Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2020
8. volební období
ZÁPIS
z 31. schůze
Kontrolního výboru,
která se konala dne 14. května 2020
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 3, 118 26 Praha 1,
místnost č. 206
Čtvrtek 14. května 2020
Přítomni: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák
Omluveni: posl. J. Bláha, posl. M. Kalousek, posl. M. Kupka, posl. L. Šafránková
Hosté: dle prezenční listiny
Tuto schůzi řídil předseda výboru posl. R. Kubíček.
Předseda výboru posl. R. Kubíček zahájil schůzi výboru v 9.00 hodin a přivítal přítomné poslance a hosty a navrhl program jednání 31. schůze Kontrolního výboru dle pozvánky:
1. Informace ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému
2. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/03 – Zdravotnické informační systémy ve správě organizačních složek resortu zdravotnictví
3. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/08 – Peněžní prostředky vynakládané na podpory v sektoru živočišné výroby
4. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/02 – Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování – pokračování (přerušeno na 30. schůzi Kontrolního výboru)
5. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/33 – Správa spotřebních daní
6. Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/01 – Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování opatření v rámci Operačního programu Podnikání a inovace z hlediska dosažení cílů
7. Sdělení předsedy, různé
8. Návrh termínu a programu příští schůze výboru.
Nikdo z přítomných poslanců nevznesl návrh na změnu, doplnění nebo vypuštění některého z bodů. Všichni přítomní poslanci souhlasili s navrženým programem (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 1/.
Dále z důvodu opatření k zamezení šíření koronaviru „Covid-19“ navrhl předseda výboru posl. R. Kubíček hlasovat o tom, aby tato schůze byla veřejnosti nepřístupná s výjimkou předkladatelů a přizvaných osob uvedených v pozvánce. S tímto návrhem byl vysloven souhlas (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 2/.
1.
Informace ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil náměstek ministra dopravy T. Čoček. Uvedl, že k 1. 12. 2019 byl systém elektronického mýtného spuštěn. Jedná se o 1 242 km dálnic, 234 km silnic I. třídy. Při převzetí seznam definovaných vad a nedodělků čítal 35 vad a nedodělků, z čehož do současné doby bylo odstraněno 32, zůstávají tři nedodělky. Jedná se o kontrolní stanice na silnicích I. třídy 1626 a 1638. Od 1. 1. 2020 běží systém elektronického mýtného již v ostrém provozu, rozšířeném o 33 km dálnic zprovozněných v průběhu roku 2019, celkově tedy na 860 km silnic I. třídy. Celkově se jedná o 1 307 km dálnic a 1 102 km silnic I. třídy. Všechny parametry kvality a úrovně poskytovaných služeb jsou dodržovány podle smlouvy. V souvislosti s omezením ekonomiky v rámci „Covid-19“ se prokázalo, že systém dokáže velmi detailně monitorovat dopady na ekonomiku, respektive provoz nákladní dopravy na dálniční síti. Propad výběru mýta je zatím cca 20 % a původní předpoklad 12,5 mld. Kč výběru za rok 2020 dosažen nebude. Zmínil, že MD jedná se sdružením ČESMAD BOHEMIA o tom, jakým způsobem sektor podpořit. Zatím se jedná o rozpočtově neutrální opatření, zejména o odklad platby silniční daně. MD u mýtného systému připustilo odklad platby až o tři měsíce.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček. Uvedl, že MD materiál o aktuálním stavu mýtného systému zasílá KV pravidelně a v uplynulých letech se KV touto problematikou často zabýval. Situace kolem mýtného systému ve druhém pololetí roku 2019 byla hektická a byl o ni velký mediální zájem. Technický audit, který byl proveden, potvrdil splnění požadovaných parametrů. Předpokládá, že implementace nového systému bude při případném rozšíření zpoplatněných úseků mnohem snadnější než u původního systému.
V obecné rozpravě vystoupili: generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR R. Mátl (Uvedl, že technologie je nyní daleko operativnější. Vzhledem k tomu, že se jedná o satelitní systém, není třeba tvořit výdejové brány. Uvedl, že ve spojitosti s pandemií „Covidu-19“ se nevybere v roce 2020 předpokládaná výše mýta. Nicméně za leden 2020 bylo vybráno na mýtu o 50 mil. Kč více než v roce 2019 a za únor 2020 bylo vybráno o 100 mil. Kč více než za leden 2019. Bohužel, situace kolem „Covidu-19“ bude mít negativní dopad, výběr za rok 2020 nebude tak velký, jak se původně očekávalo.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že na základě požadavků krajů by rád požádal MD o provedení analýzy problematických úseků, kde dochází k objíždění zpoplatněných úseků silnic I. třídy.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Krátce reagoval na rozpravu. Mimo jiné uvedl, že krajům bylo sděleno, že MD je připraveno provést přesčítání na označených problematických úsecích.), posl. K. Matušovská (Dotázala se, proč jsou označeny silnice I. třídy mýtem (cedule s písmenem M), i když se na dané silnici mýto nevybírá.), náměstek ministra dopravy T. Čoček (Uvedl, že takto označené silnice I. tříd by být neměly, pokud se tam mýto nevybírá. Dále uvedl, že je přesvědčen, že vzhledem k sazbám, které jsou, se kamionům na delší trasu nevyplatí volit nezpoplatněnou komunikaci na úkor zpoplatněné.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že je třeba se soustředit primárně na budování obchvatů problematických zón.), prezident NKÚ M. Kala (Dotázal se, jak došlo k vypořádání s bývalým provozovatelem elektronického mýta, a zda se vedou některé právní spory.), generální ředitel ŘSD ČR R. Mátl (Uvedl, že všechny záležitosti s bývalým provozovatelem mýtného systému vypořádány nejsou. ŘSD ČR řešilo především předávání objektů do správy ŘSD ČR. Nedomnívá se, že by z toho měl vyplynout nějaký komplikovaný soudní spor. Staré spory jsou již pravomocně ukončeny.), posl. K. Matušovská (Dotázala se, zda by bylo možné zařadit na program KV i problematiku elektronických dálničních známek.), posl. P. Mališ (Dotázal se, jaké se objevily závažné chyby v průběhu testování mýtného systému.) a ředitel Odboru pozemních komunikací MD V. Krumphanzl (Uvedl, že v etapě I. se objevily vady a nedodělky typu neosetá vegetace, chybějící štítky na skříních. Nejednalo se o žádné zásadní vady, které by měly vliv na fungování systému. Ve zkušebním provozu se objevily vady a nedodělky, které byly v průběhu dubna odstraněny. Jednalo se například o vzhled faktur nebo o problémy se softwarovou aplikací na konkrétním distribučním místě atd.).
V podrobné rozpravě předseda – zpravodaj výboru posl. R. Kubíček navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka, stanovisku generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR Radka Mátla, zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě
I. bere na vědomí informaci Ministerstva dopravy o aktuálním stavu mýtného systému;
II. žádá ministra dopravy, aby do 30. 10. 2020 předložil Kontrolnímu výboru podrobnou informaci o aktuálním stavu mýtného systému;
III. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil ministra dopravy a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 174 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 3/.
