Snadné přidání nového datasetu

Jednání výborů PSP 3600-12-20181108


VýborKontrolní výbor
Datum jednání8. listopadu 2018
Číslo jednání12
Zápis z jednání
        
Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2018 8. volební období ZÁPIS z 12. schůze Kontrolního výboru, která se konala dne 8. listopadu 2018 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1, místnost č. 206 Čtvrtek 8. listopadu 2018 Přítomni: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák Omluveni: posl. P. Bělobrádek, posl. M. Kalousek, posl. V. Munzar, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral Hosté: dle prezenční listiny Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. R. Kubíček. Předseda výboru posl. R. Kubíček zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty. Navrhl program jednání 12. schůze Kontrolního výboru dle pozvánky: 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 261/ – pokračování (přerušeno na 11. schůzi Kontrolního výboru) 2. Návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019 3. Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2019 4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu poskytované na veřejnou službu v drážní osobní dopravě 5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/06 – Peněžní prostředky určené na modernizaci dálnice D1 6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/05 – Výstavba, modernizace a rekonstrukce dálnic 7. Sdělení předsedy, různé 8. Návrh termínu a programu 15. schůze výboru. Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/. 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 261/ – pokračování (přerušeno na 11. schůzi Kontrolního výboru) Náměstek ministryně financí T. Vyhnánek uvedl, že se jedná o pozměňovací návrh, který by měl významným způsobem zjednodušit administrativu spojenou s finanční kontrolou pro nejmenší obce. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že Kontrolní výbor projednávání této novely přerušil na 11. schůzi. Po shodě s MF byl předložen pozměňovací návrh, který ulehčí administrativu svazkům obcí a nejmenším obcím do pěti zaměstnanců v tom, že můžou mít externí kontrolu. Tato směrnice členským státům ukládá povinnost nastavit si systémy řízení a kontroly veřejných financí. Dále uvedl, že po dohodě s MF se uskuteční seminář, na který budou pozváni zástupci obcí a municipalit. V obecné rozpravě vystoupili: náměstek ministryně financí T. Vyhnánek (Navrhl přizvat na plánovaný seminář také zástupce Senátu.) a posl. R. Kubíček (Uvedl, že seminář by mohl být uskutečněn v lednu příštího roku.) V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček nechal hlasovat o předloženém pozměňovacím návrhu (viz příloha zápisu č. 2). S tímto pozměňovacím návrhem byl vysloven souhlas (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/. Dále na návrh předsedy – zpravodaje výboru posl. R. Kubíčka bylo hlasováno o celém usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku náměstka ministryně financí Tomáše Vyhnánka a po rozpravě I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 261/ schválila ve znění těchto pozměňovacích návrhů: 1. V článku I se bod 4 zrušuje. Dosavadní body 5 až 10 se označují jako body 4 až 9. 2. V článku I bod 4 (původně bod 5) zní: „ 4. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Působnost dobrovolných svazků obcí (1) Dobrovolné svazky obcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací. (2) Dobrovolné svazky obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. (3) Dobrovolné svazky obcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.“.“. 3. V článku I bod 5 (původně bod 6) zní: „5. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Orgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.“ a odstavec 3 se včetně poznámky pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6“.“. 4. V článku I bod 6 (původně bod 7) zní: „6. V § 26 se doplňují odstavce 6 až 8, které zní: „(6) U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí. (7) U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva. (8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy.“. “. II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy; III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 58 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/. 2. Návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019 S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda ÚDHPSH V. Weis. Uvedl, že ÚDHPSH vznikal ve velkých bolestech a bez zásadní administrativní pomoci. Kapitolní sešit, který ÚDHPSH předložil, odpovídá realitě. Dále uvedl, že kapitolní sešit nezaznamenal od loňského roku zásadní změny v tom smyslu, že odhady, které byly provedeny ze strany MV, byly realistické. V současné době ÚDHPSH analyzuje jednotlivé postupy a provádí kontroly v rámci svěřené agendy. Konstatoval, že kontrolní činnost ÚDHPSH je limitována správním a kontrolním řádem. Uvedl, že výdaje ÚDHPSH pro příští rok nejsou navrženy nižší, než byly v tomto roce. Zásadní část výdajů tvoří výdaje na platy. Provozní výdaje zůstaly na zhruba stejné úrovni. Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček. Uvedl, že příjmy ÚDHPSH jsou nula a výdaje jsou plánovány částkou 34, 816 mil. Kč. Konstatoval, že toto je v rozporu s tím, co bylo avizováno při vzniku ÚDHPSH, kdy náklady měly být cca poloviční. Počítalo se s tím, že kontrolu budou provádět dle zákona především členové úřadu. Pozastavil se nad tím, že ÚDHPSH uvádí, že vidí jako velkou administrativní zátěž zákonem stanovenou povinnost zveřejňovat na internetových stránkách úřadu výroční finanční zprávy politických stran a hnutí. Konstatoval, že textová část návrhu rozpočtu je zcela nedostatečná. Dotázal se, proč v registru smluv není uvedena nová smlouva na IT služby s agenturou NAKIT, když stará smlouva vypršela k 31. 10. 2018. Dále se dotázal, proč úřad nárokuje větší nájemné, než je uvedeno v uzavřené smlouvě. V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Uvedl, že dříve KV část činností ÚDHPSH dělal. Každý z členů úřadu by měl být zodpovědný za určitou oblast. Dále uvedl, že je třeba návrh rozpočtu vypracovat detailně.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že není zájmem úřadu, aby se i nadále nacházel v budově Státní železniční dopravní cesty a platil nájemné. Dále uvedl, že výdaje na fungování úřadu z téměř poloviny tvoří výdaje na platy.), posl. L. Černohorský (Dotázal se na navýšení počtu zaměstnanců a co by mělo být jejich náplní práce.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že v oddělení kontroly a správního řízení je momentálně šest zaměstnanců. Smyslem navýšení počtu míst je, aby mohli reálně provádět kontroly.), posl. I. Nevludová (Uvedla, že v předkládaném rozpočtu vidí velké nepoměry. Jako příklad uvedla položku poštovní služby, která je rozpočtována ve výši 220 tis. Kč a NKÚ ji má rozpočtovanou ve výši 70 tis. Kč. Dotázala se, jak ÚDHPSH došel k takovým částkám.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, co je náplní práce pěti členů kolegia ÚDHPSH – čtyř členů a předsedy.), posl. J. Bláha (Uvedl, že návrh rozpočtu úřadu obsahuje nesmyslně navýšené částky, které neodpovídají možným nárokům. V loňském roce předseda ÚDHPSH uváděl, že výše rozpočtu je dána potřebou dovybavení nového úřadu. Dále uvedl příklady některých nesmyslně vysokých položek, např. studená voda je rozpočtována na jednoho zaměstnance ve výši cca 100 litrů na den.), posl. I. Nevludová (Uvedla, že např. NKÚ má v návrhu rozpočtu na konzultační a právní služby rozpočtováno 750 tis. Kč, kdežto ÚDHPSH má na tyto služby rozpočtováno téměř 2,5 mil. Kč, což je velký nepoměr.