Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2020
8. volební období
Z Á P I S
z 23. schůze
volebního výboru,
která se konala dne 6. října 2020
od 10:00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1
místnost č. 56
Přítomní a omluvení poslanci: dle prezenční listiny v příloze
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec přivítal všechny přítomné poslankyně, poslance a zahájil schůzi výboru od 10:05 hodin.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec sdělil, že jednání je z důvodů aktuálních opatření v Poslanecké sněmovně pro veřejnost uzavřeno s výjimkou předkladatelů uvedených na pozvánce, přizvaných osob, jejichž přítomnost na jednání výboru je nezbytná, a novinářů se stálou akreditací.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec určil ověřovatelem této schůze posl. Lubomíra Španěla a seznámil členy výboru s programem schůze.
1. Schválení programu 23. schůze volebního výboru
2. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2019 /ST 796/
Uvede: předseda RČT René Kühn
Zpravodaj: poslanec Tomáš Kohoutek
3. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2019 /ST 960/
Uvede: předseda RČT René Kühn
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
4. Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 801/
Uvede: předseda RČRo Miroslav Dittrich
Zpravodaj: poslankyně Marcela Melková
5. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 962/
Uvede: předseda RČRo Miroslav Dittrich
Zpravodaj: poslanec Stanislav Berkovec
6. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 /ST 934/
Uvede: předseda Rady ČTK David Soukup Zpravodaj: poslanec Radek Holomčík
7. Sdělení předsedy a členů výboru
8. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec otevřel rozpravu k tomuto bodu.
Do rozpravy se nikdo nepřihlásil, předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil rozpravu a nechal hlasovat o programu 23. schůze volebního výboru.
Hlasování č. 1 (11-0-0) – schválení programu 23. schůze volebního výboru – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Lubomír Španěl, Miloslava Vostrá.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 90.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
ze dne 6. října 2020
Ke schválení programu 23. schůze volebního výboru Poslanecké sněmovny
Volební výbor Poslanecké sněmovny
s c h v a l u j e po úvodním slově předsedy volebního výboru Mgr. Stanislava Berkovce a po rozpravě program 23. schůze
1. Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2019 /ST 796/
Uvede: předseda RČT René Kühn
Zpravodaj: poslanec Tomáš Kohoutek
2. Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2019 /ST 960/
Uvede: předseda RČT René Kühn
Zpravodaj: poslanec Petr Dolínek
3. Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 801/
Uvede: předseda RČRo Miroslav Dittrich
Zpravodaj: poslankyně Marcela Melková
4. Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 962/
Uvede: předseda RČRo Miroslav Dittrich
Zpravodaj: poslanec Stanislav Berkovec
5. Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 /ST 934/
Uvede: předseda Rady ČTK David Soukup
Zpravodaj: poslanec Radek Holomčík
6. Sdělení předsedy a členů výboru
7. Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
K bodu 1
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2019 /ST 796/
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec uvítal předsedu Rady České televize (dále jen RČT) Reného Kühna, dále generálního ředitele ČT pana Ing. Petra Dvořáka MBA., jeho tým a také členy RČT.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal předsedu RČT pana Reného Kühna o uvedení tohoto bodu.
Předseda RČT pan René Kühn uvedl, že Výroční zpráva (dále jen VZ) ve své první kapitole obsahuje podrobný výčet aktivit ČT a souhrn programového obsahu vysílaného na všech 6 kanálech ČT v loňském roce. Ve své druhé kapitole se VZ zabývá také hodnocením vysíláním ČT z hlediska RČT, která posuzuje naplňování specifických úkolů média a veřejné služby. RČT pro svá hodnocení využívá data opřená o pravidelně prováděná sociologická šetření, průzkumy a měření veřejné hodnoty. Všechny tyto nástoje posuzují postoje a názory veřejnosti, konsecionářů ČT na jejich vysílání. Před několika lety RČT definovala 5 obecných cílů, které by mělo vysílání ČT naplňovat. Tyto cíle byly stanoveny podle zásad definovaných příslušnými zákony o ČT a provozování rozhlasového a televizního vysílání, a také podle Kodexu ČT. Těmito obecnými cíly jsou: poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie, podpora vzdělanosti a vzdělávání, podpora kultury a sportu, prezentace regionů ČR, Evropy a světa, a posledním cílem je rozvoj nových médií a vysílacích služeb. Příslušná druhá část VZ obsahuje hodnocení RČT z hlediska těchto konkrétních definovaných cílů ve vysílání ČT. Na základě tohoto hodnocení učinila RČT závěr, že ČT v roce 2019 naplnila všechny zákonné povinnosti kladené na médium