Snadné přidání nového datasetu

Jednání výborů PSP 3900-25-20191112


VýborPetiční výbor
Datum jednání12. listopadu 2019
Číslo jednání25
Zápis z jednání
        
22 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2019 8. volební období ZÁPIS z 25. schůze petičního výboru, která se konala dne 12. listopadu 2019 v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1, zasedací místnost č. 205 Přítomni: posl. S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl Omluveni: posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, J. Čižinský, A. Gajdůšková, L. Okleštěk, H. Válková, P. Vrána a T. Vymazal Program: 14:30 hodin 1) Zahájení, informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice 2) Různé 3) Návrh termínu a programu příští schůze 15:00 hodin 4) Veřejné slyšení k „Petici za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků bytových jednotek“ (č. 8/P/2019) Zpravodaj: poslanec S. Blaha (Jednání výboru bylo zahájeno ve 14:30 hod.) K bodu 1) Zahájení, informace zpravodajů o stavu přidělených petic a nově došlé petice Místopředseda petičního výboru F. Elfmark zahájil schůzi výboru ve 14:30 hodin podle pozvánky, která byla rozeslána dne 30. října 2019 e-mailem. Uvítal přítomné poslankyně a poslance a přečetl omluvy. Zahájení schůze se zúčastnilo 9 členů, a tudíž byl výbor usnášeníschopný. Po dohodě s přítomnými poslanci oznámil, že ověřovatelkou dnešní schůze byla stanovena poslankyně A. Brzobohatá. Od minulé schůze petičního výboru nebyla doručena žádná nová petice. Nejprve dostali slovo zpravodajové petic. Zpravodajka petice č. 10/P/2019 „Za podpůrná opatření handicapovaným dětem bez ohledu na typ školského zařízení, kde se vzdělávají“ A. Brzobohatá požádala o její vyřazení. S petenty se totiž snažila opakovaně spojit, ale nikdo nereagoval. Místopředseda výboru F. Elfmark přečetl informaci, kterou zaslal předsedkyni výboru zpravodaj petice č. 12/P/2019 P. Bělobrádek. Jde o „Petici za vybudování pobytového a rehabilitačního zařízení pro nemocné roztroušenou mozkomíšní sklerózou“, která byla datována rokem 2015 a nebyla podepsaná. Původně byla směrována na MPSV a pak na MZ ČR. Zpravodaj několikrát urgoval zástupce předkladatelů o dodání podepsaných archů, ale ti dva měsíce nereagovali. Zpravodaj P. Bělobrádek tedy požádal, aby byla daná petice ukončena jako zmatečná. Zpravodaj petic č. 13/P/2019 a 14/P/2019 „Za svobodnou volbu školy pro vzdělávání cizinců“ L. Luzar přednesl zpravodajskou zprávu, která bude petentům zaslána. Ve zprávě jsou uvedena stanoviska MV ČR a MZV ČR k popisované problematice a v jejím závěru sdělení, že podaná petice je nedůvodná, neboť nejde o nerovný přístup k volbě vzdělání. Petent nesplňuje zákonné podmínky pro udělování studijních víz, a tudíž nemůže být zvýhodněn v porovnání s jinými školami, které tyto podmínky splňují. Zpravodajka petice č. 15/P/2019 „Proti postupu orgánů státní správy města Tábor ve věci ZOO Tábor, a.s.“ M. Jarošová požádala o prodloužení lhůty k projednávání. Zpravodajka je ve spojení s petenty, kteří se ale zároveň obrátili s žádostí o řešení na místopředsedu Poslanecké sněmovny V. Filipa a senátora J. Větrovského. K uvedeným peticím přijali (hlasování: 9 - 0 - 0) členové petičního výboru následující usnesení č. 135: Petiční výbor I. vyřazuje petici: · č. 10/P/2019 „Petice za podpůrná opatření handicapovaným dětem bez ohledu na typ školského zařízení, kde se vzdělávají“ (zpravodajka A. Brzobohatá, 8 356 podpisů); II. prodlužuje lhůtu pro projednávání petice: · č. 15/P/2019 „Petice proti postupu orgánů státní správy města Tábor ve věci ZOO Tábor, a.s.“ (zpravodajka M. Jarošová, 181 podpisů); III. bere na vědomí informace zpravodajů o vyřízení následujících petic: · č. 12/P/2019 „Petici za vybudování pobytového a rehabilitačního zařízení pro nemocné s roztroušenou mozkomíšní sklerózou“ (zpravodaj P. Bělobrádek); · č. 13/P/2019 a č. 14/P/2019 „Petice za svobodnou volbu školy pro vzdělávání cizinců“ (zpravodaj L. Luzar, 200 podpisů). 1. hlasování - 9 pro (S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl) K bodu 2) Různé V rámci tohoto bodu vystoupila poslankyně M. Jarošová s návrhem, aby se při novelizaci petičního zákona zdůraznilo, že petenti mají uvádět platný kontakt. Odpadnou tak problémy, které v předchozím bodě popisovala poslankyně A. Brzobohatá. Poslanec L. Španěl doplnil, že je opravdu škoda, když petenti seberou velký počet podpisů a zástupci petentů pak přestanou reagovat. Místopředseda petičního výboru F. Elfmark informoval o nutnosti určit za petiční výbor zpravodaje ke sněmovnímu tisku č. 603 (zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem). Z přítomných členů výboru nikdo neprojevil zájem, tak se ke zpravodajství přihlásil F. Elfmark. K bodu 3) Návrh termínu a programu příští schůze Členové petičního výboru pověřili (hlasování: 9 - 0 - 0) předsedkyni H. Válkovou návrhem termínu a programu příštího jednání usnesením č. 136 následujícího znění: Petiční výbor p o v ě ř u j e předsedkyni petičního výboru H. Válkovou návrhem termínu a programu příští schůze. 2. hlasování - 9 pro (S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, J. Janda, M. Jarošová, L. Luzar, E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl) K bodu 4) Veřejné slyšení k „Petici za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků bytových jednotek“ (č. 8/P/2019) Z veřejného slyšení byl vyhotoven následující doslovný přepis jednání: Poslanec František Elfmark: Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí hosté, já bych se vrátil k petičnímu výboru a k bodu číslo 4, který nás nyní čeká. Jedná se o bod veřejné slyšení k petici č. 8/P/2019 za posílení práv společenství vlastníků jednotek a vlastníků bytových jednotek. Na začátek bych řekl hlavně pro hosty, že celá schůze nebo celé veřejné slyšení bude podle § 37 jednacího řádu nahráváno, a pokud budete chtít mluvit, tak doporučuji stisknout tlačítko na hlasovacím zařízení, aby to, co budete říkat, bylo nahráno. K této petici nebo k tomuto veřejnému slyšení se stal zpravodajem kolega poslanec Blaha, který 8. 11. zaslal svou zpravodajskou zprávu, která byla předána všem členům petičního výboru e-mailem, a navíc ji všichni přítomní poslanci mají také před sebou v tištěné podobě. Vítám tady zástupce petentů pana Vladimíra Hurycha ze svazu Českých a moravských bytových družstev, vítám na veřejném slyšení také zástupce Ministerstva spravedlnosti pana Mgr. Lálu, vítám tady zástupce Ministerstva pro místní rozvoj paní doktorku Schödelbauerovou a tímto bych předal slovo panu zpravodaji poslanci Blahovi. Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté, dovolte mi se vyjádřit k petici č. 8, které jsem zpravodajem. Nejdříve chci podotknout, že se jedná o významnou petici. Pod toto prohlášení se podepsalo téměř 49 tisíc lidí a připojilo se i 903 bytových družstev a společenství vlastníků jednotek, které dohromady spravují 480 tisíc bytových jednotek. Petenti v ní popisují tři hlavní problémy: složité vymáhání dluhů u problémových dlužníků, nastavení sociálních dávek nahrávající obchodu s chudobou a soužití s problematickými spolubydlícími v bytových družstvech. Já jsem se s petenty sešel 17. 10. Situaci jsme podrobně rozebrali a musím říci, že se s řadou jejich požadavků ztotožňuji, protože jejich situace rozhodně není jednoduchá, a myslím si, že jsou znevýhodněni při případném vymáhání pohledávek za svými členy. Já jejich požadavky podrobně popisuji ve své zprávě, kterou máte všichni před sebou, takže ji tady nyní nebudu citovat, protože, jak jsem již řekl, je obsáhlá a věnoval bych se závěrům, které vám předkládám, a byl bych rád, aby se dostaly i do našeho závěrečného usnesení. Ve zmíněných aspektech doporučuji petičnímu výboru přijmout požadavek petentů na změnu insolvenčního zákona, to znamená přednostní uspokojování pohledávek z užívání bytů, ovšem ne v té požadované výši 100 %, ale ve výši 50 %, protože jsou zde i jiní věřitelé, a myslím si, že to upřednostnění ve výši 100 % by zase diskriminovalo jiné. Dále pak změnu exekučního řádu, tj. v té oblasti stanovení maximální délky jednotlivých úkonů v exekučním řízení, protože celý proces nemůže trvat po dobu několika let. Dále pak zákona o hmotné nouzi a zákona o státní sociální podpoře. Tady se jedná o povinnost úřadů práce zasílat část dávek na bydlení přímo bytovým družstvům a SVJ na základě jejich žádosti, případně potvrzení bezdlužnosti majitele bytu při žádosti o dávku na bydlení, podmínění sociálních dávek a nutnost spolupráce se sociálními pracovníky. A dále pak na změnu přestupkového zákona. Tady jde o anonymitu svědků na základě jejich žádosti i během přestupkového řízení. A konečně na změnu občanského zákoníku. Tady se jedná o povinnost obyvatele bytu strpět vstup a nezbytné konání oprávněných osob za účelem deratizace škodlivého hmyzu a podobných opatření; tam je nutno specifikovat, o které konkrétní živočichy by se jednalo; nebo vystavení se náhradě škody, pokud bude opatření v důsledku tohoto konání neúčinné. My jsme se touto peticí zabývali už na předchozím veřejném slyšení, kde jsem byl taktéž zpravodajem, ovšem ten podkladový materiál jsme dostali patrně z Ministerstva spravedlnosti jiný, takže proto se k tomu vracíme v dnešním veřejném slyšení. