Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 20. schůze
Kontrolního výboru,
která se konala ve dnech 11. – 13. června 2019
v areálu státního zámku Štiřín
Úterý 11. června 2019
Přítomni: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák
Omluveni: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. L. Šafránková
Hosté: dle prezenční listiny
Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. R. Kubíček.
Předseda výboru posl. R. Kubíček zahájil schůzi výboru v 16.15 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty. Navrhl program jednání 20. schůze Kontrolního výboru dle pozvánky:
1. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/39 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek
2. Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2018
3. Pracovní večeře se starosty regionu
4.a) Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
4.b) Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 230/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
4.c) Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 229/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
5. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 381 – Nejvyšší kontrolní úřad
6. Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018
7. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 14/31 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj
8. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/10 – Pořízení a provoz systému výběru mýtného za užívání silniční infrastruktury České republiky
9. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/16 – Peněžní prostředky určené na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích
10. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/09 – Akce stavebního charakteru prováděné za účelem oprav, modernizace a rozvoje sítě silnic II. a III. tříd na území vybraných krajů, spolufinancované z prostředků Evropské unie a národních zdrojů
11. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
12. Zpráva o činnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za rok 2018
13. Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2018 /sněmovní tisk 469/
14. Informace generálního ředitele o činnosti příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín
15. Sdělení předsedy, různé
16. Návrh termínu a programu 21. schůze výboru.
Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem i s návrhem předsedy výboru posl. R. Kubíčka, aby byl bod č. 3 z technických a organizačních důvodů neveřejný a nepořizoval se z tohoto bodu zvukový záznam a písemný zápis (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
1.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/39 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek
Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil zpravodaj výboru posl. M. Kupka. V úvodu podotkl, že byť jsou zjištění NKÚ poměrně závažná, nové vedení Ústavu totalitních režimů i Archivu bezpečnostních složek významně napravilo celou řadu pochybení ještě předtím, než byla provedena kontrola. Novému vedení se podařilo lépe zvládnout kontrolu vlastních aktivit v oblasti skenování historických složek a dokázalo také lépe zvládnout zpřístupnění těchto dokumentů veřejnosti.
V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. M. Kupka navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Martina Kupky a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/39 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek (dále jen „Kontrolní závěr č. 15/39“),
b) Stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů ke Kontrolnímu závěru č. 15/39, obsažené v části II materiálu vlády č.j. 1085/16,
c) Usnesení vlády č. 1077 ze dne 5. 12. 2016;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů a ředitelku Archivu bezpečnostních složek.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 96 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
2.
Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2018
Se zpravodajskou zprávou k tomuto bodu vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že činnost ÚZSVM tvoří tři hlavní agendy. Největší zastoupení má právní agenda, dále hospodaření s vybraným majetkem státu a dislokační agenda. Příjmy ÚZSVM v roce 2018 dosáhly 1,33 mld. Kč, jednalo se o čtvrté nejvyšší příjmy ÚZSVM v jeho historii. Tvorba příjmů má nahodilý charakter. Příjmy ovlivňují např. žádosti státních institucí o převody majetku namísto jeho prodeje, protože státní instituce mají ze zákona o majetku státu přednost před prodejem veřejnosti. Výdaje ÚZSVM byly ve výši 1,62 mld. Kč. Objem čerpání výdajů byl v meziročním srovnání navýšen o necelých 150 mil. Kč. Důvodem bylo zejména vyšší čerpání mzdových a souvisejících výdajů kvůli meziročnímu navýšení mzdových tarifů zaměstnanců i platů právních zástupců na základě rozhodnutí vlády. Dalším důvodem byly také vyšší výdaje na opravy a údržbu, ale také zvýšené výdaje související s vyšším počtem převzatých nepotřebných nemovitostí. V roce 2018 ÚZSVM hospodařil s 232 870 položkami majetku, z toho bylo 114 517 položek movitého majetku a 118 272 položek nemovitého majetku. Ke konci roku se ÚZSVM staral o 81 zvířat. Za rok 2018 ÚZSVM převedl, prodal či zlikvidoval 58 571 položek nemovitého a movitého majetku (bez finančního majetku). Ve vlastnictví ÚZSVM se nachází také finanční majetek, jako například cenné papíry, majetkové účasti na obchodních společnostech a družstvech, členské podíly na bytových družstvech a ostatní dlouhodobý finanční majetek. ÚZSVM v uplynulém roce prodal celkem 119 položek finančního majetku v ceně cca 27 mil. Kč. Převážně šlo o cenné papíry a v malém množství o členské podíly na bytových družstvech. Na konci roku 2018 měl ÚZSVM ve svém portfoliu cenné papíry v nominální hodnotě 6,4 mld. Kč a majetkové účasti za 28 mil. Kč. V roce 2018 evidoval ÚZSVM také celkem 26 577 pohledávek v nominální hodnotě 1,26 mld. Kč. Reálná hodnota těchto pohledávek je však jen zlomkem nominální hodnoty. Významný podíl pohledávek nabyl ÚZSVM v rámci převzetí agend od jiných státních institucí. V rámci právního zastupování ke konci roku 2018 vedl úřad 10 760 otevřených právních jednání v částce převyšující 233 mld. Kč. Nejčastějšími právními spory, které úřad vede, jsou tzv. soudní řízení sporná, mezi která např. patří řízení o náhradu škody či řízení o bezdůvodném obohacení. Takových řízení vedl ÚZSVM ke konci roku celkem 3 907 v částce cca 231 mld. Kč. Většinu sporů, které ÚZSVM vede, nelze přesně finančně vyčíslit. Jde například o žaloby o určení vlastnictví či řízení o pozůstalosti. Ke konci roku 2018 ÚZSVM evidoval celkem 1 368 soudních sporů, které se týkaly vydání majetku církvím a náboženským společnostem v rámci majetkového vyrovnání. Celkem 728 jich již bylo uzavřeno, ve zbývajících 640 případech šlo o právní jednání otevřená. V oblasti soudních sporů ÚZSVM uhájil více než 60 mld. Kč. Ke konci roku 2018 zahájil šetření celkem u 53 239 nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na nedostatečně identifikované vlastníky, z toho již prošetřil 26 529 nemovitostí. Oproti předchozímu roku počet vyřešených položek vzrostl o 28,5 %. Prioritu mají ty nemovitosti, u kterých nedostatečně identifikovaný vlastník brání např. rozvoji obcí, např. při budování infrastruktury. ÚZSVM spustil dne 1. 2. 2018 historicky první státní elektronický aukční systém prodeje nepotřebného majetku. V první fázi v něm nabízel movitý majetek, následně od 1. 11. 2018 byl spuštěn i prodej nemovitého majetku. ÚZSVM připravil elektronický aukční systém prodeje majetku (EAS) vlastními silami bez externích dodavatelů. Od 1. 11. 2018 také úřad zpřístupnil EAS všem organizačních složkám státu a státním organizacím. Cílem je, aby aplikaci využívaly všechny tyto instituce, a byla tak pro veřejnost na jednom portálu koncentrována inzerce i prodej a pronájem nepotřebného majetku státu.
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila generální ředitelka ÚZSVM K. Arajmu. Zdůraznila, že jeden ze základních předpokladů, aby úřad správně hospodařil se státním majetkem, je výrazné posílení transparentnosti a veřejné kontroly. ÚZSVM vlastními silami vybudoval a v loňském roce spustil elektronický aukční systém. Hlavním motivem bylo, aby byl na jednom místě koncentrován veškerý nepotřebný státní majetek jak z hlediska prodeje, tak z hlediska inzerování. ÚZSVM se také v loňském roce podařilo připravit i novelu vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu. Nabyla účinnosti 1. 6. letošního roku a zavádí nově povinnost u všech organizačních složek a státních organizací, aby v případě prodeje movitého nebo nemovitého majetku jej inzerovaly i na stránkách ÚZSVM. Občané mohou tedy prostřednictvím webu ÚZSVM sledovat, jaký majetek stát nabízí k prodeji. V rámci domény spustil ÚZSVM i modul vnitrostátní nabídky, což je první fáze prohlášení nepotřebnosti u jakékoliv majetkové položky a občané mohou sledovat, jaký majetek se nabízí uvnitř státu. Tato doména má i speciální modul pro majetek připravovaný k prodeji nebo k pronájmu, který vytvoří dostatečný časový limit pro vyšší územně správní celky, aby se mohly na případnou nabídku připravit. Pokud složky státu využívají fyzické dražby nebo aukce, tak umožňuje ÚZSVM inzerci i v těchto případech. Poprvé v historii má ČR elektronický nástroj, který umožňuje všechny fáze hospodaření se státním majetkem koncentrovat na jedno jediné místo. Zaregistrovaných účastníků v aukčním systému je zhruba 4,5 tisíce. Za rok proběhlo zhruba 3,5 tisíce aukcí a výtěžek do státního rozpočtu je cca 30 mil. Kč. ÚZSVM má ambici, aby všechny složky státu výlučně využívaly pro prodej a pronájem majetku tuto doménu. Momentálně běží asi 500 aukcí. ÚZSVM vnímá, že obce berou jako velký handicap účastnit se aukcí nebo dražeb. Často poukazují na to, že uvnitř státu nejsou sjednocena pravidla, např. u Státního pozemkového úřadu stačí pouze dokládat žádost a zákon už rovnou stanoví povinnost Státnímu pozemkovému úřadu samotného převodu. Za tímto účelem ÚZSVM v loňském roce připravil novelu zřizovacího zákona, kdy zavádí stejná pravidla, jako má SPÚ. Dále ÚZSVM spustil naprosto unikátní projekt s názvem Mapa majetku státu, kde poprvé v historii prověřil veškeré nemovitosti zapsané v katastru na státní instituce. Projekt byl zahájen v září 2015 a v té době bylo v katastru 1 906 státních institucí a na ně zapsáno přes 1,6 mil. nemovitostí. ÚZSVM zjistil, že z těchto 1 906 státních institucí byla naprostá většina (1 391) neexistující, nedohledaná, v likvidaci nebo v konkurzu. Ambicí ÚZSVM také je připravit i právní normu, která by sjednotila pravidla nakládání se státním majetkem u všech státních institucí. K aktivitám v systému CRAB zdůraznila, že se podařilo uzavřít dodatek ke smlouvě, kde se ponížily platby o 26 %. Dnešního dne obdržela zadávací dokumentaci od Centra sdílených služeb, aby přikročil k transparentnímu otevřenému řízení, kde bude soutěžit zcela nový systém na zelené louce tak, aby v rámci podmínek ÚZSVM rovnou nabyl majetková práva, zdrojové kódy a měl vše pod kontrolou. Novela předložená MF rozšiřuje okruh služeb státu, které by ÚZSVM v budoucnu rád zastupoval. Právní zástupci úřadu mají dlouhodobou úspěšnost v soudních sporech přes 93 %. Dále uvedla, že ÚZSVM v loňském roce uhájil zhruba 60 mld. Kč. Přistoupil také k novému projektu v oblasti advokátních aktivit za účelem provedení analýzy veškeré judikatury, která se váže k určité oblasti.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Sklenák (Uvedl, že je řada organizačních složek státu, které raději volí komerční právní zastoupení. Dotázal se, zda má ÚZSVM nějakou zpětnou vazbu, proč organizační složky státu nevyužívají advokátní služby ÚZSVM.), generální ředitelka ÚZSVM K. Arajmu (Uvedla, že v této věci ÚZSVM vstoupil v jednání s MS. V ČR neexistuje centrální registr právních jednání. Nelze identifikovat, v kolika případech ČR v majetkové oblasti figuruje v pasivní nebo v aktivní legitimaci. ÚZSVM finalizuje materiál pro schůzi vlády, který by nařídil všem složkám státu vyplnit excelovou tabulku, kde bude identifikováno číslo soudního sporu, zda je to žalobce nebo žalovaný, v jaké věci, jestli jsou zastupováni vlastními zaměstnanci nebo prostřednictvím externích advokátů, kolik to stojí a co brání tomu, aby soudní spor předaly ÚZSVM. Dále uvedla, že ÚZSVM připravuje informační materiál pro obce a kraje o možnosti právního zastupování právníky ÚZSVM a to zdarma.), posl. R. Kubíček (Krátce reagoval na rozpravu. Mimo jiné poděkoval za spolupráci kraje s Územním pracovištěm České Budějovice při vybudování parkovací zóny pro kamióny u letiště a odlehčení dopravy. Dotázal se na systém CRAB a dále na soudní spory týkající se církevních restitucí.), generální ředitelka ÚZSVM K. Arajmu (Uvedla, že CRAB měl výrazně vyšší výdaje na údržbu a provoz, než byly přínosy z něj. Proto ÚZSVM přistoupil k tomu, že v každé obci dělá analýzu, zda výše nájmu odpovídá nájmu v místě a čase obvyklém. Současně se snaží zabránit zbytečným rekonstrukcím a přestěhovat daný úřad do vhodné budovy v majetku státu. Bohužel Ministerstvo vnitra přistoupilo k vynětí veškerých svých objektů ze systému CRAB, což způsobilo úbytek cca 1/3 údajů v systému.), posl. M. Kupka (Dotázal se, zda je ÚZSVM ve spojení s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve spolupráci s ČÚZK připravuje zákon, který by umožnil vytvoření bezešvé digitální technické mapy ČR, která má zahrnovat veškeré infrastrukturní sítě. Měla by dokázat pojmout i další stavby, ideálně v BIM.) a generální ředitelka ÚZSVM K. Arajmu (Uvedla, že ÚZSVM s ČÚZK spolupracuje a dnes je možné dělat komparaci skutečného stavu, který eviduje v systému, se stavem, který je veden v katastru. V případě, že ÚZSVM najde rozdíl, tak avizuje a dělá nápravu. ÚZSVM vyhodnocoval, zda je vhodné prostředí v rámci systému ÚZSVM, ale dospěli k názoru to spíše směřovat na ČÚZK. Jednali také s ČÚZK, zda nevytvořit jakousi cenovou mapu, která by mohla sloužit i pracovníkům ÚZSVM.).
V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu generální ředitelky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřiny Arajmu, zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského a po rozpravě
I. bere na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2018;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil generální ředitelku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 97 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
3.
Pracovní večeře se starosty regionu
Bylo odhlasováno, že z technických a organizačních důvodů je tento bod neveřejný, nepořizuje se z tohoto bodu zvukový záznam a písemný zápis (viz zápis výše).
Středa 12. června 2019
Přítomni: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák
Omluveni: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. L. Šafránková
Hosté: dle prezenční listiny
4. a)
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
4. b)
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 230/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
4. c)
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 229/ – pokračování (přerušeno na 18. schůzi Kontrolního výboru)
Viceprezidentka NKÚ Z. Horníková konstatovala, že úvodní slovo k těmto bodům přednesl na minulé schůzi KV prezident NKÚ M. Kala, kterého omluvila z důvodu dlouhodobě plánované zahraniční pracovní cesty. Poté se krátce vyjádřila k předloženým pozměňovacím návrhům. Dále uvedla, že v Poslanecké sněmovně schvalování státního rozpočtu dělá Rozpočtový výbor, ale to, jak se se státními prostředky naložilo, by dle jejího názoru jednoznačně mělo příslušet Kontrolnímu výboru. V Poslanecké sněmovně by tyto kompetence měly být rozděleny, tak jak je to běžné v jiných evropských zemích, ale i v řadě dalších zemí. Schvalovat rozpočet by měl i nadále Rozpočtový výbor, ale audit státních prostředků (státní závěrečný účet) by měl dělat Kontrolní výbor.