veřejné služby v oblasti vysílání veřejnoprávní TV. Celkový podíl ČT na vysílání dosáhl v loňském roce hodnoty 29,99 % a ČT se tak stala druhý rok po sobě divácky nejvyhledávanějším vysílatelem na českém televizním trhu. Významný podíl k tomuto úspěchu z pohledu diváckého zájmu přinesly dobré výsledky hlavního kanálu ČT1 meziročně posílíl hlavní program ČT na 16,5 % podílu sledovanosti, což znamená nejlepší výsledek za posledních 6 let. Velmi zajímavého zlepšení také dosáhla sledovanost dětského kanálu v daných cílových skupinách dětí a mládeže do 15 let. Ostatní kanály ČT2, ČT24, ČT SPORT, ČT ART dosáhly v loňském roce poměrně stabilních výsledků jako v letech minulých. Podíl vlastní tvorby na vysílání ČT činil v minulém roce 73 %, podíl premiér narosl o 1 % v roce 2019, a to konkétně na hodnotu 39 %. Velmi důležité je hledisko, že ČT stále udržuje důvěru podstatné části české populace. S názorem, že je ČT důvěryhodnou v roce 2019 souhlasilo 68 % občanů ČR v cílové skupině 15+. Tato data o vysoké důvěryhodnosti potvrzují i výzkumy kdy není ČT zadavatelem. ČT v roce 2019 významně rozšířila i regionální zpravodajské pokrytí. Na začátku loňského roku začala výstavba 2 nových zpravodajských studií v Plzni a Ústní nad Labem, která tak vyznamně doplňují vysílání ze studií v Hradci Králové, Českých Budějovicích a zpravodajských redakcích televizních studií Brno a Ostrava. Významný byl loňský rok pro ČT také z hlediska přechodu na nový standard vysílání, ČT se v roce 2019 dle příslušných zákonných norem, v souladu s nařízením vlády a technickém plánu přechodu zemského a digitální vysílání stala v listopadu prvním vysílatelem, který definitivně na několika vysílačích ukončil šíření svého signálu ve starém standardu DVBT a přešla na nový digitální standard DVBT – 2.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal poslance Tomáše Kohoutka o zpravodajskou zprávu k tomuto bodu.
Poslanec Tomáš Kohoutek uvedl, že v řadě bodů bude jeho zpravodajská zpráva totožná s panem předsedou, což je logické, protože vycházeli ze stejných podkladů. Zpravodajská zpráva je rozděla do 7 základních kapitol, a těmi jsou: základní údaje, programová skladba, nová média, původní česká tvorba, podpora veřejně prospěšných aktivit, hodnocení a závěry RČT, a závěrečné shrnutí plnění zákonných norem. V roce 2019 dosáhla ČT ve skupině diváků starších 15 let podílu na sledovanosti 29,99 %, rovněž splnila svoji povinnost vysílat evropskou tvorbu v nejméně nadpolovičním čase vysílací plochy s příslušným filtrem, tedy bez zpravodajských sportovních událostí, soutěží aj. Pokud jde o poskytování služby pro tělesně postižené, tedy o znakový jazyk bylo na ČT1 simultárně tlmočeno 3,5 % pořadů, na ČT2 7,9 % pořadů, ČT24 4 % pořadů, ČT SPORT 2,9 % pořadů, ČT tak splnila povinnost týkajícíh se podílu pořadů opatřených českým znakovým jazykem na všech svých programech. Pro osoby se sluchovým postižením opatřila ČT1 91, 2 % pořadů, ČT 2 90 % pořadů, ČT24 71,8 % pořadů, ČT SPORT 80,7 % pořadů, podle zákona je minimální podíl 70 %, i toto tedy bylo splněno. ČT měla v roce 2019 tyto programy: ČT1 s průměrnou sledovaností 16,54 %, ČT2 4,27 %, ČT24, kde je nejvýznamnější událost, že začaly vysílat 2 nová regionální studia v Plzni a v Ústí nad Labem, dále ČT SPORT, ČT D, ČT ART. V roce 2019 bylo spuštěno nové digitální měření zásahu HBBTV podle analýzy Nelson Atmospher byl celkový počet aktivních uživatelů 763 031. U původní české tvorby přijala do evidence v roce 2019 ČT 713 nových námětů a do výroby bylo schváleno 439 projektů. Na podporu kinematografie bylo v roce 2019 investováno cca 120 000 000 Kč a podpořeno 78 nových filmů. Na podporu veřejně prospěšných aktivit byla poskytnuta pomoc 172 veřejně prospěsným projektům a ČT zařadila do svého programu 25 benefičních pořadů. V hodnocení a závěrech RČT bylo konstatováno, že ČT naplňuje cíle dané zákonem o ČT, zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání a Kodexem ČT. Mezi cíly bylo 5 základních cílů a s ohledem na evropské volby byl 6. cílem naplnění zákona o volbách do Evropského parlmentu. Všech 5 základních cílů (poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie, podpora vzdělanosti a vzdělávání, podpora kultury a sportu, prezentace regionů ČR, Evropy a světa, rozvoj nových médií a vysílacích služeb) bylo splněno, stejně tak splnění činnosti ČT v souvislosti s evropskými volbami. V závěru RČT shrnula, že ČT odpovídajícím způsobem plní všechny zákonné povinnosti kladené na médium veřejné služby a její činnosti odpovídá i standardům akceptovaným v rámci EU a jako zpravodaj se s tímto poslanec Tomáš Kohoutek ztotžňuje.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec otevřel k tomuto bodu rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Lubomír Španěl, René Kühn, Martin Kolovratník, Petr Dvořák, Tomáš Martínek, Aleš Juchelka, Stanislav Berkovec, Patrik Nacher.
