18
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 21. schůze
petičního výboru,
která se konala dne 11. června 2019
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1,
zasedací místnost č. A108 (1. patro)
Přítomni: posl. P. Bělobrádek, A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl, L. Španěl a H. Válková
Omluveni: posl. M. Balaštíková, S. Blaha, J. Čižinský, J. Janda, M. Jarošová, L. Okleštěk, P. Vrána a T. Vymazal
Návrh programu:
15:00 hodin 1) Schválení programu 21. schůze petičního výboru
15:05 hodin
2) Projednání postupu v souvislosti s novelou zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
(sněmovní tisk č. 475)
15:50 hodin
3) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic
4) Sdělení předsedkyně a různé
5) Návrh termínu a programu příští schůze
16:00 hodin
6) Veřejné slyšení k „Petici za řádné vyšetření okolností smrti Marečka z Loun a za významné zvýšení trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech“
Zpravodajka: poslankyně E. Matyášová
(Jednání výboru bylo zahájeno v 15:00 hod.)
K bodu 1)
Schválení programu 21. schůze
Předsedkyně petičního výboru H. Válková zahájila schůzi výboru v 15:00 hodin podle navržené pozvánky, která byla rozeslána dne 31. května 2019 e-mailem. Uvítala přítomné poslankyně a poslance a přečetla omluvy. Zahájení schůze se zúčastnilo 7 členů, a tudíž byl výbor
usnášeníschopný. Po dohodě s přítomnými poslanci oznámila, že ověřovatelem dnešní schůze byl stanoven poslanec František Petrtýl. Přítomní členové přijali (hlasování: 7 - 0 - 0) program 21. schůze petičního výboru usnesením výboru č. 114 v tomto znění:
Petiční výbor
s c h v a l u j e následující program 21. schůze:
15:00 hodin 1) Schválení programu 21. schůze petičního výboru
15:05 hodin 2) Projednání postupu v souvislosti s novelou zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
15:50 hodin
3) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic
4) Sdělení předsedkyně a různé
5) Návrh termínu a programu příští schůze
16:00 hodin*)
6) Veřejné slyšení k „Petici za řádné vyšetření okolností smrti Marečka z Loun
a za významné zvýšení trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech“
(č. 7/P/2019) Zpravodajka: poslankyně E. Matyášová
1. hlasování - 7 pro (P. Bělobrádek. F. Elfmark, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl, L. Španěl
a H. Válková)
K bodu 2)
Projednání postupu v souvislosti s novelou zákona č. 85/1990 Sb.,
o právu petičním (sněmovní tisk č. 475)
Předsedkyně petičního výboru H. Válková přítomným připomněla, že tato novela je zatím pouze vložena do systému a stále ještě není zařazena k projednání v prvním čtení na schůzi Poslanecké sněmovny. Organizační výbor určil zpravodajem k tomuto tisku poslance J. Čižinského a stanovil garančním výborem pro jeho projednání petiční výbor. Smyslem návrhu je umožnit elektronické podávání a vyřizování petic. Na projednávání této novely přišli zástupci Ministerstva vnitra pí. I. Kašparová (vedoucí oddělení legislativy a eGovernmentu), p. J. Kalina (vrchní ministerský rada), p. P. Vokáč (ředitel odboru voleb) a zástupce firmy CloverDX p. D. Šťáva.
Poslanec L. Luzar vyjádřil svou podporu všem třem zvažovaným variantám - tedy aby bylo možno přijímat elektronické petice bez možnosti ověření, ale i papírové s originálními podpisy, které by se ověřovaly namátkově, a rovněž dle návrhu Ministerstva vnitra také ty, u kterých by se dala ověřovat identita všech petentů.
Předsedkyně výboru H. Válková vznesla dotaz, zda je v současné době žádoucí novelu petičního zákona zrealizovat, nebo zda by bylo vhodnější tento podklad pouze připravit a zrealizovat až v příštím volebním období.
Ředitel odboru voleb Ministerstva vnitra p. P. Vokáč vyjádřil podporu novelizaci petičního zákona s tím, že i ve volebních zákonech se již bude uplatňovat forma elektronických podpisů. Nyní jde o to důkladně zmapovat, jaké jsou možnosti ověření elektronických podpisů a také změnit současný stav, kdy se za petici uznává i taková, kterou podepsal jeden občan.
Předsedkyně výboru H. Válková se z dalšího jednání omluvila, neboť musela odejít na důležitou pracovní schůzku, a předala řízení schůze místopředsedovi petičního výboru F. Elfmarkovi.
Pan D. Šťáva z firmy CloverDX připomněl, že elektronický občanský průkaz by měli mít všichni občané ČR teprve od 1. července 2028; v roce 2021 to bude teprve asi 40 % občanů. Vysvětlil také, jak za použití čteček probíhala kontrola podpisů na petičních arších při vyhlášení obecného referenda ke stěhování nádraží v Brně. Se svými názory na možnosti ověřování elektronických podpisů pod peticemi ještě vystoupil místopředseda výboru F. Elfmark a poslanec L. Španěl. Poslanec L. Luzar vyjádřil svou preferenci vytvoření celorepublikového portálu, který bude umožňovat evidenci podpisů pod peticemi, a přislíbil, že do příštího jednání zpracuje materiál, kde vytvoření takového portálu detailně popíše.
Pan P. Vokáč z Ministerstva vnitra zdůraznil, že vlastnoruční podpis na peticích v listinné podobě musí být i do budoucna uznatelnou formou. Je tomu tak odedávna. Totožnost se ověřuje např. u voleb, tam je to nezbytné. U petic pro volbu prezidenta se ověřuje vzorek 7 tisíc podpisů voličů podle občanského průkazu. Zdůraznil, že na novele zákona o právu petičním budou zástupci Ministerstva vnitra s členy petičního výboru i nadále spolupracovat. Zůstává otázkou, jak moc by se mělo nebo spíše nemělo zasahovat do petičního práva.
