Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2020
8. volební období
ZÁPIS
ze 44. schůze
hospodářského výboru,
která se konala dne 9. září 2020
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1
místnost č. 306
Přítomni: Petr Dolínek, Radim Fiala, Martin Jiránek, Marian Jurečka, Pavel Juříček, Martin Kolovratník, Roman Kubíček, Helena Langšádlová, Leo Luzar, Květa Matušovská, Vojtěch Munzar, Patrik Nacher, Monika Oborná, Petr Pávek, Ondřej Polanský, Pavel Pustějovský,
Omluveni: Ivan Adamec, Jan Bauer, Jan Birke, Jiří Bláha, Milan Feranec, Jiří Kohoutek, Zuzana Ožanová, Pavel Staněk
PROGRAM:
1)
Schválení programu schůze
Schůzi výboru zahájil a řídil předseda Radim Fiala; načetl omluvy a stručně představil program, o kterém se následně hlasovalo – hlasování: 12 pro, 0 proti, 0 se zdrželo.
2)
Vládní návrh zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic) – sněmovní tisk 834
Návrh zákona předložila náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Martina Tauberová; s odkazem na koronavirovou krizi upozornila na možnosti pouze jednoho jediného dodavatele klíčového výrobku - vzešla nutná diverzifikace obchodních vztahů s vnímáním rizik na obchodní scéně; již v r. 2018 diskuze o možnosti prověřování rizikových investic bezpečnostní Radou státu; 03/2020 apel na členské státy EU zavést mechanismus screeningu zahraničních investic, právě z důvodu narůstajícího příchodu investorů z 3. zemí s jinými, než ekonomickými zájmy (projekce politického vlivu a přístup k technologiím), s důsledky predátorského skupování ve stěžejních oblastech; u nás dosud absence tohoto prověřovacího mechanismu; v r. 2019 přijetí celounijního rámce, který definuje principy prověřování zahraničních investorů a dává povinnost členským zemím, aby do 11. 10. 2020 zavedli sdílení informací, aktivní zapojení do jejich výměny a zavedení kontaktního místa v rámci státní správy na EU úrovni; přiblížila dosavadní průběh ST v PS; nastínila záměry předkládaného NZ, který umožňuje eliminovat zmíněná rizika a udrží strategické, technologické i výrobní kapacity; přítomné stručně seznámila s nástroji, které daný NZ bude v rámci těchto opatření umožňovat, včetně vyhodnocování rizik a reakcí na ně; při sestavování NZ zohlednění i inspirace v okolních státech, kde dané již funguje; předkládaný národní mechanismus obecně zohledňuje efektivitu, lehkou pochopitelnost pro všechny strany, konzistenci a co nejmenší administrativní náročnost; v rámci jasných pravidel se očekává udržení příznivého podnikatelského prostředí s možností ČR jako lákavějšího cíle pro bezproblémové investory; jediná prahová hodnota 10 % vychází ze závěrů hodnocení v jiných zemích, kde tento mechanismus již dlouhodobě funguje a je považován za relevantní (v souladu se stanoviskem OECD); tabulkový materiál se stanovisky MPO k podaným PN
(viz https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&td=22&cu=44).
Zpravodaj Pavel Juříček zmínil nezbytnost přijetí předkládaného zákona; předložený NZ považuje za důkladný a důsledný; stručně zopakoval jednotlivé mechanismy, které obsahuje; podrobněji popsal dvojí rizika spojená s nebezpečnými investicemi; vyjádřil se k hodnotě
10 % s odkazem na koncentraci světa v rámci ochrany kontinentů a jednotlivých národních států; v daném kontextu poukázal na rozmělněnost investic i 10 % hranici zakotvenou v obchodním zákoně pro svolání valné hromady – stručně objasnil spojitost; na závěr zmínil předložené pozměňovací návrhy;
V rozpravě dále vystoupili:
Martina Tauberová – doplnila definice zahraničního investora v rámci množství investorů a investic v ČR, kde většina pochází z Německa, Holandska, Lucemburska a Rakouska, není paušálně vztahován k členství v EU – za MPO ctí možnost fungování investorů a toku kapitálu v rámci jednotného vnitřního trhu; v NZ je pojem investora z třetí Země (myšleno - z mimo EU); současně se jedná o subjekt působící v EU, ale je z třetí země ovládán;
Martin Kolovratník – v rámci podaných PN poukázal na jejich logičnost s odkazem na obdobné problémy řešené u „liniového zákona“ ve vazbě na stavební zákon; prostřednictvím PN cítí řešení možné budoucí problematiky, zatíženosti ministerstva i očekávané nejistoty pro investory především z důvodu nejasných lhůt; obecně návrh podporuje, vnímá jeho nutnost přijetí;
