36
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
z 22. schůze
petičního výboru,
která se konala dne 3. září 2019
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1,
zasedací místnost č. A106 (1. patro)
Přítomni: posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal
Omluveni: posl. A. Gajdůšková, L. Okleštěk, P. Vrána
Návrh programu:
14:00 hodin 1) Schválení programu 22. schůze petičního výboru
14:05 hodin
2) Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v období
od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
3) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
4) Informace předsedkyně podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě
5) Informace k zahraniční cestě do Řecka
6) Sdělení předsedkyně a různé
7) Návrh termínu a programu příští schůze
15:00 hodin
8) Veřejné slyšení k „Petici za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků
bytových jednotek“ (č. 8/P/2019) Zpravodaj: poslanec S. Blaha
(Jednání výboru bylo zahájeno ve 14:00 hod.)
K bodu 1)
Schválení programu 22. schůze
Předsedkyně petičního výboru H. Válková zahájila schůzi výboru ve 14:00 hodin podle navržené pozvánky, která byla rozeslána dne 16. srpna 2019 e-mailem. Uvítala přítomné poslankyně a poslance a přečetla omluvy. Zahájení schůze se zúčastnilo 13 členů, a tudíž byl výbor
usnášeníschopný. Po dohodě s přítomnými poslanci oznámila, že ověřovatelkou dnešní schůze byla stanovena poslankyně Andrea Brzobohatá. Přítomní členové přijali (hlasování: 13 - 0 - 0) program 22. schůze petičního výboru usnesením výboru č. 118 v tomto znění:
Petiční výbor
s c h v a l u j e následující program 22. schůze:
14:00 hodin 1) Schválení programu 22. schůze petičního výboru
14:05 hodin
2) Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v období
od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
3) Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
4) Informace předsedkyně podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě
5) Informace k zahraniční cestě do Řecka
6) Sdělení předsedkyně a různé
7) Návrh termínu a programu příští schůze
15:00 hodin
8) Veřejné slyšení k „Petici za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků
bytových jednotek“ (č. 8/P/2019) Zpravodaj: poslanec S. Blaha
1. hlasování - 13 pro (M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark,
J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl, L. Španěl,
H. Válková a T. Vymazal)
K bodu 2)
Zpráva o peticích přijatých Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR
v období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019
Předsedkyně petičního výboru H. Válková sdělila přítomným členům, že všichni mají zprávu o peticích za 1. pololetí 2019 ve svých podkladových materiálech v listinné podobě a také ji všichni obdrželi e-mailem. Mohou vznášet připomínky či různá doplnění, neboť usnesení k pololetní zprávě se bude přijímat až na příštím jednání petičního výboru.
K bodu 3)
Informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice
Od minulé schůze petičního výboru byly přijaty tři nové petice. Nejprve dostali slovo zpravodajové petic č. 5/P/2019 (poslanec L. Španěl) a č. 9/P/2019 (poslankyně M. Balaštíková). K nově přijatým peticím byli určeni zpravodajové a po krátké diskusi přijal (hlasování: 14 - 0 - 0) petiční výbor usnesení č. 119 následujícího znění:
Petiční výbor
po vyslechnutí informací zpravodajů o stavu přidělených petic
I. bere na vědomí zpravodajské zprávy o vyřízení následujících petic:
· č. 5/P/2019 „Petice za systémové řešení problematiky tzv. šmejdů“
(1 podpis, zpravodaj L. Španěl);
· č. 9/P/2019 „Petice za nediskriminační navýšení rodičovského příspěvku
(1 podpis originál + 226 elektronických, zpravodajka M. Balaštíková);
II. určuje zpravodajem k peticím
· č. 10/P/2019 „Petice za podpůrná opatření handicapovaným dětem bez ohledu
na typ školského zařízení, kde se vzdělávají“ (8 356 podpisů)
- poslankyni Andreu Brzobohatou;
· č. 11/P/2019 „Petice za záchranu domácí zdravotní péče DOMA JE DOMA“
(36 261 podpisů)
- poslankyni E. Matyášovou;
· č. 12/P/2019 „Petice za vybudování pobytového a rehabilitačního zařízení
pro nemocné roztroušenou mozkomíšní sklerózou“
- poslance P. Bělobrádka.
2. hlasování - 14 pro (M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal)
V rámci tohoto bodu také předsedkyně petičního výboru H. Válková informovala o podání z 15. července 2019 od pana Libora Macháčka s žádostí o pomoc v odporu občanů plzeňského městského obvodu Plzeň 3 proti plánované stavbě „Výrobny betonových dílců a směsí Berger Beton, závod Litice“. Sekretariát petičního výboru v mezidobí zjistil, že uvedené podání bylo formou petice předáno k vyřízení zastupitelstvu tohoto městského obvodu, který se jí bude zabývat, nebo se jí již dokonce nyní zabývá. Předsedkyně výboru proto odepíše pisateli, aby po vyřešení tohoto problému o výsledku petiční výbor PSP informoval.
K bodu 4)
Informace předsedkyně podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě
Předsedkyně podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě E. Matyášová seznámila přítomné členy výboru s činností za první pololetí roku 2019. Informovala o návštěvách ve věznicích, o korespondenci s vězni a zdůraznila, že podněty z návštěv a z dopisů jsou posílány k využití ředitelům věznic a generálnímu ředitelství Vězeňské služby ČR. Pro další období se plánují návštěvy psychiatrických ústavů či domovů pro seniory. H. Válková jakožto členka tohoto podvýboru zprávu předsedkyně podvýboru E. Matyášové doplnila sdělením, že se členové výboru mohou kdykoliv seznámit se zprávami z uskutečněných návštěv věznic. V uvedeném období členové podvýboru navštívili věznice: Horní Slavkov, Bělušice, Pankrác a Valdice.
V diskusi vystoupil náměstek ministryně spravedlnosti J. Tejc, který má oblast vězeňství ve své působnosti, náměstek generálního ředitele Vězeňské služby S. Michailidis, poslanec F. Petrtýl a poslankyně H. Válková. Diskutovalo se o dlouhodobém nedostatku psychiatrů i praktických lékařů ve věznicích, o nedostatečné výživové hodnotě vězeňské stravy a o nutnosti změn trestní politiky - bylo by vhodné více využívat náramky (např. při uvolňování vězňů na víkendové návštěvy svých domovů) a častěji by se také mělo přistupovat k podmíněnému propuštění. To je nicméně v kompetenci soudů. Na změně této trestní politiky by se měli podílet i státní zástupci.
Přítomní členové petičního výboru přijali (hlasování: 14 - 0 - 0) následující usnesení č. 120, které navrhla předsedkyně výboru H. Válková:
Petiční výbor
po vyslechnutí informace předsedkyně podvýboru pro ochranu práv osob omezených na svobodě Evy Matyášové a po rozpravě
b e r e n a v ě d o m í informaci podvýboru o stavu a situaci v oblasti vězeňství a
u k l á d a m u , aby průběžně situaci v oblasti vězeňství sledoval
a podával o ni petičnímu výboru informace.
3. hlasování - 14 pro (M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal)
K bodu 5)
Informace k zahraniční cestě do Řecka
V rámci tohoto bodu předsedkyně výboru H. Válková uvedla, že o poznatky z této zahraniční cesty projevil zájem i místopředseda Poslanecké sněmovny V. Filip a také někteří členové vlády.
Petiční výbor přijal (hlasování: 14 - 0 - 0) usnesení č. 121 v tomto znění:
Petiční výbor
I. s c h v a l u j e delegaci poslanců petičního výboru ve složení: H. Válková (vedoucí delegace), F. Elfmark, E. Matyášová a L. Luzar (náhradnice A. Brzobohatá) na služební cestu do Řecka v termínu od 7. do 13. října 2019;
II. p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby toto usnesení předala předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR;
III. d o p o r u č u j e organizačnímu výboru vyslovit s touto zahraniční pracovní cestou souhlas s tím, že náklady spojené s cestou hradí Poslanecká sněmovna;
IV. p o v ě ř u j e vedoucí delegace H. Válkovou dalším jednáním týkajícím se výše uvedené zahraniční cesty.
4. hlasování - 14 pro (M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal)
K bodu 6)
Sdělení předsedkyně a různé
V rámci tohoto bodu informovala předsedkyně výboru o tom, že se na sekretariát opakovaně obrací paní V. Sunová s žádostí o projednání „Petice za ukončení genocidy praktikujících metody Falun Gong páchané čínským režimem“. Přiložila ale pouze prázdný podpisový arch s tím, že podepsané archy jsou v Senátu. Senát se uvedenou peticí zabýval na veřejném slyšení dne 20. března 2019 a přijal usnesení č. 131. Podpisové archy této petice jsou nyní uloženy v senátním archivu.
Již v loňském roce (dne 20. června 2018) petiční výbor uspořádal k tomuto tématu „Kulatý stůl“ za účasti představitelů českých organizací, které nesouhlasí s postupem Číny vůči hnutí Falun Gong, a některých zahraničních hostů, včetně autora knihy „Masové vraždy, odebírání orgánů a čínské řešení problému s disidenty“ pana E. Gutmanna. Pokud by se měl petiční výbor opět tímto problémem zabývat, musely by být dodány archy s podpisy, nikoliv pouze vzor podpisového archu bez podpisů. V tomto smyslu byla také paní V. Sunová vyrozuměna s tím, že předsedkyně petičního výboru je ochotná se s ní setkat a osobně jí situaci objasnit.
K bodu 7)
Návrh termínu a programu příští schůze
Členové petičního výboru pověřili (hlasování: 14 - 0 - 0) předsedkyni H. Válkovou návrhem termínu a programu příštího jednání usnesením č. 122 následujícího znění:
Petiční výbor
p o v ě ř u j e předsedkyni petičního výboru H. Válkovou
návrhem termínu a programu příští schůze.
4. hlasování - 14 pro (M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl,
L. Španěl, H. Válková a T. Vymazal)
K bodu 8)
Veřejné slyšení k „Petici za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků
bytových jednotek“ (č. 8/P/2019)
Z veřejného slyšení byl vyhotoven následující doslovný přepis jednání:
Poslankyně Helena Válková: S malou omluvou za krátké zpoždění zahajuji veřejné slyšení k petici číslo 8/2019 Za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků bytových jednotek. Pro informaci petentům: Vše se nehrává. Když budete mluvit, zmáčkněte tlačítko, které se rozsvítí červeně. Kdokoli z veřejnosti si může nahrávku pustit. Myslím, že se tak stane v řadě případů, protože můžu potvrdit, že zájem o toto veřejné slyšení je relativně velký, i když teď se zdá, že tady mnoho přítomných kromě petentů a členů petičního výboru není. Určitě poslankyně a poslanci o tom vědí a řada z nich se s tím seznámí prostřednictvím právě nahrávek. A s ohledem na to, že legislativní proces je v běhu, tak toto veřejné slyšení ho může významným způsobem ovlivnit. To říkám v úvodu. Protože ne každé veřejné slyšení má nebo může mít tento dopad. Jinak zde vítám zástupce petentů, kteří dostanou hned slovo. Ten průběh, který není sešněrovaný procesními pravidly a nemusí být vždycky úplně stejný, ale který se nám osvědčuje, je, že samozřejmě dám nejdříve slovo zpravodaji za petiční výbor panu poslanci Blahovi, který nás seznámí se svojí zpravodajskou zprávou, aby uvedl pro ostatní, o co jde a svým způsobem i vyjádřil ne názor, ale argumenty, které on jako zpravodaj jako člen petičního výboru považuje za významné.
Pak dám samozřejmě slovo zástupcům petentů, kteří se přihlásili do diskuse jako úvodní tři, tzn. pan inženýr Jan Vysloužil, paní magistra Kateřina Horáková a pan magistr Martin Kroh. Pak vystoupí zástupci resortů. Za Ministerstvo spravedlnosti jsme pozvali pana magistra Sosnu. Za Ministerstvo pro místní rozvoj je tady více hostů a bude záležet, zda vystoupí, samozřejmě asi pan náměstek ministra Koppitz, ředitel odboru bytové politiky atd. A samozřejmě, to ne sice nejdůležitější, ale řekněme časově velmi může být obsáhlé, jsou diskusní vystoupení všech přítomných, kteří se přihlásí zvednutím ruky, já je uvidím a budeme jim dávat slovo.
Pak ukončíme diskusi. Myslím si, že to není prioritně veřejné slyšení, které by muselo nutně směřovat k nějakému usnesení. Uvidíme. Důležité hlavně je, aby odezněly ty nejdůležitější argumenty.
Takový bude průběh. Předpokládám, že nám bude stačit časová dotace dvě hodiny, uvidíme. A já předávám nyní slovo panu zpravodaji panu poslanci Blahovi. Pane zpravodaji, prosím, seznamte nás všechny s vaší zprávou.