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Krátce reagoval na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že ÚDHPSH nemá 450 zaměstnanců jako NKÚ, ale pouze 6 pracovníků v oddělení kontroly a správního řízení, proto musí nárokovat některé externí služby.), člen ÚDHPSH T. Hudeček (Uvedl, že členové úřadu přebírají také část agend oddělení kontrol a správního řízení, zejména na začátku. Dle jeho názoru je nereálné, aby na kontroly chodil člen úřadu sám. Dále uvedl, že proběhly sněmovní volby, prezidentské volby a senátní volby, kde má úřad naplánováno provést sérii kontrol. K tomu se váže i regulérní administrativní činnost úřadu.), posl. P. Staněk (Konstatoval, že při efektivitě, kterou zde zástupci ÚDHPSH popisují, bude mít úřad kolem 150 zaměstnanců a bude evidovat a hlídat nesmysly. ÚDHPSH by mohl např. kontrolovat hospodaření jenom největších politických stran. Vyslovil obavu, že se míjí účel úřadu s tím, jak je dnes koncipován.), posl. V. Koníček (Uvedl, že údaje v návrhu rozpočtu ÚDHPSH jsou opravdu výrazně nadnesené. Jako příklad uvedl položku studená voda, která byla rozpočtována pro rok 2018 ve výši 29 tis. Kč, pro rok 2019 ve výši 35 tis. Kč, ale skutečnost vykázaná v Monitoru jsou 4 tis. Kč v roce 2018. Podobně je to u položky elektrická energie, která byla rozpočtována pro rok 2018 ve výši 155 tis. Kč, pro rok 2019 ve výši 170 tis. Kč, ale vykázaná spotřeba je pouze 7 tis. Kč v roce 2018.), posl. T. Martínek (Dotázal se, jaká je běžná denní náplň práce jednotlivých členů úřadu.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Krátce odpověděl na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že ÚDHPSH nemůže kontrolovat cíleně jenom politické strany, které se například dostaly do Poslanecké sněmovny.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že pokud ÚDHPSH nebude provádět kontrolu formou výběru vzorků, není schopen zkontrolovat všechny politické strany.), posl. P. Staněk (Krátce reagoval na odpověď předsedy ÚDHPSH.), člen ÚDHPSH T. Hudeček (Uvedl, že u zhruba 250 aktivních politických subjektů každoročně naskakují povinnosti, které ÚDHPSH musí zkontrolovat minimálně formálně, např. obligatorní povinnost každoročně předložit výroční finanční zprávu. Něco jiného jsou kontroly na místě. Uvedl, že je důležité nalézt klíč a metodiku kontrol na místě. Konstatoval, že se ÚDHPSH částečně utápí v obligatorní kontrole.), posl. J. Bláha (Konstatoval, že návrh rozpočtu ÚDHPSH je nedostatečný, položky jsou neodpovídající a zavádějící.), posl. V. Koníček (Pozastavil se nad tím, že předseda ÚDHPSH vůbec nereagoval na některé dotazy. Konstatoval, že ÚDHPSH neplní některé zákonné povinnosti. Jako příklad uvedl, že ÚDHPSH zveřejnil v Registru smluv pouze 3 smlouvy za rok 2018.), posl. L. Černohorský (Opakovaně se dotázal, co mělo být náplní práce pro tři nové zaměstnance.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Krátce reagoval na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že s ministryní financí dohodl navýšení počtu pracovníků o 2 systemizovaná místa, ale usnesením vlády došlo ke krácení peněz. ÚDHPSH potřebuje navýšení o 2 až 3 pracovníky – jednoho analytika a dva právníky.) a ředitelka odboru 14 MF M. Bílková (Potvrdila, že opravdu došlo ke krácení výdajů na platy za neobsazená místa. Při snižování rozpočtu bylo přihlédnuto zejména ke stavu nároků z nespotřebovaných výdajů. MF u malých kapitol za neobsazená místa nesnižovalo absolutní počty míst, ale pouze prostředky na platy s tím, že v okamžiku, kdy se místa podaří obsadit, tak je MF připraveno prostředky převést. Za tímto účelem je ve Všeobecné pokladní správě na příští rok vytvořena zvláštní položka, kde jsou tyto prostředky soustředěny.). V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. V. Koníček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka a po rozpravě I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019 schválila ve výši příjmů 0 tis. Kč a ve výši výdajů 34 816, 619 tis. Kč; II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání Rozpočtového výboru; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S takto navrženým usnesením nebyl vysloven souhlas (2 pro; 2 proti; 4 se zdrželi). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/. Z důvodu nepřijetí usnesení byl z projednávání tohoto bodu vypracován záznam č. 59 následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise, zpravodajské zprávě poslance Vladimíra Koníčka, stanovisku ředitelky odboru 14 Ministerstva financí Marie Bílkové a po rozpravě I. konstatuje, že při hlasování o schválení návrhu rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019 byli z přítomných 8 poslanců 2 pro, 2 proti a 4 se zdrželi; Usnesení nebylo přijato. II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto záznamem seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání Rozpočtového výboru; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto záznamem seznámil předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. 3. Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2019 S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že celkové příjmy jsou 467,940 tis. Kč, celkové výdaje 868,813 mil. Kč. Tento návrh odpovídá výši vládního návrhu, celkové výdaje jsou navrhovány v částce necelých 869 mil. Kč. Což je o 190,8 mil. Kč více, než je schválený rozpočet výdajů roku 2018. Navýšení je způsobeno rozpočtem výdajů na výstavbu sídla, které je v současné době ve fázi, kdy by mělo být v nejkratší době vyhlášeno výběrové řízení. Celkové náklady na výstavbu sídla v roce 2019 jsou rozpočtovány částkou 309,5 mil. Kč. Návrh výdajů pokrývá projektové, stavební a další činnosti, vedoucí k realizaci stavby. S ohledem na připravovanou změnu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým by mělo dojít k navýšení stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů a jednorázového navýšení všech platů zaměstnanců o 500 Kč, bude třeba navýšit závazný ukazatel rozpočtu NKÚ Platy a ostatní platby za provedenou práci, povinné pojistné placené zaměstnavatelem, včetně příslušného převodu do FKSP a souvztažně i celkové výdaje rozpočtové kapitoly. Jedná se o částku 29 361,208 tis. Kč, která v předpokládaném návrhu rozpočtu není. Dalším problémem je požadavek MF na zkrácení prostředků na platy o neobsazená místa nad 3 %. Dle návrhu MF by navýšení závazných ukazatelů činilo pouze 14 286, 620 tis. Kč, což je pro kapitolu NKÚ problém. V současné době má být tato hranice míry fluktuace 3 %. Míra fluktuace NKÚ byla ale vždy vyšší a za uplynulých pět let činila v průměru 6,4 %. Druhá záležitost je, že MF odvozuje výpočet neobsazených míst ze statistických přepočtených počtů za uplynulé období, což neodpovídá aktuálnímu skutečnému počtu zaměstnanců. Ke dni 1. 11. 2018 pracuje na NKÚ 479 zaměstnanců, to je 96,8 % celkového počtu systemizovaných míst NKÚ. Skutečný počet neobsazených míst k 1. 11. 2018 tedy dosahuje 3,2 % nad administrativní hranicí, kterou vytyčilo MF, a je nižší, než průměrná míra roční fluktuace na NKÚ. V případě schválení toho návrhu by NKÚ chyběly v rozpočtu prostředky na platy zaměstnanců. Požádal členy KV, aby podpořili návrh celkových výdajů v kapitole ve výši 898,174 226 mil. Kč. Upozornil na to, že se NKÚ pokoušel řešit problém platů zaměstnanců prostřednictvím nařízení vlády č. 341/2017 Sb., kde úspěšný nebyl a MPSV sdělilo, že touto cestou změnu provést nelze. Pozitivní je, že dne 25. 10. 2018 souhlasila ministryně práce a sociálních věcí se změnou způsobu odměňování zaměstnanců NKÚ s tím, že za nejvhodnější považuje využít postup obsažený v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, zmiňovaný sněmovní tisk 236. Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že navrhne, aby Kontrolní výbor schválil celkové výdaje ve výši navrhované prezidentem NKÚ. Zdůraznil, že výše platů pracovníků NKÚ musí být ve výši platů úředníků pod služebním zákonem, ne nižší. Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupila ředitelka odboru 14 Ministerstva financí Marie Bílková. Uvedla, že postup MF navazuje na usnesení vlády z května tohoto roku s tím, že bylo stanoveno, že neobsazená místa v počtu vyšším než 5 % budou zrušena. Neobsazená místa v počtu nad 3 % nebudou zrušena, ale budou sníženy prostředky na platy a příslušenství příslušným kapitolám. Pokud se tato místa podaří obsadit, MF finanční prostředky kapitolám převede. Vzhledem k datu usnesení vlády byla pochopitelně jako východisko brána data za 1. čtvrtletí tohoto roku. Je pochopitelné, že v průběhu roku nastal vývoj a některé kapitoly již nějaká volná místa obsadily. Na toto je možné reagovat buď pozměňovacími návrhy, nebo v průběhu roku rozpočtovými opatřeními dle aktuálního stavu obsazenosti pracovních míst. Konstatovala, že v případě NKÚ je poměrně obvyklé, že je několik pracovních míst, která se nedaří obsadit z nejrůznějších důvodů. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifickou kapitolu, tak MF upravilo redukci, aby nebyla tak přísná, a návrh odpovídá pouze krácení za platy. Uvedla, že návrh redukce se kompenzuje s nárůstem prostředků na platy, ke kterému mezitím došlo a který bude pozměňovacím návrhem promítnut i do kapitoly NKÚ. V obecné rozpravě vystoupil posl. R. Zlesák (Uvedl, že NKÚ je průkopníkem v tom, že nové sídlo NKÚ staví v rámci informačního modelu BIM. Dotázal se, zda je reálné v roce 2019 vyčerpat celou rozpočtovanou částku na výstavbu sídla ve výši 309,5 mil Kč.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že NKÚ je v projektování v systému BIM průkopníkem ve státní správě.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že se NKÚ s MMR a MPO dohodlo, že toto bude pilotní projekt ve státní správě. KV a RV v minulém období schvalovaly usnesení, kterým byly přidělovány částky do jednotlivých let. Proti tomu je NKÚ ve skluzu, ale proti harmonogramu NKÚ v zásadním skluzu není. Dále uvedl, že nedošlo k žádné úpravě, kdy by bylo nutné posunout termín výstavby. Nespotřebované prostředky by byly převedeny do nespotřebovaných nároků a využily by se na výstavbu v roce následujícím.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda NKÚ stále plánuje, že v roce 2019 započne s realizací stavby.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že o tom není pochyb.), posl. J. Bláha (Vznesl podnět pro KV z oblasti zpracování dat a služeb ICT ve státní správě, zda by stát neušetřil, kdyby si sám dělal softwary.), posl. T. Martínek (Uvedl, že by se přikláněl k tomu, aby se vedení zaměřilo na možnost náhrady některých komerčních software za bezplatný software apod.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že v této oblasti NKÚ komunikuje s MV a snaží se o posun. Konstatoval, že se společností SAP se podařilo uzavřít rámcovou smlouvu, ale není s ní úplně spokojen. ČR by se měla inspirovat a jít „baltskou cestou“.). V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku ředitelky odboru 14 Ministerstva financí Marie Bílkové a po rozpravě I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2019 schválila ve výši příjmů 467,940 tis. Kč a ve výši výdajů 898 174,226 tis. Kč; III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání Rozpočtového výboru; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 60 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/. 4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu poskytované na veřejnou službu v drážní osobní dopravě S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že se jedná o kontrolní závěr poměrně staršího data. Kontrolovaným obdobím byly roky 2013 až červen 2015. Kontrola byla prováděna od června 2015 do ledna 2016. Kontrolu prováděl a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Adámek, který již není členem Kolegia. NKÚ se zaměřil na dotovanou osobní vlakovou dopravu. Prověřoval, jakým způsobem MD zajišťovalo vlakové spoje, jak Českým drahám kompenzovalo ztráty z provozu vlakových linek nebo jak otevíralo trh dalším dopravcům. U Českých drah NKÚ prověřoval, zda podnik požadoval kompenzace ztrát z provozování vlakových linek ve správné výši a konstatoval, že největší problém je, že MD k datu ukončení kontroly neotevřelo trh pro další dopravce. Podle plánu vlády z roku 2011 to mělo být do konce roku 2015 a měla být vysoutěžena čtvrtina všech dotovaných celostátních linek. Otevírání trhu bránily především opakující se problémy mezi Českými drahami a dalšími potenciálními dopravci, které se měly vyřešit v roce 2011. Především se jednalo o užívání nádraží Českých drah ostatními dopravci. Resort nerozhodl ani o tom, jestli a případně za jakých podmínek by se mělo sjednotit vzájemné uznávání jízdenek mezi přepravními společnostmi. Ministerstvo tak nadále přispívalo pouze Českých drahám jako jedinému dotovanému dopravci na vlakové linky. V roce 2010 dostával podnik za jeden ujetý kilometr 105 Kč, v roce 2014 se cena zvýšila o jednu pětinu na 125 Kč. Počet ujetých kilometrů, které najely vlaky Českých drah, klesl oproti roku 2010 o 12 %. Celkem dostal podnik v roce 2014 na dotacích 13,4 mld. Kč, z toho 4,2 mld. Kč od MD na celostátní linky a 9 mld. Kč od krajů na regionální vlakové linky. Vláda tento kontrolní závěr projednala dne 7. 11. 2016 a přijala usnesení č. 982. V této kontrolní akci MD nepodalo odvolání. MD u vybraných hlavních oblastí uvedlo navrhovaná nápravná opatření a opatření k odstranění nedostatků, která považovalo NKÚ za dostatečná. Se zpravodajskou zprávou vystoupil  zpravodaj výboru posl. P. Staněk. Uvedl, že kontrolní akce je sice staršího data, ale nápravná opatření byla termínována k 31. 12. 2017, a to nápravné opatření č. 3 - připravit metodiku pro vykazování nákladů a výnosů z provozování veřejné drážní dopravy a nápravné opatření č. 4 – v rámci jednání o smlouvách o veřejných službách a dle možností i v rámci sjednávání dodatků těchto smluv z hlediska MD požadovat rozdělení předpokládaných i skutečných nákladů i výnosů podle jednotlivých linek. U tohoto nápravného opatření je stanoven termín 31. 12. 2019. Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy L. Němec. Uvedl, že vláda schválila svým usnesením závěr této kontroly, kde byla identifikována některá nápravná opatření. Z pohledu MD lze poukázat důraz NKÚ na oblasti zkvalitnění dopravního plánování. MD již vydalo nový dopravní plán, který je podstatně podrobnější než předcházející. V tuto chvíli do této oblasti MD zasahuje formou novely zákona o drahách, který schválila vláda a kde je snaha o určité zkvalitnění dopravního plánu na úrovni komunikace mezi kraji a MD. Druhou oblastí je důraz na ekonomické výkazy podle jednotlivých linek, které MD vnímá jako zásadní. Probíhá sjednání nových smluv po roce 2019 tak, jak MD avizovalo. Budou sjednány buď jednotlivé smlouvy, nebo smlouva jedna na některých dalších linkách s dělením výkazů podle jednotlivých linek. Dále uvedl, že ve zprávě NKÚ byla dále zmiňována nedokončená kontrola u Českých drah a otevírání trhu veřejných služeb. V současné době má MD stanovena pravidla týkající se otevírání čtvrtým železničním balíčkem, který stanovuje určité lhůty, kdy po roce 2023 již by veškeré smlouvy v této oblasti měly být sjednávány na základě nabídkových řízení tak, aby do roku 2033 jednotlivé členské státy měly všechny smlouvy v této oblasti vysoutěženy. MD jedná s Českými drahami, nicméně v průběhu roční notifikace