Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
Z Á P I S
ze 17. schůze
volebního výboru,
která se konala dne 29. října 2019
od 14.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
místnost č. 56
Přítomní a omluvení poslanci: dle prezenční listiny v příloze
Přítomní hosté: dle prezenční listiny v příloze
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal všechny přítomné poslankyně, poslance a hosty a zahájil a řídil schůzi výboru od 14.02 hodin.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec po dohodě se všemi přítomnými členy volebního výboru souhlasil s přítomností médií a pořizováním obrazových a zvukových záznamů na jednání volebního výboru.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal přítomné hosty, určil ověřovatelem této schůze posl. Pavlu Golasowskou a seznámil členy výboru s programem schůze.
1. Schválení programu 17. schůze volebního výboru
2. Návrh rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na rok 2020 – Kapitola 372
Uvede: zástupce RRTV
Zpravodaj: poslanec Mgr. Stanislav Berkovec
3. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 /ST 441/
Uvede: předseda RČT Ing. Jan Bednář
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
4. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018 /ST 562/
Uvede: předseda RČT Ing. Jan Bednář
Zpravodaj: poslanec Ing. Patrik Nacher
5. Různé
6. Sdělení předsedy a členů výboru
7. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se přihlásili: Petr Dolínek, Stanislav Berkovec, Zbyněk Stanjura.
Posl. Petr Dolínek sdělil, že požádal o svolání výboru v zářiovém výborovém týdnu a bohužel mu nebylo vyhověno. Žádal z důvodu, že nebyly projednány zprávy ČT za rok 2018 a chtěl projednat tyto zprávy už v září. Posl. Petr Dolínek uvedl, že jedna zpráva zde ležela déle, druhá kratší dobu, ale obě byly připraveny k projednání. Podle jeho názoru výbor nebyl seriózní vůči celé Poslanecké sněmovně, protože minulý čtvrtek víme, že Poslanecká sněmovna umožnila jednat natolik dlouho, že jsme mohli projednat všechny zprávy ČT a výbor mohl svoji práci odpracovat tak, jak má, cesta do Finska není podle jeho názoru adekvátním odůvodněním, proč nemá být svolán volební výbor, mohl být svolaný v jiném termínu a místopředseda výboru i řada dalších kolegů, kteří potvrdili vůli svolat výbor jasně ukázali, že to je přednostnější, než nějaká cesta. Posl. Petr Dolínek se ohradil vůči tomu, že předseda výboru nevyšel vstříc, aby byl výbor svolán, čas na to byl, prostor na to byl a Poslanecká sněmovna mohla adekvátně veškeré zprávy projednat ve čtvrtek, když to dala na svůj program.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec doplnil, že posl. Petr Dolínek zapomněl uvést hlavní důvod, který uvedl, a to, že nechtěl uspořádat schůzi volebního výboru do té doby, než proběhne seminář, který byl naplánován na 8. října 2019, o který požádal pan generální ředitel ČT Petr Dvořák s tím, že to byla debata, která se týkala hospodaření ČT a do té doby nechtěl, aby výbor jednal o této zprávě, protože se to týkalo i hospodaření 2018 a pracovní cesty se plánují půl roku dopředu, naše čtyřdenní cesta do Finska nebyla překážkou, protože o té se vědělo dlouho dopředu. Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále sdělil, že předseda PSP vyšel generálnímu řediteli ČT vstříc.
Posl. Zbyněk Stanjura k tomu dodal, že pan ředitel požádal o místnost v Poslanecké sněmovně a vznikl z toho neveřejný seminář, což je forma, která nemá obdoby a chtěl by se zeptat, v čem nám ten seminář pomohl k dnešnímu projednávání? Seminář proběhl, podle něj úplně zbytečně, úplně k ničemu tak, jak nám usnadní případné projednávání na plénu těchto zpráv? Posl. Zbyněk Stanjura uvedl, že u pana předsedy protestoval, naši poslanci se tohoto semináře úmyslně nezúčastnili, pomine - li, že to bylo v pondělí, kdy máme být ve svých regionech.
Volební výbor po rozpravě přijal usnesení č. 67 (hlasování č. 1, 14-0-0) – program
17. schůze volebního výboru.
1. Schválení programu 17. schůze volebního výboru
2. Návrh rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na rok 2020 – Kapitola 372
Uvede: zástupce RRTV
Zpravodaj: poslanec Mgr. Stanislav Berkovec
3. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 /ST 441/
Uvede: předseda RČT Ing. Jan Bednář
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
4. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018 /ST 562/
Uvede: předseda RČT Ing. Jan Bednář
Zpravodaj: poslanec Ing. Patrik Nacher
5. Různé
6. Sdělení předsedy a členů výboru
7. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner, Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec dále nechal hlasovat o souhlasu volebního
výboru s případným vystoupením hostů.
Hlasování č. 2 (14-0-0) – souhlas s vystoupením hostů – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner, Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
K bodu 1
Návrh rozpočtu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na rok 2020 – Kapitola 372
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec přivítal zástupce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pana předsedu Bc. Ivana Krejčího, místopředsedy paní PhDr. Janu Kasalovou, pana Ing. arch. Václava Mencla, pana vedoucího úřadu RRTV Ing. Petra Bartoše, paní ekonomickou ředitelku Ing. Zuzanu Melounovou a pana Mgr. Artuše Rejenta, ředitele odboru médií a audiovize z Ministerstva kultury ČR.
Vzhledem k tomu, že je zpravodajem tohoto bodu předseda výboru a posl. Stanislav Berkovec, tak požádal místopředsedu posl. Tomáše Martínka, aby během tohoto bodu řídil schůzi.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek poprosil předsedu RRTV Bc. Ivana Krejčího o uvedení bodu.
Předseda RRTV Ivan Krejčí sdělil, že předkládají rozpočet RRTV na rok 2020. Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu ČR č. 372. Rada není zřizovatelem žádné podřízené organizační složky či příspěvkové organizace a není ani poskytovatelem dotací. Činnost Rady je z velké části vymezena především vysílacím zákonem a s tím souvisejícími právními předpisy. Rozpočet pro rok 2020 obsahuje pouze jeden výdajový blok. Celkový rozpočet Rady na rok 2020 je stanoven ve výši 60 310 087 korun. Rada má 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. Členství v Radě je veřejnou funkcí, funkční období člena je 6 leté.
Úkoly spojené s odborným organizačním a technickým zabezpečením Rady zajišťuje úřad Rady, ten má pro rok 2020 stanoveno 42 funkčních míst, 38 z nich jsou místa služební a 4 jsou jako místa pracovní. Oproti letošnímu roku se jedná o pokles o 2 funkční místa. Kvůli rušení 2 míst proběhlo jednání na ministerstvu financí, jehož výsledkem bylo, že 2 funkční místa mohou být Radě ponechána, ovšem bez dokrytí finančními prostředky. Tuto variantu však rozpočet Rady neumožňuje, ponechání služebních míst na úkor zbylých zaměstnanců je vyloučeno. V současné chvíli při neustálém nárůstu licencencovaných programů a evidovaných audio vizuálních mediálních služeb na vyžádání, je počet zaměstnanců poddimenzován. Nejnověji přibude agenda spojená se schválením revidované verze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 a s tím související požadavek na její transpozici do národní legislativy s lhůtou 21 měsíců. Transpoziční lhůta končí k datu 19. září 2020 a do této doby musí být nejen hotová platná legislativa, ale také regulátor vybaven nezbytnými technologickými a právními nástroji a zejména musí disponovat dostatečným personálním zázemím pro výkon veškerých nových a rozšířených pravomocí. V této věci proběhlo jednání na ministerstvu financí, na kterém slíbilo úřad Rady v roce 2020 personálně posílit, ovšem zatím bez konkrétního počtu zaměstnanců. V současné chvíli Rada předpokládá, že k řádnému plnění povinností uložených jejich směrnicí bude třeba posílit úřad Rady o 14 zaměstnanců, což by si při současné výši průměrných platů vyžádalo roční náklady v souhrnné výši 9 835 061 korun a jednalo by se o trvalou změnu v rozpočtu Rady. Ostatní výdaje v rozpočtu Rady slouží k úhradě nákladů spojených s provozem Rady a jsou zde zahrnuty také náklady na obnovu a opravu majetku. Oproti rozpočtu na rok 2019 jsou provozní výdaje na rok 2020 o cca 2 miliony nižší. Tato skutečnost může ovlivnit výkon některých činností, na které nebude dostatek finančních prostředků a budou muset být omezeny nebo utlumeny. K naplňování svých zákonných povinností Rada využívá služby zajišťující nepřetržitý monitoring médií, které následně slouží k vyhodnocení obsahu z hlediska možného porušení vysílacího zákona. Další prostředky jsou určeny na nákup analýz reklamních časů, včetně jejich zpracování prostřednictvím speciálních softwarů. Rada provozuje systém vlastních monitorovacích stanic. V rámci zvyšování úrovně mediální gramotnosti provozuje Rada tématicky zaměřený web Děti a média, který slouží jako komunikační platforma pro prezentaci a výměnu odborných názorů v oblasti médií a reklamy a zároveň si klade za cíl nabídnout pomoc a informace rodičům, kteří chtějí eliminovat rizika negativního působení médií na děti. Společně s provozovateli veřejnoprávních médií Rada pravidelně pořádá odborné konference, které otvírají témata důležitá pro mediální scénu, a to jak z odborného, tak celospolečenského hlediska. V oblasti péče o zaměstnance jsou vynakládány prostředky především na jejich vzdělávání formou účasti na různých školeních, seminářích a konferencích, či nákupem odborné literatury. Investiční výdaje vedené v informačním systému EDS jsou v souladu s platnou programovou dokumentací, rozpočtovány ve výši 1 100 000 korun. V příjmové oblasti má Rada rozpočtované příjmy v celkové výši 6 050 000 korun, z toho částku 4 550 000 korun tvoří příjmy daňové, které v sobě zahrnují náklady řízení a správní poplatky. A částku 1 500 000 korun tvoří příjmy nedaňové, kde se jedná o příjmy za pokuty a přestupky udělené Radou.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek dále požádal zpravodaje předsedu výboru posl. Stanislava Berkovce o zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj předseda výboru posl. Stanislav Berkovec uvedl, že Rada předkládá Poslanecké sněmovně v souladu s ustanovením § 6, odst. 1 vysílacího zákona každoročně tuto zprávu o činnosti RRTV a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb. Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštního právního předpisu a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu ČR č. 372.