Náměstek ministryně spravedlnosti J. Kněžínek poděkoval za možnost účastnit se semináře k těmto novelám, který přispěl k tomu, že mnohé nejasnosti se alespoň zčásti podařilo vysvětlit. Uvedl, že je to návrh předkládaný opakovaně. Na základě diskusí vzešly některé změny, které se poté promítly do komplexního pozměňovacího návrhu, který byl předložen. Jsou to věci, které přispějí k snazšímu schválení této právní úpravy.
Předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček uvedl, že oceňuje spolupráci Úřadu vlády, ministra spravedlnosti a NKÚ. Poté se krátce vyjádřil k pozměňovacím návrhům. Uvedl, že předpokládá, že druhé čtení proběhne až po prázdninách.
V rozpravě vystoupili: posl. M. Kupka (Uvedl, že pokud NKÚ na mnoha svých stranách výstupů a zpráv konstatuje, že česká veřejná správa je zasukovaná a není efektivní a na druhou stranu k tomu přidává rozšíření kontrolních kompetencí, tak to vnímá jako kontraproduktivní krok. Dále uvedl, že vítá zúžení PN, ale dle jeho názoru by bylo příhodnější, kdyby tam krajské a místní samosprávy vůbec nefigurovaly, protože mají své kontrolní mechanismy nastavené. Zbytečná administrativa a byrokracie by se měla zužovat. Vede se diskuse nad novým pozměňovacím návrhem, který by vedl k zamezení duplicit a tak se zabránilo nadměrné kontrolní zátěži.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že vedl diskusi s Komorou daňových poradců a auditorů, která by velmi vítala přístup NKÚ k jejich zprávám, které předkládají každý rok. Konstatoval, že na Slovensku dopadá působnost NKÚ na všechny obce, tam žádná výjimka neexistuje. Uvedl, že je připraven k diskusi i nad poslaneckými návrhy, které budou předneseny na plénu PS.), posl. L. Černohorský (Uvedl, že má výhradu proti vyjmutí vysokých škol, protože mu to nepřijde zcela správné.) a posl. R. Kubíček (Uvedl, že po dlouhé diskusi respektuje kompromis na vyjmutí vysokých škol, aby byla novela průchozí.).
Hlasování ke sněmovnímu tisku 360:
Předseda výboru posl. R. Kubíček navrhl hlasovat o tzv. komplexním pozměňovacím návrhu k sněmovnímu tisku č. 360, který předložil (viz příloha zápisu č. 2). S tímto pozměňovacím návrhem byl vysloven souhlas (8 pro, 0 proti, 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 2).
Dále předseda výboru posl. R. Kubíček navrhl hlasovat o pozměňovacím návrhu předsedkyně Rozpočtového výboru posl. M. Vostré k sněmovnímu tisku č. 360 (viz příloha zápisu č. 3). Tento pozměňovací návrh nebyl přijat (0 pro, 0 proti, 9 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 2).
Vzhledem k tomu, že byl schválen komplexní pozměňovací návrh posl. R. Kubíčka, byl pozměňovací návrh posl. V. Munzara (viz příloha zápisu č. 4a a 4b) a pozměňovací návrh posl. M. Melkové a dalších poslanců (viz příloha zápisu č. 5) nehlasovatelný.
Poté nechal předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček hlasovat o usnesení jako celku v následujícím znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstka ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ schválila ve znění tohoto komplexního pozměňovacího návrhu:
1. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. a) slova „obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „statutárního města“.
2. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. b) bod 3 zrušuje.
V § 3a odst. 1 písm. b) se dosavadní body 4 až 11 označují jako body 3 až 10.
3. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. b) bod 8 zrušuje.
V § 3a odst. 1 písm. b) se dosavadní body 9 a 10 označují jako body 8 a 9.
4. V čl. I bodě 6 se v § 4 odst. 2 větě první číslo „10“ nahrazuje číslem „8“.
5. V čl. I bodě 6 se v § 4 odst. 2 větě druhé číslo „11“ nahrazuje číslem „9“.
6. V čl. I se doplňuje bod 7 ve znění: 7. V § 12 odst. 1 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“.
7. V čl. II bodě 2 se v písmenu a) číslo „2021“ nahrazuje číslem „2023“.
8. V čl. II bodě 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 98 (8 pro; 0 proti; 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 2).
Hlasování ke sněmovnímu tisku 230:
Předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl přijmout usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu zástupce předkladatelů poslance Lukáše Černohorského, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 230/ zamítla;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 99 (8 pro; 0 proti; 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 3).
Hlasování ke sněmovnímu tisku 229:
Předseda výboru posl. R. Kubíček dále navrhl hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu k sněmovnímu tisku 229, který předložil (viz příloha zápisu č. 6). S tímto pozměňovacím návrhem byl vysloven souhlas (9 pro, 0 proti, 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 3).
Poté nechal předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček hlasovat o usnesení jako celku v následujícím znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu zástupce předkladatelů poslance Lukáše Černohorského, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 229/ schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu:
V návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, článek I zní:
„Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:
1. V čl. 97 odst. 1 se slova „se státním majetkem“ nahrazují slovem „státu“.
2. V čl. 97 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Nejvyšší kontrolní úřad v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů.
(3) Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření právnických osob, ve kterých mají stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.“.;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 100 (9 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák (viz příloha zápisu č. 1, str. 3).
5.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 381 – Nejvyšší kontrolní úřad
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že příjmy NKÚ jsou malé, je to 1 012 600 Kč plánovaných, plánované výdaje pak byly 678 016 930 Kč. Schválený rozpočet příjmů kapitoly NKÚ byl splněn, a to částkou 2 289 000 Kč, to znamená na 226 %. Tento nárůst byl způsoben činností školicího střediska NKÚ. Schválený rozpočet výdajů kapitoly byl čerpán částkou 575 725 000 Kč, to je na 84,9 %. Do rozpočtu byly zapojeny úspory z minulých let v celkové částce 178 mil. Kč. Konečný rozpočet výdajů dosáhl výše 856 mil. Kč a byl čerpán na 67 %. Do rozpočtu byly převedeny nároky ve výši 165 tis. Kč na výstavbu sídla NKÚ. Stanovené příjmy byly tedy překročeny o 1 277 000 Kč. V rozpočtu výdajů kapitoly zůstala nedočerpaná částka 280 366 000 Kč. Výsledné saldo příjmů a výdajů se snížilo na 573 435 000 Kč, plánované saldo příjmů a výdajů činilo 677 004 000 Kč. Všechny ukazatele stanovené zákonem o státním rozpočtu ČR na rok 2018 pro kapitolu 381 – NKÚ byly dodrženy. Součástí Výroční zprávy NKÚ je také výrok auditora, který je bez výhrad.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že zpráva NKÚ by měla být a bývá vzorem pro ostatní organizační složky státu. Mimo jiné vyzdvihl práci s dětskou skupinou na NKÚ. Uvedl, že v mnoha institucích se potýkají s problémem nezabezpečení určitého standardu pro pracující matky a tím si ponižují kapacitu své kvalifikované pracovní síly. NKÚ je příkladem ve státní správě v projektování nové budovy moderním systémem BIM. Na závěr konstatoval, že je tato zpráva vypracovaná velice pečlivě a správně.
V obecné rozpravě vystoupili: viceprezidentka NKÚ Z. Horníková (Uvedla, že SZÚ má velkou významnost, protože to je vyhodnocení čerpání státních finančních prostředků a toho, kam byly vynaloženy. NKÚ kontroluje systémové věci, předkládá poslancům PS systémová zjištění a očekává od poslanců, že věci, které nejsou v pořádku systémově, tak budou napraveny.), vedoucí oddělení MF 1403 Financování zahraničních věcí, spravedlnosti, dalších rozpočtových kapitol a politických stran a hnutí M. Pokorná (Uvedla, že kapitolní sešit SZÚ kapitoly 381 – NKÚ za rok 2018 je předložen v souladu s vyhláškou MF č. 419/2011 Sb., která stanoví strukturu, rozsah údajů pro předkládání návrhů závěrečných účtů.), posl. M. Kupka (Dotázal se na výběrové řízení osobních automobilů pro NKÚ.), vrchní ředitel správní sekce NKÚ R. Haubert (Krátce reagoval na vznesený dotaz a uvedl, že z výběrového řízení vyšel jako vítězný automobil Superb.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že by se automobily měly soutěžit na životní cyklus, ne na nejnižší cenu nákupu.) viceprezidentka NKÚ Z. Horníková (Uvedla, že otázka nákupu vozidel se čas od času objevila v některých kontrolách NKÚ. NKÚ zvažoval, zda by neudělal průřezovou kontrolu s porovnáním nákupů automobilů jednotlivými rezorty. Pokud ale nebudou jasně dané indikátory, které řeknou, na základě jakých kritérií má vyhodnocovat, jaká auta mají být nakoupena do státní správy, tak téměř je to nevyhodnotitelné.) a posl. M. Kupka (Konstatoval, že efektivní je při výběrovém řízení posuzovat životní cyklus automobilu.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku vedoucí oddělení 1403 Financování zahraničních věcí, spravedlnosti, dalších rozpočtových kapitol a politických stran a hnutí Ministerstva financí Marie Pokorné a po rozpravě
I. bere na vědomí státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, kapitola 381 – Nejvyšší kontrolní úřad ve výši příjmů 2 289,73 tis. Kč a ve výši výdajů 575 725,23 tis. Kč;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, kapitola 381 – Nejvyšší kontrolní úřad ve výši příjmů 2 289,73 tis. Kč a ve výši výdajů 575 725,23 tis. Kč vzala na vědomí;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2018 na jednání Rozpočtového výboru.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 101 (8 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.
6.
Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že některá zjištění a závěry vycházejí z kontrolních akcí, které NKÚ provedl, ale některé kontrolní akce přecházejí do jiných období a ucelený výstup je až v dané zprávě. Některé výstupy popisují i stav a dobu předcházející, než byl daný rok, v tomto případě rok 2018. NKÚ má nyní plný stav členů. Dále uvedla, že klíčovým dokumentem pro NKÚ je Plán kontrolní činnosti. Je schvalován Kolegiem NKÚ. Vzniká převážně z podnětů nezávislé monitorovací analýzy činnosti NKÚ. V tomto roce byly také využity dva podněty z Poslanecké sněmovny a Senátu. Plán je sestavován a schvalován na základě vytipovaných rizik v klíčových problémových oblastech, které jsou popsány ve Výroční zprávě. Ve Výroční zprávě jsou také zmíněny všechny kontrolní závěry a kontrolní akce v zjednodušené formě. Pokud se daná problematika promítala do více kontrolních akcí a byla obsažena ve více kontrolních závěrech, bylo vytvořeno shrnutí silných a slabých stránek (viz str. 13 a 14 VZ). Tato Výroční zpráva je sestavena tak, aby upozorňovala na rizika, která mohou v ČR nastat v budoucích letech. Dále uvedla, že se stále opakují následující nedostatky:
- nenastavení cílů, kam chci využít finanční prostředky – nestanovení priorit,
- nekoncepčnost státních politik a nenaplňování státních politik,
- nenastavení indikátorů monitorovacích a hodnotících kritérií,
- nízká kvalita řízení i kontroly a nízká kvalita odpovědných orgánů.
NKÚ se u velkých investičních akcí často setkává s tím, že nejsou dostatečně připraveny, v průběhu akce se mění cíle a kritéria, často je změn tolik, že celý proces je absolutně nevyhodnotitelný a akce je mnohonásobně dražší než měla být na začátku.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že záleží na tom, jak je Výroční zpráva prezentována. Zmínil některé zajímavé ukazatele z Výroční zprávy (např. zvyšující se konkurenceschopnost ČR, výkonnost státní správy se naopak snižuje atd.). Výroční zpráva obsahuje body, které jsou pozitivní pro ČR, a některé body, které se dají zlepšit. V ČR je problém v efektivnosti státní správy. Mimo jiné uvedl, že obce mají také problémy se získáním majetku, který je v držení státu, do majetku obcí. Velké problémy mají obce při rozhodování ve stavebním řízení. Závěrem uvedl, že tuto zprávu bere jako pozitivně kritickou.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Kupka (Dotázal se, jakým způsobem se měří výkonnost veřejného sektoru. Dále citoval ze zprávy, že „Z celkové alokace opatření ve výši 3,8 mld. Kč vyčlenilo MZe více než 2,8 mld. Kč (tj. 74 %) pouze na jednu konkrétní oblast podporující vývoj při zpracování zemědělských produktů, kde nastavilo pravidla tak, že většinu schválených žadatelů tvořily velké potravinářské firmy, které dotace místo do vývoje a inovací vynakládaly na pořízení strojů, technologií a na stavební úpravy. Naproti tomu k podpoře malých a středních podniků, pro které byly dotace původně určeny, nedochází, ať už vinou složitých dotačních podmínek, nebo tím, že MZe vybralo takové oblasti podpory, o které nemají podniky zájem. V konečném důsledku podpora nefunguje u tří ze šesti oblastí (operací) a jde přitom o ty oblasti, které měly pomoci malým a středním podnikům.“ Dotázal se, zda NKÚ inicioval v oblasti pomoci malým a středním podnikům nějaká jednání s ministrem zemědělství a zda proběhla nějaká intervence směrem k možné revizi dotačních podmínek. Dále se zabýval nenaplňováním vládní strategie v oblasti podpory brownfieldů. NKÚ konstatuje, že se stát stále více zabývá podporou výstavby nových průmyslových zón na zelené louce místo propagované podpory výstavby v brownfieldech a nenaplněním záměrů z hlediska řešení sociálních problémů, kdy dávky na bydlení pomáhají snižovat počet osob ohrožených chudobou, ale nejsou schopny řešit příčiny vzniku sociálních problémů.), viceprezidentka NKÚ Z. Horníková (Poděkovala za vznesené dotazy, na které krátce reagovala. Mimo jiné uvedla, že NKÚ je nejen zjišťovací, ale také vyhodnocovací úřad. NKÚ nemůže vládě říkat, které oblasti si má vybrat jako priority. Nabídla členům KV detailní projednání zmíněných kontrolních závěrů – KZ 17/26 a 18/01.), vrchní ředitel kontrolní sekce NKÚ S. Koucký (K hodnocení efektivnosti státní správy uvedl, že v kontrolním závěru NKÚ identifikuje některé příčiny, které vedou k tomu, že věci nefungují tak, jak by měly. NKÚ se nedokáže zabývat tím, jak je ČR na tom ve srovnání se světem, proto převzal předmětná data a graf od Světového ekonomického fóra 2018 (viz str. 16 VZ). Dále uvedl, že NKÚ nepřísluší vyvolávat jednání s ministrem z hlediska podpor. NKÚ kontrolní akcí zjistil, že prostředky na malé a střední podnikání končí u velkých podniků. Příčinou je mnohdy komplikovanost žádosti. Je nutné, aby MZe s kontrolním závěrem pracovalo a řeklo, jakým způsobem to má být nastaveno.) a posl. M. Kupka (Krátce reagoval na rozpravu.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě
I. bere na vědomí Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 102 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.