2.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/03 – Zdravotnické informační systémy ve správě organizačních složek resortu zdravotnictví
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že tato kontrolní akce probíhala od ledna do srpna 2017. Kontrolovaným obdobím byly roky 2009 – 2017. Kontrolní akci řídil a kontrolní závěr vypracoval člen NKÚ J. Kubíček. Kontrolovanými osobami byly Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a Koordinační středisko pro rezortní zdravotnické informační systémy. Kontroloři se soustředili na zdravotnické registry, které jsou součástí těchto systémů, a ověřili, jak fungují, jestli plní svou funkci a jaké jsou s nimi spojeny výdaje. Elektronizaci zdravotnictví řídí MZ. Kontrola probíhala také u organizací, které pod resort spadají. Kontroloři odhalili nedostatky spojené s vytvářením některých registrů i jejich využíváním. NKÚ proto oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 27 mil. Kč. Některé z problémů pramenily i z toho, že MZ vytvořilo strategii elektronizace zdravotnictví až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala. Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo MZ až v roce 2016. Ta počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví, které mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce roku nevzniklo. Jedním z důsledků chybějící strategie byl i vznik dvou registrů za více než 4,7 mil. Kč, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Jeden z nich, Registr intenzivní péče, nebyl spuštěn kvůli tomu, že při jeho vytváření Koordinační středisko nenavázalo spolupráci s nemocnicemi, přitom právě pro ně byl určen. Nemocnice později odmítly registr využívat a přispívat do něj svými daty a dál používaly své informační systémy. Koordinační středisko navíc registr pořídilo i přesto, že ho k tomu nepověřilo MZ a zřízení registru nevyplývalo ani ze zákona či jiných právních předpisů. Vybudování tohoto registru vyhodnotil NKÚ jako podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 2,5 mil. Kč. U dalších registrů kontroloři odhalili nedostatky ve výběrových řízeních. Šlo například o Registr nelékařských pracovníků a Registr výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. U těch se ukázalo, že při jejich pořizování Koordinační středisko porušilo zákon o veřejných zakázkách, neboť zadalo zakázky vybraným dodavatelům pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto konkrétních systémů nijak netýkala. Tento postup NKÚ vyhodnotil také jako porušení rozpočtové kázně za více než 24 mil. Kč. V letech 2009 – 2017 vzniklo 43 zdravotnických registrů za téměř 130 mil. Kč, jejich roční provoz stojí přes 70 mil. Kč. Od roku 2016 začal ÚZIS vytvářet Národní registr hrazených zdravotních služeb. Registr by měl výrazně zvýšit kvalitu zdravotnických informací, které bude mít stát k dispozici. Na rozdíl od stávajících registrů, které získávají data od lékařů, nemocnic a dalších poskytovatelů zdravotních služeb, bude získávat údaje od zdravotních pojišťoven. Do ukončení kontroly se ho však nepodařilo spustit v ostrém provozu. Důvodem bylo to, že předávání dat do registru založil ÚZIS na využívání služeb eGovernmentu provozovaných Ministerstvem vnitra, konkrétně šlo o službu týkající se anonymizace dat pojištěnců. Tyto služby ale nebyly v době přípravy registru pro tento účel jednoduše a bez nutnosti spolupráce s MV využitelné. Kontrolní závěr byl projednán na jednání vlády jednak dne 27. 3. 2018, kdy bylo schváleno usnesení č. 202, a poté dne 8. 2. 2019. NKÚ šel do jednání na vládu bez rozporu. Všechny připomínky byly akceptovány.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit, zda správa a koordinace informačních systémů ve zdravotnictví zajišťuje jejich hospodárný a účelný provoz a rozvoj. NKÚ vyhodnotil, že správa a koordinace vybraných zdravotnických registrů nevede ve všech případech k jejich hospodárnému a účelnému vybudování a následnému provozu. MZ jakožto gestor elektronizace zdravotnictví včas nevytvořil závaznou strategii. Tento stav přispěl k tomu, že Koordinační středisko pořídilo některé zdravotnické registry, které následně nenaplnily vůbec svůj účel. Při pořízení dvou registrů Koordinační středisko porušilo právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek. ÚZIS u nového registru Národního registru hrazených zdravotnických služeb nebyl schopen do doby ukončení kontroly zajistit jeho plnou funkčnost, ačkoliv na něm založil novou koncepci sběru dat od zdravotních pojišťoven. Za další závažné systémové nedostatky ohrožující celkový rozvoj elektronizace zdravotnictví v České republice pokládá NKÚ stávající řešení koordinace a implementace Národní strategie elektronického zdravotnictví v České republice 2016 – 2020 prostřednictvím Odboru informatiky MZ. MZ od roku 2008 vytvářelo návrhy strategie elektronického zdravotnictví, které však dlouhodobě ke schválení a realizaci závazné strategie vůbec nevedly. První závaznou strategii schválilo MZ až v roce 2016 a následně vládou byla schválena Národní strategie elektronického zdravotnictví, která představila vznik Národního centra elektronického zdravotnictví. Toto centrum má koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví. Do ukončení kontroly NKÚ ale plánované centrum nevzniklo a jeho úkoly zajišťoval Odbor informatiky MZ, aniž by disponoval odpovídajícími kompetencemi a odbornými kapacitami. MZ nezajistilo optimalizaci řízení ICT v resortu prostřednictvím koordinačního střediska. MZ zřídilo Koordinační středisko v roce 2004, a to především za účelem vytvoření, rozvoje a provozu zdravotnických, hygienických a ostatních registrů. Od roku 2012 pak MZ ve snaze optimalizovat řízení ICT delegovalo postupně další činnosti související s vývojem, rozvojem ICT v resortu na Koordinační středisko, které tyto činnosti zadávalo externím dodavatelům. MZ neprovádělo žádnou analýzu, která by vyhodnotila přínosy tohoto řešení a následně Koordinační středisko ke dni 31. 1. 2017 zcela zrušilo, což bylo odůvodněno tím, že je třeba zvýšit efektivnost řízení agend ICT v resortu a úspory finančních prostředků. Z celkem 43 registrů, které byly pořizovány v období let 2010 – 2015 Koordinačním střediskem, prověřil NKÚ zadávání 4 veřejných zakázek na pořízení Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů. Oba uvedené registry v hodnotě 24 mil. Kč byly pořízeny na základě rámcové smlouvy uzavřené s pěti dodavateli, ačkoliv jejich dodávka překračovala předmět rámcové smlouvy. Do konce kontroly se ÚZIS nepodařilo zajistit plnou funkčnost Národního registru hrazených zdravotnických služeb. Existuje tak riziko neúčelnosti vynaložených peněžních prostředků. NKÚ ověřil, že Národní registr hrazených zdravotnických služeb byl od 1. 1. 2017 zřízen ve smyslu zákona o zdravotních službách a byl uveden do testovacího provozu, přičemž do doby ukončení kontroly obsahoval pouze testovací data od pěti zdravotních pojišťoven. Pro předávání dat do Národního registru hrazených zdravotnických služeb zdravotními pojišťovnami zvolil ÚZIS za účelem nutnosti ochrany osobních údajů pojištěnců technologie založené na využití služeb eGovernmentu. Využití těchto služeb se tak stalo předpokladem pro předávání dat do registru a tím i pro zajištění jeho plné funkce. Odpovídající služby eGovernmentu však pro účely Národního registru hrazených zdravotnických služeb do konce kontroly zprovozněny nebyly, jelikož ÚZIS ve spolupráci s MZ nezajistil včas závaznou meziresortní spolupráci s MV. Národní registr hrazených služeb je rovněž součástí projektu s názvem Rozvoj NZIS spolufinancovanou ze strukturálních a investičních fondů EU s celkovými výdaji ve výši zhruba 73,5 mil. Kč. Pokud se ÚZIS nepodaří zajistit plnou funkčnost registru do února 2019, bude tím ohroženo naplnění cílů celého projektu Rozvoje NZIS.
Se stanoviskem za Ministerstvo zdravotnictví vystoupil ministr zdravotnictví A. Vojtěch. Uvedl, že MZ se fakticky shoduje s nálezy NKÚ. Kontrola skutečně odhalila poměrně nekoncepční rozvoj elektronizace zdravotnictví. MZ disponuje strategií, která je založena na inhouse řešení v rámci MZ a ÚZIS. ÚZIS je přímo řízená organizace MZ, která zajišťuje provoz základních registrů, které již dnes velmi dobře fungují. Jedná se o Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, Registr zdravotnických pracovníků a Národní registr hrazených zdravotních služeb. Vytvořilo se Národní centrum pro elektronizaci zdravotnictví na MZ, které má na starosti naplňování zmíněné strategie elektronizace zdravotnictví, která se postupně naplňuje. Díky tomu, že MZ přešlo více na in-house řešení a snížilo náklady, šetří cca 150 mil. Kč ročně na provozu těchto registrů. MZ připravuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který by tomu ještě měl dát určitou legislativní strukturu a rámec. Tento návrh zákona bude předložen na vládu v září tohoto roku, aby byl schválen PS ještě v tomto volebním období.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR L. Dušek uvedl, že jako přímý účastník kontroly hodnotí kontrolu NKÚ jako velmi profesionální. Závěry kontroly jsou jednoznačné a naprosto se s nimi ztotožňuje. Po zrušení Koordinačního střediska byly na ÚZIS převedeny všechny projekty. Nová strategie Národního zdravotnického informačního systému byla sepsána i podle zákona přibližně tři čtvrtě roku po jeho nástupu na ÚZIS. K její kompletní revitalizaci a inovaci i ve smyslu koncepce budoucí elektronizace zdravotnictví byla v srpnu 2017 postavena na úplně novém základě. Kontrola NKÚ probíhala v době, kdy nový ENZIS vznikal a starý zanikal. ÚZIS vypověděl všechny staré smlouvy a byl vysoutěžen nový koncept (proběhlo cca 100 otevřených výběrových řízení) a výsledkem je redukce celé agendy a také úspora finančních prostředků. Klíčový registr Národní registr hrazených služeb je v majetku státu. Vzhledem k tomu, že byl kladen důraz na plné využití služeb eGovernmentu, narazilo MZ na nefunkčnost služeb E175 a E176, kdy nebyl eGovernment schopen zajistit adekvátní pseudonymizaci dat zdravotních pojišťoven. Nyní je již toto zajištěno a od 18. 12. 2017 je tento registr kompletně naplněn daty. Dále uvedl, že byl inhouse vybudován v souladu se zákonem nový Národní registr intenzivní péče. Zdůraznil, že Národní registr intenzivní péče a Národní registr hrazených zdravotních služeb byly páteří systému, který byl připraven na organizaci intenzivní péče při pandemické vlně šíření koronaviru „Covid-19“. Podařilo se do týdne mít připravený informační systém pro válečné podmínky.