Poslanec Stanislav Blaha: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vážení hosté, dovolte mi vyjádřit se k petici č. 8, které jsem zpravodajem. Předně bych chtěl upozornit na to, že tuto petici podepsalo celkem 48 468 petentů, což je už samo o sobě úctyhodné číslo a logicky se tedy setkáváme dnes při veřejném slyšení.
Petenti především reagují na problematiku novelizace znění § 748 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, týkající se úpravy vypořádacího podílu člena bytového družstva. Novelizace znění tohoto zákona je součástí sněmovního tisku 207. Princip navrhované úpravy vypořádacího podílu člena bytového družstva je následující: Dosud platilo, že vypořádací podíl nesměl být nižší, než kolik činí celková částka splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu. A pokud stanovy neurčily jinak, byl vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu.
Novelizace nyní de facto přináší do tohoto uspořádání systém tržního ocenění. Již neplatí, že vypořádací podíl nesmí být nižší než celková částka splněné vkladové povinnosti člena, ale musí obecněji odpovídat tzv. spravedlivému uspořádání vztahů mezi členem a bytovým družstvem. A dále stále platí, že jestli neurčí stanovy jinak, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu. Pokud se reálná hodnota družstevního podílu ceny bytu či nemovitosti významně liší od výše splněného členského vkladu, musí se při vypořádacím podílu přihlédnout k reálné hodnotě. Znamená to tedy, že cena vypořádacího podílu může být významně vyšší, než odpovídá členskému vkladu, ale také významně nižší v závislosti na vývoji cen nemovitostí.
Z těchto skutečností pramení námitky petentů. Ti konkrétně namítají, že při současném trendu růstu cen bytů bude ve většině případů vypořádací podíl vyšší než hodnota členského vkladu. Hrozí tak riziko, že bytové družstvo nezíská včas a v potřebné výši peněžní prostředky z nového členského vkladu na vypořádání vypořádacího podílu dosavadního člena. Přičemž náklady vzniklé z vypořádání bývalého člena nelze uhradit z příjmu z nájemného z družstevních bytů. To řeší § 744 zákona o obchodních korporacích.
Náklad z vypořádání je podle všeho daňově neuznatelným nákladem. Hrozí ztráta z hospodaření, což může negativně ovlivnit chování obchodních partnerů vůči bytovému družstvu, což může mít za následek zvýšení pojistného na pojištění majetku, horší postavení při získávání úvěru či dotace, anebo při výběru dodavatele.
Zásadním problémem je dle petentů – mj. se dále zabývají i případnou možností obnovení členství bývalého člena družstva ve vztahu k novému členu - vypořádání ztráty. Fondy nerozdělených zisků minulých let či jiné fondy mají vzhledem k nepodnikatelskému charakteru bytového družstva malé zdroje a uhrazovací povinnost členů je omezená. Maximálně trojnásobek základního členského vkladu zakotvený ve stanovách a schválený nejvyšším orgánem. Navíc nelze očekávat, že se ostatní zavážou k úhradě ztráty z vypořádání jiného člena.
Jako optimální řešení se petentům jeví použití dalšího členského vkladu vloženého novým členem, kterému bude uvolněný byt pronajat. Petenti chtějí mít jistotu, že je takový postup v souladu se zákonem o obchodních korporacích a lze jej uplatnit i bez souhlasu člena.
Další problém podle petentů hrozí, pokud se obnoví členství původního člena. To může být pravomocným zastavením výkonu exekuce člena z jiných důvodů než kvůli splněnému rozvrhovému usnesení nebo kvůli nedostatečnosti majetku. V případě obnovení členství je původní člen povinen vypořádací podíl vrátit, ale zákon neřeší, jak postupovat, pokud již dojde ke vzniku členství jiné osoby spojenému s nájmem tohoto družstevního bytu.
Petenti navrhují před případnou změnou úpravy vypořádacího podílu vypořádací podíl důkladně prověřit dopady na hospodaření bytového družstva, a zda nebudou ohrožena některá malá bytová družstva. Dále pak majetková práva a postavení členů bytového družstva. Za další otázku daní a účetnictví viz dotaz na Ministerstvo financí.
Petičnímu výboru jako zpravodaj této petice doporučuji doručit petentům následující stanovisko: Zájem majitelů družstevního podílu na prodeji svého podílu za odpovídající cenu, tj. za tržní cenu, je zcela pochopitelný. V této věci rozhodl loni 29. 3. v otázce určení výše vypořádacího podílu v bytovém družstvu i Nejvyšší soud. Ve svém rozhodnutí uvedl, že výsledná výše vypořádacího podílu při zániku členství v bytovém družstvu má odpovídat požadavku poctivosti. Má se přitom přihlížet k aktuální tržní hodnotě členského podílu s ohledem na ceny, za něž jsou v téže lokalitě převáděny bytové jednotky, které svými vlastnostmi odpovídají pronajímanému družstevnímu bytu. Je zjevné, že výplata vypořádacího podílu člena družstva hluboko pod tržní cenou není poctivá. Člen družstva si zaslouží takový vypořádací podíl, který odpovídá běžným cenám v místě obvyklým.
Nicméně pokud členovi družstva zanikne družstevní podíl např. vyloučením a má tedy právo na spravedlivý vypořádací podíl, musí být bytovému družstvu umožněno vypořádací podíl vyplatit, aniž by se dostalo do finančních, nebo dokonce existenčních problémů. Výplata vypořádacího podílu by logicky měla probíhat z nového členského vkladu, který vloží nabyvatel zmíněnému družstevnímu podílu. Vzhledem k tomu, že se při výplatě vypořádacího podílu přihlíží k tržní ceně, mělo by se i při získání nového družstevního podílu přihlížet k tržní ceně. Nedávalo by přece smysl, aby se při výplatě dosavadního člena prodejem brala v úvahu reálná hodnota podílu, ale při nabývání, tzn. při koupi novým podílníkem nikoliv.
Také petenti jako nejlepší řešení této situace spatřují úhradu vypořádacího podílu dalším členským vkladem vloženým novým členem. Nový majitel družstevního podílu by tak nad rámec základního vkladu vyplatil stávajícího majitele. Výše tzv. dalšího členského vkladu plus základního vkladu nového člena by přibližně odpovídala obvyklé tržní ceně daného bytu v konkrétní oblasti. Podle všeho by ale s tím musel nový člen souhlasit, jak říká § 563 zákona o obchodních korporacích, určí-li tak stanovy, může se člen podílet na základním kapitálu jedním nebo více dalšími členskými vklady. Výše dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá.
Petenti nastiňují i možnost, že by reálná hodnota, tzn. tržní cena, byla nižší než souhrn členských vkladů. V tom případě by se tedy postupovalo obdobně s tím rozdílem, že vypořádací podíl by byl nižší.
Další problém se týká tzv. obnoveného členství. Pokud se obnoví členství původního člena, § 627 zákona o obchodních korporacích, legislativa neřeší, jak postupovat, pokud již dojde ke vzniku členství jiných osob spojeného s nájmem předmětného bytu. Pokud je podle § 627 zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než vydražením majetku nebo tím, že jeho majetek je nedostatečný, bylo by spravedlivé, aby měl původní majitel nárok na dosavadní družstevní podíl, tzn. na byt.
Zákonodárci by ale také měli upravit, jak postupovat vůči novému majiteli, který se musí v takovém případě svého nově získaného družstevního podílu, tedy bytu, vzdát. Petenti mj. namítají, že v § 749 zákona o obchodních korporacích je příliš krátká splatnost vypořádacího podílu, a to do šesti měsíců ode dne vyklizení družstevního bytu anebo uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu. Podle petentů by měl být počátek této lhůty vázán i na pravomocné skončení soudního řízení o určení platnosti vyloučení, protože do této doby nemůže bytové družstvo členství novému zájemci nabízet. Tento požadavek se zdá jako rozumný.
Tolik má zpráva. Já samozřejmě předpokládám, že tady ze strany petentů zazní argumenty pro podporu jejich petice. A již teď avizuji, že nebudu navrhovat žádné usnesení petičního výboru, ale předpokládám, že všechny argumenty, které tady zazní, by měli mít k dispozici poslanci při schvalování této novely.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji za velmi zevrubnou zprávu, která myslím, že odhalila i řadu věcí, o kterých by se tady jinak diskutovalo. Myslím v tom smyslu i stanoviska a postoje, které tady zřejmě ještě odezní od některých z nás. A jenom doplňuji tu poslední větu, že samozřejmě v rámci svých poslaneckých klubů potom budeme výsledky té diskuse, která tady teď v rámci veřejného slyšení zazní, dále tlumočit. A já bych nyní poprosila, aby se ujal za petenty slova pan inženýr Jan Vysloužil, předseda SČMBD.
Pan Jan Vysloužil: Vážená paní předsedkyně, já jenom s dovolením bych požádal, aby reagoval na tento úvod kolega magistr Martin Kroh a pak bych já věnoval úvodnímu svému vystoupení.
Poslankyně Helena Válková: Samozřejmě, vy tři si už předávejte slovo, jak budete považovat za nejlepší a vhodné.
Pan Martin Kroh: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že nebudeme společně zakrývat za stranu petentů jisté překvapení nad tím, že petice původně vámi zmíněný bod, pane zpravodaji, neobsahovala. My jsme se naopak věnovali problémům, které souvisí s užíváním bytových domů, s postavením společenství vlastníků jednotek a bytových družstev při ochraně práv většiny nebo zájmů většiny na řádném užívání domu. Tedy v petici jsme zmiňovali problémy, ve kterých se teď nachází spousta bytových domů stran dlužníků a vymáhání pohledávek, stran zneužívání sociálních dávek k podpoře bydlení. A pokud si dobře vzpomínám na ten třetí bod, tak to bylo užívání společných částí domů, resp. jejich poškozování a postup proti těm, kteří ta společná pravidla nejsou s to dodržovat.
Musím přiznat, že petici jsme připravovali na jaře a řekněme, že její průběh a projednávání nyní zasáhla nejenom personální změna na samotném Ministerstvu spravedlnosti, ale hlavně potom řekněme letní hektický průběh úpravy nebo přípravy novely bytových družstev, který na rozdíl od této normy zasahuje bytová družstva způsobem, který jsem si dovolil parafrázovat: Není to o tom, že bytovým družstvům ostříháme vlasy – je to o tom, že mu operujeme srdce. A to je právě ten vypořádací podíl a k tomu přiznávám, že jsme mínili vést diskusi. Tuším, že ty diskuse jsou naplánovány na příští a další týdny, a to především se zástupci obou ministerstev, protože neskrývám, že byť to bylo v létě, tak se těch jednání uskutečnilo plno. Bohužel na naší straně jsme opakovaně zdůrazňovali, že ne všechna ta jednání jsme schopni důkladně analyzovat, a to vůbec nehovořím o tom, že by to snad na naší straně projednávala širší členská základna.
Pokud tedy máme hovořit o tom množství 48 tisíc podpisů, pak prosím vězte, byly podepsány pod problémy, které se jmenují dluhy ve společenství vlastníků a bytových družstev, které se jmenují zneužívání dávek k bydlení a které se jmenují řekněme vypořádání těch, kteří nejsou s to respektovat společná pravidla v domě.
Teď jsem možná velmi kulantně naznačil, o čem je momentálně jádro našeho nedorozumění, leč díky tomu létu jsme samozřejmě připraveni, v případě, že o to bude zájem, diskutovat na téma vypořádacího podílu resp. novely zákona o obchodních korporacích. A když už mám to slovo, ještě snad jednu poznámku. My jsme tady myslím s paní kolegyní nejméně byli přítomni diskuse v Poslanecké sněmovně na téma dluhy ve společenství vlastníků jednotek. Konalo se to někdy na jaře. A byly to zástupkyně z obcí, konkrétně Jirkova a Litvínova, které až velmi emotivně líčily, jaké mají patálie s bytovými domy a s užíváním společných prostor, resp. jejich neužíváním, protože se dotyční vlastníci odstěhovali neznámo kam do končin, které ani nejsou s to vypátrat. Ty domy dnes zejí prázdnotou a v těch městech nejen, že jsou předmětem kriminální činnosti, ale jsou především obrovskou ostudou i těch zmíněných měst.
Musím říci, že by bylo asi namístě, teď jsem trochu rozpolcen, už asi přestanu mluvit, protože my bychom tady teď vyprávěli o tom, že jsme byli připraveni tomu podat pomocnou ruku, já jsem to zmiňoval i při tom jednání Poslanecké sněmovny, že v tomto směru máme s obcemi vlastně stejný zájem. I my chceme, nebo naši klienti chtějí, aby ty domy byly užívány řádně, aby bylo možné vymoci řádné užívání společných částí domů a řádné plnění povinností vlastníků jednotek a členů družstva.