Při projednávání bodu č. 7 řídil tuto schůzi místopředseda Kontrolního výboru posl. L. Černohorský.
7.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 14/31 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že tuto kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ A. Macháček. NKÚ se zaměřil na hospodaření agentury CzechTourism a Centra pro regionální rozvoj, kde zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Kontrolovaným obdobím byly roky 2012 – 2014. Objem kontrolovaných finančních prostředků byl 326 mil. Kč a kontrolován byl majetek za 294 mil. Kč. Tato kontrola nepotěšila kontrolovanou osobu, protože zde byla shledána celá řada pochybení, ze kterých NKÚ usoudil, že se jednalo o nehospodárné vynaložení finančních prostředků, o porušení rozpočtové kázně a v jedné věci bylo podáno trestní oznámení. Došlo k porušení rozpočtových pravidel, byla konstatována nehospodárnost. Jednalo se o statisícová pochybení, která se týkala členství v organizacích, společenských akcí, dárkových poukazů atd. Druhou oblastí bylo porušení zákona o majetku České republiky. Porušení bylo konstatováno v souvislosti s využíváním vozidel, pronájmů, manka v ceninách apod. Dále došlo k porušení zákona v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zde NKÚ na základě zjištění, která má podložena z kontroly, konstatoval zjištěnou nehospodárnost. Jednalo se například o nákupy právních služeb, paušální platby, nákupy letenek bez soutěže, rozdělení zakázky v celkové hodnotě 3,8 mil. Kč na menší atd. NKÚ podal trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Následná kontrola zatím neproběhla. Konstatovala, že kontrolovaná osoba (MMR) provedla řadu nápravných opatření.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. M. Kupka. Zdůraznil, že kontrola, která se zaměřila na hospodaření Centra pro regionální rozvoj ČR a CzechTourismu, shledala celou řadu velmi závažných pochybení. V případě Centra pro regionální rozvoj byla pochybení méně závažná a došlo také k odstranění nedostatků v průběhu roku 2015. V případě CzechTourismu došlo k porušení zákona o majetku ČR, zákona o rozpočtových pravidlech i zákona o zadávání veřejných zakázek a celé řady pravidel správného nakládání se státním majetkem a hospodaření státní instituce. V únoru letošního roku rozhodly soudy (zatím nepravomocně) o vině někdejšího ředitele CzechTourismu. Je důležité, že zde NKÚ podnikl všechny kroky a dokázal svou kontrolou zamezit tomu, aby docházelo k dalšímu významnému porušování pravidel a i k překračování zákonů.
Se stanoviskem za Ministerstvo pro místní rozvoj vystoupil náměstek ministryně pro místní rozvoj Z. Semorád. Uvedl, že MMR přijalo řadu opatření. Byly kontrolovány dvě příspěvkové organizace MMR. Jednalo se o Centrum pro regionální rozvoj ČR, které dopadlo při kontrole trochu lépe. Je to dáno i tím, že vykonává funkci zprostředkujícího subjektu v rámci evropských fondů, kde musí být standardy nastaveny velmi detailně. Co se týká CzechTourismu, tam MMR udělalo spoustu nápravných opatření a kroků. MMR jednak nastavilo jiné parametry veřejnoprávní kontroly u těchto organizací a také vytvořilo nové směrnice, podle kterých se musí postupovat při kontrole hospodaření. Uvnitř organizací došlo také k podstatným změnám i vzhledem k internímu reportingu a i k reportingu ve vztahu ke zřizovateli. Konstatoval, že v současné době kontrolní systémy fungují dobře.
Se stanoviskem za Centrum pro regionální rozvoj ČR vystoupil generální ředitel Centra pro regionální rozvoj ČR Z. Vašák. Uvedl, že CRR je nositelem certifikátu ISO 9001. Od doby, co nastoupil v roce 2015 do funkce, se diskutovalo, zda to je, či není potřeba. V rámci každoroční certifikace se zaměřují na proces interního auditu. Předmětná zjištění NKÚ jsou v současné době odstraněna a vyřešena.
Se stanoviskem za Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism vystoupil ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism J. Herget. Uvedl, že prvním krokem, který podnikl po nástupu do funkce, bylo, že požádal o pomoc zřizovatele a probíhá veřejnoprávní kontrola, aby zjistili, zda nápravná opatření byla realizována.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Kupka (Uvedl, že KV nemá možnost reagovat na to, co mohlo být důvodem k zásahu útvaru Národní centrály proti organizovanému zločinu a dalších orgánů činných v trestním řízení. Požádal MMR, aby KV předložilo soubor všech kroků, které bude provádět a které již byly provedeny.), ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism J. Herget (Krátce reagoval na rozpravu.), náměstek ministryně pro místní rozvoj Z. Semorád (Uvedl, že nyní vyhodnocují kroky, které provedlo MMR i CzechTourism a během tří měsíců toto vyhodnocení samozřejmě předloží KV.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, jak dříve probíhaly externí kontroly ze strany MMR.), vedoucí oddělení Koncepce a spolupráce v cestovních ruchu MMR P. Znamenáček (Uvedl, že na základě zjištění NKÚ byl dán pokyn od zřizovatele, aby organizace nastavila vnitřní kontrolní systém. MMR dozorovalo nastavení tohoto vnitřního kontrolního systému. Jedním z kroků bylo přijetí interního auditora. Vlastním výkonem veřejnoprávních kontrol bylo zjištěno, že ne úplně všechny závěry jsou naplňovány v plné míře. Proto MMR žádalo agenturu o doplnění materiálů.), viceprezidentka NKÚ Z. Horníková (Krátce reagovala na rozpravu. Mimo jiné uvedla, že byl porušen zákon o finanční kontrole tak, že vůbec nebyla zavedena vnitřní kontrola a nebyl zaveden žádný vnitřní kontrolní systém. Interní audit nefungoval správně, protože byl nakoupen jako externí služba.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda u ostatních příspěvkových organizací MMR již je interní auditor.) a náměstek ministryně spravedlnosti Z. Semorád (Konstatoval, že MMR má dvě hlavní příspěvkové organizace a v nich interní auditor již funguje.).
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. M. Kupka navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslance Martina Kupky, stanovisku generálního ředitele Centra pro regionální rozvoj Zdeňka Vašáka, ředitele České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jana Hergeta a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 14/31 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „Kontrolní závěr č. 14/31“),
b) Zprávu Ministerstva pro místní rozvoj ke Kontrolnímu závěru č. 14/31, obsaženou v části III materiálu vlády č.j. 1045/16,
c) Usnesení vlády č. 988 ze dne 7. 11. 2016;
II. žádá ředitele České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, aby do 30. 9. 2019 předložil Kontrolnímu výboru přehled všech provedených opatření i všech aktuálně zaváděných opatření směřujících k odstranění zjištěných nedostatků a předcházení podobným problémům v budoucnosti;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni pro místní rozvoj, generálního ředitele Centra pro regionální rozvoj a ředitele České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 103 (6 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. M. Kupka, posl. P. Mališ, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.
Od projednávání bodu č. 8 řídil tuto schůzi opět předseda Kontrolního výboru posl. R. Kubíček.
8.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/10 – Pořízení a provoz systému výběru mýtného za užívání silniční infrastruktury České republiky
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že tento kontrolní závěr vypracoval a kontrolní akci řídil člen NKÚ J. Adámek. Kontrolní akce kontrolovala období od roku 2012 do srpna 2017, v případě věcných souvislostí i období předcházející. Kontrolovanými osobami bylo MD a ŘSD ČR. Kontrolní závěr byl schválen v listopadu 2017. NKÚ se zaměřil na dva cíle. Za prvé na naplnění cílů a parametrů pro řízení a provoz systému elektronického mýta v období let 2007 – 2016 a dále na hospodárnost, efektivnost a účelnost nakládání s majetkem státu. NKÚ dělal i další dvě kontrolní akce na toto téma, jednalo se o kontrolní akci č. 11/13 a č. 12/12. Krátce připomněla historii tohoto procesu. Pořízení a provoz mýta zabezpečoval dodavatel, se kterým MD uzavřelo v březnu 2006 smlouvy o dodávce a o službách s platností na roky 2007 – 2016. V srpnu 2016 MD platnost obou smluv prodloužilo do roku 2019. V červnu 2017 MD zahájilo výběr dodavatele pro zajištění provozu mýtného systému na léta 2020 – 2029. V době kontroly probíhalo posuzování kvalifikace čtyř účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast. Kontrolou bylo zjištěno, že celkové náklady na vybudování a provoz systému v období let 2007 – 2016 dosáhly výše 24,1 mld. Kč, příjmy z mýtného dosáhly výše 78,5 mld. Kč. Celková nákladovost na tento systém byla ve výši 31 % a provozní nákladovost ve výši 24 %. NKÚ vyhodnotil porovnání nákladů s příjmy jako vysoké. Zásadním nedostatkem v uvedeném období i rizikem do budoucna je především absence ucelené koncepce (zejména rozsah a způsob zpoplatnění pozemních komunikací). Zjištěno bylo rovněž neúčelné a neefektivní vynakládání peněžních prostředků a dále nedostatky v účtování o majetku tvořícím tento systém. Dále shrnula nedostatky, o kterých tento závěr hovoří:
1. MD významně měnilo parametry systému. Například již v roce 2007 snížilo předpokládaný rozsah zpoplatnění silnic I. třídy z původních zamýšlených 1 562 km na 185 km, v roce 2016 bylo zpoplatněno 230 km silnic I. třídy.
2. ŘSD ČR na základě pokynů MD v prosinci 2007 do smluv s dodavatelem zajišťujícím provoz zahrnulo nová plnění za 2,8 mld. Kč, aniž by prokázalo důvodnost takového postupu. Jednalo se o dodávky a implementace rozhraní telematické aplikace a liniového řízení dálnice D1.
3. V roce 2008 MD schválilo vynaložení 521 mil. Kč na pořízení a zkušební provoz satelitního rozhraní pro zpoplatnění silnic I., II. a III. třídy, které však nebylo nikdy využito.
4. MD v letech 2013 – 2015 několikrát změnilo přístup k výběru dodavatele k zajištění provozu systému po roce 2016 a nevytvořilo podmínky pro jeho řádný výběr. V srpnu 2016 zadalo veřejnou zakázku na zajištění provozu systému v letech 2017 – 2019 stávajícímu dodavateli postupem, který byl v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. ÚOHS za toto porušení zákona udělil MD v říjnu 2016 pokutu ve výši 1 mil. Kč.
5. Evropská služba elektronického mýtného byla s náklady 372 mil. Kč místo v roce 2012 zavedena s pětiletým zpožděním až v srpnu 2017. Přičemž po roce 2019 zřejmě nebude dané řešení využito. Na obnovu dalších zařízení, která nemusí být po roce 2019 využita, mělo být dle smluv v letech 2017 – 2019 vynaloženo 252 mil. Kč.
6. Kontrolou postupu MD při přípravě veřejné zakázky na zajištění provozu systému v letech 2020 – 2029 NKÚ zjistil některá rizika a nejasnosti, která mohou mít nepříznivý dopad na hospodárnost, efektivnost a účelnost zajištění výběru mýtného po roce 2019. MD mimo jiné řádně nezdůvodnilo předpokládané rozšíření rozsahu zpoplatnění silnic I. třídy o 900 km. Může se tak opakovat situace z roku 2007, kdy MD zredukovalo rozsah zpoplatněných silnic I. třídy téměř o 90 %.
7. ŘSD ČR postupovalo nesprávně při vyúčtování o obnoveném majetku v elektronických palubních jednotkách.
Závěrem uvedla, že NKÚ shledává jako velké riziko do budoucna nekoncepčnost, nevyjasněnost cíle a upozorňuje na rizika nehospodárnosti, neefektivnosti a neúčelnosti při vydávání prostředků, které na tento systém budou ještě vyplaceny.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že NKÚ již provedl více kontrolních akci v této problematice. V kontrole č. 12/12 již bylo upozorněno na neexistující koncepci řešení zpoplatnění pozemních komunikací a NKÚ konstatoval, že MD nesplnilo požadavky a neodstranilo jednu z těchto příčin, která byla zdrojem problémů a negativních dopadů na systém elektronického mýtného. MD od roku 2013 – 2016 měnilo řadu dokumentů, měnilo způsoby výběru mýtného po roce 2016. Uvedla, že dle informací MD nebude Evropská služba elektronického mýtného využita a náklad ve výši 372 mil. Kč je tedy s otazníkem. Konstatovala, že chápe, že rozšíření rozsahu zpoplatnění silnic I. třídy je politické rozhodnutí. Dotázala se, jak to vypadá v současnosti s firmou CzechToll. Dále se dotázala na vymáhání škody, kterou hrozí právě firma CzechToll. Dále se dotázala ŘSD ČR, jak je to se vztahem s veřejností, kde je vyhrazeno na tuto službu 50 mil. Kč. Na co přesně chce tyto finanční prostředky ŘSD využít.
Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy J. Kopřiva. Uvedl, že výtky vývoje do roku 2015 jsou důvodné. Krátce zrekapituloval nedostatky zjištěné NKÚ. Konstatoval, že špatný základ stavu kolem mýtného systému byl položen v letech 2006 a 2007. Přestože MD dostalo od orgánu dohledu (ÚOHS) pokutu ve výši 1 mil. Kč, tak čas ukázal, že přistoupit k podpisu dodatků smlouvy byl správný postup. Za podpis dodatků čelil dokonce trestním oznámením, ale všechna byla odložena. Podpisem dodatků byl zabezpečen výběr mýta pro další tři roky s úsporou 500 mil. Kč ročně a byly vytvořeny podmínky pro uskutečnění soutěže na výběr nového dodavatele. Mimo jiné uvedl, že se MD snažilo vysvětlit kontrolorům NKÚ, že hlavním důvodem, proč muselo MD přistoupit k podpisu dodatků smlouvy a prodloužení o 3 roky, nebyla chybějící koncepce, ale důvodem bylo, že MD muselo odstranit překážky realizace soutěže, které byly založeny v letech 2005 až 2008. Dále se krátce vyjádřil k nákupu modulu Evropské služby elektronického mýtného za 372 mil. Kč. ČR ho neimplementovala včas a hrozilo, že by musela platit sankce za neplnění unijního práva v daleko vyšší částce, než byla cena pořízení modulu Evropské služby elektronického mýtného.