Pozn.: rozpravu je možné poslechnout na zvukovém záznamu od 20. minuty.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil rozpravu a požádal poslance Tomáše Kohoutka o návrh usnesení k tomuto bodu.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec nechal o návrhu usnesení k tomuto bodu hlasovat.
Hlasování č. 2 (9-0-2) – usnesení č. 91 - K výroční zprávě o činnosti ČT v roce 2019 – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Lubomír Španěl (zdržel se), Miloslava Vostrá (zdržela se).
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 91.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
dne 6. října 2020
K Výroční zprávě o činnosti České televize v roce 2019 /ST 796/
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize René Kühna, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Tomáše Kohoutka, MBA a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení
„Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2019 dle sněmovního tisku 796“;
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu;
III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2019 volebním výborem.
K bodu 2
Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2019 /ST 960/
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal předsedu RČT pana Reného Kühna o uvedení tohoto bodu.
Předseda RČT pan René Kühn konstatoval, že ČT hospodařila v roce 2019 v souladu s ročním rozpočtem a dlouhodobými plány schválenými RČT. Podkladem pro vypracování VZ o hospodaření ČT je účetní závěrka za rok 2019, která byla ověřena nezávislým auditorem, který ve své zprávě potvrdil, že účetní závěrka podává věrný a podstivý obraz výsledku o hospodaření ČT v roce 2019. Zpráva auditora nebsahuje žádnou výhradu k předložené účetní závěrce, která je součástí VZ. Zpráva nezávislého auditora je uvedena v úvodu VZ. Úvodní informační souhrn VZ rovněž poukazuje na některé základní ukazatele, které se týkají hospodaření ČT v uplynulém roce. Celkové přijmy ČT činily v loňském roce částku 6 468 978 000 Kč. Více než 90 % příjmů ČT čerpá formou zákonného poplatku koncesionářů. Výnosy z obchodní a podnikatelské činnosti ČT činily částku cca 695 000 000 Kč. Provozní náklady ČT činily v roce 2019 částku ve výši 6 470 000 000 Kč. Využití těchto náladů je rozděleno do těchto kategorií: mzdové náklady, výrobní úkol, provozní a režijní náklady, investiční výdaje a odvody do státního rozpočtu. Detailnější specifikace nákladů v těchto kategoriích je součástí VZ. Projekt přechodu na nový vysílací standard DVBT - 2 si v loňském roce vyžádal náklady ve výši cca 185 000 000 Kč. Objem dokončených finančních investic činil v loňském roce cca 475 000 000 Kč. Stav finančních prostředků ČT k 31. 12. 2019 činil cca 1,6 miardy Kč, což je o 300 000 000 Kč více oproti schváleným dlouhodobým plánům. Kontrolní úloha RČT je uplatňována několika způsoby definovánými zákonem o ČT. Hlavním způsobem je spolupráce s dozorčí komisí RČT, která je poradním a kontrolním orgánem RČT k tomu určeným. Dozorčí komise se v loňském roce také zabývala kontrolou řady veřejných zakázek realizovaných ČT. Kontrolou výrobních nákladů vybraných pořadů, kontrolou plnění investičního plánu ČT, a také kontrolou nakládání ČT s nemovitým majetkem. Tato činnost dozorčí komise se projevila v 55 přijatých usneseních. Neméně důležitým prvkem kontrolní činnosti RČT je také pravidelná komunikace a diskuze s managementem ČT na téma hospodaření a výhledů. Částečně se projevuje už v pravidelných dílčích zprávách během roku o činnosti ČT, ale především v následné přípravě a schvalování dlouhodobých plánů rozvoje ČT a schvalování rozpočtu na jednotlivá léta. V návaznosti na tento proces došlo ve 2. polovině loňského roku při debatě RČT a managementu ČT ohledně konečné podoby dlouhodobých plánů rozvoje ČT na léta 2020 – 2024 a konečné podoby rozpočtu pro letošní rok 2020 k jisté názorové diferenci. Projevilo se to konkrétně v přijetí rozpočtu pro rok 2020 až počátkem roku, poté co jeho původní návrh RČT na konci loňského roku nepřijala, důsledkem toho byl rozpočet o něco snížen. RČT prosadila a schválila na počátku letošního března aktualizaci dlouhodobých plánů rozvoje ČT na zmiňovaná léta 2020 – 2024 do podoby, které VZ zmiňuje. Stanovisko RČT k této problematice naleznete na s. 92 VZ. Cílem tohoto kroku RČT byla především její obava z nárazového snížení výdajů ČT v nejbližším období. Konkrétně se jedná především o postupné rozložení nutné optimalizace výdajů na celé období následujících 5 let. RČT zavázala vedení ČT k udržení finanční rezervy na konci tohoto období v minimální výši 700 000 000 Kč. Tyto kroky vytvářejí podmínky pro věcnou diskuzi o roli a úkolech ČT od následujícího období po roce 2024 v návaznosti na její financování. Stanovisko RČT konstatuje výzvu pro zahájení této diskuze. RČT příslušným usnesením schválila VZ o hospodaření ČT.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal poslance Petra Dolínka o zpravodajskou zprávu k tomuto bodu.