Martina Tauberová – nejistota pro investory je eliminovaná pravomocí v rámci mechanismu konzultace oslovit a iniciovat dopředu - zrychlené správní řízení, v jehož průběhu lze řešit oprávněné obavy, kde následně bude vydáno potvrzení o nerizikovosti z bezpečnostního hlediska; ke zmíněným lhůtám uvedla, že MPO neposuzuje investory samostatně, ale existuje řada relevantních partnerů pro získání stanovisek – některé jmenovala; v kostce popsala celkový proces schvalování pro spuštění screeningového mechanismu - lhůta je jednoznačně daná;
Vojtěch Munzar – jako zástupce předkladatele PN posl. Adamce přítomným vyargumentoval důvody a záměr předloženého; obecně se vyjádřil kladně ke screeningovému NZ – důležité pro ochranu základní bezpečnosti infrastruktury apod.; některé aspekty v oblasti efektivity, pochopitelnosti a menší zatíženost administrativou vidí jako ohrožující konkurenceschopnost v ČR a současně nejasnost v podnikatelském prostředí, což daný PN narovnává – odůvodnil na reálných příkladech; k předložení PN vedlo možné riziko korupčního potenciálu v rámci kompetencí; jednotlivě objasnil všechny změny podávané prostřednictvím PN (% hodnota, lhůty, zakázání investic a retrospektiva zákona);
Martina Tauberová – reagovala; zopakovala stanoviska obsažená v úvodním vystoupení a odůvodnění z předloženého vypořádání MPO k jednotlivým PN;
Petr Pávek – praxe z posledních let v rámci 10 % minority poukazuje na mnohdy větší podílovost než 49 % z hlediska uplatnění v mocenských ambicích, zejména v poměru vůči vloženým prostředkům; přístup jednotného trhu EU – souhlas, ale je v rámci předkládaného zohledněno, že i v rámci EU jsou lokality, kde je vlastnictví společnosti nedohledatelné, pokud investice jdou prostřednictvím právnických osob; podporuje PN v oblasti lhůt – smysluplné;
Martina Tauberová – v rámci příprav NZ se vycházelo z již fungujících principů; snaha MPO o vydefinování přínosů; výsledkem kompromisní cesta; zaměření se primárně na investory z třetích zemí, ale současně i na společnosti z EU (např. Holandsko), kde bude definována oblast vstupu investic, potenciál bezpečnostního ohrožení, s cílem zjistit vlastníka společnosti; v případě nedohledatelného vlastníka prokazatelně z třetí Země, bude dané podléhat screeningu;
Helena Langšádlová – vyjádřila podporu NZ v předkládané podobě; standart existence takového zákona; ČR má povinnost chránit zájmy republiky, kontrolovat investice; poděkovala za vysvětlení důvodů a ohledů, které vedly k předložení; poukázala na potíže přinesené Covidovou epidemií a jejich eliminaci tímto zákonem;
Leo Luzar – poukázal na nejasnost původu kapitálu, kterou v zákoně postrádá – jeho těžkou prokazatelnost; různé státy EU mají různé podmínky pro zakládání společností;
Martina Tauberová – díky zavedení screeningového mechanismu vzniká unikátní příležitost veškeré nejasné případy subjektů působících na trhu EU a potencionálních investorů v ČR konzultovat v rámci evropských mechanismů o sdílení informací, které se zavádí 11. října 2020; jakékoliv případy budou sdíleny a bude moct být vyjasňována zkušenost s danými subjekty - jejich pozadí v případě podobných investic v jiných státech; vznikne fundovaná znalost, o jaký subjekt se jedná;
Oto Šimák, ředitel odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací MPO – potvrdil slova nám. Tauberové; doplnil - za každým kapitálem vždy končí beneficient a ten je důležité znát; pokud investor odmítne podat tuto informaci, jde o potenciálně problémového investora a nedojde ke schválení jeho investic;
Leo Luzar – řečenému rozumí; trvá na skutečnosti, že případné uplatnění § tohoto zákona na zmíněné případy nejasností v původu kapitálu, zákon neobsahuje - uvedl příklad;
Martina Tauberová – ošetřeno v § 2 písm. c odst. 1, který definuje subjekt, na jehož základě se hodnotí riziko;
Oto Šimák – osobně je přesvědčen, že uváděné obavy naplňuje právě uvedený § 2 v kombinaci s
§ 3 - citoval pasáže zmíněných zákonů a jejich využití;
Petr Dolínek – stručně v rámci předložených PN posl. Birke reagoval na stanoviska MPO uvedená ve vypořádání; dané změny podrobněji popsal; poděkoval za souhlas MPO s některými dílčími věcmi; k § 5 odst. 14 zmínil akceptaci v rámci vyjádřeného ze strany MPO; změnu v § 15 odst. 9 citoval a obhájil podstatu a procesování s výhledem do budoucna;
Marian Jurečka – větší míra inspirace německou legislativou v rámci obdobného historického právního základu by byla na místě; vyjádřil se k původu kapitálu a jeho trasování; zastává osobní názor, že v praxi je nerealizovatelné – uvedl na příkladu přílivu kapitálu z čínských bank; PN podporuje;
