Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 24. schůze
Kontrolního výboru,
která se konala dne 14. listopadu 2019
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1,
místnost č. 206
Čtvrtek 14. listopadu 2019
Přítomni: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk posl. R. Zlesák
Omluveni: posl. P. Mališ, posl. J. Pošvář, posl. L. Šafránková
Hosté: dle prezenční listiny
Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. R. Kubíček.
Předseda výboru posl. R. Kubíček zahájil schůzi výboru v 8.30 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty. Na žádost zástupců Ministerstva dopravy navrhl program jednání 24. schůze Kontrolního výboru se změnou pořadí (prohození) projednávání bodů č. 5 a č. 6. a dále dle pozvánky (číslování bodů je dle nového pořadí):
1. Informace ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému
2. Návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2020
3. Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2020
4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/32 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo dopravy a jeho vybrané organizační složky státu
5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/35 – Pořízení a obnova železničních kolejových vozidel (pozn.: původně dle pozvánky bod č. 6)
6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/33 – Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících (pozn.: původně dle pozvánky bod č. 5)
7. Návrh poslanců Romana Kubíčka, Lukáše Černohorského, Ivany Nevludové, Vojtěcha Munzara, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 236/ - pokračování (přerušeno na 22. schůzi Kontrolního výboru)
8. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/17 – Majetek a peněžní prostředky státu vynakládané na pořizování a distribuci výstroje příslušníků Armády České republiky
9. EU REPORT 2019 – Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (září 2019)
10. Sdělení předsedy, různé
11. Návrh termínu a programu 25. schůze výboru.
Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem (7 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. J. Bláha, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák/viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
1.
Informace ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému
S úvodním slovem vystoupil ministr dopravy V. Kremlík. Uvedl, že od minulého projednávání v KV před 14 dny se mnoho nezměnilo. K 1. 12. 2019 bude spuštěn satelitní mýtný systém a od 1. 1. 2020 i na dalších 900 km. V současné době MD řeší především aktivitu dopravců, výměny jednotek a registrování vozidel do nového satelitního mýtného systému. K 10. 11. 2019 bylo registrováno dopravci celkem 196 tisíc vozidel, což je 43 % z celkového očekávaného počtu. O dva dny později bylo v systému registrováno již 206 tisíc vozidel. Uvedl, že spolkového ministra dopravy Bavorska požádal, aby podpořil přeregistraci u německých dopravců. Současně oslovil dopisem další ministry dopravy v rámci EU. K rozkladu proti nepříznivému rozhodnutí ÚOHS uvedl, že o něm zatím nebylo stále rozhodnuto a nadále platí nepravomocné rozhodnutí o zákazu plnění mýtné smlouvy po uplynutí dvanácti měsíců. NSS ještě nerozhodl o kasační stížnosti proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který judikoval, že mýtná smlouva byla uzavřena v rozporu s předloženým opatřením. MD připravuje další dílčí kroky, které povedou k tomu, aby MD přesoutěžilo provozovatele služeb, neboť mýtný systém příští týden ŘSD bude přebírat do vlastnictví. Mýtná smlouva byla uzavřena 20. 9. 2018, následně byla postoupena na ŘSD a podle zřizovací listiny ŘSD provozuje mýtný systém a zabezpečuje služby s tím související. V tomto ohledu v současné době ŘSD činí první kroky k tomu, aby pro případ, že nastane nepříznivé rozhodnutí v neprospěch státu, mohlo MD přesoutěžit služby týkající se mýtného systému, který bude v majetku ČR.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Dotázal se, zda bude před spuštěním mýtného systému možné registrovat palubní jednotku v nonstop režimu, to znamená 24 hodin denně. Uvedl, že se na jedné benzinové pumpě setkal s případem, kdy byl žadatel o jednotku odmítnut. Dále se dotázal, zda jsou ještě nějaké možnosti, jak zvýšit povědomí malých dopravců o nutnosti registrace a jakým způsobem se bude MD podílet na zklidnění situace v případě, že by nastal krizový scénář a tvořily se dlouhé fronty na hraničních přechodech.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda má MD odhad, kolik vozidel je denně registrováno do nového mýtného systému.), posl. J. Bláha (Uvedl, že malí dopravci mají problém zaregistrovat se do nového mýtného systému z časových důvodů a nechávají registraci až na poslední chvíli.), posl. M. Kupka (Dotázal se, zda je zaregistrování zbývajících vozidel vůbec v čase reálné. Zda tento systém, tak jak je nastavený, umožní, aby se registrace zvládly v termínu. Ocenil využití proměnných tabulí na dálnicích k informování o změně mýtného systému. Dále se dotázal, jak se dále využívají jiné komunikační nástroje k propagaci nového mýtného systému a jakým způsobem se MD připravuje na krizovou situaci v případě, že nastane.), ministr dopravy V. Kremlík (Reagoval na vznesené dotazy. Uvedl, že MD netěší situace, že dopravci se neregistrují. Tento týden proběhla tisková konference společnosti CzechToll, kde byl uveden katastrofický scénář, který by mohl teoreticky nastat. MD připravuje tiskovou konferenci, kde veřejnost seznámí s tím, jaká opatření MD, Policie ČR a CzechToll připravují pro případ, kdyby nastal krizový scénář. MD informační kampaň dále posiluje. Dále uvedl, že se obrátil na své kolegy ministry dopravy zemí EU. Komunikuje se sdruženími dopravců. V současné době chce MD kampaň zaměřit také na širokou veřejnost.), ředitel úseku provozovatele elektronického mýta ŘSD V. Nestrašil (Doplnil vystoupení ministra dopravy V. Kremlíka. Mimo jiné uvedl, že dopravce rozdělil do tří kategorií: dopravce, kteří mají nad 50 vozidel, dopravce, kteří mají mezi 10 a 50 vozidly a dopravce, kteří mají méně než 10 vozidel. První skupině dopravců s více než 50 vozidly bylo nabízeno, že budou zaregistrováni přímo ŘSD, že budou jednotkami vybaveni v sídle jejich firem. Například u polských dopravců toto bylo odmítnuto. ŘSD koordinuje dále činnost i s Policií ČR i s GŘC. Společnost CzechToll se začíná připravovat na to, že především hraniční přechody bude významně posilovat o mobilní odbavovací místa, posílí také klasická výdejní místa. Konstatoval, že se důkladně připravují na krizový scénář. Dále uvedl, že na základě analýzy dle SPZ automobilů znají údaje o množství dopravců. Za jeden den se objeví na síti 150 až 180 tisíc dopravců. Za jeden týden to může činit až 250 tisíc dopravců. Během jednoho měsíce se objeví 400 tisíc dopravců. Dále uvedl, že nyní je zaregistrováno přes 200 tisíc dopravců, ale jednotky si vyzvedlo zatím jen cca 80 tisíc dopravců. V současné době ŘSD nabízí i zaslání jednotek zdarma do okolních zemí, ale reakce je zatím slabá.), posl. M. Kalousek (Dotázal se, co MD vedlo k tomu, že stanovilo termín spuštění nového mýtného systému na 1. 12. 2019 a ne na 1. 1. 2020.), náměstek ministra dopravy J. Kopřiva (Uvedl, že důvody byly ekonomické. Nový mýtný systém je měsíčně zhruba o 50 mil. Kč levnější. Dodavatel v polovině roku tento termín písemně garantoval, že je schopen systém spustit v tomto termínu. MD považovalo za nezodpovědné držet v chodu starý systém, který je provozně dražší.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, co spadá pod služby platební infrastruktury.), ředitel Odboru pozemních komunikací MD V. Krumphanzl (Uvedl, že služby platební infrastruktury znamenají kompletní obsloužení zákazníka po stránce platby. To znamená vyúčtování mýtného, včetně fakturace apod.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda tedy platby půjdou přímo na účet ŘSD na základě faktury, nebo to bude prostředník, který bude kontrolovat, zda ten dotyčný zaplatil.), posl. R. Sklenák (Dotázal se, na kolik přijdou veškerá opatření spojená s přechodem na nový systém.), náměstek ministra dopravy J. Kopřiva (Uvedl, že pokud jde o služby, které má dodat dodavatel, tak je vykoná. Pokud jde o opatření, aby se nápor kapacitně zvládl, tak to dodavatel nabídl a nepožaduje za to náhradu. Dělá to, aby se nový systém nezdiskreditoval hned v počátku. Není rozdíl v krocích, které dělá MD k 1. 12. 2019 a v krocích, které by MD dělalo k 1. 1. 2020. Žádné zvýšené náklady tedy nejsou.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že v lednu příštího roku pravděpodobně požádá MD o předložení přehledu nákladů, které byly na kampaň a na další opatření vynaloženy.), ministr dopravy V. Kremlík (Uvedl, že ceny za informační kampaň byly vysoutěženy a byly součástí původního zadávacího řízení. Přislíbil, že v lednu KV poskytne vyčíslení nákladů.), posl. K. Matušovská (Dotázala se, jak bude MD hlídat, aby dopravci neobjížděli placené úseky přes silnice II. třídy.), ministr dopravy V. Kremlík (Uvedl, že pokud jsou tam zákazové značky, měli by se starostové obrátit na státní policii a případně na městskou policii. Pokud tam značky nejsou, budou si muset dát stanovení místní úpravy a dát tam dopravní značení. MD vydalo i metodický pokyn, jakým způsobem postupovat. MD je připraveno operativně zareagovat a po šesti měsících případně doplnit příslušný právní předpis, pokud by docházelo k tomu, že by tranzitní doprava používala nezpoplatněné silnice I. třídy. MD připravuje i legislativní návrh, který se týká zákazu tranzitu po silnicích II. a III. třídy. Tento návrh by byl případně předložen do PS poslaneckou iniciativou.), posl. V. Munzar (Dotázal se, jakým způsobem MD oslovuje zejména zahraniční dopravce.), ministr dopravy V. Kremlík (Uvedl, že MD využilo telefonickou komunikaci s dopravci, kteří mají ve vlastnictví více než 10 automobilů, distribuovalo se 230 tisíc informačních materiálů dopravcům a řidičům prostřednictvím pošty, obchodních míst, ČESMADU, Hospodářské komory a celní správy atd. Bylo distribuováno 110 tisíc informačních dopisů v šesti různých jazycích na adresu dopravců. Bylo odesláno 60 tisíc elektronických dopisů formou adresného emailu na dopravce a řidiče v ČR a v zahraničí, inzerce v tisku, na internetu, v rádiu, kde informační spoty vysílá 36 rádiových stanic. Dále vyjmenoval další způsoby propagace nového mýtného systému.), posl. R. Kubíček (Konstatoval, že KV se bude o mýtný systém zajímat i v budoucnu.) a ministr dopravy V. Kremlík (Uvedl, že MD nemůže čekat do rozhodnutí o rozkladu ÚOHS a rozhodnutí NSS, ale musí konat již nyní a ŘSD bude připravovat nové zadávací řízení na služby k mýtnému systému.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu ministra dopravy Vladimíra Kremlíka, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě
I. bere na vědomí informaci ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému;
II. žádá ministra dopravy, aby do 6. 12. 2019 předložil Kontrolnímu výboru podrobnou informaci o aktuálním stavu mýtného systému;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 133 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. M. Kalousek, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.
