Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
ze 17. schůze
hospodářského výboru,
která se konala dne 26. září 2018
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1
místnost č. 306
Přítomni: Jan Bauer, Jan Birke, Jiří Bláha, Petr Dolínek, Milan Feranec, Martin Jiránek, Marian Jurečka, Pavel Juříček, Jiří Kohoutek, Martin Kolovratník, Roman Kubíček, Helena Langšádlová, Leo Luzar, Květa Matušovská, Patrik Nacher, Monika Oborná, Petr Pávek, Pavel Pustějovský, Pavel Staněk
Omluveni: Ivan Adamec, Radim Fiala, Vojtěch Munzar, Ondřej Polanský
PROGRAM:
1)
Schválení programu schůze
Schůzi výboru zahájila a řídila místopředsedkyně Květa Matušovská, na úvod přečetla omluvy; k programu schůze nebyly připomínky a byl schválen – hlasování: 10 pro, 10 proti, 0 se zdrželo.
2)
Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2017
– sněmovní tisk 228
VZ za rok 2017 předložil Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI – mat. k VZ byl odsouhlasen vládou 19. 6. 2018; VZ za rok 2017 podává ucelené informace o činnosti financování a hospodaření fondu v daném roce, účetní závěrka je v souladu se zákonem ověřena nezávislým auditorem; v r. 2017 se dosáhlo překročení 1 bilionu korun, které byly od vzniku fondu jeho prostřednictvím proinvestovány do dopravní infrastruktury; SFDI plní roli finančního manažera pro financování výstavby, oprav a údržby; bylo vyčerpáno více než 97 procent upraveného rozpočtu; významnou roli v investič. i neinvestič. procesu zastávají investoři (ŘSD, SŽDC), v roce 2017 bylo prostřednictvím nich proinvestováno celkem 71 mld. kč. Rozpočet na pozemní komunikace byl vyčerpán z 96 % a na železniční infrastrukturu byl vyčerpán z 99,5 %; v roce 2017 byly mimořádně poskytnuty finanční prostředky na opravy a údržbu silnic druhých a třetích tříd, celkem to činilo 3 miliardy; z velké části byly vyčerpány
(v průběhu roku zdroje dočerpávány; SFDI poskytuje prostředky i na menší akce (např. budování bezbariérových chodníků, bezpečných přechodů, jejich nasvětlení, signalizace a budování cyklostezek, křížení místních
a účelových komunikací, největší objem prostředků byl vyčerpán na bezpečnost).
Z pohledu příjmů v roce 2017 oproti roku 2016 – navýšení o 2,1 miliardy, nárůst celk. příjmů o 7,5 %. SFDI je též zprostředkujícím subjektem OPD (v současné době jeden z nejlépe čerpajících operačních programů). Zajišťuje též roli centrálního zadavatele pro sektor dopravy - dosaženo významných úspor při soutěžení. Z pohledu příjmů – v roce 2017 celk. příjmy činily 78,4 mld. Kč. Jedná se o přijaté dotace, výnosy z podílu na spotřební dani, dále ze silniční daně, poplatků za užívání dálnic (dálniční kupóny a příjmy z mýtného).
SFDI dokončil také nové metodiky hodnocení ekonomické výhodnosti ohledně možností zlepšení díla v průběhu výstavby a další opatření, která by měly zefektivnit výstavbu dopravní infrastruktury.
Zpravodaj Martin Kolovratník – SFDI tento zákon předkládá podle zák. č. 104/2000 Sb. Zákon říká, že musí být samostatně sledovány náklady na vlastní činnost, odděleně od ostatních činností SFDI, respektive od dotací. Mat. už byl projednán vládou. Financování fondu není pevně svázáno se státním rozpočtem a v závěru roku je možné nevyčerpané prostředky přesouvat do roku dalšího. Problematické je pro něj ŘVC – vnitrostátní plavba, hlavní příjemci SŽDC pracují s rozpočtem 35-40 mld. Kč, vnitrostátní plavba vloni spotřebovala 280 mil. Kč, je to o několik řádů méně. Otázka silnic 2. a 3. tříd - hledají se modely, jak vázat část rozpočtu pevně; stávající model posl. připadá dobrý, protože fond má zpracovanou velmi přísnou a exaktní metodiku, jak kraje mohou peníze čerpat. Tato metodika je spravedlivá napříč kraji. Na politickém rozhodnutí a vládě zůstává, jaká bude celková alokace. Dlouhodobě se provozuje řada programů typu výstavba cyklostezek, bezpečnost chodníků, přechodů, zabezpečení letišť, křížení komunikací s nadřazenou infrastrukturou. Opět je zpracována profesionální metodika. Navrhuje doporučit schválení výroční zprávy, poprosí ředitele o doplnění kontinuity – jak vypadá odhad letošního roku a jaký je plán na rok 2019?