Se stanoviskem za ŘSD ČR vystoupil ředitel úseku provozovatele elektronického mýta ŘSD V. Nestrašil. Uvedl, že dodatkem s firmou Kapsch se řešily některé kruciální problémy, které bránily v předchozích letech vypsat novou soutěž na nového dodavatele a provozovatele mýtného systému. MD muselo zajistit takové podmínky, aby mohlo vůbec vypsat nový tendr. ŘSD ČR s firmou Kapsch dlouhodobě jednalo o dodatku smlouvy. První ambicí bylo začít snižovat náklady, které byly relativně vysoké. Původní smlouva s firmou Kapsch byla z 95 % o paušálních odměnách za jeho služby. Nebyly v ní specifikované ceny za konkrétní dílčí služby. Cestou dodatků byl zabezpečen výběr mýta pro další tři roky a podařilo se docílit významné úspory 500 mil. Kč ročně.
Náměstek ministra dopravy J. Kopřiva uvedl, že MD se závěry NKÚ principiálně souhlasí a nepodávalo žádné námitky. Novou soutěž MD pojalo tak, aby se následovníci nemuseli zpovídat z jejich případných chyb. Vládní usnesení k rozsahu zpoplatnění stále platí a byla určující pro fázi přípravy soutěže na nový mýtný systém. Z krajů byla velká poptávka po tom, aby silnice I. tříd nebyly zpoplatněny. MD tedy podepsalo se Svazem měst a obcí a Asociací krajů memorandum, ve kterém mimo jiné bylo uvedeno, že stát vnímá důvodnost jejich obav a to, že by měly mít právo do toho zasahovat, ale že je nad síly MD něco na tom měnit, protože to je usnesení vlády. Byl vyjádřen závazek ministra dopravy, že bude s vládou hledat řešení, jak umožnit nezpoplatnění některých silnic I. tříd.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Uvedl, že ví, jak se přistupovalo k zpoplatnění silnic I. třídy. Ve chvíli, kdy byly zveřejněny informace o zpoplatnění silnic I. třídy, starostové začali předběžně vyslovovat obavy, ale případná změna rozsahu zpoplatnění by vedla ke změně parametrů zadávacího řízení, což by vedlo k napadení celé veřejné zakázky na nový mýtný systém.) a ředitel správy rizik ŘSD ČR K. Skoupil (Poděkoval NKÚ za serióznost při kontrole.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku náměstka ministra dopravy Jakuba Kopřivy, stanovisku ředitele úseku provozovatele elektronického mýta Ředitelství silnic a dálnic Václava Nestrašila a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/10 – Pořízení a provoz systému výběru mýtného za užívání silniční infrastruktury České republiky (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/10“),
b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 17/10, obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 171/18,
c) Usnesení vlády č. 199 ze dne 27. 3. 2018;
II. žádá ministra dopravy, aby do 30. 8. 2019 předložil Kontrolnímu výboru aktuální informaci o průběhu výběrového řízení na dodavatele systému výkonového zpoplatnění;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 104 (6 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. K. Matušovská, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.
9.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/16 – Peněžní prostředky určené na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracovával člen NKÚ J. Adámek. Cílem kontroly bylo prověřit poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích. Kontrolovanými osobami byly MD, SFDI a SŽDC. Interoperabilita je zabezpečení plynulosti a bezpečnosti a je to úkol, který byl zadán ČR podle záměru EU, kdy se EU snaží zajistit plynulý a bezpečný provoz. Tato kontrolní akce byla ukončena v listopadu 2016. NKÚ prověřil šest projektů za více než 2,1 mld. Kč. Úkolem pro ČR byla povinnost zavést ERTMS systém, který se skládá ze dvou částí, a to GSM-R systému, který funguje jako komunikační platforma, a ETCS systému, který funguje jako bezpečnostní platforma. Tyto systémy nemohou fungovat odděleně a musí fungovat společně. Pod tímto ERTMS systémem by mělo fungovat 2 500 km tratí, z toho 1 300 koridorových, 1 200 celostátních. Jestliže tento systém má být dokončen do roku 2030 až do roku 2050, tak je to 11 až 31 let, tak je klíčové, že není jasná koncepce, která by tu být měla. V současnosti bylo dokončeno 22 km, které byly pilotním projektem. ETCS v roce 2016 mělo být dokončeno 1 300 km, v roce 2015 bylo upraveno na 300 km. GSM-R systém v době kontroly měl funkčních 1 750 km. Zavedení tohoto systému má navýšit konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy vůči silniční dopravě a umožnit také přístup dalších dopravců do systému. Náklady, které lze očekávat vybudováním tohoto systému, se budou pohybovat v řádu desítek miliard. A díky neexistující koncepci bude vynaložení těchto finančních prostředků velmi těžce vyhodnotitelné. MD nevytvořilo soustavu indikátorů, které by vyhodnotily stávající systém. MMR vydalo v roce 2006 zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci, takže se MD nemůže vymlouvat, že není metodika pro tuto oblast. MD nestanovilo závazný harmonogram pro zavádění systému. Projekty, které NKÚ kontroloval, byly schvalovány a zařazovány k financování z rozpočtu SFDI jednotlivě bez věcné a časové návaznosti. Výběr dodavatelů projektů staveb neprobíhal v konkurenčním prostředí. Všechny projekty realizoval stejný dodavatel, vítěz soutěže nesoutěže.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že podle záměru EU je ČR povinna zavést Evropský systém řízení železniční dopravy na 2 500 km. Cílového stavu se má dosáhnout do roku 2030, nejpozději do roku 2050. Peníze byly poskytovány z prostředků SFDI a prostřednictvím projektu Operačního programu Doprava a kontrolou byly zjištěny některé nedostatky. MD nestanovilo závazný časový plán ani finanční plán zavádění systému. Nezabývalo se ani zpožďováním zavádění systému vlakového zabezpečovacího systému a nestanovilo ani soustavu indikátorů. NKÚ upozornil na výběr dodavatelů pro radiokomunikační systémy, který neprobíhal v konkurenčním prostředí, a fakticky vznikl monopol. Dotázala se zástupců SŽDC, jak určila specifika pro výběr pouze jednoho uchazeče. Dále bylo kontrolou zjištěno pořizování palubních jednotek, které by neměly být využity v souladu s podmínkami Operačního programu Doprava. MD se ve svém stanovisku opírá o změny v Národním implementačním plánu pro evropský systém řízení dopravy, který byl vypracován v roce 2007 a aktualizován v roce 2015. Dotázala se, zda je již platná nová aktualizace implementačního plánu evropského systému. MD i SŽDC tvrdí, že zavádění systému řízení patří k jeho prioritám, že probíhá pokročilá fáze přípravy několika významných staveb na páteřních tratích. Dotázala se, kde konkrétně k tomu dochází. SŽDC měla do konce roku 2017 vypracovat analýzu stávajících zadávacích podmínek veřejných soutěží staveb infrastruktury pro radiokomunikační systémy se zaměřením na vyloučení případných omezení pro konkurenční technologie. Dotázala se, zda taková analýza existuje.
Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že interoperabilita znamená schopnost přecházet mezi systémy. Konstatoval, že nebudou existovat jednotlivé národní zabezpečovací systémy, které de facto zabraňují vozům překračovat hranice, ale bude jeden systém, který bude po celé Evropě a umožní větší otevření trhu, zároveň se zvýší bezpečnost dopravy. Dosud je tento systém stále vyvíjen a dynamicky se mění. ČR má poměrně kvalitní národní zabezpečovač na své síti a nyní čelíme faktu, že už je zakázáno národní zabezpečovač montovat. Nová výstavba musí být již pod evropským zabezpečovačem, který je velmi drahý, proto se hledá ještě levné řešení pro malé tratě. Dále konstatoval, že EK i ÚOHS potvrdil, že NKÚ neměl pravdu v části uzavření trhu. Nicméně SŽDC provedla analýzu a trochu pozměnila soutěžní kritéria, ale opět vyhrála společnost Kapsch. Uvedl, že od roku 2007 existuje strategie, ale je průběžně upravována dle toho, jak se systém vyvíjí a jak se vyvíjí faktické možnosti implementace systému do infrastruktury v ČR a zároveň do vozidel.
Se stanoviskem za SŽDC vystoupil náměstek generálního ředitele SŽDC M. Nejezchleb. Uvedl, že je třeba od sebe důsledně oddělovat dva typy těchto systémů. Systém GSM-R je možné si představit jako mobilní síť veřejného operátora s úzkými specifikacemi do drážního prostředí. Přenosový systém má vyhrazené vlastní frekvence s přednostním voláním. Kontrola NKÚ se nezabývala systémem ETCS, zabývala se systémem GSM-R. V současné době je systémem pokryta celá trať z Břeclavi, přes Brno, Českou Třebovou až do Kolína. Kapsch v rámci pilotního projektu nainstaloval na území ČR dvě hlavní ústředny pro mobilní komunikaci. Jedna ústředna je v Přerově a jedna v Praze. Teprve na tyto dvě ústředny jsou vázány tzv. další prvky, což jsou kontroléry radiových stanic. Systémem GSM-R je v současné době pokryto cca 2 000 km tratí. Dále uvedl, že v systému ETCS jsou skutečně tři úrovně komunikace.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Zlesák (Dotázal se, v jakém časovém horizontu se projeví vyšší kapacita české železnice při využívání tohoto systému.), náměstek generálního ředitele SŽDC M. Nejezchleb (Uvedl, že systém ETCS je o zvýšení bezpečnosti. Druhou předností je to, že zvyšuje kapacitu trati, ale zásadní podmínkou je výhradní provoz ETCS. To znamená, že všichni dopravci musí mít vybavené lokomotivy – hnací vozidla mobilní částí systému, která komunikuje s infrastrukturní částí. Pro dopravce je to cenově velmi náročné, proto se provoz pod výhradním fungováním systému ETCS předpokládá do roku 2023.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda lze všechny dopravce donutit, aby na trati, kde je ETCS, používali systém ETCS.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že na té trati se zavede výhradní provoz, a dopravce, který trakční vozidlo nemá vybaveno pro systém ETCS, na trať nesmí.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, o kolik se řádově zvedne po zavedení výhradního provozu ETCS propustnost tratí.) a náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že nyní nelze říci přesné číslo o kolik se po zavedení systému zvedne propustnost konkrétní tratě.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku náměstka generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Mojmíra Nejezchleba a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/16 – Peněžní prostředky určené na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/16“),
b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 16/16 obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 577/17,
c) Usnesení vlády č. 786 ze dne 6. 11. 2017;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury a generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 105 (6 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. K. Matušovská, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.
10.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/09 – Akce stavebního charakteru prováděné za účelem oprav, modernizace a rozvoje sítě silnic II. a III. tříd na území vybraných krajů, spolufinancované z prostředků Evropské unie a národních zdrojů
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupila viceprezidentka NKÚ Z. Horníková. Uvedla, že kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Málek. Kontrolovanými osobami byly SFDI, Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad, 7 příjemců podpory. Kontrola probíhala od února do srpna 2017 a kontrolní závěr byl přijat v únoru 2018. Kontrolovaným obdobím byla léta 2014 – 2016. V této kontrolní akci byla kontrolována legalita a efektivnost, účelnost a hospodárnost. Zkontrolováno bylo celkem 39 projektů za 742 mil. Kč. NKÚ zjistil podíly finančních prostředků krajů, ale nemohl díky své působnosti některé výstupy ověřit ani vyhodnotit. NKÚ využil při vyhodnocení této kontroly jako srovnání data od kolegů ze Slovenska, která jsou přílohou tohoto kontrolního závěru. NKÚ konstatoval, že zanedbanost silnic II. a III. tříd je obrovská a je zde snaha tento stav vylepšit. V roce 2014 plynuly finanční prostředky z EU do oprav a modernizace těchto silnic prostřednictvím operačního programu. NKÚ se dotkl těchto finančních prostředků pouze okrajově, nebyl to hlavní cíl kontroly. Hlavním cílem kontroly byly prostředky vynaložené ze SFDI, kde došlo k tomu, že SFDI uvolnil zhruba 7 mld. Kč na základě rozhodnutí, pravděpodobně politického rozhodnutí, ale SFDI nebyl na tento krok připraven. SFDI poskytl tyto prostředky do majetku krajů. Za roky 2015 a 2016 tyto prostředky činily 7,4 mld. Kč. Tok prostředků do investic krajů pokračoval i v roce 2017 a 2018. NKÚ je přesvědčen, že tyto prostředky nebyly vydány systémově, ale po jednorázovém rozhodnutí, kdy měly být použity na investice v jeden daný rok, tak se protáhly i na další roky. SFDI tyto prostředky uvolnil, nestanovil však konkrétní měřitelné cíle, stanovil jako cíl pouze rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. tříd. Kraje dosahovaly při čerpání prostředků různých výsledků, byla různá kvalita oprav, různé ceny za opravy, různý rozsah oprav, různé spolufinancování. Připravenost krajů byla různá. Kraje neměly spolehlivé nástroje a postupy, podle kterých by správně stanovily předpokládanou hodnotu veřejných zakázek, a proto docházelo k tomu, že rozdíly mezi projektovou a vysoutěženou cenou někdy činily až 400 %. SFDI nenastavil konkrétní měřitelné cíle, proto i vyhodnocení těchto prostředků z pohledu efektivnosti a hospodárnosti není možné. Dle NKÚ se jedná jednoznačně o nesystémové a nekoncepční řešení. V případě stejného postupu hrozí další nesystémové financování oprav a modernizace silnic II. a III. tříd. Hrozí tedy neúčelné, neefektivní nakládání s veřejnými prostředky státu. V letech 2014 – 2020 končí operační program EU, ze kterého je řada oprav silnic financována. Je zde tedy riziko, z jakých finančních prostředků budou opravy silnic II. a III. tříd financovány po roce 2020.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že kontrola NKÚ neprokázala, že by finanční prostředky v kontrolovaném vzorku byly vynakládány neúčelně. Projektům však chyběly měřitelné a ověřitelné cíle. SFDI nestanovil v rámci oprav a modernizací silnic II. a III. tříd konkrétní cíle. Příjemci finančních prostředků byly kraje a jejich organizace Správa a údržby silnic. Bohužel, neexistuje dlouhodobé systémové financování této oblasti. Kontrolní činnost SFDI u dvou příjemců zjistila nedostatky a vyhodnocení jednotkových nákladů na opravy silnic krajů se lišila. Dotázala se, zda by pro MD nebylo do budoucna vhodné, aby disponovalo nějakým generálním plánem rozvoje dopravní infrastruktury, který by kraje dodaly včetně multikriteriálního hodnocení, které by bylo platné pro všechny kraje i ve vazbě na čerpání a prokazatelnost ve vazbě na SFDI.