2.
Návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2020
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil předseda ÚDHPSH V. Weis. Uvedl, že s ohledem na to, že ÚDHPSH obdržel celou řadu podnětů, jakým způsobem by měl rozpočet směřovat, v letošním roce zásadním způsobem navrhl ponížit provozní výdaje tak, aby odpovídaly reálnému čerpání. Byly zrevidovány všechny zásadní položky a nejvyšší snížení bylo v oblasti konzultačních a právních služeb. Zcela zásadní věcí pro příští rok je pro ÚDHPSH záležitost agendy lobbingu, což je věc, která se momentálně řeší v PS. Návrh zákona není sice ještě schválen, ale na tuto agendu bude muset ÚDHPSH vynakládat výdaje z rozpočtu na rok 2020. ÚDHPSH bude muset provést výběrové řízení na nové zaměstnance, bude nutné zajistit prostory a především bude třeba zajistit příslušný software. Návrh rozpočtu s těmito novými náklady nepočítá a bude se to muset řešit v průběhu roku 2020. Dále uvedl, že v příštím roce pravděpodobně v této věci požádá Kontrolní výbor o spolupráci. Konstatoval, že ÚDHPSH stále disponuje určitým penzem investic, které byly úřadu přiděleny při jeho vzniku, a úřad s nimi nějak pracuje. Bylo by vhodné, aby ÚDHPSH sídlil v budově, která je v majetku státu, což by v příštím roce rád realizoval.
Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupila ředitelka Odboru 14 Rozpočtová politika společensky významných odvětví MF M. Bílková. Uvedla, že celkové příjmy jsou rozpočtovány v nulové výši, celkové výdaje ve výši 34 444,691 tis. Kč. Rozpočet skutečně počítá s rozsáhlým zapojením nároků z nespotřebovaných výdajů, protože tak jak se stabilizuje činnost úřadu, tak se i ukazuje, jaká je náročnost jednotlivých agend. Kapitolní sešit je vypracován v souladu s vyhláškou 133/2013 Sb. a MF k němu nemá žádné výhrady.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že rozpočet na rok 2020 je ve výdajové části nejnižší za existenci úřadu. Celkové příjmy úřadu nepřesáhnou částku 100 tis. Kč. Jedná se především o přijaté náhrady za náklady úřadu při správních řízeních a vrácené výdaje za předchozí rok. ÚDHPSH sídlí v pronajatých prostorách a vzhledem k tomu, že se v minulých letech nepodařilo při jednáních s ÚZSVM ani s městem Brnem nalézt vhodnou nemovitost veřejného sektoru, bude v roce 2020 přistoupeno k naplnění plánovaného investičního záměru. Na tuto akci je ze státního rozpočtu alokováno 10,9 mil. Kč z nespotřebovaných výdajů z minulých let a z jednotlivých akcí v programu částka 7,1 mil. Kč. Celkem dojde k alokaci finančních prostředků ve výši 18 mil. Kč. Nákupem nového sídla úřadu dojde k naplnění bezpečnosti kybernetického a informačního prostředí orgánu veřejné moci, které v pronajaté nemovitosti nešlo dostatečně zabezpečit. Návrh rozpočtu celkových výdajů je pro rok 2020 proti rozpočtu loňského roku nižší o 371,928 tis. Kč. Ponížení objemu výdajů je způsobeno kombinací vrácení finančních prostředků, krácením výdajů v platech, navýšením objemu platů v souvislosti s legislativní úpravou a ponižování celkového rozpočtu. Personální stav je 19 zaměstnanců a v případě nabytí platnosti zákona o lobbingu bude potřeba navýšit počet systematizovaných míst o tři místa.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Dotázal se, zda finanční prostředky ve výši 18 mil. Kč jsou skutečně dostatečné na nákup nemovitosti v Brně, kde ceny nemovitostí jsou poměrně vysoké. Dále se dotázal, zda je s MF domluveno nějaké rozpočtové opatření v případě schválení zákona o lobbingu.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, na základě čeho byla stanovena cena na nákup nemovitosti v Brně.), posl. M. Pour (Dotázal se, v jaké výši budou použity prostředky z nespotřebovaných výdajů.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že v momentě, kdy úřad vznikl, obdržel nějaké investice, se kterými úřad pracuje. V rámci průběhu realizace a budování úřadu spotřebovali minimum investic. Rozdíl mezi cenou nemovitosti v Praze a Brně se pomalu stírá, ceny jsou opravdu vysoké. Konstatoval, že úřad musí pracovat se sumou financí, kterou mají momentálně k dispozici. Zdůraznil, že pro něj je prioritou, aby byla zajištěna samostatnost úřadu.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že při vzniku nového úřadu se poslanci přou o tom, kde bude dislokace úřadu. Dle jeho názoru, když se rozhodne o vzniku úřadu, mělo by být hned na počátku ve spolupráci s ÚZSVM stanoveno, kde bude nový úřad sídlit, a to bez dalších vícenákladů.), posl. R. Sklenák (Dotázal se, zda probíhají nějaká jednání s ÚZSVM. Dle jeho informací má město Brno zájem směnit nějaké nemovitosti s ÚZSVM.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Uvedl, že v lednu 2017 byly úřadu nabídnuty dvě možnosti sídla. Jednou z možností byl vybydlený objekt na ulici Cejl, který momentálně NÚKIB za poměrně velké peníze přestavuje. Druhá možnost byl objekt SŽDC, kde nyní úřad sídlí. Dále uvedl, že jednal s primátorem, hejtmanem a dále i s ředitelem příslušného pracoviště ÚZSVM za přítomnosti ministryně financí a výsledkem bylo, že vhodná budova v Brně pro úřad není. Proto se rozhodl pro cestu získat budovu do majetku státu a stát poté bude s tímto majetkem nakládat.), posl. J. Bláha (Zajímal se o některé konkrétní položky v návrhu rozpočtu úřadu, např. pronájem tiskáren a náklady za služby vedení účetnictví společností s ručením omezeným Gordic. Mimo jiné poděkoval předsedovi ÚDHPSH za předložený rozpočet.), posl. R. Zlesák (Uvedl, že předmětem zájmu členů KV by mělo být i to, zda státní majetek, kterým stát disponuje, je využíván správně.), posl. J. Kalátová (Dotázala se, zda stačí rozpočtované náklady na náhrady mezd v době nemoci ve výši 60 tis. Kč na letošní rok a 60 tis. Kč na rok 2020.), posl. P. Bělobrádek (Uvedl, že je na čase se zamyslet, zda všechny centrální orgány by měly být pouze v Praze a v Brně. Konstatoval, že dodnes není veškerý majetek státu vložen do systému CRAB a možná by se měl KV na tento systém zaměřit.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že by rád pozval začátkem příštího roku ředitelku ÚZSVM K. Arajmu na téma systém CRAB.), předseda ÚDHPSH V. Weis (Krátce reagoval na rozpravu. Mimo jiné uvedl, že úřad má dvě pronajaté tiskárny. V momentě, kdy je třeba tisknout určitý počet dokumentů, je ekonomicky výhodnější tiskárnu pronajmout a platit za jednu normostránku a za servis dle počtu normostran. Dále uvedl, že rozpočtovanou částku 60 tis. Kč v položce náhrady mzdy v době nemoci považuje za dostatečnou, protože v úřadu nastavil pružný systém v tom směru, že pokud má někdo krátkodobý nemocenský problém, tak využije systém sick days a případně využije systém home office, kdy pracuje z domova a není nutné využít nemocenskou.), posl. R. Kubíček (Požádal o vysvětlení položky výdaje související s úhradou služeb vedení účetnictví.), rozpočtářka ÚDHPSH S. Marková (Mimo jiné uvedla, že úřad návrh rozpočtu sestavil pro nejskromnější možnou budovu nového sídla úřadu.), posl. J. Bláha (Konstatoval, že pokud je napsáno, že celkové výdaje u položky č. 5169 budou 160 tis. Kč, a poté je v textu rozepsáno, že výdaje za služby firmě Gordic s.r.o. jsou 28,5 tis. Kč/měsíc, tak to nesouhlasí, protože 12 x 28,5 tis. Kč není 160 tis. Kč. Dotázal se, jak úřad došel k těmto částkám.), posl. J. Kalátová (Uvedla, že náhrady mezd v době nemoci jsou obsažené v položkách na náklady mezd vůbec. Dle zkušenosti ví, že v nižších územně samosprávných celcích se vůbec náhrady mezd v době nemocí nerozpočtují, protože jsou uspořeny z položky mezd, protože zaměstnanci v době pracovní neschopnosti mzdu nečerpají.) a ředitelka Odboru 14 Rozpočtová politika společensky významných odvětví MF M. Bílková (Uvedla, že veškeré odpovědi jsou právě v těch nárocích z nespotřebovaných výdajů. Úřad ví, že tyto prostředky má z minulých let k dispozici a v letošním roce je může použít, což také hodlá učinit.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu předsedy Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Vojtěcha Weise, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku ředitelky odboru 14 Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí Marie Bílkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh rozpočtu kapitoly 371 – Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí na rok 2020 schválila ve výši příjmů 0 Kč a ve výši výdajů 34 444,691 tis. Kč;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání Rozpočtového výboru;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 134 (9 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.
3.
Návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2020
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že Rozpočtový výbor PS rozhodl usnesením č. 256 ze dne 15. 5. 2019 o návrhu celkových příjmů a výdajů kapitoly tak, že příjmy činí 518,140 tis. Kč a výdaje činí 690 387,855 tis. Kč. Návrh celkových výdajů i příjmů odpovídá vládnímu návrhu. Návrh rozpočtu celkových výdajů pro rok 2020 je proti ukazateli střednědobého výhledu vyšší o 85 mil. Kč, oproti schválenému rozpočtu roku 2019 je nižší o 204 mil. Kč. Rozdíl je způsoben změnou výdajů určených na realizaci výstavby sídla NKÚ a archivu a knihovny PS. Pro rok 2020 jsou rozpočtovány prostředky na výstavbu sídla ve výši 32 mil. Kč. Tyto prostředky byly schváleny usnesením RV PS č. 264 ze dne 10. 6. 2015. V roce 2020 je nad rámec této částky požadováno cca 60 mil. Kč na vybavení sídla. Podle rozpočtové skladby zaujímají na jednotlivých podseskupeních rozpočtových položek největší podíl na celkových výdajích platy, což činí více než 44 %, ostatní platby za provedenou práci jsou přibližně 4 %, výdaje s nimi související asi 16 % a celkem za seskupení je to 64,5 %. Dále následují položky pořízení dlouhodobého hmotného majetku 16 %, nákup služeb 15 %, ostatní nákupy 1,1 % a zbývající podseskupení jsou nižší než 1 %. Ve vztahu k celkovým výdajům tvoří běžné výdaje 83,77 %, kapitálové výdaje pak 16,23 %. S ohledem na připravovanou změnu nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě by mělo dojít k jednorázovému navýšení stupnice platových tarifů podle platových tříd o 1 500 Kč. V návrhu není dále zahrnuta úprava platů představitelů a příslušenství na základě zveřejnění údajů ČSÚ o dosažené průměrné nominální mzdě v nepodnikatelské sféře pro účely stanovení základny. Jedná se o částku cca 14,5 mil. Kč a tato částka není zahrnuta v předkládaném návrhu rozpočtu NKÚ. Na základě jednání s MF bude tento výdaj pokryt z prostředků na vybavení sídla, které nebude NKÚ v roce 2020 potřebovat. Ke dni 8. 7. 2019 nebyla zadavateli doručena žádná nabídka, zadávací řízení na výběr zhotovitele stavby sídla bylo proto zrušeno. Nabídky nebyly podány zejména z důvodu nízké nabídkové ceny. Na základě usnesení č. 304 ze dne 18. 9. 2019 doporučil RV navýšit prostředky na výstavbu sídla v letech 2021 a 2022 o částku 252,6 mil. Kč. Tyto prostředky však stále nejsou zahrnuty do střednědobého výhledu rozpočtu a tak nemůže NKÚ vyhlásit nové zadávací řízení. Dále uvedl, že se obrátil dne 7. 8. 2019 na ředitelku Odboru 14 MF M. Bílkovou se žádostí o navýšení finančních zdrojů na výstavbu sídla NKÚ. Dne 20. 8. 2019 obdržel odpověď, že požadavek na navýšení musí nejdříve projednat a odsouhlasit RV a KV PS, k čemuž došlo 18. 9. 2019, kdy RV přijal usnesení č. 304, kterým doporučil prezidentovi NKÚ, aby ve střednědobém výhledu 2021 a 2022 zohlednil nárůst výdajů na výstavbu sídla NKÚ. Usnesení rovněž zavazuje výbor, že při rozhodování o základních ukazatelích rozpočtu NKÚ podle § 8 rozpočtových pravidel vysloví souhlas s navýšením finančních prostředků na výstavbu sídla NKÚ v roce 2021 o 108 mil. Kč a v roce 2022 o 144 mil. Kč. Dne 23. 9. 2018 se opět obrátil na MF se žádostí o změnu stanovení výdajů na výstavbu sídla NKÚ s odkazem na usnesení RV č. 304. Bohužel následně obdržel odpověď, že střednědobý výhled schválila vláda již dne 16. 9. 2019 a RV přijal usnesení č. 304 až o dva dny déle, tedy 18. 9. 2019. Tato skutečnost vytvořila situaci, kdy střednědobý výhled není možné jednoduše změnit. Konstatoval, že to, že ve vládou schváleném střednědobém výhledu není navýšení zdrojů pro NKÚ, by nemělo být legislativní překážkou pro schválení změny stanovení výdajů na akci výstavba sídla NKÚ. Bohužel, do dnešního dne ke schválení nedošlo. Pro NKÚ to znamená to, že byť má všechna stavební povolení a rozhodnutí RV, tak zřejmě nezíská souhlas a bude muset nejméně o rok odložit vypsání výběrového řízení. Zdůraznil, že toto je velice nepříjemná situace, protože by tak mohlo dojít kvůli dvěma dnům ke zpoždění výstavby o jeden rok. NKÚ bude dál v této věci jednat s MF.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že předložený návrh rozpočtu kapitoly je velice přehledně zpracovaný a obsahuje všechny potřebné informace. Dále uvedl, že navrhne, aby Kontrolní výbor schválil celkové výdaje ve výši navrhované prezidentem NKÚ. Zdůraznil, že výše platů pracovníků NKÚ musí být ve výši platů úředníků pod služebním zákonem, ne nižší.
Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupila ředitelka odboru 14 Rozpočtová politika společensky významných odvětví Marie Bílková. Uvedla, že s parametry rozpočtu, jak jsou uvedené, MF souhlasí, jsou naprosto v pořádku. K navýšení platů uvedla, že každoročně navýšení pro všechny parlamentní kapitoly bude zrealizováno rozpočtovým opatřením, které bude načteno na RV. Zdrojem jsou prostředky, které byly původně určeny pro NKÚ na vybavení sídla již v příštím roce, k čemuž zcela určitě nedojde. Dále konstatovala, že opravdu došlo k velmi nešťastné koincidenci dvou lhůt, kdy vláda zasedala o dva dny dříve než RV. Pro státní úředníky, kteří jsou vázáni zákonem, je to zásadní překážka k tomu, aby mohla být situace nějakým způsobem rychle změněna. MF se bude snažit tuto záležitost vyřešit co nejdříve. Růst cen stavebních prací stále pokračuje a pravděpodobně nějakou dobu pokračovat bude. Přestože ekonomika začíná brzdit, tak nelze předpokládat, že by došlo k zásadnímu snížení cen stavebních prací. MF je připraveno hledat řešení velmi rychle.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. K. Matušovská (Dotázala se, zda je zaměstnanci využívána dětská skupina a zda je v dětské skupině umístěno také dítě některého ze zaměstnanců PS.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že dětská skupina je jeden z projektů, který byl velmi úspěšný. NKÚ má smlouvu s PS na dvě místa v dětské skupině, v současné době je obsazeno jedno místo dítětem zaměstnankyně PS. Kapacitně již dětská skupina nestačí požadavkům zaměstnanců NKÚ.), posl. J. Bláha (Dotázal se na položku za poplatky na televize a rozhlas.) a prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že NKÚ provozuje školicí středisko Přestavlky, kde je umístěna řada televizních a rozhlasových přístrojů. Dále musí zajistit přiměřené ubytování pro každého člena NKÚ, kde jsou také televizní a rozhlasové přístroje. Proto je rozpočtována částka za poplatky za TV a rozhlas v takové výši. Přislíbil, že zašle členům KV podrobné informace k této problematice.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku ředitelky odboru 14 Rozpočtová politika společensky významných odvětví Ministerstva financí Marie Bílkové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh rozpočtu kapitoly 381 – Nejvyšší kontrolní úřad na rok 2020 schválila ve výši příjmů 518,140 tis. Kč a ve výši výdajů 690 387,855 tis. Kč;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil schůzku zpravodajů výborů na jednání Rozpočtového výboru;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 135 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.
4.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/32 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo dopravy a jeho vybrané organizační složky státu
S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolováno bylo období od roku 2015 do roku 2017. U kontrolovaných osob probíhala kontrola od října 2017 do května 2018. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Adámek. NKÚ prověřil hospodaření Ministerstva dopravy a jemu podřízených organizací Drážní inspekce, Drážního úřadu a Ředitelství vodních cest v letech 2015 až 2017. Kontroloři se zaměřili především na náklady spojené s činností těchto organizací, například na právní a poradenské služby, spotřebu materiálu či mzdy, a také na to, jak organizace zacházely s majetkem státu. Prověřil i to, jak MD a ŘVC přistoupily k nápravě nedostatků, které popsala předchozí kontrolní zpráva NKÚ z roku 2014. Z kontroly nevyplynuly závažnější nedostatky, s výjimkou několika problémů, které se táhly již řadu let. Ty se týkaly nevýhodné smlouvy, která pro stát znamenala desetimilionové výdaje navíc, a vleklého majetkoprávního vypořádání souvisejícího s umístěním dálnice. Ředitelství vodních cest v roce 2009 uzavřelo se soukromou firmou nevýhodnou smlouvu na úhradu nákladů spojených s provozem vlečky na železniční trati Kolín – Nymburk. Firma na základě této smlouvy vyfakturovala částku 36 mil. Kč, kterou ale ŘVC odmítlo uhradit, ačkoliv k tomu nemělo relevantní důvod. Následné soudní spory prohrálo a kvůli pokutám, úrokům z prodlení a soudním výlohám nakonec zaplatilo celkově 100 mil. Kč. Další příklad nehospodárného nakládání s penězi se týkal vleklého majetkoprávního vypořádání vlastnictví pozemků, na kterých stojí dálnice v Praze Slivenci. Vypořádání se táhlo od roku 2000 a státu se podařilo pozemky odkoupit až po dlouhých 17 letech. Během této doby MD zaplatilo vlastníkům za bezdůvodné obohacení státu a soudní výlohy přes 47 mil. Kč. Pokud by majetkoprávní vypořádání netrvalo takto dlouho, zaplatil by stát podstatně méně peněz. Kontroloři také ověřili, jak MD a ŘVC přistoupily k plnění nápravných opatření. Ukázalo se, že opatření kontrolované organizace zavedly, například ŘVC se podařilo snížit provozní náklady, v některých případech také omezilo využívání externích dodavatelů a v neposlední řadě se přestěhovalo do sídla MD. Vláda projednala tento kontrolní závěr a návrh opatření k nápravě dne 7. 11. 2018. Bylo přijato usnesení vlády č. 715, které vzalo na vědomí stanovisko MD a kontrolní závěr. Do jednání s vládou šlo NKÚ bez zásadních rozporů.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že NKÚ u tohoto kontrolního závěru vyhodnotil nehospodárné vynaložení části prostředků v Praze Slivenci. Jednalo se o akce vlastnictví pozemků pod dálnici a MD uhradilo vlastníkům 41,538 mil. Kč a náklady na soudní řízení byly ve výši 5,787 mil. Kč. Problematické bylo také vynaložení peněžních prostředků ŘVC v letech 2015 – 2017 na úhradu úroků, pokut a nákladů soudního řízení v důsledku chybného postupu v letech 2009 a 2010. V ostatních případech nakládání s peněžními prostředky v letech 2015 až 2017 nebyly ani u MD, Drážní inspekce ani Drážního úřadu a ŘVC zjištěny závažné nedostatky. Při nakládání s dlouhodobým majetkem státu nedodrželo MD právní předpisy při vyúčtování inventarizačních rozdílů, při stanovení výše nájemného za pronajaté prostory a při likvidaci nepotřebného majetku také špatně postupovalo. Drážní inspekce měla o 88 % vyšší průměrné náklady na jednu zahraniční cestu než ostatní složky státu. ŘVC mělo několikanásobně vyšší náklady na právní služby než ostatní kontrolované složky. Průměrně to bylo u ŘVC 153,386 tis. Kč za zaměstnance, u MD 33,949 tis. Kč a u Drážního úřadu 13,638 tis. Kč. Opatření k odstranění nedostatků zjištěných v přechozí kontrolní akci byla MD a ŘVC splněna. Dotázala se na zkušenosti s mezitímním rozhodnutím, které přinesla novela příslušného zákona.
Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil 1. náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že MD se ztotožnilo se závěry NKÚ a tam, kde bylo třeba, tak provedlo nápravná opatření. Dále se vyjádřil k procesu vyvlastňování pozemků. V minulém roce byla zavedena možnost mezitímního rozhodnutí. Otevřela se možnost v rámci vyvlastňování o toto mezitímní rozhodnutí žádat. Očekávání to splnilo pouze do určité míry. Zároveň MD tímto zákonem předávalo pravomoci vyvlastňování na úroveň krajských úřadů, a to k září letošního roku. V případě ŘSD je případů vyvlastnění více a některé se podařilo dotáhnout. Institut mezitímního rozhodnutí funguje, ale k vyhodnocení jeho účinnosti je rok krátká doba. K problematice soudního sporu ŘVC uvedl, že soud nakonec odsoudil ŘVC k tomu, že částku Elektrárně Kolín uhradit má. ŘVC překládalo vlečku, s čímž se pojily poměrně vysoké výdaje na straně Elektrárny Kolín, která musela poté odstranit prašnost překládky uhlí. Původně bylo ve smlouvě uvedeno, že to budou náklady, které uhradí stát prostřednictvím ŘVC. Následně bylo zjištěno, že již dva roky předtím elektrárna dostala v rámci EIA povinnost prašnost odstranit. Proto byl spor, kdo tedy má náklady zaplatit. Nakonec soud rozhodl, že to má zaplatit stát. K ceně služebních cest uvedl, že u Drážní inspekce jsou vyšší náklady dané tím, že většina služebních cest je na Evropskou agenturu pro železnici, která sídlí ve Francii.
V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců a hostů nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku 1. náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/32 – Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit Ministerstvo dopravy a jeho vybrané organizační složky státu (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/32“),
b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 17/32 obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 766/18,
c) Usnesení vlády č. 715 ze dne 7. 11. 2018;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra dopravy.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 136 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.
Na žádost zástupců MD navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček projednat nejdříve bod č. 6 a poté bod č. 5. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/.
6.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/33 – Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících
S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola se zabývala obdobím let 2013 – 2017. U kontrolovaných osob kontrola probíhala od listopadu 2017 do června 2018. Kontrolovanými osobami byly MD, SFDI, SŽDC. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Adámek. NKÚ se zaměřil na bezpečnost železničního provozu v letech 2013 až 2017. Kontroloři se zabývali hlavně bezpečností na železničních přejezdech. Na ni přidělilo MD a SFDI Správě železniční dopravní cesty více než 2,6 mld. Kč, z čehož více než 900 mil. Kč představovaly peníze z EU. Měly být zmodernizovány a zrekonstruovány železniční přejezdy, což mělo vést ke snížení počtu nehod. Kontroloři konkrétně prověřili, jak rozdělené peníze přispěly k odstranění rizikových míst a jaké měly vynaložené prostředky dopad na bezpečnost. Počty nehod se v prověřovaných letech významněji nesnížily – v roce 2013 jich bylo 165, v roce 2017 pak 159 a v jednotlivých letech mezi tím to bylo podobné. Při nehodách na přejezdech zahynulo v průměru 35 lidí ročně. ČR tak zůstala v tomto ohledu jednou z nejhorších zemí v Evropě. Na jeden milion obyvatel jsou v ČR tři úmrtí na železničních přejezdech. Pro srovnání: v Polsku na stejný počet obyvatel připadalo 1,4 úmrtí, v Bulharsku 0,5 a v Německu 0,4 úmrtí. Samo MD zdůrazňovalo nutnost zvýšit bezpečnost na železničních přejezdech, nesplnilo ale úkol, podle kterého mělo už v roce 2008 předložit vládě analýzu, ve které mělo určit konkrétní rizikové přejezdy, potřebné peníze na rekonstrukci, časový harmonogram a další. Taková analýza v době kontroly neexistovala. SŽDC alespoň v roce 2016 vytvořila materiál, ve kterém posuzovala přibližně třetinu z 340 přejezdů. Z těch vytipovala 24 nejrizikovějších, jejichž řešení se v době kontroly připravovalo. V letech 2013 až 2017 bylo způsobeno 812 nehod, při kterých bylo usmrceno 175 osob a 406 jich bylo zraněno. Celkové škody se vyšplhaly na téměř 0,5 mld. Kč. Nejméně nehod bylo na přejezdech zabezpečených závorami, přibližně 15 %. Nejvíce naopak na těch, které byly vybaveny jen světelným zařízením, šlo zhruba o 46 % ze všech nehod. Na přejezdech zabezpečených výstražnými kříži se pak odehrálo zbylých přibližně 39 %. V těchto případech se jednalo o přejezdy na méně vytížených silnicích a železničních tratích s nižšími frekvencemi i pomalejším provozem vlakových souprav. NKÚ se dále zaměřil na 10 konkrétních stavebních akcí, v jejichž rámci bylo zrekonstruováno nebo zmodernizováno 77 přejezdů. V přípravné fázi kontroloři nenašli závažnější nedostatky, podobně tomu bylo i při samotných stavbách. Analýza nabídek uchazečů a zadávacích řízení ale ukázala na možný prostor pro úspory, například za montáž tzv. „skříně logiky reléového zařízení“ platila SŽDC – Stavební správa východ průměrně jednotkovou cenu 18 tis. Kč, zatímco SŽDC – Stavební správa západ 105 tis. Kč. Takto významnými rozdíly by se SŽDC měla zabývat a zjišťovat, jestli a jak moc jsou opodstatněné. Vláda projednala tento kontrolní závěr a stanovisko kontrolovaných osob na svém jednání dne 8. 4. 2019 a přijala usnesení č. 232.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že počet přejezdů se v roce 2017 oproti roku 2013 snížil o 171 přejezdů. Počet přejezdů se závorami nebo jinou zábranou se v roce 2017 zvýšil o 156. Peněžní prostředky poskytnuté na zvýšení bezpečnosti na železničních přejezdech v letech 2013 až 2017 byly 2,638 mld. Kč. Průměrná roční škoda v kontrolovaném období byla: 162 nehod na přejezdech, 35 usmrcených osob, 81 zraněných osob a způsobená škoda byla 100 mil. Kč. Největší podíl, tj. 99,7 % na vzniku střetnutí na železničních přejezdech mají samotní řidiči, kteří nedodržují ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. V době kontroly neexistoval dokument, který by se zabýval vymezením rizikových železničních přejezdů komplexně. Určitou výjimku tvořila analýza, která se zabývala 109 přejezdy z 340 na tranzitních železničních koridorech. V době kontroly nebyl tedy naplněn úkol uložený vládou MD na základě projednání kontrolní akce 07/25 – Finanční prostředky určené na zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících. MD mělo na základě tohoto usnesení úkol předložit vládě do 20. 12. 2018 Analýzu rizikových míst a bezpečnosti železniční dopravy a cestujících se stanovením časového harmonogramu. MD se problematikou železničních přejezdů zabývalo nejen v uvedené analýze, která byla předložena v lednu 2019. Těmito materiály se zabývala také Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011 až 2020, která byla schválena v roce 2011. V roce 2016 byla zpracována Analýza zvýšení bezpečnosti úrovňových přejezdů na tranzitních koridorech, kterou schválila i centrální komise MD. Bylo stanoveno 24 přejezdů, které měly být řešeny přednostně. Náklady na tyto prioritní přejezdy byly také vyčísleny a v době kontroly probíhala příprava staveb osmi z dvaceti čtyř prioritních přejezdů a dvou, které nebyly označeny jako prioritní. Realizace byla předpokládána v letech 2020 až 2022 a celkové náklady byly předběžně vyčísleny. Nejúčinnější náhradou přejezdů je mimoúrovňové křížení. Dotázala se, zda MD vidí řešení ve větší trestní odpovědnosti při porušování zákona. Závěrem svého vystoupení se dotázala, zda MD vidí cestu řešení ve zvýšení sazeb a sankcí při porušování zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil 1. náměstek ministra dopravy T. Čoček. Konstatoval, že NKÚ nezjistil žádné závažné porušení právních předpisů. Konstatoval, že statistické srovnání s jinými státy na jeden milion obyvatel není úplně spravedlivé, ale měla by se brát v potaz i hustota železniční sítě. Dále uvedl, že je velmi striktně nastaveno, co se může při silničním provozu dělat, ale reálně je vynutitelnost předpisů na silnicích v ČR nižší než v okolních státech. Je nutné dbát na dodržování předpisů, nikoliv je neustále zpřísňovat. K rozdílům v cenách
u SŽDC – Stavební správa východ a západ uvedl, že při výběrovém řízení se posuzuje cena jako celek. Zda si zhotovitel promítne zisk do jedné konkrétní položky a jiný do jiné, je do určité míry z pohledu státu jedno. Proto se může stát, že se rozcházejí jednotkové náklady. Podstatná je celková cena díla. Při změně jednoho nechráněného přejezdu na chráněný se závorami se cena pohybuje okolo 20 mil. Kč.
