Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
ze 4. schůze
petičního výboru,
která se konala dne 9. ledna 2018
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1,
místnost č. 301
Přítomni: posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský,
F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl,
P. Vrána a T. Vymazal
Omluveni: posl. J. Čižinský, L. Luzar a H. Válková
Program:
1) Zahájení 4. schůze petičního výboru
2) Zřízení podvýborů a volba jejich předsedů
3) Vyřízení petic z 2. schůze PV
4) Projednání nově došlých petic
5) Informace o činnosti VOP za 3. čtvrtletí 2017
6) Sdělení předsedkyně a různé
7) Návrh termínu a programu příští schůze
(Jednání výboru bylo zahájeno v 13.30 hod.)
K bodu 1)
Zahájení 4. schůze petičního výboru
Čtvrtou schůzi zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová ve 13.30 hod. Pozvánka byla zaslána v předstihu emailem a změna času SMS zprávou. Uvítala přítomné poslankyně, poslance a hosty z řad odborné veřejnosti. Zahájení schůze se zúčastnilo 12 členů výboru, a tudíž byl výbor schopný se usnášet. Po dohodě s přítomnými poslanci oznámila, že ověřovatelkou dnešní schůze byla stanovena poslankyně Alena Gajdůšková.
Program 4. schůze byl navržen a schválen takto:
1) Zahájení 4. schůze petičního výboru
2) Určení počtu podvýborů a volba jejich předsedů
3) Vyřízení petic z 2. schůze PV
4) Projednání nově došlých petic
5) Informace o činnosti VOP za třetí čtvrtletí 2017
6) Sdělení předsedkyně a různé
7) Návrh termínu a programu příští schůze
K bodu 2)
Zřízení podvýborů a volba jejich předsedů
Bod zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová tím, že informovala přítomné členy o návrhu poslance L. Luzara na zřízení podvýboru pro svobodu slova a média a o návrhu předsedkyně H. Válkové zřídit podvýbor pro ochranu práv osob omezených na svobodě.
Do rozpravy se přihlásili tito poslanci a poslankyně:
posl. M. Balaštíková - navrhla bod přerušit s ohledem na nepřítomnost navrhovatelů podvýborů a požádala o doplnění přehledem podvýborů petičního výboru za předešlá volební období;
posl. P. Bělobrádek - podpořil přednesený návrh o přerušení do příští schůze;
mpř. M. Jarošová - po rozpravě navrhla usnesení č. 17, které zní:
„Petiční výbor po rozpravě
I. z ř i z u j e podle § 44 odst. 1 zákona č. 90/1999 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve znění pozdějších předpisů tyto podvýbory:
- podvýbor pro ochranu práv osob omezených na svobodě
- podvýbor pro svobodu slova a média;
II. p o v ě ř u j e předsedkyni výboru, aby se zřízením podvýborů seznámila prostřed- nictvím poslaneckých klubů všechny poslance a nabídla jim možnost se do těchto podvýborů přihlásit.“
1.Hlasování - 12 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána a T. Vymazal)
mpř. M. Jarošová - po rozpravě navrhla volbu předsedů podvýborů provést aklamací
2.Hlasování - 12 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána a T. Vymazal)
Místopředsedkyně M. Jarošová po rozpravě tento bod na návrh poslanců přerušila do příští schůze.
3.Hlasování - 12 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána a T. Vymazal)
Bod byl přerušen.
K bodu 3)
Vyřízení petic z 2. schůze PV
Bod zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová tím, že informovala přítomné členy o vyřizování petic a vyzvala zpravodaje petic k přednesení zpravodajských zpráv.
Posl. E. Matyášová - (profesí lékařka) v rámci své zpravodajské zprávy k petici č. 9/P/17 týkající se požadavku legalizace marihuany uvedla, že otázka užívání psychotropních látek se prolíná celým zdravotnictvím a zasahuje i do dalších oblastí života od ekonomiky až k sociálním problémům. Nebude se ve své zprávě zabývat specifikací jednotlivých návykových látek, ale rovnou se zaměří na stručné odpovědi k bodům petice, kterými petenti odůvodňují požadavek na legalizaci marihuany. (Tuto zpravodajskou zprávu všichni poslanci PV obdrželi v předstihu emailem.)