obdrželo alternativní nabídky od celé řady dopravců, na které musí MD z pohledu řádného hospodáře také reagovat. V tuto chvíli MD komunikuje s dopravci, kteří podali tyto alternativní nabídky na jednotlivé linky. Dále uvedl, že v nápravných opatřeních byla také otázka prověřit potřebnost zákonem stanoveného benefitu zaměstnaneckého jízdného na české železnici. Případné jeho plošné zrušení avizovali zástupci odborů jako nepřijatelné. V loňském roce se MD podařilo dojednat, že na všech nově soutěžených výkonech nebude pro České dráhy povinnost poskytovat tento státní benefit zaměstnaneckého jízdného. Ve věci metodiky pro vykazování nákladů a výnosů z provozu veřejné drážní dopravy uvedl, že MD vypsalo veřejnou zakázku pro přípravu takovéto metodiky. Vítěznou nabídku podalo Centrum dopravního výzkumu s tím, že v tuto chvíli probíhají pravidelné konzultace a termín pro odevzdání metodiky je stanoven na konec tohoto roku. V obecné rozpravě vystoupili: posl. P. Staněk (Dotázal se, jak dopadla kontrola správnosti vykazované ztráty, kterou mělo provést MD, a probíhala právě v době, kdy končila tato kontrolní akce.), posl. V. Koníček (Dotázal se, zda MD kontrolovalo po roce 2015 vykazování ztráty.), náměstek ministra dopravy L. Němec (Uvedl, že MD má smlouvu od roku 2009, která trvá do roku 2019. Výstupem kontroly je, aby při sjednávání nových smluv byla kontrola vykazování ztráty dělána separátně.), ředitel odboru veřejné dopravy MD O. Michalčík (Mimo jiné uvedl, že jediným řešením je smlouvu do budoucna nastavit tak, aby výkazy byly separátně odděleny. MD chystá kontroly až po sjednání nových kontraktů, tedy po roce 2019.), posl. P. Staněk (Dotázal se, zda roční zpoždění metodiky má nějaké důsledky.) a ředitel odboru veřejné dopravy MD O. Michalčík (Uvedl, že v loňském roce došlo k zásadní změně zákona o drahách a přijímal se čtvrtý železniční balíček na úrovni Evropské unie. Tento balíček obsahuje také novelu nařízení o veřejných službách v přepravě cestujících, kde hrozilo riziko, že dojde ke změně přílohy týkající se kompenzací. Proto MD vyčkalo, aby nedělalo metodiku na starý právní stav, pokud by došlo ke změnám. V tuto chvíli je tento balíček účinný. Skupina CDV musí vycházet ze stávajícího platného právního řádu, který se několik let měnit nebude. I ze strany dalších objednatelů, jako jsou kraje a města bylo akceptováno, že metodika bude dodána na konci letošního roku.). V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Staněk navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Pavla Staňka, stanovisku náměstka ministra dopravy Ladislava Němce, stanovisku předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah, a.s. Miroslava Kupce a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/22 – Peněžní prostředky státního rozpočtu poskytované na veřejnou službu v drážní osobní dopravě (dále jen „Kontrolní závěr č. 15/22“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 15/22, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 868/16, c) Usnesení vlády č. 982 ze dne 7. 11. 2016, d) Informaci Ministerstva dopravy o plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 15/22, uložených usnesením vlády č. 982 bodem II.; II. žádá ministra dopravy, aby předložil Kontrolnímu výboru a) do 30. 6. 2019 informaci o stavu využití případně stavu přípravy metodiky stanovující způsob určení vykazované ztráty včetně vykazování předpokládaných i skutečných nákladů a výnosů na jednotlivé linky, b) do 30. 9. 2018 předložil Kontrolnímu výboru informaci o postupu přípravy otevření trhu veřejných služeb v nadregionální železniční dopravě; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a generálního ředitele Českých drah, a.s. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 61 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/. Z důvodu dostatečného časového prostoru navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček předřadit body č. 7 a č. 8. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/. Poznámka: Dále jsou body schůze zapsány v nově schváleném pořadí. 7. Sdělení předsedy, různé Vzhledem k tomu, že Kontrolní výbor neschválil návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019, navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček v rámci tohoto bodu přijmout doplňující usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR I. žádá předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, aby do 19. 12. 2018 předložil Kontrolnímu výboru a) přepracovaný návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2019 s podrobným uvedením jednotlivých položek, b) plán kontrol s uvedením jednotlivých zodpovědností členů úřadu, c) metodiku kontrolní činnosti úřadu; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 62 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 8/. Dále předseda výboru posl. R. Kubíček v rámci tohoto bodu informoval členy výboru o tom, že · obdržel od Ministerstva vnitra pozvánku na osvětovou akci Prostorová data pro Digitální Česko, která se koná ve středu 14. 11. 2018 od 10.00 do 12.00 hodin v budově MV, Praha 4, · ve dnech 19. – 23. 11. 2018 se uskuteční zahraniční pracovní cesta delegace KV do Tuniska, · všichni obdrželi tabulku KZ NKÚ a požádal členy KV, aby nahlásili na sekretariátu KV termín projednávání vybraných KZ NKÚ. V rámci toho bodu posl. J. Bláha uvedl, že se v Hospodářském výboru zabývali problematikou obcházení proplácení práce o svátcích. Navrhl, že by se touto problematikou mohl zabývat i Kontrolní výbor. Předseda výboru posl. R. Kubíček konstatoval, že toto téma není úplně předmětem práce Kontrolního výboru. Doporučil projednat toto téma v Podvýboru KV pro kontrolu hospodaření ve veřejné správě. 8. Návrh termínu a programu 15. schůze výboru Předseda výboru posl. R. Kubíček uvedl, že dle usnesení Kontrolního výboru č. 57 ze 13. schůze dne 23. 10. 2018 Kontrolní výbor stanovil, že se 14. schůze výboru bude konat dne 13. 12. 2018 od 9.00 hodin a zmocnil předsedu výboru, aby stanovil program 14. schůze výboru. 5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/06 – Peněžní prostředky určené na modernizaci dálnice D1 S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolovaným obdobím byly roky 2012 až 2016. Kontrolu prováděl a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Adámek. NKÚ prověřil, jak MD, SFDI a ŘSD používaly v letech 2012 až 2016 evropské i státní prostředky na modernizaci 161 kilometrů dálnice D1. V době kontroly na konci června roku 2016 stát zaplatil za stavby částku 3,5 mld. Kč, celková cena má dosáhnout 20,5 mld. Kč. Kontrola ukázala, že se při modernizaci prvních čtyř úseků podařilo dosáhnout v porovnání s jinými úseky dálnic v ČR výrazně nižších nákladů na vybudování dálniční vozovky. NKÚ ale odhalil i nedostatky při přípravě modernizace, které vedly minimálně k dvouletému zpoždění jejího dokončení. Variantu modernizace ŘSD vybralo, aniž by ji předtím porovnalo s jinými možnostmi. V roce 2013 začala modernizace prvních čtyř z 21 plánovaných úseků D1. Náklady na tyto stavby byly podstatně nižší než u později modernizovaných úseků. Vysoutěžené ceny se u těchto staveb výrazně lišily od nabídkových cen stanovených v projektové dokumentaci, byly o 35 % nižší. Proč u těchto staveb byly takové rozdíly mezi nabídkovou cenou a nabídkami uchazečů, ŘSD nezjišťovalo. U dalších pěti úseků, které ŘSD začalo modernizovat v letech 2015 a 2016, vzrostly průměrně náklady na jeden kilometr oproti úsekům z roku 2013 o 73 %, konkrétně ze 74 mil. Kč na 128 mil. Kč na jeden kilometr. Podle projektové dokumentace přitom byla finanční náročnost těchto staveb jen o čtvrtinu vyšší. Ocenění v projektových