Tak teď, paní předsedkyně, ponechám na vás, jak uvážíte vést další debatu. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já vycházím z toho, co nám bylo doručeno a čeho se týkalo asi 48 tisíc podpisů. A ta petice, která mně byla sekretariátem předložena, tak ta se přesně týká toho, o čem hovořil pan zpravodaj. Takže bych v tomto případě doporučovala se držet – takto: Vy jako petenti samozřejmě můžete do svého vystoupení zakomponovat všechno to, co byste chtěli, abychom vyslechli. Čili bylo by dobré reagovat také na to, co jste slyšeli ve zpravodajské zprávě. Ale to, co jste si připravili a co jste chtěli, abyste tady…
Tady zřejmě došlo k určitému zmatku v tom, že tady paní tajemnice říká, že toto nemá, že dostala něco jiného, takže my to samozřejmě zkontrolujeme ještě, ale já bych vás teda poprosila, abyste dál pokračoval podle toho, co jste si připravili a sdělili nám to. To neznamená, že když byla zpravodajská zpráva jenom k určitému problému, že bychom vám brali teď slovo. A sdělili nám tedy své požadavky, které v té petici, kterou tady vidím; Určeno vládě České republiky, petici Svazu českých a moravských bytových družstev a jeho členů. Dobře. Vy jste to určili vládě České republiky, tohle je určeno petičnímu výboru a Parlamentu, takže to vláda postoupila zřejmě, nevím, kam se to dostalo. V každém případě si myslím, že byste měli pokračovat tak, jak jste si to naplánovali.
A ještě dávám pochopitelně slovo panu poslanci Blahovi jako zpravodaji za náš petiční výbor, aby se k této relativně nepřehledné situaci, procesně náročné, vyjádřil.
Poslanec Stanislav Blaha: Chci říct, že jsem se skutečně vyjadřoval velmi podrobně k materiálu, který jsem měl k dispozici a ke kterému se žádala moje zpravodajská zpráva. Můžete mi věřit, že to nebylo úplně jednoduché. Ta problematika není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. A byli jsme připraveni na diskusi právě k tomu, co bylo doručeno do Poslanecké sněmovny. Takže pokud bylo něco doručeno ještě někde jinde, tak je to problém, ale nemyslím si, že k tomu úplně můžeme dneska diskutovat, pokud...
Poslankyně Helena Válková: Diskutovat k tomu nemůžeme, ale můžeme k tomu udělat nějakou prezentaci argumentů. A já bych teda poprosila, teď bych přeskočila, jestli dovolíte, Ministerstvo spravedlnosti zde také máme, tak se zeptám, protože od nich jsme dostali tu petici postoupenu k vyřízení. Takže jestli potvrdí, že to, co nám předali, je to, o čem hovořil pan zpravodaj. Poprosím zástupce Ministerstva spravedlnosti. Děkuji, pane doktore.
Pan Jakub Sosna (?): Dobrý den. Děkuji za slovo.
Skutečně mohu potvrdit, že to, co bylo zasláno jako podklad na dnešní jednání i nám, odpovídalo tomu, o čem mluvil pan zpravodaj Blaha. I já jsem tedy byl připraven se vyjadřovat primárně k tomuto materiálu.
Poslankyně Helena Válková: Já říkám, že když už tady petenti sedí, tak bych jim ten prostor ráda poskytla. A myslím si, že jedině členové petičního výboru můžou můj návrh zvrátit svým hlasováním a usnesením. Nechám o tom hlasovat. Tohle je už opravdu náročná situace. Chci to mít podložené shodou petičního výboru.
Hlásí se paní poslankyně Matyášová.
Poslankyně Eva Matyášová: Dobrý den všem. Chtěla bych se jenom zeptat zástupců petentů, jestli jsou připraveni diskutovat o tom, co zaznělo od pana zpravodaje.
Poslankyně Helena Válková: Prosím, vždycky se představte.
Paní Kateřina Horáková: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně a páni poslanci, moje jméno je Kateřina Horáková a jsem ze Svazu českých a moravských bytových družstev.
Mrzí mě, že nemáte k dispozici petici, kterou podepsalo 48 tis. lidí, protože se zdá z kopie materiálu, který jsem viděla, že vám z Ministerstva spravedlnosti bylo doručeno jedno z našich mnoha vyjádření v průběhu projednávání vypořádacího podílu. Je to totiž záležitost, která se řeší ve velmi stísněném časovém období, kdy máme k dispozici nějaký návrh, ke kterému se vyjadřujeme. Fáze už jsou dokonce i překonávány, takže určitě můžeme debatovat i o vypořádacím podílu, ale když už jsme se tady sešli, tak bychom vám asi i rádi obecně řekli, o čem byla původní petice, která by vám měla být dodatečně zaslána. Ten materiál ani jako petice označen není. Je to skutečně interní připomínka k návrhu Ministerstva spravedlnosti.
Poslankyně Helena Válková: Já tedy musím říci, že musíme být příště velice ostražití, i když přijde něco z Ministerstva spravedlnosti, protože tato petice u toho nebyla. A je pravda, že když jsem to četla, tak jsem si říkala, že je to označené jako petice, jsou tam u toho podpisy a vlastní formální označení už nehraje roli. A potom to skutečně ve vztahu k jednomu ustanovení vypadalo, že o to vám jde. Ale když jsme spolu mluvili, s panem předsedou, tak jste měli širší záběr. To můžu potvrdit.
Pan zpravodaj.
Poslanec Stanislav Blaha: Jenom takový dotaz. Samozřejmě z úcty k hostům, kteří mnozí vážili určitě i delší cestu, se chci teď ještě zeptat. Je možné pořádat veřejné slyšení se všemi parametry, které to má mít, bez relevantní zpravodajské zprávy? Protože jsem se opravdu vyjadřoval k něčemu zcela odlišnému, jak jsem to tady slyšel. Takže pokud bychom se měli dneska bavit a mělo to mít parametry veřejného slyšení, tak nevím, jestli je to bez zprávy zpravodaje vůbec fakticky možné. A v tom případě bych navrhoval, abychom se sešli až nad tou peticí, kdy bude řádně zpracovaná a odprezentovaná zpravodajská zpráva. To, že si tady dneska přátelsky pohovoříme a můžeme možná předejít jednání, ještě neznamená, že nejsme povinni následně uspořádat veřejné slyšení, abychom si rozuměli. Takže stejně ten problém budeme diskutovat tak jako tak dvakrát a záleží na paní předsedkyni, jakou variantu zvolí, protože se tím stejně budeme zabývat ještě i podruhé.
Poslankyně Helena Válková: Samozřejmě mi to, jak se lidově říká, opravdu šrotuje a snažím se teď najít to optimální řešení. Na druhé straně je mi líto, abychom tady neměli alespoň část veřejného slyšení, pak to můžeme případně přerušit, ale pan poslanec Bělobrádek nám třeba dá ještě další chytrý námět jako aktivní člen našeho petičního výboru. Pane poslanče.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, paní předsedkyně. Jsme v nepříjemné situaci, protože obě strany stolu jsou připraveny na jiné materiály. Chci se jen zeptat. To jsou problémy, které řešila paní senátorka Seitlová, o čem vy částečně hovoříte svým návrhem?
Paní Kateřina Horáková: Částečně ano. Ta řešila dluhy v bytových domech, které se týkaly jenom vlastnických bytů. Bylo to částečně řešení něčeho, o čem byla petice.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Já jsem teď ve střetu zájmů, protože jsem taky v bytovém družstvu. V zásadě jsme teď v situaci, kdy nejsme úplně připraveni diskutovat s vámi na úrovni, která by měla být. Samozřejmě tady můžeme udělat nějaké předjednání, ale abychom tady od vás nedostávali nějaká data a věci, které jsme si mohli nastudovat dopředu, než je jednání. Protože chyba se evidentně nestala ani na vaší, ani na naší straně, ale někde na té třetí. Pak je skutečně otázka, jestli si neudělat jenom nějaký startovací přehled, protože na to nebudeme asi moci úplně kompetentně reagovat. Z tohoto důvodu by bylo možná i dobré znát váš názor na návrh, který už proběhl. Myslím, že ze Senátu už doběhl do Sněmovny. Ale takhle je to pro nás dost obtížné.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. To rozhodně.
Shrnutí současné situace - vy nicméně máte tu petici obecně formulovanou, konkrétně přečtu jen ten závěr, ty tři věty už vydržíme, aby bylo zřejmé i členům petičního výboru, o co v petici žádáte: o změnu všech dotčených zákonů, které povedou k posílení ochrany oprávněných a legitimních práv SVJ a vlastníků jednotek, to je zejména o novelu občanského zákoníku, občanského soudního řádu, zákona o soudních exekutorech, exekuční činnosti, zákona o úpadku a způsobech jeho řešení a dalších dotčených právních norem. Patřičnou úpravou mohou být trvale vyřešeny výše popsané problémy a eliminováno riziko eskalace sociálního napětí především v sociálně postižených lokalitách v ČR. To předtím v petici, já jsem si ji mezitím přečetla, popisujete.
Čili to je taková obecná deklarace a apel na nás, abychom si uvědomili vaši alarmující kritickou situaci a přijmuli ji, aniž byste nám samozřejmě konkrétně říkali, co máme a jak máme upravit, s tím, že přílohou k petici je podrobnější popis problému. To se naprosto diametrálně liší od toho, na co jsme upřeli pozornost my a co jsme dostali od Ministerstva spravedlnosti. Takže já to samozřejmě potom procesně rozseknu, musím, jestli budeme pokračovat, ale nejdříve si vyslechneme váš názor, vaše stanovisko, jak byste tedy v současné době chtěli projednávání optimálně vést. Možná, že dojdeme k nějakému společnému závěru.
Pan Jan Vysloužil: Vážená paní předsedkyně, došlo k této situaci. Dobře, stalo se. Nicméně pokud budeme dnešní povídání považovat jakoby za výkop problematiky, samozřejmě procesně neznám, co musí následovat, jsme připraveni se vyjádřit a říci naše stanovisko jako Svazu českých a moravských bytových družstev, proč vůbec petice vznikla, co si klade za cíl, z jakého popudu vznikla a co jí chceme řešit. To, jestli se sejdeme opakovaně a budeme to řešit tak, aby to odpovídalo procesně, v pořádku, ano. Ale pokud jste si na nás vymezili čas, můžeme vás ve stručnosti seznámit s tím, o čem petice vlastně je a proč vznikla.
Poslankyně Helena Válková: Já tedy za sebe doporučuji tento postup. Petice je navíc svojí povahou spíše obecná, deklaratorní a apelující, čili nás opravdu v tomto ohledu nic nenutí, abychom měli zpravodajskou zprávu tak precizně, akorát je mi líto práce, kterou do toho pan poslanec Blaha vložil, abychom ji měli. Tak uvidíme, budeme potom ještě pokračovat. Uvidíme, jestli se vám podaří nám předestřít petici tak srozumitelně a jasně, že to nebude vyžadovat ještě další pokračování. Za sebe vám dávám slovo a ujměte se bez ohledu na to, co jste slyšel ve zpravodajské zprávě, své prezentace.
Pan Jan Vysloužil: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, poslanci, vážení hosté, děkuji tedy za slovo.
V rámci vymezeného času se pokusím vás ve stručnosti s peticí seznámit s tím, že následně by mě doplnili moji kolegové Mgr. Horáková a Mgr. Kroh s tím, že se vás budeme snažit přesvědčit o tom, že bytová družstva mají svoji dlouholetou historii, mají svoji současnost a věříme, že mají i svoji budoucnost, že umí stavět levné byty a že o spolupráci s bytovými družstvy začínají projevovat velký zájem města a obce, a dokonce i občané, fyzické osoby, protože po zpřísnění podmínek v České národní bance se řada občanů už nedostane k hypotečnímu úvěru a družstevní výstavba a financování prostřednictvím bytové družstevní výstavby je jedna z možností, jak alespoň částečně uspokojit hlad po bydlení v České republice.
Na úvod. Proč petice vznikla? Petice vznikla na základě popudu našich členů. Svaz českých a moravských bytových družstev sdružuje bytová družstva a společenství vlastníků s působností po celé České republice. Sami jsme členy mezinárodních organizací, které se družstevnictví věnují. Náš svaz má členy, kteří spravují, vlastní, nebo spoluvlastní více než 650 tis. bytů a nebytových prostor. A protože tady nejsme sami a máme i ostatní sdružení, tak pokud započteme tato ostatní sdružení a spolky, i neregistrovaná družstva, pak se bavíme zhruba o miliónu družstevních bytů v České republice, což samo o sobě je číslo úctyhodné.