Se stanoviskem za SFDI vystoupil ředitel SFDI Z. Hořelica. Uvedl, že při této kontrole nebyly zjištěny žádné závažné nedostatky a nebylo identifikováno porušení zákona ani porušení rozpočtové kázně. SFDI podle svého zákona může financovat i silnice nižších tříd, tzn. II. a III. třídy. Prostředky na opravu byly poskytovány v mimořádných situacích, např. když byly povodně nebo bezpečnostní opatření. Potvrdil, že v roce 2015 to bylo politické rozhodnutí. SFDI díky situaci, která byla na trhu i ve stavebnictví, disponoval jistými volnými zdroji, které bylo možné použít. SFDI se v roce 2015 snažil nastavit pravidla. Vydal zvláštní pravidla pro financování oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy, kde SFDI vymezil povinnosti pro kraje, jak mají přistupovat k jednotlivým opravám, jak by měly vybírat jednotlivé akce. U akcí přesahujících 30 mil. Kč musel být investiční či neinvestiční záměr projektu, který je posuzován centrální komisí. SFDI rovněž nastavil tvrdší kritéria pro zadávání veřejných zakázek, zakázek malého rozsahu a zakázek zadávaných v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, kde byli příjemci povinni oslovit minimálně pět dodavatelů. Výběr akcí financovaných z rozpočtu předkládají jednotliví příjemci ke schválení podle rezortních podmínek centrální komisi a jsou zodpovědní za její výběr a dodržení zásad 3E. Pro zvýšení transparentnosti od roku 2017 SFDI stanovil novou povinnost, a to zavedení hospodaření s vozovkou. V letech 2015 – 2018 na opravy silnic II. a III. třídy bylo kraji vyčerpáno celkem 14,3 mld. Kč. Což odpovídá 95,4 % čerpání rozpočtu. Celkem bylo realizováno 1 844 akcí, opraveno bylo 327 mostních objektů a 2 918 km silnic II. a III. třídy, což činí 5,99 % celkové délky silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů. Z pohledu SFDI nebylo možné postavit cíle, které by se týkaly celkové sítě, protože síť je odpovědnost krajů, které ji spravují a vědí, v jakém stavu je konkrétní silnice. SFDI nemá celkový přehled o prostředcích, které jsou do silnic II. a III. třídy alokovány.
Náměstek ministra dopravy T. Čoček uvedl, že v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že přijme pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury (silnice II. a III. tříd). Systém financování je závislý na tom, jak se MD podaří přesvědčit vládu, aby ztratila vliv nad částí příjmu státního rozpočtu. Byl zpracován návrh na navýšení příjmů SFDI ze spotřební daně a zároveň na zavázání části těchto příjmů na výdaje pro kraje. Návrh byl cca před rokem zaslán na vládu a bude se dále diskutovat. V PS leží podobný poslanecký návrh. Potvrdil, že rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků bylo politickým rozhodnutím.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Kupka (Dotázal se, zda v rámci kontroly, kterou prováděl NKÚ, došlo i ke zhodnocení reálné kvality provedených investic. Dále se dotázal, zda i z hlediska MD je varianta navýšení rozpočtového určení daní rozumným krokem.), člen NKÚ J. Málek (Krátce reagoval na vznesený dotaz. Mimo jiné uvedl, že NKÚ nemá kompetenci ke kontrole finančních prostředků krajů, kontroloval tedy především finanční prostředky, které putovaly ze SFDI. NKÚ nemá odborníky na to, aby byl schopen posoudit kvalitu prováděných prací. Vzorek, který NKÚ kontroloval, je příliš malý na to, aby bylo možné z něj udělat obecné závěry. Nicméně z kontroly vyplynulo, že některé kraje investují do infrastruktury více, některé méně. Financování v této oblasti je potřeba dát systém.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že by byl zajímavý cenový rozptyl dle krajů, ale chápe, že je různá členitost terénu. Konstatoval, že financování z RUD by bylo alternativou, ale mohlo by vyvolat tlak v jiné oblasti.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Mimo jiné uvedl, že pokud se zřídily kraje a dala se jim důvěra, tak je nutné věřit, že se budou chovat jako řádný hospodář. Financování z RUD by bylo systémové. Dále uvedl k nákladovosti, že u akcí, které MD posuzuje, mají kraje povinnost rozpočtovat podle OTSKP, tedy ceníků, které používá i ŘSD.), viceprezidentka NKÚ Z. Horníková (Uvedla, že nesystémovost je naprosto jednoznačná. Měla by existovat nějaká koncepce a systém, na základě kterého bude SFDI schopen říct, že prostředky byly investovány účelně, efektivně a hospodárně.), ředitel SFDI Z. Hořelica (Uvedl, že SFDI dle zákona může financovat silnice II. a III. třídy. Kraje jsou vlastníky těchto silnic a jsou za ně zodpovědné. SFDI požaduje v nových pravidlech z roku 2015, aby měly kraje zaveden systém hospodaření s vozovkou. Je nutné také zohlednit, jaká je připravenost těchto akcí. SFDI si na základě jednání vlády vyžádal také informaci, kolik kraje dávají do oprav silnic II. a III. třídy. Od roku 2009 do roku 2018 daly kraje ze svých zdrojů celkem 67,713 mld. Kč mimo to, co dostaly ze SFDI, a mimo peněz fondu EU.), posl. R. Kubíček (Mimo jiné uvedl, že jde především o vytíženost silnic II. a III. tříd.), posl. M. Kupka (Dotázal se, zda je šance dát dohromady přehled, za jaké peníze se v posledních letech v krajích soutěžilo. V případě financování z RUD by se musela zohlednit vytíženost a počet kilometrů v daném kraji.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že MD není odpovědno za rozpočtové určení daní ani za krajskou infrastrukturu.), posl. R. Kubíček (Krátce reagoval na rozpravu o financování z RUD.), posl. M. Kupka (Uvedl, že rozpočtové určení daní pro obce je určeno mnoha kritérii, nejenom počtem obyvatel, ale například velikostí katastrálního území nebo počtem dětí v MŠ a ZŠ.) a ředitel SFDI Z. Hořelica (Uvedl, že má informaci, že kraje v rámci Asociace krajů analýzu zpracovávají. Každý kraj vyčísloval vnitřní zadlužení. Otázka je, zda se jednalo o jednotnou metodiku. Konstatoval, že SFDI provádí i fyzickou kontrolu realizace a závěry jsou zveřejňovány na webových stránkách. SFDI provedl velkou analýzu výběrových řízení.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění, které doplnil posl. M. Kupka:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu viceprezidentky Nejvyššího kontrolního úřadu Zdeňky Horníkové, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyňka Hořelici a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/09 – Akce stavebního charakteru prováděné za účelem oprav, modernizace a rozvoje sítě silnic II. a III. tříd na území vybraných krajů, spolufinancované z prostředků Evropské unie a národních zdrojů (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/09“),
b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 17/09 obsažené v části IV materiálu vlády č.j. 611/18,
c) Stanovisko Ministerstvo pro místní rozvoj ke Kontrolnímu závěru č. 17/09 obsažené v části V materiálu vlády č.j. 611/18,
d) Usnesení vlády č. 714 ze dne 7. 11. 2018;
II. žádá předsedu vlády, aby zpracoval a do 31. 12. 2019 předložil Kontrolnímu výboru Analýzu alternativ systémového financování sítí silnic II. a III. třídy;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 106 (6 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. K. Matušovská, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.
Čtvrtek 13. června 2019
Přítomni: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák
Omluveni: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. M. Kupka, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. L. Šafránková
Hosté: dle prezenční listiny
11.
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda ÚDHPSH V. Weis. Uvedl, že ÚDHPSH již existuje dva a půl roku, reálně funguje cca dva roky. Loňský rok (2018) byl velmi důležitý, může být určitým etalonem, jak lze pohlížet na fungování a hospodaření úřadu. Velký důraz byl kladen na efektivitu a účelné vynakládání prostředků. Výsledky hospodaření v roce 2018 byly zpracovány do kapitolního sešitu. Příjmy ÚDHPSH nebyly rozpočtovány, resp. příjmy mohou být pouze prostředky, které jsou subjektům, se kterými vede úřad správní řízení, vyměřeny jako náhrada za část nákladů správního řízení (obvykle to bývá 1 tis. Kč). Výdaje byly rozpočtovány na 34,78 mil. Kč. Drtivou většinu výdajů tvoří prostředky, které jsou určeny na platy zaměstnanců. V současnosti na základě schválené systemizace úřad zaměstnává 19 zaměstnanců (předseda, 4 členové a další zaměstnanci, kteří jsou buď v pracovním poměru ve smyslu zákoníku práce, nebo ve služebním poměru dle služebního zákona). Zbývající část výdajů spadá na vlastní, tj. dohledovou činnost úřadu. Běžné výdaje jsou výdaje na služby týkající se softwaru, nájemného, konzultačních, právních a IT služeb. Ohledně kapitálových výdajů, ÚDHPSH v loňském roce vypsal výběrové řízení a realizoval nákup vozidel, která slouží kontrolní a dohledové činnosti. Dále byla realizována veřejná zakázka na nákup serveru a softwaru ke spisové službě a ekonomickému systému. Spisová služba a ekonomický systém jsou nyní testovány, aby od druhého pololetí úřad mohl fungovat tak, jak předepisuje zákon, jako standardní organizační složka státu.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že příjmy ÚDHPSH byly ve výši 65,32 tis. Kč, výdaje byly rozpočtovány ve výši necelých 35 mil. Kč, ale skutečné čerpání bylo ve výši 26,7 mil. Kč. V loňském roce při schvalování tohoto rozpočtu KV kritizoval značně nadsazený rozpočet ÚDHPSH na provoz energií a na celkový provoz úřadu. Ukázalo se tedy, že návrh rozpočtu byl značně nadsazený. Dotázala se, proč byl rozpočtován v roce 2018 tak velký nárůst na energie, když skutečné čerpání bylo na necelých 40 %. Zajímala se o to, proč byl rozpočet tak nadhodnocený. Uvedla, že nákup služeb by mohl být v textové části kapitolního sešitu podrobněji rozepsán. Dále se dotázala, v čem vede ÚDHPSH spisovou službu a jaký ekonomický systém používá. Poukázala na to, že u položky nákup tonerů a tiskáren vychází náklad po přepočtu na jednoho úředníka 15 tis. Kč za rok. Zdůraznila, že na str. 20 postrádá přehled konkrétních rozpočtových opatření. Kladně zhodnotila, že se ÚDHPSH snaží upozorňovat na nedostatky v rámci svého hospodaření a že pokračují práce na nastavování vnitřních procesů pravidel.
Stanovisko za Ministerstvo financí přednesla ředitelka odboru 14 Financování kapitol státního rozpočtu I MF M. Bílková. Uvedla, že hodnoticí zpráva ÚDHPSH je vypracována podle vyhlášky č. 419/2001 Sb., a formálně jí odpovídá. Podotkla, že ani tato zpráva nevznikala v úplně standardním prostředí, přestože ÚDHPSH již funguje delší dobu. Byly tam problémy personálního i technického rázu, takže MF na vypracování zprávy spolupracovalo.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Uvedl, že kapitolní sešit NKÚ by mohl být příkladem pro sestavování SZÚ ÚDHPSH.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že jakékoliv dokumenty, které zpracovává NKÚ, by měly pro ÚDHPSH být jakýmsi etalonem pro to, jak by měl zpracovávat i své dokumenty.), posl. K. Matušovská (Dotázala se, proč je tak velký nárůst energií v rozpočtu.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že co se týká energií, komunikoval s Podvýborem KV pro kontrolu hospodaření veřejného sektoru a byl zaslán dokument, v rámci kterého toto bylo upřesněno, že tato částka nebude vyčerpána, což se odrazí až v roce příštím. Požádal zpravodajku o zopakování vznesených dotazů.), posl. R. Kubíček (Upozornil, že ÚZSVM eviduje ve svých systémech průměrné náklady na jednotlivá města. Je možné z těchto dat čerpat při sestavování návrhu rozpočtu ÚDHPSH.), rozpočtářka ÚDHPSH S. Marková (Uvedla, že rozpočet byl nadhodnocen, protože ÚDHPSH neměl žádnou historii a plánování bylo tedy obtížné.), posl. K. Matušovská (Požádala, zda by v příštím SZÚ u nákupu služeb mohly být vyjmenované konkrétní částky za jednotlivé druhy služeb, tak jak to má například NKÚ. Dále se dotázala na výdaje na právní stanoviska a monitoring reklam. ÚDHPSH ve výroční zprávě uvádí, že 85 % jeho zaměstnanců má dosažené vyšší vzdělání. Zda by to tedy nebylo možné řešit vlastními silami.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že ÚDHPSH má systemizované místo právníka, proto na externí právní služby nebyly vynaloženy žádné prostředky. Monitoring reklamy v rámci ČR vykonávají jedinečné společnosti.), posl. K. Matušovská (Dotázala se na nákup tonerů a tiskáren ve výši 292 tis. Kč, což odpovídá nákladu 15 tis. Kč na jednoho zaměstnance.), rozpočtářka ÚDHPSH S. Marková (Uvedla, že tato záležitost souvisela s rozjezdem úřadu. ÚDHPSH v té době neměl tak velké technické zázemí a tyto služby si pronajímal.), posl. K. Matušovská (Uvedla, že v SZÚ nejsou uvedena žádná rozpočtová opatření. Zajímala se o to, o jaká rozpočtová opatření šlo.), rozpočtářka ÚDHPSH S. Marková (Uvedla, že v roce 2018 nebyla realizována žádná rozpočtová opatření prostřednictvím MF. Pouze se zapojovaly nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2017.), posl. V. Munzar (Dotázal se, čím byla vyvolána potřeba navýšení rozpočtu z nespotřebovaných výdajů o cca 10 %.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Konstatoval, že ÚDHPSH má 19 zaměstnanců, ale platí je z rozpočtu pro 17. Proto nároky z nespotřebovaných výdajů z roku 2017 nyní používají a je zřejmé, že to není na dlouhou dobu.), posl. V. Munzar (Krátce reagoval na odpověď předsedy ÚDHPSH V. Weise.), posl. R. Kubíček (Dotázal se, jak se osvědčilo pětičlenné kolegium. Domnívá se, že jednodušší by bylo tříčlenné kolegium.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že vzhledem k tomu, že je celkem pouze 19 zaměstnanců, tak uspořádání 4 členové kolegia plus předseda nepovažuje za efektivní vynakládání prostředků.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku ředitelky odboru 14 Financování kapitol státního rozpočtu I Ministerstva financí Marie Bílkové a po rozpravě
I. bere na vědomí státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, kapitola 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ve výši příjmů 65,32 tis. Kč a ve výši výdajů 26 676,55 tis. Kč;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby státní závěrečný účet České republiky za rok 2018, kapitola 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ve výši příjmů 65,32 tis. Kč a ve výši výdajů 26 676,55 tis. Kč vzala na vědomí;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů ke státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2018 na jednání Rozpočtového výboru.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 107 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/.
12.