Se stanoviskem za Správu železniční dopravní cesty vystoupil generální ředitel SŽDC J. Svoboda. Uvedl, že si připravil stručnou prezentaci o tom, co problematika železničních přejezdů obnáší (viz příloha zápisu č. 2). Dále uvedl, že v ČR na železniční infrastruktuře SŽDC provozuje 7 856 přejezdů. Existují přejezdy, které jsou od sebe vzdálené několik stovek metrů, přesto se nepodaří s místními samosprávami vyjednat zrušení. Z pohledu legislativních možností se hledá nový trend. Bohužel platí, že rozsah nehodovosti je veliký. Od ledna do září roku 2019 bylo 130 mimořádných událostí a nejčastěji se jednalo o vozidla osobní. Hmotná škoda u těchto událostí byla 123 mil. Kč, zraněno bylo 80 osob a usmrceno 28 osob. Příčinou vzniku dopravních nehod na přejezdech je především nepozornost řidičů a porušování pravidel silničního provozu. Uvedl, že dle jeho názoru je nejideálnější, aby na koridorových tratích nebyl vůbec žádný přejezd. Jedná se o stovky přejezdů, ale místní samosprávy nechtějí rušit tyto nechráněné přejezdy. V současné době SŽDC chce spustit určité zařízení, které upozorní přes bluetooth do mobilu, že vlak se blíží k přejezdu. Dále řeší také ve spolupráci s Policejním prezidiem kamerové systémy s automatickou detekcí přestupku. Zdůraznil, že SŽDC opakovaně navrhuje úpravu zákona č. 13/1997 Sb., aby byly jednoznačně stanoveny podmínky, za jakých silniční správní úřad musí rozhodnout o návrhu na zrušení přejezdu. Dále uvedl, že se daří modernizovat a zvyšovat stupeň zabezpečení přejezdů. Pohovořil také o doplňkové technické vybavenosti (přechod k plastovým závorám s LED osvětlením, ověřování detektorů překážek na principu infrazávory nebo na principu laseru, technologie LCA Beacon, projekt C-Roads atd.).
V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců a hostů nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku 1. náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Jiřího Svobody a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/33 – Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/33“),
b) Stanovisko Ministerstva dopravy ke Kontrolnímu závěru č. 17/33 obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 1051/18,
c) Usnesení vlády č. 232 ze dne 8. 4. 2019;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy, ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury a generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 137 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/.
5.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/35 – Pořízení a obnova železničních kolejových vozidel
S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrolovaným obdobím byly roky 2012 do května 2018 a samotná kontrola byla prováděna od listopadu 2017 do května 2018. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Málek. NKÚ se zaměřil na peníze poskytované dopravcům na obnovu železničních kolejových vozidel v letech 2012 až 2018. Na MD se NKÚ zaměřil na obnovu železničních kolejových vozidel, rozdělování státních peněz i evropských dotací. Dále zkontroloval i postup ČD, a.s. při pořizování železničních kolejových vozidel, které podnik nakoupil díky dotacím rozdělovaným MD a také s pomocí vybraných regionálních operačních programů. I přes mírný pokles průměrného stáří železničních kolejových vozidel tvoří podstatnou část vozového parku ČD, a.s. vozidla starší 30 let, často za hranicí technické i morální životnosti. V roce 2012 provozovaly České dráhy přibližně 42 % takto starých vozidel. V roce 2017 to bylo zhruba 35 %. Věková struktura vozového parku neodpovídá stávajícím ani budoucím požadavkům objednatelů dopravních služeb ani očekávání veřejnosti. S obnovou mohou pomoci v současném programovém období peníze z operačního programu Doprava 2014 – 2020. První výzvu k předkládání žádostí o tyto dotace vyhlásil resort ale až v červnu roku 2017, tedy až v druhé polovině aktuálního programového období. O poskytnutí podpory na základě žádostí až do konce kontroly NKÚ v květnu 2018 ministerstvo nerozhodlo. Na obnovu železničních kolejových vozidel je možné z tohoto programu využít 7,7 mld. Kč. Poskytování peněz na obnovu železničních kolejových vozidel úzce souvisí také s otevíráním trhu osobní dopravy na železnicích. MD uvedlo, že kritériem pro výběr provozovatele železničních linek by měla být nejen cena, ale i kvalita služeb a vozového parku. S tím měly pomoci právě i peníze určené na obnovu železničních kolejových vozidel. Otevírat trh železniční osobní dopravy se ale nedaří. Hlavním provozovatele osobní železniční dopravy jsou stále ČD, a.s., které zajišťují v ČR 85 % přepravního výkonu. Důsledkem toho je, že příjemcem téměř všech evropských i státních peněz byla právě tato společnost, která v letech 2008 až 2018 získala na obnovu vlaků 4,6 mld. Kč. Kontrolní závěr byl projednán vládou dne 8. 4. 2019, bylo přijato usnesení č. 233, kterým vláda vzala na vědomí kontrolní závěr a souhrnné stanovisko MD a Český drah a uložila ministru dopravy realizovat opatření navržená ve stanovisku. MD navrhlo opatření spočívající ve zpracování materiálu obsahujícího návrhy postupu objednatelů veřejných služeb při řešení problematiky obnovy vozidlového parku v rámci veřejných služeb přepravy cestujících. Z informací, které MD uvedlo, není zřejmé, nakolik tento materiál pomůže vyřešit nedostatky popsané v kontrolním závěru. MD dále vysvětlilo, proč není schopno postihnout problematiku obnovy v celém rozsahu. Způsob řešení problematiky obnovy nastínilo pouze v podobě výše uvedeného opatření, jehož účinnost bude moci NKÚ ověřit až následnou kontrolou. NKÚ považuje za důležitý požadavek na vyhodnocování účinnosti a dostatečnosti poskytované podpory. Ze stanoviska MD není zřejmé, jak bude naplněn. NKÚ postrádá návrh konkrétního systémového řešení obnovy železničních kolejových vozidel v koncepčních dokumentech MD.
Se zpravodajskou zprávou vystoupila zpravodajka výboru posl. K. Matušovská. Uvedla, že klíčovým faktem je, že průměrné stáří k 31. 10. 2017 železničních kolejových vozidel je 20,8 roků. Částka, kterou České dráhy vynaložily na pořízení a modernizaci železničních kolejových vozidel od roku 2008 do dubna 2018 činí 44,5 mld. Kč bez DPH. NKÚ identifikoval riziko nedostatečné efektivnosti a účelnosti podpory poskytované na podporu obnovy a modernizace kolejových vozidel. MD uvedlo, že potřeba obnovy železničních kolejových vozidel přesahuje rozpočtové možnosti veřejných rozpočtů a kapacitní možnosti výrobců i možnosti přípravy kvalitních provozních konceptů. Podpora pořízení železničních kolejových vozidel úzce souvisí se zajištěním dopravní obslužnosti v závazku veřejné služby. MD ve svých koncepčních dokumentech popsalo problémy a rizika týkající se zajištění dopravní obslužnosti a stanovilo priority cíle a jim příslušející ukazatele. Podporou obnovy železničních kolejových vozidel se zabývalo spíše jen v obecné rovině. Podle dokumentu Dopravní politika v ČR 2005 – 2013 mělo být do roku 2010 vynaloženo 400 mil. Kč a po roce 2010 500 mil. Kč a díky tomu by se průměrné stáří železničních kolejových vozidel mělo snížit na 13 let. V dokumentu Dopravní politika ČR 2014 – 2020 s výhledem na rok 2050 se zabývalo MD vazbou na obnovu železničních kolejových vozidel a na otevírání železničních trhů. Uvedlo, že kritériem pro výběr veřejných služeb měla být nejen cena, ale i kvalita služeb a vozového parku. Z koncepce veřejné dopravy vyplývá provázání podpory pořízení železničních kolejových vozidel se smlouvami o závazku veřejné služby. Jde však o nesoulad mezi délkou smluv a závazku veřejné služby a mezi délkou odpisů. Dále pohovořila o programu č. 127 630, který byl zaměřen na podporu obnovy železničních kolejových vozidel určených pro dálkovou i regionální dopravu. ČD, a.s. i dopravci nesplnili a porušili podmínky pro poskytnutí dotace. Pohovořila také o nálezu NKÚ k programu č. 127 65 a jeho podprogramům č. 127 652 a 127 653.
Se stanoviskem za Ministerstvo dopravy vystoupil 1. náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že NKÚ formuloval zjištění, týkající se rizika nedostatečné efektivnosti a účelnosti podpory poskytované na obnovu železničních kolejových vozidel a výrazně nižšího objemu podpory na železniční kolejová vozidla z programu působnosti MD, než MD původně předpokládalo. Zdůraznil, že MD obecně a dlouhodobě říká, že obnova železničních kolejových vozidel má být řešena především pomocí zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách. Nemá jít o dotační prostředky, ale má to být zohledněno v požadavcích objednatelů na vozový park. Dotační programy byly v minulosti využívány spíše jako dodatečný zdroj. Dále pohovořil o operačním programu Doprava. V současné době jsou všechny prostředky rozdělené žadatelům. Nejúspěšnější žadatel je Jihomoravský kraj s dotací přes 5 mld. Kč, druhým žadatelem jsou České dráhy. Prostředky budou vypláceny tak, jak budou dodávána vozidla. Podle stanoviska ÚOHS je minimální doba na dodání vozidel, které je možné požadovat v tendrech, 3 roky. Konstatoval, že se na rozdíl od prezidenta NKÚ domnívá, že se trh podařilo otevřít.
Se stanoviskem za České dráhy, a.s. vystoupil generální ředitel ČD, a.s. V. Nebeský. Uvedl, že ČD mají uzavřeno s kraji 40 smluv. Z nich vyplývá požadavek na investice, které jsou kvalifikované na úrovni zhruba 60 až 70 nových železničních kolejových vozidel. ČD se zavázaly krajům poskytnout nová vozidla. Vozový park ČD není úplně nejnovější. Existuje také smlouva na dálkovou dopravu, z níž vyplývá závazek investovat do nákupu cca 100 vozidel. Do vozového parku ČD za posledních deset let investovaly cca 40 mld. Kč a z toho 10 % získaly na dotacích. Pohovořil o problematice uzavíraných smluv s kraji.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. K. Matušovská (Dotázala se na podrobnosti jednání s kraji, jaká je aktuálně situace ohledně toho, že nechtějí uznávat režijní průkazky nebo tarif ČD.), generální ředitel ČD, a.s. V. Nebeský (Uvedl, že kromě Jihomoravského a Zlínského kraje mají České dráhy se všemi kraji dohodu podepsanou nebo těsně před podpisem. S Jihomoravským krajem se bohužel nelze shodnout ani filozoficky ani finančně. ČD má s Jihomoravským krajem uzavřenu smlouvu na tři roky s opčním právem na prodloužení na další tři roky. Dále uvedl, že je naplánováno jednání s hejtmanem Jihomoravského kraje a doufá, že dojde k dohodě jak z hlediska uznávání režijních průkazů, tak co se týká uznávání tarifů ČD. Odhaduje, že Zlínský kraj se rozhodne stejně, jako se rozhodne Jihomoravský kraj.) a posl. V. Munzar (Krátce reagoval na rozpravu a mimo jiné upozornil na systémovou chybu dotací.).