Rada není zřizovatelem žádné podřízené organizační složky nebo příspěvkové organizace a není ani poskytovatelem dotací. Rozpočet Rady v roce 2020 tvoří jeden souhrnný výdajový blok, výdaje na zabezpečení plnění úkolů RRTV s celkovým objemem výdajů 67 310 087 korun. K tomu je třeba přiřadit navýšení v oblasti výdaje Rady, odstavec jedna, výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné. Jde o navýšení ve výši do 10 000 000 korun a to v důsledku povinné implementace zmíněné směrnice, tedy směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2010/13/EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1808, která byla schválena 14. listopadu 2018. Transpozice do národní legislativy s lhůtou 21 měsíců končí k datu 19. září 2020. Do této doby musí být hotová platná legislativa, ale také regulátor RRTV vybaven nezbytnými technologickými a právními nástroji a disponovat dostatečným personálním zázemím pro výkon veškerých nových a rozšířených pravomocí. Gestorem této transpoziční novely je Ministerstvo kultury ČR, které by tento návrh mělo předložit do vnějšího mezirezortního připomínkového řízení na přelomu let 2019 – 2020. Je patrné, že transpozice bude mít zpoždění a není teď zřejmé, jak bude tato novela vypadat, do této doby je údajně vypracována jen RIA, kde se s finančním navýšením pro RRTV nepočítá, a to zejména ve vztahu k finančnímu pokrytí pro výše zmíněné nařízení. Tato situace je podrobně popsána ve zprávě v kapitolním sešitu na straně 11. Souhrnnými ukazateli kapitoly jsou výdaje a příjmy celkem, které jsou dále rozčleněny do specifických a průřezových ukazatelů. V roce 2020 má Rada rozpočtované příjmy v celkové výši 6 050 000 korun, z toho částku 4 550 000 korun tvoří příjmy daňové a 1 500 000 příjmy nedaňové. Vzhledem k jednoznačně vymezené působnosti Rady obsahuje rozpočet na rok 2020 pouze jeden výše zmíněný výdajový blok Výdaje a zabezpečení úkolů RRTV celkem. Výdaje Rady zahrnují běžné a investiční výdaje, rozčleněné podle průřezových ukazatelů – platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, povinné pojistné placené zaměstnavatelem, platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě, zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000Sb. Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem. Celkový rozpočet, jak již bylo řečeno, je stanoven ve výši 67 310 087 korun. Je to zhruba pokles o 1,25% oproti schválenému rozpočtu roku 2019. Ovlivnily to skutečnosti týkající se finančního dokrytí míst, redukcí míst, navýšení objemu prostředků na platy a snížení užších provozních výdajů, které jsou ve zprávě podrobně popsány. V návrhu rozpočtu jsou prostředky na platy zaměstnanců na služebních místech rozpočtovány ve výši 19 657 844 korun. Prostředky na platy zaměstnanců v pracovním poměru jsou rozpočtovány ve výši 1 602 907 korun. Prostředky vyčleněné na platy radních jsou ve výši 14 721 600 korun. Celkové prostředky na ostatní osobní výdaje jsou rozpočtovány v částce 1 377 696 korun. Pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance a členy Rady odpovídá zákonným sazbám. Celková částka pojistného placeného zaměstnavatelem je pro rok 2020 stanovena ve výši 12 627 696 korun. Ostatní běžné výdaje na zajištění běžného provozu jsou zahrnuty do rozpočtové položky neinvestičních nákupů a jsou rozpočtovány ve výši 16 222 344 korun. To je oproti rozpočtu roku 2019 pokles o celých 11% a představuje to trvalou změnu kapitoly. V oblasti péče o zaměstnance jde kromě zajištění péče o zaměstnance jejich vzdělávání, profesní rozvoj, zajištění podmínek pro pracovní prostředí v případě takzvaného home office ve výši 2% z prostředků určených na platy zaměstnanců. Je pokryt také fond kulturních a sociálních potřeb ve výši 425 215 korun. V sekci výdaje evidované v informačním systému programového financování rozpočtu je Rada v souladu s programovou dokumentací v roce 2020. Investiční výdaje v celkové výši 1 100 000 korun. Rada důsledně dbá na dodržování principu rovných příležitostí pro ženy a muže, které souvisí s přijetím legislativy Evropské unie. Úřad Rady reviduje jmění a doplňuje předpisy, které by mohly být s tímto principem v rozporu.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek otevřel rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: posl. Zbyněk Stanjura, posl. Petr Dolínek, posl. Miloslava Vostrá, posl. Patrik Nacher, předseda RRTV Ivan Krejčí, ředitel odboru médií a audiovize ministerstva kultury Artuš Rejent, posl. Stanislav Berkovec.
Posl. Zbyněk Stanjura doplnil pár čísel ke státnímu rozpočtu. Dodal, že máme 1 608 miliard korun výdajů, 1 promile výdajů je 160 000 000 korun, to znamená, že celkový rozpočet Rady je 0,4 promile výdajů státního rozpočtu. Důvody, které Rada uvádí, díky změněné legislativě a díky implementaci evropských směrnic budou muset zřídit nová funkční místa a požadavek na 10 milionů korun je naprosto oprávněný a měli bychom to reflektovat jako výbor, který projednává tento rozpočet. Posl. Zbyněk Stanjura navrhl usnesení volebního výboru, že by doporučili zvýšit rozpočet o 10 milionů korun. Nereflektuje to ani v letech 2021 ani 2022, kde jsou ta čísla jenom opsaná z roku 2020 a nabízí výboru hned 4 možné varianty, kde 10 milionů korun vzít a bude hlasovat pro všechny. První – můžeme vzít 10 milionů korun z aktivní politiky zaměstnanosti, máme rekordně nízkou nezaměstnanost, přesto v návrhu rozpočtu je to 3,7 miliardy korun, tam se 10 milionů korun ztratí. Druhá – slevy na jízdné 5,5 miliardy korun – tam se taky 10 milionů korun ztratí. Třetí – můžeme to vzít ze všeobecné pokladní zprávy. Čtvrtý – uložit ministrovi kultury, aby ve svém rozpočtu 10 milionů korun našel. Posl. Zbyněk Stanjura připomněl fakt, loňskou debatu o 15 milionech korun pro digitalizaci fotografického archivu ČTK a rok se s rokem sešel a v rozpočtu, který má 1 500 miliard korun výdajů, tak se 15 milionů korun nenašlo, rozpočet kapitoly je nižší než v roce 2019 a už jsme základní parametry schválili v prvním čtení, má o 113 miliard korun výdajů více než v loňském roce.
Posl. Petr Dolínek požádal zpravodaje o jeho usnesení.
Zpravodaj Stanislav Berkovec načetl část usnesení, která upozorňuje vládu ČR na nutnost implementace směrnice Evropského Parlamentu a Rady EU 2010/13 EU o koordinaci některých právních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve znění směrnice Evropského Parlamentu a Rady EU 2018/1808 včetně finančních podmínek pro její realizaci navýšením rozpočtu RRTV ve výši do 10 000 000 korun na nutné provozní a personální výdaje.
Posl. Miloslava Vostrá doplnila informace o archivu ČTK, že v rámci druhého čtení bude toto ve státním rozpočtu ošetřeno.
Posl. Petr Dolínek vznesl dotaz na paní předsedkyni rozpočtového výboru posl.Miloslavu Vostrou, zda musí být nutně zazdrojováno tak, jak říká pan posl. Stanjura nebo, zda naše usnesení může být doporučující a nemusí být zazdrojováno? Protože se neschvaluje pozměňující návrh ke státnímu rozpočtu, ale vyjádření výboru k tomu, jakým způsobem má být ustaven rozpočet RRTV. Ptá se, zda musíme takto rozhodovat, že se rovnou řekne, ze které kapitoly, protože rozpočet jde teprve do výboru a bude projednáván ve výborech, zda není vhodnější určit to, že jsme si vědomi navýšení a s tím by se měl popasovat rozpočtový výbor.
Posl. Zbyněk Stanjura odpověděl, že hlasovatelné bez zdroje to je, schválily se základní parametry rozpočtu a pokud navrhneme někde něco přidat, tak musíme současně navrhnout, kde ubrat, jinak se návrh nebude hlasovat v závěrečném čtení státního rozpočtu. Bude prohlášen jako nehlasovatelný, k dispozici jsou 4 zdroje, první dva zdroje jsou tak velké, že 10 milionů se v tom ani nepozná, bez určení zdroje je takový návrh nehlasovatelný.
Posl. Patrik Nacher se ptá, jestli toto jako návrh přesunu nebo je to jako návrh doporučení volebního výboru, kdyby ano, můžeme říct, že jsme pro navýšení 10 milionů a rozpočtový výboru si to někde může najít.
Posl. Zbyněk Stanjura říká, že volební výbor přímo navrhne změnu rozpočtu, ne, že to pošleme na rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor projednává stanoviska jednotlivých výborů. Pokud se shodneme, je názor celého výboru silnější, který má tuto kapitolu na starosti, než názor jednoho poslance.
Posl. Miloslava Vostrá má dotaz na zástupce Rady, v jakém stadiu je implementace, od kdy?
Protože pak se může rozpočet napasovat i časově.
Předseda RRTV Ivan Krejčí odpovídá, že nejpozději v září.
Zástupce ministerstva kultury pan ředitel Artuš Rejent doplnil, že termín je 19. 9. 2020 a v předběžném návrhu legislativních prací vlády mají termín předložení vládě leden 2020. Budou se snažit termín dodržet, ale jak to půjde, nemůže v tuto chvíli říct.
Posl. Miloslava Vostrá se ptá zástupce ministerstva kultury, jak probíhala vyjednávání s ministerstvem financí, když se toto vědělo na rok 2020. Jak se vyjednávalo s ministerstvem financí, že navýšení, které požadují, se neobjevilo v následujících letech?
Zástupce ministerstva kultury odpověděl, že není zástupce ekonomické sekce, ale ministerstvo kultury nevyjednává rozpočet za RRTV a nemá zde, co odpovědět.
Posl. Petr Dolínek uvádí, že zde všechna usnesení padla a jsou si vědomi procedury schválení rozpočtu, navrhuje hlasovat tak, jak to bylo navrženo a navrhuje hlasování.
Posl. Zbyněk Stanjura dodává, že jestli chtějí hlasovat o usnesení jako celku, vezme si za své první část, kterou přednesl předseda výboru, že doporučujeme schválit rozpočet kapitoly navržené výši s tím, že doporučujeme navýšit výdaje o 10 milionu korun. To znamená, bylo by plus 10 milionů výdaje RRTV, kapitoly 372 a 10 milionů by bylo sníženo v první variantě aktivní politika zaměstnanosti, to je v kapitole MPSV, v druhé variantě by o 10 milionů byla snížena úhrada slev na jízdném, kapitola ministerstva dopravy. Ve třetí variantě by to bylo na úkor všeobecné pokladní zprávy, kapitola ministerstva financí. Ve čtvrté kapitole by to bylo na úkor rozpočtu ministerstva kultury.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek narhnul hlasovat po částech I, II, III, s tím, že by se nejdříve hlasoval protinávrh pana Berkovce I, II, III a v případě, že nebude přijata II, tak by se hlasovaly návrhy, které předložil pan posl. Stanjura.
Posl. Zbyněk Stanjura řekl, že si myslí, že část I. a III. se může hlasovat, tam se nijak neliší a to II. je – doporučuje Poslanecké sněmovně schválit pozměňovací návrh návrhu státního rozpočtu 372 kapitola + 10 milionů. Toto je protinávrh k II.
Zpravodaj Stanislav Berkovec přečetl část usnesení č. 68- I a III.
I. – Volební výbor Poslanecké sněmovny doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout následující usnesení.
Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020, kapitola 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve výši příjmů 6 050 000 korun, ve výši výdajů 67 310 087 korun, z toho kapitálových výdajů 1 100 000 korun.
III. – zmocňuje zpravodaje výboru Stanislava Berkovce, aby s tímto usnesením vystoupil na jednání rozpočtového výboru a zpravodajů výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu a podílel se na vypracování usnesení, které bude předloženo na schůzi Poslanecké sněmovny.
Posl. Zbyněk Stanjura navrhl proceduru.
Nejprve se bude hlasovat o navrženém usnesení I, které máme v písemné podobě, potom postupně o jeho protinávrzích, pokud některý projde, všechny ostatní návrhy II. jsou nehlasovatelné, je to celkem 5 hlasování. Potom o III., které je v písemném materiálu.
Posl. Petr Dolínek zmínil, aby ho pan tajemník doplnil podle jednacího řádu, nejsem orientován v této proceduře, pan posl. Stanjura nepočkal dle vyjádření posl. Dolínka na návrh usnesení pana zpravodaje a navrhl své usnesení, takže jeho usnesení bere jako primární a jako protinávrh bere usnesení pana zpravodaje.
Jestli mi pan tajemník řekne, že z jednacího řádu je usnesení zpravodaje jako první, jelikož pan posl. Stanjura navrhnul usnesení, následně přečetl usnesení pan zpravodaj.
