Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
Z Á P I S
z 16. schůze
volebního výboru,
která se konala dne 3. září 2019
od 10.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
místnost č. 56
Přítomní a omluvení poslanci: dle prezenční listiny v příloze
Přítomní hosté: dle prezenční listiny v příloze
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal všechny přítomné poslankyně, poslance a hosty a zahájil a řídil schůzi výboru od 10.03 hodin.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec po dohodě se všemi přítomnými členy volebního výboru souhlasil s přítomností médií a pořizováním obrazových a zvukových záznamů na jednání volebního výboru.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal přítomné hosty, určil ověřovatelem této schůze posl. Radka Holomčíka a seznámil členy výboru s programem schůze.
1. Schválení programu 16. schůze volebního výboru
2. Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 445/
Uvede: předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková,
dipl. um.
Zpravodaj: poslanec Tomáš Martínek
3. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 548/
Uvede: předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková, dipl.um.
Zpravodaj: poslanec Martin Kolovratník
4. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2018 /ST 523/
Uvede: zástupce Rady ČTK
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
5. Různé
6. Sdělení předsedy a členů výboru
7. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se přihlásili: Petr Dolínek.
Posl. Petr Dolínek požádal, zda by poslanci souhlasili se změnou programu, aby Výroční zpráva ČTK byla předřazena, a to jako první bod z důvodu zasedání podvýboru pro letectví od 9.00 hodin, kde je předsedou a podvýbor nezasedá v prostorách Poslanecké sněmovny.
Volební výbor po rozpravě nechal hlasovat o změně programu (hlasování č. 1, 7-0-0) – změna
programu 16. schůze volebního výboru.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl.
Volební výbor po rozpravě přijal usnesení č. 63 (hlasování č. 2, 7-0-0) – upravený program 16.
schůze volebního výboru.
1. Schválení programu 16. schůze volebního výboru
2. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2018 /ST 523/
Uvede: zástupce Rady ČTK
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
3. Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 445/
Uvede: předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková,
dipl. um.
Zpravodaj: poslanec Tomáš Martínek
4. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 548/
Uvede: předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková, dipl.um.
Zpravodaj: poslanec Martin Kolovratník
5. Různé
6. Sdělení předsedy a členů výboru
7. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále nechal hlasovat o souhlasu volebního
výboru s případným vystoupením hostů.
Hlasování č. 3 (7-0-0) – souhlas s vystoupením hostů.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl.
K bodu 1
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2018 /ST 523/
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal místopředsedkyni Rady České tiskové kanceláře PhDr. Jaroslavu Wenigerovou a požádal ji o úvodní slovo.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová v úvodu upozornila na malou chybu, která se stala a za kterou se omlouvají, na straně 3 v nadpisu Zpráva o činnosti České tiskové kanceláře se objevilo datum 2017.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová k samotné zprávě uvedla, že je napsána velmi přehledně a proto vypíchne jen to, co považuje pro informovanost o činnosti a hospodaření Rady ČTK za nejdůležitější.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová sdělila, že agentura dosáhla zisku v roce 2018 4,3 miliony korun, což bylo o 2 miliony dva více než předpokládal rozpočet hlavní činnosti dosáhli zisku bezmála 10 milionu korun a překonali rozpočet o 5 milionů.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová zmínila 100. výročí oslav založení republiky, které bylo zároveň 100. výročím vzniku ČTK, takže ČTK tomu věnovala značnou pozornost, konala se úspěšná výstava, která v podobě fotografií mapovala 100. výročí vzniku republiky a byla umístěna celkem ve 12ti městech ČR a zájem o ni byl velký, na tuto výstavu dostala ČTK dotaci od ministerstva kultury 300 000,- Kč.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová dále popsala novinky v roce 2018, které ČTK zavedla – součástí obchodní nabídky ČTK bylo videostream a ČTK datové vizualizace, zejména přímé přenosy videostreamu naznaly u partnerů ČTK velký zájem, od dubna 2018 ČTK nabízí novou službu ProFakta, je to databáze v infobance ČTK, která již obsahuje 72 000 záznamů, hlavní technologickou novinkou samozřejmě, že to taky prošlo sdělovacími prostředky ve zpravodajství, byla automatická tvorba výsledkových zpráv, kterou redakce využily poprvé během podzimních komunálních a senátních voleb, tzv. šablony, které byly předem připravené a byly napojeny na výsledkový servis Českého statistického úřadu.
Dále místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová upozornila na jednu z dalších velmi významných aktivit ČTK – akademii ČTK, která ve spolupráci se zpravodajskými redakcemi připravila pro žáky základních a středních škol nový kurz mediální výchovy pod názvem „Jak se píše zpráva“, v současné době prochází oponentním řízením s pedagogy občanské nauky a společenských věd a věří, že tento kurz bude přínosem pro naše školy, protože mediální výchova má v našich školách ještě co dohánět.
Za další důležitý bod označila místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová – digitalizaci, uvedla, že se ji nepodařilo zařadit do státního rozpočtu pro rok 2019.
Rada ČTK a ČTK věří dle místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerové, že se to tentokrát podaří, a to v rámci gesce ministerstva kultury, jednalo by se celkově o 30 milionů korun, ale i 10 až 15 milionů by bylo pro digitalizaci archivů fotografií dle vyjádření paní místopředsedkyně velice přínosné.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová sdělila, že to ovšem neznamená, že když se to nepodařilo, že se práce zastavily, naopak pokračují v projektu digitalizací popisových knih, za tímto účelem byl zřízen ČTK i fond digitalizace, je tam zhruba 8,3 milionů korun, archiv obsahuje 7 milionů políček, prozatím je zdigitalizována pouze jedna šestina, aby se práce posunuly dopředu, byla uzavřená smlouva mezi ČTK a mezi Národní knihovnou.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová dále uvedla, že v rámci obchodního úseku byl zřízen vlastní elektronický nástroj, který sleduje míru využívání jejího zpravodajství smluvními partnery, ale i jeho zneužívání bez licence ČTK, mimo jiné pokud dochází ke zneužívání a nepomohou rozhovory a domluvy, tak může sloužit jako podklad k právním krokům.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová zmínila, že Rada ČTK během minulého roku velmi intenzivně monitorovala zpravodajství ke komunálním, senátním i prezidentským volbám, na tady toto zpravodajství nepřišla jediná stížnost, naopak Rada ČTK vyhodnotila toto zpravodajství, co se týče obsahu, kvality, množství na velmi dobré úrovni.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová uvedla, že za celý rok přišlo na Radu pouze 8 podnětů, z nichž 1 byl nesprávně adresován, v 7 podnětech konstatovali, že nebyl porušen zákon o ČTK.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poděkoval za zřízení akademie ČTK a požádal zpravodaje posl. Petra Dolínka o zpravodajskou zprávu.
Posl. Petr Dolínek na prvním místě zdůraznil, že zpráva obsahuje všechny náležitosti, které by zpráva měla obsahovat, což je ta formální stránka, i tu musí výbor kontrolovat.
Posl. Petr Dolínek k obsahu zprávy uvedl, že ekonomická stabilita je výborná, ČTK patří mezi nejstabilnější spolčenosti v ČR a nutno zdůraznit, že je to bez státního příspěvku, ČTK nedisponuje ani koncesionářským ani jiným příspěvkem, který by touto formou byl hrazen.
Posl. Petr Dolínek zopakoval, že došlo k 4,1% meziročnímu růstu tržeb, v minulosti byl propad tržeb.