Diskusi k tomuto bodu programu shrnul místopředseda výboru F. Elfmark potvrzením další spolupráce, jejímž výsledkem bude zřejmě komplexní pozměňovací návrh, který bude předložen Poslanecké sněmovně.
K bodu 3)
Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
Od minulé schůze petičního výboru byla přijata jedna nová petice, ke které se v rámci dnešního jednání uskuteční veřejné slyšení od 16:00 hodin (bod č. 6 programu 21. schůze). Jedná se o „Petici za řádné vyšetření okolností smrti Marečka z Loun a za významné zvýšení trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech“ - č. 7/P/2019. Zpravodajkou k této petici byla stanovena poslankyně E. Matyášová.
Po vyslechnutí zpravodajských zpráv o stavu vyřízení tří rozpracovaných petic byla na žádost zpravodajů u dvou z nich prodloužena lhůta pro vyřízení. Zpravodaj „Petice požadující oddělení vesnice Holašovice od obce Jankov v okrese České Budějovice“ (č. 6/P/2019) P. Bělobrádek přítomné seznámil s odpovědí, kterou zaslal petentům 31. 5. 2019.
Po diskusi bylo přijato (hlasování: 8 - 0 - 0) usnesení č. 115 následujícího znění:
Petiční výbor po vyslechnutí informací zpravodajů o stavu přidělených petic
I. bere na vědomí zpravodajské zprávy o stavu vyřízení následujících petic:
· č. 4/P/2019 „Petice za zřízení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v oblasti soutoku Berounky a Vltavy“ (1 orig. podpis, 258 ofocených podpisů, 271 podpisů ve formě e-mailových adres, zpravodaj F. Elfmark);
· č. 5/P/2019 „Petice za systémové řešení problematiky tzv. šmejdů“ (1 podpis, zpravodaj L. Španěl);
· č. 6/P/2019 „Petice požadující oddělení vesnice Holašovice od obce Jankov v okrese České Budějovice“ (94 podpisů, poslanec P. Bělobrádek);
II. prodlužuje lhůtu pro projednávání petic:
· č. 4/P/2019 „Petice za zřízení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v oblasti soutoku Berounky a Vltavy“ (zpravodaj F. Elfmark);
· č. 5/P/2019 „Petice za systémové řešení problematiky tzv. šmejdů“ (1 podpis, zpravodaj L. Španěl).
2. hlasování - 8 pro (P. Bělobrádek. A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, L. Luzar,
E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl)
Zpravodaj „Petice za zřízení chráněné oblasti přirozené akumulace vod v oblasti soutoku Berounky a Vltavy“ (č. 4/P/2019) F. Elfmark doporučil obrátit se s žádostí o stanovisko k uvedené petici na ministra životního prostředí. Přítomní členové petičního výboru proto přijali (hlasování: 8 - 0 - 0) následující usnesení č. 116:
Petiční výbor
po vyslechnutí informace zpravodaje poslance Františka Elfmarka a po rozpravě
ž á d á ministra životního prostředí, o stanovisko k „Petici za zřízení
chráněné oblasti přirozené akumulace vod v oblasti soutoku
Berounky a Vltavy“ do 30. června 2019.
3. hlasování - 8 pro (P. Bělobrádek. A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, L. Luzar,
E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl)
K bodu 4)
Sdělení předsedkyně a různé
V rámci tohoto bodu místopředseda petičního výboru F. Elfmark připomněl připravova- nou zahraniční cestu delegace do Řecka od 7. do 13. října 2019. Jedná se o poslanecký týden. Témata k jednání budou: migrace, migrační záchranná síť, situace v dodržování lidských práv
včetně ochrany práv osob omezených na svobodě a dodržování práva svobodného projevu. Zájemci písemnou formou osloví tajemnici výboru, aby na zářijové schůzi již mohlo být přijato příslušné usnesení ke složení delegace pro tuto pracovní zahraniční cestu.
K bodu 5)
Návrh termínu a programu příští schůze
Členové petičního výboru pověřili (hlasování: 7 - 0 - 0) předsedkyni H. Válkovou návrhem termínu a programu příštího jednání usnesením č. 117 následujícího znění:
Petiční výbor
p o v ě ř u j e předsedkyni petičního výboru H. Válkovou
návrhem termínu a programu příští schůze.
4. hlasování - 7 pro (A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, L. Luzar, E. Matyášová,
F. Petrtýl a L. Španěl)
K bodu 6)
Veřejné slyšení k „Petici za řádné vyšetření okolností smrti Marečka z Loun
a za významné zvýšení trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech
(č. 7/P/2019)
Z veřejného slyšení byl vyhotoven následující doslovný přepis:
Poslanec František Elfmark: Teď máme bod číslo 6, což je veřejné slyšení k
„Petici za řádné vyšetření okolnosti smrti Marečka z Loun a za významné zvýšení trestů
pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech“
Jde o petici číslo 7/P/2019, zpravodajkou je kolegyně Poslankyně Matyášová. Já bych tady přivítal zástupce petentů.
Já vás tady všechny vítám a otevírám bod číslo 6, přečtu ho ještě jednou. Jedná se o veřejné slyšení k petici za řádné vyšetření okolnosti smrti Marečka z Loun a za významné zvýšení trestů pro pachatele trestných činů spáchaných na dětech. Vítám tady zástupce petentů. A vzhledem k tomu, že zpravodajkou této petice je kolegyně poslankyně Matyášová, tak bych jí jako první předal slovo.
Poslankyně Eva Matyášová: Dobrý den všem, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené dámy a pánové, vítám vás na dnešní veřejné schůzi ohledně petice, jak bylo tady řečeno. Vítám tady zástupce petentů a myslím, že nebudeme protahovat čas a zároveň bych vyzvala asi paní Petru Čermákovou nebo pana Čermáka? Tak paní Olivovou, aby nám přednesla svoji petici.
Paní Kamila Olivová Freyová: Dobrý den. My jsme rádi, že jste nás sem pozvali, a rádi bychom vám představili petici za Marečka z Loun, který byl utýrán svými nejbližšími. Chtěla bych zdůraznit jednu věc na začátku. My nejsme žádná organizace, nejsme žádná nadace. Celá tato petice vznikla velmi spontánně, bezprostředně právě po tom aktu, kdy byl ten chlapeček zabit přítelem svojí matky.