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Já děkuji za vyčerpávající zpravodajskou zprávu a komentář kolegy poslance Blahy a nyní bych dal slovo zástupcům petentů panu Vladimíru Hurychovi ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Máte slovo. Děkuji. Pan Jan Vysloužil: Já bych jenom upřesnil, za petenty vystoupím já, za Svaz českých a moravských bytových družstev. Mé jméno je Vysloužil, s dovolením, a jsem předseda svazu. Takže tolik jenom na upřesnění. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, poslanci, vážení hosté. Já děkuji za všechny za možnost vystoupit před vámi na veřejném slyšení. Jak už zaznělo z úst pana zpravodaje, navazujeme vlastně na přerušené zasedání, které se věnovalo nedopatřením pouze problematice vypořádacího podílu, což sice pro nás je zásadní problém, ale nebyl předmětem té vlastní petice. My jsme v mezidobí využili nabídku zpravodaje pana poslance Blahy k tomu, abychom se k nim sešli, předali mu vlastně doplňující materiály a on z těchto doplněných materiálů už vlastně připravil dnešní zprávu. Ta petice, na připomenutí, vznikla na popud členů Svazu českých a moravských bytových družstev, které dlouhodobě poukazovaly na problémy, které se dotýkají jak běžného hospodaření bytových družstev a společenství vlastníků, ale v konečném důsledku dopadají i na jednotlivé vlastníky. Dovolím si připomenout, že náš svaz spolu s ostatními svazy, jako je Družstevní marketingové sdružení, případně Svaz malých bytových družstev a společenství vlastníků vlastní, spoluvlastní, případně spravuje zhruba milion bytů v ČR, což je zhruba čtvrtina bytového fondu. Pod vlastní petici se podepsalo, jak již tady zaznělo, zhruba 49 tisíc vlastníků a nájemců a dále statutární zástupci bytových družstev a společenství vlastníků, kteří spravují těch, již tady také zmíněných, 480 tisíc jednotek. Petice poukazuje na tři základní okruhy problémů, a to na dlužníky v bytových domech a nerovné postavení bytových družstev a společenství vlastníků při vymáhání těchto pohledávek, dále na problematiku sociálních dávek a jejich zneužívání a dále na problematické soužití s některými spolubydlícími v domě. Ta petice měla být původně předána premiérovi, který využil naši nabídku a spolu s námi navštívil některé problematické oblasti, projevil velký zájem a ochotu spolupracovat na řešení některých problémů, nicméně následně v důsledku své zaneprázdněnosti a řešení pro něj jiných problémů nám doporučil, abychom petici předali dnes již bývalému ministrovi spravedlnosti Kněžínkovi, což jsme učinili 14. ledna. S potěšením konstatuji, že na odstranění některých problémů se již pracuje. Některá další opatření se připravuji, ale rozhodně nesouhlasíme s tím, že by všechny problém byly vyřešeny, či snad dokonce že jde o jakési pseudoproblémy, které si náš svaz vymýšlí. V současné době projednáváme pro bytová družstva a společenství vlastníků dva stěžejní zákony, resp. jejich novely – zákon o obchodních korporacích a občanský zákoník. O této problematice se podrobněji zmíní zde moji přítomní kolegové. My bychom dnešního slyšení chtěli využít i k tomu, abychom skutečně začali být vnímáni jako partneři pro jednání s ministry, poslanci, dotčenými pracovníky ministerstev a skutečně nabízíme spolupráci a tu podanou ruku skutečně rádi přijmeme. My opravdu nejsme ti zlí, kteří se snaží vyhánět své členy na ulici a vymýšlí si problémy. My se stavíme na stranu naprosté většiny slušných členů jak bytových družstev, tak společenství vlastníků, kteří mnohdy ze zoufalství tu neutěšenou situaci v domech vyřeší tím způsobem, že se raději odstěhují, než aby snášeli v podstatě to nevhodné chování svých sousedů. Já bych si rád dovolil zareagovat na jednu z výtek, se kterou se občas setkáváme při jednáních, a sice, že bytová družstva umí rozlišovat mezi lidmi, kteří se mnohdy ne zcela ze své vůle dostanou do problémů, kteří chtějí řešit své problémy a spolupracují na řešení svých problémů, ale určitě bychom nechtěli dospět k tomu, že v podstatě všechny dluhy všech dlužníků budou dopadat na ostatní řádně bydlící vlastníky. To zkrátka nechceme a znova říkám, nechceme nikoho vyhánět, ale skutečně se stavíme za tu naprostou většinu řádných členů našich družstev. Těch řádně se chovajících a všechny své povinnosti si plnících členů je naprostá většina a mezi ně patří i samoživitelky a senioři. Je to z toho důvodu, že družstevní bydlení momentálně nabízí to, čeho je velký nedostatek, a sice dostupné bydlení. Vnímáme proto tu další výtku, o které bych se rád zmínil, že snad bychom se chtěli zařadit i před samoživitelky. Ne, nechtěli. My bychom chtěli rovné postavení nejenom pro samoživitelky-dlužnice, ale i pro ty samoživitelky a seniory, kteří bydlí v našich družstevních bytech, a skutečně vnímáme jako nespravedlivé, když je nám podsouváno, že se nějakým způsobem zastáváme těch ostatních členů a nemyslíme na ty samoživitelky. Myslíme a právě si uvědomujeme, že v našich domech bydlí skutečně mnoho samoživitelek a mnoho seniorů a mnoho občanů, kteří mají jakési nevýhodné postavení oproti těm ostatním, na které právě v konečném důsledku ty dluhy a neřešené problémy dopadají. Vážené poslankyně a poslanci, tolik jenom na úvod. Já znova deklaruji náš zájem a nabídku spolupracovat s našimi odborníky, protože my si uvědomujeme, že k řešení jsou tady velmi složité problémy, a bohužel si uvědomuji tu starou známou pravdu, že na složité problémy většinou neexistují jednoduchá řešení. Věříme však ale, že pokud budeme ty problémy řešit společně a budeme hledat společně jejich řešení, že máme daleko větší šanci na úspěch, a výsledek bude v konečném důsledku ku prospěchu všech stran. Tolik na úvod. Děkuji za pozornost. Poslanec František Elfmark: Já děkuji za komentář zástupci petentů pana Vysloužila. Omlouvám se, že jsem původně říkal jiné jméno. To jsem měl tady v podkladech. Nyní bych dal slovo zástupcům ministerstva, konkrétně Ministerstva spravedlnosti panu Mgr. Lálovi. Máte slovo. Prosím. Pan Daniel Lála: Dobrý den. Děkuji za udělení slova a za možnost zde vystoupit. Ministerstvo spravedlnosti reagovalo na tuto petici dopisem ještě pana ministra Kněžínka a upozorňovalo na řadu posunů, ke kterým v posledních letech došlo, protože v současné chvíli je řada návrhů již v Poslanecké sněmovně, novela zákona o obchodních korporacích již v Senátu a rovněž některé změny již nabyly účinnosti. Pokud jde o první okruh problémů, tedy dlužníky v bytových domech, my tento problém vnímáme a je třeba upozornit, že již byl částečně řešen, a to novelou zákona č. 291/2017, který zakotvil přednostní uspokojení společenství vlastníků jednotek formou procesních předpisů, konkrétně určil, že 10 % z výtěžku zpeněžení jednotky bude přednostně vyhrazeno pro uspokojení SVJ, a to nejen v případě soudního výkonu rozhodnutí, respektive exekuce, ale také v případě oddlužení. Je třeba podotknout, že tento zákon není v účinnosti ještě ani dva roky, takže je velmi obtížné tvrdit, jakým způsobem se projevil v aplikační praxi a jakým způsobem tedy došlo ke zvýhodnění SVJ, když je nyní argumentováno, že ta přednost je nedostatečná, tak nemáme hmatatelná data pro to tvrdit, že tomu tak skutečně je. Měli bychom nejprve vyčkat, jak tato novela dopadne, jakým způsobem se projeví v konkrétní výši uspokojení SVJ, a pak následně případně přikročit k tomu, že zvolené řešení bylo nedostatečné a že je třeba SVJ dále zvýhodňovat. Je třeba si uvědomit, že v případě oddlužení, respektive úpadku, když se konkrétní vlastník jednotky dostává do úpadku, tak zde není pouze SVJ jako jediný dlužník, ale máme tady mnoho dlužníků. To je definičním znakem oddlužení, respektive konkurzu a insolvence. Je třeba mít na paměti, že typickým znakem insolvence konkrétního vlastníka je, že máme mnoho věřitelů a nedostatek prostředků. Prostě není možné, aby všichni věřitelé byli v plné výši uspokojeni, to je prostě definiční znak insolvence, a to je třeba mít na paměti