Posl. Zbyněk Stanjura doplnil, že pan tajemník nebude určovat. Posl. Zbyněk Stanjura navrhnul proceduru, nechal by o ní hlasovat, když si ji schválíme, budeme podle ní postupovat. Logicky k tomu, co dostal, podal protinávrh. Pokud to pan poslanec nechápe, budeme hlasovat. Zazněl konkrétní návrh na procedury.
Posl. Petr Dolínek dodal, že všichni chtějí podpořit RRTV v penězích.Nemyslí si, že hospodářský výbor je vedlejší výbor, který by neznal svoje pravidla, vždy funguje tak, že zpravodaj navrhuje proceduru hlasování na výboru. Ta se buď schválí, nebo ne. Pakliže se neschválí, schvaluje se jiná procedura nebo je protinávrh procedury zpravodaje. To je role zpravodaje, kromě procedury navrhuje všechno jiné. Klasicky by mělo být, že na začátku měl pan zpravodaj dostat prostor pro návrh usnesení, pakliže by ho navrhnul celé a přečetl, potom by byl proti usnesení a bylo by to řečeno, že to je proti usnesení. To se tak nestalo. Jde jen o jasný proces, jak se budeme v budoucnu k dalším zprávám chovat, protože přece jen jsou ještě další 2 roky před námi.
Posl. Miloslava Vostrá dodala, že zazněl návrh procedury od pana kolegy posl. Stanjury, rozhodneme hlasováním, bod po bodu, jak navrhnul kolega posl. Stanjura.
Místopředseda výboru posl. Tomáš Martínek ukončil rozpravu a požádal o schválení procedury pana posl. Stanjury.
Hlasování č. 3 (12-0-2) – procedura pana poslance posl. Zbyňka Stanjury – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (zdržel se), Petr Dolínek (zdržel se), Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner, Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
Hlasování č. 4 (13-0-1) – usnesení č. 68 - část I. - schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
Hlasování č. 5 (6-6-2) – návrh poslance Zbyňka Stanjury – volební výbor doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující pozměňující návrh k návrhu státního rozpočtu -Zvýšení výdajů kapitola 372 RRTV + 10 milionů korun, snížení výdajů kapitola MPSV - aktivní politika zaměstnanosti – 10 milionů korun – zamítnuto.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (proti), Petr Dolínek (proti), Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka (proti), Barbora Kořanová (proti), Tomáš Martínek, Marcela Melková (proti), Patrik Nacher (proti), Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 6 (6-6-2) – návrh poslance Zbyňka Stanjury – v části zvýšení výdajů, snížení výdajů, kapitola ministerstva dopravy – úhrada slev na jízdném – 10 milionů korun z 5,5 miliardy korun – zamítnuto.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (proti), Petr Dolínek (proti), Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík (proti), Aleš Juchelka (proti), Barbora Kořanová (proti), Tomáš Martínek, Marcela Melková (proti), Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 7 (6-7-1) – návrh poslance Zbyňka Stanjury – zvýšení výdajů stejné, snížení výdajů ministerstva financí všeobecná pokladní správa – 10 milionů korun – zamítnuto.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (proti), Petr Dolínek (proti), Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka (proti), Barbora Kořanová (proti), Tomáš Martínek, Marcela Melková (proti), Patrik Nacher (proti), Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá (proti).
Hlasování č. 8 (5-5-4) – návrh poslance Zbyňka Stanjury – snížení výdajů v rámci kapitoly ministerstva kultury- zamítnuto.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (proti), Petr Dolínek (proti), Petr Gazdík, Pavla Golasowská (zdržela se), Radek Holomčík, Aleš Juchelka (proti), Barbora Kořanová (proti), Tomáš Martínek, Marcela Melková (proti), Patrik Nacher (zdržel se), Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 9 (13-0-1) – původní návrh zpravodaje usnesení č. 68 (část II.) – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
Hlasování č. 10 (13-0-1) – původní návrh zpravodaje usnesení č. 68 (část III.) - poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 68
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (zdržel se), Zbyněk Stanjura, Miloslava Vostrá.
Místopředseda Tomáš Martínek konstatuje, že bylo přijato usnesení v původním navrženém znění pana zpravodaje.
Předseda Stanislav Berkovec v 15.00 hodin vyhlásil krátkou přestávku.
Pokračování v 15.08 hodin.
K bodu 2
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 /ST 441/
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal, aby bod uvedl předseda Rady ČT Ing. Jan Bednář a poprosil ho o uvedení bodu.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec uvítal předsedu Rady ČT Ing. Jana Bednáře, dále generálního ředitele ČT Ing. Petra Dvořáka MBA., jeho tým a také členy Rady ČT.
Předseda Rady ČT Ing. Jan Bednář uvedl, že spolu s ním přišli i místopředsedové ŘČT Jaroslav Dědič a René Kühn, také člen Rady ČT Luboš Beniak, expert na ekonomické otázky, další členové Rady – Daniel Váňa a další.
Předseda Rady ČT Ing. Jan Bednář sdělil, že Rada ČT tak, jako každý rok odevzdala letos na jaře do 31. března výroční zprávu o činnosti ČT za rok 2018 v souladu se zákonem o České televizi. Výroční zpráva je jako v minulých letech rozdělena do 3 hlavních částí. První částí je popis nejrůznějších činností, které ČT nabízí svým divákům a v nichž se angažuje. Jsou tam všechny programové služby všech jednotlivých programů ČT, původní tvorba ČT, zmíněná podpora veřejně prospěšných aktivit, charitativních akcí, zapojení ČT do mezinárodních organizací. Ve druhé části, která začíná na straně 87, je věnována Radě ČT. Najdeme zde hodnocení, co ČT dělá, jak to hodnotí Rada ČT, zároveň jsou zmíněny všechny úkoly, které naplňuje Rada ČT podle zákona o ČT. Je tam zmíněna veškerá činnost, agenda na straně 134, např. projednala 35 různých materiálů, které se týkaly, jak jednotlivých kanálů, aspektů činnosti ČT, schvalování rozpočtu ČT, rozpočet ČT. K tomu se pořádají různá pracovní setkání a jednání, která probíhají ještě před samotným schvalováním. Je zde celá řada věcí, jako obě výroční zprávy, jak o činnosti, tak o hospodaření, které se připravují vždy několik měsíců od prvního návrhu schématu, až po vypracování jednotlivých kapitol. Je to dlouhodobá práce. Rada ČT postupuje se zákonem a kontroluje činnosti i hospodaření ČT. Materiály obsahují plnění rozpočtu, kontroluje se, jak je naplňován rozpočet, jsou tam materiály, jako informace o vedení soudních sporů, vymáhání poplatků, nejrůznější aspekty ČT a jejího hospodaření, které v průběhu roku projednáváme. Součástí této kapitoly je také podkapitola o dozorčí komisi, která je poradním orgánem Rady ČT ve věcech hospodaření ČT.
Jsou to odborníci, kteří na náš podnět kontrolují nejrůznějších věcí, které se týkají hospodaření ČT.
V roce 2018 dozorčí komise provedla a prověřila celkem 28 veřejných zakázek, které vybírá Rada ČT, aby je zkontrolovali tito odborníci. Ve všech případech, které obdrželi od dozorčí komise, bylo konstatováno, že hospodaření proběhlo bez problémů, nebyl porušen žádný předpis, který by se vztahoval k veřejným zakázkám a k dalším věcem, které kontroluje dozorčí komise pro Radu ČT.
Dozorčí komise také předkládá Radě ČT stanovisko, jak k návrhu rozpočtu, tak ke všem otázkám, které se týkají hospodaření a na základě toho my rozhodujeme a kontrolujeme hospodaření ČT. Rok 2018 z hlediska činnosti, kromě pořadů, které ČT nabízí divákům od zábavy, poučení, tak na prvním místě jsou informace. V politické sféře byly jedny z nejdůležitějších událostí loňského roku. Na začátku roku byla volba prezidenta ČR, závěrečné prezidentské debaty. Připomněl závěrečné prezidentské debaty, jakou vysílala soukromá televizní stanice Prima a jakou ČT. Když se porovnají ty dva výstupy, tak je z toho jasné, jaký smysl mají veřejnoprávní média pro naši společnost. V politických otázkách je důležité, že na podzim ve druhé polovině roku proběhly senátní volby a volby do obecních zastupitelstev. ČT k tomu poskytovala poměrně dokonalý servis pomocí předvolebních debat, informací o všech aspektech, kandidátech, o jejich programech, jako to vždy ČT pravidelně dělá při všech volbách, které máme v ČR. Pokud jde o zpravodajství, vždy zdůrazňujeme aspekt důvěryhodnosti zpravodajství. Ve výroční zprávě najdete přesné, přehledné údaje, ukazuje se, že zpravodajství ČT je nejdůvěryhodnější zpravodajství, které máme v ČR, žádné jiné tak důvěryhodné není. Jsou to více jak dvě třetiny občanů, kteří souhlasí s výrokem, že ČT poskytuje důvěryhodné informace. Opět, když to porovnáme s tím, co nabízejí soukromé televizní stanice, graf je na str. 103, tam je to jasně vidět. 64% občanů považuje hlavní zpravodajský pořad za nejdůvěryhodnější, zatímco u soukromých stanic to dohromady nedosahuje ani poloviny této velikosti. Televize Nova má 15% důvěryhodnost, Prima 14%, atd. To je potřeba vzít v úvahu, abychom rozuměli hlavním aspektům a tomu, co na činnosti ČT hodnotíme.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal posl. a místopředsedu výboru Petra Dolínka o zpravodajskou zprávu.
Zpravodaj posl. a místopředseda výbou Petr Dolínek uvedl, že nebude propojovat témata hospodaření a činnost ČT dohromady.
