobu. Upozornil, že fond nebyl naplněn poprvé. Za vše se vděčí hlavně VZP a správní radě.
posl. Julius Špičák – S rezervami do budoucna je třeba počítat, a v zásadě jsou pouze 2 možnost - zvýšená spoluúčast pacientů X sdílení dat. Naše péče, kterou poskytujeme je příliš objemná ve srovnání s jinými a daleko vyspělejšími zeměmi.
posl. Miloslav Janulík – Nesouhlasí s panem doktorem Běhounkem. Evoluce jsme si užili už dost. Pokud se neprovede zásadní změna, tak se nikam nepohneme.
posl. Rostislav Vyzula – Se zprávou pana poslance Vojtěcha naprosto souhlasí. Systém do budoucnosti není možné udržet. Může se stát, že ekonomická situace nemusí být tak příznivá jako teď a co se bude dít poté? Teď je ta doba, kdybychom se měli bavit o úhradě.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Zaznělo tu spoustu velmi podnětných informací, kterými je určitě dobré se zabývat, ale je třeba se vrátit k podstatě věci. Nikdo jiný se do rozpravy již nepřihlásil. Ukončila obecnou rozpravu. Požádala pana zpravodaje, aby přečetl usnesení.
posl. Adam Vojtěch – Přečetl usnesení k tomuto bodu.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Zahájila hlasování o tomto usnesení.
Proběhlo hlasování o takto navrženém usnesení: PRO: 21, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. (Usnesení č. 10 přijato)
AD 5) Informace Ministerstva zdravotnictví k e-preskripci
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana poslance Kaňkovského o úvodní slovo.
posl. Vít Kaňkovský – Poděkoval přítomným poslancům za podporu na minulé schůzi ohledně zařazení bodu „Informace MZd k e-preskripci“, který je teď hodně diskutovaný.
Povinná e-preskripce, která má platit od 1. 1. 2018, vnáší do zdravotnického systému neklid, ten neklid je, dá se říct ve všech segmentech. Největší neklid je v ambulantní a lékárenské sféře. V nemocnicích jsou na povinnou e-preskripci poměrně nachystaní. Byl by rád, kdyby bylo možné nechat vystoupit zástupce odborné veřejnosti. Navrhl, aby jako první vystoupili zástupci MZd a SÚKL, aby nás seznámili s tím, jak to vidí necelý měsíc před platností. A poté můžeme diskutovat.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana ministra o pár úvodních slov.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Nejlepší by bylo, kdybychom odpovídali na konkrétní otázky. Požádal pana ředitele Blahutu o přednesení prezentace o Současném stavu e-preskripce.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana ředitele Blahutu o pár slov. Všichni problematiku eReceptu znají – stačí zmínit ty klíčové a problematické věci.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – Současný stav je takový, že jsme stále ve fázi dobrovolné elektronické preskripce. V současné době evidujeme kolem 47 tisíc žádostí lékařů o vstup do centrálního úložiště elektronických receptů (vyřízeno je více než 30 tisíc). Problémy nejsou u lékárníků, ale u poskytovatelů lékárenských služeb. Více viz. prezentace „eRecept“.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Reagovala na pana ředitele Blahutu. Byli jsme zahlceni detaily, ale nepadla zde ani zmínka o bezpečnosti pacienta, o bezpečnosti dat, a to je to, o co nám hlavně jde. K tomu se můžeme vrátit v diskusi.
JUDr. Radek Policar – MZd obsah vyhlášky zařídila již v září, zde na VZ to již bylo diskutováno. Zmínil, že většina ustanovení jsou technického detaily, které řeší připojení k centrálnímu úložišti.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Otevřela diskusi.
posl. Miloslav Janulík – Dotázal se pana ředitele na jednoduchou otázku – Stihne se to skutečně do konce roku? Dotázal se z důvodu, že sám má již požádáno 2 měsíce, a stále nic nepřišlo.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – Garantujeme těm, kteří zaslali do 24. 11. 2017 žádost o přístup do centrálního úložiště, že své přístupové údaje dostanou.
posl. Vít Kaňkovský – Později požádá o možnost vystoupení veřejnosti. Chce ujištění od pana ředitele Blahuty, že ten systém nespadne a bude správně fungovat. Ohledně informovanosti pacientů – zda se chystá nějaká kampaň směrem k nim.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – Systém byl a je průběžně testován. Je testován na 2 frekvence. Testován je z hlediska:
· bezpečnosti kybernetické
· penetračních testů
· robustnosti
Dále je testován na to, aby zvládal s rezervou 130 mil./rok.
posl. Rostislav Vyzula – Vyhláška je nakonec dobrá. Nicméně MZd ignorovalo usnesení Výboru pro zdravotnictví, nedodalo vyhlášku včas. Porucha je v komunikaci.