Předseda výboru posl. R. Kubíček uvedl, že strategie funguje jako živý dokument, to znamená, že se dělají její upgrady, protože vývoj v elektronizaci je velmi překotný. Dokument může být tedy během krátké doby neakceptovatelný. Dotázal se, zda dobré zkušenosti se zavedením nového systému sdíleli s ostatními resorty.
Ředitel ÚZIS ČR L. Dušek uvedl, že ÚZIS připravuje pravidelné konference, na které chodí i kolegové z jiných ministerstev. Dále uvedl, že existují dvě koncepce. První je Koncepce rozvoje ENZIS, která je dle zákona odpovědností ÚZIS a je každoročně aktualizována. Druhá je Koncepce elektronizace zdravotnictví. Je schválena vládou a její materializace musí být provedena první verzí zákona o elektronickém zdravotnictví.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. P. Bělobrádek (Krátce reagoval na předešlá vystoupení. Mimo jiné uvedl své zkušenosti s informačními systémy v oblasti vědy a výzkumu.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, kdy do Poslanecké sněmovny, případně alespoň na vládu doputuje novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Dále se dotázal, jaká je naplněnost Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, Národního registru zdravotnických pracovníků, případně jak se daří tyto registry plnit.), ministr zdravotnictví A. Vojtěch (Krátce reagoval na vznesené dotazy. Mimo jiné uvedl, že MZ připravilo věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví. Nyní je nutné připravit paragrafové znění. Proces nebyl úplně jednoduchý, nalezení konsensu vedlo k jistému časovému prodloužení. Návrh zákona je nyní prakticky připraven v paragrafovém znění, pokud vše dobře půjde, měl by být v září předložen na vládu a poté Poslanecké sněmovně. Platnost a účinnost se předpokládá od roku 2021.) a ředitel ÚZIS ČR L. Dušek (Uvedl, že všechny registry, které jsou provozované, mají silné legislativní zázemí. Registr poskytovatelů je naplněn na 100 % a je plně funkční. Konstatoval, že bohužel se určitá část zdravotnického sektoru vlivem let dostala do pozice, kdy jsou téměř na hraně anarchismu. Proto například vyzývají ambulantní segment s podpisy jejich čelních představitelů, aby nasbírali příslušná data, která budou sloužit k jejich prospěchu. Bohužel 22 % ambulantních specialistů a praktických lékařů se vůbec nezaregistrovalo do Národního registru zdravotnických pracovníků jako poskytovatelé a nenahlásili svůj personál.).
V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského, stanovisku ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, stanovisku ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/03 – Zdravotnické informační systémy ve správě organizačních složek resortu zdravotnictví (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/03“),
b) Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke Kontrolnímu závěru č. 17/03, obsažené v části III materiálu vlády č. j. 214/18,
c) Usnesení vlády č. 202 ze dne 27. 3. 2018,
d) Zprávu o plnění nápravných opatření ke Kontrolnímu závěru č. 17/03, obsaženou v části III materiálu vlády č. j. 98/19;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministra zdravotnictví a ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 175 (13 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 4/.
3.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/08 – Peněžní prostředky vynakládané na podpory v sektoru živočišné výroby
S úvodním slovem k tomuto bodu vystoupil prezident NKÚ M. Kala. Uvedl, že kontrola byla prováděna od března do října roku 2018. Kontrolovaným obdobím byly roky 2014 až 2017. Kromě Ministerstva zemědělství ověřoval NKÚ některé skutečnosti i u dalších subjektů. Prostředky na dotace na podporu živočišné výroby v letech 2014 až 2017 byly jednak z národních zdrojů a jednak z fondů EU, spravuje je MZe a SZIF. ČR patří k zemím, které živočišnou výrobu výrazně dotují. V letech 2015 až 2017 na tuto podporu šlo 21 mld. Kč, z toho 10 mld. Kč bylo z fondů EU. Přestože se dotace do živočišné výroby od roku 2012 stále zvyšují, MZe se nedaří naplňovat strategické cíle, které si stanovilo. Například na chov prasat a drůbeže vzrostly dotace mezi lety 2012 až 2016 o 300 %. V roce 2017 se oproti roku 2015 snížily stavy hospodářských zvířat – dojnic a prasat – i míra krytí spotřeby hovězího a vepřového masa. Největší nedostatky zjistil NKÚ u národního dotačního programu, který měl pomoci chovatelům prasat a drůbeže v boji proti nákazám. MZe za tyto dotace proplatilo v kontrolovaném období 5,3 mld. Kč, přitom podmínky, které MZe nastavilo, nenutilo příjemce chovat se hospodárně. Dotace tak například používali k úhradě předražených pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při čištění stájí, které si přitom prováděli vlastními silami. Dotace z národního dotačního programu jsou určeny i na zvyšování kvality mléka. MZe vyplatilo více než 200 mil. Kč mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. Jednalo se o ty společnosti, které dlouhodobě vykazovaly zisk. U národních dotací nefungoval dle názoru NKÚ dobře dotační systém. Do něj se ročně hlásí více než dva tisíce žadatelů. V některých případech tak příjemci dostali proplacené neuznatelné výdaje nebo výdaje, na které nedoložili faktury. MZe například proplatilo za roky 2016 a 2017 téměř 24 mil. Kč za přepravu mléka, i když se jednalo o neuznatelné výdaje. Naproti tomu u dotací z evropských zdrojů nastavilo MZe řídicí systém i podmínky účinně, až na některé dílčí nedostatky. Chyby se týkaly třeba dělení investičních projektů z programů rozvoje venkova. Někteří příjemci dotací tak mohli díky rozdělení projektů získat vyšší dotaci, než jakou dovoloval limit. NKÚ analyzoval také data ze Zemědělské účetní datové sítě (FADN), kterou používá Evropská komise. Tato síť je hlavním informačním zdrojem o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Analýza dat FADN ukázala, že ČR vyplácí do živočišné výroby ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU nadprůměrné dotace. Vláda tento kontrolní závěr a opatření projednala 30. 9. 2019 a schválila usnesení č. 681. NKÚ uplatnil ke stanovisku MZe deset připomínek, z toho šest zásadních. MZe vyhovělo všem zásadním připomínkám a materiál byl na jednání vlády předložen bez rozporu. Dále uvedl, že NKÚ ocenil, že jako hlavní nápravné opatření MZe navrhlo posílení procesu administrace žádostí o národní dotace a především převedení administrativy těchto dotací na SZIF od roku 2020. Dále byla také schválena novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, která v § 2 d) upravuje převod administrace národních dotací do sektoru zemědělství z MZe na SZIF. Zlepšení administrace bylo realizováno celou řadou bodů. Rozpory mezi MZe, SZIF a NKÚ přetrvávaly například v postupech příjemců, kteří rozdělovali investiční zemědělské projekty do více žádostí o dotace. K rozdělení docházelo v předcházejícím období u projektu Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 a cílem zastropování výdajů bylo, aby se zamezilo vyčerpání alokace pouze několika velkými projekty. Z administrace programového období 2007 až 2013 vyplynulo, že maximální částka 30 mil. Kč je nedostatečná, a to zejména v případech realizace komplexní rozsáhlé modernizace podniků. Na základě těchto zkušeností MZe upravilo podmínky a částka byla navýšena na 150 mil. Kč, aby tedy bylo možné realizovat větší a komplexnější investice. Dále se MZe neztotožnilo s názorem NKÚ, pokud jde o neplnění strategických cílů v sektoru živočišné výroby. MZe zdůraznilo ve svém stanovisku, že jednotlivé dotační programy jsou schvalovány Evropskou komisí podle pokynů EU ke státní podpoře za určitým účelem, kterým však není zvýšení produkce dané komodity případně navýšení početního stavu zvířat. NKÚ si je vědom toho, že jednotlivé podmínky dotačních podpor neumožňují přímo podporovat např. zvyšování stavu zvířat, nicméně správným zacílením poskytovaných podpor a dalšími opatřeními lze situaci v sektoru ovlivňovat. Tato opatření ovšem nejsou resortem zemědělství realizována.