Nechce hovořit o jiných médiích a jiných televizích než je ČT. Jak televize Nova či Prima přesně ví, na koho cílí, jak cílí a jakými prostředky a je to věc jejich nových majitelů, možná starých majitelů, na co mířili ještě v roce 2018. ČT jako celek dosáhla ve skupině 15+ v loňském roce podíl na sledovanosti 30,13%, stala se nejvyhledávanějším českým vysílatelem. Podíl ČT loni narostl ve sféře celodenního vysílání i v hlavním vysílacím čase primetime, kdy dosahovala 28,9% meziroční navýšení. Hlavní je podívat se na to, že ČT a kanál ČT 1 posílil v primetime o více než 1,1 procentního bodu. Ono to zní málo, ale když se hovoří o propadu, v roce 2017 byl propad, tak 1,1% v tak velkém koláči není málo a je to ukázka toho, že opět našli takovou skladbu pořadu, která zaujímá diváka a je to velmi dobrá tendence. Celodenní podíl ČT 24 narostl o 4,38% , což znamená, že v tom i reflektuje to, co zmiňoval pan předseda. To je zájem jak o volby prezidentské, tak komunální a další, že společnost opravdu reflektovala více zájem o to, aby zjistili, co se v jejich okolí děje, konkrétně nejenom v ČR, ale v mezinárodní politice. Třeba nekončící příběh Brexitu, apod., jsou pro řadu rodin v ČR, kde mají příbuzné v Anglii, kde sledují informace a ČT díky svému studiu má zázemí na to, a to patří do činnosti, že z Anglie podává nejrychlejší a nejucelenější informace. Nejenom z Anglie, ale i z Bruselu. Je potřeba také sdělit, že program ČT Sport zaznamenal celodenní podíl na sledovanosti přesahující 4% a nadále zůstává z hlediska sledovanosti nejúspěšnější veřejnoprávní sportovní kanál. ČT – zde to je mírně k hospodaření – ale týká se to činnosti, má takovou skladbu, že je schopna pořídit tolik práv na různé sportovní pořady, že to zaujme české diváky natolik, že to mají jako poměrně důležitý sportovní kanál a nesázejí pouze na komerční stanice. Bavili jsme se o ČT – Déčku, zde je potřeba říct, že ČT potvrdila výsadní postavení v této sféře pro dětského diváka, Déčko v porovnání s dětskými programy v jiných evropských zemích, vykazuje jednu z nejvyšších sledovaností a podíl ve skupině 4 – 12 let činil mezi 6 – 20 hodinou, což je ta doba, kdy ČT - D vysílá 26,46% diváka. Je to velmi dobré číslo.Nejmladší cílová skupina, na kterou to Déčko – když se na něj chvíli díváte – cílí, což je do těch 9 let, tam je nejvíce mířeno v dopoledních programech, tak je tam skoro 42% diváka. Je zde zvyšující tendence sledovanosti a zároveň lepšího servisu. Víc než polovina dospělé populace považuje některý z programů ČT za svůj hlavní program. Pokud jde o sledování 3 žánrů, resp. 4 – zpravodajských, publicistických, sportovních pořadů a českých filmů. Tím naprosto přesně ČT naplňuje to, co od ní zákonodárce předpokládal, když schvaloval poslední znění zákona o ČT, že to jsou ty 4 oblasti. 28% diváků chápe ČT jako svou hlavní televizi pro sledování dětských pořadů, 60% diváků ji akceptuje, a to jako hlavní stanici pro zpravodajské pořady, 47% pro dokumentární pořady a 53% pro publicistické pořady. Jedna důležitá věc, o kterou si zákon vyloženě říká, je potřeba ji zdůraznit, že ČT odvysílala v roce 2018 na 46,8% pořadů vhodných pro osoby se zrakovým postižením, z toho 31,1% opatřených audio popisy na ČT 2 to bylo 31% pořadů vhodných pro tyto osoby. ČT zde meziročně posiluje a ty náklady nejsou horentní, ale nízké. Jsou to náklady, které ta televize za to musí platit a je dobře, že ČT dokáže plnit úlohu, která ze zákona je predikována. Důležité pro diskusi na plénu určitě je, že ČT splnila všechny povinnosti ze zákona, které se týkají činnosti a vysílání. ČT neustále plní požadavky TPP na přechodu DVBT-2/ HEVC a pokrytí v tomto případě dosáhlo 99,6%, míří přesně na ty cíle, kam se přesně očekávalo. Dokončení sítě hlavních vysílačů je možno zahájit i dokrýváním v nejvíce problémových oblastech. ČT v souladu se zákonem o ČT, chápe také podporu veřejně prospěšných aktivit. V roce 2018, jako v předchozích letech podpořila přes 170 charitativních sbírkových a světových či kulturních projektů, odvysílala 94 nekomerčních informačních spotových kampaní a zařadila do svých programů 20 benefičních pořadů a nespočet přenosů a záznamů z významných kulturních událostí, ale i sportovních událostí. V soukromých médiích je vždycky třeba nějakého barteru v případě ČT, kromě použití loga, apod., tak barter není očekáván, což je velmi důležité pro řadu akcí.
Zpravodaj posl a místopředseda výboru Petr Dolínek poté načetl usnesení.
Volební výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize Ing. Jana Bednáře a zpravodajské zprávy poslance Petra Dolínka, a po rozpravě, která proběhne,
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení
Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2018 dle sněmovního tisku 441,
II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednávání výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2018 volebním výborem.
Zpravodaj posl. a místopředseda výboru Petr Dolínek podotkl, že jako zpravodaj nebude pro aktivně prosazovat zařazení zprávy České televize za rok 2018 na jednání Poslanecké sněmovny, ať bude usnesení jakékoliv.
Požádal pana tajemníka, zda by dal soupis zpráv, jak byly postupně za loňský rok přijímány zde, ČTK a další tak, aby se mohly naplnit zprávy v pořadí tak, jak je volební výbor vypořádal.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: posl. Miroslava Němcová, posl. Aleš Juchelka, předseda RČT Jan Bednář, místop. RČT Jaroslav Dědič,gen. řed. ČT Petr Dvořák, Štěpán Kotrba, místop. RČT René Kühn, posl. Lubomír Španěl, posl. Zbyněk Stanjura, posl. Marcela Melková, posl. Petr Dolínek, posl. Tomáš Martínek, posl. Stanislav Berkovec.
Pozn.: Vzhledem k obsáhlé debatě je doslovný záznam k dispozici na zvukové nahrávce od 1 hodiny, 18 minut.
Zpravodaj posl. a místopředseda výboru Petr Dolínek dodal, že v závěrečném slovu více říkat nebude, pouze, že nezazněl jediný návrh usnesení, takže jako zpravodaj nemá důvod navrhovat proceduru, jelikož jediné usnesení je to písemně předložené.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poté nechal hlasovat o sněmovním tisku 441, tedy Zprávě o činnosti České televize za rok 2018.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec zahájil hlasování a poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 69 - hlasování č. 11 (12-2-1) – Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 /ST 441/ - schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Barbora Kořanová, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (proti), Zbyněk Stanjura, Lubomír Španěl (proti), Miloslava Vostrá (zdržela se).
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec vyhlásil krátkou přestávku.
Pokračování v 16.37 hodin.
K bodu 3
Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018 /ST 562/
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal, aby bod uvedl opět předseda Rady ČT Ing. Jan Bednář.
Předseda Rady ČT Ing. Jan Bednář uvedl, že Rada ČT odevzdala do Poslanecké sněmovny, opět v souladu se zněním zákona o České televizi, výroční zprávu o hospodaření ČT v roce 2018. Zpráva je opět rozdělena na několik kapitol. Součástí zprávy je zpráva nezávislého auditora. Skutečné náklady a výnosy vycházejí z účetní závěrky ověřené nezávislou auditorskou společností Ernst and Young a lze konstatovat, ze ČT hospodařila v roce 2018 v souladu s rozpočtem schváleným Radou ČT a výsledek hospodaření byl právě potvrzen tímto nezávislým auditorem. Pokud jde o porovnání s dlouhodobými plány, tak hospodaření ČT bylo v souladu se schválenými dlouhodobými plány, na roky 2017 až 2021. K 31. 12. 2018 měla ČT finanční majetek ve výši skoro 2 miliardy korun. Porovnání rozpočtu a skutečnosti – rozpočet nákladů schválený Radou ČT na rok 2018 nebyl překročen. Náklady a výnosy dosáhly shodné výše 6 miliard 700 milionů korun. Výnosy z podnikatelské činnosti byly o 10% nižší, než bylo plánováno. Nižší plnění oproti plánu bylo dosaženo zejména u barterových transakcí, které nemají vliv na zůstatek finančních prostředků. Část výnosů z prodeje reklamy nemůže ČT využít pro vlastní činnost, protože jsou v souladu se zákonem odváděny do Státního fondu kultury ČR. V roce 2018 bylo do tohoto fondu odvedeno celkem 38 milionů korun. V roce 2018 ČT zahájila přechod na nový standart DVBT-2 v novém vysílacím standardu, který je podmínkou uvolnění pásma 700 mhz, dosud používaného pro pozemní televizní vysílání. Toto pásmo ČR musí uvolnit pro novou generaci rychlého mobilního internetu na základě mezinárodních dohod. Příjem z televizních poplatků činil v roce 2018 2,64 miliardy korun. Při porovnání s rozpočtem to bylo o 0,4% méně. Důvodem je nižší počet poplatníků během roku, než bylo předpokládáno. K nárůstu počtu poplatníků došlo až v závěrečných měsících roku, v listopadu a v prosinci 2018. V roce 2018 došlo k meziročnímu nárůstu evidovaných poplatníků o 13 000 a jednalo se o výsledek oslovovacích akcí, kdy ČT oslovila 86 000 neevidovaných domácností a na základě těchto výzev získala 34 000 nových poplatníků. Pokud jde o investiční výdaje zmiňované ve výroční zprávě, je to zejména generační obměna televizní techniky a infrastruktury, televizní technologie, informační technologie, digitálního archivu, ale také správa areálu a serverová technologie DNPS 2, je to nejnovější digitální technologie, kterou ČT nakoupila. ČT dále pokračuje v rámci svých finančních možností s postupnou generační obměnou výrobního areálu tak, aby mohl být využíván pro výrobu pořadů i v budoucnu. Součástí je obměna infrastruktury areálu na Kavčích horách, které byly postaveny v 60. a 70. letech minulého století. Jedná se o rekonstrukce studií, scénického osvětlení, ale také studia v Ostravě a dalších objektů. Největší nákladovou položkou ČT představují nakupované služby, které zahrnují náklady související s výrobou a vysíláním pořadů – honoráře autorů a výkonných umělců, kolektivní zpráva autorských práv, náklady na vysílací sítě a přenosy a zakázková výroba pořadů. Důležitá je také problematika mzdových nákladů. Víme, že v české ekonomice neustále rostou mzdové náklady a ČT musela na tento trend také reagovat. V červenci 2017 vstoupila v platnost novela o DPH, která znamená, že DPH bez nároku na odpočet dosáhl během minulého roku 156 milionů korun. Jedná se o část DPH, které musí ČT zaplatit svým dodavatelům, ale nemůže si jej nárokovat zpět. Tu část, kterou si může nárokovat zpět a kterou by využila, tak ČT využívá tyto finanční prostředky především na financování přechodu na nový vysílací standard DVBT-2 v ČR. Jsou to náklady s tímto přechodem vynaložené, zahrnují především výdaje spojené se službami nového multiplexu 11, jako velkého výkonu vysílače, tak dokrývače a správní poplatky za kmitočty na nový multiplex 11. Skutečnost, že ČT je díky svému hospodaření s finančními prostředky finančně stabilní společností, nemá žádné půjčky, je schopna hradit všechny své závazky včas. ČT má zatím k dispozici dostatečné finanční prostředky k zajištění své běžné činnosti.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec požádal o zpravodajskou zprávu k tomuto sněmovnímu tisku 562 pana poslance Patrika Nachera.
Zpravodaj posl. Patrik Nacher navázal na zpravodajování let 2016 a 2017 a ponořil se do větší hloubky v duchu debat, které se vedly u těch předchozích výročních zprávách. Poprosil kolegy z Rady, jestli by si mohli psát dotazy. Pokud jde o rok 2018, dá se zhodnotit, že to byl rok velkých sportovních akcí, přechodů počátečních investic na přechod DVBT-2 a větších úspor u DPH. Čísla budou zaokrouhlena, většina porovnání je mezi lety 2017 – 2018, tak, jak o nich píše výroční zpráva. Někde je zvoleno přiléhavější srovnání mezi lety 2016 a 2018, a to zejména z pohledu obchodní činnosti vzhledem k porovnatelným rokům 2016, 2018 z hlediska sportovních celosvětových událostí. Někde jinde je použita delší časová řada. Výroční zpráva o hospodaření podává souhrnný přehled o hospodaření ČT v roce 2018. Zpráva je stejně jako loni členěna do 10 kapitol a 5 příloh. Součástí této zprávy je účetní závěrka a zpráva nezávislého auditora společnosti Ernst and Young, která vydala výrok bez výhrad. Za povšimnutí stojí rozsáhlejší úvod generálního ředitele, který ve svém úvodním slovu, na rozdíl od loňského roku 2017, který zmínil přechod ČT na nový digitální vysílací standard DVBT-2 a zdůraznil, že televize je největším koproducentem českých filmů a že rok 2018 byl rokem růstu cen a nákladů. Ono pak to bude mít dohromady celek, logiku, proč jsem to zmínil. V další kapitole najdeme příjmy ČT, které dosáhly v roce 2018 6 159 000 000 korun. V roce 2016 to bylo 6,26 miliardy korun, předtím 6,19 miliardy korun v roce 2017. Výdaje 6 miliard 60 milionů, v roce 2017 5,95 miliardy korun, a to bez DPH a investic do DVBT-2. V této části výroční zprávy je zařazena nová rubrika využití finančních prostředků. ČT v roce 2018, která nebyla v předchozích letech, kde najdeme větší rozpad nákladů. V této chvíli jsou rozděleny na 3 hlavní části.