i při tom, jak budeme nakládat s jednotlivými věřiteli. My se tady bavíme o tom, jestli již zvýhodněné SVJ ještě více nezvýhodníme na úkor některých jiných. Často se zde hovoří o tom, že jsou ve svém vztahu nedobrovolně, že si nevybírají své sousedy. Ale zamysleme se nad tím, že nejsou jediní. Byla zde zmíněna matka samoživitelka, když má dítě a jsou zde pohledávky na výživné, to dítě si také nevybírá své rodiče, nevybírá si, jestli se jeho rodiče rozvádí, a přesto jsou ve stejném vztahu a musí dostávat peníze na výživné. Stejně tak když si vezmeme situaci, někdo mě zraní, způsobí mi škodu, mám způsobenou škodu, taky jsem si nevybíral, jestli konkrétní osoba, která mi škodu způsobila, si mě vybrala, či nikoliv. Proto je třeba brát všechny tyto situace v širším kontextu, že SVJ není jediný nekonsenzuální nedobrovolný věřitel, ale máme zde řadu dalších subjektů. A v momentě, kdy začneme zvýhodňovat jednu skupinu, tak se musíme ptát, proč nezvýhodníme druhou skupinu, respektive, že jednu skupinu zvýhodňujeme na úkor jiné skupiny. Proto nejsme zastánci toho, že je možné neustále upřednostňovat postavení SVJ, protože tímto znevýhodňujeme jiné věřitele. A již jsou SVJ, jak již bylo zmíněno, zvýhodněna minimálně ve výši 10 % a čekáme, jakým způsobem se toto projeví. Často je zmiňováno, že by nebylo umožněno oddlužení konkrétních vlastníků v případě, že nejsou uspokojeny náklady na bydlení, nicméně každý vlastník potřebuje bydlet. A v momentě, kdy budeme tvrdit, že není možné oddlužení v případě, že nebudou v plné výši uhrazeny všechny dluhy na nájemném, respektive na odvodech, tak vlastně prakticky vyloučíme oddlužení. Z oddlužení se stane mrtvý institut a lidé, kteří jsou dneska v těžké nouzi, točí se v kolotoči exekucí a tak dále, se z těchto situací nedostanou vůbec, a pak už budou naprosto vyloučeni ze sociálního života. Takže to, že nyní dáme někde více, současně může způsobit nové sociální problémy, které je třeba si uvědomit, když o tomto hovoříme. Proto není tak snadné upřednostňovat a dávat jedné skupině, když možná nebudou prostředky na řadu dalších subjektů. Ministerstvo se domnívá, že nástroje, které jsou v současné době navrženy, jsou v rámci systému oddlužení, insolvence a výkonu rozhodnutí ještě udržitelné, ale je otázka, jak dlouho tomu bude. Je třeba si také uvědomit, že novela občanského zákoníku přináší jiné instituty, které umožňují, aby tyto dluhy dále nenarůstaly. Novelou občanského zákoníku chceme umožnit, aby bylo jednodušší zpeněžit jednotku vlastníka, který porušuje své povinnosti. V současné době je to velmi komplikovaný proces a my novelou umožňujeme relativně jednodušší cestou docílit toho, aby vlastník, který porušuje své povinnosti, byl vlastně v uvozovkách vyloučen ze spoluvlastnictví a byla zpeněžena jeho jednotka, tedy aby další dluhy nenarůstaly. Takže my se soustředíme i na ex ante, preventivní nástroje, které by měly zabránit tomu, aby vznikaly další náklady. Pokud jde o insolvence, je třeba upozornit i na to, že veškeré náklady, které vzniknou v průběhu insolvence ve vztahu k bytovým domům, jsou přednostně uspokojovány v insolvenci. My se bavíme jenom o již vzniklých před tím, než bylo rozhodnuto o úpadku, jenomže tam jsou právě všechny matky samoživitelky, ty, kterým vznikla škoda, a na to dlužník nemá prostředky. Pokud jde o další problémy, novelu zákona o obchodních korporacích, vypořádací podíl, to je velmi komplikované téma, které je neustále k řešení. My se se zástupci družstev k této problematice budeme ještě stýkat. Jsme domluveni, že do konce tohoto týdne nám pošlou své vyjádření s konkrétními problémy. Do konce příštího týdne na to máme reagovat. A pod záštitou paní profesorky Válkové a paní poslankyně Červíčkové ještě proběhne další jednání na toto téma. Takže snaha z naší strany maximálně vyslechnout zástupce družstev zde je. Uvidíme, jestli budeme schopni najít ještě další kompromisy, které by byly ku prospěchu všech. Pokud jde o otázky sociálních dávek, v tomto není Ministerstvo spravedlnosti vůbec kompetentní, to náleží do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, tak k tomu bych se nevyjadřoval, stejně tak přestupkový zákon. A pokud jde o změnu občanského zákoníku, vyjádří se paní doktorka. Děkuji za slovo. Poslanec František Elfmark: Děkuji za komentář od kolegy z Ministerstva spravedlnosti pana Mgr. Lály. A nyní bych předal slovo kolegyni z Ministerstva pro místní rozvoj paní Schödelbauerové. Paní Pavla Schödelbauerová: Děkuji. Musím se v první řadě zeptat. Já jsem špatně slyšela, čeho by se novela občanského zákoníku měla týkat. Hovořil jste o vstupu do bytu za účelem… (Jiný řečník: Za účelem deratizace.) Deratizace. Obecně si tedy myslím, že samozřejmě lze různé způsoby konkretizace provádět i v občanském zákoníku, ale že vstup do bytu za účelem deratizace by se dal dovodit i z jiných ustanovení občanského zákoníku bez toho, že by toto konkrétně bylo upraveno. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Pokud to bylo z Ministerstva pro místní rozvoj všechno, potom bych asi přistoupil k otevření diskuse s tím, že první bych se zeptal kolegů poslanců. A už vidím, že pan zpravodaj Blaha se hlásí, tak mu dám slovo. Poslanec Stanislav Blaha: Jenom v reakci. Ono tedy není tím pádem potřeba se tím zabývat. Pojďme tedy petentům poradit, na základě čeho se toho mají domoci, protože při debatě s nimi upozorňovali na situaci, kdy mají prostě problematického člena družstva, který svou hygienou zamořuje celý dům, a oni na to nemají žádný metr. Paní Pavla Schödelbauerová: Pardon, jestli tedy mohu hovořit. Já jsem se domnívala, že jste hovořil o novele občanského zákoníku, to znamená, že se to netýká bytových družstev. Bytová družstva jsou upravena v korporátním zákoně. A pokud se týká vstupu v rámci společenství vlastníků, tak samozřejmě tam platí podpůrně ustanovení o vlastnickém právu, a ta se týkají imisí. A za imise je samozřejmě bráno i šíření takovýchto, řekněme, nějakých tvorů. A myslím si, že už existuje i řada judikátů, že v případě imisí je možnost podat žalobu jak ze strany společenství vlastníků jednotek, tak i jednotlivých vlastníků na ochranu proti rušení. Poslanec František Elfmark: Otevřel jsem diskusi. Jenom bych chtěl, aby diskuse byla mnou řízená, to znamená, kdo bude chtít diskutovat, ať se na mě podívá, nebo mávne rukou, abych věděl, a přidělím mu slovo. Pan Španěl se hlásí. Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo. Já bych nechtěl, abychom chodili kolem horké kaše a nenazývali věci pravými jmény, protože já jsem tady minule na veřejném slyšení slyšel slova jako nepřizpůsobivý a tak, to se moc v této zemi nenosí. Prosím vás, mohl byste, pane předsedo, ještě jednou říci, co vás nejvíc trápí a jak posloupně byste chtěl nacházet řešení, kde jsou nejpalčivější problémy s těmi, řekněme, špatnými spolubydlícími, nebo špatnými majiteli družstevních bytů. Pan Jan Vysloužil: Určitě. Děkuji. Jestli mohu, pane místopředsedo, já jsem chtěl stejně reagovat na pana Mgr. Lálu, takže to vezmu v odpovědi najednou. Co nás v podstatě trápí, to jsou ti dlužníci. Tady zaznělo, že momentálně jsou již společenství zvýhodňována. Já bych, prosím, rád podtrhl skutečnost, že společenství není prázdná obálka a že členy společenství jsou zrovna samoživitelky, jak je tady citujeme. To znamená, že my na jedné straně chceme vycházet vstříc a chceme, aby samoživitelky a senioři užívali jakéhosi výsadního práva, respektive jakési ochrany, a na druhou stranu ale jejich dluhy dopadnou na ostatní samoživitelky a třeba seniory ve společenstvích, kteří tam bydlí a své dluhy musí hradit. K nedobrovolnosti. Ano, jsou tam samozřejmě i věřitelé, jsme si toho vědomi, ale připusťme, že největšími věřiteli jsou banky a nebankovní instituce. A tyto banky, v té době to ještě nebyli dlužníci, poskytovaly úvěry a rozhodly se v rámci svého podnikatelského rizika, že jim půjčí, své podnikatelské riziko si nechaly zaplatit ve výši úrokové sazby a v rámci svého podnikání si na tyto rizika samozřejmě vytváří rezervy. Společenství si žádné rezervy vytvářet nemohou, nepodnikají a s dlužníky mají mnohdy společné jediné, a sice adresu. A ona za tyto dlužníky v podstatě ponesou jejich dluhy ve výši svého spoluvlastnictví. Takže ta odpověď, co nás trápí. Samozřejmě nás trápí tito dlužníci, kdy vidíme, že nám narůstají potenciálně nedobytné pohledávky. Po novele insolvenčního zákona jsme zaregistrovali, že se zhruba zdvojnásobil, až ztrojnásobil počet žádostí o oddlužení. Samozřejmě je to velmi krátká doba na vyhodnocování. Může to být způsobeno tím, že dlužníci pouze