V rozpravě dále vystoupili:
Zbyněk Hořelica – upravený rozpočet letošního roku činí 86,3 mld. Kč, z toho 66,4 mld. Kč představují národní zdroje, Evropské zdroje necelých 20 mld. Kč. Pro rok 2019 návrh rozpočtu prošel mezirezortním řízením, byl předložen na jednání vlády, výše je 86,3 mld. Kč. Ale v průběhu roku jsou i finanční prostředky další, např. odvody za porušení porušení pravidel atd. V roce 2020 se budou dočerpávat prostředky z operačního programu doprava.
Petr Pávek – v posledním roce poměrně významně klesly ceny za komunikace, avšak díky nízké vysoutěžené ceně dochází k šizení technologických postupů a materiálů. Je povědomí o tom, že firmy, které vysoutěžily zakázky, zejména státní nebo veřejné, neplatí svým subdodavatelům a tím je likvidují.
Jan Birke – reakce na posl. Pávka, je potřeba to vidět z jiného pohledu, je přetlak stavebních prací, firmy si dávají nereálnou projektovou cenu. Je obrovský přetlak práce; co se týče kvality, to nepochybuje, kvalita je v pořádku. Od toho jsou stavební deníky, stavební dozory. Je potřeba říkat realitu…
Zbyněk Hořelica – v minulosti byly ceny hodně nízké, bylo to problematické pro zhotovitele na silnicích, na železnici jsme ten rozdíl neviděli, u silnic se to pohybovalo od 20 až do 35 % proti předpokládané ceně, odráželo to konkurenční boj na trhu. Klade to větší nárok na ŘSD i na supervizory, hlídá se kvalita. Některé projekty se reklamovaly, případně firmy dostaly pokuty za to, že to nebylo včas a požadované a kvalitě. Na úrovni všech platí, že se jim nehlásí dodavatelé. Dokonce se stalo, že vítězná firma opustila stavbu, protože měla lukrativnější zakázku. Zájem v tendrech u menších a středních staveb je malý, u velkých staveb je zájem veliký, ale na druhou stranu se domnívají, že ceny by měly určitě růst.
Pavel Staněk – když se soutěžilo (-20% - očekávaná cena, dneska jsme +20% očekávaná cena), bude to ještě horší…
Milan Feranec – dodavatel si nemůže dovolit subdodavatele nějak poškodit, podmínky nemohou být diskriminující, aby to někdo skutečně nezrušil.
Leo Luzar – ve svém předkladu hovořil ředitel o metodice, kterou vypracovali, bude se týkat tohoto problému: nesoutěžit na nejnižší cenu, doba aktuálně skončí a zase to může vrátit, firmy začnou podrážet ceny, otázka zní: konzultovali jste tu metodiku s ÚOHS? Je metodika korektní vůči zákonu
o zadávání veřejných zakázek? A druhá otázka – jak dalece probíhá stavební dozor investora a jak je kvalitní? V minulosti stavební dozor byl jeden z velkých problémů velkých staveb.
Zbyněk Hořelica – snažili se inspirovat zkušenostmi ze zahraničí, vést diskuzi jak s MMR, NKÚ
a dalšími. ÚOHS – v této věci nekomunikoval, nechtěl se vyjadřovat k metodikám v obecné rovině, říkal ano, zákon to umožňuje, je možné to hodnotit, nejenom na cenu, ale i ekonomickou výhodnost celé nabídky. Probíhá komunikace díky posl. Kolovratníkovi. Je ovšem problém sehnat na trhu dozor v potřebné kvalitě a množství- jak interní, tak externí. Využívají se elektronické deníky. Fond byl pověřen funkcí supervize. Je problém získávat kvalifikované kolegy, protože supervizor musí být člověk, který má jistou praxi a vzdělávání. V současné době je 15 obsazených míst supervizorů a další výběrová řízení probíhají.
Martin Kolovratník – je to o kultivaci trhu, 19. 11. bude velká konference k tomuto tématu.
Zbyněk Hořelica – VZ za rok 2016 a 2015 nebyla schválena PS, protože v rámci projednávání se to nestihlo, došlo ke změnám a zákon ukládá, že musí být schválená. Vše bylo ověřeno auditorem, prošlo
i vládou, ale neprošlo projednáním v PS, brzy bude potřeba tyto historické dokumenty schválit a projednat.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně Květa Matušovská přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 93
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151286).