Mzdové náklady – tvoří 2 miliardy korun za 2029 zaměstnanců.
Výrobní úkol – to je 2,5 miliardy korun.
Provozní a režijní náklady, které byly 1,6 miliardy korun.
U výrobních úkolů – ČT vyrobila 3400 různých pořadů, které dodávala 12 800 odběratelů.
Provozní a režijní náklady – 6 260 dodavatelů.
Detailnější rozpad najdeme na dělení – dramatika 648 milionů korun, sportovní práva 401 milionů korun, zpravodajství 354 milionů korun.
Investiční výdaje byly 402 milionů na 250 projektů a 170 dodavatelů.
Odvody do státního rozpočtu byly ve výši 727 milionů korun, z toho půl miliardy korun tvořilo zákonné pojištění ke mzdám.
V oblasti dramatika – ve výroční zprávě jsou vedeny následující díla: Rapl, Rédl, Linč, Zkáza Dejvického divadla, První republika, Most a Dukla 61.
První série otázek. Je možné uvést náklady na jednotlivé filmy a seriály tak, jak jsou vypsány v duchu toho, jak jsme se o tom bavili na veřejnoneveřejné konferenci?
Je možné uvést jména 100 největších dodavatelů dle utracených finančních prostředků u výrobního úkolu, kde jich je 12 800, takže nejde o všechny, ale o ty největší?
A 100 největších dodavatelů u provozních a režijních nákladů, kde těch dodavatelů je 6 260?
10 největších dodavatelů u investic, kde dodavatelů je 170?
U sportovních práv najdeme za tento rok sportovní události, jako jsou zimní olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale, mistrovství světa v hokeji, extraliga a UEFA evropská liga. V podkapitole významné ukazatele v hospodaření ČT jsou stejně jako loni uvedeny grafy ukazující využití televizního poplatku, celkové příjmy, výdaje a porovnání hlavních nákladů, druhů mezi skutečností a rozpočtem. V podkapitole hospodaření ČT najdeme údaje o výrobě na jednoho zaměstnance, náklady na jednu hodinu výroby, příjem z poplatků a výnosy z obchodní činnosti, a to jak za roky 2014 až 2018. Pokud jde o výrobu na jednoho zaměstnance, došlo k mírnému nárůstu z 6,08 na 6,12 hodin. I tento identifikátor je pod hranicí výsledků roku 2014, 2015, kdy to bylo 6,38 a 6,20. Další otázka – jaké jsou další důvody a jestli to vypadá na trend, že by se to mohlo zpátky vrátit na úroveň roku 2014 a 2015?Náklady přepočtené na hodinu výroby mírně stouply na 366 000 korun, loni byly 363 000 korun.Pozitivní je, že jsou stále pod úrovní roku 2014 až 2016. Pro kontrolu 377, 375 a 379 tisíc. Příjem z televizních poplatků byl 5,635, loni to bylo 5,66. V tomhle se pohybuje na přibližně stejné úrovni posledních 5 let. Nejzajímavější položka, pokud jde o to, jak se to zhodnotí z hlediska výsledků, jsou výnosy z obchodní činnosti. Loni klesly ze 708 milionů na 639 milionů, protože v roce 2017 nebyly žádné velké sportovní akce a olympiády. Zatímco 2018 se to zase vrátilo zpátky. Takže růst na 694 milionů nepřekvapil. Další otázka – v porovnání událostí sportovních roku 2016, 2018 jsou události, zejména mistrovství světa ve fotbale, jako významnější. I ceny se meziročně pohybovaly nahoru. Jak je možné, že výnosy byly o 14 milionů nižší? Kapitola 2 obecné údaje zůstala stejná jak v předešlých letech. Porovnání ČT v evropském srovnání s ostatními veřejnoprávními médii. Struktura veřejnoprávních médií, strana 24, jestli jsou placeny ze státního rozpočtu, z poplatků, reklam a komerčních příjmů, atd. Poplatky, které tvoří 91% v ČR, mají významné postavení ještě v Německu, Švýcarsku, Norsku, Portugalsku, v Rakousku. Ale třeba státní rozpočet to sanuje v Maďarsku, ve Finsku, v Nizozemsku. ČR jde, pokud jde o podíl veřejných zdrojů, z 91% je na 4. místě, tedy na stejném místě jako loni. Kapitola 3 – ekonomika a zhodnocení hospodářských výsledků. Finanční majetek je 1,962 miliard korun. Pro připomenutí číselná řada – 2017 2,237, 2016 2,341, 2014 3,141. Je tam vidět setrvalý pokles. Výroční zpráva v této kapitole uvádí skutečný stav versus dlouhodobé plány. Chybí tam meziroční pohyby v rámci skutečného stavu. Ty najdeme v kapitole 3.4. Meziroční pokles mezi roky 2017 a 2018 je znatelně větší než v předchozích letech. Proč se tak stalo? Graf porovnání průměrné mzdy v ČR naopak kvituji, není už meziroční, jako to bylo minule, ale údaje jsou tam přínosné tím, že se porovnávají po 10 letech. Je tam graf mezi roky 2008 a 2018. Je tam krásně vidět pohyb průměrné mzdy. Letošní zpráva podává informace o průměrné míře inflace a to mezi roky 2008 až 2018.
Nově v této kapitole najdeme porovnání příjmů státního rozpočtu mezi roky 2008 a 2018. Graf znázorňující nominální reálnou hodnotu televizního poplatku 135 korun, dneska 111.
Zcela nový graf znázorňuje podíl televizního poplatku vůči měsíční mzdě, to tam nikdy předtím nebylo. Rok 2008 0,6% z měsíční mzdy tvoří koncesionářský poplatek, zatímco v roce 2018 0,42%. Drobná poznámka – tato pasáž je vnímána jako nápadná, šikovná záležitost a podklad pro uvažování o zvýšení koncesionářského poplatku alespoň vyrovnávající inflaci za posledních 10 let. Další kapitola – porovnání rozpočtu a skutečnosti. Zajímavé je, že skutečně dosažené náklady i výnosy byly opět stejně jako loni o 6% nižší, než byl původně navržený rozpočet, na úrovni 94%. Jak je to možné, že si to tak hezky sedlo? Je to náhoda, nebo čím se to stalo? Zatímco loni výnosy z podnikatelské činnosti jakkoliv byly nižší než 2016 a 2018, tak v roce 2017 byly přitom o 4% vyšší, než ukazoval plán. Letos – míněno 2018 – naopak došlo k 10% poklesu proti plánu. Plánováno bylo 768 milionů korun, ve skutečnosti 694 milionů korun. Další otázka – proč došlo k takovému poklesu proti plánu? V poznámce pod čarou, že šlo o pokles u bártrových transakcí. Pokrylo to celou částku, která byla 74 milionů korun?
U ostatních výnosů došlo k nárůstu o 14% proti plánu z 65 na 74 milionů korun. U nákladů žádná z položek nepřekročila plán, naopak položky byly o 6% nižší. Výrobní úkol a provozní a režijní náklady. Zajímavý je vývoj v typu výroby, v roce 2016 až 2018 – 52%, 55%, 52%. Televizní práva 30%, 26%, 28%. Nezávislá produkce 18%, 19%, 20%, což je jediná část, která jde nahoru. Náklady na přechod na DVBT-2 činily necelých 150 milionů korun, podle plánu, ale plán hovořil o 210 milionech korun. Z toho investiční činily 34,88 milionů korun. Podle plánu 84. Otázka – proč pokles o 60 milionů korun proti plánu? Co bylo předmětem investic za tuto částku? Příjem z televizních poplatků, činil 5 miliard 635 milionů 63 tisíc. Pro porovnání rok 2016 5 miliard 690 milionů, v roce 2017 5 miliard 664 milionů. Dochází k setrvalému poklesu každoročně o 30 milionů korun. Kromě roku 2016, kde to meziročně stouplo od roku 2015. Jaké jsou příčiny tohoto poklesu? I přesto, že meziročně letos po dlouhé době, od roku 2014 stoupl počet koncesionářských poplatníků o 13 000. Investice 401,5 milionu plán 549,5 milionů, opět otázka. Čím byl zapříčiněn tak výrazný pokles investic? Ve zprávě je uvedeno, že některé věci jsou přerušené a budou pokračovat v roce 2019, jestli byste to mohli nějak specifikovat? Samostatná kapitola je položka DPH bez nároku na odpočet, pokles je znatelný, výrazný. V roce 2016 590,8 milionů, v roce 2017 342 milionů a v roce 2018 155,8 milionů.
Jak a k čemu využila ČT uspořené prostředky, jak bude ČT řešit situaci, až výjimka skončí? Finanční majetek – účty v bankách a pokladny 2016 až 2018- 1 miliarda 487 milionů korun, 1 miliarda 694 milionů korun, 1 miliarda 891 milionů korun. To znamená, že účty v bankách a pokladně jdou nahoru. Státní dluhopisy výrazně klesají. 854,4 milionů, 542,3 milionů, 71,3 milionů korun. Pokles držení státních dluhopisů je znatelně rychlejší než nárůst vkladů v bance.
Výnosy z dluhopisů v roce 2016 5434 milionů, v roce 2017 42,3 milionů, v roce 2018 6,3 milionů. Jde o ideální mix, pokud jde o využití finančních prostředků? Cash flow – zajímavý údaj snižující počáteční stav peněžních prostředků u výdajů souvisejících s přechodem DVBT-2 o 184,8 milionů korun. V rozpočtu jsou ale náklady necelých 150 milionů korun, je to asi součet nákladů 150 milionů na přechod na DVBT-2 a investiční výdaje přechodu. Prosím o vysvětlení rozlišení obou položek? Pohledávky za odběrateli se neustále zvyšují. 1. 1. 2016 165,8 milionů korun, 1. 1. 2018 204,5 milionů a na konci roku 228,7 milionů korun. ČT nemá významné pohledávky po splatnosti. Otázka je, proč dochází k permanentnímu zvyšování těchto pohledávek? Závazky a její výše naopak po minulém výrazném zvýšení ze 497 milionů na 626 milionů opět klesla na 533,9 milionů korun. Pokud jde o výnosy u čerpání z fondu televizních poplatků, došlo k meziročnímu navýšení o 230 milionů a to z 5,9 miliardy na 5,7 miliardy. Pokud jde o porovnání tržeb za vlastní výkony – srovnání mezi roky 2016 a 2018.
V reklamě to kleslo ze 117,4 miliony korun na 112,7 milionů korun. Sponzoring a bárterové plnění z 358 na 380 milionů, ale poklesl prodej práv z 232 na 200 milionů korun. Položka jiné výnosy po minulém 60% poklesu opět klesla o 35%.
Co je příčinou tak výrazného poklesu 2 roky po sobě? Náklady – detaily jsou na straně 46 až 48. Výrazný nárůst za nakoupená televizní práva o 36%, to souvisí se sportovními akcemi. Logicky klesly náklady kurzových ztrát o 74% na 4,47 milionů. Za zmínku stojí výrazný pokles nákladů na vysílací sítě a přenosy a to o 19% ze 460 milionů korun na 373 milionů korun.
To souvisí s využíváním nebo nevyužíváním multiplexu 3 a 1A. Největší meziroční nárůst najdeme v položce nájemné a půjčovné, a to o 12%. Týká se to zejména nově vytvořeného zahraničního zpravodaje v Londýně. Pokud jde o opravné položky, tak nárůst ze 177 tisíc na 1,7 milionů, tabulka na straně 45. Proč je nárůst na desetinásobné zvýšení? Náklady podle účelu na straně 46, výrobní úkol na straně 47. Distribuční filmy, tam to stouplo o 33%. Loni byl nárůst o 63%. Naopak kvituji edice ČT nárůst prodeje výrobků a zboží o 16% z 9,8 milionů na 11,3 milionů po loňském poklesu. Výroba a vysílání v roce 2018 vyrobila ČT 17 914 hodin pořadů.