My jsme vlastně taková nesourodá skupina, která má jeden cíl, a to je nastartovat nějakou legislativní diskusi, diskusi o legislativní změně, která by vedla k větší ochraně dětí, které týrají jejich blízcí. To je jedna věc.
Druhá věc je, že v textu petice bychom byli rádi, kdybychom o tom mohli začít diskutovat, o významném navýšení trestů pro pachatele těchto nejtěžších trestných činů, které jsou spáchány na dětech. Na takto malých dětech, které vlastně nemají vůbec žádnou šanci se bránit. A samozřejmě další část té petice směřovala na státní zastupitelství s tím, aby byl důkladně vyšetřen celý tento čin. Co se tam vlastně odehrálo a zda se tomu činu dalo zabránit atd. Kdo všechno je prostě zodpovědný za smrt toho chlapečka. Pro nás je to spíše o diskusi.
Petici podepsalo 16 322 signatářů po celé republice. Naše občanská iniciativa se spojila ještě s jinou občanskou iniciativou, která také vznikla bezprostředně poté, nevím, jestli mohu říkat vraždě, nebo po tom zabití. Byly to pochody proti týrání dětí, kterým poskytla záštitu paní Zemanová, manželka pana prezidenta. Proto jsme se i s naší peticí obrátili přímo na Kancelář pana prezidenta, protože už se vědělo, o co jde, aby vám ji předal.
Myslím si, že toto téma je poměrně apolitické, myslím, že by vás mělo zajímat, že nás všechny by mělo zajímat. A že bychom mohli zde se o tom trošku pobavit, jestli by bylo možné nějakým způsobem ten proces, o něm začít třeba vůbec uvažovat.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Ještě by někdo za petenty rád vystoupil v této chvíli? Asi ne, tak jestli mi dovolíte, tak jednak chci omluvit paní předsedkyni petičního výboru, protože měla důležitou pracovní záležitost, takže jsem přebrala vedení tohoto projednávání. A jak jsem si četla tu petici, tak samozřejmě všichni normálně přemýšlející lidi jsou proti takovému zločinu, jaký se stal. To dnešní projednávání je určitě namístě. A jak jsem se tak nad některými věcmi zamýšlela, konzultovala jsem to i s paní předsedkyní, tak tam je třeba požadavek, aby státní zastupitelství do tohoto řízení vstoupilo. Tak paní profesorka mne tak jako navedla na to, že samozřejmě to je v pořádku, ale to zastupitelství už dávno vstoupilo do toho jednání. Takže trestní stíhání běží a jde o živou věc.
Paní Kamila Olivová Freyová: My jsme vlastně nějakým způsobem poukázali na to, aby tam vznikl jakýsi dohled. Možná jsme to měli spíše adresovat ne Nejvyššímu státnímu zastupitelství, ale, jak je paní Bradáčová, to je Nejvyšší státní zastupitelství, a my jsme to adresovali Státnímu zastupitelství… Ne, my jsme to adresovali Vrchnímu státnímu zastupitelství. My jsme to adresovali na Nejvyšší a paní Bradáčová je na Vrchním státním zastupitelství.
Poslankyně Eva Matyášová: A pak bych ještě chtěla říct, že vy tam požadujete, aby se kvalifikovalo tohle zabití jako vražda, resp. pasivní vražda. A to je zase na orgánech činných v trestním řízení, čili ne na tom, co řekneme my jako laici. I za mne bych to takhle řekla. Takže bych s dovolením dala slovo zástupci Ministerstva spravedlnosti, jestli by se nám k této věci vyjádřil.
Pan Jakub Stejskal: Dobrý den, já jsem Jakub Stejskal z Ministerstva spravedlnosti, z oddělení trestněprávní legislativy. Pokud jde o ten konkrétní případ, tak já se k němu bohužel vyjádřit nemohu a nesmím, to je zkrátka věc orgánů činných v trestním řízení a do toho ministerstvo žádným způsobem zasahovat nesmí a ani se k tomu nesmí vyjadřovat. Takže já se omlouvám, ale ke konkrétnímu případu zkrátka nic říct nemohu. Pokud jde o nějakou diskusi nad výší trestu, tak to už je trochu jiná debata, ale k tomuto konkrétnímu případu zkrátka nelze nic říci.
Paní Kamila Olivová Freyová: Děkuji, určitě tento konkrétní případ nemůžeme tady rozebírat, ale něco všeobecného by se dalo k tomu říct?
Pan Jakub Stejskal: Já úplně nevím, v jakém stádiu ten případ je. (Řečnice: Dovyšetřování.) Zkrátka tady je nutné počkat na pravomocný rozsudek. Nechci být úplně formální, ale je potřeba poukázat na čl. 18 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kde stojí, že peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. Pokud jde obecně o trestní sazby v trestním zákoníku, tak tady nemohu nic slíbit. Jediné, co mohu garantovat nebo přislíbit, je, že tu diskusi, která se tady povede, tak že ji předám svým nadřízeným nebo že ta diskuse se přetaví v nějaký legislativní návrh v Poslanecké sněmovně. Obecně, pokud jde o trestání činů, kde předmětem útoku je dítě, tak jenom bych chtěl krátce připomenout, co tady asi všichni víme, že pokud je poškozeným dítě, tak jednak je to přitěžující okolnost, a jednak se, pokud jde o násilnou trestnou činnost, tak se jedná o kvalifikované skutkové podstaty. To je skutkové podstaty, které typizují vyšší míru společenské závažnosti, a tomu odpovídá i vyšší míra trestní sazby a za trestně právní legislativu zatím nevidíme nějaký akutní důvod ty sazby zvyšovat.
Ale nechci nijak předbíhat ani se nějak zavazovat na tomto místě.
Paní Kamila Olivová Freyová: Já jsem tomu úplně nerozuměla.