Se zpravodajskou zprávou vystoupil místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský. Uvedl, že cílem kontroly bylo prověřit systém řízení a poskytování podpory v sektoru živočišné výroby včetně stanovení strategických cílů a prověřit, zda poskytované peněžní prostředky přispívají k dosažení předpokládaných přínosů a účinků. Kontrolovaným obdobím byly roky 2014 až 2017, v případě věcných souvislostí i období předcházející a následující. Kontrola byla prováděna v období od března do října 2018. Významné nedostatky byly kontrolou zjištěny u národních dotací. MZe u nich nastavilo dotační podmínky a kontrolní systémy tak, že vykazovaly řadu zásadních nedostatků, které negativně ovlivnily účelnost a hospodárnost vynakládaných veřejných prostředků. NKÚ zjistil případy, kdy MZe příjemcům dotace proplatilo výdaje, které nebyly doloženy fakturami nebo byly v rozporu s dotačními podmínkami. Řídicí systém a podmínky, které MZe nastavilo pro poskytování podpor z evropských zdrojů, byly až na některé dílčí nedostatky shledány naopak funkčními a účinnými. Nedostatky s finančním dopadem byly zjištěny u SZIF v případě neoprávněného poskytnutí dotace příjemci. NKÚ došel k názoru, že MZe se nedaří naplňovat strategické cíle, jež si v sektoru živočišné výroby stanovilo. Dotace z národního dotačního programu 8.F. – Nákazový fond jsou určeny pro chovatele prasat a drůbeže na podporu vybraných činností zaměřených proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat. MZe proplácelo tyto dotace na základě faktur s obecně formulovaným předmětem plnění bez bližší specifikace a podrobnějšího popisu a konkrétního vztahu k účelu dotace. Z dokumentace nebylo možné ověřit rozsah činnosti ani objem provedené práce. Dle konstatování NKÚ tak MZe nepostupovalo účelně a hospodárně. Příkladem nehospodárnosti je případ příjemce dotace, který obdržel za roky 2015 až 2017 dotaci na zaplacení odborného dozoru při čištění stájí v celkové výši 3,1 mil. Kč, přičemž jedna hodina dozoru stála 2 600 Kč. Navíc tentýž příjemce zaplatil za stejné období za pronájem čisticích dezinfekčních strojů několikanásobně více, než by stálo pořízení nových strojů.
Se stanoviskem za Ministerstvo zemědělství vystoupil náměstek ministra zemědělství J. Fialka. Uvedl, že MZe je rádo za každý audit, protože může přispět ke zlepšení nastavení podmínek. MZe je v souladu se všemi zásadními připomínkami ze strany NKÚ. Došlo k řadě nápravných opatření. Byla schválena novela zákona o zemědělství, kdy od 1. 1. 2020 došlo k napřímení, to znamená, že národní i evropské dotace bude vyplácet SZIF. V loňském roce byla provedena organizační změna na MZe. V zásadách na loňský i letošní kalendářní rok došlo k upřesnění jednotlivých zásad, zejména s ohledem na formální přístup či motivační účinek. Ke strategickým cílům uvedl, že nikde nebylo psáno a ani být napsáno nemůže, že národní dotace mají navyšovat množství produkce. Dále je MZe vytýkáno, že podporuje živočišnou výrobu na určité úrovni. Každý stát podporuje ty sektory, které jsou v podstatě nezbytné. ČR má vysokou užitkovost, má sice nižší počet dojnic, ale byla zvýšena efektivita. ČR patří ke světové špičce ohledně nákazové situace. Závěrem svého vystoupení poděkoval NKÚ za veškeré podněty z provedené kontroly.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. L. Černohorský (Dotázal se, co MZe dělá pro dosažení potravinové soběstačnosti. Z informací vyplývá, že v této oblasti je ČR soběstačná pouze z 53%. Dále se dotázal, zda si MZe provádí nějakou analýzu účelnosti dotace a zda hodnotí potencionální ziskovost u živočišného sektoru.), posl. P. Bělobrádek (Uvedl, že v kontrolovaném období byla snaha podpořit české zemědělství, aby to bylo v souladu s komunitárním právem.), posl. V. Munzar (Uvedl, že dle závěru NKÚ potravinová soběstačnost ČR klesá. Když je zvyšován objem finančních prostředků, kterými se něco dotuje, musí být sledován zároveň i cíl. Dotázal se, jak MZe chce do budoucna zajistit zvýšení míry soběstačnosti.), posl. P. Bělobrádek (Uvedl, že některé podniky jsou ziskové, protože mají ještě jiné činnosti podnikání.) a náměstek ministra zemědělství J. Fialka (Uvedl, že ČR, co se týká dotační politiky v oblasti zemědělství z hlediska notifikací, funguje dle všech režimů a vodítek. Dále uvedl, že síť FADN pracuje pouze s národními dotačními tituly, které členské státy notifikují, ale nepracuje již s mírou podpor, které vyplácejí například jednotlivé spolkové země. Z hlediska práva dotace náleží všem subjektům, které splní dané podmínky. Zdůraznil, že bez dotací do živočišné výroby by nebyla soběstačnost ČR na takové úrovni, jako je nyní, protože cenový tlak okolních států je velký. ČR má nejvyšší DPH na potraviny v Evropě. Bez dotací by byl český zemědělský sektor až 30 mld. Kč v záporu.).
Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval za všechna vystoupení v rozpravě a požádal zpravodaje o načtení návrhu usnesení.
V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. L. Černohorský navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Lukáše Černohorského, stanovisku náměstka ministra zemědělství Jindřicha Fialky a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 18/08 – Peněžní prostředky vynakládané na podpory v sektoru živočišné výroby (dále jen „Kontrolní závěr č. 18/08“),
b) Stanovisko Ministerstva zemědělství ke Kontrolnímu závěru č. 18/08, obsažené v části III materiálu vlády č. j. 787/19,
c) Usnesení vlády č. 681 ze dne 30. 9. 2019,
d) Informaci Ministerstva zemědělství o stavu plnění nápravných opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 18/08, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 289/20;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra zemědělství.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 176 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 5/.
V tuto chvíli převzal řízení schůze místopředseda výboru posl. R. Sklenák.
4.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/02 – Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování – pokračování (přerušeno na 30. schůzi Kontrolního výboru)
Místopředseda výboru posl. R. Sklenák uvedl, že tento bod byl přerušen na minulé schůzi KV zejména z toho důvodu, že byla vedena rozsáhlá diskuse a časový prostor nebyl dostatečný. Představil přítomné hosty.
Zpravodaj výboru posl. M. Pour uvedl, že problematika sociálního bydlení je velice palčivé téma a svědčila o tom i vzrůstající diskuse při minulém jednání KV. Jedná se o to, aby částky ze státního rozpočtu, které se používají nejen jako příspěvky na bydlení a doplatek na bydlení, přispěly k řešení příčin sociálního vyloučení. Jde o nastavení správného mechanismu vyplácení dávek, protože se stále nedaří toto efektivně realizovat. NKÚ provedl kontrolu v období od ledna 2012 do září 2017. Od ledna 2012 došlo k převodu kompetencí z obcí na pracoviště Úřadu práce ČR. Jednotlivá pracoviště ÚP ČR od obcí přebrala výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi, kam spadá i doplatek na bydlení a příspěvek na péči. Tehdy se téměř neřešilo možné zneužívání vyplácených dávek, protože bylo málo úředníků, kteří se touto problematikou zabývali. Řada úředníků rovněž neměla vzdělání na prováděná šetření. Zároveň úředníci neměli čas věnovat se klientům a řešit s nimi jejich sociální problémy. Chyběla zpravidla sociální šetření a sociální práce, která je pro správné přiznání dávek nezbytná. Během dalších let se situace zlepšila hlavně v menších obcích, kde zaměstnanci ÚP ČR měli čas lépe klienty poznat a blíže se tak věnovat jejich specifickým problémům. Situace je odlišná ve městech větších, kde individuální práce s klientem je problematická, a to hlavně z důvodu toho, že značný čas věnují pracovníci ÚP ČR kontrolním šetřením a na individuální řešení jim již nezbývá kapacita. Pracovníci, kteří provádějí šetření, jsou především ženy, a aby splnily úkol každý měsíc prošetřit v terénu 30 % peněžních dávek, díky nízkému počtu pracovníků se nemohou zcela věnovat klientům v průběhu pracovní doby ÚP ČR. O tyto pracovní pozice na ÚP ČR není velký zájem, protože nejsou dobře placené a často dochází ke konfliktům s klienty. Konstatoval, že pokud nebude zajištěno, aby šetření měla vyšší účinnost, bude i nadále pokračovat zneužívání sociálních dávek nejen na bydlení. Dotázal se, jak tuto situaci bude MPSV, případně Úřad práce ČR řešit. Je nutné si uvědomit, že v loňském roce byla ekonomická situace celkově velice příznivá, tudíž i poklesla nezaměstnanost na historické minimum a došlo k nárůstu platů. Vlivem pandemie koronaviru se tato situace zhorší. Dále uvedl, že pro výkon sociální práce v oblasti pomoci v hmotné nouzi nejsou v obecně závazných právních předpisech pro sociální pracovníky ÚP ČR, ale i sociální pracovníky obecních úřadů vymezeny kompetence. Dotázal se, kdy se tato situace změní. Uvedl, že MMR se v této situaci snaží pomoci a má program Výstavba, který byl představen v minulém roce. Požádal o zaslání aktualizované verze programu Výstavba. Dále uvedl, že od 1. 1. 2020 došlo k přesunu Agentury pro sociální začleňování z Úřadu vlády pod MMR (Odbor sociálního začleňování). Dotázal se, co tato změna přinese a zda se něco změnilo v oblasti kompetencí Agentury. Dále se dotázal, jaké jsou cíle Agentury pro letošní rok.