3)
Návrh poslance Jana Birke na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů – sněmovní tisk 181 (HMG)
Návrh zákona představil předkladatel poslanec Jan Birke – bude se projednávat určení harmonogramu, podrobnější zprávu si nechá až po předložení pozměňovacích návrhů.
Zpravodaj Martin Kolovratník – stanovujeme harmonogram, vláda dala neutrální stanovisko
- myšlenka je dobrá, rozumná. Dala k tomu několik svých postřehů, proto je dobře, že neprošlo zrychlené čtení. V podrobné rozpravě navrhne standardní přerušení projednávání tohoto tisku a stanovení lhůty pro podání návrhů v prvním kole na HV.
V rozpravě dále vystoupili:
Květa Matušovská – dotaz na postih za nesplnění povinnosti vykonat lékařskou prohlídku, který lékař bude mít k tomuto oprávnění, kolik bude taková prohlídka stát?
Leo Luzar – připomínka se týká zdravotní způsobilosti; neví, zda HV je ten správný garanční výbor, jestli by to neměl být zdravotní výbor, protože to má výrazné zásahy do systému preventivních kontrol a obsazenosti lékařů, kapacity, ceny, nákladů…
Jan Bauer – českým právní řád je zaplevelen, je nesrozumitelný. Připravuje se velká novela tohoto zákona, proč se na ni nepočká? Navíc jde i o novelu přestupkového zákona.
Jan Birke – daná věc neprojednána na úrovni vlády, ani s ministrem Ťokem, jde o iniciativu Autoklubu ČR. Byl požádán odbornou veřejností, pokud dojde k dohodě na vládě a vláda doporučí, rád se tomu podřídí. Zdravotní výbor jednání přerušil do příští schůze. Připravil novelu, neuvažuje se o represi. Dle hmg se určí termín pro PN. Předpokládá, že bude jednání s vládou (MD) o této věci v příštím týdnu.
Martin Jiránek – samotnou iniciativu vítá, přiklání ale se ke zvýšení sankcí pro ty, kteří způsobí nehodu, než zatížit všechny…
Marian Jurečka – navrhuje to pozastavit a zamyslet se nad komplexností této úpravy, protože kromě toho berou lidé i různé medikace, které mohou ovlivnit i jejich zrak při řízení (antidepresiva apod.)
Jan Birke – pokud bude potřeba, aby se tento návrh pozastavil, a bude to zapracováno do vládního návrhu, podřídí se tomu, návrh zákona stáhne. Pokud toto nenastane, bude spolupracováno s MD a MZ.
Martin Kolovratník – navrhuje dohodnout se na navrženém standardu a s ministrem se domluví, jaký je plán a představa o 361. Kdyby přišel vládní návrh do příštího HV, do 10.10. se dá zpráva, jaká představa k tomuto zákonu je.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 94
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151292)
4)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy
a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014/KOM (2018) 438 v konečném znění/
Návrh zákona předložil Tomáš Čoček, náměstek MD – nově se tento nástroj netýká pouze MD, ale
i energetiky, digitálního odvětví a bezpečnosti. EK v období 2000-2006 měla zřízen finanční nástroj – na podporu transevropských dopravních sítí, ve kterém byly zanedbatelné finanční prostředky. Dospělo to do podoby, která je navrhována na příští rozpočtové období ve víceletém finančním rámci, kdyby celkem mělo být k dispozici 42,2 mld. EUR, z toho zhruba 30,5 mld. EUR by mělo jít na dopravu, 8,6 mld. EUR na energetiku a 3 mld. EUR na digitální odvětví. EK hledala zdroje a v příštím rozpočtovém období navrhuje, že se část peněz z kohezní politiky přesune do komunitární politiky. Část peněz vezme členským státům a umístí je do nástroje, o kterém rozhoduje EK. Celkový objem peněz klesl téměř o 38 %. Jedno z klíčových stanovisek vlády je tuto částku zcela minimalizovat. Dále pokud nějaká taková částka do CEFu převedena bude, je třeba, aby platilo plavidlo národní obálky, tj. nechť EK rozhoduje o konkrétních projektech, ale minimálně po nějaké období je vázaná tím, že projekty budou vybírány z členské země, ze které byly peníze vytáhnuty přesunem z kohezní politiky. V návrhu nařízení je rok 2023, MD chce, aby se to posunulo na rok 2025. Po tomto datu se peníze slévají do celkové obálky pro všechny členské státy, už je tam přímá soutěž členských států mezi sebou. By byla menší šance dosáhnout na finanční podporu. Problematické je vnitřní rozdělení prostředků, kdy Komise navrhuje, aby 60% šlo na tvrdé investice a 40% na dodatečnou hodnotu, chytrá mobilita, zelená mobilita… U nás síť není dobudována. Jsou zde významné silniční projekty, které pro celkovou síť evropskou mají vysokou přidanou hodnotu. Z Komise zaznělo, že se preferuje železniční doprava, min. 20% pro minimální limit pro silniční projekty. Dále Evropská komise preferuje přeshraniční úseky. Úseky typu státní hranice – Hradec Králové by se v kontextu evropské sítě měly brát jako přeshraniční projekt. Definování by mělo být širší, tak abychom měli možnost předkládat komplexnější projekty. Mělo by být podepsána společná deklarace států V4 na přelomu měsíce září a října. Jsou zde finanční prostředky pro energetiku, digitální odvětví a bezpečnost.