V podrobné rozpravě zpravodajka výboru posl. K. Matušovská navrhla usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslankyně Květy Matušovské, stanovisku 1. náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku generálního ředitele společnosti České dráhy, a.s. Václava Nebeského a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/35 – Pořízení a obnova železničních kolejových vozidel (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/35“),
b) Souhrnné stanovisko Ministerstva dopravy a společnosti České dráhy, a.s. ke Kontrolnímu závěru č. 17/35 obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 1155/18,
c) Usnesení vlády č. 233 ze dne 8. 4. 2019;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra dopravy a generálního ředitele společnosti České dráhy, a.s.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 138 (8 pro; 0 proti; 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 8/.
7.
Návrh poslanců Romana Kubíčka, Lukáše Černohorského, Ivany Nevludové, Vojtěcha Munzara, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 236/ - pokračování (přerušeno na 22. schůzi Kontrolního výboru)
S úvodním slovem vystoupil zástupce předkladatelů posl. R. Kubíček. Uvedl, že proběhla schůzka se zástupci NKÚ a NBÚ, na které došlo k dohodě na znění pozměňovacího návrhu, který si dovolil osvojit a předložit členům KV ke schválení. Jedná se o to, že představitelé těchto dvou institucí budou moci schvalovat platy svým zaměstnancům.
Prezident NKÚ M. Kala uvedl, že NKÚ s pozměňovacím návrhem, který byl předložen, souhlasí. Nejedná se o svévoli, že by představitelé NKÚ a NBÚ mohli vydat jakékoliv rozhodnutí, ale podléhá to projednání a schválení v RV.
Ředitel NBÚ J. Lang uvedl, že ve státní správě jsou různé platové poměry, v případě NBÚ zásadně nižší. Proto má NBÚ snahu, aby se tato situace napravila.
Dále vystoupil zpravodaj výboru posl. M. Kupka. Uvedl, že v podrobné rozpravě načte usnesení, s kterým by se měl KV vypořádat.
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. M. Kupka navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu zástupce předkladatelů poslance Romana Kubíčka, zpravodajské zprávě poslance Martina Kupky, stanovisku prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh poslanců Romana Kubíčka, Lukáše Černohorského, Ivany Nevludové, Vojtěcha Munzara, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 236/ schválila ve znění tohoto pozměňovacího návrhu:
1. V názvu zákona se za slovo „předpisů“ doplňují slova „a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů“.
2. Za úvodní větu návrhu zákona se vkládají slova „Část první“.
3. Za text „Čl. I“ se vkládají slova „Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů“.
4. V Čl. II ve větě první se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2021“.
5. Za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:
„Část druhá
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V § 136 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Postup podle § 136 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy.
6. Za část druhou se doplňuje nová část třetí, která včetně nadpisu zní:
„Část třetí
Účinnost
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.“.;
II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy;
III. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 139 (8 pro; 0 proti; 1 se zdržel). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 9/.
8.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/17 – Majetek a peněžní prostředky státu vynakládané na pořizování a distribuci výstroje příslušníků Armády České republiky
S úvodním slovem vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola byla prováděna v období od srpna 2018 do února 2019. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ P. Neuvirt. Kontrolovaným obdobím byly roky 2015 až 2017. NKÚ prověřil, jak MO postupovalo v letech 2015 až 2017 při plánování, pořizování a vydávání výstroje příslušníkům Armády ČR. Kontrola ukázala, že nákup oděvů, prádla, obuvi a další výbavy vojáků ministerstvo špatně plánovalo. V kontrolovaných letech se rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají vojáci nárok, a penězi, které na ni MO vynaložilo, pohyboval kolem jedné miliardy korun ročně. Kvůli nízkým skladovým zásobám muselo ministerstvo v letech 2015 a 2016 omezit vydávání výstroje, kterou vojáci potřebují pro výkon služby. Systém jejího výdeje vojákům je navíc zastaralý. Každý rok vynaložilo MO na výstroj pro vojáky zhruba o 1 mld. Kč méně, než kolik byla hodnota výstroje, na kterou měli vojáci nárok. V roce 2018 MO vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 % a u vojákyň o 90 %. Jenže rozpočet na její pořízení plánovalo MO navýšit jen o 31 %. Schválený rozpočet na nákup výstroje byl oproti roku 2017 dokonce o 16 % nižší. Je tak možné, že se bude opakovat situace z let 2015 a 2016. Tehdy muselo MO omezit výdej výstroje vojákům kvůli nízkým skladovým zásobám. Podle kontrolorů NKÚ je navíc způsob vydávání výstroje vojákům zastaralý. Vojáci si pro ni jezdí do čtyř výdejen – v Praze, Táboře, Brně a Vyškově. Nemohou si ji ale předem ve výdejně zamluvit. Může se tak stát, že pro ně výstroj na daném místě není k dispozici v požadované velikosti. MO přitom již od roku 2004 uvažuje o změně vydávání výstroje. Plánoval se například outsourcing vystrojování nebo eshop. Nic z toho se ale neuskutečnilo. Například ve Finsku mají v několika ohledech výhodnější systém. Výstroj zajišťuje externí dodavatel, vojáci si ji objednávají přes elektronický systém a doručuje ji pošta. Tento kontrolní závěr a stanovisko MO projednala vláda dne 30. 9. 2019, bylo přijato usnesení č. 680, kterým vláda vzala na vědomí kontrolní závěr a stanovisko a uložila ministru obrany realizovat a vyhodnotit opatření a navíc o výsledku informovat vládu do 31. 8. 2020. Všechna navržená opatření se jeví jako dostatečná a jejich účinnost bude možné ověřit případnou následnou kontrolou.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. R. Zlesák. Uvedl, že rozdíl mezi hodnotou výstroje, na kterou mají příslušníci Armády ČR v průběhu jednoho roku nárok, a peněžními prostředky vynaloženými MO na pořízení výstroje činí 1,048 mld. Kč v roce 2015, 948 mil. Kč v roce 2016 a 1,123 mld. Kč v roce 2017. Nízké skladové zásoby některých položek výstroje vedly v letech 2015 a 2016 k regulaci výdeje výstroje příslušníkům AČR. Ne všichni vojáci tedy obdrželi výstroj, na kterou měli nárok. Hodnota základní výstroje do konce roku 2017 činila 34,103 tis. Kč u vojáka z povolání a 30,860 tis. Kč u vojákyně z povolání. V roce 2018 MO vydalo nový předpis, kterým zvýšilo hodnotu výstroje oproti roku 2017 u vojáků o 85 % a u vojákyň o 90 %. Peněžní prostředky plánované na pořízení výstroje v roce 2018 ve střednědobém plánu však MO oproti roku 2017 navýšilo pouze o 31 %. Závěrem zdůraznil, že kontrolou bylo prověřeno pořízení výstroje v celkové hodnotě 747,833 mil. Kč. Kontrolován byl soulad pořízení výstroje s právními předpisy a výdej výstroje vojákům.
Se stanoviskem za Ministerstvo obrany vystoupil náměstek ministra obrany A. Rada. Uvedl, že NKÚ při kontrolní akci nezjistil porušení právních norem a trestní odpovědnosti nebo porušení vedoucí k oznámení správci daně. NKÚ vyhodnotil, že pořizování a distribuce výstroje probíhá v souladu s právními předpisy a výdaje na výstroje vojáků byly vynaloženy účelně a hospodárně. Kontrolní akce vyhodnotila zabezpečení vojáků výstrojí v letech 2015 až 2017, kdy ne vždy byly plně zabezpečeny potřeby vojáků. Vzhledem k nízkým zásobám musel být výdej výstroje regulován, což pramenilo zejména z nedostatku peněžních prostředků, které mohlo MO v kontrolovaném období na výstroj vojáků vynaložit. Systém distribuce výstroje posoudil NKÚ jako zastaralý a neodpovídající technickým možnostem a upozornil MO na připravenost řešení nárůstu potřeb výstroje vojáků vzhledem k vzrůstajícímu počtu vojáků a s ohledem na přijaté strategie Koncepce v oblasti obrany státu. MO provedenou kontrolní akci přijalo jako účinnou pomoc.
Pracovník pověřený za MO k součinnosti s NKÚ J. Kučera uvedl, že díky provedení této kontrolní akce se i výstroj vojáků stala další prioritou MO. Přínosem pro MO bylo i to, že vedoucím kontroly byl kontrolor NKÚ znalý vojenského prostředí a také to, že kontrola neproběhla pouze v sídle MO, ale i na místě centrálního skladu výstroje v Brně, v Praze a ve Vyškově. Skutečností bylo, že v kontrolovaných letech 2015 až 2017 nepokrývala výše přiděleného limitu prostředků celkovou potřebu na pořízení materiálu, služeb a oprav majetku pro zajištění běžného provozu rezortu. Z těchto důvodů nebylo možné přidělit peněžní prostředky na zabezpečení výstroje v požadované výši a MO muselo vybalancovat prostředky tak, aby splnilo i ostatní cíle a schopnosti armády, např. zabezpečení oprav techniky, stravování, pořízení munice a pohonných hmot. Vše závisí na tom, zda bude MO přidělována v rozpočtu dostatečná výše peněžních prostředků a protože se již tak podařilo v roce 2018, přijalo MO opatření k navýšení rozpočtu na pořízení výstroje. Např. pro rok 2020 MO plánuje již 1,040 mld. Kč, v roce 2021 celkem 1,018 mld. Kč, v roce 2022 celkem 1,061 mld. Kč a do roku 2026 by se měl dluh vytvořený podfinancováním oblasti výstroje dorovnat na potřebnou částku, která činí cca 2 mld. Kč ročně. Při objednávání a distribuci výstroje provede MO technické zhodnocení informačního systému logistiky a zahájí realizaci modulu elektronického obchodování s rutinním provozem v lednu 2022. Pokud by se nepodařilo upgradovat informační systém logistiky, zpracuje MO projekt obranného experimentálního vývoje s předpokládaným zahájením provozu zásilkové služby od ledna roku 2026. Zkušební provoz systému objednávkového způsobu výdeje materiálu osobního použití, který zlepší komfort výdeje výstroje ve střediscích, spustí MO v lednu 2020, a to prvotně u výdejního střediska naturálního odívání Praha – Karlín. Na základě nové vládou schválené koncepce výstavby Armády ČR do roku 2030 dopracuje MO Koncepci logistické podpory armády a urychleně přijme Koncepci rozvoje výstrojní služby a následně bude zpracován plán zabezpečení výstrojním materiálem jako reálný podklad pro stanovení potřeby pořízení výstroje.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda bude elektronické objednávání od ledna 2020 plně fungovat pro všechny vojáky. Dále se dotázal na problém se špatně zadaným výběrovým řízením na platformu na uchycení sumek. Chybně se do zadávacího řízení uvedla šíře 25 mm místo šíře 2,5mm a byla tak i uzavřená smlouva. Zajímal se o to, zda se tato chyba podařila právně vyřešit, aby nevznikla škoda dodavateli ani MO.), posl. P. Bělobrádek (Dotázal se, zda se opravdu podaří dorovnat potřebnou částku na výstroj až v roce 2026.), náčelník výstrojní služby Armády ČR V. Pleskač (Uvedl, že zásilkový systém je řešen civilními firmami. Jsou podnikány kroky, aby byl výdej výstroje zmodernizován od 1. 1. 2020, kdy bude spuštěn zkušební provoz. Předpokládá se, že testování bude probíhat do poloviny příštího roku, následně by se měl rozšířit do všech výdejních míst. Plně by měl systém elektronické objednávky a doručení formou zásilky v celé ČR fungovat v roce 2026.