Petr Pávek – zaujat poznámkou o neposkytnutí informací; řada investorů používá různé lokality z důvodů daňových optimalizací a je tedy využit neidentifikovatelný kapitál i v rámci jednotného EU prostoru na vyvedení (pomocí konsolidace účetních uzávěrek nebo jiných technik) – má obavy z jejich zájmu o získání investic pro ČR z důvodu úřednických mašinérií i nepředvídatelného prostředí; uvedené vidí jako vysoké riziko; PN podporuje;
Martina Tauberová – vázáni lhůtami je; lhůty jsou nastaveny jasně, včetně lhůty pro vládu, která musí rozhodnout na základě postoupených informací o nesmírně citlivém případu i v případě možného zamítnutí; povinnost je daná; transparentnost vůči investorům ze zákona plyne;
Petr Pávek – požádal o srozumitelnou odpověď u příkladu: v případě investora v citlivé oblasti, resp. screenovaného subjektu který osloví MPO a nedojde k dodržení lhůt na úrovni vlády, zda vzniká právo žalovat ČR s vyhlídkou úspěchu, popř. vzniká-li prostor k sankci pro ČR?;
Oto Šimák – zákon lhůty pevně stanoví včetně lhůty pro rozhodnutí vládou; uvedená situace popisuje nedodržení zákona vládou – nevidí jako důvodné toto zákonem upravit; implicitní úprava připuštění teoretického nerozhodnutí, by mohla vést k dávání prostoru nerozhodování ve velmi citlivých případech; považuje za nesprávné toto zákonem ošetřit z podstaty věci; odkázal na velmi rigidně nastavené termíny v rámci doběhnutí jednotlivých řízení v jasně definované době;
Martina Tauberová – v případě rozhodování vládou se bude jednat o citlivé případy ohrožující národní bezpečnost a veřejný pořádek, kde je lhůta 45 dní pro rozhodnutí ve formě usnesení – na místě není vyvolávání pochybnosti o možném nerozhodnutí;
Leo Luzar – reagoval na PN, se kterými nesouhlasí - důvod objasnil;
Pavel Juříček – doporučil nesvazovat ČR nástrojem, který by potenciálně mohl vést k arbitrážním řízením na mezinárodní úrovni; odkázal na uvedené lhůty a procesy, které zákon obsahuje;
Petr Dolínek – k uvedenému se vyjádřil, obavy vzal na vědomí, předložený PN přesto obhajoval; postrádá v NZ pokrytí oblasti médií – stručně odůvodnil; do budoucna by bylo vhodné tuto oblast do zákona zakotvit;
Martina Tauberová – zákon oblast médií obsahuje; držitelům celoplošných licencí pro rozhlasové a televizní vysílání i vydavatelům deníků s nákladem 100 tis. denně zákon ukládá povinnost, v případě vstupu zahraničního investora, ministerstvo notifikovat;
Petr Pávek – posl. Juříčka oslovil s dotazem, zda je jako zpravodaj se zněním zákona spokojen;
Pavel Juříček – potvrdil principiální spokojenost; drobné úpravy posl. Adamce označil za přijatelné – v části přechodných ustanovení doporučil částečný souhlas (viz odůvodnění MPO); PN posl. Birke odmítnul a odmítnutí odůvodnil;
V podrobné rozpravě zpravodaj Pavel Juříček vyzval přítomné k hlasování o PN
(viz https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&td=22&cu=44);
Hlasování:
1. PN str. 2 (posl. Birke): MPO + zpravodaj nesouhlas – 2 pro, 7 proti, 5 se zdrželo;
2. PN str. 4 (posl. Birke): MPO + zpravodaj souhlas – 15 pro, 0 proti, 0 se zdrželo;
3. PN str. 5 (posl. Birke): MPO + zpravodaj souhlas (ve změněném znění) – 11 pro, 2 proti,
2 se zdrželi;
4. PN str. 6 (posl. Birke): MPO + zpravodaj nesouhlas – 1 pro, 9 proti, 5 se zdrželo;
5. PN str. 12 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 10 proti, 2 se zdrželi;
6. PN str. 13 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 4 pro, 9 proti, 2 se zdrželi;
7. PN str. 14 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 10 proti, 2 se zdrželi;
8. PN str. 18 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 6 pro, 7 proti, 2 se zdrželi;
9. PN str. 18 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 8 proti, 4 se zdrželi;
10. PN str. 19 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 3 pro, 8 proti, 4 se zdrželi;
11. PN str. 19 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 4 pro, 10 proti, 1 se zdržel;
12. PN str. 22 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 4 pro, 9 proti, 2 se zdrželi;
13. PN str. 24 (posl. Adamec): MPO + zpravodaj nesouhlas – 2 pro, 6 proti, 6 se zdrželo;
14. závěrečné usnesení HV: 14 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 322
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181565).