Loni to bylo 17 772. Nejvíce bylo v roce 2014 18 500 pořadů. Cena hodiny výroby stoupla nejvíce u ČT 1 ze 719 na 759 tisíc korun. Loni stoupla ze 684 na 719, tak jaký je důvod nárůstu?
Výrazně poklesl náklad přepočtený na hodinu výroby u dramatiky z 5,5 milionů korun na 4,37 milionů korun. Samotná tvorba v roce 2018 bylo 19 reálných filmů, rok předtím 11, 15 dokumentů, rok předtím 17, 2 celovečerní animované filmy, rok předtím jeden. Dva krátké filmy, kde byla ČT koproducentem, předtím jeden. Z tohoto úhlu pohledu byl výkon znatelně vyšší. Bylo odvysíláno celkem 44 262 tisíc pořadů. Z toho 17 068 premiér, loni 17 200, podíl premiér na celkovém vysílání zůstává na stejné úrovni na 39%. Průměrný počet zaměstnanců za rok 2018 byl 2929, což je mírný nárůst o 8 zaměstnanců. Průměrná hrubá mzda v roce 2018 činila 42 284 korun, v roce 2017 39 620 korun. Meziročně došlo k nárůstu mzdy o více než 6%, v ČR se tak stalo o 8%. Průměrná mzda v Praze dle grafu, který je ve výroční zprávě zmíněn, činila 40 011 korun. Investiční činnost na straně 67 po mé výtce, že chybí porovnání s předchozími roky, najdeme ve výroční zprávě srovnání s rokem 2017, opět bych to chtěl kvitovat. Má smysl dělat důkladně zpravodajské zprávy a nekopírovat jenom nějakou důvodovou zprávu, protože pak se to ukazuje i ve výročních zprávách.
Došlo k meziroční změně rozdělování investic. Výroba obsahu tvoří 54%, zatímco rok předtím 47%. Zatímco infrastruktura a výroba je to 43%, předtím to bylo 51%. Jsou to výrazné pohyby, zda by bylo možné toto vysvětlit? Televizní poplatky tvoří 90% ročního příjmu ČT. Meziročně stoupl počet evidovaných přijímačů o 13 000, stalo se tak poprvé od roku 2014. I přesto klesl příjem z televizních poplatků. Tady přichází podruhé v kapitole graf znázorňující vliv inflace na příjem z televizního poplatku. Ti z nás, kdo si toho všimli, prošli testem pozornosti této výroční zprávy. V této části jsou grafy obohaceny o nominální a reálnou hodnotu celkově vybraných poplatků. Už to není poplatek 135, 111, ale je to tam vidět v miliardách, aby to bylo plastičtější. Fond televizních poplatků meziročně klesl o 250 milionů korun z 3,9 miliardy korun na 3,74 miliardy korun, což byl znatelně výraznější skok než mezi roky 2017 a 2016, kdy byl pokles o 12 milionů korun a 2016 a 2015 o 138 milionů korun. Čím byl tento skok způsoben v momentě, kdy náklady na přechod DVBT-2 byl vyvážen úsporami u odpočtů DPH? Výrok auditora byl bez výhrad, interní audit – těch bylo 13, loni 11. Mimořádných 6, loni 4. Audity byly zaměřené na výrobní procesy, plnění platné legislativy, finanční transakce, stejně jako loni i předloni. Výhled – dlouhodobé plány 2017 až 2021předpokládají, že během tohoto období bude ČT schopna poskytovat veřejnou službu bez výrazných omezení. Z textu tentokrát vypadla věta, která tam vždy byla, a to je, že dlouhodobé plány nepředpokládají navyšování televizních poplatků. Znamená to změnu strategie 2017 až 2021 z hlediska výše koncesionářských poplatků? Pokud jde o výhled na rok 2019, investice se plánují ve výši 366 milionů korun na přechod DVBT-2. Loni správa uváděla 300 milionů. Závěrem – hospodaření ČT za rok bylo potvrzeno nezávislým auditorem. Tolik o obsáhlejší zpravodajské zprávě. Jsem nerad, když se probírá nějaký dokument, který by se měl formálně projet, projednat a schválit.
Mé zkušenosti z pražského zastupitelstva, kdy nějaká komise přijde s nějakým návrhem rozdělení finančních prostředků a po politicích se chce jenom, aby to odmávali tak, jak to je.
Zaslouží si to hlubší debatu a i vzhledem k množství otázek, které jsem dopředu nedal ani členům Rady, ani ČT, koneckonců ani svým kolegům. Vzhledem k poučení z diskuse, kterou jsme vedli u roku 2016 a 2017, což byly roky, které byly z toho úhlu pohledu neaktuální z hlediska nedoplnění údajů, i vzhledem k tomu, o čem jsme se bavili na nešťastné konferenci, kde jsme se bavili o žádosti ČT na Radu ČT o detailnější rozpad údajů. Poprosil bych o nějakou diskusi a až budeme mít veškeré údaje, tak potom doporučit ke schválení. My jako výbor jsme od toho, abychom šli do většího detailu, potom na plénu už jen řešit základní směry a atributy. Takhle se vnímá práce ve výborech, než aby se vedly sáhodlouhé debaty na plénu ve Sněmovně nebo se to oddalovalo. Lepší to probrat zde na dvakrát, na třikrát a pak to rychle schválíme, než postup, který byl předtím.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec otevřel rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: posl. Stanislav Berkovec, posl. Petr Dolínek, posl. Zbyněk Stanjura, posl. Patrik Nacher, posl. Lubomír Španěl, posl. Barbora Kořanová, posl. Tomáš Martínek, posl. Marcela Melková, předseda RČT Jan Bednář, místop. RČT Jaroslav Dědič, čl. RČT Lubomír Beniak, gen. řed. ČT Petr Dvořák, fin. řed. ČT David Břinčil, místop. RČT René Kühn.
Pozn.: Vzhledem k obsáhlé debatě je doslovný záznam k dispozici na zvukové nahrávce v čase od 3 hodiny 10 minut.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec ukončil rozpravu k tomuto bodu a požádal
pana zpravodaje posl. Patrika Nachera o návrh procedury, který uvedl, že nejdříve by se mělo
hlasovat o návrhu usnesení posl. Petra Dolínka, (jako o protinávrhu k usnesení zpravodaje,který
mají všichni před sebou) a poté, pokud neprojde, tak o jeho návrhu usnesení (které bylo také
rozdáno všem členům výboru).
Návrh usnesení posl. a zpravodaje posl. Patrika Nachera:
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize Ing. Jana Bednáře, zpravodajské zprávě poslance Ing. Patrika Nachera a po rozpravě
d o p o r u č u j e projednávání tisku „Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2018 dle sněmovního tisku 562“ přerušit do doby dodání příslušných údajů a podkladů.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poté požádal posl. Petra Dolínka o načtení
Jeho návrhu usnesení.
Poslanec Petr Dolínek přečetl návrh usnesení:
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize Ing. Jana Bednáře, zpravodajské zprávě poslance Ing. Patrika Nachera a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení
Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje „Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2018 dle sněmovního tisku 562“,
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2018 volebním výborem.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poté nechal hlasovat o usnesení č. 70 – návrh poslance a místopředsedy výboru Petra Dolínka.
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec zahájil hlasování a poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 70 - hlasování č. 12 (8-2-5) – Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018 /ST 562/ - schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (zdržel se), Petr Dolínek, Petr Gazdík, Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Aleš Juchelka (zdržel se), Barbora Kořanová (zdržela se), Tomáš Martínek, Marcela Melková (zdržela se), Patrik Nacher (zdržel se), Miroslava Němcová, Miloslav Rozner (proti), Zbyněk Stanjura, Lubomír Španěl (proti), Miloslava Vostrá.
K bodu 4
Různé
K bodu různé vystoupili: posl. Zbyněk Stanjura, posl. Stanislav Berkovec, posl. Lubomír Španěl, posl. Miroslava Němcová, posl. Petr Dolínek, posl. Aleš Juchelka, posl. Patrik Nacher.
Posl. Zbyněk Stanjura oznámil, že je zklamán, že se předseda výboru nezastal členů výboru v rozpravě na plénu, když byli osočování, že se mají svým povinnostem ve volebním výboru věnovat pořádně. Očekával, že splní roli předsedy výboru a zastane se členů jako celku. Posl. Zbyněk Stanjura řekl, že pokud je nechce předseda hájit, tak ať nedělá předsedu.
Předseda Stanislav Berkovec odpověděl, že chtěl vystoupit, ale po poradě s předsedou klubu ANO nevystoupil. Předseda nechtěl rozdmýchávat a prodlužovat debatu. Byl připraven vystoupit a v rozhovoru pro několik médií jasně řekl, že v zápisech a záznamech výboru si každý může ověřit, jak dlouho jsme projednávali, speciálně zprávy o hospodaření ČT, které jsme zatím v historii projednávali vždycky nejdéle.
Posl. a místopředseda výboru Lubomír Španěl dodal, že kdyby chtěl rozdmýchávat atmosféru a byl skutečný rebel, tak by navrhl usnesení, že ani po semináři se do dnešního dne jsme se nedozvěděli, kdo vypracoval zprávu o hospodaření. Možná je to směšné, ale neodpověděli, kdo ji vypracoval. Je to banální záležitost, ale copak je to tajné, kdo vypracoval ty zprávy?
Posl. a místopředsedkyně výboru Miroslava Němcová sdělila, že v bodě různé nebude opakovat, co říkal kolega posl. Stanjura ohledně toho, jak předseda hájí náš výbor.
Posl. a místopředsedkyně výboru Miroslava Němcová podotkla, že se jí velmi dotklo vystupovaní některých poslanců, kteří tady ani jednou na jednání výboru nebyli přítomni, ale okamžitě navrhovali, jak máme jednat a co a jak dlouho máme projednávat. Je to projev neelementární nekolegiality uvnitř Poslanecké sněmovny. Neumí si představit, že tady budeme navrhovat nějaké usnesení, aby rozpočtový výbor projednával něco líp a jinak! Opravdu to bylo účelové a předseda v tu chvíli měl vystoupit. Dnes byly projednány zprávy o činnosti a hospodaření ČT za rok 2018, pan kolega poslanec Dolínek se zmiňoval o tom, že ve Sněmovně je už nějaké penzum zpráv a že chce, aby ty, které byly za náš výbor projednány, aby byly seřazeny tak, jak byly projednány. Posl. a místopředsedkyně výboru Miroslava Němcová požaduje po předsedovi výboru, aby zprávy volebního výboru byly zařazovány do programu schůze a byly projednávány. Předseda nemůže být tak apatický, protože jinak jsou zprávy za rok 2016 projednány v roce 2019. Znamená to, že zprávu za rok 2018 do konce tohoto volebního období neprojednáme.
Předseda volebního výboru a posl. Stanislav Berkovec dodal, že není apatický a snažil se o to, ale že je ve hře jednání poslaneckého klubu ANO, jednání grémia, jednání Sněmovny v konečné fázi, jednání organizačního výboru. V tomhle případě je dohoda, že tajemník výboru připraví pořad a harmonogram zpráv jak byly projednávány.