1) Možnost využití marihuany ze zdravotních důvodů
V České republice je možnost marihuanu využívat pro léčebné účely již dnes, látku
předepisuje lékař buď ve formě tobolek, vaporizéru, sublinguálního spreje, kožních mastí či
čípků. Léčebného účinku se využívá ke zmírnění vedlejších účinků a bolesti při léčbě
onkologických pacientů a některých revmatoidních onemocnění. Naopak, při užívání
marihuany u psychicky nemocných lidí /schizofrenie, maniodeprese…/dochází k rychlejšímu
návyku a zároveň marihuana tyto onemocnění přímo vyvolává. Jakékoliv jiné užití, nakládání,
výroba, distribuce a podobně pro rekreační užití je stíháno /§283 Trest. Zák./ Cílem
právní úpravy je si z marihuany brát pouze to prospěšné, nikoli to, co škodí, tzn. Užívat
marihuanu lze jen na lékařský předpis.
2) Marihuana je bezpečnější než alkohol a některé léky na předpis
Konopí bylo v minulosti významnou textilní plodinou. V této době však nebylo konopí
Užíváno jako droga, což se změnilo až díky prohibici alkoholu. Marihuana se tak začala užívat
jako levný substitut alkoholu. Marihuana však na rozdíl od alkoholu obsahuje přes 400
chemických, mimo jiné i rakovinotvorných látek. Alkohol je z těla uvolněn během několika hodin, ale THC zůstává několik týdnů i déle. I kdybychom připustili, že bude marihuana bezpečnější než alkohol, tak přesto nejde díky změněnému stavu vědomí uživatele o látku bezpečnou. Pakliže řešíme ve společnosti problémy vzniklé v důsledku alkoholismu, proč legalizovat další drogu, jejíž užívání má negativní dopady na jednotlivce i na společnost. V čem je marihuana bezpečnější než alkohol? Je to otázka množství, kvality a míry užívání obou návykových látek a také i samotné osobnosti uživatele. Proti kterým lékům je marihuana bezpečnější – je to totéž, žádný lék na předpis se nemůže užívat bez lékařského dohledu. Látky, jenž marihuana obsahuje, jsou rozpustné v tucích a užívají se i perorálně. Oproti aplikaci inhalací je uvolňování látek velmi opožděné a účinek je větší. Velmi snadno tak může dojít k předávkování a vzniku halucinací a stavu vědomí, kdy jedinec nemusí být schopen ovládat své, mnohdy nebezpečné jednání.
3) Legalizace by znamenala méně přeplněné věznice
Které další kriminální činy by se měly legalizovat, abychom vyprázdnili věznice?! Toto
tvrzení není podložené statistikou počtu uvězněných lidí v důsledku nedodržení platných právních předpisů upravujících držení, užívání a distribuci této halucinogenní drogy. A jak by dopadlo srovnání se statistikou právních deliktů spojených s užíváním drogy / násilí, dopravní nehody / Typickou vlastností drogy je její návykovost, což je nebezpečné jak pro uživatele samotného, tak i pro jeho okolí. Není podstatné, zdali se jedná o návykovost fyzickou, psychickou či sociální. Pokud nastanou abstinenční příznaky, tak je závislý schopen jednat i protiprávně s cílem si drogu opět získat. Z výše uvedeného plyne, že v důsledku legalizace užívání marihuany nemůže dojít k poklesu kriminality, naopak, tato se může podstatně zvýšit.