3)
Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka Státního fondu dopravní infrastruktury za rok 2019
– sněmovní tisk 923
Výroční zprávu představil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica; povinné ze zákona; předložena výboru SFDI i dozorčí radě – schválena; ověřeno nezávislým auditorem; předložen vládě – schválena 29. 6. 2020; v r. 2019 proinvestováno v oblasti dopr. infrastruktury 95,6 mld. Kč – historicky nejvyšší objem finančních prostředků; pro další roky navyšování výdajů; celkové příjmy 95,5 mld. Kč – největší podíl dotace ze státního rozpočtu; mandatorní příjmy (dálniční kupony, silniční daň a spotřební daň
9,1 %) - nepokryjí nutné potřeby; v r. 2019 pozitivní a stabilní trend výdajů SFDI; 49,7 mld. Kč uvolněno do pozemních komunikací, 43,4 mld. Kč do železniční infrastruktury a 1,5 mld. Kč do vnitrozemské vodní cesty;
Zpravodaj Martin Kolovratník porovnal uvedené v kontextu návrhu SR pro r. 2019, které v minulosti bylo rozporováno nedostatečností finančních prostředků – následně navýšeno; zopakoval stěžejní výdaje; součástí 2,9 mld. Kč na krajské silnice II. a III. tříd; doporučil ke schválení; požádal o zodpovězení 1) příprava PPP projetu D4 – jaká je fáze, 2) porovnání fungování nového mýtného systému s původním;
V rozpravě dále vystoupili:
Zbyněk Hořelica – o PPP projektu ve spolupráci s MD je průběžně HV i PPD informován; SFDI řeší otázku financování; současně se hradí náklady spojené s přípravou – poradce; po uzavření finančního vypořádání smluv s koncesionáři bude hradit platbu za dostupnost; 01/2020 skončil soutěžní dialog → připravena zadávací dokumentace, která 03/2020 byla rozeslána třem konsorciím se zájmem o projekt; koronavirové dění mělo vliv na přípravu → posunutí termínu na 08/2020 a následně
17. 9. 2020 dojde k obdržení nabídek → vyhodnocování → předpoklad konec roku předložení a projednání Vládou; pro PS k dispozici v I. čtvrtletí 2021; II. čtvrtletí 2021 ambice o finanční uzavření smluv s koncesionáři a 2 pol. r. 2021 zahájení fyzické realizace; v závěru požádal o podporu po předložení do PS; ad 2) porovnání a vývoj příjmů je sledován; v minulosti příjmy na straně SFDI přeplněny (mýto, kupony i daň); r. 2020 odhaduje propad cca 4,8 mld. Kč (1 mld. Kč spotřební daně, 1,2 mld. Kč daň silniční a kupony 1 mld. Kč, mýtné 1,7 mld. Kč); u mýtného pro srovnání v 01/2020 propad 113,5 mil. Kč, 02/2020 120 mil. Kč, 03/2020 115 mil. Kč; propad za I. Q v porovnání s r. 2019 činí
349 mil. Kč, za období 04 – 08/2020 1,4 mld. Kč;
Na závěr rozpravy zpravodaj Martin Kolovratník přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 11 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 323
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181566).
4)
Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2019 – sněmovní tisk 878
Výroční zprávu uvedla předsedkyně Rady ČTÚ Hana Továrková; v loňském roce se ČTÚ věnoval přechodu na DVB-T2, nyní přechod úspěšně končí – krátce okomentovala; zbývající dva multiplexy v držení ČTÚ – předpoklad přípravy aukce ještě letos; aukce na kmitočty 700 MHz a 3,5 GHz – akt. probíhá přihlašování, v loňském roce a letos na jaře a v létě přípravné práce – uzávěrka přihlášek 30/9, poté krátké školení a zahájení aukce; poštovní služby – proběhla velká kontrola ČP – výsledek příznivý (snaha pošty o modernizaci, rozumný přístup v rámci stávající legislativy, důraz zákazníků na spolehlivost doručení, než rychlost – povoleny dva rychlostní režimy); 11/2020 zahájení nového procesu udělení licence na univ. službu – zahájena debata o nastavení nové univ. služby – udržitelná, financovatelná ze str. státu, role státu v ČP.
Zpravodaj Leo Luzar na úvod zmínil změnu ve vedení ČTÚ na počátku r. 2020; v r. 2019
– problematický rozjezd aukce kmitočtů – čelila výrazné kritice; situace v ČP – dořešení úhrady čistých nákladů za roky minulé (v r. 2018 prošetření čistých nákladů přerušeno EK – dotaz na současnou situaci).
V rozpravě vystoupili:
Hana Továrková – k ČP: EK zahájila standardizovaný proces, náklady neodsouhlasila, probíhá prověřování – uvedla důvody (ČP předložila jiným způsobem vypočítané náklady, po půl roce stáhla
a předložila nový výpočet – podobná výše, jiný způsob); Zásilkovna a Mediaservis se soudí s EK
o přiznání vyplacených a notifikovaných nákladů – předpoklad rozhodnutí 15/10; snaha ČTÚ o roli mediátora v tomto sporu; akt. v ČR působí 37 poskytovatelů poštovních služeb – možní zájemci o univ. službu; zahájení jednání s MPO a MV o budoucnosti ČP – možné rozdělení na dvě oblasti – jedna oblast spravující zájmy státu (výrazně transparentnější účetnictví);
Patrik Nacher – dotaz na aukci kmitočtů – časový předpoklad, příchod nového operátora; ochrana spotřebitele – kapacita úřadů ve vztahu k řešení ADR sporů, mimosoudních – dotaz na kapacitu pracovníků ČTÚ;
Hana Továrková – aukce: 7/8 vyhlášeno výběrové řízení na držitele nájmu na licence na 700 MHz a 3,5 GHz, 30/9 konec – bude jasné, kolik je přihlášených subjektů, poté zahájení školení – podrobněji popsala, zahájení ostré aukce nejpozději na počátku listopadu 2020 – okomentovala proces, před Vánoci předpoklad ukončení; spory o zaplacení – ročně cca 40 – 50 tis. ročně; u klasických spotřebitelských sporů výrazné snížení; od 1/1/2021 dva nové nástroje ČTÚ pro spotřebitele – možné sankce pro operátory při nedodržení např. rychlosti a kvality internetu; ČTÚ v létě schválil přes nesouhlas operátorů způsob kontroly kvality – např. co musí obsahovat spotřebitelská smlouva – rychlost, která bude ve smlouvě, musí běžet 90 % dne, výkyv nesmí být větší než 10-20 % po zbytek dne; chystají propagaci směrem k veřejnosti; zmínila kontroly – na podzim poštovní služby (nejen ČP, ale především ostatních poskytovatelů), na jaře kontroly kvality; z dubnové novely ZEKu vyplývá nová povinnost pro ČTÚ – tzv. srovnávač – okomentovala;
Vojtěch Munzar – dotazy – odhadovaný termín spuštění služeb čtvrtého operátora, ceny datových služeb – rozdíly mezi nabídkami pro veřejnost a firemní zákazníky – bylo řešeno?