Poslanec Petr Dolínek uvedl, že VZ má klasické rozložení a byla schválena auditorem, a po formální stránce bylo vše naplněno, což je jeden z aspektů, ale ne jediný. Zpráva je rozdělena do kapitol a je pro kolegy poměrně přehledná. Rozpočet byl schválen až začátkem tohoto roku, předcházela tomu odborná diskuze mezi RČT a managementem ČT. Volební výbor tím ukázal, že jeho tlak nebyl zbytečný, a že nebylo zbytečné podržet ČT s nějakými výtkami. Bylo vidět, že volební výbor stojí o to, aby veřejnoprávní televize existovala a o to, aby se ČT zamyslela nad mírou výdajů, na rozložení výdajů v čase a na nakládáním s fondem, který má k dispozici. Tento výsledek je adekvátní k této práci. Poděkoval RČT, že přestala brát VZ jako automatickou výčetku potvrzenou auditorem, a že do toho promítla některé věci, které jsou důležité pro diskuzi, která je nastartována i usnesením RČT. ČT je finančně stabilní, ukazuje se, že je připravenost ČT čelit výzvám týkajích se DVBT – 2 atd. Výdaje do této oblasti šly, ale bez těchto výdajů by ČT nebyla schopna fungovat v příštích letech v mediálním prostoru. Financování ČT zůstává z dlouhodobého hlediska nedořešené a mělo by se stát jedním z témat budoucí diskuze. RČT může s managementem ČT diskutovat dlouhé měsíce a roky, ale finálně to bude Poslanecká sněmovna a vláda, která bude rozhodovat. Do té diskuze se budeme muset na základě analytických podkladů v jisté chvíli zapojit a budeme muset dojít k nějaké shodě. Z pohledu výdajů použila ČT finanční prostředky v loňském roce k realizaci přechodu na nový vysílací standard DVBT – 2. Dlouhodobé plány předpokládají, že na konci roku 2024 bude mít ČT na účtech dostatečný objem finančních prostředků ve výši 700 000 000 Kč, jejichž výše bude zároveň v souladu se sdělením komise EU z roku 2009/C25701 o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání. ČT v souladu s dlouhodobými plány každý rok investuje do obnovy svých výrobních kapacit a infrastruktury. Stav zaměstnanců je víceméně dlouhodobě stabilní, v roce 2019 to bylo 2946 zaměstnanců. Na 6 programech bylo v roce 2019 vysíláno za tyto peníze 44 262 hodin pořadů. V roce 2019 byly přes zakázkovou výrobu a koprodukce, kde nebyla ČT hlavním producentem vyrobeny pořady v hodnotě 521 000 000 Kč. V případě výnosu došlo k tomu, že v plánovaném rozpočtu a skutečném rozpočtu za rok 2019 byl rozdíl 3 % do mínusu. Hodpodařilo se s 97 % naplněností výnosů. ČT na to zareagovala během roku a ukazatel výdajů nám ukazuje, že byly výdaje v 97 % oproti schválenému rozpočtu, takže došlo k adekvátní reakci. V časové ose výnosů oscilují od roku 2015, kde to byl 6 755 000 000 Kč po stávajících 6 654 000 000 Kč, v zásadě osciluje ČT na stále stejných výnosech. U příjmů z televizních poplatků došlo k tomu, že plnění oproti rozpočtu byla skutečnost o 1 % vyšší. ČT měla program, kdy na základě zákonných dostupných dat oslovila přes 130 tisíc domácností, zda se nechtějí přihlásit k poplatku a zda nejednají v rozporu se zákonem, a opravdu se některé domácnosti přihlásily a došlo k mírnému navýšení. Investice byly o něco nižší než byly plánované, ale reagovaly na celkový vývoj výnosu a reakce byla taková, aby ČT byla stabilní a neměla ztrátový rozpočet. Samotným segmentem je prodej výrobků a zboží. Mzdové náklady jsou 2 000 000 000 Kč. Provozní a režijní náklady jsou 1,7 miliardy. ČT odvedla v roce 2019 do státního rozpočtu 671 000 000 Kč. Fond televizních poplatků k 1. lednu 2019 byl 3 739 000 000 Kč, stav k 31. prosinci 2019 byl 3 550 000 000 Kč, takže nedošlo k masivnímu odčerpání finančních prostředků, jak bylo strašeno. Průměrná mzda v roce 2019 byla v ČT 43 693 Kč. Pokud se schválí tato VZ požádal poslanec Petr Dolínek předsedu volebního výboru, aby začal jednat s organizačním výborem na téma, zda by se například po schválení rozpočtu v lednu či únoru příštího roku ve variabilním týdnu, pokud by nebyl využit, nezařadil blok zpráv.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec otevřel k tomuto bodu rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, René Kühn, Patrik Nacher, Petr Dvořák, Aleš Juchelka.