Petice reagovala na dlouhodobou nespokojenost našich členů a snaží se poukazovat na problémy, kde nedokonalá legislativa v podstatě způsobuje každodenní problémy při fungování a hospodaření bytových družstev a společenství vlastníků. Již tady zaznělo, že pod petici se podepsalo téměř 49 tis. občanů České republiky, našich členů, a dále to podepsali statutární zástupci bytových družstev a společenství vlastníků, která spravují zhruba 480 tis. bytů a nebytových prostor. Takže o tuto petici byl relativně velký zájem a v podstatě reagovala na tři základní okruhy problémů, jak už je tady nastínil kolega Mgr. Kroh.
Prvním problémem je problematika dlužníků v bytovém domě, dle našeho názoru nerovné postavení bytových družstev a společenství vlastníků při vymáhání těchto pohledávek, dále problematika oblasti sociálních dávek a jejich zneužívání a dále problematické soužití s ostatními spolubydlícími v domě. My jsme je nazvali nepřizpůsobivými, nicméně abych použil nového výrazu, který se začíná objevovat, spolužití s občany bez kompetencí k bydlení, abych se někoho nedotkl.
K předání petice došlo už 14. ledna tohoto roku. Původní dohoda byla, že ji předáme osobně panu premiérovi, kterého jsme v této záležitosti navštívili několikrát. Pan premiér využil i naší nabídky a osobně navštívil některé problematické lokality v České republice, aby se na vlastní oči a na místě přesvědčil, kam až mohou vést problémy, na které právě petice poukazuje. Z důvodu jiných naléhavějších problémů následně pověřil převzetím petice dnes již bývalého ministra spravedlnosti pana Kněžínka, který vyjádřil připravenost s námi spolupracovat na úpravě legislativy a ke zlepšení právního prostředí, které by nezpůsobovalo praktické problémy, protože řada záměrů může být vedena dobrým úmyslem, ale zkrátka praxe a život je jiný. My jsme připraveni a stále nabízíme spolupráci našich odborníků, abychom legislativu připravili tak, aby byla v praxi použitelná.
Tady jenom odbočím. Kromě toho, že jsem předseda svazu, jsem ředitel velkého bytového družstva, které má 13,5 tis. členů. Současná legislativa v podstatě říkala: chcete-li změnit stanovy v části, kde jsou upravována členská práva a povinnosti, musíte mít souhlas všech členů družstva. Představa, že si na plzeňský zimní stadion svolám 13,5 tis. členů, oni všichni do jednoho přijdou a všichni do jednoho mi schválí změnu stanov, to je naprosto nereálné a takto to v praxi zkrátka nefunguje. My máme problém, aby se nám lidé sešli a byly ustavující schůze v domech, kde je 40, 50 bytů. A představa, že nám přijde 13,5 tis. členů družstva, takto zkrátka život nefunguje. S potěšením konstatuji, že když jsme petici předali, shodli jsme se na tom, že chceme spolupracovat na řešení problémů. S potěšením konstatuji, že některé problémy se daří řešit, ale celá řada je ještě před námi. Jsme tady připraveni hovořit o připravovaných novelách dvou základních zákonů, které nám skutečně způsobují problémy, zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník. Znovu říkám, že jsme připraveni nabízet naše odborníky a naši spolupráci.
Chtěl bych ještě využít této příležitosti k jedné věci, aby tady nahlas zaznělo: prosím vás, bytová družstva a společenství vlastníků nejsou ti zlí, kteří chtějí vyhazovat své členy na ulici, kteří je chtějí zbavovat jejich členství. My se zkrátka snažíme hájit zájmy většiny občanů, kteří si plní svoje povinnosti, platí své závazky vůči družstvu, nebo vůči společenství, chovají se slušně vůči společnému majetku a chovají se tak, aby nezasahovali do práv ostatních členů družstva a společenství vlastníků a aby někteří naši členové ze zoufalství a rezignace nad chováním některých svých sousedů byt raději neprodali a neodstěhovali se někam jinam.
Už jenom závěr. První družstva na území bývalých zemí Koruny české, moravské a slezské vznikla v roce 1847. Takže, prosím vás, rozhodně nejsme výmyslem předchozího režimu, jak je nám občas podsouváno. Skutečně máme dlouholetou tradici. Před dvěma lety jsme slavili 170. výročí a družstva obecně, nejenom bytová, výrobní, spotřební a zemědělská fungují skutečně po celém světě. A my začínáme, opět použiju to slovíčko „s potěšením“ zjišťovat, že se tu vnímání bytových družstev začíná malinko sunout k lepšímu, teď poslední iniciativa hl. m. Prahy, kdy chce řešit nedostatek svých městských bytů ve spolupráci s bytovými družstvy a má nějaký ambiciózní program, kdy chce s bytovými družstvy spolupracovat na výstavbě. Skutečně věříme v budoucnost bytových družstev. Kolega Martin Kroh tady potom bude prezentovat, že když se chce, tak to opravdu jde a že bytová družstva umí postavit nové byty levněji, protože jsou postaveny na nějakých družstevních principech, nikoliv na základě komerčního zájmu rychle postavit a se ziskem prodat. Nám jde o uspokojování bytových potřeb našich členů a chceme dlouhodobě spravovat námi vystavené byty.
Tolik ve stručnosti na úvod, co chce petice v podstatě řešit. Snad si z dnešního sezení odnesete myšlenku, že skutečně nejsme žádné anonymní organizace, které jdou proti zájmům svých členů, ale že se snažíme hájit většinové zájmy, protože naprostá většina našich členů jsou řádní členové, ale někdy skutečně i z nich čpí zoufalství, kdy se na schůzích setkáváme s praxí, jak skutečně dopadá legislativa na běžný každodenní chod bytových družstev a společenství vlastníků.
Tolik z mé strany na úvod obecně vše. Nyní bych požádal svoji kolegyni právničku svazu paní Mgr. Horákovou, jestli se vyjádří k tomu, co jsem naznačil a co nás teď momentálně trápí, to znamená připravované novely občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Děkuji za pozornost.
Poslankyně Helena Válková: Máte slovo. Samozřejmě děkuji za obecný úvod a myslím si, že to můžeme klidně projednávat, protože my jsme se tady soustředili na jeden malý problém, který je v celém designu pro vás sice zajímavý, ale rozhodně nereprezentuje šíři, takže předpokládám, že kolegyně právnička se zaměří na ty z vašeho pohledu nejpodstatnější problémy.
Paní Kateřina Horáková: Děkuji za slovo.
Ještě jednou, Kateřina Horáková. Vypořádací podíl bych jenom doplnila, že je pro nás životně důležitý problém, ale vrátím se k tomu, co jsem si připravila přece jen pro dnešní sezení, a na úvod bych ráda osvětlila podhoubí, při kterém vlastně vznikla iniciativa petice a situace byla v podstatě taková, že postupně se postavení bytových družstev a společenství vlastníků zhoršovalo. Nejdřív poměrně nenápadně, ale dá se říci, že od roku 2014 s novou úpravou nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích to vnímáme citelněji. Je vidět, že i celková vymahatelnost práva z pohledu soužití v bytovém domě je velice problematická. Těžko se nám prosazuje vymáhání poctivého chování, ať už jde o poškozování společných věcí, slovní nebo fyzické napadání mezi sousedy, ale také řádné placení plateb, ke kterým jsou vlastníci a členové družstev povinni. Tato situace přináší v domech našich členů obrovské sociální napětí, protože v podstatě dochází k tomu, že ti, kteří se nechovají řádně a neplní si svoje povinnosti, zůstávají bydlet v domech s těmi, kteří svoje povinnosti plní, a navíc za tyto ne řádně se chovající lidi platí to, co by měli platit i oni a platí škody, které v domech tito lidé způsobují. To je situace, která je dost neudržitelná. Na Mostecku už dříve vznikaly jednotlivé oblastní petice, ale situace vyvrcholila právě požadavkem, aby byla připravena petice za náš svaz. Frustrováni jsou jednak ti samotní obyvatelé v domech, ale i osoby, které vedou bytová družstva a společenství vlastníků, protože kromě problémů, které prakticky řeší v bytových domech, čelí komplikacím, které jim způsobuje legislativa, podle našeho názoru někdy zbytečně.
Pouze namátkou, kdybych měla vyjmenovat všechny problémy, tak bychom tady seděli hodně dlouho, ale například pouze v České republice se lze setkat s více právnickými osobami v jednom domě. Bytová družstva fungují vedle společenství vlastníků. Je to nějaký důsledek nuceného převodu jednotek, ale po nové úpravě máme ještě dvojkolejnost různého typu jednotek. V roce 2014 jsme museli upravit všechny stanovy všech bytových družstev a společenství vlastníků. Bytová družstva na to měla půl roku, ale byla omezena tím, že změny, které se týkaly užívání bytů a nebytových prostor, mohla přijmout pouze se souhlasem všech dotčených osob, což nebylo reálné. Společenství vlastníků měla do dvou let změnit svůj název. Pouze kvůli jedinému slovu, které mělo být doplněno do názvu, měly být měněny stanovy a pouze jeden den před uplynutím lhůty došlo k novelizaci občanského zákoníku, která tuto povinnost zrušila. Například novou povinností od roku 2014 je zakládání prohlášení vlastníka také do sbírky listin rejstříkových soudů u společenství vlastníků, ale pokud naši poctiví členové toto všechno dělali, tak se od rejstříkových pracovnic dozvěděli, že vůbec netuší, že se tam nějaký takový dokument vkládá a posílaly je s tím pryč. Takže ti, kdo chtěli dostát zákonu, si připadali jako blázni, protože buď nebyli schopni splnit podmínky, které jim sám zákon ukládal, nebo naráželi na to, že ti, kdo to dělají včas, tak to dělají zbytečně, protože později se zákon zruší. Takže to je skutečně jenom namátkou to, co frustruje hlavně členy statutárních orgánů.
Pokud jde o problémy, které jsou zmíněny v petici, negativní legislativní vývoj je markantní hlavně u vymáhání dluhů. Musíme uvědomit, že dlužníci v bytových domech, ať už jsou to členové družstva, nebo vlastníci jednotek, nejsou nemajetní dlužníci. Není to nikdo, od koho by nebylo možné pohledávky vymoci. Ale pokud už naši členové dluží, tak většinou mají více věřitelů. Bydlení bývá jednou z posledních věcí, kterou přestávají platit. Velice často využívají institutu oddlužení ti méně aktivní, potom spadají do různých exekucí a to jsou situace, kdy my se za bytová družstva nebo společenství vlastníků už k těm penězům prostě nedostaneme, protože buď jsou byty nebo družstevní podíly prodávány nuceně insolvenčními správci nebo exekutory a my jsme poslední v řadě, anebo teď novinkou v případě oddlužení je ochrana obydlí dlužníka, takže ten dlužník v tom domě zůstane i s tím svým vlastnickým nebo družstevním bytem bydlet dál.
Kromě toho se vymahatelnost pohledávek zhoršila také tím, že v roce 2014 bylo zrušeno zástavní právo k jednotce dlužníka, byly zrušeny poplatky z prodlení, které byly sice velice vysoké, ale působily preventivně a působily u placení nájemného a jeden čas i u placení služeb, ale tento preventivní nástroj byl v roce 2014 a co se týče služeb později v roce 2016 zrušen. Bytovým družstvům byla v roce 2014 odebrána možnost ukončit nájemní vztah výpovědí, takže bytové družstvo už dnes nemůže zastavit nárůst dalších dluhů, protože musí projít celým procesem vyloučení člena, který je samozřejmě mnohem delší, než byla dříve výpověď.
Zjišťujeme, že dluhy nemáme hrazené ani při likvidaci dědictví, protože při likvidaci není žádný právní nástupce, který by ty dluhy přebíral, a opět nemáme žádné výhodnější postavení, takže to, co je vymoženo, je rozděleno mezi všechny věřitele. Takže nám se zdá, že situace, ve které se ocitáme ohledně vymáhání pohledávek, dost připomíná stav, že nejdřív jsou vám odebrány všechny nástroje a pak jste vyzváni, abyste se bránili, ale už nemáte čím.
Pozitivem, které mohu zmínit, je prosazení přednosti deseti procent výtěžku, které se ale týká pouze společenství vlastníků, respektive vlastnických bytů. To prosadila paní senátorka Seitlová, ale nevím o žádném jiném návrhu, který by byl teď v přípravě. Toto je změna, která platí, tuším, už od konce roku 2017 a vnímáme ji pozitivně. Bohužel to musela být senátorská iniciativa, která trochu pohnula soukromím a pochopila, že dluhy je potřeba skutečně v těch bytových domech vymáhat.