čekali, až nabyde účinnosti novela, aby i oni dosáhli na oddlužení, protože stačí, když projeví dobrou vůli a může se stát, že pokud budou splácet jenom to nezbytné, co novela zákona ukládá, to znamená náklady insolvenčnímu správci, tak v konečném důsledku společenství nemusí zaplatit vůbec nic. Zaznělo tady správně, že 10 % se týká společenství. Jaksi jsme ale zapomněli na bytová družstva, na ta se těchto 10 % nevztahuje. A co se týká, nazývejme to občanů bez kompetencí k bydlení, abychom byli seriózní, tam bychom rádi zrychlili proces řešení s těmito lidmi. Já jako ředitel velkého bytového družstva jsem se v podstatě domáhal vyklizení bytu pět let a tento dotyčný člověk tam nechal po sobě dluh 400 tis. Dům má čtyřicet bytů, to znamená na každého z ostatních vlastníků a nájemců zůstalo 10 tis., které budou muset zaplatit. Po novele občanského zákoníku, ze které vypadla možnost dát nájemci družstevního bytu výpověď nájmu, jsme to museli řešit ponovu, to znamená nejdříve jej upozornit, že něco porušuje, vyzvat ho ke zjednání nápravy, on samozřejmě sliboval, že všechno splní a napraví, nesplnil vůbec nic, následovalo vyloučení a on využíval svého práva, odvolával se k nejvyšším orgánům družstva, následně se odvolával k soudu a soudy konečně po čtyřech letech rozhodly, že je tedy povinen tento byt vyklidit. Takže jsme to řešili od roku 2014, mám pocit, a vyřešili jsme to teď v roce 2019 – výsledek: dluh nedobytných 400 tis. To znamená další odpověď, co chceme, zrychlit řešení těchto případů v praxi, které skutečně mohou mít pro malá bytová družstva likvidační charakter. Tady bohužel platí nepřímá úměra, čím menší společenství, tím větší dopad dluhů, protože kdyby tento dům neměl čtyřicet bytů, ale bylo by jich tam třeba jenom deset, tak si spočítejte, kolik by každý z těchto vlastníků musel zaplatit. A skutečně dochází k tomu, že ti ostatní vlastníci jsou znechuceni, nebojím se použít tohoto slova, když vidí, že tito lidé tam s nimi bydlí, usmívají se na ně, užívají všech služeb, je jim dodáváno tepla, teplá voda, studená voda a nezaplatí ani korunu. Poslanec František Elfmark: Ještě jsem tady měl avízo od zástupce petentů. Já bych jenom poprosil, abyste se vždycky před komentářem představili. Můžete. Pan Martin Kroh: Martin Kroh, družstevní marketingové sdružení. Chtěl jsem tu ještě uvést, že problematika společenství vlastníků jednotek zasahuje velmi významně i do činnosti obcí. Už jsem tady minule upozorňoval na seminář, který proběhl zde na půdě Poslanecké sněmovny, kde tu byly zástupkyně, tuším Jiřetína a Litvínova, které uváděly prakticky neřešitelné případy s domy, které byly již opuštěny vlastníky, nebo uživateli právě proto, že tam vzrostl počet těch, kteří neplnili svoje závazky a obec dneska stojí před neřešitelným úkolem, jak dohnat vlastníka mnohdy, řekněme, na nedohnatelné adrese. Budu úmyslně stručný, ale upozorňuji na to, že problematika společenství vlastníků rozpadajících se domů tam, kde většina, respektive neplnící část, převýšila rozumnou míru, je skutečně problém, který obce může trápit. Chtěl jsem se ještě zastavit, úplně chápu jemnou nuanci mezi jednotlivými skupinami věřitelů, ale je potřeba si uvědomit, že v případě společenství vlastníků jednotek opravdu neexistuje žádný rozumný nástroj na zajištění možných problémů s vymáháním pohledávek v rámci společenství vlastníků. To si skutečně musíme uvědomit. Neexistuje skutečně ani institut pojištění, který v mnoha ohledech může bránit škodám, o kterých tady kolega hovořil. To jsem chtěl jenom doplnit, aby nevznikl mylný pocit. Někdy se z debaty zdá, že je to občas bytové družstvo, občas společenství vlastníků, vzájemně se nám skutečně tyto dvě korporace trochu míjí, a to, že jsou upraveny ve dvou právních předpisech, to jenom zesložiťuje. Poslanec František Elfmark: Teď bych předal slovo kolegyni poslankyni Matyášové. Poslankyně Eva Matyášová: Dobrý den všem. Mám jenom pár věcí. Chtěla bych doplnit paní z Ministerstva pro místní rozvoj, že když je náhle akutně třeba epidemie štěnic, nebo čehokoliv podobného, čekat v baráku na soudní rozhodnutí je trošičku nešikovné. To je jedna věc. Pak k panu řediteli Vysloužilovi. Jsem taky členkou SVJ, takže plně chápu vaše postoje. Je rozdíl, jestli v činžáku, nebo nějakém SVJ je jedna taková nepřizpůsobivá rodina, která neplatí společné poplatky, nebo je to třeba půlka baráku a majitelem bytů je jedna osoba, která prostě jenom bere od státu peníze a neplatí SVJ, nebo bytovému družstvu. Plně to chápu. Akorát mi trošku vadí, že se pořád zabýváte matkami samoživitelkami a důchodci. Mně by to taky vadilo, kdyby mi tam někdo neplatil a já bych musela platit za něho. Čili nezužovala bych to jenom na tuto skupinu. A pak bych měla k Ministerstvu spravedlnosti. Vy jste říkal, protože já jsem taky pro prevenci, že byste se snažil o to, aby se dřív zpeněžila bytová jednotka. Jestli byste mi to mohl nějak konkrétně přiblížit, jak by to vypadalo, když rodina třeba dluží deset měsíců nájemné, co by se tedy dělo. Poslanec František Elfmark: Reakce zástupců ministerstva. Pan Daniel Lála: Děkuji. Vlastně ten nástroj zpeněžení jednotky je už v občanském zákoníku dneska. Já si vezmu text zákona, skutková podstata je definovaná, že musí dojít k porušování povinnosti způsobem podstatně omezujícím, nebo znemožňujícím práva ostatních vlastníků jednotek. Problém ve stávající úpravě je, že musí proběhnout dvě nalézací řízení. První, jak jste říkala, někdo deset měsíců neplatí, tak ho dneska musí SVJ zažalovat, musí si vyžalovat pohledávku, a pak má na výběr, jestli půjde výkon rozhodnutí, snažit se vymoci si toto řízení, nebo se může obrátit znovu na soud a žádat soud, aby nařídil prodej jednotky postupem podle č. 1184, ale musí proběhnout znovu nalézací řízení, ve kterém ten soud dnes posuzuje, jestli ta povinnost uložená rozhodnutím soudu podstatně omezuje práva ostatních vlastníků, což v tomto případě, který jste uvedla, by bylo. V naší situaci, jak to navrhujeme v novele občanského zákoníku, bude stačit jediné nalézací řízení, tedy nebudou třeba ta dvě, o kterých jsem dneska mluvil, ale už v jednom řízení si bude soud klást otázku, jestli může nařídit prodej jednotky a v rámci této své úvahy si bude klást otázku, jestli jeho porušování povinnosti, jaké jste uvedla, což by v tomto případě bylo splněno, závažně omezuje, nebo porušuje práva ostatních vlastníků jednotek. Dokonce na to máme soudní rozhodnutí, přesně na situaci, kterou jste zmiňovala. Nevím, jestli to bylo deset měsíců. Každopádně jediné rozhodnutí, které v současné době máme na tento paragraf, míří právě na situaci, kdy vlastník jednotky dlouhodobě neplatil zálohy do Fondu oprav a tak dále. Takže dnes je ten proces, dvě soudní rozhodnutí, je to velmi zdlouhavé. Napříště by tam byla výzva ze strany SVJ jako správce, aby upozornil – protože přece jenom odebíráme vlastnické právo, což je velmi výrazný zásah do vlastnictví, proto musíme být i opatrní. Tam nemůžeme zasáhnout jenom, jak bychom chtěli, proto nejprve vyzýváme k tomu, aby jedinec se zdržel porušování povinností s tím, že ho upozorníme, že pokud se tak nestane, tak SVJ se může obrátit na soud. V případě, že on si z té výzvy nevezme, tak SVJ se následně může shodnout, protože přece jenom, jelikož je to opravdu velký zásah, tak chceme, aby s tím návrhem na zpeněžení byla srozuměna většina obyvatel v domě. Protože přece jenom to má zasahovat do více osob než jenom kvůli jednomu sousedovi. To by taky mohly tím vznikat sousedské spory a jeden se naštve na druhého a bude se snažit vyštípat druhého vlastníka, tak to nechceme. Chceme, aby tam byly nějaké nástroje ochrany, proto chceme, aby se s tím na tom shodla nadpoloviční většina vlastníků v domě. A v případě, že se na tom shodnou, tak se SVJ obrátí na soud, který následně bude přesně posuzovat, jestli došlo k závažnému porušování. V tom vašem případě, který jste uvedla, tak ten je judikovaný, je to sice rozhodnutí soudu prvního stupně, byl to Obvodní soud pro Prahu 6, který takto rozhodl, ale je to judikováno, takže v této situaci by mohlo přistoupit k rozhodnutí a ke zpeněžení jednotky. Řečnice: Jen ještě, do jak dlouhé doby, aby to nebylo zase pět let, třeba. Pan Daniel Lála: To vám nejsem schopen garantovat, jak rychle soud rozhodne. Závisí také na nápadu, na soudu. Ale už jenom to, že dneska jste tam měla dvě rozhodnutí, a když nějaké průměrně dlouhé rozhodování soudu, když dáme rok, rok a půl, tak dneska jsme to měli tři roky, než jsme se dostali k výkonu, tak to je další rok, kdežto nově to bude jenom jedno rozhodnutí. Ale prostě stále musíme mít na paměti, že zasahujeme do toho vlastnického práva, takže to nemůže být jenom tak, když se něco stane. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Poprosím ještě ministerstvo o komentář. Paní Pavla Schödelbauerová: Děkuji. Já jsem ještě chtěla k paní poslankyni upozornit. Ono totiž nejsou jenom žaloby proti imisím, jsou i jiné nástroje v občanském zákoníku, např. ochrana zrušené držby, která je výrazně kratší lhůta pro rozhodování soudů. Ale ještě bych chtěla říct, že i kdybychom do Občanského zákoníku dali institut vstupu do bytu v případě, že tam bude potřeba provést deratizaci, tak pokud ten dotyčný vstup do bytu odmítne, neumožní, tak s největší pravděpodobností v rámci Občanského zákoníku nezbyde než se zase obrátit k soudu a žalovat na vpuštění do bytu. Tak spíš jsem zvažovala, zdali třeba škoda, že tady v některých otázkách byla dána kompetence Ministerstva zdravotnictví, zda by třeba nebyla cesta přes ochranu zdraví nebo něco takového. Protože v Občanském zákoníku, když ten dotyčný nebude dobrovolně spolupracovat, tak vždycky skončíte u soudu, v každém případě. Poslanec František Elfmark: Tak ještě pan Lála komentář. Pan Daniel Lála: Děkuji. Já bych jenom doplnil paní doktorku, jak mluvila o té žalobě na rušení držby. Tak to je i procesně zakotveno, aby to probíhalo opravdu promptně. A soud má rozhodnout o žalobě do 15 dnů, což je § 177 odst. 1 OSŘ a v řízení se nenařizuje jednání a rozhoduje se usnesením, které je předběžně vykonatelné. Takže tam je opravdu zajištěno, že ta reakce může být velmi rychlá. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Také děkuji a potom mám tady avízo od zástupkyně petentů. Paní Kateřina Horáková: Dobrý den. Děkuji za možnost vyjádření. Mé jméno je Kateřina Horáková a jsem z legislativně právního oddělení Svazu českých a moravských bytových družstev. Já bych jen na úvod uvedla a myslím si, že by to tu mělo zaznít, že petice nebyla iniciativou našeho svazu, ale byla iniciativou předsedů bytových družstev a zástupců výboru společenství vlastníků jednotek. Že ta iniciativa šla zezdola od těch lidí, kteří se s problémy setkávají přímo v praxi. A dovolila bych si zareagovat na dva okruhy, jednak na ty problematické spolubydlící a na dlužníky. A doplnila bych některé informace, které zde zazněly. Pokud jde o ty problematické spolubydlící, my tam stále nevnímáme možnost nějakého účinného postupu. Ano, zavádí se nám teď novelou Občanského zákoníku, která je projednávána, nějaká jednodušší možnost prodeje jednotky, ale vnímáme ji jako určité naprosto krajní řešení, ke kterému budou asi i soudy přistupovat až v naprosto nejzávažnějších případech. Myslíme si, že cesta, jak ochránit ostatní sousedy v domě, vede možná spíš přes prostředky, které spadají do oblasti veřejného práva, kdy pokud někdo v domě znamená hygienické nebo dokonce epidemiologické riziko pro ostatní spolubydlící, nebo ničí majetek či napadá svoje sousedy, tak bychom měli mít nějaký účinný nástroj než žalobu proti imisím, a další možnosti občansko-právní ochrany, které prostě trvají delší dobu. Není mi známo, nakolik by byli úspěšní poškození s tou žalobou na ochranu držby, když jde o ničení společných věcí. Takže tady si dokážeme představit, pokud jde o předpisy v oblasti hygieny, na nějaké větší pravomoci hygienických úřadů, které by mohly vstupovat do bytů v určitých případech. Nejen tehdy, pokud to znamená epidemiologické riziko – protože nám bylo například řečeno, že štěnice nepřenášejí žádné nemoci, tudíž v tomto směru nemohou orgány hygieny nic dělat. Pokud jde o násilné činy, které jsou později hodnoceny jako přestupky, a to může být poškozování společných věcí, vyhrožování nebo napadání sousedů, tak já si třeba dokážu představit zavedení podobného institutu, jako máte vykázání z bytu, pokud se hádají manželé, tak podobnou obranu dnes nemají sousedi. Nemůžete dotyčného vykázat z bytového domu. Jde totiž o to, že pokud se objeví v domě někdo, kdo je skutečně takto rušivým činitelem, tak my zatím máme prostředky ochrany velice komplikované a docházíme k výsledkům po mnoha letech. Zatímco když dotyčný se vám do domu přistěhuje, tak hodnota vašeho bytu se snižuje už v řádu měsíců, nikoli v řádu let. Takže těžko prodáte byt v domě, kde vidíte, že jsou každý den rozbité vstupní dveře, že jsou znečištěné chodby apod. Takže tolik k problematickým sousedům. A pokud jde o dlužníky, tak bych ráda doplnila slova pana předsedy Vysloužila, že je potřeba chránit i ty ostatní bydlící v domě. A musíme si uvědomit i to, že bytová družstva a společenství vlastníků nejsou zcela běžné subjekty, jako jsou ostatní věřitelé. Ony mají zvláštní postavení hlavně díky tomu, že zajišťují jednu ze základních životních potřeb ostatních členů, ať už jsou to členové bytového družstva, nebo ostatní vlastníci, a ty bychom měli chránit. A pokud zákon ukládá SVJ a bytovým družstvům některé povinnosti, jako např. to, že i problematického neplatiče musí v tom domě držet a ostatní v podstatě platí za něj, tak ale stát musí poskytnout takovou kompenzaci, aby nenarušil hospodářské postavení bytového družstva nebo společenství vlastníků. Takže asi bychom si dokázali představit, že budeme uspokojováni v přednostních skupinách i s těmi dětmi nebo poškozenými při dopravních nehodách apod. Velice špatně se nám žije s tím, že jsme ve stejné skupině věřitelů, jako jsou právě různé splátkové firmy nebo banky. Protože to jsou ti dobrovolní věřitelé, kteří kromě toho, že si mohli ve smlouvě sjednat podmínky pro placení toho dluhu, tak kromě toho si ještě mohli sjednat zajištění. Oni si mohli sjednat zastavení bytové jednotky a mohou využít potom přednostního postavení z titulu zástavního věřitele. Tuto možnost my nemáme. Zástavní právo, které bylo ze zákona pro bytové jednotky, bylo zrušeno novelou Občanského zákoníku v roce 2014. A ještě bych dodala, že skutečně to, že bylo zavedeno přednostní právo 10 % výtěžku pro SVJ, tak díky Bohu za to, alespoň těch 10 %, protože opravdu do té doby, dokud těch 10 % zavedeno nebylo, tak jsme odcházeli naprosto s prázdnou s vyhranými soudními spory i ze situací, kdy bytové družstvo zahájilo exekuční řízení, a přišla banka a vzala naprosto všechno, co v té majetkové podstatě bylo. Je pravda, že ta novela platí teprve dva roky, takže ty dopady ještě nemůžeme úplně zhodnotit. Jednou z příčin je i to, že novela zákona neobsahovala přechodná ustanovení, takže dnes nám nabíhají některé spory o to, od kdy exekutoři nebo insolvenční správci připouštějí to, že uspokojí i ty domy, které o tu přednost 10 % žádají. Ale dodala bych také to, že my, když jsme spolupracovali s paní senátorkou Seitlovou nebo se skupinou senátorů na přípravě toho zákona, jsme rádi za to, že oni pochopili závažnost problému, tak v té době z té úpravy vypadla podobná úprava pro bytová družstva s odůvodněním, že bytová družstva se mohou bránit jinak, např. vyloučením svého člena. Dnes máme na pořadu jednání novou úpravu vypořádacího podílu, o které se zmínil již pan magistr Lála z Ministerstva spravedlnosti. V současné době je tato změna projednávána nebo bude asi předmětem ještě intenzivního jednání pracovní skupiny při ÚPV, a my jenom doufáme, že postavení bytových družstev, které vzejde z úpravy vypořádacího podílu, se zásadním způsobem nezhorší, protože z dosavadních jednání máme i o postavení bytových družstev a o jejich finanční stabilitu značné obavy. Děkuji vám za pozornost. Poslanec František Elfmark: Děkuji za komentář a hlásil se mi pan Lála, tak mu předám slovo. Pan Daniel Lála: Děkuji. Já bych si dovolil reagovat na několik postřehů, které tady kolegyně zmínila. Ona předně řekla, že před zakotvením přednostního uspokojení odcházely bytové domy s exekucí a insolvencí prakticky s prázdnou, jestli si dobře vybavuji její slova. Tak to úplně neodpovídá statistikám, které má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti a které jsme rovněž dali k dispozici. Podle mne se dostalo minimálně některým. A v letech 2012 a 2017 se k nám dostaly jako výsledky míry uspokojení a ta míra uspokojení závisí samozřejmě na způsobu řešení úpadku. Každopádně pohledávky SVJ v oddlužení plnění splátkového kalendáře byly již v tomto období, tedy před tou předností, uspokojovány z 55,7 %. Berme pořád v úvahu, že jsme v úpadku, kdy tady máme mnohost věřitelů a nemáme dostatek zdrojů. A tato SVJ byla uspokojena z více než jedné poloviny. Což je poměrně dobré, když si srovnáme, že tento člověk nemá dostatek zdrojů. Prostě na každého věřitele už v té době se dostalo 55 %. V případě, že byl řešen úpadek oddlužením z peněžní majetkové podstaty, tak to