Podle posl. Petra Dolínka je důležité zdůraznit, že průměrná doba zaměstnání v ČTK je 15,1 let, což znamená, že kádr je velmi konsolidovaný, stabilní a asi to garantuje vysokou úroveň, která je těmito lidmi v jejich práci podávána, počet zaměstnanců narostl o 9 a fluktuace je pod 10%, takže si myslí, že 254 zaměstnanců opravdu jsou profesionální, výkonní zaměstnanci.
Posl. Petr Dolínek podtrhl inovaci, proto se domnívá, že ČTK jde vstříc tomu, aby ta čísla byla rostoucí, aby propad zastavili, je tam zavádění inovativních technologií, automaticky generované zprávy určitě napomáhají tomu, aby tvůrčí psaní mohlo zůstat, aby jednoduché zprávy mohly být zautomatizovány, což je určitě nápomocno i zvyšujícímu se počtu příspěvků, které jsou zveřejňovány.
Podle posl. Petra Dolínka je velmi důležitý nástroj kontrola legálně využívaného obsahu ČTK, v digitálním světě víme, že skutečně každý je schopen převzít cokoliv a zapomíná za to zaplatit, proto si myslí, že je dobré, že ČTK má tento nástroj, pracuje s ním, zlepšuje ho tak, aby si pohlídali, že jim neunikají zisky díky tomu, že tato organizace generuje nějaký obsah a nikdo jiný by neplatil za jeho využívání.
Posl. Petr Dolínek uvedl, že co se týká obsahu zpravodajství, a to je asi z jejich pohledu také důležité, řešili to i u jiných médií veřejné služby, tak centrální redakce vydala přes 18 000 zpráv, což je o 3% více než v roce 2017 a o 2% vzrostl počet ekonomických zpráv, což je jako člen hospodářského výboru rád, že skutečně nejde pouze o ty společenské a politické zprávy, ale že i v té oblasti hospodářské je skutečně rostoucí.
Posl. Petr Dolínek požádal, aby tento trend tam byl udržen, protože si myslí, že to je velmi důležité pro další média, pro přebírání zpráv, nebo pro odběratele, aby v této oblasti to zpravodajství bylo co nejpodrobnější a nejkvalitnější.
Posl. Petr Dolínek zmínil, že v rámci domácího zpravodajství byl v rok 2018 bohatý, stejně jako ve společenské oblasti, a to bylo dáno právě výročím republiky a dalšími výročími, potřeba zdůraznit, že v zahraničí také to byl velmi plodný rok, ať se to týká díla pana Donalda Trumpa nebo ať se to týká Brexitu, tak opravdu jsou to poměrně bouřlivé roky, tak samozřejmě ČTK na to reagovala a díky tomu těch zpráv bylo velké množství.
Posl. Petr Dolínek uvedl, že nemalou důležitou částí je v případě ČTK sportovní oblast, je důležitým pilířem celého zpravodajství, protože ČTK se mimo jiné věnovala olympiádě v Koreji, mistrovství světa ve fotbale, ale i těm drobnějším věcem, a skutečně tam je to často přebíráno ty jejich podklady a zároveň jsou archivovány tak, aby mohly být do budoucna využívány.
Posl. Petr Dolínek zaznamenal v posledních týdnech snahu, aby více automatického prostoru v ČTK dostaly parlamentní strany, chtěl by apelovat na to, aby spíš Rada ČTK zvážila posílení regionálního zpravodajství, protože si domnívá, že pro obce, pro kraje, pro spolkovou činnost v těchto místech je to daleko důležitější a ČTK často jako jediný nositel, který je schopen přenést jejich zprávu dál a ta komerční média nemají často tolik zaměstnanců, aby obsáhly všechny věci, a naopak rády čerpají z těch možností ČTK.
Posl. Petr Dolínek doporučil výboru zprávu ke schválení.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se přihlásili: Tomáš Martínek, Jaroslava Wenigerová, Miroslava Němcová, Jiří Majstr, Miloslava Vostrá, Martin Kolovratník, Petr Žantovský.
Posl. Tomáš Martínek uvedl, že nadále podporuje, aby byla zahájena digitalizace ČTK, takže se zeptal, jestli v tomhle je nějaký pokrok, protože tady zaznamenali nějaké informace o tom, že by se mělo najít nějaké řešení, tak jestli Rada ČTK na něčem už pracuje, aby digitalizace mohla začít?
Dále se posl. Tomáš Martínek vyjádřil k problematice Protextu, služba, kterou zaznamenal, že by se měla volně nabídnout politickým parlamentním stranám. Posl. Tomáš Martínek si nemyslí, že je to vhodné řešení, Rada ČTK by se podle jeho názoru měla zabývat důležitějšími věcmi, které by pomohly především klientům, což jsou mediální domy, které využívají jejich služby.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová sdělila, že pan generální ředitel ČTK se vyjádří k tomu, jak postupuje digitalizace z hlediska finanční podpory i spolupráce s Národní knihovnou, v reakci na dva příspěvky týkající se možného vytvoření prostoru zdarma pro politické strany, tak z toho není podle vyjádření místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerové vůbec žádný výstup, otevřelo se to pouze na minulé Radě ČTK a Radu ČTK samozřejmě zajímá názor vedení ČTK, protože na Radě ČTK zazněly různé názory, nezazněly tam názory, že ano, tak to musí být, byla to otevřená debata, není nic uzavřeno, takže dle místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerové vnímají tady tuto výzvu členů volebního výboru.
Posl. Miroslava Němcová uvedla, že se chtěla zeptat na totéž, a to na otázku digitalizace.
Generální ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr zopakoval, že digitalizují od 90. let, digitalizovali to formou intenzivní probírky, kdy se snažili v každém desetiletí najít klíčové okamžiky, klíčové fotky, reportáže v tom rozsahu, který mají.
Generální ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr se vyjádřil ohledně možnosti státní dotace, kdy uvedl, že volební výbor na to měl zvláštní zasedání, na které informoval, že se dohodli s Národní knihovnou, podepsali memorandum, byli u toho zástupci ministerstva kultury a ministerstva financí.
Dle generálního ředitele ČTK JUDr. Jiřího Majstra se od té doby stalo to, že Národní knihovna ověřila na ministerstvu kultury parametry žádosti, jakou by to mělo mít, potom společně začali dávat dohromady projekt, protože představa je, že hlavní práce bude provedena odborníky v Národní knihovně, kteří na to převážnou část zařízení už mají, projekt se připravuje, předchozí pan ministr kultury byl projektu nakloněn a ten současný, si myslí, že neměl ještě čas se tak hluboko dostat.
Generální ředitel ČTK JUDR. Jiří Majstr dle svého vyjádření minulý týden kontaktoval dopisem paní ministryni financí, kde jí připomněl jejich loňské setkání, kde ji připomněl tento projekt a skutečnost, že loni říkala, že do rozpočtu na rok 2020 by se tento projekt mohl vejít. Generální ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr předpokládá, že podpora bude i ze strany ministerstva financí. Generální ředitel ČTK JUDr. Jiří Majstr zmínil, že na projekt potřebují s Národní knihovnou ještě září, říjen, aby ho mohli ministerstvu kultury předložit.
Posl. Miroslava Němcová poděkovala za tuto vstupní informaci. Posl. Miroslava Němcová uvedla, že to znamená, že po té stránce spolupráce s ministerstvem kultury to vypadá nadějně, že přes Národní knihovnu pomocí jejich zařízení by mohly ty práce pokračovat, ale pořád není vyjasněná otázka financování nebo možné podpory ve formě dotace ze státního rozpočtu.
Posl. Miroslava Němcová se zeptala v jaké fázi je schvalování státního rozpočtu, jestli už ho vláda celý projednala a schválila, tak v tom případě už by mělo být jasné, jestli tam ta položka je a jestli je pod ministerstvem kultury nebo ve všeobecné pokladně správě nebo neví, kde by byla, nebo pod ministerstvem financí, pokud není ještě schválen rozpočet, tak jestli existuje cesta případně přes předsedu našeho výboru, pana poslance Berkovce, jednat ještě s paní ministryní?