Se stanoviskem za Ministerstvo pro místní rozvoj vystoupila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj J. Hanzlíková. Uvedla, že je velmi důležité se na tuto problematiku dívat komplexně. Tato problematika je rozdělená do několika resortů, kdy se nedá říci, který resort je úplně nejdůležitější, protože jsou důležité všechny. Do budoucna je velmi důležité dodržovat dané kompetence jednotlivých resortů a snažit se úzce napojit jednotlivé činnosti. Dále se vyjádřila k přechodu Agentury pro sociální začleňování pod MMR. Uvedla, že Agentura se velmi rychle začlenila pod MMR, stala se odborem MMR (Odbor sociálního začleňování), má stejné kompetence, jako kterýkoliv jiný odbor na jiném ministerstvu. Nedošlo k žádnému snížení počtu zaměstnanců Agentury při přechodu na MMR. K programu Výstavba uvedla, že vznikl v květnu 2019, velmi rychle se v praxi ukázalo, že je třeba některá kritéria rozvolnit. Došlo k velmi úzké spolupráci se Svazem měst a obcí a se starosty a primátory. Program se upravil tak, aby byl příznivý a zvedl se o něj zájem. V Poslanecké sněmovně je připraven materiál, který se týká změny rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, kde se navyšují částky zhruba na 1 mld. Kč. MMR upravilo nařízení vlády, které se týká bydlení pro mladé, kde se prodlužuje věk a byly přidány další bonusy.
Ředitel Odboru sociálního začleňování (Agentury) Ministerstva pro místní rozvoj ČR D. Beňák uvedl, že přesun z hlediska majetkových aspektů i z hlediska systemizace proběhl naprosto v pořádku. Bohužel někteří zaměstnanci využili tento přechod k odchodu a aktuálně se odbor nachází v personálním podstavu. To, že se Agentura stala součástí MPSV, má vliv na řadu agend a funguje stabilně. Agentura není ze zákona samostatným orgánem. V drtivé většině případů (přes 90%) je Agentura financována z evropských zdrojů a nečerpá mzdové náklady ze státního rozpočtu. Cílem Agentury pro rok 2020 je více prosazovat území sociálního podnikání jako nástroj zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných v sociálně vyloučených lokalitách. Zaměřuje se také na zmírňování dopadů nerovností ve vzdělávání, zejména na předčasné odchody ze vzdělávání, které mají v konečném důsledku dopady do státního rozpočtu. Novým tématem pro tento rok je téma energetické chudoby. Agentura spolupracuje s MŽP na designu kritérií pro tzv. kotlíkové dotace. Je třeba zajistit, aby nová legislativa, která bude sankcionovat špatná topeniště, dopadla na chudé domácnosti co nejméně. Konstatoval, že i nadále propagují program Výstavba.
Se stanoviskem za Ministerstvo práce a sociálních věcí vystoupila náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí M. Štěpánková. Ze zdravotních důvodů omluvila náměstkyni ministryně práce a sociálních věcí Z. Jentschke Stöcklovou, která se účastnila minulé schůze KV při projednávání tohoto bodu. Uvedla, že souhlasí, že pokles v počtu vyplacených dávek v hmotné nouzi byl do určité míry ovlivněn příznivou ekonomickou situací. Dávky v hmotné nouzi jsou tři: dávky pro nejchudší, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Častou bariérou pro lepší bydlení je nedostatek finančních prostředků na kauci. Důležité je zaměřit se na efektivitu a na reálný přínos pro konkrétního člověka. Doplatek na bydlení, který byl nejvíce kritizovaný, klesl téměř na polovinu. Z hlediska bydlení nejchudších domácností je to často jediná podpora. Dále se vyjádřila k přístupnosti a diskriminaci lidí v terénu. Řada lidí ve vyloučených lokalitách nedosáhne na lepší bydlení, protože lepší byt neseženou. Jsou domácnosti, které jsou velmi problematické, potřebují velikou podporu k tomu, aby bydlely řádně a nenarušovaly soužití. Práce pracovníků ÚP ČR v terénu je velmi náročná a není příliš dobře zaplacená. Záměrem MPSV je, aby tito pracovníci byli lépe ohodnoceni, zejména ti v první linii, kteří jsou velmi často v kontaktu s klienty. Lepší ohodnocení těchto prvoliniových pracovníků je závislé na politickém rozhodnutí. Do budoucna se počítá také s větší elektronizací, aby pracovníci ÚP ČR měli více času na práci v terénu.
Zastupující generální ředitel Úřadu práce ČR V. Najmon uvedl, že Úřad práce ČR má v tuto chvíli cca 12 tisíc zaměstnanců. ÚP ČR má dvě agendy, a to oblast zaměstnanosti a oblast nepojistných sociálních dávek. Třetím pilířem je back office, který zajišťuje zmíněné dvě činnosti. Rozdělení zaměstnanců je přibližně 4 tisíce na zaměstnanost, podobný počet zaměstnanců je na nepojistných sociálních dávkách a zbytek zajišťuje podpůrné činnosti úřadu. ÚP ČR se již přes tři roky snaží vybavit kontaktní pracoviště bezpečnostními přepážkami tak, aby v prvé řadě ochránily své zaměstnance, protože incidentů v republice je velké množství. V závěru se zmínil o synergickém efektu, který ÚP ČR zavedl cca před třemi roky a jedná se o blízkou spolupráci mezi odborem zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek.
V tuto chvíli převzal řízení schůze předseda výboru posl. R. Kubíček.