bylo 46 %. To bylo před zakotvením té přednosti. A my říkáme, že je třeba teď počkat, co se s těmito čísly stane, když my jim dáme 10 % úplně přednostně nahoru, a jaký to bude mít dopad. Stejně se nám podařilo zjistit, že výše přihlašovaných pohledávek SVJ dosahovaly výše 91 tis. průměrně, které SVJ v této době přihlašovaly. Takže přibližně 50 tis. se jim dostalo zpátky a 40 tis. zůstalo neuspokojených. Pokud zde padají neustále argumenty: banky si vybírají své věřitele, ale správně tady zaznělo také, že banky, když poskytují ty úvěry, tak si hodnotí to riziko. V momentě, kdy my dodatečně do právní úpravy zasáhneme a řekneme, že na banky se ale tolik nedostane, protože banky si nacenily tu zajištěnou nemovitost, tu zástavu. A my nakonec řekneme: ale na ty banky se vlastně z té zástavy nedostane úplně tolik, kolik počítaly, takže my bankám měníme podmínky za chodu, protože to přeceňujeme. A na banku se nakonec dostane méně, než ona očekává. V momentě, kdy začneme upřednostňovat SVJ jako věřitele. Takže my se dostáváme do situace, kdy možná ohrožujeme bankovní systém, ohrožujeme hypoteční trh. A již dneska si vezměme, jak náročné je získat hypotéku, jak těžké je získat vlastní dostupné bydlení. A v momentě, kdy zakotvíme ještě vyšší přednost SVJ, tak banky budou muset znovu přeceňovat rizika, budou znovu muset přehodnocovat a přenastavovat ty systémy, protože nebudou moci počítat ani s 80 % zajištění. Protože dneska se poskytují hypotéky do výše 80 % hodnoty nemovitosti. Musí mít naspořeno aspoň 20 %. Když nyní zvýšíme přednostní uspokojení SVJ, tak do toho zasáhneme, protože banky budou muset znovu překalkulovávat nastavení rizika, protože na ně už se nedostane tolik, s čím teď banky počítají. A bude se to opět muset sešněrovávat a dostáváme se k dalším problémům, které podle mne řešit nechceme, protože už dneska máme bydlení velmi nedostupné. A když na hypotéky dosáhne ještě méně osob než dneska, tak nevím, kam dospějeme. Takže to jen na okraj k této problematice. A ještě jsem se chtěl vyjádřit k něčemu, ale už jsem to zapomněl. Takže když tak možná později. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Děkuji za komentář a viděl jsem ta jednu ruku, tak prosím. Pan Martin Hanák: Dobrý den, jmenuji se Martin Hanák a jsem také ze Svazu bytových družstev. Mám tam na starosti metodický odbor. A jenom tady, nemohu si odpustit krátkou poznámku – strašně se mi líbí, že vám leží na srdci dobro bank, to je opravdu „hezké“. Tady se bavíme o nějaké změně, která by platila od nějakého data dopředu. Čili ty úvěry, které byly poskytnuty v předchozí době, pravděpodobně touto změnou dotčeny nebyly, nebo ty závazky. A pak mě zaráží, překvapuje mě vaše statistika, o které hovoříte. Já už jsem vás slyšel citovat ta čísla na jiných setkáních. Já mám možnost se setkávat v rámci své činnosti se zástupci bytových družstev a SVJ v rámci celé republiky. Musím konstatovat, že problematika vymáhání pohledávek je velmi závislá na regionu, je velmi závislá na počtu lidí, kteří mají nějaké ekonomické problémy. Kdybyste si otevřeli aplikaci, kterou pravděpodobně znáte, mapaexekuci.cz, tak tam podle jednotlivých okresů poznáte, v jakém okresu ty problémy jsou nejvyšší. A kdybych jim řekl, že se nemusejí bát, že nemají mít problémy, protože vaše statistika hovoří o tom, že všechno je v pořádku, tak oni mi to neuvěří. Tam ta situace je úplně jiná. Můžeme dostat tu statistiku, můžeme od vás ta čísla dostat? Můžeme zjistit, kdo ji vytvořil, z jakých zdrojů vychází? Protože ta realita je prostě jiná. A omlouvám se za tu poznámku. Poslanec František Elfmark: Děkuji za komentář. Pan Španěl se hlásil. Poslanec Lubomír Španěl: Ano, já zkusím jakoby zdánlivě sáhnout trochu vedle, ale jenom zdánlivě. Všiml jsem si v poslední době, aspoň na vesnicích, odkud já jsem, že rostou velmi rychle domovy důchodců. A chtěl bych se zeptat zástupců petentů, jestli si umějí představit, že by měl stát, protože ty domovy důchodců zcela jistě investuje stát, jestli by mělo vznikat takové sociální nebo náhradní bydlení třeba pro samoživitelky s jedním dítětem apod., nebo pro ty dlužníky, takové levné bydlení. Myslím, že za prvé by stát měl kam investovat. A za druhé si myslím, že to netrvá ani tak dlouho, to postavit. Většinou vidím, že ty domovy důchodců jsou za dva roky. A jestli by to pomohlo bytovým družstvům a vlastníkům jednotek, i když vím, že dneska to není u vás už na programu dne. Vy dnes bojujete za větší třeba peníze z toho oddlužení a tak. Ale myslíte, že sociální byty by pomohly řešit tuto situaci? A kdo by je měl budovat? Poslanec František Elfmark: Děkuji za komentář. Hlásil se pan Vysloužil, tak mu předám slovo. Pan Jan Vysloužil: Děkuji. Já jsem chtěl nejdřív reagovat na to, co vlastně už řekl kolega Martin Hanák. Reakce na ty banky. Já jsem ve svém úvodním vystoupení mluvil o tom, že naše svazy spravují zhruba milion bytů, takže když si vezmu, že průměrný počet členů domácnosti je dejme tomu tři, čtyři, tři a půl, bavíme se o možná třech až čtyřech milionech občanů ČR, kteří tyto problémy tady mají. A my tady skutečně hájíme zájmy bank. Ale dobře, my to nechceme měnit zpětně, ale jsme tady proto, abychom se něco snažili narovnat. Třeba odteď do budoucna, aby se toto skutečně nestávalo. Co se týká toho dotazu, tady tedy asi hovoříme o problematice sociálního bydlení. Já jsem se ve svém úvodu zmínil o tom, že družstvo by mělo spíše nabízet dostupné bydlení. To jsou asi dva odlišné pojmy, kdy by družstva asi neměla suplovat sociální úlohu státu. Určitě, kdyby se stavěly nějaké nové byty pro seniory, pro samoživitelky, které tady dneska opakovaně zmiňujeme, tak určitě se to neobejde bez pomoci státu a bez pomoci obcí. A jestli můžu, paní poslankyně mluvila o samoživitelkách, že o nich mluvíme velmi často. Já jsem o nich mluvil zcela úmyslně, protože nám je mnohdy tak trošku podsouváno, že se chováme asociálně a že se snažíme někoho znevýhodnit na úkor samoživitelek. Ale já jsem chtěl pouze zdůraznit, že to není pravda, protože skutečně pokud hovoříme o samoživitelkách dlužnicích, je to pouze jeden úhel pohledu a musíme myslet na to, že ty odpisy pohledávek mají dopady taky na ty samoživitelky, které jsou v těch domech. Ale není to prosím vás naše téma, samoživitelky, určitě ne. Poslanec Lubomír Španěl: Já jenom krátce zareaguji, já jsem, pane předsedo, nemyslel, aby bytová družstva budovala sociální byty. Já jsem se ptal, jestli si myslíte, že sociálních bytů nebo říkejme třeba náhradního bydlení, startovacího bydlení je dostatek a jestli by stát měl do toho investovat. Podle mne by to asi zas z pohledu rozpočtu, protože to je stejně na delší období, neměla být zas až taková položka, když se daří budovat dneska docela pěkné domovy důchodců. A vám přece třeba taková samoživitelka s jedním dítětem blokuje byt 2+1, nebo dlužnice atp. Takže tak jsem to myslel. Nechci po bytových družstvech, aby budovala něco takového. Poslanec František Elfmark: Krátká reakce, prosím. Pan Jan Vysloužil: Určitě by to k řešení té situace pomohlo, ale je to, jak říkáte správně, běh na delší trať. Je to možná i o využívání současného bytového fondu, kdy podle statistik máme možná nějakých 500-600 tisíc bytů neobsazených. Takže tady by určitě pomoc státu pomohla. Určitě by to mohlo napomoci řešení této situace. Poslanec František Elfmark: Já bych dal slovo na reakci oběma zástupcům ministerstev. Paní Pavla Schödelbauerová: Děkuji. Nechtěla bych se k tomu vyjadřovat příliš dlouho, protože téma sociálního, případně dostupného bydlení je na Ministerstvu pro místní rozvoj skloňováno dnes a denně, a to mnohokrát. Ale jenom jsem chtěla říci, že opravdu tady řada věcí, které byly diskutovány, spadá do kompetence jiných ministerstev, a to třeba i ty zmiňované domovy důchodců jsou předmětem úpravy sociálních předpisů, tedy v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. Je to samozřejmě i otázka rozpočtu a finančních prostředků. Ale pokud se týká toho levného bydlení, jak jste hovořil o levném bydlení, my se tady poněkud točíme v kruhu, abych řekla pravdu, protože řeknu to zcela laicky. My tady máme pro bydlení most, tedy pod mostem, a potom máme byt podle stavebních předpisů. A mezi tím nemáme nic. A byt podle stavebních předpisů musí splňovat nějaké parametry. Vy dneska nepostavíte levný byt, protože musíte postavit byt podle předpisů tak, jak jsou upraveny ve stavebním zákoně, a ten byt, který podle těchto předpisů postavíte, levný nebude. Bude dražší než ty byty, ve kterých žije řada staronájemců. Pozastavila jsem se i nad tím, že říkáte levné bydlení pro matku samoživitelku 2+1, protože třeba když si budete pořizovat družstevní byt 1+1, tak ten družstevní byt 1+1 o rozloze cca 50 metrů vás budu stát 3 500 000 Kč. A na druhé straně byste si představoval, že stát bude pro matky samoživitelky stavět nové bydlení, které v podstatě pravděpodobně nebude nijak levnější, a toto bydlení tyto matky samoživitelky budou dostávat v podstatě řekněme zadarmo, nebo za velmi nízké sociální nájemné. Myslím si, že tím by byla v podstatě dost hodně podvazována nejrůznější aktivita. My se sociálním bydlením zabýváme. Zabýváme se i matkami samoživitelkami. Zabýváme se i důchodci, ne ovšem v režimu domova důchodců. Ale poslouchala jsem teď v neděli debatu primátorů města Prahy, Ostravy a Brna. A pokud oni tam hovořili o problémech v oblasti bydlení, tak převážně směřovali své problémy skutečně do sféry stavebního zákona a stavebních předpisů, případně daňových úlev. My budeme připravovat koncepci bydlení od roku 2021 plus, a samozřejmě zákon o dostupném bydlení, nebo úprava dostupného bydlení je nedílnou součástí přípravy řešení otázky bydlení těchto znevýhodněných skupin. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Pan Lála. Pan Daniel Lála: Děkuji. Já bych se ještě vrátil k tématu oddlužení a přednostního uspokojení. Rozhodně bych tady nechtěl vzbudit dojem, že hájím zájmy bank, protože já nehájím zájmy bank. Z mého proslovu jsem doufal, že vyplyne, že hájím zájmy těch, kteří tu hypotéku ještě nemají a kteří by to bydlení rádi v budoucnu měli. A v momentě, kdy my nyní upřednostníme SVJ ještě více, než jsou již nyní upřednostněna, tak se ještě zpřísní požadavky na získání hypotéky a bude prakticky nemožné je získat. Takže to jenom na okraj, že nehájím zájmy bank, to v žádném případě, protože hájím zájmy osob. A pokud jde o ty počty, že družstevní svaz hájí zájmy několika milionů občanů, tak bych to nerad nějak podrýval, nicméně ne všechna SVJ mají problémy. Je to spíše řekl bych lokální problém. A je řada SVJ a bytových družstev, které fungují velmi dobře a nemají tyto problémy. Ba naopak je řada lidí dneska, zejména v Praze a ve větších městech, kde je problém získat dostupné bydlení zejména pro mladé lidi a získat tu hypotéku. Takže musíme velmi opatrně vyvažovat, koho upřednostníme, protože v momentě, kdy upřednostníme někoho, někomu jinému bereme. Vždycky musíme vyvažovat ta základní práva, protože v momentě, kdy jedno upřednostníme, zasáhneme do jiného. A je to velmi citlivý systém, do kterého by nemělo být zasahováno nějakým velmi ingerentním způsobem, protože by to tuto rovnováhu mohlo narušit. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Taky děkuji. A zástupci petentů. Řečnice: Dovolila bych si rychle zareagovat na to strašení nedostupností hypoték, kterou způsobíme tím, že budeme platit dluhy v bytovém domě. Je to debata, kterou už jsme si prošli v rámci projednávání zákona č. 291/2017 a přesvědčili jsme tehdy senátory i poslance o tom, že my rozhodně tímto trh s hypotékami neohrozíme, že jsou tam mnohem závažnější činitelé. Dnes tato data nemám po ruce, protože na tuto diskusi jsem úplně připravena nebyla, ale hypotéky nejsou poskytovány jenom k bytům, ale i k rodinným domům. Velice malá část dlužníků bank nezvládá splácet své úvěry, takže problematika, kdy by majetek některého dlužníka při rozvrhu byl přednostně použit na ty dluhy v bytovém domě, se týkají strašně malého procenta dlužníků bank, kteří dostali hypotéku. Takže to si myslím, že není debata úplně na místě. Poslanec František Elfmark: Děkuju. Předal bych slovo paní poslankyni Matyášové a potom panu poslanci Petrtýlovi. Poslankyně Eva Matyášová: Jenom na doplnění. Myslela jsem samozřejmě matky samoživitelky a důchodce, ale jsou tam i rodiny, které nepobírají dávky, ale jsou také na hranici a také se jich to týká, že musejí platit třeba za někoho jiného. Proto jsem to chtěla takhle upřesnit. A další věc je, dneska dopoledne jsem byla na semináři ohledně ohrožených dětí, a tam se mimo jiné vzpomínalo to, že dlužníci nemají jeden nebo dva dluhy, ale třicet dluhů. Takže není to jenom otázka hypotéky, je to otázka všech dalších možných dluhů. A podle mě jedeme i na možnost, jak předejít těm dluhům, je ty peníze nepůjčovat. Poslanec František Petrtýl: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, kolegové. Myslím si, že všichni si uvědomujeme problémy, které mají bytová družstva a SVJ. Například moje dcera je předsedkyní SVJ a vím o těch problémech a skutečně tam stačí jeden problémový člověk a je to veliký problém. Ale chci, abychom se tady netočili v nějakém kruhu. Já jsem byl, jak tady říkala paní kolegyně, podporovatelem paní senátorky Seitlové, kdy vlastně z nulového výtěžku, když to tak řeknu, se podařilo aspoň na těch 10 % a byl to takový první krok a skutečně se to muselo na lékárnických váhách vyvažovat tak, aby to nějakým způsobem prošlo. A je tady ta snaha podpořit bytová družstva. A potom tady musím trošku obhájit pana kolegu Lálu, protože si skutečně myslím, že tu neprosazoval banky, ale i co jsem teď říkal s paní senátorkou Seitlovou, skutečně se to muselo vyvažovat. A jako říct, teď to dáme 100 % nebo tak, tak někdo bude nějakým způsobem postižen. Ale samozřejmě, jak říkám, plně si všichni uvědomujeme, nebo já si je aspoň uvědomuji, problémy těch bytových družstev nebo SJV, ale například když tady vidím navrhované řešení, vím, že to je takové hodně drastické, ale všechno je zneužitelné. Možnost okamžitého zákazu přístupu do domu. Já chápu, že ve výjimečných případech by to sedělo, že by to tak mělo být, ale bohužel někdy je to i zneužitelné, kdy mohou, a už to tady od někoho padlo, kdyby například došlo k nějakým sousedským sporům, tak lze, nechci říct po dohodě, ale určitě by se dokázal vyvinout tlak na některého člena bytového družstva. Ale to neříkám, že to je pravidlo. Uvědomuju si ty problémy a ta problematika není tak jednoduchá. Děkuji za pozornost. Poslanec František Elfmark: Taky děkuju. Máme tady ještě zástupce petentů. Pan Martin Kroh: Martin Kroh ještě jednou. Také věřím, že nešlo o spor o to, jestli banky hájí, nebo nehájí nikdo z nás. Já chci jenom dodat, když jsme ta jednání měli, tak si dokonce myslím, že ty návrhy by, pane kolego, mohly vést i k tomu, že by si banky samy zjišťovaly, jak vlastně jejich klienti plní své závazky za objekty nebo za bytové jednotky, na které půjčily finanční prostředky. Umím si představit tuhle cestu. Možná by to leckterou banku napadlo. Nechci se tady vracet k tématu levnějších bytů, protože to je úplně jiná debata a mimochodem narazili bychom na technické standardy, byť mně také občas zůstává rozum stát, když sleduji na českých výstavách české výrobce vyrábějící například montované jednoduché stavby, tak když se zeptáte, jestli jsou schopni s nimi uvažovat pro Českou republiku, tak vám řeknou, bohužel ne, my jsme na tři roky vyprodáni pro Skandinávii a Dánsko a podobné země, kde tím řešíme sociální bydlení. Tak to jenom na okraj. Skutečně dostupné na ForArchu. Myslím, že to stačí pro každého. Ale chtěl jsem jenom obecný povzdech. Víte, vy jste to vlastně řekl. Ono je to bohužel tak. Ta Praha není odlišná, není to tak, že by ten region neměl dluhy, neměl by jednotlivce, kteří porušují společně dohodnutá pravidla. Bohužel jsme tu ochranu podle mého soudu trošičku přehnali. Bydlení v bytovém domě bude vždy znamenat, že se bude muset dohodnout, je lhostejno, zda prostá či relevantnější většina, ale nějaká většina bude muset rozhodnout. A my bohužel v poslední době sledujeme, že trend, kdy jednotlivec se cítí na koni - lhostejno, jestli kvůli možnosti prodlužovat svůj pobyt v domě, neplatit závazky, nebo jestli je to pro porušování společně dohodnutých pravidel jinou cestou, nebo je to vystupování na schůzích, nebo je to požadování toho či onoho, v neposlední řadě to byla oblast ochrany osobních údajů, těch příkladů je celá řada - jak ten jednotlivec dokáže znepříjemnit život v jednotlivém domě. A musím říct, že trend je o tom, jak přestávají být schopní lidé, nebo akční lidé hlásit se do funkce výborů, a my na ně navalujeme další a další povinnosti, tak to bohužel vede k tomu, že chuť stát v čele domu a starat se o problémy domu klesá. A to klesá i v Praze, pane kolego. A je to skutečně tak. Skutečně v řadě plně funkčních společenství... My se tu bavíme bohužel o těch, kde řekněme to vnitřní napětí narůstá geometrickou řadou. A věřte mi, my jsme o tom debatovali. Uznávám, že to je složitější debata, asi si zaslouží delší pozornost. A určitě se hlásím k tomu, že návrhy, ke kterým jsme se dopracovali v podobě tisku 411 novely občanského