Posl. Miroslava Němcová již považuje za docela zbytečnou aktivitu, aby znovu podávala pozměňující návrh v průběhu projednávání státního rozpočtu.
Posl. Miroslava Němcová se zeptala, jestli je už schválený rozpočet, jestli máme informaci o tom, že tam ta položka je, a pokud není schválen státní rozpočet, zda existuje cesta ze strany předsedy našeho výboru, nebo předsedkyně rozpočtového výboru a členky tohoto výboru, ještě promluvit tak, aby se tam částka 10 až 15 milionů korun pro rok 2020 dostala?
Posl. Miloslava Vostrá uvedla, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 byl odeslán na vládu, protože tam je termín do 31. 8., vzhledem k tomu, že je 2. září, nepředpokládá, že by ho vláda projednala, či jakkoliv schvalovala, to bude zřejmě na příští vládě.
Posl. Miloslava Vostrá uvedla, že příspěvek na pokračování digitalizace, to je problematika, kterou řeší volební výbor dlouhodobě, to už tady zaznělo, a ano, pokud bude vypracován projekt, bude odsouhlasen ministerstvem kultury, tak v roce 2020 půjdou finanční prostředky na podporu tohoto projektu z kapitoly ministerstva kultury, na tom je shoda.
Posl. Miloslava Vostrá je přesvědčena, jako pan ředitel ČTK, že ten rok 2020 se jim podaří dotáhnout do konce, protože by tomu nemělo nic bránit.
Posl. Miroslava Němcová vznesla dotaz, jestli v tom rozpočtu v kapitole ministerstva kultury je teď udělaná nějaká kolonka, rezerva v tom rozpočtu pro případ, že ten projekt, který má být schvalován, nebo projde tou finální fází, až někdy v říjnu, což už bude dávno po té, kdy bude předložen do 30. září 2019 musí být státní rozpočet ve Sněmovně, první čtení proběhne někdy v říjnu, takže teprve po té bude ten projekt finálně schválen, tak tomu rozumí tak, že předběžně je tam nějaká vytvořená rezerva v kapitole ministerstva kultury, která po tom bude-li ten projekt úspěšný, bude moci být využita.
Posl. Miloslava Vostrá odpověděla, že se s tím počítá, že bude-li projekt úspěšný, bude hrazen z kapitoly ministerstva kultury, měly by tam finanční prostředky na to být alokovány, v případě, protože nevědí časově, kdy ten projekt bude schválen, by se ukázalo, že z nějakých – pro ni sice teď z nepochopitelných důvodů – by tam byl nějaký zádrhel, tak i tak budou tam určitě předisponovány prostředky z ministerstva financí, protože na projekt, který je určitý, zpracovaný a odsouhlasený ministerstvem, tam ty prostředky finanční určitě půjdou, takže v tuto chvíli je to tak, že peníze půjdou z ministerstva kultury, počítá se s tím.
Posl. Martin Kolovratník zaznamenal názor poslanců k Protextu a označil ten nápad za zajímavý, vychází z toho, že politické strany parlamentní, neparlamentní, prostě politické strany jako celek jsou součástí demokracie, vůle občanů, kteří jim dávají a nedávají svou důvěru a když vidí ten dnešní svět, zvlášť ten on line svět, ty hybridní hrozby, dezinformační weby, apod., tak ČTK je jakousi ikonou nebo jakýmsi pilířem, na který se můžeme spolehnout, a myslí si, že pokud by byla nalezena vhodná forma, která jasně oddělí to, co je agenturní zpravodajství, a to co je tedy ten nějaký poskytnutý prostor logicky za dodržení podmínek všem stejně pro každého za stejných parametrů, typu přístupu, apod., tak naopak že by to té komunikaci obecně v obecné rovině mezi tou politickou sférou a občany, médii a novináři mohlo pomoci. Posl. Martin Kolovratník uvedl, že je to samozřejmě na Radě ČTK, jak s tím nápadem naloží, jestli se pro něj rozhodne nebo ne, v obecné rovině mu to nepřijde jako špatný nápad, a to, co je pro něj nepřekročitelné, nebo nepodkročitelné, muselo by být jasně odděleno velmi jasně a striktně, co je a co není agenturní zpravodajství, aby v žádném případě nemohlo dojít k nějaké záměně.
Posl. Miloslava Němcová sdělila, že nevítá tuto aktivitu, nepovažuje ji za potřebnou a užitečnou, to jak se profiluje její politická strana v dosavadním mediálním světě, drží tak nějak v té úrovni, na jakou dosáhnou a která si myslí, že je užitečná a nějakými příkazy o povinném prostoru pro ně, to v žádném případě pro svou práci nepotřebují.
Místopředseda Rady ČTK doc. Petr Žantovský dodal stručně pár vět k tomuto tématu, že je to aktualita z minulého zasedání Rady ČTK a chápe, že tady někoho zaujaly mediální reflexe, ale je to skutečně v zárodku a je to ve formě jakéhosi brainstormingového námětu, který podpořila většina radních, je to téma, o kterém se může mluvit, dělá se veliká mlha kolem něčeho, co není a hlavně co Rada ČTK nemá v kompetenci. Místopředseda Rady ČTK doc. Petr Žantovský sdělil, že Rada může poradit, inspirovat, dát námět vedení managementu ČTK, ale rozhodnutí o tom, jestli taková služba bude nebo nebude zavedena, je výlučně a pouze na vedení ČTK, na jejím managementu, nikoli na Radě ČTK, čili teď se média zabývají tím, že Rada ČTK se něco pokouší doporučit, o něčem zahájila diskusi, která v žádném případě nebyla ukončena, už i proto, že májí na příští zasedání Rady ČTK dostat vyjádření od pana generálního ředitele k této věci.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová uvedla, že jako Rada ČTK se k tomu nemohou moc vyjadřovat, protože jsou vázaní našimi normami, že jedině usnesení je to, co můžeme jako Rada ČTK ventilovat navenek, takže mají prozatím každý svůj určitý názor, ale pokud by to tady na tomto váženém plénu mělo zaznít bez jakéhokoliv usnesení, tak se domnívá, že nepostupují seriózně a korektně.
Místopředsedkyně Rady ČTK PhDr. Jaroslava Wenigerová odpověděla panu poslanci Kolovratníkovi, že ta firma Protext, jako všechno, co poskytuje ČTK je placená služba, protože zákonem je dáno, že všechny služby, které poskytuje ČTK je placená, a to je už dnes možnost každé politické strany za určitou úplatu i ty svoje názory tam ventilovat, jen upozorňuje, že tady byl návrh na bezplatnou službu, prozatím ten zákon je takový, že říká úplatně.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec ukončil rozpravu k tomuto bodu a požádal
pana zpravodaje posl. Petra Dolínka o načtení návrhu usnesení.
Zpravodaj Petr Dolínek načetl návrh usnesení.
Následně předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec zahájil hlasování a poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 64, hlasování č. 4 (10-0-0) – Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2018 /ST 523/
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl, Miloslava Vostrá.