V obecné rozpravě vystoupili: posl. M. Pour (Požádal o vystoupení také zástupce Svazu měst a obcí. Uvedl, že se původně hovořilo o tom, že od roku 2022 bude ukončena činnost Agentury pro sociální začleňování. Dotázal se, zda tento záměr trvá, nebo přechodem na MMR se rozhodlo, že bude Agentura i nadále fungovat.), referentka Svazu měst a obcí ČR C. Varhol (Uvedla, že města a obce mají zájem zajistit dostupné bydlení i sociální bydlení pro potřebné cílené skupiny. Vše je závislé na finančních prostředcích. Obce a města často nemají dostatek finančních prostředků, aby bydlení mohly zajistit, ač chtějí.), náměstkyně ministryně pro místní rozvoj J. Hanzlíková (Uvedla, že Odbor sociálního začleňování (dříve Agentura pro sociální začleňování) bude na MMR pokračovat i nadále. V současné době MMR analyzuje jednotlivé pracovní pozice a snaží se hledat zdroje, které bude možné využít po ukončení evropských projektů. MMR počítá s tím, že Agentura bude jako Odbor sociálního začleňování pokračovat na MMR i po roce 2022.), Ředitel Odboru sociálního začleňování (Agentury) MMR ČR D. Beňák (Krátce reagoval na rozpravu. Uvedl, že Agentura jedná jak s řídícími orgány, tak se připravuje i na jednání ke státnímu rozpočtu. Stávající stav, kdy je Agentura financována z evropských fondů, ji velmi zásadně limituje. Některé činnosti by Agentura správně ani dělat neměla. Hledat hranici, aby nebyli mimo pravidla projektů, je často velmi složité.), posl. I. Kalátová (Krátce se vyjádřila k probíhající rozpravě. Mimo jiné uvedla, že Agentura pracuje na principu tzv. koordinovaného přístupu. Uvedla vlastní zkušenosti z vedení obce. Hlavním problémem, který trápí veřejnost, je to, že hlavním poskytovatelem tzv. sociálního bydlení je soukromý sektor a my mu tímto způsobem zajišťujeme zisk. Konstatovala, že šetření by měli dělat dobře zaplacení pracovníci mužského pohlaví, minimálně by měli být jako doprovod sociální pracovnice.), náměstkyně ministryně pro místní rozvoj J. Hanzlíková (Uvedla, že souhlasí s důležitostí dodržování kompetencí a spolupráce na nejvyšší úrovni. Kompetence MMR je podporovat výstavbu bydlení a politiku bydlení jako celek. Kompetence MPSV jsou v podstatě v podpůrných činnostech, které souvisí se sociálním a dostupným bydlením. Je důležité navzájem spolupracovat a vyladit to tak, aby jednotlivé činnosti na sebe dobře navazovaly. V legislativním plánu mají zákon o dostupnosti bydlení, který měl být předložen vládě do 30. 12. 2020, ale vzhledem k vývoji událostí ve vztahu k pandemii koronaviru předpokládá, že dojde k posunutí termínu předložení, a to do konce února 2021.), posl. O. Richterová (Uvedla, že provázání sociální práce s pomocí se zajištěním bydlení je to, co obce nemají hrazené. Jednou z bariér jsou kauce na nájmy bytů. Schází finanční prostředky pro obce, kde žije více lidí, kteří bydlení finančně sami nezvládají. Jedná se hlavně o jejich děti, které se ve svém životě potom chovají podle vzorce rodičů.), posl. I. Kalátová (Krátce reagovala na rozpravu konkrétním případem.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že na minulé schůzi se diskutovalo o struktuře vlastnictví bytového fondu v ČR, která není úplně obvyklá. Po revoluci došlo k privatizaci bytového fondu, který byl zanedbaný. V současnosti významnou roli hrají soukromí vlastníci, kteří pronajímají byty na sociální bydlení, a byly nastaveny nějaké parametry, které dokázaly tvořit i zisk. Konstatoval, že při výstavbě obecních bytů v Českých Budějovicích narážejí na nedostatek vhodných pozemků pro bytovou výstavbu. Menší obce mají sice vhodné pozemky, ale nemají na výstavbu finanční prostředky. Je velice důležitá i edukační činnost terénních pracovníků směrem k nájemníkům a jejich péči o daný byt.), posl. O. Richterová (Je potřeba nastavit systém, který provázaně vyřeší, aby kvůli jednomu nájemníkovi, který zdevastuje svůj byt, to neodnesla celá skupina nájemníků, což se dnes stává.), posl. V. Munzar (Uvedl, že tvrzení NKÚ, že tyto dávky nemají motivační ani preventivní charakter, je velmi laskavé hodnocení. Pro mnohé příjemce dávek jsou tyto dávky demotivační. Dotázal se zástupců MPSV, zda při přípravě systému sociálního bydlení uvažuje ministerstvo o rasantnější změně celého systému dávek, aby nebyl takto demotivační. Dále se dotázal, zda se neuvažuje o jakési anonymizaci rozhodnutí o dávkách, aby nebyla klientem identifikována pracovnice, která rozhoduje o dávce.), náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí M. Štěpánková (Uvedla, že je třeba se podívat na strukturu příjemců dávek. Velká část příjemců dávek na bydlení jsou senioři. Další značnou část tvoří rodiny s dětmi. Další skupinou jsou i lidé ze sociálně vyloučených lokalit, kteří často nemají legální zaměstnání. Devadesát procent dětí ze sociálně vyloučených lokalit následuje životní dráhu svých rodičů, zhruba sedmdesát procent z nich nedodělá žádné vzdělání, a v tom vidí zásadní problém, na který je potřeba se zaměřit.), ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek ÚP ČR Z. Cibulková (Uvedla, že existují šetření místní, která nemusí dělat sociální pracovníci, a pak typická sociální šetření, která dělají právě sociální pracovníci. U těchto sociálních pracovníků v první linii je vysoká neuropsychická zátěž. Dochází i k fyzickým napadením pracovníků. ÚP ČR využívá i městskou policii, pokud hrozí fyzické napadení. Anonymizace rozhodnutí o dávkách v reálu není možná, protože pracovníci musí chodit na místní šetření.), posl. R. Kubíček (Krátce reagoval na rozpravu. Obec musí být jeden ze tří článků, ale není možné vše přenést jen na obce. Zdůraznil, že si velice váží práce terénních pracovníků ÚP ČR. Dále uvedl, že je k této problematice nutné upravit legislativu.), O. Richterová (Uvedla, že pracovníci v terénu často zmiňují, že má velký vliv nastavení celého prostředí pracovišť ÚP ČR na chování lidí.), posl. L. Černohorský (Dotázal se, zda existují nějaká data o čerpání doplatku na bydlení a zda existuje nějaká analýza bezdoplatkových zón. Dále se dotázal, zda se neuvažuje v budoucnu při případné druhé vlně pandemie koronaviru místo zatížení pronajímatelů, kteří musí nyní vyčkávat s nájmy od osob ve finanční tísni, o přípravě varianty, kdy by stát prostřednictvím ÚP ČR zavedl novou dávku.), ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek ÚP ČR Z. Cibulková (Krátce reagovala na vznesené dotazy. Uvedla, že existuje dávka mimořádné okamžité pomoci, nejen na kauci. Také existuje dávka s názvem Mimořádná okamžitá pomoc, je jednorázová a je uznána osobám v hmotné nouzi, které se do ní dostali například vlivem pandemie koronaviru. V odůvodněných případech lze dávku poskytnout opakovaně. Touto dávkou se sanují náklady na bydlení v kratším období, jednoho či dvou měsíců, což se nyní využívá ve spojitosti s pandemií koronaviru. Pro delší období jsou opakující se dávky – SSP či dávky hmotné nouze. K bezdoplatkovým zónám uvedla, že je to téma, které se stále řeší u Ústavního soudu. Do bezdoplatkové zóny nelze poskytovat doplatky na bydlení, ale pouze u „nových“ osob, které v této oblasti dříve neměly nájemní smlouvy. U osob, které mají v bezdoplatkových zónách nájemní smlouvy z dřívějška, se poskytují doplatky dále. Uvedla, že ÚP ČR je schopen dodat statistická data, která se vztahují k počtu doplatků, k výši doplatků a podobně. Konstatovala, že doplatek na bydlení významně klesá.), posl. L. Černohorský (Krátce reagoval na předchozí vystoupení.), posl. R. Sklenák (Uvedl, že je dobře, že objem doplatků na bydlení klesá. Bohužel, ale stále dochází k obchodu s chudobou, mnohdy je poskytováno ubytování, kde cena nájemného neodpovídá. Dotázal se, zda by pro společnost nebylo efektivnější pro určité skupiny bydlení zajišťovat napřímo, nikoliv pouze poskytovat dávky na jimi nalezené bydlení.), Ředitel Odboru sociálního začleňování (Agentury) MMR ČR D. Beňák (Uvedl, že zmíněný koncept v některých zemích existuje. Stát historicky do určité míry situaci okolo obchodu s chudobou způsobil tím, že důsledně nebojoval s diskriminací na trhu bydlení.), posl. R. Kubíček (Krátce reagoval na vystoupení ředitele Odboru sociálního začleňování (Agentury) MMR ČR D. Beňáka. Uvedl, že člověk, který nenastoupí do žádného zaměstnání a nezapojí se do pracovního procesu, stojí stát 13 mil. Kč.), posl. I. Kalátová (Uvedla, že bezdoplatková zóna je zoufalý čin starosty, který již neví kudy kam. Za následek to má úbytek obyvatel v obci a následně prodej bytů zpět obci. Uvedla, že se přiklání k názoru, že je problém, když poskytuje tzv. sociální bydlení soukromý sektor. Je nutné najít cestu, jak nastavit profit vlastníků bytů, který bude adekvátní.), posl. R. Kubíček (Krátce reagoval na rozpravu. Prostá reprodukce nemovitosti je 25 let.), náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí M. Štěpánková (Uvedla, že ve vyloučených lokalitách toto neplatí z toho důvodu, že byty jsou zde velice levné, proto se to obchodníkům s chudobou vyplatí a byt se jim rentuje po jednom roce.), posl. R. Kubíček (Uvedl, že další kontrolní akce, kterou bude dělat NKÚ, by měla evokovat to, že je jasné, kam finanční prostředky jdou a s jakou efektivitou. Měl by být vidět pokrok a cílenost.) a vedoucí oddělení koncepce sociálních služeb MPSV J. Vrbický (Krátce reagoval na rozpravu. Mimo jiné uvedl, že některé věci by měl vyřešit připravovaný zákon o sociálních službách.).