Pozn.: rozpravu je možné poslechnout na zvukovém záznamu od 1 hod. 17. minuty.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil rozpravu a požádal poslance Petra Dolínka o návrh usnesení k tomuto bodu.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec nechal o návrhu usnesení k tomuto bodu hlasovat.
Hlasování č. 3 (10-0-1) – usnesení č. 92 - K výroční zprávě o hospodaření ČT v roce 2019 – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Marcela Melková, Patrik Nacher, Lubomír Španěl (zdržel se), Miloslava Vostrá.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 92.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
dne 6. října 2020
K Výroční zprávě o hospodaření České televize v roce 2019 /ST 960/
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České televize René Kühna, zpravodajské zprávě poslance Petra Dolínka a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení
„Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2019 dle sněmovního tisku 960“,
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2019 volebním výborem.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec vyhlásil 30 minutovou přestávku.
K Bodu 3
Výroční zpráva o činnosti Českého rozhlasu v roce 2019 /ST 801/
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal předsedu Rady Českého rozhlasu Miroslava Dittricha o uvedení tohoto bodu.
Předseda RČRo Miroslav Dittrich uvedl, že VZ je dokument, který v pravdě informuje o všech zásadních činnostech, které Český rozhlas vykonává. Je zde uvedeno všech 22 stanic Českého rozhlasu, celoplošných, speciálních, regionálních, dále je uvedena mezinárodní spolupráce, technický pokrok a digitalizace. Další kapitoly se věnují novým médiím, které jsou nositely rozhlasového programu a v té souvislosti zmínil, že v listopadu 2019 proběhlo velice zajímavé vysílání z Albertova a z Národní třídy právě k 30. výročí sametové revoluce. Další kapitoly jsou věnovány i třeba uměleckým tělesům Českého rozhlasu, jako je Synfonický orchestr Českého rozhlasu, dětský rozhlasový Dismanův soubor, Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu. Dále také soutěžím a přehlídkám, které Český rozhlas pořádá tradičně již mnoho let, například Rozhlasový festival Prix Bohemia Radio nebo soutěž mladých orchestrů Concestro Bohemia, soutěž mladých hudebníků Concertino Praga, touhle soutěží mimochodem v minulosti prošel například Václav Hudeček, Pavel Šporcl nebo Ivo Kahánek, který začíná být velice populární. Jsou tam i kapitoly, které jsou věnovány technickému pokroku, zejména pokrývání ČR DAB+. Z VZ také vyplývá jaké je postavení Českého rozhlasu na trhu, stanice Český rozhlas Radiožurnal poskočila v roce 2019 na 2. místo ze všech rozhlasových stanic v ČR. Loni v listopadu byla v Praze mezinárodní konference společně s Národním muzeem, která byla pořádána k 30. výročí sametové revoluce, která se jmenovala Evropa bez železné opony, zajímavými hosty byli například: Lech Wałęsa, Magda Vášáryová, Adam Michnik, Jacques Rupnik, Václav Klaus, a další. Zpráva také obsahuje kapitoly o činnosti RČRo, v loňském roce RČRo pracovala téměř celou dobu v kompletním 9 členném složení, předsedkyní byla Hana Dohnálková, místopředsedy Jiří Vejvoda a Miroslav Dittrich, členové Vítězslav Jandák, Tomáš Kňourek, Petr Arenberger, Zdeněk Mahdal a Ivan Vodochodský. V únoru končil mandát Tomáši Kňourkovi, ten byl ale za měsíc zvolen znovu Poslaneckou sněmovnou jako člen RČRo, a dále byl dovolen Jan Krůta, takže RČRo pracovala od března 2019 do konce roku jako kompletní 9 členná. RČRo se schází minimálně jednou za měsíc, hlavním úkolem je hlídat hospodaření, což je otázka další VZ. Dále hodnotí program v tom globálním měřítku a RČRo si v tomto smyslu zadává analýzy, které pak zpracovávají různé marketingové a analytické společnosti. V loňském roce se RČRo hlouběji podívala na vysílání Českého rozhlasu Plus v období od poloviny února do poloviny března, zda je vysílání vyvážené a pluralitní. V jednom případě jsme loni museli konstatovat porušení Kodexu Českého rozhlasu, byl to pořad Kulatý stůl na stanici Český rozhlas Plus z důvodů nevyváženosti. Spolupráce RČRo s generálním ředitelem Českého rozhlasu je korektní, RČRo se dozvídá o činnosti Českého rozhlasu minimálně jednou za měsíc přímo z úst generálního ředitele. RČRo dostává pravidelně materiály, které informují, co Český rozhlas dělal a co připravuje.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal poslankyni Marcelu Melkovou o zpravodajskou zprávu k tomuto bodu.