4) Vyšší příjem z DPH
Toto tvrzení není podložené ekonomickou analýzou dopadů legalizace marihuany v naší
republice. I kdyby se uvažovalo, že se příjem DPH z legálního prodeje marihuany zvýší, tak by
paralelně zcela jistě došlo i k nárůstů výdajů následné péče zdravotnické, sociální a další
samotných uživatelů i obětí jejich trestných činů. Může někdo doložit, kolik drogy se nelegálně
distribuuje a o kolik by se tedy teoreticky zvýšil výběr DPH? Je společnost na tom tak špatně,
že by ji pomohlo DPH z neštěstí jednotlivců a jejich okolí ?
5) Závěr
Závěrem si dovoluji zde říci své stanovisko. Nejsem pro legalizaci užívání marihuany
k rekreačním účelům. Co to je za rekreaci?! Všechny drogy můžou být užívány jen pod
lékařským dohledem. Legalizací marihuany by došlo ke zvýšení zájmu o ni, víc by se k ní
dostali děti, pro které je užívání i této „měkké“ drogy velkým nebezpečím, dochází u nich
k poruše učení, koncentrace, vnímání, snižuje se jejich inteligence a často onemocní
schizofrenií. Již pětileté děti kouří cigarety, protože je mají rodiče doma na stole. Dále je zde
reálné nebezpečí snížení hranice přechodu na „tvrdé“ drogy. Legalizací získají lidé dojem, že
konzumace je bezpečná, což je samozřejmě velký omyl. Proč tedy povolovat další omamnou
látku, když si společnost neumí poradit již s těmi legálně užívanými. Je potřeba zlepšit prevenci
a protidrogovou osvětu a zvýšit postih distribuce psychotropních látek na všech úrovních.
Posl. T. Vymazal - reagoval na zpravodajskou zprávu poslankyně Matyášové písemnou oponentní zprávou, kde uvedl:
„Marihuana může být užívána ze zdravotních důvodů“
Konopí pro léčebné účely je v ČR legální už několik let, nicméně stále není reálně z většiny dostupné ani pacientům, kterým byla diagnostikována některá z chorob, u nichž byla účinnost konopné léčby již prokázána. Situace je o to horší, že se lékaři během svého působení obecně nedovzdělávají, pročež nejsou ani schopní adekvátně posoudit, zda je pro danou diagnózu a daného pacienta (např. predispozice na schizofrenii v rodinné anamnéze) konopí vhodné. Užívání konopí není problémem třeba pro pacienty s revmatickými onemocněními, tedy nejsou u něj při správné praxi užívání pozorovány větší nežádoucí účinky. Pro zodpovědného vzdělaného dospělého občana je proto rozhodnutí, zda užívat konopí, něco, co zvládne sám za sebe.
„Marihuana je bezpečnější než alkohol a některé léky na předpis“
Ve studii (Nutt a kol., 2010), která zkoumala negativní účinky ilegálních i legálních psychotropních látek na daného jedince i na společnost, bylo zjištěno, že alkohol má ve výsledné "škodlivosti" mnohem vyšší skóre než jiné psychotropní látky jako konopí, psilocybin, či LSD. Tato část uvedeného tvrzení je tedy pravdivá. Některé z předepisovaných léčiv jsou samozřejmě škodlivější než konopí. Předepisují se například i látky ze skupiny opioidů, které rozhodně nepatří k látkám, se kterými by bylo dobré si bez uvážení zahrávat. Tato část tvrzení je tedy také opodstatněná.