V podrobné rozpravě místopředseda – zpravodaj výboru posl. M. Pour navrhl usnesení, které místopředseda výboru posl. L. Černohorský navrhl doplnit o bod III., následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním výkladu prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, zpravodajské zprávě poslance Milana Poura, stanovisku náměstkyně ministryně práce a sociálních věcí Martiny Štěpánkové, stanovisku náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Jany Hanzlíkové, stanovisku zastupujícího generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona, stanovisku ředitele Agentury pro sociální začleňování Davida Beňáka, stanovisku referentky Kanceláře Svazu měst a obcí Claudie Varhol a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 17/02 – Podpora sociálního bydlení jako součást politiky sociálního začleňování (dále jen „Kontrolní závěr č. 17/02“),
b) Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke Kontrolnímu závěru č. 17/02, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 764/18,
c) Stanovisko Úřadu práce ČR ke Kontrolnímu závěru č. 17/02, obsažené v části V materiálu vlády č. j. 764/18,
d) Stanovisko Úřadu vlády ČR ke Kontrolnímu závěru č. 17/02, obsažené v části VI materiálu vlády č. j. 764/18,
e) Usnesení vlády č. 48 ze dne 21. 1. 2019,
f) Informaci Ministerstva práce a sociálních věcí o realizaci opatření obsažených ve stanovisku Ministerstva práce a sociálních věcí ke Kontrolnímu závěru č. 17/02, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 1186/19,
g) Zprávu Úřadu práce ČR o plnění opatření k nápravě č. 1, č. 3 a č. 4 na základě Kontrolního závěru č. 17/02 za období od 1. 10. 2018 – 30. 9. 2019, obsaženou v části III materiálu vlády č. j. 1186/19,
h) Informaci Úřadu vlády ČR k realizaci opatření ve stanovisku ke Kontrolnímu závěru č. 17/02, obsaženou v části IV materiálu vlády č. j. 1186/19;
II. žádá ministryni práce a sociálních věcí, aby do 30. 8. 2020 předložila Kontrolnímu výboru aktualizovanou Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025;
III. doporučuje Výboru pro sociální politiku PS PČR, aby se zabýval Kontrolním závěrem č. 17/02;
IV. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni práce a sociálních věcí, ministryni pro místní rozvoj, zastupujícího generálního ředitele Úřadu práce ČR, ředitele Agentury pro sociální začleňování ČR, předsedu Svazu měst a obcí ČR, vedoucího Úřadu vlády ČR a předsedkyni Výboru pro sociální politiku PS PČR.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 177 (12 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. L. Černohorský, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. V. Munzar, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk /viz příloha zápisu č. 1, str. 6/.
5.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/33 – Správa spotřebních daní
Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. P. Bělobrádek. Uvedl, že cílem kontrolní akce bylo prověřit postup celních orgánů při správě spotřebních daní, zejména při sledování přípravy systému podmíněného osvobozením od spotřebních daní a při zajištění daně celních dluhů. Dále prověřit, zda je systém nastaven tak, aby byla zajištěna efektivnost výběru příjmů státního rozpočtu, zejména vynaložení prostředků na projekt modernizace celní správy a pro komplexní zavedení procesního řízení a procesní optimalizace celní správy ČR a její dopad na správu spotřebních a energetických daní. Kontrolováno bylo Generální ředitelství cel za období let 2012 až 2015, v případě věcných souvislostí i období předcházející a navazující. NKÚ vyzdvihl vysokou efektivitu správy spotřebních a energetických daní. NKÚ konstatoval, že v kontrolovaném období nedošlo k předpokládanému zjednodušení správy daní, snížení administrativních nákladů nebo k efektivnímu vynaložení nákladů na projekty modernizace a komplexního zavedení procesního a strategického řízení. NKÚ se vyjádřil k zatím nízkému podílu energetických daní na celkových daňových příjmech. MF ve svém stanovisku uvedlo, že v reakci na tzv. metanolovou kauzu nebylo možné snižovat administrativní náklady s ohledem na nutnost přijmout od roku 2014 odpovídající opatření s novelami zákona o spotřebních daních a zákona o povinném značení lihu. Zvýšenou pozornost si v kontrolovaném období vyžádalo znovuzavedení tzv. zelené nafty. Navíc se rozvíjely odborné a technické kapacity celní správy. V otázce zvyšování podílu energetických daní MF uvedlo, že daný stav je součástí fiskální politiky ČR a na tu nemá celní správa vliv. Projekty modernizace Celní správy ČR a komplexního zavedení procesního a strategického řízení byly v roce 2013 ukončeny. Hodnotit vynaložené finanční prostředky v letech 2011 – 2013 podle MF jako neefektivní není možné, protože celní správa řešila právě metanolovou kauzu a znovuzavedení zelené nafty. Celní správa se také zapojila do řešení migrační krize a kontroly hazardu a EET. MF a GŘC analyzovaly nedostatky zjištěné při kontrole NKÚ a přijaly opatření. V roce 2016 byla zavedena nová metodika vykazování struktury zaměstnanců. Další opatření byla naplánována na rok 2017. V závěru konstatoval, že opatření uložená k nápravě zjištěných nedostatků jsou plněna. Oblasti, v rámci kterých byly NKÚ shledány nedostatky, budou i nadále předmětem trvalého sledování a kontroly Generálního ředitelství cel.
V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Bělobrádek navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Pavla Bělobrádka a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 15/33 – Správa spotřebních daní (dále jen „Kontrolní závěr č. 15/33“),
b) Stanovisko Ministerstva financí a Generálního ředitelství cel ke Kontrolnímu závěru č. 15/33, obsažené v části III materiálu vlády č. j. 567/17,
c) Usnesení vlády č. 782 ze dne 6. 11. 2017,
d) Informaci Ministerstva financí o stavu plnění opatření přijatých k odstranění nedostatků uvedených v Kontrolním závěru č. 15/33, obsaženou v části II materiálu vlády č. j. 161/18;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ministryni financí a generálního ředitele Generálního ředitelství cel.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 178 (10 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 7/.
6.
Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/01 – Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování opatření v rámci Operačního programu Podnikání a inovace z hlediska dosažení cílů
Se zpravodajskou zprávou vystoupil zpravodaj výboru posl. P. Bělobrádek. Uvedl, že kontrolní akce byla zahájena na Ministerstvu průmyslu a obchodu dne 11. 1. 2016. Cílem kontrolní akce bylo prověřit, zda byly pro realizaci vybraných projektů financovaných z OPPI stanoveny SMART cíle, zda jich bylo dosaženo a zda splnění cílů projektů přispělo ke splnění cílů OP. Kontrolované období pro OPPI bylo 2007 – 2015. Kontrolovanými osobami bylo MPO, Agentura pro podporu podnikání a investice CzechInvest a vybraní příjemci podpory (celkem 28). Kontrola NKÚ se zaměřila na soulad programu se strategickými dokumenty, ověření existence hierarchické struktury cílů a stanovení monitorovacích indikátorů. Dále byl kontrole podroben proces hodnocení žádostí o podporu z hlediska objektivity a transparentnosti a návazná administrace vzorku operací. Ověřováno bylo dosažení cílových hodnot monitorovacích indikátorů a splnění dílčích a globálních cílů. NKÚ pracoval se vzorkem 61 projektů od 28 příjemců, kterým bylo vyplaceno 1,1 mld. Kč. Dále bylo zkontrolováno 15 obchodních případů Českomoravské rozvojové a záruční banky, na něž byla poskytnuta veřejná podpora ve výši 126 mil. Kč. NKÚ v Kontrolním závěru zjistil, že:
1. Globální a některé dílčí cíle nebyly stanoveny dostatečně konkrétně a měřitelně a nebylo tak možné vyhodnotit celkové přínosy vyplacené podpory. Program byl však takto schválen Evropskou komisí.
2. Byla nezávaznost skutečných výsledků projektů pro příjemce podpory, jejich správnost nebyla systémově ověřována.
3. Byla nejasná vlastnická struktura příjemců dotace, která ovlivňovala zařazení podniků do kategorie malých a středních podniků, z čehož vznikaly nejasnosti nároku na dotaci.