Zpráva o činnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za rok 2018
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda ÚDHPSH V. Weis. Uvedl, že ÚDHPSH vznikl k 1. 1. 2017. V současnosti má 19 zaměstnanců včetně předsedy a čtyř členů. V průběhu roku 2017 a 2018 byly činěny kroky k tomu, aby byl úřad zabezpečen z hlediska dislokace. ÚDHPSH se vypořádal také se zavedením GDPR, vysoutěžil a nechal zpracovat materiál, který zajišťuje, aby v rámci úřadu fungovala ochrana personálních dat. Dále uvedl, že by bylo dobré, aby se úřad mohl přesunout v budoucnosti do nějakých prostor, které by vlastnil stát. Dohledovou činnost začal ÚDHPSH vykonávat již v druhé polovině roku 2017, kdy proběhly volby do PS a následně v rychlém sledu probíhaly další volby. ÚDHPSH má povinnost provádět dohled také nad komunálními volbami, nad volbami do PS a Senátu, nad prezidentskými volbami, nad volbami do Evropského parlamentu a nad volbami krajskými.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že zpráva obsahuje veškeré informace ohledně dohledu, správních řízení, dohledu nad volebními kampaněmi, nad volbami do PS, Senátu, prezidentskými volbami a informace o personálních agendách. Dotázala se na nepoměry v počtech přestupkových řízení, které jsou ve zprávě uvedeny na str. 9.
Vedoucí oddělení kontroly ÚDHPSH I. Kousal uvedl, že v roce 2018 převis projednaných řízení oproti zahájeným řízením byl dán tím, že v roce 2017 úřad zahájil poměrně velké množství správních řízení, která byla následně ukončena pravomocně až v roce 2018. Z tohoto důvodu tam je uveden vyšší počet projednaných řízení v roce 2018 oproti počtu řízení zahájených v roce 2018.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. K. Matušovská (Dotázala se, proč výroční zpráva neobsahuje přehledné grafy o kontrolách výročních finančních zpráv politických stran a hnutí. Požádala, aby to v příští výroční zprávě bylo uděláno přehledně.), posl. R. Kubíček (Požádal předsedu ÚDHPSH o dodání seznamu výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí, které byly vypořádány v pořádku, které mají nějaké správní nedostatky, i těch, které nepředložily výroční finanční zprávu. Doporučil, aby příští výroční zpráva obsahovala informace o vyhodnocení VFZ politických stran a hnutí v přehledné formě.), posl. V. Munzar (Dotázal se, kolik musí úřad vyřizovat žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.) a předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že v roce 2018 ÚDHPSH obdržel celkem 14 žádostí o informaci, což je uvedeno ve zprávě na str. 35.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské a po rozpravě
I. bere na vědomí Výroční zprávu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za rok 2018;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 108 (6 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.
13.
Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2017 pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR /sněmovní tisk 155/
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil náměstek ministryně financí K. Tyll. Uvedl, že tuto zprávu má vláda povinnost předložit Poslanecké sněmovně nejpozději do 30. 4. V minulosti byl přehled pouze formálním dokumentem, popisujícím realizované kontroly. Ve spolupráci s KV byla navrhnuta nová struktura dokumentu tak, aby se v příslušných oblastech přehledem mohly zabývat i další výbory PS. Nově je přehled rozdělen do kapitol dle kontrolovaných oblastí, např. energetika, vodohospodářství, doprava, zdravotnictví atd. V rámci jednotlivých kapitol je podrobně popsán předmět cenové kontroly v dané oblasti, počet kontrol, počet zjištěných porušení a výše uložených pokut. Popsána a zobecněna jsou na konci kapitoly i nalezená pochybení v dané oblasti. V roce 2018 pokračoval výkon cenových kontrol ve zhruba stejném rozsahu jako v roce předchozím. Celkový počet ukončených cenových kontrol byl 2 584. Oproti roku 2017 došlo ke snížení o 283 kontrolních akcí. Například v oblasti regulované ceny v taxislužbě a označování vozidel taxislužby došlo ke snížení o 359 kontrolních akcí. V oblastech vodárenství nebo zdravotnictví došlo naopak k jejich nárůstu. Celkový počet kontrol ukončených zjištěním byl 298, celková výše uložených pokut byla přes 345 mil. Kč. Nedostatky zjištěné cenovými kontrolami v oblasti regulovaných komodit se týkají zejména: zahrnutí ekonomicky neoprávněných nákladů do kalkulace věcně usměrňovaných cen v oblasti teplárenství, tepelné energie, zdravotnictví, linkové dopravy, uplatnění nepřiměřené výše zisků a neoprávněné náklady ve věcně usměrňované ceně tepelné energie, požadování ceny vyšší než maximální cena stanovená obcí v oblasti taxislužby, pohřebních služeb, neuchovávání kalkulací cen k poskytovaným službám a nedostatky při označování zboží cenami a vedení cenové evidence. Cenové kontrolní orgány se pod metodickým vedením MF v příštích letech zaměří zejména na kontrolu uložených opatření k nápravě a na zveřejňování zobecněných zjištění za účelem edukace subjektů a eliminace porušení. Objem zjištění u některých segmentů je až příliš velký, týká se to pohřebnictví, vodárenství, zdravotnictví, energetiky. U některých segmentů naopak chybovost klesla, např. u dopravy. Velká chybovost nebyla také u kontrol u značení zboží a cenové evidence.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Poděkoval zástupcům MF za přípravu tohoto přehledu finančních kontrol v nové struktuře, která reflektuje požadavky KV, které byly vzneseny. Mimo jiné se dotázal na poměr mezi vyměřenými pokutami a pokutami zaplacenými, a zda se daří pokuty vymáhat.
V obecné rozpravě vystoupil náměstek ministryně financí K. Tyll (Odpověděl na dotaz zpravodaje a krátce pohovořil o úspěšnosti vymáhání pokut.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstka ministryně financí Karla Tylla, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě
I. bere na vědomí přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2018 /sněmovní tisk 469/;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby přijala následující usnesení: „Poslanecká sněmovna bere na vědomí přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2018 /sněmovní tisk 469/“;
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR;
IV. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministryni financí.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 109 (6 pro; 0 proti; 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/.
Z důvodu dostatečného časového prostoru navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček předřadit body č. 15 a č. 16. S tím vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, strana 7/.
Poznámka: Dále jsou body schůze zapsány v nově schváleném pořadí.
15.
Sdělení předsedy, různé
V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. R. Kubíček informoval členy výboru o tom, že všem členům výboru bylo rozdáno stanovisko Akademie věd s názvem Současný problém sucha v ČR.
16.
Návrh termínu a programu 21. schůze výboru
Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. R. Kubíčka a po rozpravě Kontrolní výbor zmocnil předsedu výboru, aby stanovil termín a program 21. schůze výboru na základě dohody s místopředsedy, viz přijaté usnesení č. 110 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/.
14.
Informace generálního ředitele o činnosti příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil generální ředitel příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín V. Hrubý. Uvedl, že příspěvková organizace státu hospodaří podle přísně zákonem daných pravidel. Příspěvková organizace na svoji hlavní činnost dostává příspěvek – dotaci. Tedy hovořit o tom, že je nějaká příspěvková organizace ve ztrátě, je v podstatě nesmysl. Příspěvková organizace může mít ve ztrátě jinou činnost, nikoli hlavní. Příspěvková organizace Zámek Štiřín má cca 40 zaměstnanců a spravuje největší majetek ze všech příspěvkových organizací státu. Zdůraznil, že organizačním složkám státu poskytují služby za velice nízké ceny a tím šetří finanční prostředky státu. V současné době příspěvková organizace Zámek Štiřín hospodaří s příspěvkem ziskově a současně šetří finanční prostředky jiných kapitol státního rozpočtu. Uvedl, že předseda vlády vloni na podzim řekl ČTK, že příspěvková organizace Zámek Štiřín spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí a zcela naplňuje dva hlavní úkoly. Tím jsou péče o kulturní památku a služby pro státní sektor. Navíc dle vyjádření premiéra příspěvková organizace Zámek Štiřín pořádá pro veřejnost ročně tři desítky kulturních akcí (koncerty, plesy atd.) a díky tomu se zámek Štiřín stal vyhlášeným kulturním stánkem středočeského kraje. Dále jako příklad uvedl, jaké příspěvky dostávají příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí (např. Česká centra 78 mil. Kč, Diplomatický servis 42 mil. Kč, Zámek Štiřín 25 mil. Kč). Zámek Štiřín není tedy organizace, která by dostávala největší příspěvek na provoz. Konstatoval, že zároveň ročně šetří státu cca 20 mil. Kč tím, že poskytuje služby organizačním složkám za velice nízké ceny. Konstatoval, že příspěvková organizace Zámek Štiřín vykazuje vzestupnou míru efektivnosti jeho hospodaření a jeho využití pro stát. K dalšímu zvýšení efektivnosti řízení a hospodaření je v současné době zpracováván speciální audit se zaměřením na specifické oblasti, a to zejména na účinnost vnitřního kontrolního systému, naplňování cílů dle zřizovací listiny s ohledem na objemy a jejich trendy, využívání spravovaného majetku, úroveň personálního zajištění a opatření k udržení potřebných výkonů organizace, analýzu realizovaných zakázek a očekáváný vývoj, úroveň hospodaření z hlediska charakteru výkonu souvisejících nákladů a jejich účelovosti, prověrku možných rizik vzniku možných podvodů, a to ve vymezených oblastech, rizikové faktory z hlediska udržení výkonu a cílů organizace dle zřizovací listiny. Audit by měl být během 14 dní hotový. Tento audit zadal, aby byly eliminovány zbytečné útoky a osočování. Generální inspekce MZV po kontrole konstatovala 56 připomínek. Ale proběhl také nezávislý audit, při kterém nebyly zjištěny žádné nedostatky. Dále uvedl, že příspěvková organizace Ministerstva vnitra Zařízení služeb pro MV dostává roční příspěvek cca 737 mil. Kč, a příspěvková organizace Ministerstva obrany Vojenská lázeňská a rekreační zařízení dostala v roce 2017 příspěvek ve výši 467 mil. Kč. Konstatoval, že z uvedených čísel jasně vyplývá, že příspěvková organizace Zámek Štiřín není žádnou pijavicí na státním rozpočtu. MZV má daný nějaký rozpočet a vynakládá částku zhruba 25 mil. Kč na příspěvkovou organizaci, ale její služby využívá podstatně méně než jiné státní organizace a přitom nakupuje obdobné služby u komerčních subjektů daleko dráž. Na závěr uvedl, že příspěvková organizace Zámek Štiřín šetří finanční prostředky ostatních kapitol státního rozpočtu a nemělo by se na její hospodaření nahlížet pouze z pohledu kapitoly MZV, ale státního rozpočtu jako celku. Na závěr uvedl, že není v pořádku, když kontrolující při probíhající kontrole nechce nic zdůvodňovat od kontrolované osoby.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Mimo jiné se dotázal na vypořádání 56 připomínek Generální inspekce MZV.
Generální ředitel příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín V. Hrubý uvedl, že není v pořádku, když při probíhající kontrole se nikdo na nic kontrolované osoby neptá, nechce od ní nic ověřovat a ani zdůvodňovat. Poté ke všem 56 zjištěným nedostatkům příspěvková organizace Zámek Štiřín zpracovala námitky s právníkem. Velice zarážející je skutečnost, že na tohoto právníka byl vyvíjen ze strany MZV určitý tlak a zarážející je skutečnost, že pouze jedna z předložených námitek byla vzata MZV v úvahu, a to jen z poloviny. Proběhla jednání na Živnostenském úřadu, který neshledal žádná pochybení, také Finanční úřad konstatoval, že je vše v pořádku. Tento týden mu státní tajemník sdělil, že žádná pochybení nejsou a k diskusi je spíše odborná úroveň kontroly Generální inspekce MZV.
V obecné rozpravě vystoupili: předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček (Uvedl, že KV nemůže vstupovat do neukončené kontroly. Až bude kontrola ukončena, KV si ji vyžádá a bude se jejími závěry zabývat.), posl. V. Munzar (Dotázal se, jaký je hospodářský výsledek po odečtení příspěvku od státu.), generální ředitel příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín V. Hrubý (Uvedl, že hospodářský výsledek s příspěvkem je vždy kladný. Po odečtení příspěvku ve výši cca 25 mil. Kč a po odečtení úspory všech rozpočtových kapitol stojí Zámek Štiřín stát v současné době cca 2 – 3 mil. Kč. Konstatoval, že nárůst státních akcí je velký. V roce 2013 se konaly dvě státní akce, v roce 2014 22 akcí, v roce 2015 60 akcí, v roce 2016 87 akcí, v roce 2017 88 akcí a v roce 2018 již 90 státních akcí. V letošním roce to bude ještě více, nyní je vytíženost těchto měsíců přes 60 %. Vzhledem k nárůstu státních akcí by měla logicky narůstat i výše příspěvku státu. A čím vyšší je obsazenost státem, tím vyšší je úspora jednotlivých rozpočtových kapitol a tím vyšší by měl být i příspěvek státu. Zdůraznil, že opakované zprávy o prodeji zámku velice poškozují jeho hospodaření ve vztahu ke komerční klientele. S tímto problémem se bohužel potýkají opakovaně. Uvedl, že po výměně vedení se vracel zpět do vedoucí funkce po cca 3,5 letech do zdevastovaného podniku, který ztratil svojí klientelu, trvalo 5 let, než se to podařilo vrátit zpět. Okamžik odvolání přišel vždy, když se organizaci hospodářsky začalo dařit. Nyní jsme opět v situaci, kdy příspěvková organizace Zámek Štiřín funguje a hospodaří skvěle, a opět jsou určité tlaky. Uvedl, že celkové náklady příspěvkové organizace Zámek Štiřín jsou cca 45 mil. Kč. Polovinu nákladů je organizace schopna pokrývat z vlastní činnosti. Po započtení úspor ostatních organizačních složek státu je to „nula od nuly“.) a posl. R. Kubíček (Konstatoval, že KV se situací příspěvkové organizace Zámek Štiřín zabývá opakovaně mnoho let a vidí velký pokrok v její činnosti. Na závěr poděkoval generálnímu řediteli příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín V. Hrubému za informace a popřál celé organizaci mnoho dobrých klientů a úspěchů.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu generálního ředitele příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín Václava Hrubého, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě
I. bere na vědomí informaci generálního ředitele o činnosti příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil generálního ředitele příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 111 (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. L. Černohorský, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/.
Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil dvacátou schůzi Kontrolního výboru.
Schůze výboru byla ukončena v 11.00 hodin.
Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru
Lukáš ČERNOHORSKÝ v. r.