V rozpravě dále vystoupili:
Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, MPO – v oblasti energetiky by měly být podle návrhu nařízení podporovány projekty, které přispějí k většímu propojení a integritě jednotlivých energ. trhů, dále by to měly být projekty zvyšující energ. bezpečnost a podporující udržitelný rozvoj založený na dekarbonizaci. Určitou novinkou jsou projekty zahrnující přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů.
Renata Brožková, vedoucí oddělení mezinárodního eGovernmentu, MV – na digitální odvětví zbývá částka 3 mld. Kč. na období od roku 2021 – 2027. Podpora pouze do telekomunikační infrastruktury na rozdíl od toho období. Na řadě jsou sítě páté generace a telekom. infrastruktura a vysokorychlostní internet.
Martin Kolovratník – MPO se nepovedlo evropské peníze alokovat do rozvoje sítí, trh o to příliš velký zájem neměl. Důležitý je rozvoj digitálních sítí s vysokou kapacitou a s jejich velmi vysokým zabezpečením, které vytvoří páteř pro všechny služby (cloudová řidicí centra). Hovoří se alokacích, které budou cílit na sítě s tzv. vyšší inteligencí a digitalizací infrastruktury. U dopravy je alokováno nejvíc – přes 30,5 mld. EUR, přes 11 mld. EUR je navrženo sebrat z příspěvků z fondů soudržnosti, které doteď země měly k dispozici pro sebe. Oficiální pozice posl. je proti tomu, nesouhlasí s tím, aby se prostředky přesouvaly, podobné stanovisko mají země V4.
Leo Luzar – rozdíl mezi čistými plátci a těmi, kteří kohezní fondy dostávají. Blíží se doba, kdy se staneme čistým plátcem.
Tomáš Čoček – za dopravu budou příjemci zhruba něco přes 100 mld., budou příjemce v rámci CEFu, v období 2021–28 pozice čistého plátce nehrozí.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 12 pro, 0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 95
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151291)
(Vzhledem k časovému prostoru byl otevřen bod Různé)
5)
Různé
Květa Matušovská informovala o následujících akcích:
· pozvání stálého zastoupení OECD (Paříž) 9 – 11/10 (návrh: Helena Langšádlová) – hlasování: 15 pro,
0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 100 (viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151301)
· cesta prezidenta republiky Zemana do Číny (Šanghaj) 3 – 10/11 (návrh: Radim Fiala) – hlasování: 13 pro, 0 proti, 1 se zdržel – usnesení č. 101 (viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151299)
· cesta MPO do Ruska (Kazaň) 4 – 7/12 (návrh: Leo Luzar, Petr Pávek) – hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 102 (viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151296)
· cesta místopředsedy Pavla Juříčka do Brazílie – 10 – 14/12; přečetla návrh usnesení – hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 103 (viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151298)
· přijetí slovenské delegace – recipročně 13 – 14/11 – hlasování: 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo
· Založení firmy za jediný den – 1. října 2018, od 10:00 hodin, místnost č. 306.
· Jak efektivně řešit konec palivového cyklu s menším jaderným programem? – 15. října 2018, místnost č. 205.
· Čistá mobilita v ČR“ – 5. listopadu 2018, čas bude upřesněn, místnost č. 205.
Martin Kolovratník – výjezdní zasedání do Velimi, ukázkové jízdy po okruhu.
Jiří Bláha – vyjádřil se k problematice z oboru pekařství.