zákoníku, zaslouží nějakou svoji analýzu dopadů tak, abychom věděli, jestli jsme se pohnuli správným směrem. Nepochybně chování jednotlivců v bytových domech je skutečná obtíž. A pokud si neuvědomíme, že musíme začít chránit a důrazně chránit většinu bydlící v bytovém domě, většinu schopnou se dohodnout na pravidlech a pravidla dodržovat, tak půjdeme skutečně cestou do pekel. Poslanec František Elfmark: Děkuju. Ještě zástupce petentů se hlásil. Zapněte si mikrofon, prosím vás. Pan Radovan Peterka: Dobrý den. Peterka, předseda bytového družstva Rozvoj v Opavě. Řádově jsme postavili 140 bytových domů se 6 tisíci byty. Všechny domy jsou ve spoluvlastnictví, po převodech a tak dále. Takže máme dlouhodobé zkušenosti jak s vlastnickým bydlením, tak i s družstevním bydlením. Z hlediska problematiky dluhů je třeba říct, a dneska tady i zaznělo z ministerstva, že se hledají pořád nějaké cesty, jak vylepšovat ten systém poté, co lidé spadnou do dluhů, do exekucí, insolvencí a podobně. Možná že je třeba se dívat nebo hledat ty cesty, které by předcházely vůbec vzniku dluhů, nebo dlouhé době trvání těch dluhů, jejich nárůstu a podobně. Pokud si dobře vzpomínám, když se přijímal zákon č. 72/1994 o vlastnictví bytů, který předcházel úpravě v občanském zákoníku, tak se hledaly i vzory zahraničních právních úprav. Jedním z těchto vzorů byl například zákon nebo právní předpis z Kanady z Ontaria o kondominiu. Jeho český překlad je přiložen legislativnímu procesu, který probíhal v té době. Mě tam zaujaly zejména dva instituty, které vedou k tomu, aby buď nevznikaly, nebo aby ti, kteří umožňují tu finanční potřebu lidí na pořízení toho bytu uspokojit, aby byli zapojeni do samotného procesu, jak je ten úvěr řádně využíván k plnění povinností ve společenství. Takže jedním z těch institutů úpravy tam je, že povinnou náležitostí úvěrové smlouvy je ustanovení, že ta smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že dojde-li k porušení povinností ve společenství, v tom kondominiu z hlediska plnění povinností, stává se úvěrová smlouva porušená a vede až k neplatnosti té smlouvy. Co to znamená? Že v okamžiku, když to společenství má potom povinnost oznamovat bance, že se neplní povinnosti, tak ta banka je nakonec vedena až k tomu, aby nedocházelo k rušení smluv, problémů s tím, že začíná platit ty dluhy místo dlužníka, a pak si to s ním vyřizuje sama. Druhý institut je to, aby nenarůstaly dluhy do takové výše, nebo proces jejich vymáhání, takže když společenství eviduje dluh, podá návrh k soudu na přiznání této pohledávky, soud to přizná, a potom se považuje to běžné placení měsíčních plateb za opakující se plnění. Ale pokud někdo neplní, tak stačí jenom přiložit už k tomu jednomu rozhodnutí, jak bych to správně řekl, nějaké to oznámení, že se neplní dál, a to i tato plnění již jsou přiznána. Čili nemusí se opakovat žaloby, soudní procesy a podobně. Ta plnění se opakují, jsou stejná minimálně po dobu jednoho roku. Společenství u nás přijme rozpočet a ten platit na kalendářní rok. Takže to jsou takové věci. Mám bohaté zkušenosti i s problematikou vymáhání dluhů třeba i vůči vlastníkům, kde jsou úvěry na pořízení bytu, mohou jej doložit. Je skutečností, že peněžní ústavy, přestože jim klienti neplatí, nikdy nepodají návrh na dražbu, na provedení dražby toho bytu, nebo návrh na zpeněžení v rámci insolvenčního řízení, vždy čekají, protože jim z toho plynou výhody, jdou úroky a tak dále. Mám konkrétní příklad. Takovou věc jsme žalovali, dokonce opakovaně, protože už jsme neviděli jiné řešení, než vystěhovat toho vlastníka z bytu, aby se ta dražba uskutečnila, je to asi pět nebo šest let, samozřejmě je to ještě před novou právní úpravou, nebo někde v oblasti nové právní úpravy, když vznikala, takže se uspokojil peněžní ústav, exekutor se uspokojil řádově více než sto tisíci korunami v nákladech toho řízení a na společenství vlastníků, které družstvo zastupovalo, protože to nebyla právnická osoba, jako zákonného správce nezůstala ani koruna. A takovéto zkušenosti běžné jsou. Takže si myslím, že kdyby se převzaly z vyspělých právních států ty úpravy a jejich dlouhodobé zkušenosti, jak upravovat základní vztahy při pořizování jednotek, nebo při uplatňování povinností k placení, že bychom tady dneska nemuseli diskutovat o tom, jak dál řešit zlepšení uspokojování v rámci insolvencí, exekucí, koho zvýhodňujeme, koho nezvýhodňujeme, kdo se cítí více poškozený, nebo méně poškozený v těchto věcech, prostě tyto instituty předcházení takovýchto stavů. Děkuji. Poslanec František Elfmark: Děkuju za komentář. Poprosím vypnout mikrofon. Tak, tak. A vzhledem k tomu, že mám avizované, že někteří poslanci musejí už za chvilku odejít, tak bych se obrátil nyní na pana zpravodaje poslance Blahu s tím, že bych ho poprosil o závěrečný komentář, a také bych se ho zeptal, jestli bude navrhovat nějaké usnesení, které by měl petiční výbor dneska přijmout. Tímto bych mu dal slovo. Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k diskusi, která tady proběhla, a vzhledem k tomu, že například u toho zásahu proti škodlivému hmyzu si nejsme zcela jisti, který ten zákon by to měl konkrétně řešit, tak bych to spíš nechal na odbornících, a proto budu modifikovat své závěrečné usnesení a trošičku jej zobecním, protože si asi nebudeme hrát s tím, jestli při uspokojování pohledávek přiměřeně je padesát, třicet, dvacet, nebo deset procent, takže se to pokusím celé zobecnit. Doporučuji tedy petičnímu výboru přijmout následující usnesení: „Petiční výbor podporuje požadavek petentů na změnu příslušných zákonů za účelem dosažení následujících cílů: I. přednostní uspokojování pohledávek z užívání bytů, II. stanovení maximální délky jednotlivých úkonů v exekučním řízení, III. povinnost úřadu práce zasílat část dávek na bydlení přímo bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek na základě jejich žádosti, případně potvrzení bezdlužnosti majitele bytu při žádosti o dávku na bydlení, podmínění sociálních dávek a nutnost spolupráce se sociálními pracovníky.“ A pak je tam ten požadavek na anonymitu svědků. To bych teď z toho usnesení vyndal. A pak je tady ta povinnost obyvatele bytu strpět vstup a nezbytné konání oprávněných osob za účelem deratizace škodlivého hmyzu a podobných opatření. Úmyslně to nevážu na změnu konkrétních zákonů, protože ono to nemusí být úplně přesně zařazeno. S tím ať si následně pohrají legislativci. Další část toho usnesení by zněla: „Petiční výbor pověřuje předsedkyni, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu.“ Poslanec František Elfmark: Děkuju za závěrečný komentář. Obrátím se na paní tajemnici, jestli je to všechno v pořádku, co se týče tohohle usnesení. Paní tajemnice pokyvuje. Pokud nikdo nic nemáte proti, dal bych to před chvílí přednesené usnesení hlasovat. (Zahájeno hlasování.) Takže kdo je z přítomných 6 poslanců pro toto usnesení, nebo pro tento návrh? (Probíhá hlasování.) Nikdo není proti, nikdo se nezdržel. Takže všech 6 přítomných poslanců odsouhlasilo toto usnesení, abychom to měli v zápise. Tímto usnesením bych ukončil dnešní veřejné slyšení, poděkoval bych jak všem hostům, zástupcům ministerstev, poděkoval bych i kolegům poslancům. Myslím si, že diskuse byla věcná, byla podnětná. A to usnesení předáme paní předsedkyni Válkové. Přeji vám hezký večer a děkuju všem. Přítomní členové petičního výboru přijali (hlasování: 6 - 0 - 0) usnesení č. 137 v tomto znění: Petiční výbor I. podporuje požadavek petentů na změnu příslušných zákonů za účelem dosažení následujících cílů: 1. přednostní uspokojování pohledávek z užívání bytů, 2. stanovení maximální délky jednotlivých úkonů v exekučním řízení, 3. povinnost Úřadu práce zasílat část dávek na bydlení přímo BD a SVJ na základě jejich žádosti, případně potvrzení bezdlužnosti majitele bytu při žádosti o dávku na bydlení, podmínění sociálních dávek a nutnost spolupráce se sociálními pracovníky, 4. povinnost obyvatele bytu strpět vstup a nezbytné konání oprávněných osob za účelem deratizace škodlivého hmyzu a podobných opatření. II. pověřuje předsedkyni výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu. 3. hlasování - 6 pro (S. Blaha, F. Elfmark, M. Jarošová, E. Matyášová, F. Petrtýl a L. Španěl) (Jednání výboru bylo ukončeno v 16:30 hod.) Andrea BRZOBOHATÁ v.r. František ELFMARK v.r. ověřovatelka výboru místopředseda výboru Zapsala: D. Křičková Za správnost: Mgr. O. Jirků, tajemnice výboru
Zvukové záznamy
Projednávané dokumenty

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vybory-psp/zaznamy/3900-25-20191112
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.