K bodu 2
Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 445/
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal zástupkyni Rady Českého rozhlasu (dále Rady ČRo) předsedkyni Rady ČRo Mgr. Hanu Dohnálkovou a požádal ji o uvedení tohoto bodu.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že Rada ČRo má ze zákona povinnost dvakrát ročně předkládat Poslanecké sněmovně výroční zprávy k 31. březnu – zprávu o činnosti a k 31. srpnu zprávu o hospodaření ČRo.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková na úvod zmínila, že zpráva o činnosti ČRo je zpracována obdobně jako v minulých letech, je velmi podrobná, je rozdělená do 8 kapitol a obsahuje podrobné přílohy.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková sdělila, že Rada ČRo zahájila rok 2018 v počtu 7 členů, během roku jeden ze členů pan kolega Šafařík skončil svůj mandát, zároveň byli dovoleni 2 členové pan kolega Petr Arenberger a pan kolega Zdeněk Mahdal a rok 2018 skončili v 8 členech ve výkonu funkce radních, byl to 3 rok mandátu pana generálního ředitele Mgr. Reného Zavorala, byla to teda polovina jeho 6ti letého mandátu.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že Rada ČRo celý rok pracovala přesně tak, jak jí ukládá zákon o Českém rozhlasu a kodex Českého rozhlasu, každý měsíc se konala veřejná schůze, 2x měsíčně pak pracovní zasedání předsednictva, ke kterému tradičně zvou všechny členy Rady ČRo, aby připravili agendu, která pak následně je prezentována detailně na veřejné schůzi Rady ČRo, vše podstatné tedy zaznívá na veřejných jednáních a k těm podstatným věcem jsou přijata usnesení, Rada ČRo spolupracuje s Dozorčí komisí Rady ČRo, to je poradní orgán ve věcech ekonomických a ve věcech hospodaření ČRo.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále sdělila, že to, co se týká agendy Rady ČRo, tak samozřejmě podnětnou částí jejich práce je zpracovávání a odpovídání na podněty a stížnosti posluchačů, k tomu se váže detailněji kapitola 2, ale i v úvodu zde vypíchla, že v tom roce 2018 bylo stížností 95, v předešlém jich bylo 55, ten počet 95 byl dán především reakcemi posluchačů na 2 kauzy, které se nejdříve ta jedna překlenula z roku 2017, a to bylo vysílání o neoprávněném hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích nejasných vlastníků, to byly příspěvky Janka Kroupy, tam bylo několik podnětů a stížností od posluchačů, které řešili na lednové veřejné schůzi, měli k tomuto usnesení, touto záležitostí se pak zabývala detailněji i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Tou druhou kauzou, kde také bylo více reakcí posluchačů, tak bylo vysílání Českého rozhlasu Vltava 7. července, kdy Rada ČRo konstatovala, že tam zazněly výrazy, které zaznít neměly, o obou těchto případech na volebním výboru podrobněji informovala, protože byla pozvaná na volební výbor. V závěru roku ještě bylo třetí téma, které oscilovalo éterem, a to bylo neprodloužení pracovní smlouvy panu šéfredaktorovi Vltavy Petru Fišerovi.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále uvedla, že další z agendy Rady ČRo je agenda analýz pro potřeby Rady ČRo, všechny jsou zveřejněny na webových stránkách Rady ČRo, ke všem byly učiněny veřejné prezentace, v této agendě učinili zájem pokračovat, proto se v polovině roku 2018 obrátili opět na vedení ČRo, které jim vyšlo vstříc, a rozhodli se, že tentokrát budou mít zájem vysoutěžit veřejnou zakázku na analýzy pro Radu ČRo v menším objemu, v kratší lhůtě, v menším finančním objemu, bude to vysoutěženo, nebo už v tuto chvíli je na 2 roky, rámcová dohoda byla podepsána 31. 10. 2018, Rada ČRo už z této veřejné nové zakázky v tuto chvíli má vysoutěženou jednu analýzu, která teď nově bude prezentována v září 2019.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková zmínila, že se jako radní zúčastnili v průběhu roku 2018 významných pracovních i kulturních akcí, věnovali se návštěvě regionálních studií,
květnová schůze se konala v regionálním studiu v Brně, kde si zároveň vyslechli podrobné zprávy a měli s sebou i Dozorčí komisi na jakousi kontrolu nebo náhled na to, jak probíhá velmi povedená rekonstrukce tamní budovy rozhlasu, podobně tak učinili pak i v Olomouci.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále uvedla, že v září 2018 probíhala v Českém rozhlase analýza peer to peer review, je to analýza, o kterou Český rozhlas požádal evropskou vysílací unii EBU, analýza zjišťovala, jak a zda Český rozhlas řádně plní veřejnou službu, už mají výsledky, které vyzněly pro Český rozhlas velmi pozitivně a i Rada ČRo se zúčastnila debaty s hodnotiteli.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková sdělila, že na konci října 2018 se konala veřejná schůze Rady ČRo v Českém rozhlasu Plzeň a na to navazuje hned velmi důležitý krok, kterým bylo završeno dokončení komplexního projektu, kdy v každém kraji Český rozhlas si předsevzal zřídit veřejnoprávní regionální studio a k tomu došlo, jak už to bylo v minulých 3 letech, 1. 11. v 11 hodin bylo spuštěno samostatné rozšířené vysílání regionálního studia Český rozhlas Karlovy Vary, tím skončil projekt, takže v tuto chvíli již každý kraj má svoje regionální studio veřejnoprávního rozhlasu.
.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že v roce 2018 Rada ČRo přijala celkem 124 usnesení a všechna jsou v příloze této výroční zprávy.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že je ve výroční zprávě i podkapitola stanovování odměny generálního ředitele, 2x ročně může Rada ČRo udělit odměnu generálnímu řediteli, Rada ČRo je jediným orgánem, jedinou mediální Radou, která nedodržuje to, že by udělovala 100% odměnu, Rada ČRo detailně hodnotí jednotlivá kritéria a ve dvou případech ve druhém pololetí 2017 i ve druhém pololetí 2018 přistoupili ke snížení o 10% za podstatný bod v kritériích, a to bylo dodržování kodexu a zákona o Českém rozhlasu.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková se zmínila také o činnosti Dozorčí komise, v lednu pak probíhala volba nové Dozorčí komise s mandátem na 2 roky, v tuto chvíli je předsedou pan Ing. Šuchman, Dozorčí komise je 5ti členná.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že v kapitole 2 jsou podrobně shrnuty stížnosti, přestože zákon ukládá rozhodovat pouze o stížnostech týkajících se generálního ředitele.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále sdělila, že další část výroční zprávy se týká již samotného Českého rozhlasu, změny programových schémat, zmínila 2 stanice, o kterých se v minulých letech dost hovořilo, a to Český rozhlas Dvojka a Český rozhlas Vltava, Český rozhlas Dvojka se v roce 2018 věnoval hlavně tomu, že pod vedením ředitele programu důkladně analyzovali příčiny úpadku posluchačského zájmu.
Podle předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková je teď ta situace o mnoho lepší, v tuto chvíli jsou ta čísla na Český rozhlas Dvojka velmi dobrá, stanice se oživila, od února 2019 nastoupila na pozici šéfredaktorka paní Jaroslava Haladová.
V první polovině roku 2018 zaznamenal dle vyjádření předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálkové Český rozhlas Radiožurnál znatelný nárůst poslechovosti a poprvé za dobu měření Radioprojektu, se dostal na druhé místo v denní i týdenní poslechovosti a v podílu na trhu, což byl velký úspěch.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že v závěru zprávy jsou tradiční kapitoly, které se věnuji ombudsmanovi, to byla funkce zřízená 1. května 2016, v roce 2018 přijala kancelář ombudsmana přes 2000 podání, z toho 1 718 písemných, řada posluchačů si tedy už navykla na to, že podněty, stížnosti a svoje otázky směrem k vysílání a k programu nesměřují na Radu ČRo, ale na ombudsmana a jeho kancelář.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal zpravodaje posl. Tomáše Martínka o zpravodajskou zprávu.