Hana Továrková – souhlas s vysokou cenou dat v ČR, VO nabídky jsou nad MO nabídkami
– uvedla příklady; popsala jednání s rakouským regulátorem; uvedla, že na jaře chystá revizi frekvencí a akt. spektra – není využíváno; stav trhu není dobrý; zmínila, že závazky z 2G a 3G aukce již dávno neexistují; čtvrtý operátor: intenzívní rozhovory Sazky s Nordic (již má pásmo) – příp. společné spuštění odhadem v příštím roce, jinak odhad cca za 1,5 roku;
Martin Jiránek – odhadl, že v r. 2022 reálně první velké kampaně na nižší ceny neomezených tarifů;
Patrik Nacher – zopakoval svůj dotaz ohledně kapacity pracovníků úřadu – očekává růst spotřebitelských podnětů a ADR sporů; informace z ostatních úřadů – rozšiřování kompetencí, počty pracovníků stejné nebo se snižují;
Hana Továrková – zmínila jednání na MF; nová agenda pro ČTÚ, ale počet pracovníků ani financí nenavýšen (naopak náklady seškrtány); upozornila na zastaralé a nedostatečné techn. vybavení úřadu; srovnala finanční ohodnocení pracovníků ČTÚ a ERÚ – ČTÚ v průměru o více než 10 tis. Kč méně na pracovníka – sídlo v Praze; kapacita v Praze na hraně snesitelnosti;
Roman Kubíček – není přesvědčen, že příchodem čtvrtého operátora nastane změna cen
– bude ještě nutný tlak; ceny neomezených dat jsou ostudou ČR; problémy s agendou a platovými podmínkami má problém řada úřadů – uvedl např. NKÚ, SÚJB atd.; ČTÚ supluje činnost soudů;
Hana Továrková – identifikovali pochybení všech tří velkých operátorů na jednom z trhů; zmínila sílu lobbingu Deutsche Telekom na EU; sdílení sítí s O2 začíná hrozit vypínáním stanic, kde nedává ekonomický smysl – obrovský problém, příprava strategie; ČTÚ podcenil závazky z minulých aukcí; pokrytí dálnic a železnic – problém; avizovala novelu ZEKu – čistá implementace, ochrana spotřebitele, možnost zásahu do sdílení (nová kompetence úřadu); rozhodovací agendy – kompetence rozděleny mezi soudy a ČTÚ – pravděpodobně požádá o přesun pod ČTÚ – vysvětlila;
Martin Jiránek – rád bude na novele ZEKu spolupracovat – uvedené dává smysl; není velkým optimistou, že příchodem nového operátora se něco zásadně změní;
Marian Jurečka – pokrytí na železnici – problém i s hlasovými službami; rovněž vyjádřil pochybnost o snížení cen po příchodu čtvrtého operátora – otázka regulace ze str. státu;
Hana Továrková – vyjádřila se k pokrytí na železnici – zahájila jednání ve spolupráci s MPO, MD, SŽ, ČD apod. – dva problémy – nedostatečné osazení sajty a vybavení vlaků repeatery;
Patrik Nacher – srovnání cen u operátorů s bankovními poplatky – evidentní postupný pohyb směrem dolů; od čtvrtého operátora rovněž neočekává zázrak; není zastáncem větší regulace ze str. státu;
Martin Kolovratník – vyjádřil se k pokrytí na koridorech – příslib GŘ SŽ, že budou činěny kroky vůči operátorům; dobrý podnět – bude se mu věnovat na správní radě SŽ;
Martin Jiránek – politický a mediální tlak na sevření nůžek – ohromné rozdíly, velký problém
– cca 6 mil. lidí s cenou 100 až 200 Kč a cca 1,5 mil. lidí platících cca 1 tis. Kč – snaha, aby úřady
a firmy zvládly zdražení od cca 50-100 Kč – poté možné snížení ceny pro těch cca 1,5 mil. Kč – větší účinek, než příchod nového operátora;
Marian Jurečka – reagoval na posl. Nachera – bez regulace EU v oblasti roamingu by ceny klesaly ještě hodně dlouho; popsal kooperaci obcí a lidí v jeho mikroregionu – dohromady přes 3 tis. SIM karet – vysoutěžená cena naprosto odlišná; 5G sítě – chybějící komunikace směrem k široké veřejnosti
– naráží na velký odpor, nutná osvěta; vybavení vlaků repeatery – požádal ČTÚ o pokyn vůči dopravcům a tendrům krajů;
Patrik Nacher – zmínil červencový seminář na téma 5G sítí, mají v plánu zopakovat na podzim – uvítá účast zástupce ČTÚ.
Na závěr zpravodaj Leo Luzar shrnul diskusi, krátce ji okomentoval a přednesl návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 10 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 324
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181571).