Poslankyně Eva Matyášová: Já abych to trošku zorganizovala, tak po dokončení odpovědí zase já dám slovo někomu, kdo se přihlásí. Takže teď vám dávám slovo.
Paní Kamila Olivová Freyová: Vy jste nám odpověděl na to, jak fungují soudy. Ale my jsme chtěli tou peticí poukázat na to, aby se Vrchní státní zastupitelství jakoby v tom případě speciálně angažovalo buď dohledem, nebo dozorem. A to by mě zajímalo, zda možné je, nebo není. My jsme už samozřejmě od nich dostali určitou odpověď, od státního zastupitelství. A to nebylo k diskusi sem do Sněmovny. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli dohled toho státního zastupitelství teoreticky možný je, nebo není. Aby prostě se tomu opravdu nějaký konkrétní člověk, třeba státní zástupce na krajském státním zastupitelství, pod které to spadá, aby se tomu případu nějakým způsobem důsledně věnoval, jestli to v kompetenci čí je nebo není.
Pan Jakub Stejskal: Dohled je institut, který zná zákon o státním zastupitelství, a to je samozřejmě zákonný institut, který se uplatňuje a který se zkrátka uplatňuje, ale to je záležitost toho konkrétního trestního řízení, a já úplně z této pozice to nemůžu komentovat, ale ten institut tady je. Jednak je tu dozor státního zástupce nad konáním policie a pak je tu institut dohledu, to je dohledu vyššího státního zastupitelství nad nižším státním zastupitelstvím. Tyto dva instituty v praxi fungují, existují a jsou známy.
Paní Kamila Olivová Freyová: Tak to byl vlastně text naší petice, aby tam byl proveden dohled té vyšší instituce, tedy v tomto případě nejvyššího státního zástupce.
Poslankyně Eva Matyášová: To jistě probíhá a bude probíhat a dám teď slovo paní poslankyni Gajdůškové.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den. Ten případ je určitě hrozný a musím říci, že kdysi dávno, strašně dávno, když došlo k zabití holčičky, to byl sexuálně motivovaný čin, brutální zabití, tak jsem řekla, že bych pachatele zabila vlastníma rukama.
Co se týká Státního zastupitelství, tak to odpověděl pan kolega z Ministerstva spravedlnosti. Já ale bych zvažovala ještě jednu věc nebo dvě věci. Za prvé je to určitě výše trestu pro pachatele. Tam se přiznám, že teď nemám v hlavě, vím, že tenkrát po té hrůzné věci se navýšily tresty, postih. Nevím, jak to vypadá teď a jak je to v kontextu s ostatními trestnými činy, jak je to v tom srovnání. To je jedna věc.
A druhá věc je, tady u těchto věcí, kde jsou ty děti týrané vlastně blízkými, když to takhle řeknu, tak myslím si, že bychom měli i zapřemýšlet i se podívat, jak tam nastavit nějakou spoluzodpovědnost i těch, kteří se s tím dítětem potkávají. Protože zachytila jsem – mimochodem na konferenci, která byla nedávno, jmenuje se Dítě v krizi a vždycky se sejdou od policie přes pedagogy a sociální pracovníky atd. všichni na takové velké konferenci ve Zlíně – tak i informace, že i třeba lékaři nenahlásí ten čin, protože mají pocit, že jsou vázáni mlčenlivostí. To přece není možné. Tam přece jakousi zodpovědnost musejí mít i kantoři, kteří to dítě vidí a jsou schopni přece vidět a odhadnout, že tam něco není v pořádku. Samozřejmě lékař, pokud to dítě vidí, tak si myslím taky, že musí vidět, že tam něco není v pořádku. A pak se támhle dívám na pana náměstka z MPSV, potom jsou to i OSPODy a další. Vím, že ti mají problém velký, protože v okamžiku, kdy se snaží zasáhnout, tak je proti nim zase jiný tlak. Myslím si, že je potřeba se tomu věnovat a jsem tedy připravena se tomu věnovat, protože to je věc, která mě trápí dlouhodobě.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Jenom bych doplnila, že možná je to trošičku z extrému do extrému. Kdysi, v minulém režimu, se v uvozovkách donášelo všechno na všechny, dneska je spíš trend opačný a radši se nikdo do ničeho nemontuje, protože chce mít klid než nějakou práci, nebo nějaké popotahování někde na soudu a tak dále. Ale prosila bych tedy zástupce Výboru pro ochranu dětí, nebo Fondu pro ohrožené děti.
Paní Diana Šmídová: Dobrý den, Diana Šmídová, Výbor pro práva dítěte.
Původně jsem myslela, že byla otázka směřována na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má právě ve své gesci činnost OSPODů, které by s rodinou mělo nějakým způsobem pracovat a tak podobně. Možná bych k Výboru pro práva dítěte jenom zmínila, že výbor je taková skupina odborníků, kteří se schází pětkrát, nebo šestkrát ročně. Jsou tam zastoupeni jak zástupci občanské společnosti, tak i Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva práce a sociálních věcí, a vlastně se baví o nějakých systematických problémech, které se někde objeví. V tuto chvíli se obávám, že se ještě nedošlo k závěru, že systematicky nějakým způsobem existuje problém, nebo v tuhle chvíli jsem to ještě nezaznamenala, protože jak tady zaznělo i z Ministerstva spravedlnosti, je nějaký systém orgánů činných v trestním řízení, existuje trestní zákoník, sazby můžou být navyšovány, ponižovány. Takže v tuto chvíli se asi za výbor obávám, že nemáme úplně roli řešit individuální stížnosti, protože se právě zabýváme systematickými problémy. Na druhou stranu paní předsedkyně je vlastně zmocněnkyně pro lidská práva, takže z její iniciativy samozřejmě může přijít nějaký podnět a můžeme se tím zabývat dále, co by se v tom dalo dělat a jaký názor by měli odborníci.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Prosila bych zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Pan Jiří Vaňásek: Dobré odpoledne, Jiří Vaňásek, Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V daném případě se velmi těžko hledají ta správná slova. My se samozřejmě nemůžeme z pohledu ministerstva, stejně jako Ministerstvo spravedlnosti, jakkoliv konkrétně k případu vyjádřit. Je to živá kauza, a to i s ohledem na roli orgánů sociálně-právní ochrany dětí.