6)
Informace o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2017 – sněmovní tisk 223
Informaci za r. 2017 předložil Jan Procházka, předseda představenstva, EGAP – pozitivní zprávy za rok 2017, nový obchod za 43 mld kč., pomohlo se českým exportérům do 33 zemí, 34% nárůst, na pojistném se vybrala 1 mld. Kč. Obchod ovlivnila situace v Rusku, posílení koruny, zvýšená obch. aktivita, ke které je vyzval akcionář. Ve struktuře obchodu se tam projevuje produkt „I“ (produkty pojištění investic – proti vyvlastnění nebo nemožnosti převést dividendy, objevují se tam země, jako je Čína, Gruzie, Indie, Egypt). Aktivní byli v malých
a středních podnicích, kde se pojistilo 85 malých a středních podniků. EGAP už nepojišťuje produkty pro malé
a střední firmy u ČEB. U vymáhání se dosáhlo rekordů – zhruba 2 mld., vymohly se peníze ze 46 zemí v loňském roce, zejména z Ruska, Ukrajiny, Iránu, Gabonu a Kazachstánu. Závěrečný finální účet – ztráta 2,7 mld. Vytvořila se rezerva 20 % a v loňském roce se musela rezerva dotvořit.
Zpravodajka Monika Oborná – k největším vývozním úvěrům pojištěným v roce 2017 patřilo pojištění financování výstavby v Ázerbájdžánu, dodávky pontonových mostů do Indonésie, modernizace rozšíření nemocnice v Laosu, vývoz trolejbusů do Lotyšska, dodávka linky na výrobu minerálního vlákna do Turecka, dodávky leteckých motorů na ostrov Mauricius a další dodávky potravin na Kubu. Výrazný nárůst oproti roku 2016 zaznamenalo pojištění malých a středních podniků. Co se týká odvětvové struktury, dominovala opět skupina strojů a dopravních prostředků (77% všech obchodů), což odpovídá 33 mld. Kč. V uplynulém roce obdržel EGAP 8 oznámení pojistných událostí, což je nejméně od roku 2003 (případ turecké elektrárny).
V rozpravě dále vystoupili:
Helena Langšádlová – jaká investice na Slovensku potřebovala garance společnosti EGAP?
Jan Procházka – v pojišťovnictví obecně funguje zákon velkých čísel a pravděpodobnosti. Pojišťovna dělá tisíce malých obchodů a nějakým způsobem se napočítá pravděpodobnost defaultů. Co se týká Slovenska, tak i celý loňský letošní rok je ve znamení restrukturace JE Mochovce.
Marian Jurečka – v roce 2017 jsou nové země, do kterých se pojišťovalo, kde české firmy vstupovaly, je tam nastíněn rok 2018 – kolik bude očekávaný vývoj na konci čtvrtého čtvrtletí, jak se vyvíjejí malé a střední podniky, jak se to bude, nebo nebude dařit plnit?
Jan Procházka – snaží se každý rok 2-3 země nově přidat, objevují se nemocnice v Laosu, Gabonu, Ázerbájdžánu. Co se týká malých a středních firem, tak tam jsme v prvním kvartálu zažili složitější období, posílil se obchodní tým, byly platební problémy s Kubou – pak se podařilo vyřešit. Letos je na tom EGAP relativně dobře v obchodní politice i ve vymáhání.
Marian Jurečka - v roce 2017 bylo oznámeno 8 nových pojistných událostí, z hlediska struktury teritorií je možné to doplnit, zda je Rusko na první příčce, nebo jaké další země tam jsou?