Dále uvedl, že pro transparentní vyhlášení zakázky na nosič pancéřů se vycházelo z internetu, kde hledali parametry, které jsou firmy schopné splnit. Nejedná se o administrativní chybu, bylo to tak v zadávacím řízení nastaveno schválně. Vycházelo se z toho, že sumky budou plné a pokud by byla platforma tenká, sumky by na platformě visely a omezovaly činnost vojáka.), posl. R. Zlesák (Uvedl, že informace o administrativní chybě zazněla při jednání Výboru pro obranu od zástupců MO. Dotázal se, zda je nyní ve skladech dostupná veškerá potřebná výstroj.), náčelník výstrojní služby Armády ČR V. Pleskač (Uvedl, že celková potřeba pro všechny vojáky AČR činí 3 mld. Kč, ale v současné době činí finanční prostředky 1 mld. Kč. Musí dojít k postupnému navyšování finančních zdrojů tak, aby se tomu mohly přizpůsobit i firmy. Základní prvky armády dnes naplňují, ale ze současných finančních prostředků nelze pokrýt veškerou potřebu AČR. Upřednostňován je materiál, který používají vojáci v poli na úkor společenského materiálu.), posl. J. Bláha (Dotázal se, zda částka cca 60 tis. Kč je pouze na výstroj nebo i na jiné věci. Dále se dotázal na životnost výstroje, která je například u košile 60 měsíců.), náčelník výstrojní služby Armády ČR V. Pleskač (Krátce reagoval na vznesený dotaz. Mimo jiné uvedl, že v současné době MO přehodnocuje normy, které jsou průměrované, ale jiná životnost materiálu je u bojovníků a jiná u administrativních pracovníků.), posl. R. Zlesák (Dotázal se, zda jsou plně vybavené jednotky, které vyjíždějí na mise.), náčelník výstrojní služby Armády ČR V. Pleskač (Uvedl, že jednotky, které jsou vysílané na mise, jsou přednostně plně vybavené materiálem.), posl. R. Kubíček (Mimo jiné uvedl, že navštívil jednotku v Havlíčkově Brodě, kde jednotka pro alianční potřeby a pro potřebu misí byla plně vybavená. Dotázal se na bodový systém při nákupu materiálu.), náčelník výstrojní služby Armády ČR V. Pleskač (Uvedl, že v současné době se zvažuje zrušení systému, který sloužil jako regulační prvek. Vznikl deficit cca 10 mld. Kč a body se začaly hromadit u vojáků. Zdůraznil, že se snaží chovat ekonomicky a hospodárně. Hledají další systémové možnosti, které by umožnily zachovat kvalitu, ale snížit potřebu.) a náměstek ministra obrany A. Rada (Opatření mají vést k tomu, aby bylo v AČR dostatek výstroje pro ty lidi, kteří to mají mít.).
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. R. Zlesák navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Radka Zlesáka, stanovisku náměstka ministra obrany Antonína Rady a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/17 – Majetek a peněžní prostředky státu vynakládané na pořizování a distribuci výstroje příslušníků Armády České republiky (dále jen „Kontrolní závěr č. 18/17“),
b) Stanovisko Ministerstva obrany ke Kontrolnímu závěru č. 18/17 obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 697/19,
c) Usnesení vlády č. 680 ze dne 30. 9. 2019;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra obrany.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 140 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. K. Matušovská, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 10/.
9.
EU REPORT 2019 – Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (září 2019)
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že rok 2018 v současném programovém období je prvním rokem, kdy EU hodnotila, jak se ČR dařilo naplňovat pravidlo n+3, a ČR jej nakonec splnila. Podařilo se také dosáhnout většiny milníků, které měla stanoveny ke konci roku 2018. Méně pozitivní je, že se ČR stále nedaří nastavit plynulé čerpání prostředků, které má od EU k dispozici. Podle údajů EK je spolu s Belgií, Slovinskem a Řeckem na devatenáctém až dvacátém druhém místě v čerpání alokace. To je podprůměrný výsledek, jedná se přitom o dlouhodobý problém, na který NKÚ upozorňoval již v minulosti stejně jako na rizika, která s sebou nese zpožděné čerpání. Ve sledovaném období od dubna 2018 do března 2019 Kolegium NKÚ schválilo kontrolní závěry 15 kontrolních akcí zaměřených na prostředky rozpočtu EU. Zkontrolováno bylo 96 kontrolovaných osob a zjištěny nedostatky ve výši 89 mil. Kč. Z toho v součtu cca 29 mil. Kč představovalo 13 oznámení podaných správcům daně. V rámci finančního auditu byly kontrole podrobeny 3 kontrolované osoby, zjištěné nedostatky byly v úhrnné výši až 80 mld. Kč. Z toho 13 mil. Kč představovala dvě oznámení podaná správci daně. Ve schválených kontrolních závěrech bylo popsáno více než 470 zjištěných nedostatků ze všech typů provedených auditů. Nejčastěji jde o porušování právních předpisů upravujících oblast způsobilosti výdajů, následovala skupina předpisů pro nastavení a fungování řídícího a kontrolního systému a předpisy upravující zadávání veřejných zakázek. Vláda v období od roku 2015 do března 2019 projednala 63 kontrolních závěrů zaměřených na prostředky rozpočtu EU, v nichž bylo obsaženo více než 500 kontrolních zjištění. Kromě toho v ČR proběhla auditní činnost dalších orgánů externí kontroly, zejména auditní orgán provedl 373 auditních operací, 11 auditních systémů, 1 audit účetních závěrek u deseti operačních programů. U osmi vydal výrok bez výhrad, u zbývajících dvou s výhradou. EÚD v souvislosti s prohlášením o věrohodnosti za rok 2017 vykonal v ČR devět auditních misí, ve sledovaném období byly subjekty z ČR zahrnuty do auditovaného vzorku šesti výkonnostních auditů EÚD. Dále upozornil na problematiku řízení pro nesplnění povinností. České republice byla dne 8. 1. 2018 doručena žaloba, kde dle tvrzení komise ČR tím, že neoznámila v pravidelných intervalech náležitý počet žadatelů o azyl, kteří by mohli být rychle přemístěni na jejich území, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 5 odst. 2 rozhodnutí rady. Soud ve věci dosud nerozhodl. Dále dne 25. 1. 2018 byl vynesen rozsudek, v němž soud rozhodl, že ČR nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice 2006//126 ES tím, že výslovně nezakotvila odlišení skupiny D1 a D od skupiny C1 a C a dále tím, že omezila definici skupiny D1 na vozidla navržená a zkonstruovaná pro přepravu více než osmi cestujících. Tento stav byl následně napraven přijetím zákona č. 199/2017 Sb. Dále v březnu 2018 byl vyhlášen rozsudek, v němž soud rozhodl, že ČR tím, že uložila podmínku státní příslušnosti pro výkon povolání notáře, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze svobody usazování. Dle soudu není činnost notáře v ČR spjata s výkonem veřejné moci, a proto na ni nelze vztáhnout výjimku ze zákazu omezení svobody usazování. Souladu české právní úpravy s uvedeným rozsudkem bylo dosaženo přijetím zákona č. 7/2019 Sb. Celkově bylo ke dni 30. 11. 2018 vedeno proti ČR 65 řízení pro porušení práva EU, což je o 13 řízení méně než v předcházejícím roce. V rámci systému EUpilot pak bylo k témuž dni proti ČR vedeno 20 řízení což je o 6 méně než v předcházejícím roce. Podle aktualizovaných údajů k 31. 3. 2019 bylo proti ČR vedeno 66 řízení o porušení práva, z toho 52 se nacházelo ve fázi formálního upozornění, 12 ve fázi odůvodněného stanoviska a v případě dvou řízení byla podána žaloba k soudu. NKÚ se v rámci meziresortního připomínkového řízení vyjadřoval mimo jiné k návrhu usnesení vlády o závěrech vyplývajících z dialogu o českém ovzduší a návrhu dalšího postupu. Komise vede s ČR dvě řízení o porušení povinnosti z nesplnění závazků vůči EU z důvodu nevyhovující kvality ovzduší, nedodržení emisních limitů pro částice PM10 a MO2. Komise poskytla ČR dodatečný časový prostor pro urychlené dosažení emisních limitů. V listopadu 2018 proběhl v Praze dialog o čistém ovzduší. Na jednání byl ze strany komise formulován požadavek k urychlené realizaci opatření identifikovaných v rámci dialogu k dosažení emisního limitu. Identifikovaná opatření se týkala sektoru dopravy, vytápění domácností, průmyslu, energetiky a zemědělství. Zmiňované usnesení vlády k této problematice však nebylo dosud přijato a ČR hrozí z důvodu nevyhovující kvality ovzduší řízení před soudem pro neplnění povinnosti vyplývající z práva EU.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že EU REPORT se skládá ze dvou oddílů. První oddíl je zaměřen na kontrolní závěry NKÚ ve vztahu k jednotlivým prostředkům čerpaným z EU a druhý oddíl je zaměřen na finanční řízení těchto prostředků v ČR. V EU REPORTU jsou pozitivní stránky i negativní a měli by si ho přečíst zástupci všech resortů.