http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(10)61462-6/abstract
„Legalizace by znamenala méně přeplněné věznice“
Statistiky zveřejňované státními orgány neindikují, že by konopné trestné činy představovaly nějak významný podíl na odsouzených v českých věznicích. Z dat národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti vyplývá, že např. za rok 2013 bylo celkem 2 522 odsouzených za drogové trestné činy obecně. Nevypovídá to však o tom, kolik z nich bylo odsouzeno k nepodmíněnému výkonu trestu, ještě k tomu za konopné trestné činy. Celkově tedy nelze očekávat, že by legalizace konopí pro osobní potřebu nějak zvláště ulevila stavu českých věznic. Legalizace by však rozhodně ulevila policii, které by odpadla část agendy spojená např. s prověřováním udání sousedů lidí pěstujících si konopí pro osobní potřebu. Ve státech, kde již proběhla opravdu efektivní legalizace a komercionalizace konopí, není dle dostupných studií prevalentní zvyšování kriminality. Naopak v některých oblastech bylo možno sledovat pokles např. násilné kriminality
https://www.drogy-info.cz/drogova-situace/drogova-kriminalita-jeji-prevence-a-drogy-ve-vezeni/primarni-drogova-kriminalita/drogove-trestne-ciny-podle-skutkovych-podstat-a-drog/
http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0277953614003621
http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0092816
http://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/0022042615623983
„Nastal by větší příjem z DPH“
Příjem z DPH za prodej konopí není možné určit, protože neexistují přesná data o spotřebě konopí v ČR. Můžeme se ale pokusit o hrubý odhad na základě dat ze zahraničí. Podle oficiální statistiky o spotřebě legálního konopí v Coloradu bylo za první polovinu roku 2016 spotřebováno 33 tun konopí. Za rok tedy alespoň 66 tun. Populace Colorado je přibližně poloviční oproti ČR (5,5 mil proti 10,5 mil obyvatel), nicméně uživatelů konopí je tam přibližně dvojnásobek oproti ČR (užití v posledním roce u 18,94% proti 9,3 % obyvatel). Pro ČR tedy můžeme odhadnout roční spotřebu přibližně stejnou. Při koncové ceně pro spotřebitele okolo 110 Kč by byla DPH zhruba 20 Kč za gram. To odpovídá výnosu 1,32 miliardy korun ročně z DPH navíc.
Nehledě na přesný výpočet přínosu do státní pokladny z DPH odvedeného za legálně prodané konopí můžeme s jistotou říct, že veškeré negativní externality užívání konopí v ČR nese státní pokladna už dnes, ale z výdělků z prodeje nemá nic. Zkušenost ze zahraničí ukazuje, že se počet uživatelů konopí legalizací nezvýší. Pokud by tedy legalizace přinesla jakékoliv množství peněz z DPH, jednalo by se o peníze, kterými stát dosud nedisponoval. Uvedené tvrzení je tedy zjevně pravdivé.
Závěr
Z důvodů uvedených v této petici a také z mnoha dalších důvodů jsem osobně jednoznačně pro legalizaci konopí pro osobní potřebu. Zkušenosti ze zemí, kde liberalizují drogovou politiku, koneckonců hovoří jasně ve prospěch takových kroků. Odhlédnu-li ale od osobního přesvědčení a rozboru argumentů z textu petice, dělá mi potíže se bít za petici, kterou podepsalo jen 69 lidí.“
Mpř. M. Jarošová - vzhledem k omluvě posl. Luzara z dnešní schůze přečetla jeho písemnou reakci na výzvu vypracovat zpravodajskou zprávu k petici č. 8/P/17 (Protest proti memorandu a těžbě lithia): „Na petičním listu, který mi byl předán, jsou předtištěny údaje o petičním výboru této petice, a jelikož se zápis a podpis na tomto jednom petičním archu neshodoval s uvedenými zodpovědným osobami, vešel jsem s nimi v kontakt. Dle jejich sdělení nemají v současné době ještě petici předávat petičnímu výboru Poslanecké sněmovny, jelikož i nadále probíhá sběr podpisů. Dle jejich sdělení se tedy jedná o omyl v zaslání jednoho archu ze strany petenta, který místo toho, aby tento arch zaslal na adresu organizátorů, zaslal ji petičnímu výboru PSP. Jsem s nimi domluven, že pokud budou již připraveni petici oficiálně předat, ujmu se jejího vyřízení já.“
Poté místopředsedkyně výboru M. Jarošová otevřela k tomuto bodu rozpravu, do níž se přihlásili poslanci A. Gajdůšková, M. Balaštíková, E. Matyášová a T. Vymazal, kteří různě hodnotili přednesené zpravodajské zprávy. Závěrem rozpravy proběhlo hlasování o pověření zpravodajky odpovědět zástupcům petentů podle podaných zpravodajských zpráv.