Toto jsou asi hlavní body, které vedly k sepsání petice. Mezitím se událo více věcí. Dnes máme na stole novelu občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Určitě se sluší poděkovat i zástupcům ministerstev, kteří strávili nad přípravami těch novel mnoho času, konkrétně paní doktorka Schödelbauerová za Ministerstvo pro místní rozvoj. Myslím, že novelu občanského zákoníku připravila dosti precizně nebo dosti důkladně než byla dána do připomínkového řízení a do legislativního procesu. A objevují se tam i některé body, které řeší naše požadavky z petice jako je například prodej jednotky vlastníka, který se chová nějakým zvlášť závažným způsobem. Řeší se otázka přechodu dluhů při převodu jednotky, umožňuje se přijímat změny stanov bytových družstev. To je sice část, která se týká zákona o obchodních korporacích, ale v novele je zahrnuta.
Jednání byli účastni také zástupci Ministerstva spravedlnosti, kteří samozřejmě přispěli k řešení některých záležitostí. Naopak bojujeme s tím, v jaké podobě jsou předkládány změny některých částí zákona o obchodních korporacích a konkrétně s tím, jak vypadá úprava vypořádacího podílu v bytovém družstvu, protože je naprosto zásadní věc, jakým způsobem bude družstvo vypořádávat člena, který z toho družstva odchází ať už dobrovolně nebo nedobrovolně. A my si myslíme, že odchod člena by neměl družstvo položit, nemělo by se družstvo za své existence rozebrat, nemělo by být nuceno prodávat například nějaký majetek, se kterým operuje a který potřebuje pro svoji činnost.
Souhlasíme s tím, že vypořádání má být nastaveno nějakým spravedlivým způsobem, ale zároveň by mělo preventivně působit to, že pokud někdo bude vyloučen, tak nedostane za odměnu to, co by dostal, kdyby svůj družstevní podíl sám prodal. Opravdu si nemyslíme, že ten, kdo se nechová řádně a dojde k jeho vyloučení, by měl být odměněn tím, že družstvo bude ten, kdo bude shánět nějakého náhradníka, který nastoupí na jeho místo. Myslím si, že ten návrh, ne ten, který je ve Sněmovně, ono bohužel hlavní nešvar projednávání toho vypořádacího podílu je v tom, že nebyl projednán a připraven dostatečně důkladně před tím, než byl předložen do legislativního procesu.
Máme nějaký návrh v tisku 207, ale řekla bych, že návrh je to už po mnoha a mnoha jednáních překonaný, ale dnes jsme v situaci, že my třeba za bytová družstva nevíme, jestli tato část zůstane v tisku 207 nebo se přehodí do tisku 411 pozměňovacím návrhem, který byl načten paní poslankyní Červíčkovou. Prostě jsme v situaci, kdy hasíme nějaký požár, který nám vzniká průběžně na cestě legislativního procesu, a nemáme dostatečný čas třeba k tomu, abychom měli nějaký konkrétní návrh, který se v klidu projedná v našich komisích, přestože těch jednání ohledně vypořádacího návrhu bylo mnoho a mnoho.
Pokud bych to jenom shrnula, budeme rádi, když v průběhu jednání ve Sněmovně budete moci podpořit novelu občanského zákoníku, ale u novely zákona o obchodních korporacích bychom apelovali ještě na úpravy, které by družstvo ochránily. Předám slovo kolegovi. Děkuji.
Pan Martin Kroh: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, tedy ještě jednou. Když dovolíte, možná jenom dlužím jméno - Martin Kroh. Jsem předsedou družstevního marketingového sdružení, které čítá čtrnáct členů. Dovolím si uvést jenom jedno číslo. Na území hlavního města Prahy spravujeme sto tisíc bytů a troufnu si říci, že jsme asi největším správcem bytového fondu a troufnu si říct, že největším správcem, pokud uvážíte, že společně dokážeme v podstatě každý měsíc, každých čtrnáct dní koordinovat nějaké společné postupy, metody a hlavně pomoct těm, kteří to potřebují, a to jsou po mém soudu členové statutárních orgánů.
Uvědomte si, že v České republice je bytových korporací, dovolíte-li pod ten pojem zahrnout společenství vlastníků a bytová družstva, nějakých sedmdesát tisíc subjektů. Uvážíte-li, že průměrně budou tři členové statutárních orgánů, někde jenom předseda, někde naopak pět, někde s kontrolní komisí, někde bez ní, pak tedy dejme dohromady číslo dvě stě tisíc osob, možná dvě stě padesát tisíc občanů, kteří vedle své civilní profese s větší či menší znalostí vykonávají funkci statutárního orgánu se stále rostoucí odpovědností, stále novými a novými povinnostmi.
Mimochodem, tou jednou absurdní bylo zapisování skutečných vlastníků. Ona jsou teď skutečnými vlastníky společenství, aniž by jimi byla. Představte si řidiče tramvaje, který se volil na schůzi, zvedl ruku a teď je vlastníkem společenství, aniž by vůbec tušil, co to znamená. On jenom chtěl, aby někdo tady byl předsedou, podepsal smlouvu s teplárnou a dodávali jim teplo. To byl původně jeho záměr. Dneska nám ti nešťastníci končí, my děláme všechno pro to.
Mimochodem, děkuji tady veřejně za bezvadnou spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, aspoň tedy s některými zaměstnanci, a se Státním fondem rozvoje bydlení, že se nám podařilo dát dohromady program Akademie pro bytové domy, kde to vzdělávání pro tyto lidi děláme, dokonce nehledě na to, jestli jsou nebo nejsou našimi klienty.
Už jsem tady zmínil jeden prvek. Nechci úplně opakovat, co tady zmínila paní kolegyně, jenom podtrhnu dva zásadní problémy, které vidím z pražského pohledu.
Jedním je vymáhání dluhu. Pro nás jsem zjišťoval u společenství vlastníků jednotek jak v rámci akademie, tak v rámci vlastních klientů, což je asi tři sta domů, co považují ti předsedové za klíčové problémy. Mají skutečně v Praze dva. Jeden jsou dlužníci. Nikdo nedovede pochopit, proč mám platit dluh za někoho, ať už si koupil byt, já jsem to nemohl ovlivnit, anebo si převedl družstevní podíl, což tedy, pokud jste členkou družstva, pan kolega je členem družstva, tak ví, že se vám přistěhuje soused a jenom se dozvíte, že na něj byl převeden družstevní podíl, a soused druhý den přestane platit. Věřte, že i v Praze máme zkušenost, že ať děláte, co děláte, dotyčný dokázal do nedávné doby umným přeskakováním mezi insolvencí a exekucí nashromáždit dluh přesahující řádově tři sta tisíc korun. Je zcela jasné a také to tak dopadlo, že dluh nebyl vymožen celý a samozřejmě dílem dopadl na nové vlastníky nebo na sousední vlastníky. V tomto případě tedy musím říct konkrétně na sto třicet z nich, takže to bylo celkem hezké dělení, tam vyšlo málo peněz, ale za normální situace se totéž může odehrát v devíti-, osmi-, desetibytovém domě, to je nám snad jasné.
Já chci jenom říci, že nejenom, že nemůžeme vzniku pohledávky, ale my nemůžeme ani zajistit tu pohledávku ničím jako je zástavní právo, nějakým jiným instrumentem, prostě musíme postupovat jako standardní dlužník a spoléhat na to, že budeme jediným, kdo je v pozici věřitele. A věřte mi, mně se ještě nestalo v Praze, že bychom byli jediní.
Snad poslední číslo, které uvedu, protože nechci dlouze hovořit. Já jsem si nedávno srovnával postavení stejně velkého družstva jako je to, které mám tu čest řídit v Praze, s postavením stejného družstva v Mostě. Tak považte, že na stejný počet bytů v Praze spravujeme necelé dva miliony pohledávek, a to říkám při zhruba o čtyřicet procent vyšších měsíčních předpisech, tedy jinými slovy o větším objemu měsíčním, obratu, a to mostecké družstvo při stejném počtu spravuje přes padesát milionů pohledávek.
Když jsem tady tohle číslo zmiňoval na jaře právě při debatě se starostkami z Jirkova nebo místostarostkami z Jirkova a z Litvínova, tak jsem říkal, že to jsou právě bytová družstva, která napříč Českou republikou tím, že vlastní a spravují milion bytů, po mém soudu zajišťují něco, čemu se říká sociální smír, protože věřte mi, že se do poslední chvíle snažíme, aby ten dům topil, aby svítil, aby v něm pokud možno panovaly podmínky přijatelné pro jeho užívání. Toliko k dluhům.
Druhá část, když jsem se ptal v Praze, co je tím problémem, tak druhý vytipovaný problém bylo užívání společných částí domu. Je to poměrně těžká disciplína, když si uvědomíme, co je jednotka a zamyslíme se nad tím, co to vlastně znamená, ve své podstatě možná dojdeme k názoru, že to je jenom ten vzduch uprostřed těch hlavních nosných konstrukcí, protože když začneme něco odlupovat ze stěny, tak si musíme říct, kde se zastavíme. A věřte mi, že jsou vlastníci jednotek, kteří se nezastavují. Ti prostě mají v ruce sbíječku, vrtačku, jednou je to kvůli televiznímu signálu, podruhé je to proto, že se prostě rozhodli změnit vnitřní dispozice bez ohledu na to, jestli to má nebo nemá nějaké statické dopady.
Dostat se do těch bytů, kontrolovat, vědět o tom předem, mít jednoznačnou sankci. Když jsme projednávali změny, tak jsem na kolegy apeloval z obou dvou ministerstev, aby si uvědomili, že zákony píšeme pro absolutní laiky a ti přijdou a považují za zcela samozřejmé, že si v bytě dělají ne to, co chtějí, ale absolutně to, co chtějí. A dokonce nejenom v bytě, ale i v těch společných částech.
Jenom klasický případ. My jsme teď převzali do správy před rokem dům. Ten dům je bohužel od developera a lidé mají smůlu, je to sto čtyřicet lidí, developer ztratil stavební dokumentaci. Tak až potom. Na to jsme zvyklí, že developer ne vždycky předává takové věci podobně, jak to děláme my. Na tom domě se nachází terasy. Na terasách se teď v létě nacházelo hned několik vířivek. Jistě si umíte představit, že to je nádhera mít na terase vířivku, ale do ní se samozřejmě napouští voda a nejsme schopni zkontrolovat váhu, jak bude staticky působit. Máme tam teď praskliny. Přemýšlíme o tom, čím to je a bude docela náročné to zjistit, protože budeme muset pořídit napřed nějaké statické posouzení budovy, nějakou stavební dokumentaci. To je jedna část.
A druhá část, tentýž vlastník jednotky, když dostane od nás otázku, jak se té vody zbavíte potom na zimu, tak řekne, vypustíme ji, vyteče po fasádě, jako kdyby pršelo. Já nevím, jestli jste někdy viděli, jak se vypouští taková vířivka. Je to opravdu zajímavý způsob nakládání se společnými částmi domu. Toliko asi k těm problémům, které jsme zmiňovali v petici.
Už jsme se tady dneska shodli, že nad rámec petice tady debatujeme i o úpravě zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku. Trochu s lítostí konstatuji, že tisk 207, který je novelou zákona o obchodních korporacích a kde, alespoň tedy podle naší dílčí informace, by měla vypadnout některá klíčová ustanovení bytových družstev a měla by se objevit v onom pozměňovacím návrhu k tisku 411, tak po mém soudu tedy teď je to tak, že tisk 411, který obsahuje některé odpovědi na dílčí problémy petice – a to kolegyně tady dobře zmínila – já bych k tomu jenom přidal, že vedle přechodu dluhů a vedle nuceného vyloučení člena nebo nuceného prodeje jednotky člena společenství je to ještě náhradní shromáždění, kde se snad konstruuje pro dnešní situaci možnost, aby shromáždění vlastníků jednalo za nižšího počtu než je padesát procent a mohlo vůbec rozhodovat.
Tady jenom podotýkám, nucený prodej, tomu předchází nově zaváděný institut hlasování podle hlav. Jestli se nemýlím, tam, myslím, zůstalo něco takového, že nakonec ti, kteří mají být vylučováni nebo jimž by měla být prodána jednotka, by s tím měli nejprve souhlasit. To si nejsem jistý, že můžeme očekávat.