Mě tady zaujalo to, co představitelé petice říkali o diskusi k budoucí legislativě. Na to jsme určitě připraveni a můžeme se bavit o jakýchkoliv podnětech, které by mohly a měly zvýšit ochranu dětí, byť třeba z našeho pohledu jsou tam určitě instituce, které jdou využít. To, co si myslím, že ukazuje i tento případ v obecné rovině, a to, co je třeba z mediálních sdělení možné zjistit, je to, co už říkala paní poslankyně Gajdůšková, to znamená bavit se o vzájemné provazbě, o tom, jak se včas dostat k informaci, aby se mohlo potom přejít k opatřením, která můžou být účinná a zabrání tomu nejhoršímu. A to je věc, o které jsme opravdu připraveni diskutovat, protože samozřejmě ta role orgánů sociálně-právní ochrany dětí je určitá a má určité omezení, není možné postupovat jakkoliv svévolně, ale samozřejmě pokud je třeba podán podnět, tak nejen, že může, ale naopak orgán sociálně-právní ochrany dětí musí situaci řešit a přijmout opatření, pokud se prokáže nějaké nekalé jednání. Ale jak říkám, v konkrétním případě se k tomu opravdu vyjádřit nemůžeme.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Paní poslankyně Pastuchová.
Poslankyně Jana Pastuchová: Dobrý den všem.
Nejsem členkou petičního výboru, ale protože jsem na Facebooku s petenty trochu spojena a tuto kauzu samozřejmě vnímám, chtěla bych vám za petici poděkovat už jenom tím, že se o tom mluví a že možná budou lidi i trošku všímavější k tomu, co se děje v jejich okolí.
Já zase trošku z jiného soudku, nebo to k tomu možná i patří. Já jsem se zamýšlela, jak tohle může vůbec někdo udělat. Byla jsem teď navštívit diagnostické ústavy, a to je k Ministerstvu spravedlnosti – mluvím teď jako naprostý laik, jako záchranář. Jak je možné, že dítě, které znásilní a zabije děti ve svém dětském věku, vyjde jako dospělé ven a nikdo neví o tom, že to spáchal. Ten člověk pak může dělat vedoucího na dětském táboře, prostě se to v něm probudí a udělá to znovu. Mně tohle hlava opravdu nebere. Chápu, že mi řeknou: bylo to před patnáctým rokem, bylo to dítě. Mluvím o vraždě, o znásilnění, mluvím o těchto extrémech, které se dějí. To si myslím, že není správně. Kdoví, třeba i tenhle přítel jednou něco takového udělal, a my to vlastně nevíme, protože to nesmíme vědět, protože to udělal třeba jako dítě, takže tohle mi hlava nebere, proč tyhle případy musí být úplně zapomenuty.
Poslankyně Eva Matyášová: Ministerstvo spravedlnosti.
Pan Jakub Stejskal: Omlouvám se, netušil jsem, že se debata bude ubírat tímto směrem, tak úplně nevím, jaká je tam právní úprava, nicméně se obávám, že co se týče práv dětí, nutí nás k tomu mezinárodní závazky, ale to si opravdu v tomto směru nejsem jistý.
Poslankyně Eva Matyášová: Jdeme dál, můžeme. Paní z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Paní Hana Jamrichová: Dobrý den, jmenuji se Hana Jamrichová, jsem z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jenom bych chtěla doplnit a navázat na paní poslankyni Gajdůškovou tam, co se týče lékařů a učitelů, nejenom oni, ale všichni mají oznamovací povinnost, takže pokud zjistí, že je nějaké podezření, že dochází k závažnému týrání, zneužívání, mají povinnost to oznámit buď na OSPODu, nebo na Policii České republiky. Lékaři to dělají, dělají to i učitelé. Pokud se podíváme do statistik, tak nám každoročně stoupá počet ohlášení. Je to určitě dobře, akorát na tomto případu vidíme, že to nepokryje sto procent všech dětí, které by to potřebovaly.
Určitě se můžeme bavit o tom, jakým způsobem zajistit to, aby byla veřejnost všímavější, pokud se tohle dozví. To, co jsem pochytila z médií, tak tam byl velice zajímavý moment, kdy jakoby několik lidí řeklo, že o tom vědělo, nebo znalo nějaké střípky, viděli nějaké modřiny, viděli nějaké znaky toho, že opravdu k týrání dochází. A to je role i společnosti, je potřeba si všímat, co se děje, sousedi mohli něco říct, lidi ze školky, taková ta nejbližší komunita. Určitě i role orgánů sociálně-právní ochrany je důležitá a ten tam v případě, že dostane oznámení, jde na kontrolu, na šetření. Nicméně bych zde poukázala právě i na neformální kontrolu. OSPOD – sociální pracovnice tam nemůže být 24 hodin, hlídat situaci, ale je právě důležité okolí člověka, dítěte. Často se setkáváme s tím, a dostáváme i na ministerstvo podněty, že se něco děje třeba ve vedlejším bytě a lidé si nejsou jistí, jestli je ten pláč v pořádku, dítě je nemocné, nebo se tam opravdu děje něco jiného. Určitě je možné, OSPOD to i dělá, že tyto podněty prošetřuje. Ne každý podnět je samozřejmě prošetřen tak, že se shledá, že tam dochází k nějakému zanedbávání. Ale pokud je opravdu nějaký viditelný znak týrání, jak sdělovali ti příbuzní, nebo případně to byli sousedé, lidé z hřiště, že tam ty znaky viděli, tak tohle je opravdu potřeba hlásit. A tady vidím roli v prevenci a v tom, aby lidé věděli, že tohle mají hlásit. A myslím si, že i tento případ poslouží k tomu, aby si to lidé uvědomili a nějakým způsobem pak byli dál obezřetnější na své okolí. Děkuji.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Možná byste nám z Ministerstva práce a sociálních věcí mohli trošičku víc ozřejmit práci OSPODů, jak to vůbec chodí, protože jednak jsou OSPODy různé v různých krajích, jinak fungují, určitě je všude nedostatek pracovníků, na tom se asi taky zastavíme, ale dost často se stává, že jsou na OSPODy různé stížnosti, tak jestli byste k tomu něco mohli.