5)
Informace o podpořeném financování za rok 2019 – sněmovní tisk 919
Informaci představil generální ředitel ČEB, a.s. Jaroslav Výborný; ČEB za r. 2019 podpořila export úvěry a zárukami ve výši cca 3,7 mld. Kč; nejvýznamnější transakce jsou uskutečňovány formou syndikací s komerčním bankovním sektorem – celkově byl export z ČR podpořen za cca 7,5 mld. Kč; tři nejvýznamnější teritoria – Turecko (projekt ve výstavbě vodní elektrárny), Rusko (několik menších transakcí), Senegal (podpora projektů výstavby a modernizace regionálních letišť); od r. 2015 klesající trend poptávky po financování objemově větších projektů; v posledních letech se daří stabilizovat kvalitu úvěrového portfolia; klesá podíl úvěrů v selhání; na závěr konstatoval, že za posledních 6-7 let banka nemá žádný nový výrazný ztrátový úvěr.
Zpravodajka Monika Oborná pouze doplnila, co bylo řečeno; v r. 2019 pokračovala i tradiční podpora malých a středních podniků – realizováno 65 nových úvěrových a záručních smluv.
V rozpravě nikdo další nevystoupil, zpravodajka Monika Oborná přednesla návrh usnesení,
o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 9 pro, 9 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 325
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181568).
6)
Informace o pojišťování vývozu se státní podporou v roce 2019 – sněmovní tisk 920
Informaci představil generální ředitel EGAP, a.s. Jan Procházka; v r. 2019 podpořený export za více než 40 mld. Kč do 35 zemí světa – kromě standardních destinací přibyly země jako Thajsko, Mongolsko, Uzbekistán, Turecko, Bulharsko, Senegal, Ghana; v produktovém portfoliu nedochází k výraznějším změnám; nárůst podpory malých a středních firem; vymáhání – 546 mil. Kč ze zemí jako jsou Kuba, Rusko, Kazachstán, Ukrajina, Tádžikistán, Arménie; okomentoval situaci kolem obchodního případu Adularya; vyjádřil se rovněž k zárukám – přijato cca 58 žádostí, 46 schváleno, na jistinách úvěrů zajištěno 10,2 mld. Kč, obory – strojírenství, doprava, automotive, ocelářství, porcelán, oděvnictví.
Zpravodajka Monika Oborná stručně doplnila, co bylo řečeno; nejúspěšnější produkt z pohledu pojištěného objemu bylo pojištění investic v zahraničí.
V rozpravě dále vystoupili:
Martin Kolovratník – zmínil příklad firmy SOMA z Lanškrouna – popsal její současnou situaci; konkurenční firmy na zahraničních trzích mají konkurenční výhodu – dostávají od svých států podporu levného financování, pojištění – firma SOMA na tuto podporu nedosáhla – dle jejich názoru jde o špatnou politiku státu, zaměřit se na podporu exportu finálních produktů;
Jan Procházka – perfektně fungující rodinná firma, je prostř. EGAP aktivně podporována; v některých případech nelze podpořit – problémem je protistrana, zahraniční odběratel; podrobněji tento případ popsal.
Na závěr rozpravy zpravodajka Monika Oborná přednesla návrh usnesení, o kterém se
následně hlasovalo.
Hlasování: 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 326
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181570).
7)
Zvýšení zabezpečení železniční dopravy v České republice
Bod uvedl předseda Radim Fiala; do programu byl zařazen na žádost místopředsedy výboru Mariana Jurečky; stručně uvedl důvody zařazení; opatření MD medializovaná, přesto k nehodám dále dochází;
Marian Jurečka – poděkoval za zařazení bodu; požádal o podrobnosti v oblastech: technického zabezpečení, pracovní, legislativní, pracovně – právní, dozorové a kontrolní – jaká je fáze realizace, popř. výhled; v případě potřeb zanesení do stávající legislativy nabídl bezodkladné projednání a schválení s podporou napříč politickým spektrem;
Radim Fiala – požádal o podrobnější vyjádření k již medializovanému a co je v plánu do budoucna v rámci bezpečnosti na železnici;
Jan Sechter, náměstek ministra dopravy – na úvod se představil v nové roli náměstka; pracovní skupina na MD zastoupena managementem i odborníky z praxe; nově ministrem řízeny všechny sekce zabývající se problematikou bezpečnosti, nejen u diskutovaných nehod; změny jsou chystány v technické oblasti (infrastruktura, vozidla) → novela drážního zákona v podobě legislativního posílení ve vymahatelnosti na strojvůdcích (kritický prvek v bezpečnosti); změna vyhlášky v pracovní době a době odpočinku – vnitrostátní režim, režijní jízdné atd.; v diskuzích i oblast železničních a silničních mostů – bezpečnost, dozorování, investiční výhled; řeší se otázky železničních přejezdů; kácení zeleně v okolí tratí; zmínil finanční záruky nad vyjmenovaným – formy EU dotací;
Jindřich Kušnír, ředitel odboru drážní dopravy MD – shrnul situaci z blízké i minulé doby v oblasti nehodovosti; upozornil na dosavadní absenci bezpečnostního vlakového zabezpečovače železniční sítě; s podrobným komentářem provedl přítomné prezentací: „Zvýšení bezpečnosti na české železnici“ (viz https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&td=22&cu=44);