dokumentacích odpovídalo vysoutěženým cenám, které byly o 5 % nižší. Při srovnání průměrných nákladů na 1 m2 vozovky – tedy bez prací na kanalizacích, mostech či dopravních značeních – vzrostly náklady z 1,748 tis. Kč na 2,504 tis. Kč. U těchto pozdějších staveb jde tak o podobná čísla, jakých se dosáhlo při jiných stavbách na D1 a také D3 z let 2012 a 2014 – na nich byly náklady na 1 m2 2,724 tis. Kč. NKÚ vzhledem k vysokému nárůstu nákladů v letech 2013 až 2016 doporučuje, aby ŘSD analyzovalo, proč vznikly takto velké rozdíly mezi cenou očekávanou v projektových dokumentacích a cenou, za kterou ŘSD stavby vysoutěžilo, a aby výsledky pokud možno zohlednilo při přípravě budoucích staveb dálnic. Kontroloři NKÚ se také zaměřili na samotný průběh modernizace a zjistili, že 19 z 21 staveb nabralo zpoždění kvůli nedostatkům v přípravě. Na zpoždění se podepsal například nedostatečný geotechnický průzkum, který byl důvodem, proč se navýšila výsledná cena čtyř staveb celkem o téměř 130 mil. Kč a u dvou z nich byl příčinou ročního zpoždění. Pro pět staveb nechalo ŘSD zase zpracovat projektovou dokumentaci o dva roky dříve, než si ujasnilo, jak D1 zmodernizovat. Dokumentace tak muselo dvakrát zaktualizovat, za což zaplatilo přes 12 mil. Kč. Kvůli neujasněným technickým otázkám se u dalších pěti staveb protáhlo zpracování projektových dokumentací až o 19 měsíců. Modernizace dálnice měla být původně dokončena již v roce 2018. K datu zpracování kontrolního závěru se počítalo s rokem dokončení 2020 s výjimkou úseku „most Šmejkalka“, který má být hotový až v roce 2022. Tento kontrolní závěr projednala vláda dne 21. 6. 2017 a přijala usnesení č. 465. Při projednávání na vládě MD argumentovalo tím, že rozdíly v cenách byly způsobeny změnou v koncepci přípravy. Následovalo opatření, které uvádělo, že ŘSD provede analýzu vysokých rozdílů mezi oceněními jednotkových cen prací projektových dokumentací a příčin těchto vysokých rozdílů. Se zpravodajskou zprávou vystoupil  zpravodaj výboru posl. P. Staněk. Uvedl, že vláda na své schůzi dne 21. 6. 2017 projednala Stanovisko MD ke Kontrolnímu závěru NKÚ č. 16/06. NKÚ uvádí, že v průběhu přípravy rekonstrukce dálnice D1 nebyly vytvořeny dostatečné předpoklady pro hospodárné a efektivní vynakládání peněžních prostředků. Ze stanoviska MD vyplývá, že NKÚ v rámci provedené kontroly nezjistil žádné závažné porušení právních předpisů či postupů. Dikce kontrolního závěru však vyznívá značně kriticky a dle názoru MD není v nálezu NKÚ dostatečně reflektována skutečnost, že modernizace dálnice D1 je jednoznačně celonárodně úspěšným projektem. Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že si MD nemyslí, že by existoval věcný problém v této modernizaci. Tato modernizace je unikátním projektem, kdy se staví de facto nová dálnice za provozu na té současné. Dále uvedl, že první tendry byly v období obrovského propadu stavebních prací ve všech sektorech. MD se zavázalo, že provede analýzu zásadních položek, ve kterých vznikly největší rozdíly v rámci tendrů. Analýza byla provedena a výstupy byly dány projektantům pro naceňování staveb. V závěru uvedl, že některé aspekty samotných výběrových řízení a při schvalování změn během výstavby nebyly dobře dokladované z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek a samo MD na některých úsecích podalo podnět k finančnímu úřadu a došlo k odvodům finančních prostředků v objemech stovek milionů. V obecné rozpravě vystoupili: posl. P. Staněk (Dotázal se, jak probíhala celá příprava takhle zásadní a náročné akce.), posl. R. Kubíček (Dotázal se, jakým způsobem se promítá nedostatek stavebních kapacit v nárůstu cen případně ve zpoždění jednotlivých akcí.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že je třeba rozlišit kapacitní a technické řešení té zvolené varianty. Dále krátce pohovořil o přípravě variant modernizace dálnice.), ředitel úseku výstavby ŘSD R. Mátl (Uvedl, že na šestiproudové uspořádání byla zpracována EIA. Z ní a z technických studií vyplynula velká složitost dané přípravy. Musely by se vykupovat pozemky, musela by se dělat protihluková opatření apod. V roce 2010 se některé úseky dálnice D1 dostávaly do takového kritického stavu, kdy to bylo nebezpečné provozu. Museli tedy přistoupit k řešení tohoto stavu. K cenám a problémům s kapacitami uvedl, že v roce 2010 se v ČR pozastavila praktická příprava staveb a vypisování nových zakázek. To se promítlo i na cenách. Modernizace prvních úseků dálnice D1 byla vysoutěžena na 60 – 70 %, protože firmy nabídky podsekly a neměly téměř žádný zisk. V současné době zájem firem o modernizaci dálnice D1 je velice nízký.), posl. P. Staněk (Dotázal se, jaká opatření byla přijata v důsledku posunu dokončení rekonstrukce dálnice D1 o dva roky, jejíž příčinou byly dle NKÚ nedostatky v přípravě.), ředitel úseku výstavby ŘSD R. Mátl (Uvedl, že v roce 2011 zazněl politický úkol okamžitě začít modernizovat dálnici D1, tak nebylo moc času na přípravu. Při realizaci stavby se poté objevily různé problémy, např. kanalizace byla místy probetonovaná a nebyla tedy vůbec funkční, což při přípravě stavby nikdo netušil, protože dle projektové dokumentace ze sedmdesátých let měla být kanalizace funkční atd.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda MD připravuje rozšíření na tři pruhy v budoucnu. Dále se zajímal, zda MD plánuje snížit váhový limit pro nákladní vozidla, aby po opravě D1 nedošlo rychle k jejímu zničení.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda se připravuje modernizace i na úsecích jiných dálnic. Dále se dotázal, zda má ŘSD nástroj na oponenturu rozpočtů nebo zda jsou přijímány v mašličkách tak, jak jsou dodány.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Krátce odpověděl na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že rekonstruované nadjezdy a mostní konstrukce se již přizpůsobují, aby byly již připraveny na případné budoucí rozšíření na 3 pruhy, byť to v současné době ještě není potřeba. Dále uvedl, že u cementobetonových dálnic váhový limit ani nápravový tlak není tak podstatný, více škodí spíše na komunikacích nižšího řádu. Konstatoval, že vláda změnila zásadním způsobem koncepci rozpočtování, kdy MD zpracovalo tzv. dopravní sektorové strategie, které jasně říkají, jaký objem finančních prostředků je nutný na opravu a údržbu stávající sítě silnic a železnic. A nyní jsou finanční prostředky na opravu a údržbu dopravní sítě mandatorně zakotveny v rozpočtu SFDI. Projektové ceny si nestanovuje projektant, ale sborníky schvaluje MD. Vychází se z principu tendrových cen předchozích období. Vypracováním sborníků je pověřen SFDI. U projektů nad 1,7 mld. Kč ve chvíli, kdy přichází investor se žádostí o schválení projektu, SFDI provádí supervizi projektové dokumentace.), ředitel odboru kontroly SFDI O. Papež (Uvedl, že činnost supervize projektové dokumentace provádí čtyři supervizoři SFDI a supervize se provádí částečně i externě.), ředitel úseku výstavby ŘSD R. Mátl (Konstatoval, že v roce 2011 přišlo politické rozhodnutí, že se udělá modernizace koncepčně od kilometru dvacet až po kilometr sto osmdesát. Uvedl, že v posledních letech je v rozpočtu relativně dost peněz na opravy a údržbu dálnic.). V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Staněk navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Pavla Staňka, stanovisku 1. náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku ředitele úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla, stanovisku ředitele odboru kontroly Státního fondu dopravní infrastruktury Ondřeje Papeže a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/06 – Peněžní prostředky určené na modernizaci dálnice D1 (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/06“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 16/06, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 403/17, c) Usnesení vlády č. 465 ze dne 21. 