Paní Hana Jamrichová: Orgány sociálně-právní ochrany dětí by v ideálním případě měly být stejné, to znamená, že by se vám měla dostat stejná pomoc a podpora v Aši a stejně tak v Ostravě. Tady se snažíme o to, aby výkon byl stejný, snažíme se to vyrovnávat metodickým vedením. Daří se nám v posledních letech na orgánech sociálně-právní ochrany navyšovat počet sociálních pracovníků, aktuálně jich je asi 2 500 ve 237 ORP, plus městské části Prahy, takže to je určitě dobrá zpráva. Navíc mají povinná školení. Standardy kvality, které mají dodržovat, jsou přímo ve vyhlášce k zákonu. To znamená, že jsou tam určité standardizované postupy, jak reagovat na určité informace, které mi někdo dodá, jak vyhodnocovat podněty. Tímto vším se snažíme o to, aby nebylo na libovůli jedné pracovnice, jak podnět vyhodnotí, ale aby ta práce byla opravdu standardizovaná.
Co se týče stížností, určitě jich je poměrně dost, a řeší se ve standardním stížnostním řízení, to znamená, že v první fázi to prošetřuje buď vedoucí OSPODu, nebo tajemník, a pak v souladu se správním řádem, pokud občan není spokojen, to prošetřuje nadřízený orgán, což je Magistrát hl. m. Prahy, nebo krajský úřad. Takže to je standardní stížnostní postup. Tady bych možná chtěla říct, že orgány sociálně-právní ochrany dětí se nezabývají pouze týranými, zanedbávanými a zneužívanými dětmi, ale velmi často působí jako takzvaní kolizní opatrovníci v řízeních v rodičovských sporech. A to jsou právě i případy, kdy v případě, že ten kolizní opatrovník reprezentovaný OSPODem postupuje jinak, než jak si jeden z rodičů představuje, je to velmi často impulzem pro podání stížností. Rolí OSPODu je určitě více, ale hlavní agenda jsou právě týrané, zanedbávané a zneužívané děti a poskytnutí pomoci a ochrany rodině v situaci, kdy ji potřebuje. Samozřejmě pokud se prokáže týrání a zanedbávání, a je to nějakým způsobem významné, tak intervencí je okamžité odebrání dítěte z rodiny. Pokud je to matka, která nějakým způsobem nezvládá výchovu dětí, je to třeba samoživitelka a potřebuje podpořit a jinak jsou rodičovské kompetence v pořádku, tak tam se s rodinou pracuje. Je to zase na vyhodnocení intenzity toho, co se v rodině děje.
Takže kdybych se vrátila zpátky, určitě možnosti stížností jsou, i nadřízené orgány v případě, že se shledá nesprávný úřední postup, tak se pak napravuje a řeší se to standardně podle správního řádu.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Myslím si, že se shodneme na tom, že důležitá je prevence, aby se takovéto podobné případy, nebo i menší případy, nestávaly. Prevence je asi potřebná na všech možných úrovních už od začátku, od výchovy dětí odmalička, až přes školní věk a tak dále, zkusit se nějak zaměřit na to, aby i třeba ve školách byl nějaký předmět, který by děti, budoucí rodiče, vychovával, jak vůbec být rodičem, jak se o rodinu starat, jak ji zabezpečit a tak dále, aby měla aspoň základní předpoklady se nějak zdravě vyvíjet, a tím pádem by třeba nemuselo docházet až k takovým velkým násilným činům. Samozřejmě lidi jsou různí, mají různé povahy, mají také nějaké genetické základy, ale tou výchovou a pomocí té rodině by se vlastně dalo různým věcem předejít.
Jenom na okraj k těm OSPODům, protože mám zkušenosti jako pracovnice dobrovolnice v rodinách, tak jsem pár rodin takhle navštěvovala. A jako dobrovolnice jsem měla jenom tu možnost, abych stmelila práci v rodině, to znamená, aby se maminka mohla věnovat tomu dítěti, aby se naučila, co s tím dítětem dělat, jak spravovat rodinu a tak dále. Ale ty podmínky v té domácnosti byly hrozné. Teď naposledy jsem byla třeba v rodině, kde měli jako že kotel a topení, ale to topení bylo ledové, kotel nefungoval a byla zima minus 10 stupňů. Maminka říkala, že až přijde přítel, tak zatopí. Ale byla jsem tam několikrát a nikdy se tam netopilo. Děti měly hlad, byly jenom v nějakých krátkých kalhotkách a tričku. Byla tam zima. Já jsem tam seděla v bundě. Takže je potřeba zapojit všecky orgány, které by mohly pomoci té rodině, aby to opravdu k něčemu lepší spělo. A určitě tam chodil OSPOD. Věděl o tom, protože OSPOD vlastně doporučuje tyto rodiny k nám jako dobrovolnicím. A nechápu, proč třeba nechal tu rodinu v takových neskutečných podmínkách. To jenom na okraj.
Poslankyně Eva Matyášová: Prosím, paní Freyová.
Paní Kamila Olivová Freyová: Jenom jsem chtěla upřesnit na základě této diskuse, my jsme vlastně chtěli poukázat na to… Takhle: nechceme, aby došlo k diskusi nad tím, že by se nějakým způsobem zpřísňovala juvenilní justice a došli jsme k té situaci, která třeba vládne v Norsku, kdy jsou děti odebírány z rodin zřejmě naprosto neoprávněně. Takže tohle určitě není cílem této petice a určitě není naším cílem, abychom otevřeli takovouto diskusi, ale spíš abychom se prostě mohli začít třeba bavit o tom, jakým způsobem zlepšit právě práci OSPODů na úrovni možná ne ani jakoby zákonné, právní, ale na úrovni lidské, protože někdy si myslím, že ty zákony třeba i limitují ty pracovníky OSPODů. Já úplně nevím, jak to všechno funguje, protože jsem se s tímhle tím nikdy nesetkala. Já jsem se nikdy s týraným dítětem nesetkala ve své sociální skupině. Nebo nevím o tom a možná bych to ani neviděla. Tak to bychom určitě nechtěly.