4. Došlo k selhání kontroly výběrových a zadávacích řízení a žádostí o platbu a objevily se nedostatky v nastavení kontrolních mechanismů – delegování pravomoci kontroly na CzechInvest.
5. Došlo k chybnému provedení úvodního hodnocení projektu – projekty nesplňovaly podmínky programu, a tudíž neměly být podpořeny, např. poskytnutí podpory neprůmyslovým subjektům v programu podpory Eko-Energie, podmínkám programu neodpovídající NACS příjemce dotace, podmínkám programu neodpovídající nakoupené zařízení.
Body 4. a 5. byly vyčísleny na 222 334 168, 60 Kč nezpůsobilých výdajů a jsou vedeny jako chyby implementačního systému OPPI. Opatření k nápravě již nebyla požadována, jelikož OPPI byl již formálně ukončen. V kontrolním závěru jsou formulována doporučení na zlepšení, která je možno vztáhnout na nové programové období pro OP PIK. MPO zpracovalo stanovisko, ke kterému MF zaslalo nesouhlasné stanovisko s vypořádáním připomínek, a proto proběhly další konzultace s NKÚ, kde si obě strany vyjasnily přístupy a obsah opatření k nápravě. Stanovisko pak bylo přepracováno. MF následně odsouhlasilo způsob vypořádání. NKÚ taktéž odsouhlasil způsob vypořádání svých připomínek k tomuto kontrolnímu závěru i obsah nápravných opatření, kromě jedné. Nejednalo se však o zásadní připomínku, a tak byl materiál na vládu předložen „bez rozporu“. Lze konstatovat, že oblasti, v rámci kterých byly NKÚ shledány nedostatky, byly podrobeny evaluaci a zohledněny v rámci OP PIK.
V obecné rozpravě nikdo z přítomných poslanců nevystoupil.
V podrobné rozpravě zpravodaj výboru posl. P. Bělobrádek navrhl usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po zpravodajské zprávě poslance Pavla Bělobrádka a po rozpravě
I. bere na vědomí
a) Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/01 – Peněžní prostředky Evropské unie a státního rozpočtu určené na financování opatření v rámci Operačního programu Podnikání a inovace z hlediska dosažení cílů (dále jen „Kontrolní závěr č. 16/01“),
b) Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ke Kontrolnímu závěru č. 16/01, obsažené v části IV materiálu vlády č. j. 454/17,
c) Usnesení vlády č. 463 ze dne 21. 6. 2017;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra průmyslu a obchodu.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 179 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 8/.
7.
Sdělení předsedy, různé
V rámci tohoto bodu předseda výboru posl. R. Kubíček informoval členy KV o tom, že obdržel žádost předsedy vlády A. Babiše o odklad předložení souhrnné informace o variantách řešení systémového financování silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů, a to do 30. 9. 2020. Tuto informaci si KV vyžádal svým usnesením č. 106, které bylo přijato na 20. schůzi dne 12. 6. 2019. Navrhl přijmout usnesení následujícího znění:
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
I. prodlužuje do 30. 9. 2020 lhůtu uvedenou v usnesení Kontrolního výboru č. 159 z 27. schůze ze dne 6. 2. 2020 pro předložení materiálu uvedeného v bodu II. usnesení Kontrolního výboru č. 106 z 20. schůze ze dne 12. 6. 2019;
II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu vlády.
S takto navrženým usnesením byl vysloven souhlas a bylo přijato usnesení č. 180 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 9/.
8.
Návrh termínu a programu příští schůze výboru
Po úvodním vystoupení předsedy výboru posl. R. Kubíčka a po rozpravě Kontrolní výbor stanovil, že se 32. schůze výboru bude konat dne 11. 6. 2020 od 9.00 hodin v Poslanecké sněmovně, a zmocnil předsedu výboru, aby stanovil program 32. schůze výboru, viz přijaté usnesení č. 181 (11 pro; 0 proti; 0 se zdrželo). Hlasování se zúčastnili: posl. P. Bělobrádek, posl. I. Kalátová, posl. R. Kubíček, posl. P. Mališ, posl. K. Matušovská, posl. J. Pošvář, posl. M. Pour, posl. R. Rozvoral, posl. R. Sklenák, posl. P. Staněk, posl. R. Zlesák /viz příloha zápisu č. 1, str. 10/.
Předseda výboru posl. R. Kubíček poděkoval všem přítomným za spolupráci a ukončil třicátou první schůzi Kontrolního výboru.
Schůze výboru byla ukončena v 13.15 hodin.
Zapsala: M. Hálková – tajemnice výboru
Lukáš ČERNOHORSKÝ v. r.
Roman KUBÍČEK v. r.
místopředseda – ověřovatel
Kontrolního výboru
předseda
Kontrolního výboru
Příloha č. 1 str. 1
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 9:03:10
1. hlasování, návrh
Schválení programu
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Nepřihlášen
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 1, schůze č. 31, čas 9:03:11
Příloha č. 1 str. 2
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 9:03:29
2. hlasování, návrh
Hlasování o neveřejném jednání
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Nepřihlášen
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Nepřihlášen
Milan Pour, ANO:
Nepřihlášen
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 2, schůze č. 31, čas 9:03:29
Příloha č. 1 str. 3
Usnesení č. 174
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 9:24:50
3. hlasování, návrh
Informace ministra dopravy o aktuálním stavu mýtného systému
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Nepřihlášen
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 3, schůze č. 31, čas 9:24:50
Příloha č. 1 str. 4
Usnesení č. 175
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 10:13:21
4. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č.17/03 - Zdravotnické informační systémy ve správě org. složek resortu zdravotnictví – usnesení –
Aktivně hlasovalo: 13
Pro: 13
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 4, schůze č. 31, čas 10:13:21
Příloha č. 1 str. 5
Usnesení č. 176
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 10:47:30
5. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č.18/08 - Peněž. prostředky vynakládané na podpory v sektoru živočišné výroby – usnesení –
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Nehlasoval
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 5, schůze č. 31, čas 10:47:30
Příloha č. 1 str. 6
Usnesení č. 177
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 12:44:44
6. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č.17/02 - Podpora soc.bydlení jako součást politiky soc. začleňování - pokračování (přerušeno na 30. schůzi KV)
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Pro
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Pro
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Nehlasoval
ID hlasování: 6, schůze č. 31, čas 12:44:44
Příloha č. 1 str. 7
Usnesení č. 178
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 13:01:02
7. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č.15/33 - Správa spotřebních daní – usnesení
Aktivně hlasovalo: 10
Pro: 10
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Nepřihlášen
Iva Kalátová, ANO:
Nehlasoval
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nepřihlášen
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 7, schůze č. 31, čas 13:01:02
Příloha č. 1 str. 8
Usnesení č. 179
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 13:06:48
8. hlasování, návrh
KZ NKÚ z KA č.16/01 - Peněž.prostř. EU a SR určené na financování opatření v rámci OP Podnikání a inovace z hlediska dosažení cílů – usnesení – 6.
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Nepřihlášen
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nepřihlášen
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 8, schůze č. 31, čas 13:06:48
Příloha č. 1 str. 9
Usnesení č. 180
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 13:09:21
9. hlasování, návrh
Usnesení KV č. 106 – žádost předsedy vlády o odklad předložení informace o variantách řešení syst.fin. silnic II. a III. třídy
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Nepřihlášen
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nepřihlášen
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 9, schůze č. 31, čas 13:09:21
Příloha č. 1 str. 10
Usnesení č. 181
Kontrolní výbor PS PČR
31. schůze
14. 05. 2020 - 13:11:44
10. hlasování, návrh
Návrh termínu a programu příští schůze výboru
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Pavel Bělobrádek, KDU-ČSL:
Pro
Jiří Bláha, ANO:
Nepřihlášen
Lukáš Černohorský, Piráti:
Nepřihlášen
Iva Kalátová, ANO:
Pro
Miroslav Kalousek, TOP09:
Nepřihlášen
Roman Kubíček, ANO:
Pro
Martin Kupka, ODS:
Nepřihlášen
Přemysl Mališ, ANO:
Pro
Květa Matušovská, KSČM:
Pro
Vojtěch Munzar, ODS:
Nepřihlášen
Jan Pošvář, Piráti:
Pro
Milan Pour, ANO:
Pro
Radek Rozvoral, SPD:
Pro
Roman Sklenák, ČSSD:
Pro
Pavel Staněk, ANO:
Pro
Lucie Šafránková, SPD:
Nepřihlášen
Radek Zlesák, ANO:
Pro
ID hlasování: 10, schůze č. 31, čas 13:11:44
- 26 -