Posl. Tomáš Martínek uvedl, že v roce 2018 přijala Rada ČRo celkem 124 usnesení, jejich souhrn je obsažen v příloze materiálu, materiál obsahuje organizační strukturu ČRo a její změny v roce 2018, k 31. prosinci 2018 měl Český rozhlas 1 476 systematizovaných míst, v porovnání se stejným datem v roce 2017 jde o pokles necelých 100 míst, materiál obsahuje popis jednotlivých programů a jejich schémat, v rámci zpravodajství stojí za zmínku nárůst počtu zobrazení zpravodajského webu iRozhlas.cz, v roce 2018 si čtenáři zobrazili 53 milionů stránek, tvorbu ČRo tvořily 4 základní útvary, tvorba, slovesná tvorba, hudební tvorba a archivní programové fondy, nejdůležitějšími projekty ČRo v roce 2018 byly rok 1968, koncert pro republiku, volby 2018 a další, některá umělecká díla a dokumenty ČRo byly oceněny na několika mezinárodních i domácích festivalech a přehlídkách.
Posl. Tomáš Martínek zmínil, že materiál též obsahuje detailní informace o jednotlivých celoplošných analogových stanicích, rozhlasových regionálních studiích, speciálních stanicích, specializovaných programových projektech, kreativním hubu, vysílání do zahraničí, dále zahrnuje informace o nových médiích ČRo, zejména internetových stránkách iRozhlas.cz a přípravě projektu Můj Rozhlas, zahrnuta jsou i umělecká tělesa zahrnující symfonický orchestr ČRo a soutěže a přehlídky, které ČRo pořádá, dále se lze dočíst o archivních a programových fondech, analytice a výzkumu, dalším rozvoji analytického softwaru Aurax, marketingu, obchodních aktivitách, komunikaci a mezinárodních vztazích a technice a správě ČRo, v materiálu je obsaženo i plnění úkolů veřejné služby ČRo za rok 2018, jednou z klíčových zásad je pro Český rozhlas poskytování objektivních veřejných a ve svém celku vyvážených informací, v neposlední řadě obsahuje i informace o činnosti ombudsmana Českého rozhlasu a generálního ředitele.
Závěrem posl. Tomáš Martínek zprávu doporučil ke schválení.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Martin Kolovratník, Hana Dohnálková, René Zavoral, Jan Menger.
Posl. Martin Kolovratník uvedl, že chce ocenit především otevřenost Rady ČRo vůči veřejnosti, ty webové stránky a konkrétně právě v tom bodě Stížnosti to je dlouhodobé, Rada ČRo přistupuje trvale k tomu systému, že každou stížnost vypořádá, resp. na ní reaguje a zveřejní i tu reakci, jsou jich tam desítky, vždy každá je řádně vypořádána a odpovězena a ta reakce je na webu zveřejněna, to je opravdu příkladné.
Posl. Martin Kolovratník dále uvedl ty velké projekty typu Ježíškova vnoučata, ta 20ková výročí, která se prolínala, to je opravdu příklad té veřejnoprávní novinářské práce.
Posl. Martin Kolovratník také zmínil kauzu reportáží pana Kroupy, kdy tzv. velká Rada to pochybení porušení zákona konstatovala.
Posl. Martin Kolovratník se dotázal, jak bylo postupováno dále, jestli to směřovalo k vedoucímu zpravodajství, k autorovi těch reportáží, jestli rozhlas tedy dovnitř přijal nějaká opatření k nápravě?
Dále posl. Martin Kolovratník uvedl druhý okruh, kterému by se stručně rád věnoval, jsou regiony obecně, regionální stanice. V nějaké obecnější rovině na hodnocení těch regionů, jak je vnímána managementem Radou ČRo jejich pozice, co se týká poslechovosti, programu, programového nastavení jednotlivých stanic regionálních na konkurenčním trhu? Jestli jste spokojeni, nejste? Co nového například v té síti regionálních stanic zkusit?
Posl. Martin Kolovratník se dále dotázal, proč pan ředitel Dospiva byl jmenován pouze na 2 roky, do roku 2020 a ne do roku 2022 jako ostatní?
Posl. Martin Kolovratník položil na závěr svého vystoupení otázku týkající se digitálního vysílání tzv. DAB, a to zda ČRo v tom DABu vidí potenciál, chce pokračovat, protože ono se to promítá výrazně i do nákladů, nebo jestli cítí, že je to nějaká cesta, na kterou možná přijde čas a nechtějí ho třeba dál rozvíjet a pouze zůstat u toho pokrytí, které je v tuto chvíli?
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková odpověděla, že k reportážím pana Janka Kroupy v lednu učinili usnesení, kdy jen vyzvali Český rozhlas, aby zajistil dodržování zásad objektivity ve svém vysílání, protože se to týkalo vysílacího zákona, to celé téma a vysílací zákon č. 231 má ve své gesci RRTV a opravdu na to došla řada 14. srpna, kdy RRTV konstatovala porušení ustanovení § 31, odst. 3, zákona 231 a konstatovala, že došlo k nedostatečně objektivní prezentaci problematiky v pobírání dotací, jak to bylo zpracováno v těch příspěvcích.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral uvedl, že je rád, že velká vysílací Rada k tomu také přistoupila, a to z hlediska systému zákona jako takového, kritizoval tehdy formu zpracování, formu zpracování reportáží, nikoliv téma, nikoliv samostatný subjekt, ale šlo mu o to, že opravdu nepostupovali správně z ohledu s kodexem ze zákona o Českém rozhlase, což potvrdila svým výrokem ze srpna 2018 velká vysílací Rada.
Generální ředitel Čro Mgr. René Zavoral sdělil, že si velmi interně s panem ředitelem zpravodajství Janem Pokorným tuhle věc vyříkávali a v tom editorském systému nastavili nějaká opatření tak, aby to, co bylo kritizováno, tedy ta forma zpracování, aby se to už nestalo.
Dle generálního ředitele ČRo Mgr. René Zavorala bylo hlavně kritizováno to rozkouskovávání jednotlivých reportáží, když se rozkouskuje reportáž, tak se nedostane všem stranám úplně objektivního prostoru a posluchač se nemusí vracet k vysílání.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral zmínil, že nepřistoupili k žádným finančním sankcím apod., šli spíše cestou vnitřního proškolení, a to jak k těmto situacím a formám reportáží do budoucna přistupovat.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla k vysílání regionálního vysílání a stanic, že Rada ČRo toto velmi sleduje, v nedávné době měli k tomuto dvě prezentace a regionům fandí.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále uvedla, že i Rada ČRo se zajímala o zkrácený mandát pana ředitele Dospivy, ale čísla v Českých Budějovicích nebyla velmi pozitivní, Rada ČRo tam také provedla minulý rok návštěvu a i z toho důvodu, aby tam byla nějaká menší doba na zpětnou vazbu a posouzení práce pana tamějšího ředitele, tak pan generální ředitel se rozhodl pouze pro dvouletý mandát.