Se stanoviskem za Ministerstvo financí vystoupila zástupkyně ředitele odboru 47 a vedoucí oddělení 4701 MF J. Czudek Kranecová. Uvedla, že MF s EU REPORTEM pracuje na úrovni MF v rámci kontrolní činnosti, pracují s ním v auditním orgánu a pracují s ním také metodické útvary, když se snaží nastavovat programové období, případně při úpravě metodiky kontrolní činnosti. MF se snaží klást důraz na předběžnou kontrolu, aby ke zjištěním nedocházelo až po vyplácení prostředků, ale aby bylo možné zavčas reagovat, aby k vyplacení nedošlo.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. R. Kubíček (Uvedl, že na minulé schůzi KV měl člen EÚD prezentaci Výroční zprávy Evropského účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2018 a z ní vyplynulo, že jsou oblasti, ve kterých došlo ke zlepšení, ale i oblasti, ve kterých došlo k mírnému zhoršení.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že NKÚ využívá EU REPORT i k tomu, že informuje a zve všech 28 velvyslanců EU, kteří jsou v Praze akreditovaní, a tato zpráva je základem, aby dostali informaci, jak je nakládáno s prostředky EU.), posl. M. Kupka (Dotázal se, zda tento materiál doputoval i k ministerstvům, která vyhlašují a organizují jednotlivé operační programy, a zda má NKÚ od nich zpětnou vazbu.), prezident NKÚ M. Kala (Uvedl, že NKÚ má zprávu o tom, že dokument jim byl z NKÚ odeslán, ale nemá informaci, jak s tou zprávou bylo na resortech naloženo.), posl. M. Kupka (Dotázal se, zda by měl KV možnost, na základě zjištění, oslovit správce operačních programů, aby se ke zprávě vyjádřili.), vedoucí oddělení 5506 MF J. Mlynářová (Uvedla, že metodika finančních toků, která nastavuje postupy, jak se nakládá s jednotlivými zjištěními, zavazuje řídící orgány všech operačních programů, aby pokud existuje nález NKÚ, se s ním ztotožnili a provedli nápravná opatření anebo v případě, že s ním nesouhlasí, provedli vlastní kontrolu a řešili problém. Nálezy NKÚ jsou také projednávány na vládě.), náměstek ministryně financí S. Kouba (Uvedl, že evropské prostředky jsou součástí příjmů státního rozpočtu. Existuje přirozený tlak na to, aby tyto prostředky instituce čerpaly.) a posl. M. Kupka (Uvedl, že zpráva konstatuje, že došlo i v minulém plánovacím období k nevyčerpání a nyní EU REPORT znovu avizuje nedočerpání finančních prostředků, které jsou alokovány pro ČR, a je na místě, aby KV v tomto směru požádal správce operačních programů, aby podali zprávu o tom, jak řeší nápravu tohoto rizika.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení, které posl. M. Kupka doplnil o bod II. následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka, stanovisku náměstka ministryně financí Stanislava Kouby a po rozpravě
I. bere na vědomí Zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (září 2019) – EU REPORT 2019;
II. žádá ministryni pro místní rozvoj, aby Kontrolnímu výboru předložila zprávu o opatřeních podniknutých proti riziku nedočerpání finančních prostředků alokovaných v operačních programech pro Českou republiku;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni financí a ministryni pro místní rozvoj.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 141 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 11/.
10.
Sdělení předsedy, různé
V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. R. Kubíček navrhl přijmout usnesení k plánu zahraničních aktivit Kontrolního výboru v roce 2020 následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. schvaluje uskutečnit v průběhu roku 2020 přijetí zahraničních delegací
1. Itálie
2. Maroka;
II. schvaluje uskutečnit v průběhu roku 2020 zahraniční pracovní cestu do
1. Estonska
2. Itálie;
III. pověřuje předsedu Kontrolního výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny k projednání v Organizačním výboru;
IV. zmocňuje předsedu Kontrolního výboru k dalším jednáním týkajícím se výše uvedených zahraničních aktivit.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 143 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 12/.
Dále v rámci tohoto bodu předseda výboru posl. R. Kubíček požádal členy KV, aby nahlásili na sekretariátu KV termín projednávání vybraných KZ NKÚ.
11.
Návrh termínu a programu 25. schůze výboru
Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. R. Kubíčka a po rozpravě Kontrolní výbor stanovil, že se 25. schůze výboru bude konat dne 12. 12. 2019 od 8.30 hodin v Poslanecké sněmovně, a zmocnil předsedu výboru, aby stanovil program 25. schůze výboru, viz přijaté usnesení č. 142 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. J. Bláha, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. M. Kupka, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 13/.
Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil dvacátou čtvrtou schůzi Kontrolního výboru.
Schůze výboru byla ukončena ve 13.55 hodin.
Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru
Lukáš ČERNOHORSKÝ v. r.
Roman KUBÍČEK v. r.
místopředseda – ověřovatel
Kontrolního výboru
předseda
Kontrolního výboru
Příloha č. 1 str. 1
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 8:31:28
2. hlasování, návrh
Pořad schůze – přehození bodu č. 5 a č. 6
Aktivně hlasovalo: 7
Pro: 7
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
nepřihlášen
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
nepřihlášen
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Pro
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
nepřihlášen
Vojtěch Munzar, ODS:
nepřihlášen
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
nepřihlášen
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
nepřihlášen
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 2, schůze č. 24, čas 8:31:28
Příloha č. 1 str. 2
usnesení č. 133
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 9:06:40
3. hlasování, návrh
Informace ministra dopravy o aktual. stavu mýtného systému - usnesení
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Pro
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
nepřihlášen
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 3, schůze č. 24, čas 9:06:40
Příloha č. 1 str. 3
usnesení č. 134
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 10:10:12
4. hlasování, návrh
Návrh rozpočtu kapitoly 371 - ÚDHPSH na rok 2020
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nehlasoval
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Nehlasoval
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 4, schůze č. 24, čas 10:10:12
Příloha č. 1 str. 4
usnesení č. 135
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 10:35:52
5. hlasování, návrh
Návrh rozpočtu kapitoly 381 - NKÚ na rok 2020 - usnesení
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Nehlasoval
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 5, schůze č. 24, čas 10:35:52
Příloha č. 1 str. 5
usnesení č. 136
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 11:02:43
6. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č. 17/32 - Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými je příslušné hospodařit MO a jeho vybrané org. složky státu - usnesení
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 6, schůze č. 24, čas 11:02:43
Příloha č. 1 str. 6
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 11:04:12
7. hlasování, návrh
Projednání bodů č. 5 a č. 6 v původním pořadí
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 7, schůze č. 24, čas 11:04:12
Příloha č. 1 str. 7
usnesení č. 137
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 11:39:09
8. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č. 17/33 - Zajištění bezpečnosti železničního provozu a cestujících - usnesení
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Nehlasoval
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 8, schůze č. 24, čas 11:39:09
Příloha č. 1 str. 8
usnesení č. 138
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 12:14:42
9. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č. 17/35 - Pořízení a obnova železničních kolejových vozidel - usnesení
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 1
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nehlasoval
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nehlasoval
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Zdržel se
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Nehlasoval
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Nehlasoval
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 9, schůze č. 24, čas 12:14:42
Příloha č. 1 str. 9
usnesení č. 139
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 13:36:56
10. hlasování, návrh
Návrh posl. R.Kubíčka, L.Černohorského,I.Nevludové,V.Munzara,V.Koníčka a dalších na vydání z., kterým se mění z.č. 166/1993 Sb.,o NKÚ, ve znění pozd.předpisů /ST 236/ - usnesení
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 1
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Zdržel se
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Pro
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Nehlasoval
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Nehlasoval
Pavel Staněk, ANO:
Nehlasoval
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 10, schůze č. 24, čas 13:36:56
Příloha č. 1 str. 10
usnesení č. 140
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 14:11:44
11. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č. 18/17 - Majetek a peněžní prostředky státu vynakládané na pořizování a distribuci výstroje příslušníků AČR - usnesení
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Pro
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
nepřihlášen
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 11, schůze č. 24, čas 14:11:44
Příloha č. 1 str. 11
usnesení č. 141
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 14:40:48
12. hlasování, návrh
EU REPORT 2019 - Zpráva NKÚ o finančním řízení prostředků EU v ČR (září 2019) - usnesení
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Pro
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
nepřihlášen
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
nepřihlášen
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 12, schůze č. 24, čas 14:40:48
Příloha č. 1 str. 12
usnesení č. 143
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 14:44:14
13. hlasování, návrh
Plán zahraničních aktivit Kontrolního výboru v roce 2020 - usnesení
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Pro
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
nepřihlášen
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
nepřihlášen
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 13, schůze č. 24, čas 14:44:14
Příloha č. 1 str. 12
usnesení č. 142
Kontrolní výbor PS PČR
24. schůze
14. 11. 2019 - 14:44:14
13. hlasování, návrh
Návrh termínu a programu 25. schůze výboru
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Pro
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nehlasoval
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Pro
Přemysl Mališ, ANO:
nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
nepřihlášen
Vojtěch Munzar, ODS:
Nehlasoval
Jan Pošvář, Piráti:
nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
nepřihlášen
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 13, schůze č. 24, čas 14:44:14
Příloha zápisu č. 3
Č.j.: PS2019/14203
Pozměňovací návrh k návrhu poslanců Romana Kubíčka, Lukáše Černohorského, Ivany Nevludové, Vojtěcha Munzara, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů,
(sněmovní tisk č. 236 / 8. volební období)
1. V názvu zákona se za slovo „předpisů“ doplňují slova „a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů“.
2. Za úvodní větu návrhu zákona se vkládají slova „Část první“.
3. Za text „Čl. I“ se vkládají slova „Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů“.
4. V Čl. II ve větě první se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2021“.
5. Za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní:
„Část druhá
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
V § 136 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Postup podle § 136 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy.
6. Za část druhou se doplňuje nová část třetí, která včetně nadpisu zní:
„Část třetí
Účinnost
Čl. V.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.“.
***
V Praze dne 23. října 2019
posl. Roman Kubíček v. r.
předseda Kontrolního výboru PS PČR
- 36 -