6. 2017, d) Informaci Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Státního fondu dopravní infrastruktury o plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 16/06, uložených usnesením vlády č. 465 bodem II.; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy, předsedu Státního fondu dopravní infrastruktury a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 63 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 9/. 6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/05 – Výstavba, modernizace a rekonstrukce dálnic S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolováno bylo období 2013 až 2017. Kontrolované osoby byly MD, ŘSD a SFDI. V letech 2013 až 2017 bylo ročně zprovozněno průměrně jen 16 kilometrů dálnic. V době kontroly nebyla zahájena ani jedna z plánovaných patnácti staveb. Nic přitom nenasvědčovalo tomu, že by tempo mělo v dalších letech zrychlit. V letech 2018 až 2020 je reálné, že MD zprovozní sedm staveb v délce 52 kilometrů, což je v průměru 17 km ročně. Dálniční síť přitom původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Tento termín MD několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle – zbývá postavit ještě 833 kilometrů z plánovaných 2 073 kilometrů. Aby to MD stihlo, muselo by ročně otevírat přibližně 25 km dálnic. Hlavním důvodem pomalého tempa výstavby jsou problémy v přípravě staveb, spojené hlavně se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let. Na dlouhé době se podepsalo opakující se napadání a odvolávání se účastníků jak v územním, tak i ve stavebním řízení, dále řešení výjimek týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů a také dlouhé majetkoprávní vypořádání. Oproti předchozí kontrole NKÚ č. 12/18, zveřejněné v roce 2013, se tato fáze přípravy prodloužila o čtyři roky. Příkladem popsaných problémů je stavba D1 v úseku Říkovice – Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko k vlivům na životní prostředí vydáno v roce 2000, ale ani po sedmnácti letech však nebylo v souvislosti s tímto úsekem ukončeno majetkoprávní vypořádání. ŘSD kvůli změně tvaru mimoúrovňové křižovatky požádalo v roce 2017 o změnu územního rozhodnutí, k této změně ale byla potřeba výjimka týkající se ochrany chráněných druhů. Proti výjimce se jeden z účastníků řízení odvolal a stavba, na které se mělo pracovat v letech 2018 až 2021, nabere s největší pravděpodobností další zpoždění. NKÚ konstatoval, že MD přijalo na základě předchozí kontroly č. 12/18 opatření, která měla přípravu dálnic zrychlit. Přijatá opatření ale dobu přípravy staveb dálnic dosud nezkrátila. Konstatoval, že kontrola NKÚ také ukázala, že náklady na výstavbu dálnic klesly. Vybudovat jeden kilometr dálnic stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 mil. Kč. To je přibližně o 190 mil. Kč méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012, což vyplynulo z dřívější kontroly NKÚ. Kontroloři NKÚ také zjistili, že průměrná cena 1m2 stavby dálnice byla 6 900 Kč, což odpovídá přibližně ceně, za kterou se stavěl 1 m2 dálnice v Německu, Řecku, Polsku a Španělsku, což ukázala kontrola Evropského účetního dvora. Náklady na dálniční vozovku se pohybovaly přibližně od 2 400 Kč do 3 500 Kč za 1 m2. Náklady na dálniční mosty byly od 18,5 tis. do 33 tis. Kč za 1 m2. Kč. Přílohou kontrolního závěru je databáze jednotkových cen stavebních prací na dálnicích u vybraných staveb, se kterými NKÚ pracoval při kontrole. Podle zjištění NKÚ není tato cenová databáze v současné době účinným nástrojem pro kontrolu a posuzování cen dopravních staveb, zejména ani pro stanovení její předpokládané hodnoty v zadávacích řízeních. Z kontroly předložených dokladů vyplývá, že nacenění osmdesáti dvou z porovnávaných položek bylo nadhodnocené a u 17 % položek bylo nacenění dokonce vyšší než maximální cena uvedená v posuzovaných dvaceti sedmi nabídkách dodavatelů. Přetrvávající nadhodnocení cen je patrné i v letech po skončení krize. V šesti zadávacích řízeních na dodavatele staveb dálnic zahájených v letech 2012 až 2015 byly nabídkové ceny vítězných uchazečů o 33 % až 55 % nižší oproti předpokládané hodnotě. V září 2016 zahájilo ŘSD třináct zadávacích řízení staveb dálnic a v době kontroly bylo dokončeno hodnocení nabídek zatím tří staveb a nabídkové ceny vítězných uchazečů byly opět o 35 % až 56 % nižší oproti předpokládané hodnotě. Vláda tento kontrolní závěr projednala 27. 3. 2018 a přijala usnesení č. 200. Většina připomínek NKÚ byla vypořádána. Se zpravodajskou zprávou vystoupil  místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit, zda jsou plněny záměry budování sítě dálnic a zda byly při realizaci akcí dosaženy stanovené cíle s odpovídajícími náklady. Kontrolováno bylo období od roku 2013 do června 2017, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující. Kontrolovanými osobami bylo MD, SFDI a ŘSD. NKÚ v kontrolním závěru formuloval zjištění týkající se stavu výstavby sítě dálnic, doby přípravy staveb dálnic, hospodárnost realizace staveb dálnic a zjištění u konkrétních kontrolovaných staveb dálnic. Dálniční síť by měla být po dobudování v roce 2050 dlouhá 2 073 km. V letech 2013 až 2017 bylo zprovozněno 11 staveb dálnic v délce 79 km. V době ukončení kontroly bylo v provozu 1 240 km dálnic. Na stavbu dálnic bylo v letech 2013 až 2017 vynaloženo zhruba 24 mld. Kč včetně DPH, z toho 6 mld. Kč z prostředků EU. Koncepční záměry vybudování sítě dálnic nebyly plněny. Podle stavu v době kontroly nebude do konce roku 2017 zahájena realizace žádné stavby z předpokládaných 15 staveb dálnic. V letech 2018 až 2020 je reálné zprovoznění jen 7 staveb v délce pouze 52 km. Tempo výstavby tak nedává záruku, že by síť dálnic byla dokončena v předpokládaném termínu do roku 2050. Hlavní příčinou pomalého tempa stavby byly problémy ŘSD při získávání územního rozhodnutí a stavebních povolení. Příprava staveb dálnic v období od získání souhlasného stanoviska k vlivu na životní prostředí do vydání pravomocného stavebního povolení trvala v průměru 13 let. Cíle a parametry realizovaných staveb dálnic byly naopak dodrženy. Porovnání cen vybraných staveb a ocenění položek stavebních prací ukázala, že ceny staveb nebyly významně podhodnoceny nebo nadhodnoceny. ŘSD nemělo účinný nástroj pro kontrolu a posuzování cen staveb. U všech kontrolovaných staveb byly zjištěny nedostatky a problémy, které mohly mít negativní dopady na hospodárnost nákladů staveb dálnic. Většinou šlo o důsledky nedostatků v přípravě staveb, které vznikly před rokem 2013, a NKÚ na ně upozornil v kontrolní akci č. 12/18. Konstatoval, že NKÚ v rámci provedené kontroly nezjistil závažné porušení právních předpisů. Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že MD se ztotožňuje s tím, že výstavba dopravní infrastruktury neběží takovým tempem, které by bylo ideální. V loňském roce se iniciovala zásadní změna zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která poté poslaneckou novelou prošla Parlamentem. Tato novela má za cíl vyřešit nejpalčivější problémy z hlediska jak majetkoprávní přípravy, tak i projektové přípravy jako celku. Od 1. 9. 2018 tento zákon vstoupil v účinnost. Konstatoval, že MD trvá na tom, že systém naceňování staveb je korektní a nevidí důvod k zásadním úpravám. V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda byly zahájeny některé z 15 avizovaných staveb dálnic a kolik kilometrů dálnic je reálné dostavět do konce roku 2018. Dále se dotázal, kdy bude známo, jaký vliv měla zmiňovaná novela na rychlost výstavby dálnic a jaké typy stížností účastníků eviduje ŘSD a jak jsou vypořádávány.