Roman KUBÍČEK v. r.
místopředseda – ověřovatel
Kontrolního výboru
předseda
Kontrolního výboru
Příloha zápisu č. 1, strana 1
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 11. června 2019
Schválení programu
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/39 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek
Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2018
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
/
/
/
/
/
/
MALIŠ Přemysl
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
MUNZAR Vojtěch
POŠVÁŘ Jan
/
/
/
/
/
/
POUR Milan
/
/
/
/
/
/
ROZVORAL Radek
SKLENÁK Roman
/
/
/
/
/
/
STANĚK Pavel
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
7
7
0
7
7
0
8
8
0
Usnesení č. -----
Usnesení č. 96
Usnesení č. 97
Příloha zápisu č. 1, strana 2
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 12. června 2019
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ - komplexní PN posl. R. Kubíček
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ - PN posl. M. Vostré
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 360/ - usnesení k ST
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
/
/
/
/
/
MALIŠ Přemysl
/
/
/
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
MUNZAR Vojtěch
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
/
/
/
/
/
ROZVORAL Radek
/
/
/
SKLENÁK Roman
/
/
/
/
/
STANĚK Pavel
/
/
/
/
/
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
Celkem:
9
8
0
9
0
0
9
8
0
Usnesení č. --
Usnesení č. --
Usnesení č. 98
Příloha zápisu č. 1, strana 3
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 12. června 2019
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 230/ - zamítnutí
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 229/ - komplexní PN
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Tomáše Martínka, Jakuba Michálka, Ivana Bartoše a dalších na vydání ústavního zákona, kterým se mění zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 229/ - usnesení k ST
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
/
/
/
/
/
/
MALIŠ Přemysl
/
/
/
/
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
MUNZAR Vojtěch
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
/
/
/
/
/
/
ROZVORAL Radek
/
/
/
/
/
/
SKLENÁK Roman
/
/
/
/
/
/
STANĚK Pavel
/
/
/
/
/
/
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
9
8
0
9
9
0
9
9
0
Usnesení č. 99
Usnesení č. --
Usnesení č. 100
Příloha zápisu č. 1, strana 4
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 12. června 2019
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 381 – Nejvyšší kontrolní úřad
Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 14/31 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit vybrané příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
/
/
/
/
/
/
MALIŠ Přemysl
/
/
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
MUNZAR Vojtěch
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
/
/
ROZVORAL Radek
/
/
/
/
/
/
SKLENÁK Roman
/
/
/
/
STANĚK Pavel
/
/
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
8
8
0
7
7
0
6
6
0
Usnesení č. 101
Usnesení č. 102
Usnesení č. 103
Příloha zápisu č. 1, strana 5
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 12. června 2019
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/10 – Pořízení a provoz systému výběru mýtného za užívání silniční infrastruktury České republiky
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/16 – Peněžní prostředky určené na zajištění interoperability na stávajících železničních tratích
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/09 – Akce stavebního charakteru prováděné za účelem oprav, modernizace a rozvoje sítě silnic II. a III. tříd na území vybraných krajů, spolufinancované z prostředků Evropské unie a národních zdrojů
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
/
/
/
/
/
/
MALIŠ Přemysl
MATUŠOVSKÁ Květa
/
/
/
/
/
/
MUNZAR Vojtěch
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
ROZVORAL Radek
/
/
/
/
/
/
SKLENÁK Roman
STANĚK Pavel
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
6
6
0
6
6
0
6
6
0
Usnesení č. 104
Usnesení č. 105
Usnesení č. 106
Příloha zápisu č. 1, strana 6
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 13. června 2019
Předřazení bodů č. 15 a 16
Návrh termínu a programu 21. schůze výboru
Informace generálního ředitele o činnosti příspěvkové organizace Ministerstva zahraničních věcí Zámek Štiřín
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
MALIŠ Přemysl
/
/
/
/
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
/
/
/
/
/
/
MUNZAR Vojtěch
/
/
/
/
/
/
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
ROZVORAL Radek
/
/
/
/
/
/
SKLENÁK Roman
STANĚK Pavel
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
7
7
0
7
7
0
7
7
0
Usnesení č. --
Usnesení č. 110
Usnesení č. 111
Příloha zápisu č. 1, strana 7
Hlasování
z 20. schůze Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
konané na státním zámku Štiřín dne 13. června 2019
Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2018, kapitola 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
Zpráva o činnosti Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí za rok 2018
Přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za rok 2018 /sněmovní tisk 469/
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
přítomen
pro
proti
BĚLOBRÁDEK Pavel
BLÁHA Jiří
ČERNOHORSKÝ Lukáš
/
/
/
/
/
/
KALÁTOVÁ Iva
KALOUSEK Miroslav
KUBÍČEK Roman
/
/
/
/
/
/
KUPKA Martin
MALIŠ Přemysl
/
/
/
/
MATUŠOVSKÁ Květa
/
/
/
/
/
/
MUNZAR Vojtěch
/
/
/
/
POŠVÁŘ Jan
POUR Milan
ROZVORAL Radek
/
/
/
/
/
/
SKLENÁK Roman
STANĚK Pavel
ŠAFRÁNKOVÁ Lucie
ZLESÁK Radek
/
/
/
/
/
/
Celkem:
7
7
0
6
6
0
6
6
0
Usnesení č. 107
Usnesení č. 108
Usnesení č. 109
Příloha zápisu č. 2
Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 360 / 8. volební období)
9. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. a) slova „obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „statutárního města“.
10. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. b) bod 3 zrušuje.
V § 3a odst. 1 písm. b) se dosavadní body 4 až 11 označují jako body 3 až 10.
11. V čl. I bodě 5 se v § 3a odst. 1 písm. b) bod 8 zrušuje.
V § 3a odst. 1 písm. b) se dosavadní body 9 a 10 označují jako body 8 a 9.
12. V čl. I bodě 6 se v § 4 odst. 2 větě první číslo „10“ nahrazuje číslem „8“.
13. V čl. I bodě 6 se v § 4 odst. 2 větě druhé číslo „11“ nahrazuje číslem „9“.
14. V čl. I se doplňuje bod 7 ve znění: 7. V § 12 odst. 1 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“.
15. V čl. II bodě 2 se v písmenu a) číslo „2021“ nahrazuje číslem „2023“.
16. V čl. II bodě 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
Změny:
· okruhu kontrolovaných subjektů ze strany NKÚ, pokud jde o územní samosprávné celky, z obcí s rozšířenou působností na statutární města,
· vypuštění veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí z kontrolní působnosti NKÚ (jde zapracování pozměňovacího návrhu přijatého výborem pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu PS evidovaného pod č. 360/4 – usnesení č. 113 ze dne 3. 4. 2019 na vypuštění veřejných vysokých škol z kontrolní působnosti NKÚ; v návaznosti navrhujeme vypustit i veřejné výzkumné instituce z důvodu jejich obdobného charakteru jako mají veřejné vysoké školy a vazby jejich hospodaření na hospodaření VVŠ, pokud jde o financování vědecko-výzkumné činnosti).
· V souvislosti s rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu se navrhuje zvýšení počtu členů Nejvyššího kontrolního úřadu z 15 na 17.
Platné znění s vyznačením navrhovaných změn:
§ 3a
(1) Hospodařením s dalšími veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí hospodaření
a) kraje a obce s rozšířenou působností statutárního města,
b) jiné právnické osoby, jde-li o
1. státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci, národní podnik nebo státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
2. zdravotní pojišťovnu,
3. veřejnou výzkumnou instituci,
4. 3. dobrovolný svazek obcí,
5. 4.příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem uvedeným v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
6. 5. regionální radu regionu soudržnosti,
7. 6. Českou televizi,
8. 7. Český rozhlas,
9. veřejnou vysokou školu,
10. 8. školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy jménem státu, územním samosprávným celkem uvedeným v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
11. 9. Českou národní banku,
c) s prostředky Evropské unie nebo s jinými prostředky ze zahraničí poskytnutými státu na základě mezinárodní smlouvy.
(2) Hospodařením s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů se pro účely tohoto zákona rozumí hospodaření s prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu, ze státních finančních aktiv, z Národního fondu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu územního samosprávného celku, z rozpočtu regionální rady regionu soudržnosti nebo z rozpočtu dobrovolného svazku obcí.
6. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při kontrole hospodaření územního samosprávného celku uvedeného v § 3a odst. 1 písm. a), hospodaření právnických osob uvedených v § 3a odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10 8 a při kontrole hospodaření právnických osob uvedených v § 3 odst. 1 písm. c), prověřuje Úřad soulad jejich hospodaření s právními předpisy. Při kontrole hospodaření České národní banky podle § 3a odst. 1 písm. b) bodu 11 9 prověřuje Úřad výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
7. V § 12 odst. 1 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“.
§ 12
(1) Poslanecká sněmovna volí 15 17 členů Úřadu na návrh prezidenta Úřadu.
***
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Kontrolní akce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Kontrolní akce v rozsahu stanoveném v § 3a odst. 1 písm. a) a b) zákona
č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměřené na kontrolu hospodaření územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí, příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí, školské právnické osoby zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí a kontrolní akce v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 písm. c) a v § 3 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměřené na kontrolu hospodaření právnické osoby, ve které má územní samosprávný celek většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči které je v postavení ovládající osoby podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností
a družstev, lze zahrnout do plánu kontrolní činnosti nejdříve na kalendářní rok
a) 2021 2023, jde-li o kraje, města, v nichž je sídlo kraje, ostatní statutární města, o městské části hlavního města Prahy, městské obvody nebo městské části statutárních měst a jimi zřízené právnické osoby a právnické osoby, ve kterých mají většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev,
b) 2023, jde-li o ostatní obce a jimi zřízené právnické osoby nebo jde-li o právnické osoby, ve kterých má územní samosprávný celek neuvedený v písmeni a) většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým je samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev,
c b) 2025, jde-li o dobrovolné svazky obcí a jimi zřízené právnické osoby.
3. Při kontrole hospodaření v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 1 a 2, § 3a a v § 4 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze prověřovat i hospodaření za období předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
***
V Praze dne 9. května 2019
posl. Roman Kubíček v. r.
předseda Kontrolního výboru PS PČR
Příloha zápisu č. 3
Příloha zápisu č. 4a
Pozměňovací návrh
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
1. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 3., který zní:
„veřejnou výzkumnou instituci,“
Ostatní body se přečíslují.
Věcné odůvodnění návrhu
Vládní návrh zákona kontrolu ze strany NKÚ u veřejných výzkumných institucí (dále také „v. v. i.“), rozšiřuje tak, že nově má být u těchto subjektů ze strany NKÚ kontrolován soulad komerčních smluvních vztahů s platnou právní úpravou.
Vládní návrh zákona nově mezi plně kontrolované subjekty ze strany NKÚ podřazuje také veřejné výzkumné instituce, které se svou podstatou i velmi specifickou formou své činnosti zásadně odlišují od rozpočtových či příspěvkových organizací a municipalit – ve vztahu ke kterým je návrh zákona svou náplní zjevně směřován. Na první pohled „vhodné“ rozšíření kompetencí NKÚ a záměr „nově“ kontrolovat soulad komerčních smluvních vztahů s platnou právní úpravou – tedy tzv. legalitu hospodaření v oblasti komerčních aktivit, realizovaných dotčenými subjekty v oblasti vědy a výzkumu, ve skutečnosti představuje nejen zbytečné rozšíření byrokratické zátěže v oblasti vědy, ale i významný nesystémový zásah.
Veřejné výzkumné instituce jsou nestátními subjekty, které hospodaří s vlastním majetkem (tedy nikoli s majetkem státu) a jejichž hospodaření je ze zákona vždy ověřováno auditorem.
Finanční prostředky na realizaci náplně své činnosti v oblasti výzkumu a vývoje získávají:
· z dotací, kdy nakládání s dotačními prostředky kontroluje celá řada kontrolních orgánů, včetně NKÚ,
· z komerčních smluvních vztahů.
Oblast dotačních vztahů
V. v. i., jsou v oblasti hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů plně kontrolovány ze strany mnoha subjektů, včetně NKÚ, který má již dnes plný přístup ke všem podkladům v dané oblasti a při nakládání v. v. i. s dotačními prostředky posuzuje:
· jak účelnost, hospodárnost a efektivitu při nakládání s nimi,
· tak i soulad s platnou právní úpravou (tzv. legalitu), neboť kromě stávajících kontrolních pravomocí má i NKÚ již dnes plný přístup ke všem informacím z rozpočtových vztahů.
Oblast komerčních smluvních vztahů
Stavět bariéry pro spolupráci výzkumných institucí a komerčních firem je nepochybně kontraproduktivní a vůle smluvních stran vstupovat do vzájemných vztahů zabezpečuje pro hospodaření v. v. i. „mimorozpočtové zdroje“, které jsou pro rozvoj výzkumu, vývoje a poznání nezbytné. Přitom v případě mimorozpočtových vztahů je dnes významná část smluv v případě v. v. i. zveřejňována v Registru smluv. V oblasti komerčních smluv je tedy všem (včetně NKÚ), umožněno posoudit legalitu a podmínky sjednaných smluv, nebrání-li tomu významné důvody akceptované platnou právní úpravou (připouštějící zejména s ohledem na ochranu duševního vlastnictví nezveřejnění smlouvy v registru). Platí rovněž, že pokud by ze strany v. v. i. nebyla naplněna zákonná pravidla dle zákona č. 340/2015 Sb., v platném znění, pak jsou dotčené smlouvy zrušeny od počátku a pohlíží se na ně, jako by nikdy nebyly sjednány.
Legalita komerčních smluvních vztahů realizovaných v oblasti výzkumu je již dnes nepochybně naprosto dostatečně řešena platnou právní úpravou. Případné vady smluv jsou tak řešeny standardním způsobem a naprostá většina z nich dokonce již dnes podléhá zveřejnění dle zákona o registru smluv.
Posuzování účelnosti, hospodárnosti a efektivity komerčních smluvních vztahů realizovaných v oblasti výzkumu je nesporně zásadně odlišné od hospodaření a rozpočtových organizací či municipalit. Komerční smluvní vztahy realizované v oblasti vědy, výzkumu a poznání jsou uzavírány zpravidla se soukromoprávními korporacemi. Jejich specifika jsou tak značná, že NKÚ prostřednictvím svých kontrolních mechanismů směřovaných k legalitě a efektivnosti rozpočtového hospodaření není schopen objektivně posuzovat zpravidla velmi složité smluvní vztahy v oblasti duševního vlastnictví. Důvodem je skutečnost, že zhodnocení vztahů v oblasti výzkumu je velmi specifické, bývá často záležitostí mnoha let a vyžaduje podrobné analýzy všech souvztažností, které se nepochybně vymykají standardním kontrolním mechanismům určeným pro oblast nakládání s prostředky dotací.
Existuje proto důvodná obava, že záměr rozšířit kompetence NKÚ i na hodnocení věcné náplně komerčních smluvních vztahů nepřinese komukoli objektivní prospěch, ale dokonce by mohl záměr obou smluvních stran poškodit, nebo dokonce obchodního partnera od uzavření smlouvy s v. v. i. odradit. Pro smlouvy uzavřené v dané oblasti je charakteristické, že obsahují zpravidla obchodní tajemství, podrobné popisy předmětů chráněných duševním vlastnictví a také přísně střežené know-how . Pokud by byl obchodní partner povinen takovéto smlouvy předkládat ke kontrole NKU, hrozilo by reálné nebezpečí ztráty jeho zájmu o spolupráci v dané oblasti vědy a výzkumu. Smluvní spolupráce s významnými obchodními partnery je rovněž mnohdy obtížně nahraditelná a nesrovnatelná s běžnými vztahy rozpočtových a příspěvkových organizací či municipalit.
Vyznačení navrhovaných změn (změny vyznačeny tučně kurzívou)
1. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 se v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 3., který zní:
„veřejnou výzkumnou instituci,“
Ostatní body se přečíslují.