Posl. a místopředseda výboru Petr Dolínek podotkl, že každý je zde nějakým předsedou nějakých podvýborů, ale musíme se obzvlášť v těchto zprávách, které jsou nám ze zákona dány snažit být nadkluboví. Pan předseda to v tomto nemá jednoduché, když jsou tady daňové balíčky a podobné věci. Nadklubovost výboru je, a že i když předseda nějakého výboru, že s tím nesouhlasí, tak jsem přišel a řekl , že to prostě navrhovat budu, protože si myslí, že je to správné. Tak by bylo správné na grémium tuto zprávu doručit a oznámit členům grémia, že vůle výboru je, aby ty zprávy opravdu začaly být projednávané a naplnili jsme zákon. Jedna věc je projednávat mezinárodní smlouvy, druhá věc je, co nám ze zákona přísluší Sněmovně, co jsme si sami vymínili, že chceme schvalovat. Grémium by na to mělo přihlédnout. K zahraničním cestám – pochopil, že pan předseda v nich vidí větší smysl než já, já jsem na nich nebyl, proto nechci paušalizovat. Pouze bych požádal, zda by zahraniční cesty probíhaly od prvního ledna do konce května tak, aby červen, září, říjen nebyly žádné zahraniční cesty a měli jsme jako výbor prostor pro projednávání zpráv tak, jak nám chodí, jestli si správně pamatuje, opravdu červen, září, říjen jsou měsíce, kdy ty zprávy máme k dispozici.
Pakliže bude většinová vůle, abychom si nechali alespoň tyto 3 měsíce na pracovní jednání výboru, a ty jiné i na ty výměny zkušeností.
Posl. Zbyněk Stanjura dodal, že na žádné cestě volebního výboru nebyl a ani nepojede. Připadá mu to zbytečné, že mediální svět je pokaždé úplně jiný. Ale když už někde jste, tak byste nám mohli říct, jaké to bylo skvělé. Např. chceme zavést daň na televizi, jak mají Finové? Nebo v čem to bylo skvělé? Možná vysílají finsky a ne česky. Něco jste tam viděli, absolvovali plný pracovní program, ale nechápu, proč jste si zrovna vybrali Finsko. Je tam úplně jiný systém financování veřejnoprávní televize, který se nedá přenést do ČR, tak nevím, proč zrovna tam jsme se jeli učit.
Z časových důvodů o to nemám zájem a nejsem ani konkurent, a nevadí mi to, že jezdíte, tak to berte jenom jako poznámku, že v tom nevidím žádný smysl. Obecně jsem skeptický k cestám výboru. Pokud nechceme případně konzultovat nějakou konkrétní digitální daň do Francie. Zajímá mě, jestli Trump přijme nějaké protiopatření, jak Francouzi přišli na 3%, my máme 7%, to by byla zajímavá debata možná pro rozpočtový výbor.
Předseda volebního výboru a posl. Stanislav Berkovec krátce zareagoval, že je škoda, že nečetl zápisy ze služebních cest, které jsou všechny k dispozici na volebním výboru, a je škoda, že nebyl dnes dopoledne na společné schůzi Senátní komise.
Posl. Zbyněk Stanjura odpověděl, že ještě jednou senátoři svolají společnou schůzi – my jsme 400 kilometrů od Prahy – den po státním svátku, navíc v 9.30 hodin, vy to akceptujete. Myslete taky na nás přespolní! Musel bych vyrazit buď včera, a nebo dneska ve 3 ráno, protože senátorům se nechtělo dělat odpoledne. Vy jste to měl za nás odmítnout, že tak blbý termín, nevím, kdo ho vymyslel. Tak mi neříkejte, že je škoda, že jsem tam nebyl. Měl jsem o to zájem, ale termín byl zvolen tak, abych tam nemohl být.
Předseda výboru posl. Stanislav Berkovec dodal, že tohle chápe. Ale termín se dával dohromady hodně dlouho, a byl to pro kolegy ze Senátu jediný možný termín vzhledem k jejich harmonogramu.
Posl. Zbyněk Stanjura dodal, že Senát zasedá jednou měsíčně.
Posl. a místopředseda výboru Aleš Juchelka krátce dodal, že inicioval zahraniční cestu do Polska, která byla přínosná právě z toho důvodu, že mezinárodní různá média psala o tom jakým způsobem se utahují v Polsku opasky veřejnoprávním médiím a bylo to velmi poučné vidět na vlastní oči. Právě proto z hlediska zpráv ze zahraniční cesty z Polska, které jsou k dispozici, nikdy nemůže být proto, abychom nějak mixovali koncesionářské poplatky s nějakým státním příspěvkem, protože to bylo poučné tam být a iniciovat tu cestu.
Posl. a místopředseda výboru Lubomír Španěl se zastal předsedy výboru posl. Berkovce a dodal: „Šáhněte si na nos, i Vy pane Dolínku, Vy se chováte nadklubově? Prosím Vás.“
Předseda výboru posl. Stanislav Berkovec uvedl, že se vrátíme k meritu věci a volně se přešlo k zahraničním cestám. Ve Finsku bylo mnoho jiných setkání, nejenom to setkání s veřejnoprávní televizí Yle, týkalo se to i mediální výchovy, reportérů bez hranic, jejich nejrůznějších výborů, ministerstev, které souvisí s mediální komunikací ve Finsku. Bylo to přínosné. Na obranu volebního výboru podotkl, že od roku 2006 nebyl nikde jinde než v Evropě na rozdíl od jiných výborů.
Posl. Patrik Nacher by se chtěl domluvit, že doteď to probíhalo tak, že vždy šel email, a kdo se přihlásil jako zpravodaj, tak byl zpravodajem výboru. Bylo by dobré, kdyby se to začalo nějak točit, protože nevidí důvod, proč člověk za to, že něco připraví důkladně, ještě dostane za uši. Bylo by fajn, kdybychom se na zpravodajských zprávách točili, aby to vypracoval každý, pak si uděláme obrázek, jak to každý pojímá. Někdo to bere formálně, někdo jde důkladně, někdo to vezme průměrně. Přijde mi to fér. Taky bych někdy chtěl sedět u zprávy hospodaření ČT, dělat si poznámky a potom hudrovat. Poprosil bych o kolegialitu všech.
K bodu 5
Sdělení předsedy a členů volebního výboru
Předseda volebního výboru a posl. Stanislav Berkovec se krátce vrátil k dnešnímu společnému zasedání v Senátu. Byla to společná schůze Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky a našeho volebního výboru. Tématem byla možná novelizace mediálních zákonů a možného zapojení Senátu do voleb mediálních rad. Po diskusi jsme se dohodli, že zástupci obou orgánů pošlou do 15. listopadu 2019 návrhy na možné změny v této oblasti, které budou projednány na další společné schůzi. Tentokrát budeme hostiteli my v Poslanecké sněmovně. Kdybyste měli v tomto smyslu nějaké podněty, budeme za ně rádi.
Posl. Zbyněk Stanjura se dotázal, jaké podněty, čí podněty, které politické strany? Takhle se to nedá dělat. Neví, odkud jde iniciativa. Chápe, že Senát chce větší pravomoci, proč bychom mu je dávali, jako Sněmovna? Možná najdeme správnou odpověď, proč bychom si část pravomocí rozdali ve prospěch Senátu. Nevidí žádnou potřebu měnit způsob volby, přestože tady nic neprosadíme, protože jsou v opozici a jsou v menšině a vy máte většinu na to, abyste si zvolili celou Radu. Nakonec přijde seznam 15 institucí, které budou dělat místo Sněmovny, které už nebude kontrolovat vůbec nikdo. Jeho námět je poslat senátorům, že jestli chtějí nějakou změnu návrhu, ať nám napíšou paragrafové znění a my se na to moudře podíváme. Jinak to nemá smysl z voleje si vyměňovat nápady, jak změnit zákon.To je ztráta času pro všechny.
Posl. a místopředseda výboru Petr Dolínek se přihlásil s podnětem, že aby se nějaké jednání posunulo dál, tak někdo dává návrh na stůl a někdo se k tomu vyjadřuje. Zda-li by to šlo udělat touto formou, že do 15. listopadu 2019 nám oni předloží svůj návrh a my na nejbližším volebním výboru ho probereme, tak abychom měli 7 pracovních dnů se s tím seznámit?
Posl. místopředseda výboru Tomáš Martínek řekl, že nechce odsuzovat iniciativu Senátu, protože si myslí, že tam padaly logické argumenty a všichni, co tam byli, cítili, že to probíhá v atmosféře, která by mohla najít nějaký široký konsenzus na něčem, co by mohlo být lepší než současný stav,takže nechci za každou cenu být proti. Hlavní iniciativa přišla od Senátu, takže souhlasí s tím, že klidně prvotní návrhy případně podrobnější návrhy můžou být ze strany Senátu.
Posl. a místopředsedkyně výboru Miloslava Vostrá stručně dodala, že my tu potřebu nemáme, Senát tu potřebu má. Má zřejmě i nějaký návod nebo představu, jak bych to chtěl upravit, tak ať nám to pošle a moudře se na to podíváme a probereme to.
Předseda Stanislav Berkovec se vrátil zpět k pracovním cestám. 18. září 2019 jsme byli požádání zahraničním odborem PS o dodání 2 záměrů (včetně 2 - 3 náhradních) zahraničních cest výboru na rok 2020, a to do 1. listopadu 2019.
Pan tajemník Vás předběžně e-mailem oslovil, abyste se vyjádřili k návrhům zahraničních cest na rok 2020, a to včetně krátkého zdůvodnění.
Přišly návrhy na cesty od předsedy výboru posl. Stanislava Berkovce, posl. Pavly Golasowské a dalších poslanců výboru v tomto pořadí – stát Izrael, s tím, že je avizované pozvání od partnerského výboru, které by mělo dojít k nám. Posl. Martin Kolovratník a posl. Patrik Nacher navrhovali Itálii. Posl. Martin Kolovratník navrhoval Španělsko, jako náhradní návrh místo Itálie. Posl. Patrik Nacher navrhoval Švédsko. Posl. Marcela Melková a Posl. Patrik Nacher navrhovali Slovensko, ale tam je možnost jet nad rámec těchto cest, protože to není nákladově náročné, dá se to vyřešit mikrobusem a může to být dvoudenní cesta, protože na Slovensko jezdíme často, teď tam byl např. společně ústavně právní výbor a mandátový a imunitní výbor.
Posl. a místopředsedkyně výboru Miroslava Němcová nemá žádný další návrh. Je na tom stejně jako posl. Zbyněk Stanjura, v úvodu tohoto volebního období oznámila, že dává přednost novým členům, aby mohli jezdit na zahraniční cesty, sama na žádné nebyla a nechystá se na žádnou. Z praxe – schvalování zahraničních cest, je to čím dál složitější, protože si myslí, že český Parlament má asi jako jediný v Evropě, pokud se nemýlí, tu praxi tak zavedenou, že každé výbory jezdí min. 2x do roka někam. Žádný jiný Parlament to nemá, takže se dostáváme do fáze, když uviděla nabídku na Itálii, že už náš velvyslanec v Itálii je naprosto šílený, protože 5, 6 výborů ročně tam chce jet. Italové nejezdí nikam a v Čechách nebyli nikdy. A dívají se na nás tedy, teď mi odpusťte to slovo, jako fakt na vyžírky – a velvyslanec už je absolutně frustrován z toho, že tam zase má jít a někomu otvírat dveře. Je to praxe, kterou asi nezmění tím, že to tady říká, protože ta touha někam jet je větší, než posouzení toho, jak vypadáme v Evropě, ale třeba náš výbor by si mohl říct, kolikrát jsme byli venku, a kolikrát jsme tady někoho přivítali z našich partnerských výborů, abychom si objasnili tu relaci a takhle je to v celé Sněmovně, každé schvalování zahraničních cest na organizačním výboru je už úplnou fraškou, nehledě na to, když se tam dostanou. Protože jdeme tou cestou, že řekneme no jasně, nebudeme do toho výborům mluvit, výbory si to domluvily, máme 25 milionů na zahraniční cesty, které můžou výbory utratit. Když se výbor rozhodl, tak jak mu na to má organizační výbor, který není nadřízený, ale který je rovnoprávný, jak má někomu říkat, že někam jet nemá, tak se jezdí na soukromé cesty, když si to někdo zařídí a vyjedná a šikovně domluví a dělají se tam různé věci, které považuje za absolutně fatální. Chtělo by to se podívat na koncepci zahraničních cest a na to, zda a kdo má jezdit. Například zahraniční výbor má jezdit na služební cesty, má vědět, kde se co děje, mají se bavit s partnery, hledat nějaká stanoviska na parlamentní bázi. Ale pokud je to zavedeno, jako cestovka, tak už z toho má fakt nervy a nechce se toho zúčastňovat, protože si připadá trapně, když někam jedeme a naši partneři se na nás dívají – tak jsou tady zase ti Češi, pozítří přijedou další Češi. Itálii jmenovala, protože o tom ví. Ví, že se Švédskem bývaly problémy, Slováci – tam jezdíme, protože se nejlépe domluvíme, tak tam jsme téměř nastěhovaní. Říká to jenom jako zkušenost a pro vaše větší povědomí o tom, co se fakt děje.