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury vstoupila v platnost 1. 9. 2018 s tím, že převod pravomocí na krajské úřady pro vydávání územních rozhodnutí a vyvlastňování bude posunut až od 1. 9. 2019. Jak zákon pomohl, bude moci MD vyhodnotit a říci zhruba za rok. Dále krátce pohovořil o nově zahájených stavbách na dálnici D11, D6 a D3. Mimo jiné uvedl, že by měl být naplněn plán dokončení osmdesáti kilometrů do konce roku 2018 bez D1. Uvedl, že jsou evidovány stížnosti faktické, kdy si lidé stěžují na hluk, na dopad do krajiny apod. Největším problémem jsou stížnosti, kdy stěžovatel požaduje stavbu přezkoumat v celém rozsahu. Nadřízené instituce musí pak provést přezkum.), ředitel úseku výstavby ŘSD R. Mátl (Uvedl, že informace NKÚ se týkala především staveb zahájených v září 2016, tj. staveb zahájených v tzv. užším řízení. U většiny těchto staveb se již podařilo dovysoutěžit i druhá kola. A krátce pohovořil o konkrétních stavbách a o evidovaných stížnostech.) a posl. R. Kubíček (Uvedl, že na Hospodářském výboru se hovořilo o tom, že projektování dálnic se bude dělat metodou BIM a začínají se připravovat PPP projekty pro další dostavbu, což by mělo významně přispět k urychlení staveb.). V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění: Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského, stanovisku 1. náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku ředitele úseku výstavby Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla, stanovisku ředitele odboru kontroly Státního fondu dopravní infrastruktury Ondřeje Papeže a po rozpravě I. bere na vědomí a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/05 – Výstavba, modernizace a rekonstrukce dálnic (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/05“), b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 17/05, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 213/18, c) Usnesení vlády č. 200 ze dne 27. 3. 2018; II. žádá ministra dopravy, aby do 31. 12. 2019 předložil Kontrolnímu výboru Zprávu o plnění a účinnosti opatření navrhovaných urychlení fáze přípravy staveb dopravní infrastruktury; III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy, předsedu Státního fondu dopravní infrastruktury a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic. S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 64 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. V. Koníček, posl. R. Kubíček, posl. T. Martínek, posl. I. Nevludová, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 10/. Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil dvanáctou schůzi Kontrolního výboru. Schůze výboru byla ukončena v 12.50 hodin. Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru Lukáš ČERNOHORSKÝ v. r. Roman KUBÍČEK v. r. místopředseda – ověřovatel Kontrolního výboru předseda Kontrolního výboru Příloha č. 1 str. 1 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 9:03:00 1. hlasování, návrh Schválení programu  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 1, schůze č. 12, čas 9:03:00 Příloha č. 1 str.  2 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 9:08:53 2. hlasování, návrh Vl. návrh z., kterým se mění z. č. 320/2001 Sb., o fin. kontrole ve veř. spr. a o změně některých zákonů (zákon o fin. kontrole), ve znění pozdějších předpisů /ST 261/ - pokračování (přerušeno na 11. schůzi KV) – pozměňovací návrh  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 2, schůze č. 12, čas 9:08:53 Příloha č. 1 str.  3 Usnesení č. 58 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 9:09:13 3. hlasování, návrh Vl. návrh z., kterým se mění z. č. 320/2001 Sb., o fin. kontrole ve veř. spr. a o změně některých zákonů (zákon o fin. kontrole), ve znění pozdějších předpisů /ST 261/ - pokračování (přerušeno na 11. schůzi KV) - usnesení  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 3, schůze č. 12, čas 9:09:13 Příloha č. 1 str. 4 Záznam z jednání č. 59 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 10:04:45 4. hlasování, návrh Návrh rozpočtu kapitoly 371 - ÚDHPSH na rok 2019 – usnesení Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 2 Proti: 2 Zdržel se: 4 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Proti Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Zdržel se Roman Kubíček, ANO: Zdržel se Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Proti Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Zdržel se Radek Zlesák, ANO: Zdržel se ID hlasování: 4, schůze č. 12, čas 10:04:45 Příloha č. 1 str. 5 Usnesení č. 60 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 10:29:04 5. hlasování, návrh Návrh rozpočtu kapitoly 381 - NKÚ na rok 2019 - usnesení  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 5, schůze č. 12, čas 10:29:04 Příloha č. 1 str. 6 Usnesení č. 61 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 11:06:22 6. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č. 15/22 - Peněžní prostř. státního rozpočtu poskytované na veř. službu v drážní osobní dopravě - usnesení  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 6, schůze č. 12, čas 11:06:22 Příloha č. 1 str. 7 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 11:07:21 7. hlasování, návrh Změna programu – předsunutí bodů č. 7 a č. 8  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 7, schůze č. 12, čas 11:07:21 Příloha č. 1 str. 8 Usnesení č. 62 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 11:10:05 8. hlasování, návrh Návrh rozpočtu kapitoly 371 – ÚDHPSH na rok 2018 - usnesení  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 8, schůze č. 12, čas 11:10:05 Příloha č. 1 str. 9 Usnesení č. 63 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 12:18:28 9. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č. 16/06 - Peněžní prostř. určené na modernizaci dálnice D1 - usnesení  Aktivně hlasovalo: 8 Pro: 8 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: Pro Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 9, schůze č. 12, čas 12:18:28 Příloha č. 1 str. 10 Usnesení č. 64 Kontrolní výbor PS PČR 12. schůze 08.11.2018 - 12:51:59 10. hlasování, návrh KZ NKÚ z KA č. 17/05 - Výstavba, modernizace a rekonstrukce dálnic - usnesení  Aktivně hlasovalo: 7 Pro: 7 Proti: 0 Zdržel se: 0 Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL: nepřihlášen Jiří Bláha, ANO: Pro Lukáš Černohorský, Piráti: Pro Miroslav Kalousek, TOP09: nepřihlášen Vladimír Koníček, KSČM: Pro Roman Kubíček, ANO: Pro Martin Kupka, ODS: nepřihlášen Přemysl Mališ, ANO: nepřihlášen Tomáš Martínek, Piráti: Pro Radka Maxová, ANO: nepřihlášen Vojtěch Munzar, ODS: nepřihlášen Ivana Nevludová, SPD: Pro Milan Pour, ANO: nepřihlášen Radek Rozvoral, SPD: nepřihlášen Pavel Staněk, ANO: nepřihlášen Radek Zlesák, ANO: Pro ID hlasování: 10, schůze č. 12, čas 12:51:59 Příloha č. 2, str. 1 Pozměňovací návrh k sněmovnímu tisku 261 – posl. Roman Kubíček Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 1) V článku I se bod 4 zrušuje. Dosavadní body 5 až 10 se označují jako body 4 až 9. 2) V článku I bod 4 (původně bod 5) zní: „ 4. § 9a včetně nadpisu zní: „§ 9a Působnost dobrovolných svazků obcí (1) Dobrovolné svazky obcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací. (2) Dobrovolné svazky obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují. (3) Dobrovolné svazky obcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.“.“. 3) V článku I bod 5 (původně bod 6)zní: „5. V § 22 odstavec 2 zní: „(2) Orgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.