Ředitel regionálního vysílání Jan Menger mimo jiné sdělil, že obecně poslechovost regionálních stanic resp. podíl na trhu je kolem 6%, někdy je to pod, někdy je to nad, takže z hlediska úspěšnosti určitě chtějí více, v letošním roce dělali nějaké programové úpravy, které doufají, přinesou nějaké výsledky, obecně je potřeba říct a je to trend i na západě, že ten lineární poslech, to znamená kontinuální poslech stanic pomalu jde dolů, ale proti tomu stoupá konzumace pořadů a produktů na webu, veškeré weby regionálních stanic z hlediska návštěvnosti jdou nahoru postupně, a to pokud jde i o poslechy a stahování regionálních pořadů.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral sdělil k dalšímu dotazu – digitalizace a DAB+, že
už v loňském roce pokryli 60% populace České republiky právě tímto systémem, v letošním roce do konce prosince to už bude 80% a bude možnost poslouchat rozhlas i v systému DAB+, DAB není jedinou budoucí platformou, budoucí rádio a rozhlas jako takový bude spíše konzumován tím hybridním způsobem, především přes webové rozhraní, přes online služby, přes nová média.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral uvedl, že spolupracují hodně s auto motivem, se Škodovkou, s Hyundai, od roku 2020 podle rozhodnutí Evropské komise, tak všechna už nově vyrobená a na trh uvedená auta už musí mít ten příjem DAB+ v rámci mediálního panelu na palubní desce, ČRo má digitální stanice už od roku 2006, a to Český rozhlas Radiojunior, Jazz, D-dur a Radiowave.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral dále dodal, že mají za to, že i s rozjezdem a s pokrytím 80% populace DAB+ by Český rozhlas měl vrhnout i nějaký nový produkt, nějakou novou stanici, a přemýšlejí v tuto chvíli o něčem, ať už to je dopravní rádio, či sportovní rádio, všechny české dálnice jsou dneska už pokryty DAB+, to znamená, že pokud máte přijímač v autorádiích, tak máte možnost DAB+ už poslouchat.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral také zmínil velký projekt, který spustí letos 3. 12. a to je Můj rozhlas.cz, což bude největší audio portál v české kotlině, to je další z distribučních cest vedle DAB+.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek načetl návrh svého usnesení.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poté nechal hlasovat o usnesení č. 65.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec zahájil hlasování a poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 65 - hlasování č. 5 (9-0-0) – Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 445/
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Radek Holomčík, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl, Miloslava Vostrá.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec na závěr sdělil osobní poděkování a zkušenost z pracovní cesty výboru, kdy byl volební výbor na návštěvě generálního ředitele BBC Grahama Elise v Londýně, který vyjádřil velké poděkování a spokojenost se spoluprací a společným vysíláním právě s Českým rozhlasem, všichni byli hrdí na to, že máme nejstarší rozhlas na evropském kontinentu a druhý nejstarší rozhlas v Evropě a že se takto perfektně etabluje i v zahraničí. Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec tak uvedl velké poděkování od pana zástupce generálního ředitele BBC Grahama Elise.
K bodu 3
Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 548/
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec opět požádal předsedkyni Rady ČRo Mgr. Hanu Dohnálkovou o uvedení tohoto bodu.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková uvedla, že Rada ČRo tento materiál schválila na veřejné schůzi 26. června 2019 na základě doporučení Dozorčí komise, což je poradní orgán pro věci ekonomické a hospodaření, který zprávu detailně prostudoval, zpráva o hospodaření je obdobná jako v minulých letech, je rozdělena na 10 kapitol a pak obsahuje nezbytné přílohy včetně zprávy auditora, na straně 5 je rozpočet Českého rozhlasu, ten byl na rok 2018 sestaven jako vyrovnaný a Radou Českého rozhlasu byl na veřejné schůzi 20. prosince 2017 schválen ve shodném objemu nákladů a výnosů a to ve výši 2 miliardy 253 milionů korun, k 1. 9. 2018 proběhla aktualizace rozpočtu, ta byla rovněž schválena Radou ČRo na srpnové veřejné schůzi, v rámci této aktualizace nedošlo ke změnám celkového objemu nákladů a výnosů ve výši 2 miliardy 253 milionů korun, ale pouze ke změně vnitřní struktury, byla to rezerva ve výši 59 milionů 700 korun, která v návaznosti na vývoj kauzy DPH, se vedení rozhodlo finance uprostřed roku přerozdělit v jednotlivých položkách, určité částky byly použity, 30 milionů korun na náklady na optimalizaci počtu zaměstnanců, na nákup výpočetní techniky, určitou částkou bylo podtrženo významná výročí v roce 2018, tedy vysílání k roku 1968 a k roku 1918, byla to výročí 95 let Českého rozhlasu.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková sdělila, že porovnání skutečných výsledků hospodaření v roce 2018 s rozpočtem, přestože hospodaření na rok 2018 bylo plánováno jako vyrovnané se shodným objemem nákladů a výnosů, tak ve skutečnosti byl vykázán zisk po zdanění a to ve výši 39 milionů 335 tisíc korun, největší podíl ve výnosech Českého rozhlasu jsou výnosy z rozhlasových poplatků, tedy z koncesionářských poplatků pro rozhlas tyto poplatky jsou hlavním zdrojem financování.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková zmínila, že Českému rozhlasu se velmi daří plnit svoje akviziční akce, podařilo se v oblasti rozhlasových poplatků naplnit plánovaný objem výnosů na 100,6%, což odpovídá překročení plánu o 12 milionů 457 tisíc korun, je to především díky úspěšnosti akvizičních akcí, ve které Český rozhlas pokračoval i v průběhu roku 2018, jako to bylo v letech předešlých.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková dále uvedla, že ve výroční zprávě je i podrobná kapitola o rozhlasových poplatcích, kapitola 6, která se týká zaměstnanosti a optimalizaci, ke které přistoupil pan generální ředitel v polovině roku 2018, nakonec se tato optimalizace týkala 95 osob, se všemi se Český rozhlas dohodl, nebylo nutné přistoupit k žádným jiným opatřením, došlo se všemi k domluvě, zároveň byl navýšen počet zaměstnanců v souvislosti s právě zřízenou a rozšířením sítě regionálních stanic právě o stanici Český rozhlas Karlovy Vary, tak v tuto chvíli z původních 4 zaměstnanců v Karlových Varech je 13 zaměstnanců.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal zpravodaje posl. Martina Kolovratníka o zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj posl. Martin Kolovratník sdělil, že vše podstatné bylo řečeno paní předsedkyní a nerad by ji opakoval, v rovině formální nebo minimální povinnosti, kterou jako zpravodaj má, tedy zpráva o hospodaření za rok 2018, kterou Rada ČRo předkládá podle zákona 484 z roku 1991 o Českém rozhlase, bohužel, jak u rozhlasu, tak u televize každý rok stále řešíme 2 materiály, zvlášť činnost a zvlášť hospodaření, byť většinou na výboru se nám to povede zorganizovat takto, že následují ruku v ruce, přesto asi všichni cítí, že by bylo dobré najít širší shodu a ty zákony drobně upravit, aby vše se promítlo do jednoho materiálu. za sebe řekl, že kapacitu na to nemá, uvedl, ať to berou v dobrém jako apel, kdyby někdo ze členů výboru měl chuť se takové věci pověnovat.
Posl. Martin Kolovratník uvedl, že rozpočet byl schválen 26. června jako vyrovnaný ve výši 2 miliardy 253 milionů, chtěl by se zastavit u aktualizace toho 1. 9., protože není to malé číslo 59 milionů 700 tisíc korun, původně to byla nějaká rezerva ve formě mimořádných nákladů, jestli to správně chápe, byla to částka, která souvisela s potencionální přípravou na případné spory nebo náklady, které se vedou dlouhodobě, za chvíli o tom bude mluvit s ministerstvem financí ve věci té kauzy DPH, poprosil o dovysvětlení, jestli to pochopil správně.
Posl. Martin Kolovratník dále podtrhl a také to bylo řečeno, strana 6 – hospodářský výsledek - + 39 milionů 335 tisíc na jednu stranu kladné hospodaření může vypadat dobře, ale vědí všichni, že organizace typu rozhlas nebo takováto velká veřejnoprávní korporace směřuje vždycky a má hospodaření směřovat na nulu, poprosil o podrobnější komentář k tomu, že je zmíněno, byla úspora v nákladech ve výši 28 milionů 205 tisíc, zlý jazyk by mohl říci, proč rozhlas neinvestoval do nových technologií, výpočetní technicky, vysílacích pultů apod., proč jakoby zbytečně vytvořil zisk?