Nicméně se domníváme, že prostě by mělo dojít k nějakému zpřísnění nebo represi v případě, kdy už se ty případy stanou. A jak tady zmínila paní poslankyně Pastuchová, myslím, že mluvila o případu z Kmetiněvsi, nebo Kmetiněves, ale byl to ten případ, kdy vlastně po dvou nebo třech letech odešel ten dospělý člověk z psychiatrické léčebny a teď prostě žije mezi lidmi. Nikdo neví… A tak dále, a tak dále. Takže si myslíme, že ty tresty prostě nejsou dostatečné. A ty tresty, co jsme byli schopni pozjišťovat z veřejných zdrojů, tak se pohybují v řádech 10 až 15 let odnětí svobody za vraždy nebo za zabití dětí. Takhle zhruba se to pohybuje.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuju. Ale tam je možný i výjimečný trest. Takže to je asi i otázka soudcovská. To my tady nevyřešíme. A o slovo se hlásil pan Vaňásek.
Pan Jiří Vaňásek (MPSV): Děkuji. Já jenom možná krátký komentář k tomu, co tady zaznělo. Samozřejmě jsme připraveni jakkoli diskutovat o zlepšení práce OSPODu, tomu se vůbec nebráníme. Na druhou stranu bych byl hrozně rád, aby to nezůstalo jenom u těch OSPODů. A říkám to zcela záměrně. Mě mrzí ten případ, který jste tady, paní poslankyně, říkala. Samozřejmě je to případ, ke kterému by dojít nemělo a mělo by se to řešit. Na druhou stranu je celá řada případů, které tady nebudeme zmiňovat, kdy se to povedlo a kdy se ten OSPOD zachoval dobře. Jen bych se chtěl trošku zastat těch kolegů a kolegyň, kteří tam pracují. Oni to opravdu nemají jednoduché a jejich práce je velmi složitá.
Ale myslím si, že je to o vzájemné spolupráci nás všech. Je to o tom, že můžeme sebelépe nastavit legislativu pro OSPOD, můžeme sebelépe nastavit metodické vedení, ale pokud se nedostaneme k té informaci včas, a připusťme, že OSPOD se nedokáže ke všem informacím dostat včas, tak všechna tato opatření nebudou efektivní. A to je to, o co nám jde. To je o té prevenci, o té spolupráci nás všech. Pokud bychom se měli bavit o OSPODu, ano, jsme na to připraveni a nebráníme se tomu, vždycky je co zlepšovat, ale nemyslím si, že to jakkoli systémově vyřešíme.
Poslankyně Eva Matyášová: Samozřejmě já nejsem vůbec proti OSPODům, ale jsou i takové případy. A určitě hraje velkou roli lid, jak člověk přistupuje ke své profesi, ke své věci. A z Ministerstva spravedlnosti ještě.
Pan Jakub Stejskal, Ministerstvo spravedlnosti: Pardon. Jenom jestli jsem správně rozuměl, tady byl zmíněn příklad, kdy člověk byl propuštěn po dvou letech z psychiatrické léčebny a pak páchal další trestnou činnost, tak jenom musím upozornit na to, že takový člověk patrně nebyl trestně odpovědný, protože jinak by seděl ve vězení, což znamená, že pokud bychom zvýšili trestní sazby, tak na tyto – oni to ani nejsou pachatelé, protože nejsou trestně odpovědní – tak těch by se to ani nijak nedotklo. Prostě člověk, který nedokáže rozpoznat nebezpečnost svého jednání nebo ovládnout se, není trestně odpovědný. A v takovém případě zvýšení trestních sazeb na ně nedolehne. Takže pak je to otázka psychiatrické péče a podobně, ale ne úplně trestního práva. Jenom dovětek.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuju. Ještě bych prosila pana Vaňka z Fondu ohrožených dětí.
Pan Jan Vaněk: Dobrý den. Chtěl bych poděkovat za slovo. Musím říct, že těch případů bohužel přibývá. To jsme teď samozřejmě asi i v mediálním prostoru zaregistrovali. A souhlasím s tím, že OSPODy to mají velmi těžké, což nechci být obhájce, protože si myslím, že tu situaci mají opravdu těžkou. A na druhou stranu vždycky je to o těch lidech, kteří tam pracují, protože sebelepší systém, ať se budeme snažit jakkoli, tak je tam ten člověk, který o tom rozhoduje.
Konkrétní případ – zase… samozřejmě jde o konkrétní případ, ale v pátek odpoledne mi volala maminka, nebo jedna nějaká paní, že vedle neustále brečí dítě. Když jsem se té paní dotazoval, jestli kontaktovala OSPOD a tu situaci nějakým způsobem řešili, tak mi odpověděla ano, a paní řekla, že to bude řešit v pondělí. Samozřejmě je to konkrétní případ, jeden z mnoha. Ale je to o tom přístupu, že opravdu do pondělí, pokud to dítě je nějakým způsobem týráno, tak třeba do pondělí už taky nepřežije. Takže je to neustále o té prevenci, neustále o tom mluvit. Je to i o tom, což si myslím já osobně, že ten problém je samozřejmě daleko hlubší, a to je i o vnímání fungování té dané rodiny v tom smyslu, že dneska máme rodinu, která týrá, ty děti dospějí a týrají pak další svoje děti. A to je obrovský problém. A tím bychom se měli čím dál víc zabývat, protože to roste geometrickou řadou. A pro mě představa, pokud rodič selže, jeho děti skončí třeba v nějakém zařízení, a mají zase své děti a ty děti jdou třeba do pěstounské péče těch prarodičů, tak si myslím, že tím bychom se měli taky nějakým způsobem zabývat, protože těch případů je strašně moc. A opravdu to geometrickou řadou narůstá. V těchhle těch případech bychom tomu měli věnovat daleko více pozornosti.