Poslankyně Marcela Melková uvedla nejprve personální složení RČRo v roce 2019, a to předsedkyni Hanu Dohnálkovou, místopředsedy Jiřího Vejvodu a Miroslava Dittricha, další členy Vítězslava Jandáka, Tomáše Kňourka, Petra Arenbergera, Zdeňka Mahdala a Ivana Vodochodského. V únoru končil mandát Tomáši Kňourkovi, ten byl ale za měsíc zvolen znovu Poslaneckou sněmovnou jako člen RČRo, a dále byl dovolen 9. Člen RČRo Jan Krůta, takže RČRo pracovala od března 2019 do konce roku v plném počtu. RČRo po celý rok vykonávala svoji funkci svědomitě podle toho, co jí ukládá zákon o Českém rozhlase a dohlížela na to, zda jsou naplňovány zásady vyplývající z kontextu Českého rozhlasu. Veřejné schůze RČRo se konaly pravidelně každý měsíc, dvakrát měsíčně se pak konala pracovní jednání předsednictva RČRo, na která byli zváni všichni členové RČRo, a kde se řešila především přípravná agenda pro nadcházející veřejné jednání. RČRo pracovala celý rok 2019 v souladu s tím, co jí ukládá zákon o Českém rozhlase. Dbala na to, aby Český rozhlas plnil funkci veřejnoprávního média plně v souladu se zákonem o Českém rozhlasu a Kodexem Českého rozhlasu. Součástí Českého rozhlasu jsou i regionální vysílání, regionální studia, která rovněž plnila svoji funkci a též košatý výběr jednotlivých programů fungoval velmi dobře. Vysílání Českého rozhlasu v roce 2019 přinášelo zpravodajské informace, kulturu, zábavu i vzdělávací pořady. Jako celek bylo vyvážené a nestranné, respektovalo ustanovení jako zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, tak i zákona o Českém rozhlasu a Kodexu Českého rozhlasu. Svým konáním se Český rozhlas snažil přispět k rozvoji kultivované české společnosti, která opírá svou činnost o jasný morální a etický žebříček zásad a hodnot, a která si udržuje svůj duchovní rozměr vyplývající ze středoevropské tradice. Český rozhlas se dále pokoušel o přemýšlením nad tématy, svobodná diskuze, pohledy na svět z různého úhlu vnímání.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec otevřel k tomuto bodu rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Lubomír Španěl, Miroslav Dittrich, Martin Kolovratník, Marcela Melková, Stanislav Berkovec.
Pozn.: rozpravu je možné poslechnout na zvukovém záznamu od 2 hod. 8. minuty.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil rozpravu a požádal poslankyni Marcelu Melkovou o návrh usnesení k tomuto bodu.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec nechal o návrhu usnesení k tomuto bodu hlasovat.
Hlasování č. 4 (7-0-0) – usnesení č. 93 - K výroční zprávě o činnosti Českého rozhlasu v roce 2019 – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník,
Marcela Melková, Lubomír Španěl.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 93.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
ze dne 6. října 2020
K Výroční zprávě o činnosti Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 801/
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady Českého rozhlasu Ing. Miroslava Dittricha, zpravodajské zprávě poslankyně Marcely Melkové a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2019 dle sněmovního tisku 801“,
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. z m o c ň u j e zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podala zprávu o projednání Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2019 na schůzi volebního výboru.
K Bodu 4
Výroční zpráva o hospodaření Českého rozhlasu v roce 2019 /ST 962/
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec jako zpravodaj tohoto bodu požádal místopředsedu volebního výboru Aleše Juchelku o řízení schůze.
Místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka požádal předsedu Rady Českého rozhlasu Miroslava Dittricha o uvedení tohoto bodu.
Předseda RČRo Miroslav Dittrich uvedl, že rozpočet Českého rozhlasu byl na rok 2019 připraven a RČRo schválen na konci roku 2018 jako vyrovnaný. Podle skutečnosti v roce 2019 vykázal Český rozhlas zisk po zdanění asi 9,5 milionu Kč, a to hlavně díky úsporám v nákladech 5 500 000 milionu Kč a vyším výnosům než byly plánovány asi 4 000 000 Kč. Drtivou součástí výnosů Českého rozhlasu podobně jako v minulých letech byly výnosy z rozhlasových poplatků. V případě Českého rozhlasu to je asi 90 %, Český rozhlas je tedy na poplatcích do značné míry závislý a ostatní příjmy nejsou tak podstatné. Počet zaměstnanců v roce 2019 byl 1 419. V dřívějších letech byl počet zaměstnanců přes 1 500 a v roce 2018 generální ředitel René Zavoral přistoupil ke snížení zaměstnanců, zejména proto, aby se mohla zvednout průměrná mzda, která v roce 2019 dosáhla výše 41 324 Kč. VZ o hospodaření Českého rozhlasu, která obsahuje i výrok nezávislého auditora schválila RČRo na základě doporučení své dozorčí komise 24. června 2020. Hospodaření Českého rozhlasu sleduje RČRo průbežně a pravidelně jednak na základě informací generálního ředitele Reného Zavorala, případně ředitele ekonomiky Martina Vodislavského a také prostřednictvím své dozorčí komise. Dozorčí komise si nechává předkládat od vedení Českého rozhlasu řadu dokumentů, někdy jde až do velkých podrobností, a pak informuje RČRo o vývoji hospodaření. Pokud jsou nějaké nejasnosti, tak dozorčí komise okamžitě pokládá dotaz na ekonomické oddělení, případně na generálního ředitele a snaží se věci řešit průběžně a hned. Český rozhlas po léta hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, případně mírným ziskem.
Místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka požádal poslance Stanislava Berkovce o zpravodajskou zprávu.
Poslanec Stanislav Berkovec uvedl, že VZ o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 schválila RČRo 24. června 2020 a byla předložena Poslanecké sněmovně v řádném termínu. Předseda RČRo řekl, že rozpočet Českého rozhlasu byl sestaven jako vyrovnaný, byla tam jen nepatrá změna, která to vyrovnávala, tedy celkové náklady bez daně z příjmu byly 2 291 300 Kč. Aktualizace k 1. květnu 2019 byla na 2 271 900 Kč. Provozní výnosy byly splněny na 99, 7 % a v oblasti rozhlasových poplatků se podařilo naplnit ten plánovaný objem výnosů. Zejména tomu přispěl nárůst domácností hradících přímo ty poplatky na účet Českého rozhlasu téměř vyrovnal úbytek v kategorii sypo polatníků, asi 44 000 přijímačů. Celkové náklady Českého rozhlasu byly plánovany na rok 2019 ve výši 2 291 300 Kč, celkové čeprání je o 5 385 Kč nižší. Mezi největší investice v roce 2019 v oblasti rozhlasové techniky a informačních technologií patřily rekonstrukce publicistických technologií, nákup přenosových vozů s digitalním záznamem, nákup nového redakčního systému, obnova serverů včetně jejich migrace, nákup a zprovoznění nových analogových a systémových telefonů. V oblasti stavebních investic bylo nejvíce investičních prostředků využito na realizaci závěrečné fáze rekonstrukce budovy Českého rozhlasu v Ostravě, na vybudování Radiocafé, a na druhou etapu dokončení budovy Českého rozhlasu v Brně. Účetní uzávěrka a audit proběhly v souladu se zákonem č. 563/91 Sb., o účetnictví. Audit účetní uzávěrky provedla společnost Nexia AP, podle výroku auditora podává účetní uzávěrka věrný a podstivý obraz aktiv a pasiv Českého rozlasu k 31. prosinci 2019 a nákladů, výnosů a výsledků jejího hospodaření za rok končící 31. prosince v souladu s českými učetními předpisy. Soudní spory, které se týkaly financí, daně z přidané hodnoty atd. Zásadní událostí v téhle věci se stalo rozhodnutí Soudního dvora EU a následný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze srpna roku 2016, který vnesl do celé kauzy nový pohled na věc vyslovením názoru, že Český rozhlas nevykonává poskytováním veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání ekonomickou činnost. Všechny vedené spory jsou aktuálně v různých etapách řešení před orgány Finanční správy nebo příslušného soudu. V roce 2019 došlo u některých řízení k dalšímu vývoji a ve všech případech koresponduje ten vývoj s předchozími kroky Finanční správy i soudů. V roce 2019 Český rozhlas podával daňová přiznání v souladu s platnou legislativou dle stanovené metodiky a nepředpokládá v tomto ohledu započetí dalšího sporu. V závěru lze konstatovat, že výsledky hospodaření Českého rozhlasu v roce 2019 jsou pozitivní, což je solidní základ pro další rozvoj Českého rozhlasu jako moderního média veřejné služby. Meziroční nárust průměrné mzdy je o 1 930 Kč, takže průměrná měsíční mzda v roce 2019 činila 41 324 Kč.
Místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka otevřel k tomuto bodu rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Martin Kolovratník, Miroslav Dittrich, René Zavoral, Stanislav Berkovec.
Pozn.: rozpravu je možné poslechnout na zvukovém záznamu od 2 hod. 36. minuty.
Místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka ukončil rozpravu a požádal poslance Stanislava Berkovce o návrh usnesení k tomuto bodu.
Místopředseda volebního výboru Aleš Juchelka o návrhu usnesení k tomuto bodu hlasovat.
Hlasování č. 5 (7-0-0) – usnesení č. 94 - K výroční zprávě o hospodaření Českého rozhlasu v roce 2019 – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník, Tomáš Martínek, Patrik Nacher, Lubomír Španěl.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 94.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
ze dne 6. října 2020
K Výroční zprávě o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 /ST 962/
________________________________________________________________________________
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady Českého rozhlasu Ing. Miroslava Dittricha, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Stanislava Berkovce a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 dle sněmovního tisku 962 “,
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o hospodaření Českého rozhlasu za rok 2019 na schůzi volebního výboru.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec vyhlásil 5 minutovou přestávku.
K Bodu 5
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 /ST 934/
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal předsedu Rady České tiskové kanceláře Davida Soukupa o uvedení tohoto bodu.