Posl. Martin Kolovratník dále zmínil stranu 10 zprávy – mimořádné náklady, které se odúčtovaly a souvisely s rušením rezerv na soudní spory, pak už ty zmíněné mimořádné výnosy, které byly tvořeny nějakou rezervou a po té rozpuštěny, tady ta daňová problematika je velmi podrobně popsána v bodě 9.1, na str. 28, ale všem pro připomenutí - Rozhlas někdy v roce 2004 vznesl dotaz prostřednictvím svého daňového poradce na ministerstvo financí, jestli ta veřejnoprávní služba a vysílání je nebo není předmětem DPH? Odpověď tehdy byla dle posl. Martin Kolovratník pro rozhlas kladná, to znamená, že pozice veřejnoprávních médií v tomto byla pozitivní, že DPH nemusí odvádět, přesto ta věc není vyřešena, táhne se z roku na rok, ty „úspěchy“ veřejnoprávní korporace vůči státu jsou dílčí, řeší se to rok po roce, ale když si všichni uvědomí, že veřejnoprávní rozhlas, který je placen z koncesionářských poplatků, to znamená z peněz každého občana, minimálně má náklady na soudní spory se státem, s ministerstvem financí, tak mu to přijde jako nesmyslná, nelogická věc a ví, že proběhla řada jednání v minulém volebním období a byl i nějaký pozměňovací návrh, který byl úspěšný, přesto se ta kauza stále táhne dál.
Posl. Martin Kolovratník uvedl, že to není asi na řešení volebního výboru, na usnesení, kterým může apelovat, ale je dobré, aby toto zaznělo, a obě veřejnoprávní média v tomto jsou nevinně a stát by se k tomu měl postavit čelem. Posl. Martin Kolovratník sdělil, že pokud bude potřeba jednat s ministerstvem financi a paní ministryní, rád pomůže.
Celkově hospodaření rozhlasu vnímá posl. Martin Kolovratník jako trvale vyrovnané, plánované náklady i výnosy odpovídají realitě, vnímá ho jako odpovědné, provozní náklady reflektuji i mimořádné potřeby v loňském roce tak, jak bylo zmíněno v minulém bodě to byly například zvýšené náklady na 20ková výročí nebo rozvojové aktivity, jako je například digitalizace.
Posl. Martin Kolovratník na závěr sdělil, že rozpočet byl řádně auditován a schválen Radou ČRo a proto ho našemu výboru i Sněmovně doporučí schválit a zopakoval otázky:
Prvních pár slov k rezervě, k tomu rozpuštění, proč tam byla?
Potom prosba k úspoře nákladů, proč nebyly vyčerpány?
Třetí dotaz k výši koncesionářských poplatků? Ze zprávy jako celek, jak ji vidí, tak cítí, že rozhlas je v pohodě a rozpočet, který má, s ním vystačí, umí rozvojové aktivity, umí digitalizaci, atd., televize ale říká, že to je málo a že přicházejí nové aktivity, iniciativy, debaty o výši koncesionářských poplatků, apod., ví, že je to pro ně možná citlivé ve vztahu mezi rozhlasem a televizí, pokusí se požádat o objektivní férové zodpovězení této otázky. Jak Rada a management rozhlasu vidí celkovou výši, celkové nastavení a celkový rozpočet, který z toho vzniká?
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Hana Dohnálková, René Zavoral, Štěpán Kotrba, Lubomír Španěl.
Předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková poprosila pana generálního ředitele ČRo o vysvětlení otázky týkající se rozpočtu.
Generální ředitel ČRo René Zavoral vysvětlil, že celá ta aktualizace reagovala právě na to, o čem pan poslanec Kolovratník hovořil, a to je celá ta kauza DPH, která se mimochodem opravdu táhne od roku 2006, ten soudní spor se zcela vrátil zpátky na úplně první instanci, protože požádali i Ústavní soud, zda - li by mohl v dané kauze rozhodnout a ten je vrátil zpátky k úplně prvoinstančním soudům, počítají, že ta kauza se dříve než v horizontu 3 až 5 let nemá šanci vůbec vyřešit, s tím souvisí i celá řada různých doměrek, nedoměrek soudních sporů, těch mají desítky, které vedou s finančními úřady, s finanční správou právě kolem DPH, v loňském roce udělali onu rezervu právě za tímto účelem a po poradě s externím auditorem, se společností Nexií, která vydala výrok auditora bez výhrad, nakonec právě pro tyto různé pohyby s kauzou DPH související, vytvořili rezervní fond, do kterého tu rezervu, kterou měli v rozpočtu provozním 59 milionů korun, mohli využít a rozpustit v rámci rozpočtu na další činnosti, v tuto chvíli vedle klasického digitálního fondu, který mají dneska vedle rozpočtu provozního, tak mají i rezervní fond právě na tuto kauzu DPH, právě po souhlasu i s externími auditory.
Generální ředitel ČRo René Zavoral dále uvedl, že by taky byl rád, kdyby se vždycky ty peníze podařilo v rámci 3 E – efektivity, hospodárnosti a účelnosti v rozpočtu rozpustit a smysluplně alokovat, ale řekl dvě věci, které to hodně ovlivnily, první, že nakonec nevyčerpali tolik financí, které plánovali z digi fondu, právě na onu digitalizaci a na rozjezd DAB+ a ta druhá je vysoká platební morálka, poděkoval za to všem koncesionářům, a to jak z řad fyzických, tak právnických osob, mohli tu plánovanou rezervu 59 milionů korun přesunout do rezervního fondu a tím pádem mohli ty peníze využít v rámci klasického rozpočtu.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral odpověděl dále na dotaz, proč v závěru roku neinvestovali do technologií, apod., řekl, že v loňském roce právě během aktualizace zvýšili investiční plán ze 140 milionů korun na 195 milionů korun, a nakonec i s ohledem na veřejné zakázky jak se to stíhá, nestíhá, proinvestovali asi 165 milionů korun, nákupy technologií, počítačů, atd. to je investice, nemůže to být součást toho provozního rozpočtu.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral sdělil, že ta výjimka, kterou s DPH dneska mají tak ta platí, pokud ví do roku 2021, co bude dál po roce 2021, tak to není v tuto chvíli jasné, to je první velký otazník.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral uvedl, že jsou v tuto chvíli zastánci zvýšení rozhlasového poplatku, cena 45 korun je z roku 2005, v Českém rozhlasu se za celou tu dobu nezvyšoval poplatek, má dneska reálnou hodnotu zhruba 33 korun, pokud do toho promítnou všechny inflační vlivy, takže z jeho pohledu indexace je to první, co by byl rád, kdyby se to podařilo prosadit, na druhou stranu kolegové v České televizi mají asi třeba tu strategii trochu jinou, stál by o zvýšení poplatku alespoň o 5 korun, Českému rozhlasu by to do rozpočtu přineslo dalších 200 milionů korun na rozvoj.
Generální ředitel ČRo Mgr. René Zavoral to vnímá, že to je citlivé téma a nechce to teď takto otevírat, jenom jsou to jejich úvahy, do konce roku 2021 jsou schopni ten provoz rozhlasu v tom rozsahu, v jakém ho poskytují, tu veřejnou službu ufinancovat.
Předsedkyně Rady ČRo Mgr. Hana Dohnálková doplnila k poplatkům i za Radu Českého rozhlasu, že vždycky zmiňuje to, že ten koncesionářský poplatek, jak už bylo řečeno panem generálním ředitelem, od roku 2005 stagnuje na těch 45 korunách, a v žádném případě to neznamená 45 korun pro Český rozhlas, takže tam to minimální zvýšení o 5 korun vždycky zmiňuje, že by bylo velmi dobré.