4. Hlasování - 10 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána), 2 proti (F. Elfmark a T. Vymazal)
K bodu 4)
Projednání nově došlých petic
Bod zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová tím, že informovala přítomné členy, že k dnešnímu dni nedorazila do výboru žádná petice. Bod tím nebyl naplněn.
K bodu 5)
Informace o činnosti VOP za 3. čtvrtletí 2017
Bod zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová tím, že přivítala na schůzi petičního výboru veřejnou ochránkyni práv Mgr. Annu Šabatovou, Ph.D., která ve svém úvodním slově poslance informovala o struktuře a obsahu „Informace“, stejně jako o jednotlivých kapitolách a příloze „Informace“, ve které jsou zaznamenány ty situace, u kterých se veřejné ochránkyni práv nepodařilo ani při vyčerpání všech jích svěřených pravomocí, postupu a sankcí, situaci vyřešit (např. nepřiměřený postup policie vůči seniorce). Zároveň oznámila, že počet podnětů, které spadají do působnosti VOP, narůstá. Zejména se jedná o podněty ze sociální oblasti a oblasti stavebních řízení. Méně podnětů se pak týká policie, armády a vězeňství. Veřejná ochránkyně práv poslance seznámila s tím, že „Informace“ shrnuje i námitky úřadu k zařízením, ve kterých dochází k omezení lidské svobody (především k policejním celám), ve kterých úřad provádí pravidelné, preventivní a systematicky návštěvy, obzvlášť pak ke způsobu provádění osobních prohlídek. Rovněž sdělila, jaké vyhlášky připomínkovala (např. očkování).
S dotazy na veřejnou ochránkyni práv v obecné rozpravě vystoupila např. poslankyně A. Gajdůšková, která se s ohledem na v „ Informaci“ konkrétně uvedenou kazuistiku tázala na to, kdy je povinnost občana předložit policii doklady totožnosti. Do diskuze se rovněž zapojili poslanci P. Bělobrádek, J. Čižinský a T. Vymazal.
Po rozpravě petiční výbor přijal (hlasování: 13 - 0) k Informaci o činnosti VOP za třetí čtvrtletí 2017 usnesení č. 18 tohoto znění:
Petiční výbor
po vyslechnutí informace veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové a po rozpravě
b e r e n a v ě d o m í “Informaci o činnosti VOP za 3. čtvrtletí roku 2017”.
5. Hlasování - 13 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský, F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána a T. Vymazal)
K bodu 6)
Sdělení předsedkyně a různé
Místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová bod zahájila a otevřela rozpravu. Vzhledem k tomu, že neobdržela žádný podnět a že se nepřihlásil ani nikdo ze členů výboru, ukončila bod „Sdělení předsedkyně a různé“.
K bodu 7)
Návrh termínu a programu příští schůze
Bod zahájila místopředsedkyně petičního výboru Monika Jarošová informací o návrhu paní předsedkyně uskutečnit na pozvání veřejné ochránkyně práv výjezdní zasedání do Kanceláře VOP, případně navštívit v Brně i další státní instituce. Po diskusi bylo přijato usnesení č. 19 tohoto znění:
„Petiční výbor po diskusi
p o v ě ř u j e předsedkyni petičního výboru Helenu Válkovou návrhem termínu a programu příští schůze.“
6.Hlasování – 12 pro (posl. M. Balaštíková, P. Bělobrádek, S. Blaha, A. Brzobohatá, J. Čižinský, F. Elfmark, A. Gajdůšková, J. Janda, M. Jarošová, E. Matyášová, L. Španěl, P. Vrána a T. Vymazal) a 1 se zdržel (P. Bělobrádek).
(Jednání výboru bylo ukončeno v 15.30 hod.)
Alena GAJDŮŠKOVÁ v.r. Monika JAROŠOVÁ v.r.
ověřovatelka výboru místopředsedkyně výboru
Zapsala: Mgr. Olga Jirků, tajemnice výboru