posl. Vlastimil Válek – Vznesl dotaz ohledně předepisování papírových receptů.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Když vypadne centrální úložiště, tak se přechází opět na papírové recepty. Je tam uvedena možnost předpisu papírového receptu např. pro své potřeby. V případě výpadku nebo nějakého jiného problému se na recept uvede důvod vystavení papírového receptu - vše by tak mělo být v pořádku.
posl. Vlastimil Válek – Stručně reagoval. Kdyby byla informovanost lepší, tak bychom se tu možná radovali, protože elektronický recept z obecného vyššího principu je jistě užitečný nástroj.
posl. Petr Třešňák – Je rád, že se tu dnes tato vyhláška projednává. Apel na nového ministra – ohledně drobných kosmetických změn, které by to skutečně zjednodušili. Původní dotaz směřoval k certifikátům, ale pokud jde o výjimky, tedy ten §13, kdy lze vystavit v listinné podobě. Dle jeho názoru by tam skutečně mohlo přibýt ještě „předepisování v rámci záskoků a stáží X poskytování zdravotní péče v ordinaci nevybavené počítačem“.
Vznesl dotaz ohledně elektronického podpisu. Dotázal se, zda existovala důvodová zpráva, proč se přistoupilo na používání kvalifikovaného certifikovaného podpisu, a zda by nebylo možné přistoupit k výměně jednoho slova, a to „uznávaným elektronickým podpisem“ za „prostým elektronickým podpisem“.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Od pana poslance Třešňáka je to určitě dobrý podnět. Ať tyto požadavky dodá písemně, teď už se zřejmě nestačí zapracovat.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Reagoval na pana poslance Třešňáka. Jímá ho hrůza při představě, že jsou ordinace, které nejsou vybavené počítačem. Dnes se předávají data na zdravotní pojišťovnu elektronicky, jinak už to nejde. Ve chvíli, kdy nějaký lékař není vybaven počítačem, tak musí požádat o zpracování citlivých osobních údajů nějakou jinou osobu. To byl přesně ten důvod, proč se právě toto do vyhlášky nedalo. Prostý elektronický podpis se nedá jinak autorizovat. Požádal o doplnění pana ředitele Blahutu.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – Původně byl předpoklad, že celý systém externích identit, který používáme, a který je předmětem takové kritiky se nebude vůbec používat. Zdravotničtí profesionálové se měli ověřovat prostřednictvím národního registru zdravotnických profesionálů, a zdravotnická zařízení prostřednictvím národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Nejedná se o útok na ÚZIS, protože pan ředitel Dušek dostal úřad v takovém stavu, v jakém ho dostal a odvádí tam velice kvalitní práci. Do budoucna se těší, až se tyto registry naplní.
posl. Adam Vojtěch – Kritika SÚKLu a MZd je v tomto směru zcela na místě. Na MZd bylo přislíbeno, že ještě letos bude zapracován do legislativy lékový záznam, dosud tomu tak není. Člen VZ neví, co vše ve vyhlášce skutečně je, jak to potom má vědět lékař? Proč call centrum na SÚKLu nefunguje 24 denně, 7 dní v týdnu? Dotázal se na mobilní aplikaci – jak dlouho se bude testovat, když to má fungovat od 1. 1. 2018?
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana ředitele o odpovědi.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – Opověď je velice jednoduchá – dobře víte, že jsem za Vámi v květnu byl ohledně navýšení rozpočtových prostředků, nešlo to a ústav nic nedostal. Call centrum nejedeme v režimu jednoho zaměstnance, střídá se tam 6 lidí a jede v režimu 5 dní v týdnu, od 7 hodiny ranní do 7 hodiny večerní. Problém spočívá v tom, že účastníci systému nechali registraci do centrálního úložiště na poslední chvíli. Aplikace pro ověřovaní osobních receptů jednotlivých občanů byla vázána na zřízení národní identity, a zapůjčení nástroje náhledu do registru osob. Vyzdvihl spolupráci s ministerstvem vnitra, které bylo nápomocno.
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Odpověděl na lékový záznam.
posl. Olga Richterová – Za Pirátskou stranu byla ráda, aby vyhláška byla co nejjasnější. Ohledně §13 - bude to v praxi tak, že nebude po lékárnách vyžadováno, aby nějak řešili, zda skutečně ty objektivní technické důvody byly?
JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, ministr zdravotnictví – Vyžadováno to nebude. Zůstane v listinné formě.
posl. Alena Gajdůšková – Za pacienty požádala o větší informovanost vůči veřejnosti. Ale také požádala všechny lékaře, lékárníky apod., aby pacienty nestrašili. Aby jim bylo vysvětleno, že pro pacienta se z jeho pohledu nic nemění. Určitě by to prospělo celé věci.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Sama používá elektronický recept 8 měsíců, takže velmi dobře ví, co to obnáší, jak pozitiva, tak negativa. Tímto tuto kapitolu určitě nezavíráme. Čas je ale neúprosný, a proto bychom měli ukončit tento bod. Požádala pana poslance Kaňkovského o závěrečné slovo.
posl. Vít Kaňkovský – Žádost o krátké vystoupení odborné veřejnosti, poté by přednesl návrh usnesení.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Nechala hlasovat o tomto návrhu.
Proběhlo hlasování o možnosti vystoupení veřejnosti: PRO: 16, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 1.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Požádala o maximální stručnost.
doc. Roman Šmucler – Maximálně vyšli vstříc SÚKLu, otevřeli jim databázi, i přesto, že ze začátku porušovali zákon o ochraně a my jsme je nechali. Včera na SÚKLu zjišťovali, kde přesně jsou ty problémy. Problémy jsou prý v tom, že to tam dělají nějací externisti, kteří dělají chyby. Bylo by dobré, aby byl nějaký oficiální papír na to, že nebude trestaný, jako třeba pan víceprezident komory, jen proto, že se nějaký externista na SÚKLu spletl. Řadu věci ve vyhlášce připomínkovali. U řady věcí nevěděli, zda prošli nebo naopak ne. Vyhlášku neznáme do dneška. Slíbil, že vyhlášku rozešlou všem lékařům, udělají maximum pro to, aby to fungovalo. Odmítá tvrzení, že my lékaři děláme zle.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Reagovala na pana docenta – vyhlášku také dostali pozdě, je to opravdu škoda. Stále se bude ptát na otázku bezpečnosti, to je opravdu základ, na čemž musíme stavět. Předalo slovo panu prezidentu Chudobovi.
PharmDr. Lubomír Chudoba – Nejsme proti pokroku. Pouze nesouhlasíme s povinností od 1. ledna 2018, vzhledem k té nepřipravenosti celého systému.
prof. Věra Adámková, předsedkyně výboru – Položila otázku panu řediteli Blahutovi ohledně sankcí. Chápe, že každý zákon musí mít oddíl sankcí, na druhou stranu musíme pochopit, že všichni kolegové nemůžou za řadu technických a procesních věcí, ráda by slyšela, jak vyřešíte dobu hájení. Doba hájení musí být minimálně rok. Sankce je 0 až 2 miliony, úředník většinou dá rovnou ty 2 miliony. Ráda by se proto zeptala: 1) Jak toto nebude zneužíváno. 2) Chtěla by mít slovo pana ředitele, že tu ten první rok hájení bude.
PharmDr. Zdeněk Blahuta, MHA, ředitel SÚKL – K případně v zákonně napsané povinnosti, která je označena svou, sankční částkou přistupují velice individuálně. Slíbil, že SÚKL se bude v roce 2018 chovat v povinnosti k povinné elektronické preskripci velice vstřícně, individuálně a s ohledem na zájem pacienta. Musí se posoudit veškerý kontext případného deliktu, a musí se zohlednit to, že hlavní je poskytnout pacientovi kvalitní službu. Nejde o to, začít 2. ledna rozdávat 2 miliónové sankce. Jak správně paní profesorka řekla, ta sankce je maximální.
prof. Adámková, předsedkyně výboru – Požádala pana poslance Kaňkovského o návrh usnesení.
posl. Kaňkovský – Přečetl navržené usnesení.
prof. Adámková, předsedkyně výboru – Nechala o tomto usnesení hlasovat.
Proběhlo hlasování o takto navrženém usnesení: PRO: 17, PROTI: 0, ZDRŽELO SE: 0. (Usnesení č. 11 přijato)
Sdělení předsedkyně
prof. Adámková, předsedkyně výboru – Informovala, že na příští schůzi se budou probírat navržené podvýbory, které by se měli dotknout všech oblastí ve zdravotnictví. Všem tyto okruhy budou zaslány, s tím, že podvýborů by mělo být celkem 6. Velmi důležitá je také problematika, nezdravotnických pracovníků, nebo nelékařských zdravotnických profesí, které by též měli být připraveny k diskusi.
prof. Adámková, předsedkyně výboru – Další schůze výboru by se měla konat ve středu 10. ledna 2018, hned po jednání vlády. Nevylučuje, že by se do konce roku mohla konat ještě jedna schůze výboru, ale to vše záleží na aktuální situaci.
prof. Adámková, předsedkyně výboru – Ukončila 2. schůzi Výboru pro zdravotnictví.
Schůze skončila v 13.00 hodin.
Za správnost: Mgr. Martin Blažek
Ing. Hana Aulická Jírovcová, v. r. prof. MUDr. Věra Adámková, CSc., v. r.
ověřovatelka výboru předsedkyně výboru
10