Abych pokročil k té novele. Pro nás skutečně je klíčovým pohledem otázka úpravy nebo vypořádacího podílu a to zejména proto, že se podle mého soudu bytostně dotkne nejenom stávajících družstev. Považte, že máme asi takové tři hlavní kategorie – velká bytová družstva, která se dnes zabývají hlavně správou, potom jsou to bytová družstva vzniklá z privatizačního procesu, kde byla zakládána za účelem privatizace městského bytového fondu a pak jsou to výstavbová bytová družstva, protože – jenom pro vaši informaci – já jsem se účastnil aktivně už dneska patnáctého projektu, a to nejenom v Praze, ale i jejím okolí a například teď aktuálně v Liberci, takže vznikají i nová bytová družstva. Už je to dneska více než patnáct set bytů, které takhle nově vznikly, a zájem skutečně roste. Já si myslím, že po mém soudu po právu, jenom všichni společně trneme, jak dopadne taková věc jako je vypořádací podíl, protože mám pocit, že se zde na jedné straně tlačí na to, aby bytová družstva – a my jsme tomu rádi – přinášela kvalitní službu za přiměřenou cenu a na druhé straně máme tedy se obávati toho, že členové družstva, kteří se na tom nechtějí z nějakých důvodů podílet, tak budou tu a tam klást požadavky, co všechno by mohlo být předmětem vzájemného vyrovnání.
My si myslíme – a ještě snad poznámka na závěr – nebo já si myslím, jedna poznámka na závěr – není možné prostě si splést – člen bytového družstva má možnost družstevní podíl kdykoli na kohokoli převést. Nikdo mu v tom nebráníme. Nikdo se k tomu nechceme ani nějak dostávat. Myslím, že po mém soudu je to už překonaná věc. Jsem právník, ale myslím si, že je to překonaná věc, myslím si, že bych víc věřil spolku, že si dokáže svoje pravidla ohlídat a že si dokáže svůj vnitřní mechanismus určit ve stanovách, ale k tomu tady zjevně není přihlíženo. Má se za to, že je zapotřebí to upravit z pozice rozumnějšího přístupu veřejného sektoru. Nechceme, aby si nás pletl s realitní kanceláří. To už se může stát. Může se to stát i zcela cíleně. Koneckonců, když vám někdo bude garantovat, že vám dá tržní hodnotu nebo nějakou reálnou hodnotu vašeho bytu a vy cítíte, že je možná jednodušší postup vrátit klíče, věřte mi, že v některých oblastech se toho prostě můžeme dočkat.
Nakonec se přiznám, že jsem trošičku smutný z toho, že tahle klíčová novela, její zásadní projednávání - jakkoli četné - se odehrávalo v létě, kdy prostě čas dovolených je neúprosný. My jsme samozřejmě nedokázali koordinovat časy. Kolegyně to tady říkala. Vůbec nebyla žádná hlubší analýza. Upřímně řečeno, ten materiál a já u něj postrádám jednu jedinou korunu nějakého propočtu, tam ekonomické dopady nula. Myslím si, že ani slíbené stanovisko Ministerstva financí k tomu, zda se bude či nebude promítat, nebo jak se bude účtovat nakládání s uvolněným podílem, nám nebylo doručeno nebo aspoň mi není známo, že by nám bylo doručeno, takže ani to se neodehrálo.
Mrzí mě, že jsme uváděli alespoň srovnání s německou a rakouskou právní úpravou, která se s tím vypořádala po mém soudu výrazně jinak a odlišně než Česká republika. Když to porovnám s připravovaným zákonem o realitních zprostředkovatelích, kde je srovnání hned s osmi právními úpravami a kde je konstatováno, co všechno bylo nastudováno k tomu, aby ta úprava vznikla, tak mě to trochu mrzí, protože musím přiznat, že já jsem vždycky vystupoval jako ten, kdo se řízením osudu jako pravicově založený člověk octl v bytovém družstvu, ale řeknu vám, že napříč Evropou – a je jedno, jestli jste v Itálii, ve Španělsku, v Německu či ve Velké Británii – všude najdete bytová družstva, všude ta družstva fungují a všude se s nimi nakládá výrazně odlišnějším způsobem než je tomu v České republice. Myslím, že to jsme trošičku přehnali. Myslím, že jsme obecně vlastnické bydlení postavili, řekněme, jako modlu pro každého obyvatele České republiky a dneska, když se dívám na ty mladé a koukám, tady se podívám na kolegu, na pražské ceny, tak myslím, že se nám protáčí panenky, protože před ním je fakt nelehká budoucnost.
Tímto zakončuji, já bych jenom nerad, abychom píchnutím do vosího hnízda a poškozením nebo, řekněme, nějakým atakem postavení současných bytových družstev vyvolali ještě to, aby se ta bytová družstva začala zabývat sama sebou. Pak mi věřte, že bytová krize skutečně nastane. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Také děkuji. Tady jsem opravdu v takovém nějakém zvláštním konfliktu zájmů, protože jednak jsem tedy zakládala družstvo v souvislosti s privatizací bytového fondu v roce 1993, jsem to všechno prožívala, i to společenství jednotek, máme tam dvě jednotky v tom domě, čili velmi dobře vím, jaká je situace, velmi se bojím některých situací. I jako právnička vím, že bych s tím měla problém, ale nějak jsem si s tím vždycky poradila a vím, že tady opravdu jde o legislativní nedostatky, které brání nebo komplikují život. Stačí komplikace, které si vyvolávají sami členové mezi sebou navzájem svými odlišnými charakterovými vlastnostmi, povahovými rysy a tak dále a ještě legislativní úprava jim k tomu dává fantastickou možnost znepříjemnit tomu druhému život. Takže určitě a nás je tady více takových. Určitě nás nemusíte podezřívat z toho, že bychom nechtěli té problematice věnovat pozornost.
Také si určitě vážíme nabídky spolupráce při konkrétních legislativních změnách. Víceméně teď dám slovo zástupcům Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva pro místní rozvoj, které jsou… občan, obchodní korporace, ty problematiky a právní předpisy v oblasti bytů, které tyto nedostatky mohou odstranit tím, že nám pomůžou to tady v Parlamentu připravit tak, abychom mohli hlasovat pro kvalitní předlohy, které budou mít pozitivní dopady a zlepší tu situaci. Takže od těch frází ke konkrétnu, ale já jsem chtěla říct, že právě to není fráze, že bychom vám rádi pomohli, takže jestli můžu poprosit, kdo bude mluvit první, je celkem jedno. Já myslím, že jste na to připraveni částečně, protože se to týká celého spektra, nebo alespoň tedy poprosím o nějaké vyjádření a pokud byste potřebovali více prostoru k jednotlivým problémovým okruhům, tak samozřejmě to můžeme přerušit a pokračovat v tom, ale teď bych poprosila o vyjádření zástupce těchto dvou resortů.
Pan Jakub Sosna: Ještě jednou dobrý den. S dovolením bych tedy začal ze strany Ministerstva spravedlnosti jakožto spolupředkladatele novely občanského zákoníku, k níž i z rozhodnutí ústavněprávního výboru by měla být spojena ke společnému projednání související novela zákona o obchodních korporacích, která se týká bytových družstev, poněvadž obě předlohy tady v těchto částech se skutečně týkají bydlení a narážejí na obdobné problémy, proto jsme vnímali jako logické to, že došlo nebo že by mělo dojít ke společnému projednání. Nevidíme na tom nic špatného při vědomí toho, že všechny změny prošly předtím standardním legislativním procesem včetně opakovaného projednávání v meziresortním připomínkovém řízení. Skutečně jsme přesvědčeni o tom, že obě novely obsahují velkou řadu opatření, která přinášejí pozitivní řešení na problémy, které tady byly zmiňovanou peticí identifikovány. Některé už tady byly zmíněny.
My jsme skutečně zastánci toho přístupu, že problémy, pokud při bydlení vznikají, tak by měly být řešeny preventivně už v zárodku. Tomu má napomoci právě ta změna, která má umožnit, aby si bytová družstva mohla jednodušeji změnit stanovy, což doposud nebylo možné kvůli požadavku na jednomyslnost při změnách stanov týkajících se družstevního nájmu. Spolu s tím byla do novely občanského zákoníku zařazena změna, která má v omezené míře připustit možnost ujednat si v nájemních vztazích i ve vztazích družstevního nájmu smluvní pokutu, která by měla právě preventivně postihovat porušování povinností ze strany nájemců, a to jak družstevních u těch povinností, které mají třeba i nefinanční charakter, to je to porušování klidu a pořádku v domě atd. Dalším z preventivních opatření, která by měla zamezit eskalaci problémů, jsou právě ta opatření, která souvisejí se zjednodušováním nuceného prodeje jednotky vlastníka, který porušuje své povinnosti. Napříště už by nemělo být nutné, aby k tomu, aby toho bylo možné docílit, což se v současnosti fakticky neděje, vést dvě soudní řízení, ale celou tuto záležitost vyřešit již v rámci jednoho soudního řízení, jehož výsledkem by měl být nucený prodej jednotky vlastníka. Stejně tak i součástí novely zákona o obchodních korporacích je zjednodušení v procesu vyloučení člena bytového družstva, který porušuje své povinnosti. Již by nemělo být možné to, že člen bytového družstva, který byl vyloučen členskou schůzí, by mohl k téže členské schůzi vznášet námitky, aby o jeho vyloučení opětovně rozhodoval dřív, než jaksi bude podávat žalobu na neplatnost svého vyloučení k soudu. Tím by měl být proces vyloučení takovéhoto člena bytového družstva zkrácen. Ale je zapotřebí i poukázat na změny, k nimž už došlo, nebo které byly judikovány a které mají zajistit přednostní uspokojení společenství vlastníků jednotek a bytových družstev v exekuci a v insolvenci.
Není úplně pravdou to, co tady bylo tvrzeno, že bytová družstva jsou uspokojována jako poslední a že se na ně v insolvencích nedostane. Tam je třeba – a mohu vám k tomu poslat i podrobnější vyjádření, kde jsme veškerou tuto judikaturu rekapitulovali při vyjádření k petici, z čehož jasně vyznívá, že pohledávky SVJ a bytových družstev vzniklé po rozhodnutí úpadku jsou takzvanými pohledávkami za majetkovou podstatou. Týká se to všech druhů pohledávek, jako jsou příspěvky do fondu oprav, náklady na pojištění, náklady spojené se zachováním řádného stavbě-technického stavu domu atd., atd. Čili tyto pohledávky se uspokojují v insolvenci přednostně před ostatními nezajištěnými věřiteli. V případě bytových družstev je přednostní uspokojení ještě znásobeno po senátní novele paní senátorky Seitlové tou možností uspokojovat je přednostně ještě z výtěžku zpeněžení jednotky ve výši deseti procent. A i konkrétní čísla z našeho šetření, které jsme si prováděli, svědčí o tom, že se daří oddlužení plněním splátkového kalendáře průměrně tyto pohledávky společenství vlastníků a bytových družstev uspokojovat z padesáti, minimálně z padesáti pěti procent. Čili ta výtěžnost je poměrně slušná, uvážíme-li, že obecně uspokojení nezajištěných věřitelů v insolvenci je mnohem nižší.
Ze strany bytových družstev a společenství vlastníků jednotek nám nikdy nebylo prokázáno, že by uspokojení v insolvenci mělo být nějak výrazně nižší a že by zde byla nezbytnost přistupovat ke zvýšenému přednostnímu uspokojování těchto entit, protože vždycky při řešení této otázky se dostáváme do neřešitelné situace – věřitele upřednostnit na úkor zbývajících. Čili ve chvíli, kdy se začneme zamýšlet nad další prioritizací bytových družstev a společenství vlastníků, tak musíme brát v potaz to, že na základě toho mohou být kráceni další přednostní věřitelé, jako třeba věřitelé z výživného atd. Čili tyto změny je potřeba velmi důkladně vážit, a to i při vědomí toho, že Poslanecká sněmovna v nedávné době přistoupila k tomu, že připustila, aby osoby, které vstupují do insolvence, mohly být oddluženy bez povinně předepsané míry uspokojení nezajištěných věřitelů. Čili je zřejmé, že na tom oddlužení někdo bit bude. Budou to věřitelé a z části i tito věřitelé.
Nebudu se zmiňovat o dalších změnách, které tady byly zmiňovány průřezově v rámci jednotlivých novel. K tomu mohu zaslat to naše podrobné vyjádření, které se ke všemu vyjadřuje.
Vyjádřil bych se ale speciálně k otázce vypořádacího podílu v bytovém družstvu. Skutečně bych chtěl rozptýlit dojem, že se tady ušila horkou jehlou narychlo nějaká nepromyšlená novela. Tématika vypořádacího podílu v bytovém družstvu je opakovaně se zástupci bytových družstev řešena nejpozději od roku 2016. Opakovaně byla řešena ve dvou volebních obdobích, ve dvou připomínkových řízeních. Vždycky jsme vypořádání připomínek uzavřeli s nějakým konsenzuálním návrhem s tím, že ten v té chvíli dosažený konsenzus byl vždycky následně ze strany bytových družstev vypovězen, poněvadž kompromisní návrh prostě neuspokojoval jeho představy.