Jan Procházka – největší obchodní aktivita v Rusku byla v roce 2006–2007, 2011. Pojistná událost přišla až po bankovní krizi, která byla v Evropě, a potom následovala druhá vlna v době rublové krize. Když se propadlo Rusko, tak některé projekty se týkaly spekulací na obsazenost budovy, spekulovalo se na vybrané nájemné a úvěr byl v eurech a nájemné se platilo v rublech. V letech 2016–2017 přišla druhá vlna těchto záležitostí, nějakým způsobem jsme zvolnili platební kalendáře, tak aby byli schopní ruští dlužníci platit, ale ani se zvolněným kalendářem ochota a vůle nebyla, Rusko se tam objevuje stále. Jsou tam i nové země, objevuje se tam Kuba. Je vidět, že je relativně normální stav, v rámci ekonomického růstu jsme nějak finančně posílili.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně Květa Matušovská přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdržel – usnesení č. 96
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151293)
7)
Informace o podpořeném financování za rok 2017 – sněmovní tisk 225
Informaci za r. 2017 předložil Jaroslav Výborný, generální ředitel ČEB – ČEB v roce 2017 u nás podpořila český vývoz financování ve výši 4,3 mld. Kč, tato částka byla rozprostřena do 180 obchodních případů, hospodaření banky skončilo čistým ziskem ve výši 257 milionů korun. Nevznikl žádný nárok na dotaci ze státního rozpočtu. Strategií v posledních letech je hlavně diversifikace teritoriální – je vidět na největším loňském obchodním případu, což byla dodávka do Indonésie, což je teritorium, které se objevilo poprvé v této velikosti v našich aktivitách. Je snaha o diversifikaci objemovou, odráží se hodně na počtu případů, který byl rekordní za dobu existence ČEB. Více než půl miliardy korun šlo na podporu malých a středních firem. Co se týče kapacit managementu – je stále věnována problematickým případům z minulosti, nové případy za poslední roky nepřibývají. Letos se podpoří financování vývozu ve výši zhruba 5,5 – 6 mld. Kč, z čehož přibližně polovina jde na dodávky na dostavbu JE Mochovce na Slovensku. Třetí blok elektrárny by měl být spuštěn do testovacího provozu v polovině příštího roku. Hospodaření banky by letos mělo skončit ziskem v řádu stovek milionů korun, v tuto chvíli je aktuální odhad cca 300 mil. kč. Nebude se žádat o žádnou dotaci ze státního rozpočtu.
Zpravodajka Monika Oborná – co se týká ČEB, z hlediska objemu byl v r. 2017 dominantním produktem přímý vývozní odběratelský úvěr. Financování ČEB vloni ze 75 % sloužilo českým vývozcům v sektoru dopravního a přepravního strojírenství, nejvyšší nárůst znamenala kategorie potraviny a zemědělské produkty na úroveň 9,2 %. Nejvýznamnější roli v teritoriálním rozložení podpory exportů v minulém roce hrála Asie – téměř 69.5%, za ní Latinská Amerika a tato teritoria nahradila Ruskou federaci (vliv mezinárodních sankcí). V roce 2017 se Rusko podílelo na objemu financovaného exportu jedním procentem, ale i přesto Ruská federace zůstává zemí s největším podílem na úvěrovém portfoliu České exportní banky, následuje Turecko, Slovensko a Ázerbájdžán.
V rozpravě dále vystoupili:
Marián Jurečka – cílem není, aby se zmenšovaly exportní úvěry do Ruské federace, cílem je, aby podíl rostl, aby rychle rostly jiné trhy na jiných kontinentech. Ve srovnání s rokem 2016–2017 byl objem do Ruska stejný? Jak je to v roce 2018 a jak to bude z hlediska teritorií?
Jaroslav Výborný – u Ruska je hlavní důvod vliv mezinárodních sankcí, nejsou schopní najít partnery takové, aby byly sankce respektovány. Za rok 2016 největší případ, který banka udělala, byl do Ruska. Transakce do Ruska jsou a bylo to jedno z dominantních teritorií. Je velká aktivita v záp. Africe (Angola, Senegal, Ghana), dvě největší transakce, které má banka v tuto chvíli rozjednány, jsou na státní riziko do Senegalu – dodávky pro ministerstva.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně Květa Matušovská přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 13 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 97
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151294)
8)
Návrh poslanců Patrika Nachera, Jaroslava Faltýnka, Martina Kolovratníka, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě – sněmovní tisk 200 (HMG)
Návrh zákona za předkladatele představil poslanec Roman Kubíček (zastoupil posl. Patrika Nachera)
– změna zákona se týká toho, že velkoobchody by neměly patřit do stejného procesu jako maloobchody a měly by být vyjmuty z těch dnů, kdy se zavírá. Důvodem je to, aby maloprodejci mohli nakupovat ve velkoobchodech a nějakým způsobem v konkurenčním prostředí obstát, protože v zákoně existuje výjimka pro prodejní plochy do 200 m2. Tyto malé krámy se zásobí ve velkoobchodě a nemá to velkou logiku. Ve velkoobchodech pracovní doba přesto probíhá a ve dnech svátků se neprodává, ale probíhají inventury atd. Návrh usnesení je přerušit po dobu pozměňovacích návrhů.
Předkladatel Patrik Nacher – hlavní argument v tomto případě u toho velkoobchodu neplatí, hlavní argument odpůrců je ten, aby lidé trávili volný čas nebo svátky se svými rodinami, nikoliv v nákupních centrech. V tomto případě je to vyloučeno, protože ve velkoobchodech na základě živnostenského zákona mohou nakupovat i jiní podnikatelé nebo živnostníci. Původní záměr byl dle § 90 proto, aby tam nebyl apetit to rozšiřovat na všechny obchody na straně jedné a na straně druhé, naopak rozšiřovat to na všechny svátky, přidávat tam neděle, soboty apod. To se nestalo, je to ve druhém čtení, to znamená, očekává se celá řada PN.
Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a vnitřního obchodu, MPO
– v nedávné době vyšlo sdělení EK, které řeší sektor v 21. století. Jedna z bariér otevírací doba, liberální přístup se vítá. Podle něj je návrh správný – to, co žádá EU.
Květa Matušovská – má podezření, že tento návrh je předložený, aby se zrušil zákon jako celek.
Zpravodajka Helena Langšádlová – novela platí od 1. 10. 2016 a později přednese usnesení.
V rozpravě dále vystoupili:
Jiří Bláha – je třeba se zamyslet nad podstatou svátků. Svátek je den pracovního klidu, volna, záleží, jak je významný. Nesouhlasí se zrušením svátků. Zavedly se proto, aby si lidé v první řadě uvědomili, co je to za den, a aby ho strávili tím, že nebudou v práci. Opatření, které se navrhuje, je nesystémové. Pokud zná situaci na pracovním trhu, 90 lidí nechce do práce o svátcích. Pracovat chtějí ti, kteří pracují načerno nebo brigádně, aniž by bylo odvedeno sociální a zdravotní, ve většině obchodů pracují i agenturní pracovníci. V čem to slouží našemu státu? Považuje to jako diskriminaci pracujících i podnikatelů. Není jednoduché pro řadu podnikatelů, aby si domluvili reálnou smlouvu s nájemcem, nájemce nutí podnikatele, že ve svátek musí mít otevřeno. Řada firem vstupovala i do smluv s obchodními řetězci v době, kdy vlastně byla jiná ekonomická situace na trhu práce.
Leo Luzar – názory na navrhovanou změnu ze strany zaměstnanců, odborových svazů upozorňují, že podobný návrh byl při vzniku tohoto zákona, kde byl rozporován, vnímá se to jako určitý krok ke zrušení zákona. V rámci projednávání se přiklání k tomu, aby se nejdříve hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu. V případě zamítnutí se totiž nemusí stanovovat harmonogram.
Marian Jurečka – v zákonu o státních svátcích v par. 3 se hovoří, že státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu. Člověk může být v tu dobu v práci, pokud je třeba zabezpečit činnosti nutné pro fungování společnosti, tedy i fungování maloobchodu. Zákonná úprava říká, že o vyjmenovaných o státních svátcích tyto obchody budou zavřeny. Zamyšlení – jestliže v den, kdy nebude otevřeno, tak ostatní společnost si může zajistit tu službu nějakou jinou formou, tzn. nakoupí si den předem. Mělo by se respektovat a těch 8 dnů mít zavřeno. (př. Rakousko, Bavorsko – je zavřeno i v neděli).
Patrik Nacher – podpora malých podnikatelů, se kterými počítá původní návrh, obchody do 200 m2 mají otevřeno i o svátcích. Nebylo to uděláno se záměrem. Je pro to, aby zákon neplatil jako celek. Obchodní domy a řetězce – tzn. firmy, které jsou a prodávají, tak v návrhu nejsou, proč jsou zmíněny?
Martin Kolovratník – současná podoba podle něj není správná právě v tom, že jsou to jen některé svátky a nejde se v tom orientovat, v který svátek je, nebo není otevřeno. Systém chybí. Prosí o podporu, původní návrh – pouze velkoobchod – logiku dává. Opět se to vrací k evropské legislativě. V okolních státech je regulován pouze maloobchod.
Petr Dolínek – tento zákon platí dva roky a podle něj by se k tomu už neměli vracet. Není poptávka, aby 24. 12. běžel velkoobchod, nevidí potřebu mít otevřeno.
Jan Bauer – přiklání se k posl. Nacherovi, vadí mu, že se nabourává princip svobodného podnikání, pracovníci velkoobchodu si zaslouží o svátcích odpočinek, pracovníci multikin a aquaparků (průmysl zábavy
a odpočinku) o svátcích pracují. Nesouhlasí s návrhem usnesení na zamítnutí.
Helena Langšádlová – jde o nadbytečný zákon, před přijetím tohoto zákona bylo v naprosté většině obchodů zavřeno.
Pavel Staněk – snaha zasahovat do svobody občana je přehnaná. Dejme občanovi svobodu, aby se rozhodl.
Jiří Bláha – navrhuje oslovit všechny firmy, aby se vyjádřily, aby se mělo představu, jak to funguje.