§ 3a
(1) Hospodařením s dalšími veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí
hospodaření
a) kraje a obce s rozšířenou působností,
b) jiné právnické osoby, jde-li o
1. státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci, národní podnik nebo
státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
2. zdravotní pojišťovnu,
3. veřejnou výzkumnou instituci,
4. 3. dobrovolný svazek obcí,
5. 4. příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem uvedeným
v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
6. 5. regionální radu regionu soudržnosti,
7. 6. Českou televizi,
8. 7. Český rozhlas,
9. 8. veřejnou vysokou školu,
10. 9. školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jménem státu, územním samosprávným celkem uvedeným v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
11. 10. Českou národní banku,
c) s prostředky Evropské unie nebo s jinými prostředky ze zahraničí poskytnutými státu
na základě mezinárodní smlouvy.
V Praze dne 24. 4. 2019
posl. Vojtěch Munzar, v. r.
místopředseda Kontrolního výboru PS PČR
Příloha zápisu č. 4b
Pozměňovací návrh
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
2. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 9., který zní:
„veřejnou vysokou školu,“
Ostatní body se přečíslují.
3. V Části první Článku I se novelizační bod 6 nahrazuje novým zněním, které zní:
„V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při kontrole hospodaření územního samosprávného celku uvedeného v § 3a odst. 1
písm. a), hospodaření právnických osob uvedených v § 3a odst. 1 písm. b) bodech 2 až 9 a při kontrole hospodaření právnických osob uvedených v § 3 odst. 1 písm. c), prověřuje Úřad soulad jejich hospodaření s právními předpisy. Při kontrole hospodaření České národní banky podle § 3a odst. 1 písm. b) bodu 10 prověřuje Úřad výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.“.“
Věcné odůvodnění návrhu
Vládní návrh zákona nově mezi plně kontrolované subjekty ze strany NKÚ podřazuje veřejné vysoké školy, což považujeme principiálně za nesprávné. Úvodem je nutno zdůraznit, že veřejné vysoké školy nejsou organizační složky státu, nehospodaří s majetkem, který by státu patřil, a zdroje finančních prostředků vysokých škol nepochází výlučně ze zdrojů České republiky nebo státního rozpočtu. Nelze opomenout fakt, že vysoké školy mají také mj. svou hospodářskou činnost a jsou příjemci prostředků ze zahraničních výzkumných grantů a fondů.
Pro kontrolu nakládání s majetkem ČR, který byl na vysoké školy převeden, jsou již několik desetiletí součástí orgánů vysokých škol správní rady, složené z externistů, které mají právo veta při nakládání s nemovitým majetkem vysokých škol.
Účetnictví vysokých škol již dnes podléhá auditu. Rozpočet vysokých škol je schvalován akademickými senáty.
Veřejné vysoké školy jsou zřízeny samostatným speciálním zákonem pro poskytování specializované služby – nejedná se tedy o rozpočtové organizace, ani organizace příspěvkové a jejich financování je, jak již bylo shora uvedeno, kombinované.
Je nutno zdůraznit, že vynětí vysokých škol z předkládaného vládního návrhu novely zákona o NKU neznamená nekontrolované a nekontrolovatelné nakládání s veřejnými prostředky ze strany vysokých škol (tyto jsou již dnes za stávající legislativní úpravy cca jednou až dvakrát do roka kontrolovány jak NKU tak poskytovateli). Předkládaný pozměňovací návrh jen zachovává cílenou kontrolu prostředků státu, nezasahuje do autonomie hospodaření vysokých škol, která jim ze zákona náleží, a zachovává rozumnou míru a frekvenci kontroly, která ve svém důsledku neznamená ochromení chodu vysokých škol a jejich přeměnu ze vzdělávací na byrokratickou instituci, která bude stále více svých financí investovat do navyšování počtu úředníků namísto do kvalitních pedagogů a kvalitní vědy.
Pozměňovací návrh vznikl jako iniciativa poslanců prof. Ing. Karla Raise, CSc., MBA, dr. h. c., prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc., doc. PaedDr. Ilony Mauritzové, Ph.D. prof. RNDr. Františka Váchy, Ph.D., Mgr. Jiřího Miholy, Ph.D., Marcely Melkové, Bc. Romana Onderky, MBA, Ladislava Oklešťka, Ing. Petra Vrány v rámci Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Předkladatel by si jej rád po domluvě se zmíněnými kolegy rád osvojil při jednání Kontrolního výboru.
Vyznačení navrhovaných změn (změny vyznačeny tučně kurzívou)
2. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 se v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 9., který zní:
„veřejnou vysokou školu,“
Ostatní body se přečíslují.
§ 3a
(1) Hospodařením s dalšími veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí
hospodaření
a) kraje a obce s rozšířenou působností,
b) jiné právnické osoby, jde-li o
1. státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci, národní podnik nebo
státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
2. zdravotní pojišťovnu,
3. veřejnou výzkumnou instituci,
4. dobrovolný svazek obcí,
5. příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem uvedeným
v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
6. regionální radu regionu soudržnosti,
7. Českou televizi,
8. Český rozhlas,
9. veřejnou vysokou školu,
10. 9. školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jménem státu, územním samosprávným celkem uvedeným v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
11. 10. Českou národní banku,
c) s prostředky Evropské unie nebo s jinými prostředky ze zahraničí poskytnutými státu
na základě mezinárodní smlouvy.
3. V Části první Článku I se novelizační bod 6 nahrazuje novým zněním, které zní:
„V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při kontrole hospodaření územního samosprávného celku uvedeného v § 3a odst. 1
písm. a), hospodaření právnických osob uvedených v § 3a odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10 9 a při kontrole hospodaření právnických osob uvedených v § 3 odst. 1 písm. c), prověřuje Úřad soulad jejich hospodaření s právními předpisy. Při kontrole hospodaření České národní banky podle § 3a odst. 1 písm. b) bodu 11 10 prověřuje Úřad výdaje na pořízení majetku a výdaje na provoz České národní banky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.“.“
V Praze dne 24. 4. 2019
posl. Vojtěch Munzar, v. r.
místopředseda Kontrolního výboru PS PČR
Příloha zápisu č. 5
Pozměňovací návrh
k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
4. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 3., který zní:
„veřejnou výzkumnou instituci,“
Ostatní body se přečíslují.
Věcné odůvodnění návrhu
Vládní návrh zákona kontrolu ze strany NKÚ u veřejných výzkumných institucí (dále také „v. v. i.“), rozšiřuje tak, že nově má být u těchto subjektů ze strany NKÚ kontrolován soulad komerčních smluvních vztahů s platnou právní úpravou.
Vládní návrh zákona nově mezi plně kontrolované subjekty ze strany NKÚ podřazuje také veřejné výzkumné instituce, které se svou podstatou i velmi specifickou formou své činnosti zásadně odlišují od rozpočtových či příspěvkových organizací a municipalit – ve vztahu ke kterým je návrh zákona svou náplní zjevně směřován. Na první pohled „vhodné“ rozšíření kompetencí NKÚ a záměr „nově“ kontrolovat soulad komerčních smluvních vztahů s platnou právní úpravou – tedy tzv. legalitu hospodaření v oblasti komerčních aktivit, realizovaných dotčenými subjekty v oblasti vědy a výzkumu, ve skutečnosti představuje nejen zbytečné rozšíření byrokratické zátěže v oblasti vědy, ale i významný nesystémový zásah.
Veřejné výzkumné instituce jsou nestátními subjekty, které hospodaří s vlastním majetkem (tedy nikoli s majetkem státu) a jejichž hospodaření je ze zákona vždy ověřováno auditorem.
Finanční prostředky na realizaci náplně své činnosti v oblasti výzkumu a vývoje získávají:
· z dotací, kdy nakládání s dotačními prostředky kontroluje celá řada kontrolních orgánů, včetně NKÚ,
· z komerčních smluvních vztahů.
Oblast dotačních vztahů
V. v. i., jsou v oblasti hospodaření s prostředky veřejných rozpočtů plně kontrolovány ze strany mnoha subjektů, včetně NKÚ, který má již dnes plný přístup ke všem podkladům v dané oblasti a při nakládání v. v. i. s dotačními prostředky posuzuje:
· jak účelnost, hospodárnost a efektivitu při nakládání s nimi,
· tak i soulad s platnou právní úpravou (tzv. legalitu), neboť kromě stávajících kontrolních pravomocí má i NKÚ již dnes plný přístup ke všem informacím z rozpočtových vztahů.
Oblast komerčních smluvních vztahů
Stavět bariéry pro spolupráci výzkumných institucí a komerčních firem je nepochybně kontraproduktivní a vůle smluvních stran vstupovat do vzájemných vztahů zabezpečuje pro hospodaření v. v. i. „mimorozpočtové zdroje“, které jsou pro rozvoj výzkumu, vývoje a poznání nezbytné. Přitom v případě mimorozpočtových vztahů je dnes významná část smluv v případě v. v. i. zveřejňována v Registru smluv. V oblasti komerčních smluv je tedy všem (včetně NKÚ), umožněno posoudit legalitu a podmínky sjednaných smluv, nebrání-li tomu významné důvody akceptované platnou právní úpravou (připouštějící zejména s ohledem na ochranu duševního vlastnictví nezveřejnění smlouvy v registru). Platí rovněž, že pokud by ze strany v. v. i. nebyla naplněna zákonná pravidla dle zákona č. 340/2015 Sb., v platném znění, pak jsou dotčené smlouvy zrušeny od počátku a pohlíží se na ně, jako by nikdy nebyly sjednány.
Legalita komerčních smluvních vztahů realizovaných v oblasti výzkumu je již dnes nepochybně naprosto dostatečně řešena platnou právní úpravou. Případné vady smluv jsou tak řešeny standardním způsobem a naprostá většina z nich dokonce již dnes podléhá zveřejnění dle zákona o registru smluv.
Posuzování účelnosti, hospodárnosti a efektivity komerčních smluvních vztahů realizovaných v oblasti výzkumu je nesporně zásadně odlišné od hospodaření a rozpočtových organizací či municipalit. Komerční smluvní vztahy realizované v oblasti vědy, výzkumu a poznání jsou uzavírány zpravidla se soukromoprávními korporacemi. Jejich specifika jsou tak značná, že NKÚ prostřednictvím svých kontrolních mechanismů směřovaných k legalitě a efektivnosti rozpočtového hospodaření není schopen objektivně posuzovat zpravidla velmi složité smluvní vztahy v oblasti duševního vlastnictví. Důvodem je skutečnost, že zhodnocení vztahů v oblasti výzkumu je velmi specifické, bývá často záležitostí mnoha let a vyžaduje podrobné analýzy všech souvztažností, které se nepochybně vymykají standardním kontrolním mechanismům určeným pro oblast nakládání s prostředky dotací.
Existuje proto důvodná obava, že záměr rozšířit kompetence NKÚ i na hodnocení věcné náplně komerčních smluvních vztahů nepřinese komukoli objektivní prospěch, ale dokonce by mohl záměr obou smluvních stran poškodit, nebo dokonce obchodního partnera od uzavření smlouvy s v. v. i. odradit. Pro smlouvy uzavřené v dané oblasti je charakteristické, že obsahují zpravidla obchodní tajemství, podrobné popisy předmětů chráněných duševním vlastnictví a také přísně střežené know-how . Pokud by byl obchodní partner povinen takovéto smlouvy předkládat ke kontrole NKU, hrozilo by reálné nebezpečí ztráty jeho zájmu o spolupráci v dané oblasti vědy a výzkumu. Smluvní spolupráce s významnými obchodními partnery je rovněž mnohdy obtížně nahraditelná a nesrovnatelná s běžnými vztahy rozpočtových a příspěvkových organizací či municipalit.
Vyznačení navrhovaných změn (změny vyznačeny tučně kurzívou)
4. V Části první Článku I se z novelizačního bodu 5 se v §3a odst. 1 písm. b) vypouští bod 3., který zní:
„veřejnou výzkumnou instituci,“
Ostatní body se přečíslují.
§ 3a
(1) Hospodařením s dalšími veřejnými prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí
hospodaření
a) kraje a obce s rozšířenou působností,
b) jiné právnické osoby, jde-li o
1. státní podnik, státní fond, státní příspěvkovou organizaci, národní podnik nebo
státní organizaci Správa železniční dopravní cesty,
2. zdravotní pojišťovnu,
3. veřejnou výzkumnou instituci,
4. 3. dobrovolný svazek obcí,
5. 4. příspěvkovou organizaci zřízenou územním samosprávným celkem uvedeným
v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
6. 5. regionální radu regionu soudržnosti,
7. 6. Českou televizi,
8. 7. Český rozhlas,
9. 8. veřejnou vysokou školu,
10. 9. školskou právnickou osobu zřízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jménem státu, územním samosprávným celkem uvedeným v písmeni a) nebo dobrovolným svazkem obcí,
11. 10. Českou národní banku,
c) s prostředky Evropské unie nebo s jinými prostředky ze zahraničí poskytnutými státu
na základě mezinárodní smlouvy.
V Praze dne 26.4. 2019
Marcela Melková v.r.
Příloha zápisu č. 6
Komplexní pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh k sn. tisku č. 229 (8. volební období)
(poslanecký návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů)
(sjednocení textu se zněním sn. tisku č. 360 – vládní návrh novely zákona o NKÚ)
V návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, článek I zní:
„Čl. I
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb. ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb. a ústavního zákona č. 98/2013 Sb., se mění takto:
1. V čl. 97 odst. 1 se slova „se státním majetkem“ nahrazují slovem „státu“.
2. V čl. 97 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Nejvyšší kontrolní úřad v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů.
(3) Nejvyšší kontrolní úřad dále v rozsahu stanoveném zákonem vykonává kontrolu hospodaření právnických osob, ve kterých mají stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.“.
Odůvodnění:
K čl. I
K úvodní větě
Znění úvodní věty se z legislativně technického hlediska přizpůsobuje následně navrženému členění článku I na body
K bodu 1
Jedná se o zpřesnění úpravy předmětu kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, pokud jde o kontrolu hospodaření státu tak, aby bylo najisto postaveno, že kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu podléhá veškeré hospodaření státu, nikoliv jen pokud jde o jeho majetek.
Současně se tak reaguje na úpravu obsaženou v občanském zákoníku, který ve svém
§ 495 stanoví, že „Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.“.
K bodu 2
V čl. 97 novém odstavci 3 se oproti návrhu ústavního zákona upravuje znění, pokud jde o předmět kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu u právnických osob většinově vlastněných státem nebo územním samosprávným celkem v části, která vymezuje, které tyto právnické osoby jsou takto většinově vlastněné.
Úprava spočívá v tom, že se slova „většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech“ se navrhuje nahradit slovy „většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým jsou stát nebo územní samosprávný celek samostatně nebo s jiným územním samosprávným celkem v postavení ovládající osoby“.
Tato změna zajišťuje, aby znění navržené úpravy rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na právnické osoby většinově vlastněné státem nebo územním samosprávným celkem odpovídalo příslušné soukromoprávní úpravě obsažené v zákoně
o obchodních korporacích.
V Praze dne 9. května 2019
posl. Roman Kubíček v. r.
předseda Kontrolního výboru PS PČR
- 51 -