Je třeba jaksi vyjasnit to, že ministerstvo zastává tady v tomto sporu stanovisko, že je třeba najít řešení spravedlivé jak vůči bytovým družstvům, tak vůči jejich členům. V tomto směru nám nejde o nic více, než do zákona vtělit závěry, k nimž už dříve dospěl Nejvyšší soud, který jednoznačně řekl, že je nepřijatelná situace, aby ve chvíli, kdy reálná hodnota družstevního podílu, která by se měla jaksi určovat zejména s přihlédnutím k reálné hodnotě družstevního bytu, násobně reálně převyšuje výše splněné vkladové povinnosti, aby v takovéto situaci člen bytového družstva, jehož členství v družstvu končí, odcházel z bytového družstva s řádově nižším vypořádacím podílem. Tím je myšleno třeba s desetitisícovými částkami za situace, kdy reálná hodnota družstevního podílu odpovídá milionovým částkám.
Ale tím není řečeno, že stanovy bytového družstva mohou stanovit výši vypořádacího podílu odchylně, ale za předpokladu, že to bude spravedlivé. Čili ta úprava nevylučuje, aby ve stanovách bytového družstva bylo umožněno stanovit výši vypořádacího podílu různě i v závislosti na důvodu zániku členství člena v bytovém družstvu, čili aby se předcházelo kupříkladu situaci, že člen bytového družstva bude z družstva účelově vystupovat, protože chce přenést náklady s prodejem družstevního bytu, které by jinak nesl sám, na bytové družstvo. V takovém případě říkáme, není potřeba, aby výše vypořádacího podílu plně odpovídala reálné hodnotě družstevního bytu nesnížené o náklady, eventuálně nesnížené o nějaký případně další koeficient. Toto všechno podle našeho názoru je možné ve stanovách bytového družstva upravit, ale ta výsledná hodnota by měla být spravedlivá.
Potom je třeba jaksi informovat i o významných posunech, k nimž jsme dospěli v průběhu letního projednávání. V průběhu doby od května do srpna proběhlo pět dalších jednání, kde jsme se velmi detailně zabývali otázkou, jakým způsobem bytové družstvo získá prostředky k vypořádání člena, jemuž zaniklo členství, tak aby ho to nezatížilo a tak aby to z účetního hlediska sedělo. To vedlo k tomu, že jsme se shodli na konceptu, že i v bytovém družstvu by měl být zaveden koncept uvolněného podílu v bytovém družstvu, čili při zániku členství by měl po členovi vznikat uvolněný podíl, s nímž by mohlo družstvo dále disponovat, to znamená buď jej prodat novému zájemci o členství v družstvu, anebo rozhodnout o zániku tohoto družstevního podílu a o vyplacení vypořádacího podílu z vlastních zdrojů bytového družstva.
Na to, aby s uvolněným družstevním podílem naložilo, jsme navrhli, a to se i odrazilo potom ve finální upravené verzi, která je teď obsahem pozměňovacího návrhu paní poslankyně Červíčkové, že na tento celý proces bude mít družstvo minimálně, maximálně jeden rok, což je z našeho pohledu dostatečná doba, aby tento proces bylo možné realizovat, přičemž výtěžek z prodeje uvolněného družstevního podílu, s nímž je spojeno právo na družstevní nájem, by bylo základem pro vypořádání člena, jemuž zaniklo, družstvo. Ale od takto dosaženého výtěžku prodeje by si družstvo dále mohlo odečíst veškeré náklady, které byly spojeny s prodejem takovéhoto družstevního podílu a se správou jednotky v mezidobí. Čili veškeré tyto pohledávky by měly být v takovémto případě bytovému družstvu kompenzovány.
Čili za této situace, kdy se podařilo víceméně rozptýlit nebo konkrétně reagovat na veškeré výhrady, které byly obsahem dřívějšího vyjádření, které tu bylo referováno panem poslancem Blahou, skutečně si myslíme, že ta výsledná verze prostě nabízí vyvážené řešení, které nepovede ani k likvidaci bytových družstev ani k tomu, že by členové, jejichž členství v bytovém družstvu zaniklo, byli nedůvodně kráceni na svých právech.
Tak tolik k tomuto. Děkuji za slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Tak jste slyšeli, s tím bychom určitě v některých případech, teď se ve mně probudila předsedkyně bytového družstva, ne úplně by asi člověk se vším souzněl, ale tady jsme na projednávání. Takže děkuji za podrobnou zprávu o tom, co se teď děje. Vy to chcete doplnit vyjádřením, jak vnímáte tu informaci a jestli souhlasíte s tím, co tady říká zástupce Ministerstva spravedlnosti?
Řečník: Jenom faktickou poznámku. Musím a podotýkám, že si pana magistra Sosny velmi vážím, protože se ve svých názorech skutečně posunul, a myslím, že jsme velmi, velmi … a věřím, že jsme na společné trajektorii, a věřím, že ještě jsme. Jenom, abyste měli dokresleno. My jsme skutečně teď v létě intenzivně pracovali na novele. Ta novela nám byla zaslána 16. srpna, ještě jsem se teď díval, to je pátek. V úterý byla podána. V pátek jsme obdrželi pracovní návrh, který se liší od výsledného podaného návrhu, a neobsahoval ani důvodovou zprávu, která samozřejmě byla i pro nás překvapením. Tak jenom abychom si udělali nějaký obrázek. Nepopírám, že se o tom diskutuje. Jenom mi nepřijde úplně fér, když tady dostaneme v pátek na víkend něco ke čtení, co nakonec v úterý je podáno v úplně jiné podobě, nebo ne úplně jiné, ale každopádně v podobě, kterou jsme neměli předem k dispozici. Omlouvám se, ale my se prostě pod tento postup neumíme s kolegy podepsat.
Poslankyně Helena Válková: Dobře, děkuju. Toto je petiční výbor. Ten si má vyslechnout. My nejsme ústavněprávní. Já jsem členkou ústavněprávního a tam jdeme potom už návrh po návrhu a diskutujeme. Tady máme vlastně vždycky… Právě nás překvapila ta petice i tím, a já určitě zjistím, kde se stala chyba, moc se vám omlouvám, protože to se nesmí stát. A nám se to stalo poprvé za celou dobu, že tam tedy nepřiložili vlastní petici. A mně to bylo divné, ale tak jsme zvyklí na ledacos, tak jsme si říkali dobře, je to taková petice, vypořádací podíl je důležitý, tak se k tomu postavíme čelem, a co tam budeme dělat celou tu dobu, nevím, ale dobře. Takže teď je nám to jasné.
A myslím si, že tady ten smysl má být upozornit na tu problematiku jako komplexně a upozornit na to, že ta situace je už neúnosná a že když teď projednáváme legislativní změny, tak máme mít v hlavě situaci, ve které jsou bytová družstva už dlouhodobě, a že když nebudeme vědět, nebo nebudeme znát ty dopady, já to znám z oblasti trestního práva, že někdy i sebelepší legislativec na Ministerstvu spravedlnosti nedohlédne, když není v té oblasti praktikem, co to udělá s trestním soudcem, se státním zástupcem, s obhájcem a s obviněným v posledku. Takže ve vaší oblasti, abychom se přímo spojili s vámi a ještě třeba diskutovali tam, kde si nebudeme jistí, že to, co dostáváme ze spravedlnosti, je opravdu to pro vás optimální. Já opravdu nepochybuju o tom, že si to kolegové myslí, že to je to optimální. Jestli to skutečně ale pak je optimální, to si dovolím pochybovat. Takže v tomto smyslu to i vnímám jako informaci. A samozřejmě po technické stránce se to takhle nedělá logicky – přes víkend a podobně. Ale také vím, že někdy člověk pod tlakem času si chce splnit úkol a nedohlédne, že ten druhý vlastně to tempo nemůže zvládnout, nemůže se k tomu připojit.
Chce se k tomu někdo z Ministerstva pro místní rozvoj vyjádřit jako zástupce? Ano. Máte slovo.
Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj: Vážená paní předsedkyně, páni poslanci, paní poslankyně, děkujeme za přizvání do debaty. Samozřejmě bereme i tohle to setkání jako debatu, protože jsme byli připraveni na trochu jiný scénář. Ale samozřejmě musím hned v úvodu říct, že s bytovými družstvy, resp. se svazem velmi úzce spolupracujeme. Ono to tady zaznělo několikrát. Předpokládám tedy, že už se názorově nějak úplně nepřekvapujeme.
Pan kolega Sosna tady vlastně detailně komentoval legislativní úpravy, takže já dám na stůl jenom pár obecnějších tezí, co se týče vůbec politiky bydlení. Psali jsme samozřejmě i nějaké stanovisko k té v uvozovkách původní, nebo velké, nebo široké petici, která jde vlastně napříč mnoha resorty a nejde nakonec jenom o MMR a Ministerstvo spravedlnosti, ale týká se i Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud se bavíme o chudobě a vyloučených lokalitách atd. Takže to bereme jako takový nadresortní problém. Abychom nebyli zahlceni, tak se snažíme věnovat těm problémům, které jsme schopni vyřešit a máme k nim kompetence.
Už jsme se shodli i na tom, že bytová družstva, potažmo družstevní bydlení bude jedním z pilířů budoucí koncepce politiky bydlení do roku 2030. To už od nás několikrát veřejně zaznělo.
Poslankyně Helena Válková: Já do toho vstoupím. Ale o to tady jde, kromě jiného, o tu politickou vůli, opět ta družstva povýšit jako rovnocenného a nesoustředit se jenom na toho vlastníka.
Zástupce Ministerstva pro místní rozvoj: My jsme to už několikrát deklarovali ústy paní ministryně, že to prostě vnímáme jako určitou formu, jak dosáhnout lepší dostupnosti bydlení v České republice, s tím, že ale diskutujeme i s dalšími partnery, s SVJ, s dalšími vlastníky, musíme diskutovat i s developery. Prostě ta zájmová skupina stakeholderů je velmi široká. Vy se účastníte vlastně i naší pracovní skupiny pro bytové právo, kterou vede paní doktorka Schödelbauerová s kolegy. A asi vidíte, že se prostě snažíme i ta legislativní opatření uchopit tak, aby byla prostě přímočará a řešila nejpalčivější problémy. A věřím, že to, co bylo v té původní petici v uvozovkách a dnešní stav, tak jsme se významně posunuli, a že novela občanského zákoníku už vlastně na většinu problémů reaguje. Pokud tomu tak není, tak to pojďme ještě rozebrat.
Ale vlastně i ústy paní magistry Horákové je tady spousta problémů už touto novelou vyřešena a pan magistr Sosna to tady velmi detailně popsal, ať už jde o přechody dluhů, zjednodušení prodeje jednotek, institut náhradního shromáždění atd. Těch momentů je tam prostě celá řada. Takže bychom byli rádi, aby legislativní proces samozřejmě dál běžel, a vedle toho už jsme dali na stůl teze ke koncepci bydlení do roku 2030, kde k nějakým novým trendům za posledních deset let došlo a musíme na ně nějak reagovat a musíme být schopni získat relevantní data, takže diskuse s ČSÚ a diskuse i s řadou dalších partnerů. A chceme samozřejmě nabídnout, jak tady zaznělo, jakýsi vyvážený model, protože souhlasíme s tím, že nekonečný tlak na vlastnické bydlení nemůže spasit problém dostupného bydlení v České republice. Ale to je asi obecná teze, která už zaznívá i na vícero jednáních.
A říkám, pro nás bytová družstva jsou jedním z partnerů a věřím, že to tak vnímají. Ale pod tím je i poměrně hluboká právní debata, kterou tady pan magistr...
Poslankyně Helena Válková: A tu bychom tady neměli už do větší hloubky vést. Já to beru jako takové určité ujištění. Samozřejmě vám dám teď slovo. Myslím si, že pro petiční výbor, který by měl být takovým jako světlem, nosičem, měl by vlastně dělat osvětu v rámci svých poslaneckých klubů a měl by v rámci pracovních výborů, které se tím budou potom zabývat konkrétními změnami, tuhle informaci posouvat, že dochází k posunu, že bytová družstva zase získávají významnější postavení. Ale aby to nezůstalo jenom jako fráze, tak je třeba to doložit konkrétními legislativními změnami. A k tomu vás potřebujeme jako partnery. Jsem si vědoma, že teď to říkám hrozně frázovitě, ale já to vnímám, že to má být smysl, abyste tohle odprezentovali, aby to bylo nahrané a abychom my měli tenhle ten úkol. Není naším úkolem na petičním výboru, abychom řešili problematiku, kterou má na starosti spíš ústavněprávní výbor. Ale když už jsme tedy bez přípravy skočili po hlavě do široké, studené vody všech těch problémů, tak si myslím, že celkem se s tím takhle můžeme vypořádat.