“ a odstavec 3 se včetně poznámky pod čarou zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6“.“. 4) V článku I bod 6 (původně bod 7) zní: „6. V § 26 se doplňují odstavce 6 až 8, které zní: „(6) U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí. (7) U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva. (8) U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy.“. “. Příloha č. 2, str. 2 Odůvodnění K návrhu č. 1 až 3 Do mezirezortního připomínkového řízení byl dne 11. září předložen návrh novely vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Návrh vyhlášky upravuje strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanovené v § 32 a násl. vyhlášky. Hlavním cílem této novely je odstranění neúměrné administrativní zátěže, zefektivnění celého procesu odevzdávání zpráv o výsledcích finančních kontrol a odstranění duplicit ve vykazování. Za účelem dosažení tohoto cíle dochází ke zjednodušení způsobu vykazování a k omezení počtu vykazovaných položek. V současnosti jsou roční zprávy o výsledcích finančních kontrol předkládány způsobem upraveným v § 22 odst. 2 a 3 zákona o finanční kontrole. Správci rozpočtových kapitol, kraje a hlavní město Praha předkládají každý rok zprávy o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí. Organizační složky státu a právnické osoby, které hospodaří s veřejnými prostředky, předkládají zprávy příslušným správcům rozpočtových kapitol. Obce předkládají zprávy krajům a městské části hlavnímu městu Praze. Ustanovením § 22 odst. 2 a 3 zákona o finanční kontrole jsou kladeny požadavky na správce rozpočtových kapitol, kraje a hlavní město Prahu. Především zatížení krajů je nepřiměřené. Všechny obce na území kraje předkládají roční zprávy o výsledcích finančních kontrol krajům. Kraje zprávy obcí zpracovávají a zároveň poskytují obcím metodickou pomoc k vyplňování požadovaných informací. Stejnou činnost kraje vykonávají vůči zřizovaným příspěvkovým organizacím. Novela vyhlášky, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení ruší povinnost správců rozpočtových kapitol, krajů a hlavního města Prahy zpracovávat zprávu, která zahrnuje výsledky finančních kontrol podřízených organizací resp. obcí a městských částí. Novela dále zásadně zjednodušuje rozsah a strukturu zprávy o výsledcích finančních kontrol. Podle navrhované úpravy budou správci rozpočtových kapitol, kraje a hlavní město Praha jen dál přeposílat doručené zprávy podřízených organizací resp. obcí a městských částí. K této úpravě bylo očividně přistoupeno jen z důvodu naplnění ustanovení § 22 odst. 2 a 3 zákona o finanční kontrole. Tato úprava je obsoletní, a proto tento pozměňovací návrh ruší aktuální znění ustanovení § 9a a § 22 odst. 2 a 3. Ustanovení § 9a upravuje povinnost krajů zpracovávat roční zprávy o výsledcích finančních kontrol obcí a povinnost hlavního města Praha zpracovávat roční zprávy o výdělcích finančních kontrol městských částí. Poslanecký návrh č. 2 zrušuje tuto povinnost krajů a hlavního města Prahy. Z legislativně technického hlediska je toto ustanovení nahrazeno ustanovením o působnosti dobrovolných svazků, které bylo původně označeno v návrhu zákona jako ustanovení § 9b. Dále je v § 22 odstavci 2 navržena jednoduchá úprava způsobu předávání roční zprávy o výsledcích finančních kontrol všemi orgány veřejné správy přímo Ministerstvu financí. Tato úprava by měla přispět k zefektivnění procesu předávání zpráv o výsledcích finančních kontrol a odstranění neodůvodněné administrativní zátěže správců rozpočtových kapitol, krajů a hlavního města Prahy. Příloha č. 2, str. 3 K návrhu č. 4: Původní bod 7 článku I návrhu zákona upravuje výjimku pro dobrovolné svazky obcí z povinnosti vykonávat finanční kontrolu zaměstnanci. Převážná část dobrovolných svazků obcí nedisponuje vlastními zaměstnanci a jen pro naplnění požadavků zákona o finanční kontrole není účelné ani hospodárné požadovat, aby dobrovolné svazky obcí zřizovaly pracovní místa. Obdobným problémem jsou v současnosti postižené i nejmenší orgány veřejné správy – především obce a příspěvkové organizace. Podle zákona o finanční kontrole musí provádět řídicí kontrolu výdajových a příjmových operací tzv. příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní. Stejné požadavky jsou kladeny na nejmenší organizace, jako například malé mateřské školy, i na organizace se složitou organizační strukturou a tisíci zaměstnanci. Zákon upravuje výjimku pro nejmenší organizace a obce umožňující sloučení funkce správce rozpočtu a hlavního účetního. Ani tato výjimka pro nejmenší organizace a obce není dostačující. Příkladem jsou malé obce, kde funkci příkazce operace plní starosta. Obec dále nedisponuje dalšími zaměstnanci, kteří by vykonávali sloučenou funkci správce rozpočtu a hlavního účetního. Toto ustanovení je pro malé obce a příspěvkové organizace neaplikovatelné. Běžně jsou ekonomické procesy – zejména vedení účetnictví malých obcí outsourcované. Obec má například externí účetní, která zajišťuje tuto činnost někdy i pro několik menších obcí. Externí účetní není zaměstnancem obce. I když disponuje informacemi o nakládání s veřejnými prostředky v obci a odbornými znalostmi pro naplňování funkce správce rozpočtu a hlavního účetního, zákon o finanční kontrole jí to neumožňuje. Kromě navrhované úpravy pro dobrovolné svazky obcí se doplňuje výjimka pro územní samosprávné celky a orgány veřejné správy s méně než 5 zaměstnanci. Podle navrhovaného odstavce 7 může být u obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy, městských obvodů a částí statutárního města příkazcem operace i člen zastupitelstva. U územních samosprávních celků je běžné, že schvalováním výdajových a příjmových operací je pověřen člen zastupitelstva, zejména místostarosta. Zákon o finanční kontrole, ale v § 26 striktně stanoví, že příkazcem operace – osobou, která věcně ověřuje výdajové a příjmové operace, musí být vedoucí orgánu veřejné správy (u obce starosta) nebo jiný starostou pověřený zaměstnanec. Místostarosta z povahy své funkce není zaměstnancem a jeho výkon funkce příkazce operace je v rozporu se zákonem o finanční kontrole. Zajištění souladu se zákonem o finanční kontrole vede obce k formalistickému postupu, kdy starosta jako příkazce operace potvrzuje svým podpisem, ale ve skutečnosti je kontroluje a schvaluje místostarosta. Navrhovaný pozměňovací návrh napravuje faktický stav se stavem právním. Nově navrhovaný odstavec 8 umožňuje orgánům veřejné správy, které nemají víc než 5 zaměstnanců, vykonávat u řídicí kontroly funkci správce rozpočtu a hlavního účetního prostřednictvím jiné fyzické osoby než je zaměstnanec. Obdobně jako u dobrovolných svazků obcí není  účelné ani hospodárné požadovat, aby nejmenší organizace a obce zřizovaly nové pracovní místa jen pro naplnění povinnosti zajistit výkon funkce správce rozpočtu a hlavního účetního prostřednictvím vlastních zaměstnanců. V případě, že bude funkci správce rozpočtu a hlavního účetního vykonávat osoba, která není zaměstnancem, je nutné zajistit odpovědnost této osoby, například prostřednictvím uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti. Příloha č. 2, str. 4 Na základě navrhovaných změn bude malé obcí umožněno, aby funkci příkazce operace vykonával starosta nebo místostarosta a aby sloučenou funkci správce rozpočtu/hlavní účetní vykonávala osoba, která není zaměstnancem obce – například účetní na živnost. V Praze dne 30. října 2018 posl. Roman Kubíček v. r. předseda Kontrolního výboru PSP ČR - 27 -
Projednávané dokumenty

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vybory-psp/zaznamy/3600-12-20181108
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.