Posl. Miloslava Vostrá dodala, že je to se zahraničními cestami složité a snaží se jim bránit zuby nehty, a snaží se plánovat, když už musí být tak, že to je na popud ministerstva zahraničí nebo financí, že je potřeba něco projednat. Někde něco vázne, tak požádají a my tam vyjedeme. Snaží se tomu bránit zuby nehty, protože si myslí, že gró práce máme úplně někde jinde. My tady máme – hoďte zemi, Izrael, onde…. Ale my, když tu cestu připravujeme, tak zdůvodníme, co tam vlastně chceme dělat a co by to mělo přinést. Zazněly tady názvy států, teď se od nás bude chtít, abychom přijali usnesení, protože s tím se jde na organizační výbor, kde se řekne tady je 5 delegací, tak nás nepřijmou. Ale my tady máme rozhodovat o tom kam, a nezlobte se na mě, ale nevím, proč bychom měli jet do Izraele?Proč Itálie? Co by to mělo přinést pro nás?
Když už tady máme o něčem rozhodovat, byť také s volebním výborem nejezdím, kdyby vždycky aspoň u toho bylo, co nás zajímá. Když už tady pro to mám zvednout ruku, tak abych věděla důvod.
Posl. Petr Dolínek uvedl, že shodou okolností jede do Itálie příští týden za Sněmovnu. Ale to je protože jsem šéf tady té delegace Seiky (pozn.: Stálá delegace Parlamentu do Středoevropské iniciativy) a naopak Italové nás tam chtějí, protože na Seiku se nejezdilo řadu let, převzali po nás to předsednictví, co jsme měli mít my letos. Naopak jsou rádi, že jsme se zase aktivovali a že znova přebíráme nějakou odpovědnost s nimi. Po letech je to naopak, že my pomáháme v tom, co oni dlouho od nás neměli. Pan poslanec Kohoutek jede taky. Je to jenom na 2 dny. Na druhou stranu mi přijde smysluplné Španělsko, a ten důvod je z pozice toho, co se děje v Katalánsku a veřejnoprávní média, co se tam děje. To je jediné, co umím pochopit, ale sám tam rozhodně nepojedu.Nebylo by zajímavější, kdyby pro zájemce našeho výboru a tady zazněly ty Čechy a ono to není vedlejší, podívat se do některých regionálních studií ČT, když jsme to povýšili na vyšší téma než rozhlas, navíc často rozhlas má v tom samém městě, jako to má televize, si neříct, že jedno z těch zasedání udělat výjezdní raději tady u nás.
Posl. Zbyněk Stanjura dodal, že jedna věc je horší než zahraniční cesta, a to je výjezdní zasedání výboru.
Předseda volebního výboru a posl. Stanislav Berkovec přečetl 4 krátká zdůvodnění, která jsou u všech prvních 4 návrhů.
Stát Izrael – situace na blízkém východě, stav svobody slova ve vztahu k bezpečnostní situaci, informování izraelských médií o arabsko-izraelském konfliktu. Izraelci patří k největším odběratelům zpráv na světě. Existence bezplatných celostátních novin, vztah tohoto regionu k Evropské unii. Témat je tam samozřejmě mnohem víc.
Posl. Martin Kolovratník, posl. Patrik Nacher – Itálie – téma „berlusconizace médií a společnosti“ a doba po ní v mediální oblasti, RAI patří mezi nejstarší a největší mediální domy v Evropě (druhá po BBC), vztah centra a regionů v mediální oblasti, otázky migrace, populismu apod.
Posl. Martin Kolovratník – Španělsko - téma: současný stav a budoucnost španělských médií - celostátních a regionálních, a to i ve vztahu k EU a ke svým autonomním provinciím zejména pak ke Katalánsku. Jednání s představiteli mediálních institucí v Madridu a v Katalánsku a návštěva místních regionálních celostátních tištěných médií.
Posl. Patrik Nacher – Švédsko (z hlediska vlivu politické korektnosti na média, Švédsko je třetí v žebříčku svobody médií podle indexu Reportérů bez hranic, kvalitní televizní tvorba, problematika migrace, vztah a spolupráce v mediální oblasti s Finskem, které jsme jako výbor naposledy navštívili, a to z hlediska problematiky dezinformaci ze strany Ruska apod. Mediální morální kodex převzali Finové právě ze Švédska a mají tam velmi rozvinutou mediální výchovu ve školách.
Posl. Zbyněk Stanjura dodal, že kdyby to vidělo ZAMINI (pozn.: ministerstvo zahraničních věcí), tak u těch 3 je to na rozpoutání diplomatického sporu s konkrétní zemí. Jet do Izraele zkoumat jak Izraelci informují o izraelsko-arabských vztazích nebo jet do Španělska a řešit jak informují španělská média o Katalánsku, to fakt není na navazování vztahů. Takže z těch 3 jediné, co má trochu logiku, je Švédsko. Ty první 3 jsou na vyvolání diplomatické roztržky. Tak to tak můžeme dělat, že budeme provokovat jednotlivé členské státy EU a pak to může někdo žehlit. My to rozpoutáme a pak někdo přijde, vyžehlí to. Ta Izrael, to jsou čistě politické otázky, tak ať tam jede vedení Sněmovny, to je na mezinárodní diplomacii, ne na volební výbor. Opravdu se nechci ptát Izraelců, zažil jsem jednání s delegací z Jižní Koreje, nebudu říkat, kdo tam u toho seděl v minulém volebním období, kdybych si nevzpomněl, omlouvám se paní kolegyni, kdyby nezavedla řeč na to, že Kim je komunista, tak nám z toho jednání odešli, jak se poslanci pořád ptali na dojemné setkání rodin na korejských hranicích. Evidentně to bylo delegaci naprosto nepříjemné a když to není dobře připravené, tak je to víc ostudy než užitku. Navrhuji jediné Švédsko, u ostatních budu hlasovat proti.
Posl. a místopředsedkyně výboru Miroslava Němcová dodala, že abychom se posunuli dál, tak před každou tou cestou by měl být zvážen nějaký parlamentní rozměr, např. ve vazbě na zákony, které by spadaly do gesce volebního výboru a které se v tom volebním období připravují a my se budeme chtít zeptat, jak konkrétní zákon mají upravený někde. To mi dává parlamentní rozměr. Abychom řešili politické otázky vztahu jedněch s druhým, je autonomii Katalánska nebo něčeho, to je úplně mimo mísu, to vůbec tomuto výboru nepřísluší, proto si myslím, že schéma rozhodování by mělo být o tom, vytipovat skutečně otázky, které před námi leží, které chceme nějakým způsobem řešit tady ve Sněmovně a tím pádem si řekneme – dobře, podklady jsme si získali doma a teď se jedeme podívat tam, kde už v nějaké podobě tu úpravu mají a řeknou nám, co je na ní dobře nebo špatně a pak vidím, že to jsou zúročené peníze, protože přijedeme s vědomostmi, které už v praxi běží, a můžeme si říct, tady jsou tyhle věci, kterých se máme vyvarovat a naopak tohle nám doporučují. Obrátit to. Ne kam jet, ale spíš co potřebujeme vědět. Podklady na zahraniční cesty dáváme místopředsedovi PS Vojtěchu Filipovi, který je pověřen předsedou Sněmovny a organizačním výborem, aby ve své agendě měl zahraniční cesty výborů. Tenhle výbor mu shromáždí něco, dá mu to a on to potom ladí s těmi ostatními. Praxe je taková, že každému výboru je určen z celkového rozpočtu 25 milionů korun na cesty výborů, podle jeho velikosti, důležitosti, jeho vlastní rozpočet. Zda ji vyčerpá na jednu cestu nebo na dvě, zvažováno je to, že maximum jsou 2 cesty, ale výbory si to vyložily tak, že musí jet na 2 cesty. Ony mohou jet od 0 po 2, vyčerpat 0 až maximum.
Předseda volebního výboru a posl. Stanislav Berkovec doplnil, že se jedná o 2 cesty a 2 jsou náhradní, to nejsou 4 cesty a po dohodě se členy volebního výboru nechal hlasovat jednoltivě o 4 návrzích zahraničních cest výboru pro rok 2020.
Hlasování č. 13 (2-0-6) – služební cesta Izrael – NEPŘIJATO.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Pavla Golasowská, Barbora Kořanová (zdržela se), Tomáš Martínek (zdržel se), Miroslava Němcová (zdržela se), Zbyněk Stanjura (zdržel se), Lubomír Španěl (zdržel se), Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 14 (1-1-6) – služební cesta Itálie – NEPŘIJATO.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Pavla Golasowská (zdržela se), Barbora Kořanová (zdržela se), Tomáš Martínek (zdržel se), Miroslava Němcová (proti), Zbyněk Stanjura (zdržel se), Lubomír Španěl (zdržel se), Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 15 (4-0-4) – služební cesta Španělsko - NEPŘIJATO.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Pavla Golasowská, Barbora Kořanová (zdržela se), Tomáš Martínek, Miroslava Němcová (zdržela se), Zbyněk Stanjura (zdržel se), Lubomír Španěl, Miloslava Vostrá (zdržela se).
Hlasování č. 16 (5-0-3) – služební cesta Švédsko.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec (zdržel se), Pavla Golasowská, Radek Holomčík, Barbora Kořanová (zdržela se), Miroslava Němcová (zdržela se), Zbyněk Stanjura, Lubomír Španěl, Miloslava Vostrá.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 71.
Volební výbor
po úvodním slově předsedy výboru Mgr. Stanislava Berkovce a po rozpravě
1. s c h v a l u j e záměr zahraničních cest v roce 2020 pro delegace volebního výboru k navázání pracovních vztahů s partnerskými Parlamenty a získání nových poznatků a zkušeností v legislativní činnosti v mediální a volební oblasti:
a) Švédsko
2. p o v ě ř u j e předsedu volebního výboru Mgr. Stanislava Berkovce, aby tento záměr předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu k projednání v organizačním výboru,
3. p o v ě ř u j e předsedu volebního výboru Mgr. Stanislava Berkovce k dalším jednáním, týkajícím se výše uvedených zahraničních cest.
K bodu 6
Návrh termínu a programu příští schůze
Předseda volebního výboru posl. Stanislav Berkovec poděkoval všem přítomným za účast a pozornost. Pozvánka na následující 18. schůzi volebního výboru bude doručena včas obvyklým způsobem. Schůze se uskuteční v některém z výborových týdnů.
Schůze volebního výboru byla ukončena v 19.50 hodin.
Pavla Golasowská, v.r. Stanislav B e r k o v e c, v.r.
ověřovatelka volebního výboru předseda volebního výboru
Zapsala: Natálie Nardelli, Michal Marčík