Radim Fiala – požádal o komentář k dnešní nehodě v Kdyni na Domažlicku;
Jan Kučera, ředitel Drážní inspekce – na úvod zmínil pokles nehodovosti na železnici pro r. 2020 oproti zvyšování následků doprovázející dosavadní nehody; vyjádřil se ke srážce vlaku s technickým vozidlem na železnici z dnešního dne; z dosavadního se nejedná o projetí návěstidlem (chybu strojvedoucího); vznikla analýza příčin mimořádných událostí (55 % ročně způsobí externí vliv; 14 % technická závada, ostatní pokrývá lidský faktor – r. 2017 28 %, r. 2019 33 %); kvitoval přijímání opatření MD k potlačování selhání lidského faktoru (ETCS systém); informoval o 5 leté statistice s nulovou úmrtností cestujících na železnici, zaviněných pouze z příčin na straně železnice;
Radim Fiala – reagoval mediálním boomem v oblasti nehodovosti na železnicích, který naznačuje veřejnosti a ta to tak i vnímá, nepřiměřený nárůst se zdravotními následky pro zúčastněné; vede k potlačování důvěry veřejnosti v tento typ přepravy – společnost tlačí na větší bezpečnost;
Helena Langšádlová – základní podmínkou pro tuto přepravu (veřejnou službu) je bezpečnost a spolehlivost; i přes prezentované statistiky nelze ustupovat z oblasti bezpečnosti; osobně velmi četné využívání tratě směr Beroun – upozorňuje na nespolehlivost v dochvilnosti spojů; nutné navyšování bezpečnosti a komfortu, nikoliv naopak; uvedených 55 % způsobeno externími vlivy – požádala o analýzu – je na místě snížení uvedených %;
Jan Kučera – Drážní inspekce neodpovídá za bezpečnost, zjišťuje příčiny nehod a poté navrhuje opatření ke zmírnění vzniklého; v rámci externích případů se jedná o střety na železničních přejezdech a osoby vstupující do dráhy;
Helena Langšádlová – požádala o konkrétní analýzu externích případů;
Jan Kučera – momentálně k dispozici není; je možné zjistit; z 500 – 600 nehod / rok je cca 300 zapříčiněno pohybem osob na trati, 130 případů se týká nehod na železničních přejezdech, ostatní přírodní vliv; po vyloučení zmíněných individuální zapříčinění externích vlivů;
Helena Langšádlová – zopakovala žádost o analýzu externích vlivů u případů s rizikem se zraněním, smrtí nebo materiálně velkou škodou;
Jan Kučera – s odkazem na uvedené nechápe zadání požadované analýzy; u externích vlivů ke zmíněným rizikům takřka nedochází;
Václav Nebeský, generální ředitel ČD, a. s. – seznámil přítomné se statistikou nehodovosti v osobní dopravě; z pohledu krizového řízení je za 1. pol. r. 2020 počet nehod zaviněných ze strany železnice 6 v porovnání se 128 nehodami na železničních přejezdech; za r. 2019 bilancováno 736 mimořádných událostí v osobní železniční dopravě, z toho 200 na vrub železnice, zbylých 536 zapříčiněno externím vlivem;
Marian Jurečka – poděkoval za dosud uvedené; je již nějaký zpracovaný podklad v rámci očekávaných legislativních úprav, popř. v jakém časovém horizontu lze očekávat v PS; poukázal na zbytečné prodlevy v nařízené vládou od 1. čtvrtletí 2021, očekával platnost již letos; požádal o vysvětlení podmínek pro technické přestávky strojvedoucích mezi turnusy, směnami apod. – očekává se do budoucna vytvoření systému (průkaznost v digitální nebo papírové formě nástupu směny apod.); zpochybnil personální obsazenost v oboru strojvedoucích, popř. finanční ohodnocení této profese; vidí jako možný důsledek současného stavu; plán postupného zabezpečování tratí v horizontu do r. 2030 považuje za velmi zdlouhavé; poukázal na možnost zpřísnění trestů prostřednictvím zákona o provozu na pozemních komunikacích v kontextu nehod na železničních přejezdech; na konkrétním případu funkce návěstidel zmínil nynější max. povolenou rychlost 100 km/h – bývala nižší (30 km/h); načetl návrh usnesení požadovaného usnesení k tomuto bodu;
Květa Matušovská – převzala řízení schůze;
Jan Sechter – termín 1. čtvrtletí pro plnění je realistický; dřív možné, je ale potřeba dát prostor pro vypořádání se změnami dopravcům; 15. 12. je interní termín pro přijetí; monitoring licencí bude identifikátorem pro jednotlivé jízdy strojvedoucích – konkretizoval fungování;
Jindřich Kušnír – monitoring licencí strojvedoucích navržen aktuálně v NZ o drahách, čeká k projednání PS; transpoziční novela, do které bylo vloženo diskutované ustanovení; systém umožní drážnímu úřadu kompletní přehled o strojvedoucích všech dopravců i konkrétních jízdách od – do (nelze použít způsob známý ze silnic v podobě tachografů);
Martin Hořínek, prezident sdružení ŽESNAD – bezpečnost vnímá a řadí na nejvyšší pozice; podporuje nejrychlejší a nejbezpečnější způsob zavedení bezpečnosti - ETCS systém; obavy z nákladu financí na instalaci (odkázal na představení systému na schůzi PPD); vidí jako jedinou cestu, kterou se v rámci bezpečnosti posunout; nehodovost na železnici není, i přes četnost z poslední doby, nijak alarmující; varoval před přijímáním neuvážených rozhodnutí;
Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic, státní organizace - r. 2030 je vizí cílové podoby železniční sítě v ČR z pohledu vybavenosti významných a mezinárodních tras včetně koridorů a celostátních tras systémem ETCS; nyní rozpracování i realizace projektů; r. 2023 (Olomouc – Kuničov) zprovozněn ETCS systém; následovat budou další koridory; k diskutovanému systému ETCS, předložené prezentaci „Zvýšení bezpečnosti na české železnici“ i všeobecné bezpečnosti se vyjádřil z pohledu Správy železnic; výhledově by měla SŽ být nositelem dat pro jejich následné zpracování dopravci; bezpečnost na přejezdových zařízeních se postupně plní; pilotní spuštění kamerového systému na přejezdu v Úvalech – umožňuje plnohodnotné čerpání záznamu v rámci šetření; v r. 2020 spuštění celkem na 13 kamerových systémů na nejrizikovějších místech - vše v koordinaci s PČR; osazování kamerovým systémem naráží na nevůli místních samospráv (starostů); nezávisle na nehodách v oblasti návěstidel je rozpracován stěžejní předpis, účel konkretizoval; zmíněná trasa Beroun – Praha nemá podporu starostů pro modernizaci a investice - vyzvali pouze k rekonstrukci a max. rychlosti 90 km/h;
Petr Pávek – vyjádřil nespokojenost k průběhu diskuze; navzdory zaznění konstruktivních pohledů, postojů i návrhů na řešení cítí těžkopádnost v přístupu ke změnám na železnici; v rámci mediální štvanice k označení viníka nehod, např. v podobě strojvedoucích (lidského faktoru) postrádá opačný efekt – odměňování strojvedoucích, mediální náborovou kampaň do pozic strojvedoucích pro jejich dostatek na trhu práce apod.; souhlasí s možným efektivnějším řešením v rámci novodobých technologií; PS je nakloněna pomoct železniční dopravě, očekává smysluplnější návrhy v oblasti legislativy; statistiky nehodovosti opřel i o zvýšený výskyt nových železničních přejezdů osazených značkou STOP, mnohdy nemají opodstatnění z pohledu bezpečnosti – doporučil lepší koordinaci při vyhodnocování; podporuje zastoupení železnice nejen v osobní dopravě;
Jan Sechter – debata se strojvůdci není vedena pouze prostřednictvím zájmového sdružení, ale i jednotlivci; připravena jsou školení, jízdy na simulátorech; obhájil osazování pouze dopravní značkou železničních přejezdů;
Václav Nebeský – ve stavu aktuálně 3.800 strojvedoucích – historicky poprvé se jedná o plný stav - 250 ve výcviku; k personálu i budoucí generaci je přistupováno zodpovědně; zkostnatělost v daném nevidí; vybalancovat ekonomickou stránku věci označil za těžké; přes poskytování veřejné služby se jedná o a. s.; podniková kolektivní smlouva je daleko bezpečnější než zákoník práce nebo vládní nařízení 589; konkretizoval opatření plynoucí z legislativních úprav, ke kterým ČD již přistupuje; chování ČD i v rámci komerčního prostředí označil za zodpovědné;
Jiří Svoboda – označení železničních přejezdů ve spojení silniční komunikace není věcí železniční infrastruktury; v poslední době enormní osazování vyšší formou bezpečnosti u všech rizikovějších přejezdů; zmínil umocnění osobní, nákladní i příměstské dopravy na železnici v průběhu posledních let oproti ostatním odvětvím v posledních letech při stále stejných podmínkách majetku i rozsahu sítě – uvedl příklad z praxe;
Martin Kolovratník – v rámci podpory infrastruktury i přednesené prezentace vyslovil plný souhlas; doporučuje vše podporovat v představeném schématu; u statistiky nehod zaviněných lidským faktorem je potřeba zasáhnout; shrnul dosavadní, zdlouhavý proces stávajících NZ týkajících se železničního odvětví v PS; v podobě nově předloženého nevidí reálně schválení v tomto volebním období – doporučil doplnit do existujícího NZ;
Petr Pávek – nepovažuje vše jím řečené za negativní; dnes uvedené kroky chválí; nábor na pozice strojvedoucích, plynoucí benefity… nejsou mediálně vidět, např. v porovnání s náborem řidičů pro veřejnou dopravu; kolektivní smlouvu označil za příliš benevolentní;
Květa Matušovská – dosud uvedená shrnula; odkázala na další možnou diskuzi při projednávání zákona o drahách;
Na závěr přednesli Marian Jurečka ve spolupráci s Martinem Kolovratníkem návrh usnesení, o kterém se následně hlasovalo.
Hlasování: 8 pro, 0 proti, 0 se zdrželo – usnesení č. 327
(viz https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=181569).
8)
Různé
Předsedající Květa Matušovská informovala o semináři podvýboru pro energetiku k
problematice teplárenství v ČR dne 8. října 2020 ve Státních aktech; o usnesení se nehlasovalo, HV již nebyl usnášeníschopný.
9)
Informace z podvýborů
---
10)
Návrh termínu a pořadu příští schůze výboru
Příští schůze výboru proběhne ve středu 23. září 2020.
Hlasování o závěrečných usneseních (hlasovací listiny) jsou přílohou tohoto zápisu a naleznete je zde:
https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=3506&ido=1309&td=22&cu=44.
Květa MATUŠOVSKÁ v. r. Radim FIALA v. r.
ověřovatelka výboru předseda výboru
Zapsaly: Kateřina Tůmová, Dana Vosátková
Dne: 14. září 2020
Za správnost: Kateřina Tarant, tajemnice výboru
11