A pak si myslím, že by do budoucna stálo za to diskutovat o tom i v paragrafu ohledně zákona o sociálně-právní ochraně dětí, co je zájem a blaho dítěte. Ale to je trošku mimo. Ale to je taky vždycky takové diskutabilní, když se s tím v tom terénu nějakým způsobem setkáváme. A je to opravdu o tom nastavení systému. Nechci tady říkat konkrétní případy, ale mohl bych tady samozřejmě taky vyprávět z Klokánku nějaké věci, které mně přijdou absurdní v tom systému, že místo toho, abychom se snažili zachránit dítě, tak řešíme nějakou formální věc. Ale myslím si, že je důležitější zachránit to dítě a pak pojďme řešit něco dalšího. Děkuju.
Poslankyně Eva Matyášová: Taky děkuji. Paní poslankyně Pastuchová.
Poslankyně Jana Pastuchová: Měla bych jeden konkrétní návrh vlastně k oběma ministerstvům, protože jsme o tom mluvili úplně v jiném smyslu, ale prostě spustit nějakou osvětu. My poslanci to můžeme říkat, ale vy to umíte, tak jako třeba přechodní pěstouni, osvěta, sousedi, všímat si… viz a myslím si, že tenhle příklad je už tak medializovaný, že i tohle se… vzpomeňte si na případ, dívejte se kolem sebe, buďte všímaví… A fakt to dávat těm lidem, protože oni se na to dívají. A já říkám, prostě než na prací prášky, reklamy na vložky, nebo já nevím na co všechno, tak mně jako záchranáři se třeba strašně líbí, že televize Prima ukazuje, jak se resuscituje, nebo co to je epileptický záchvat a jak se máme zachovat. Tohle jsou reklamy, které bychom měli těm lidem dávat. Já vím, že mají peníze z těch… od těch… Ale tohle bych já jako konkrétní návrh vám, protože se to týká obou ministerstev, dala jako podnět.
Poslankyně Eva Matyášová: Prosím.
Řečník (Vaňásek?): Děkuju za to. Určitě si myslím, že to je věc, která je potřebná. A podíváme se na to, abychom pokud možno co nejrychleji tyto věci dali na stůl a byli jsme schopni to zrealizovat, protože to je to nejmenší, co pro to my můžeme v tuto chvíli udělat. Samozřejmě nejsme tady s kolegyní připraveni reagovat na konkrétní pochybení nebo možná pochybení – nepochybení OSPODu, do té debaty bych se nechtěl pouštět, ale budeme rádi, když nám to třeba zašlete, my se na to podíváme, můžeme to prověřit. Ale předpokládám, že ten případ dopadl dobře, že se třeba zavolala Policie České republiky, když už tedy OSPOD údajně selhal a neudělal to tak, jak měl, a toto prověřovat, protože to je ten orgán, který může z mého pohledu aktuálně zasáhnout asi nejúčinněji v tom daném okamžiku.
Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Prosím.
Řečnice: I by to tak mělo být, že opravdu zasahuje policie a policie pak má pohotovostní telefony na OSPOD v případě, že se opravdu prokáže, že dochází k týrání, zanedbání, zneužívání toho dítěte, a policie pak volá OSPODu. Takže tohle je ten správný… OSPOD jakoby není na to, aby vyjížděl na telefonáty občanů. Mezitím je ještě prvek policie, která to pak přehodnotí a vyhodnotí.
Poslankyně Eva Matyášová: Prosím.
Řečník: Jenom chci říct, určitě s vámi souhlasím. Spíš jde o to, že já si nějakým způsobem poradím, protože jsem z oboru. Ale pokud to je nějaký člověk, soused, tak si příště řekne, tak já se na to vykašlu, oni stejně nepřijedou, tak co já se do toho budu motat.
Řečnice: Jenom bych chtěla ještě doplnit paní kolegyni. Trošku jste mi to vzala z myšlenky. Myslím si, že by opravdu bylo dobré udělat nějaký spot do televize, kde by bylo jednak to, jak se zachovat, když slyším, že venku nebo v sousedství brečí dítě, jak se zachovat, co udělat jako první. A pak by bylo taky dobré ukázat případy, kdy se to povedlo, aby ti lidé měli tu myšlenku, ano, já pomůžu a bude to fajn. Čili něco takového by bylo určitě dobré dát do televize, protože na tu lidi koukají asi nejvíc.
Poslankyně Eva Matyášová: Prosím další dotazy. Pane poslanče? Takže jestli vám jako petentům tato rozprava stačí… Nebo máte ještě něco na srdci, co bychom tady měli říct?
Řečnice: Myslím si, že nám to stačí, ale byli bychom rádi, kdyby ten výstup z tohoto jednání nebo veřejného slyšení byl ten, že vlastně třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí se zamyslí nad tím, jak by bylo možné provádět tu osvětu a aby to prostě nešlo do ztracena, abychom se někam posunuli. Takhle bych to viděla.
Poslankyně Eva Matyášová: Dobře. Takže si myslím, že můžu tento bod ukončit tím, že můžeme přislíbit petentům, že budeme určitě spolupracovat jak na poslanecké úrovni, tak na úrovni ministerstev a budeme se snažit, aby se to pohnulo k něčemu dobrému a aby se už takové případy neobjevovaly, nebo aspoň v co nejmenší míře, a byly potrestány. Takže děkuji.
Poslanec František Elfmark: Já děkuju kolegyni Matyášové za vedení veřejného slyšení a oficiálně bych tímto ukončil 21. schůzi petičního výboru a děkuji všem za návštěvu.
(Jednání výboru bylo ukončeno v 17:10 hod.)
František PETRTÝL v.r. Helena VÁLKOVÁ v.r.
ověřovatel výboru předsedkyně výboru
Zapsala: D. Křičková
Za správnost: Mgr. O. Jirků, tajemnice výboru