Posl. Lubomír Španěl podotkl, že se u zprávy o hospodaření ČRo zdrží, protože jeho názor a názor hnutí, které zastupuje je, že tam, kde se hospodaří s koncesionářskými poplatky, vyžadují vysokou transparentnost, ne-li změnu v systému.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec ukončil rozpravu k tomuto bodu a požádal
pana zpravodaje posl. Martina Kolovratníka o načtení návrhu usnesení.
Zpravodaj Martin Kolovratník načetl návrh usnesení.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poté nechal hlasovat o usnesení č. 66.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec zahájil hlasování a poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 66 - hlasování č. 6 (8-0-1) – Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2018 /ST 548/
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Radek Holomčík, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Lubomír Španěl (zdržel se), Miloslava Vostrá.
K bodu 4
Různé
Posl. Miroslava Němcová vznesla dotaz, co bude volební výbor dělat s těmi výborem projednanými zprávami, které leží a Sněmovna se k nim ne a ne dostat, to znamená zprávy o činnosti a hospodaření České televize a zároveň i Českého rozhlasu.
Posl. Miroslava Němcová oslovila předsedu výboru, zda z titulu své funkce nějak zařídí, aby se k jejich projednání dostali, to znamená buď návrhem přes předsedu poslaneckého klubu ANO na grémium Sněmovny, nebo na organizačním výboru, už ji to přijde velmi trapné, že Sněmovna není schopna projednat některé zprávy, které tady leží už od začátku volebního období.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec uvedl, že všichni byli svědky toho, že to na programu schůze bylo teď naposledy, bohužel tu hodinovou diskuzi k tomu, ten prostor k tomu téměř vyčerpal pan kolega Okamura, bohužel zase nedošlo k projednání, to je asi věc dohody grémia a také organizačního výboru, ale potom také programu schůze a tam je vůle projednat ty body, že už to bylo několikrát zařazeno.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále doplnil zprávu o hospodaření České televize, která přišla v průběhu srpna, protože jsme se si na návrh pana poslance Zbyňka Stanjury odhlasovali, že to budeme projednávat najednou, tak proto jsme ji nezařadili na program této výborové schůze, protože pozvánka byla zaslána v červenci, a to jsme ještě tuhle zprávu neměli, pak bude zařazena.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec uvedl, že pokud ví, tak pan generální ředitel Petr Dvořák z České televize poslal osobní dopis panu předsedovi PS Radkovi Vondráčkovi a pan předseda Faltýnek o tom informoval na organizačním výboru s tím, že žádá o nějakou debatu mezi poslanci a případné dotazy, které se týkají zpráv o hospodaření ČT, teď je na panu předsedovi Vondráčkovi, jak na to bude reagovat, ale myslí si, že je přístupný této debatě a měla by to být veřejná debata, neměla by to být mimořádná schůze, v každém případě by to měla být debata, kde bude náš partner, tedy Rada ČT, která kontroluje činnost managementu ČT, to jsou aktuální informace z organizačního výboru, které se týkají zpráv ČT.
Posl. Miroslava Němcová uvedla, že má dojem, že ty zprávy, přesto že jsou zařazovány na program, tak jsou zařazovány tak, kdy se musí počítat s tím, že tady je ten čas – je-li vymezená hodina – tak tu hodinu zabere třeba pan předseda SPD, nebo někdo jiný, který ví, že je vymezena hodina a dokáže tu hodinu mluvit, protože není z jejich strany zájem ty zprávy projednat, to bere jako jejich legitimní postoj, ale myslí si, že také jejich zájem musí být nějak ventilován a dán veřejně najevo a zájmem ODS je, aby tyto zprávy projednány byly, není zájem je zdržovat, není zájem kolem toho dělat tyhle ty zvláštní manévry, proto chtěla, aby z titulu funkce předsedy volebního výboru zasáhl, protože přece jenom pozice předsedy konkrétního výboru nese i odpovědnost v tom, aby agenda, kterou tento výbor projednává, aby tato agenda byla také završena tím řádným legislativním procesem na půdě Poslanecké sněmovny.
Posl. Miroslava Němcová dále zmínila, že nemohla být přítomna minulý týden na organizačním výboru ze zdravotních důvodů, takže nemám tu informaci o tom, že pan generální ředitel ČT poslal tento dopis, považuje to z jeho strany asi už za akt zoufalství, to neříká v negativním slova smyslu a jestliže se teď má vytvářet nějaké další fórum, kde se budou bavit o zprávách, které jenom proto, že se nejsme schopni je normálně a řádně projednat na té platformě, která je k tomu zákonem určená, tak ji to přijde nadbytečné, nezříká se toho, že by na to jednání nešla, ale je to něco, co když už to nemůže být na Sněmovně, tak se pokusíme to udělat mimo Sněmovnu.
Posl. Miroslava Němcová se domnívá, že Sněmovna je nemine, nemůžou přejít to, že ty zprávy se nedostanou na Sněmovnu, a připadá jí to jako jejich selhání, pokud už se hledá třetí cesta, jak projednat něco, co ze zákona musí projednat, tak je to určitě jejich selhání, nikoho jiného, oni jsou ti, kdo ovlivňují, jestli ta práce bude ukončena nebo nebude, to nemůže udělat nikdo zvenčí a nikdo za ně, proto ji to přijde, že jako členové tohoto výboru by snad měli mít zájem na tom, aby jejich práce byla nějak dovedena do konce.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec sdělil, že si tuto aktivitu bere jako svůj úkol a sdělil ještě několik poznámek, jednak pokud si dobře pamatuje, tak pan poslanec Dolínek naposledy navrhoval, aby v některých z těch dnů, neví, jestli to byla středa nebo čtvrtek, projednali ty zprávy ještě po 19h a velkou většinou to Sněmovna neodsouhlasila, pan generální ředitel v tom svém dopise požaduje debatu, nikoli projednání, protože na to nemá mandát, na to má mandát Rada ČT, i té zprávy o hospodaření 2018, kterou jsme ještě na výboru neprojednali, to je spíš snaha pana generálního vysvětlit filozofii těch zpráv, protože tam se jedná o zprávy 2016, 2017 a 2018, tolik ještě pro vysvětlenou.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále zmínil korespondenci, která chodí na volební výbor a je pravidelně zasílána na vědomí všem členům výboru, výhradně zmínil dopis pana advokáta JUDr. Vyvadila, který se týká Rady ČT a žádosti o odvolání pana radního Zdeňka Šarapatky a také následnou reakci na tohle vyjádření od advokáta pana Zdeňka Šarapatky, pana doktora Ostrého, na tyto podněty zatím nezaznamenal žádnou reakci od členů výboru.
K bodu 4
Sdělení předsedy a členů volebního výboru
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec krátce zmínil setkání, společnou schůzi volebního výboru PS a Stálé komise pro sdělovací prostředky Senátu v Senátu PČR, které by se mělo uskutečnit 29. října od 9:30. Tématem by měla být spolupráce obou orgánů a případné změny, novelizace v mediálních zákonech
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále připomněl, že ve dnech 16. - 20. 9. 2019 se uskuteční služební cesta výboru do Finska, a to ve složení: Stanislav Berkovec, (Tomáš Kohoutek – omluven), náhradník Martin Kolovratník, Pavla Golasowská, Radek Holomčík. Dalším náhradníkem je pak Aleš Juchelka, požádal členy delegace, aby s touto cestou počítali, program a další informace budou včas zaslány tajemníkem výboru.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poděkoval všem přítomným za účast a pozornost. Schůze volebního výboru byla ukončena ve 12.00 hodin.
Radek H o l o m č í k, v. r. Stanislav B e r k o v e c, v. r.
ověřovatel volebního výboru předseda volebního výboru
Zapsala: Natálie Nardelli, Michal Marčík