Čili já bych vám na závěr dala slovo, abyste mohli říci – teď jste tady slyšeli - samozřejmě jsem zapomněla na své věrné členky a členy petičního výboru, ti ještě před vámi dostanou slovo, aby se případně mohli vyjádřit. Přiznám se, že oni se jistě vám i přiznají, že nebyli na to připraveni, takže možná, že se nevyjádří tak, jak by se vyjádřili jinak – více a konkrétněji; a možná, že se nevyjádří vůbec. Takže já jim dávám teď slovo a potom budete mít prostor vy v závěru našeho veřejného slyšení. A já si myslím, že to další slyšení by bylo tedy podle mého názoru zbytečné, že by to mohlo tímto veřejným slyšením skončit za předpokladu, že teď neřeknete konkrétní věci, na které ještě se chcete soustředit, které v té petici byly a které jste z důvodu, že jsme se neseznámili s jejím obsahem včas, vůbec se tady nedotkli a nemohli jsme probrat, protože já jsem také jenom to takhle prolistovala a tu přílohu, ve které jsou ty konkrétní problémy, jsem neprostudovala.
Takže nejdříve pan zpravodaj samozřejmě a po něm další.
Poslanec Stanislav Blaha: Já jsem takový zpravodaj-nezpravodaj, protože jsem se dotkl pouze části té problematiky, nicméně chci konstatovat, že to, co tady dnes zaznělo, co jsme tady slyšeli, jsou skutečně závažné problémy. Ne, že bychom to neslyšeli z jiných segmentů, protože to se samozřejmě netýká, většina těch věcí, jenom družstev, ale je to jakoby prosáklé celým tím sektorem, a určitě bude dobře, když se nám podaří vyřešit ty problémy, které tady zaznívaly.
Já bych chtěl ale poprosit o jednu věc. Kromě toho, že nám, doufám tedy, bude zaslána ta plná verze petice, tak bych poprosil, abychom se na to podívali a trošku si to celé zaktualizovali, protože jestli tady bylo konstatováno, že od té doby už celá řada věcí proběhla, ta nová legislativa už některé problémy řeší, tak by mě skutečně zajímalo, abych mohl vést nějakou diskuzi třeba na půdě Poslanecké sněmovny, jak to tedy s těmi jednotlivými problémy je, v jaké se to nachází fázi (posl. Válková: a které ještě zůstaly), jestli to řešení je uspokojující, nebo tomu něco ještě chybí a co třeba nebylo vypořádáno vůbec, protože já bych o tom s vámi chtěl vést debatu, tak ať se do té problematiky můžu ponořit. Chci to učinit z jednoho prostého důvodu. Já si totiž myslím, že družstevní bydlení skutečně má své nezastupitelné místo. Je to dáno historicky a i ten počet bytů, které se nacházejí ve správě jednotlivých bytových družstev, prostě to zcela jistě dokládá. Takže budu rád, pokud se to nějak podaří udělat tak, abychom ten materiál nebo tu petici dostali samozřejmě v plném znění, ale i v nějakém zaktualizovaném, kde budeme mít od vás nějaké poznámky, co, jak za tu dobu se stalo. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane zpravodaji. Teď jste slyšeli požadavek a současně i dotaz na vás. Pan poslanec Čižinský… (Ne.) Já jsem myslela, že jste kývl nebo dělal pohyb rukou. To je bohužel - spíše ostatní poslouchají, protože neměli ten podklad. Takže já v tom případě dám slovo vám, abyste se vyjádřili a řekli, kromě tedy zodpovězení, zda tedy jste s to zaktualizovat a popsat tu situaci k dnešnímu dni nebo k září 2019 a dát nám ji, abychom věděli z toho sumáře, kde teď momentálně z vašeho pohledu jsme a na co si ještě máme dát pozor, co na nás čeká v rámci těch legislativních změn, a potom tedy zda, a to je můj dotaz, se chcete ještě sejít, protože máme vůči vám dluh určitě tím, že jsme zařadili petici, která ve skutečnosti peticí nebyla, byť to není naše vina, ale určitě ta spoluodpovědnost za to je. Příště budu číst všechno, a co tam nebude mít název petice, tak tam nebudu zařazovat. Takže prosím.
Zástupce petentů: Děkuji za slovo. Dvě věci. Já s potěšením tedy konstatuji, že tady skutečně zaznívají informace, že bytového družstevnictví si začínáme vážit, že si začínáme uvědomovat, že tedy má nějaké své místo. Jsme tomu opravdu velmi rádi.
Na dotaz, zda jsme schopni zaktualizovat, určitě ano. Zaktualizujeme. A na otázku, zda se chceme sejít, ano. Chceme se sejít a rádi bychom to projednali ještě jednou.
Poslankyně Helena Válková: Ne ještě jednou, ale pokračovat. Znovu už tedy ne.
Zástupce petentů: Ano, pokračovat, protože v úvodu jsme si řekli, že tedy berme to jako úvod k té problematice, která je skutečně široká.
Poslankyně Helena Válková: První část veřejného slyšení. A uděláme tedy ještě druhou část veřejného slyšení.
Zástupce petentů: Ano, souhlasím, jsem pro. Jestli kolegové mě doplní?
Zástupce petentů: Jestli mohu na závěr, tak jenom teď rychle přemýšlím, že na obsah té petice, a teď se to nebude týkat té části, která hovořila o zneužívání sociálních dávek, protože tam to samozřejmě není řešeno tou novelou 411, nicméně ta novela, která se teď připravuje a kterou máte určitě k projednávání – 411, odhlížím od toho dodatku u bytových družstev, ale ta novela sama a ten zásah do úpravy bytového spoluvlastnictví by mohl některé věci, které se týkají jak užívání společných částí, tak dluhů posunout, a možná to bude i ve světle toho, že tam část nebo některé dílčí odpovědi skutečně jsou. Mě to právě mrzlo, když tady byla ta debata s těmi zástupci obcí, že vlastně tohle možná málo rezonovalo, protože skutečně obě dvě ministerstva, nebo chcete-li, já tady musím zmínit hlavně velký díl doktorky Schödelbauerové, která skutečně odvedla skvělou práci v tom, že tam některé dílčí odpovědi skutečně můžeme najít.
Pro mne zůstává pořád jenom, a myslím, že to tady za kolegy řeknu společně, poněkud velkým otazníkem, zdali skutečně mám hradit, byť jen korunu dluhu za někoho, koho jsem si prostě a jednoduše nemohl vybrat, nemohl jsem ten dluh nijak ovlivnit, neměl jsem šanci ho zajistit, ba dokonce na něm nemám ani žádný zisk na rozdíl od bank, které si úplně v klidu zajišťují nějaké svoje vlastní provize. Tady bych, pane kolego, jenom, pokud jsme tady s panem kolegou Sosnou vypadali, že jsme v nějaké kontroverzi, tak tady jenom říkám, že i výživné vznikalo nebo je založeno na nějaké původní asi dohodě, později nedohodě. My jsme žádnou neměli. My jsme nikdy žádnou dohodu neuzavírali. Prostě vlastník přišel a bydlel, člen družstva přišel, bydlel a dlužil. Takže to je snad jediné.
A určitě bychom rádi, a to předpokládám, že také říkám za všechny, se sešli k vypořádacímu podílu, resp. k jeho dopadům, protože to už jsme tady říkali a vy jste to asi shrnula nebo tady pan kolega předkladatel to shrnul. Děkuji, že jste to pojal jako slovy úctyhodné číslo. Ve vlastnictví a správě bytových družstev my se nadále zavazujeme starat se co nejdůkladněji o naše klienty a budeme doufat, že nám vypořádací podíl nezpůsobí komplikace fatálně dopadající na existenci bytových družstev. Děkuji.
Poslankyně Helena Válková: Já také děkuji. A v tom případě si myslím, že jsme vyčerpali… Ještě paní poslankyně Matyášová.
Poslankyně Eva Matyášová: Já bych se chtěla jenom vyjádřit. Dnešní veřejné slyšení, si myslím, že proběhlo, a my za dnešní jednání můžeme říct, že ten problém samozřejmě jsme podchytili, víme o něm, souhlasíme s tím, že se musí řešit, a za náš výbor by bylo dobré, abychom doporučili, aby se tím příslušná ministerstva zaobírala. A kdy bude další jednání, to je otázka, ale aspoň z dnešního petičního veřejného jednání, aby bylo, že doporučujeme další jednání na ministerstvech, protože my tady legislativně právní věci asi nevyřešíme.
Poslankyně Helena Válková: Ty navrhuješ teď usnesení výboru, v rámci kterého by petiční výbor doporučil pokračovat v souvislosti s legislativními změnami ve spolupráci, ale já jsem tady slyšela, že ta spolupráce úzce probíhá. A tady tedy je protinávrh nebo ne protinávrh, pokračovat ještě v druhé části toho veřejného slyšení. Já tedy upozorňuji, že jsme neměli tady tu petici - předmětem. Z formálně procesního hlediska tady ta chyba je, protože jsme se vyjadřovali k něčemu jinému, nebo jenom k takové malé výseči. Já dávám slovo panu poslanci Blahovi.
Poslanec Stanislav Blaha: Já bych samozřejmě ze své pozice uvítal, abychom to dneska ukončili usnesením a udělali za tím tlustou čáru a sešli se potom u té nové petice, protože pokud to dneska přerušíme, tak to znamená, že jako zpravodaj budu muset vypracovat novou zprávu zpravodaje. Ale já si myslím stejně, přestože mi to přinese práci, že by to mělo být tak, že dnes přerušíme. My jsme na rozdíl od jiného veřejného slyšení ještě do toho udělali takový vhled, že jsme si vyslechli zástupce petentů předem, což bych normálně jako zpravodaj třeba mohl udělat já sám, a pak vás o tom poinformovat, takže teď jsme to udělali kolektivně. Teď bych to přerušil. Já samozřejmě se toho nezříkám, že vynaložím tu práci. Udělám novou zpravodajskou zprávu. Asi se předtím budu chtít setkat se zástupci petentů ještě i osobně tak, abychom to tady prostě příště uzavřeli - nechci říct navždy, ale prostě už nějak definitivně s tím, že z toho vyvodíme nějaké závěry.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji panu zpravodaji za odpovědný přístup. Já si myslím, že to je také jediné čisté procesní řešení v situaci, kdy jsme měli předmětem jednání jenom vlastně předem velmi dílčí část té petice, a petenti by se mohli cítit oprávněně dotčeni, byť jsme jim tady dali prostor, mimochodem rádi, protože při představě, že vás posíláme domů jenom kvůli tomu, že jsme si nepřečetli vaši petici, tak to by nebylo ani pro nás dobré pomyšlení. Takže v podstatě jste na tom vydělali, petenti, protože předpokládám, že ostatní členové petičního výboru budou souhlasit s tím řešením, že to přerušíme teď a vrátíme se k tomu ještě jednou. A pana zpravodaje poprosím, nemusí to být tak detailní zpráva, ale aby nám třeba i svými slovy, anebo když bude chtít, tak tím lépe, písemně shrnul stav, ve kterém také současná legislativa je právě z pohledu té petice. K tomu se budete muset opravdu sejít s oběma stranami.
Poslanec Stanislav Blaha: Proto jsem také požádal o tu aktualizaci tak, abych se nezabýval věcmi, které už třeba jsou vyřešeny, nebo alespoň v tom návrhu jsou řešeny. To je důležité vědět, abychom si to třeba i v té Sněmovně dokázali pohlídat, protože to, že něco je předloženo do Sněmovny v nějakém znění, ještě neznamená, že se tam zase nenajde nějaký pozměňovací návrh, který to zase vykolejí vedle. To je potřeba být s tím nějakým způsobem seznámeni.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji za to vyjádření. Na přerušení není třeba dělat usnesení, takže já tím přerušuji naše veřejné slyšení. O termínu a místu budete včas vyrozuměni. Prosím tedy, nepočítejte s tím, že by to bylo třeba v tomhle měsíci. To prostě my nezvládneme časově. Ale budeme se pochopitelně snažit, aby to bylo co nejdříve. Předpokládám, že nějaký termín v říjnu, začátkem listopadu najdeme.
A jinak vám děkujeme a budeme se chtě či nechtě touto problematikou dále intenzivně zabývat. A já si zjistím, kdo nám poslal z Ministerstva spravedlnosti tu petici v té podobě, na kterou jsme se připravili. A možná, že vám to i prozradím na začátek dalšího jednání. Děkuji vám.
(Jednání výboru bylo ukončeno v 17:15 hod.)
Andrea BRZOBOHATÁ v.r. Helena VÁLKOVÁ v.r.
ověřovatelka výboru předsedkyně výboru
Zapsala: D. Křičková
Za správnost: Mgr. O. Jirků, tajemnice výboru