Na závěr rozpravy se nejprve hlasovalo o návrhu na zamítnutí: 7 pro, 8 proti, 1 se zdržel.
Poté místopředsedkyně Květa Matušovská přečetla návrh usnesení, o kterém se hlasovalo.
Hlasování: 16 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 98
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151295).
9)
11537/18 - Návrh rozhodnutí Rady o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro obchod a udržitelný rozvoj CETA zřízeném podle Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejím členskými státy na straně druhé, k sestavení seznamu osob, které jsou ochotny zastávat funkci člena panelu podle kapitoly dvacet tři a kapitoly dvacet čtyři dohody /KOM(2018) 580 v konečném znění/
Návrh rozhodnutí Rady o postoji představil Vladimír Bärtl, náměstek ministra, sekce zahraničního obchodu, MPO – CETA byla podepsána 30. 10. 2016, je rok prozatímně prováděna, ČR byla mezi prvními státy EU, která tuto obchodní dohodu podepsaly, ratifikovaly a má pozitivní dopady na ekonomiku – výnos stoupl o 20 %. Tento trend je v letošním roce ještě výraznější. Zaznívá požadavek, aby byl mezinárodní obchod šetrný vůči živ. prostředí. CETA tato pravidla globálního obchodu pomáhá vytvářet. EU a Kanada mají vysoký standard výrobků a uplatňují jedny z nejpřísnějších norem na světě, co se týká práce a živ. prostředí. CETA zahrnuje specifické kapitoly na podporu obchodu a udržitelného rozvoje, strany se zavazují dodržovat mezinárodní standardy práce a živ. prostředí, jsou zde ustanovení o odpovědnosti firem nebo i proti klimatické změně. Na provádění této části dohody dohlíží výbor pro obchod a udržitelný rozvoj a zapojena je také občanská společnost. V Kanadě bude diskutována otázka sestavení panelu expertů pro řešení případných sporů mezi stranami. EU nominovala zavedené experty na otázky životního prostředí a pracovní problematiku a výčet je obsažen v rozhodnutí Rady, toto rozhodnutí musí být členskými státy EU formálně potvrzeno. Požádal o souhlas se stávajícím zněním návrhu rozhodnutí v zájmu zajištění řádného plnění závazků k rozvoji dohody CETA.
Zpravodaj Leo Luzar – součástí CETA jsou panely, které mají sloužit k řešení sporů. Zástupci jsou z Kanady a Evropské unie. Vzniká diskuzní panel, který by měl řešit tyto problémy. Z tohoto titulu je to jednoduchý návrh. V rámci EU byly některé státy, které vyjadřovaly určitou obavu ze smlouvy CETA, nebyla to jen Česká republika, států bylo více. Evropská unie dává jména rozhodců. Navrhuje, aby Česká vláda navrhla za Českou republiku do tohoto panelu člověka, který by hájil názory za Evropskou unii, které jsme v rámci projednávání deklarovali. Navrhuje pozměněné usnesení, že se bere na vědomí návrh rozhodnutí a žádá se vláda, aby zvážila, zda za ČR nedoplnit osobu, která je ochotna zastávat funkci člena paneli dle kapitoly 23 a kapitoly 24 dohody.
V rozpravě dále vystoupili:
Veronika Kuchyňová Šmigalová, zástupkyně náměstka pro řízení sekce mimoevropských zemí, MZV – dotazuje se, jestli to může fungovat už na tento panel, nebo jenom na nějaké budoucí expertní panely, nebo seznam osob, které jsou ochotny zastávat funkci člena do budoucnosti.
Leo Luzar – jedná se o databázi jmen, tzn. že je výzva k doplnění jména. Usnesení hovoří k tomu, aby česká vláda doplnila do panelu člověka, který by mohl funkci zastávat. Mohlo by to zvednout prestiž CETA v ČR.
Na závěr rozpravy místopředsedkyně Květa Matušovská přečetla návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 99
(viz http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=151297)
10)
Informace z podvýboru
Nejsou žádné hlášené.
11)
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Příští schůze výboru proběhne 10. 10. 2018 – na programu mimo jiné bude: novela zák. o pobytu cizinců na území České republiky (ST 203), evropské dokumenty (k digitální ekonomice).
Hlasování o závěrečných usneseních (hlasovací listiny) jsou přílohou tohoto zápisu a naleznete je zde:
http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1309&td=22&cu=17.
Jiří KOHOUTEK v. r. Radim FIALA v. r.
ověřovatel výboru předseda výboru
Zapsala: Hana Dibelková
Dne: 5. 10. 2018
Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru
8