Předseda České tiskové kanceláře (dále jen ČTK) David Soukup uvedl, že ČTK je veřejnoprávní médium, které není dotováno ze státních prostředků a vydělává si sama na sebe a odměny jsou tedy součástí rozpočtu ČTK. Je ekonomicky stabilní, což potvrdilo i ratingové ocenění AAA od společnosti Bisnode a je i personálně stabilní. V loňském roce řešila ČTK i zneužívání servisu, a to porušování autorských práv. V rámci ochrany ČTK má nový elektronický nástroj, který sleduje využívání a zneužívání tohoto zpravodajského servisu, jedná se nejen o informace, ale i o fotografie. Hospodářský výsledek byl v roce 2019 5 500 000 Kč, při tržbách 267 000 000 Kč. Na tom má podíl také příjem z nájmů budov a pozemků, které ČTK vlastní a jsou do toho započítány kompenzace za stavbu, která je vedle budovy ČTK. Pokračoval trend především tedy ve zvýšení tržeb za prodej zpravodajského servisu, který je hlavní činností agentury, a to o 3 000 000 Kč oproti roku minulému. Podle zákona není smyslem fungování ČTK vytvářet zisk, ale poskytovat veřejnou službu. Proti rozpočtu, který byl plánovaný na rok 2019 ve všech těchto ohledech byl vždy překročen ve všech kapitolách. ČTK mimo jiné vlastní také od roku 1999 komerční službu PROTEXT, kterou využívají soukromé i PR agentury ke komerčním sdělením a publikaci tiskových zpráv. V loňském roce vydala centrální redakce ČTK na 28 000 zpráv. Rovněž společně s ČVUT testuje využití umělé inteligence ve zpravodajství, týká se to zejména automatické tvorby textu a vybírání fotografií k těmto textům. V roce 2019 vydala agentura téměř 171 000 forografií a z toho přes 90 000 fotograficí bylo od vlastních reportérů. Část zisků ČTK rozděluje do fondů a část ponechává v nerozděleném zisku z minulých let jako rezervu na případnou krizi, což se teď vyplatilo. Na konci roku měla 248 zaměstnanců, to je o 4 méně než v roce 2018. Průměrný plat v ČTK je 43 000 Kč a průměrný věk je 45 let. Rada ČTK řešila 14 stížností, téměř jednou tolik než loni, a ani jednou nedošlo k porušení zákona, jak konstatovala Rada ČTK. Od června byla Rada ČTK bez předsedy, kdy opustil Radu pan Augustin, 25. září 2020 byl dovolen členem Rady (David Soukup) a 16. října 2020 kolegyně Angelika Bazalová a 16. prosince 2020 byl zvolen předsedou Rady ČTK (David Soukup).
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec požádal poslance Radka Holomčíka o zpravodajskou zprávu k tomuto bodu.
Poslanec Radek Holomčík uvedl, že celkové tržby ČTK dosáhly hodnoty 267 000 000 Kč, meziročně se zvýšily o 4 % a o 12,8 milionů Kč přesáhly rozpočtovanou částku. Celkové náklady dosáhly hodnoty 262 000 000 Kč a meziročně se zvýšily o 3,2 % . V roce 2019 tak dosáhla ČTK zisku 5 500 000 Kč, čímž překročily o 3 000 000 Kč předpoládaný rozpočet. O lepší výsledek se mimo jiné zasloužil vývoj v hlavních činnostech, což je dlouhodobý trend a zisk v těch hlavních činnostech dosáhl výše 12,7 milionů Kč, čímž byl překonán rozpočet o 6,6 milionů Kč. Výše zisků hlavních činností a jejich růst je pokračováním trendu z minulých let a v roce 2019 pokračoval trend i zvýšení tržeb za zpravodajství. Provozní hospodářský výsledek dosáhl úrovně 8,2 milionů Kč a zlepšení proti rozpočtu činilo 4,5 milionů Kč. Meziročně to bylo zlepšení o 1,5 milionu Kč. Dvě největší složky nákladů tvoří osobní náklady, které jsou největší položkou, v roce 2019 představoval jejich objem 68 % meziročně vzrosly o 4,8 milionů Kč a dosáhly úrovně 176 000 000 Kč. Důvody jsou způsobené zvýšením průměrného počtu zaměstnanců a zvýšením průměrného výdělku. Rozpočet byl v osobních nákladech překročen o 5,1 milionů Kč. Druhou největší skupinou nákladů jsou nakupované služby, které ve srovnání s rokem 2018 vzrostly o 2,6 milionů Kč a ve srovnání s rozpočtem byly vyšší o 4,7 milionů Kč. V hlavních činnostech se objem nakupovaných služeb zvýšil o 2,6 milionů Kč. Ekonomickou stabilitu agentury opět potvrdilo ratingové oddělení AAA od společnosti Bisnode.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec otevřel k tomuto bodu rozpravu.
Do rozpravy se přihlásili: Radek Holomčík, David Soukup, Jiří Majstr, Martin Kolovratník, Patrik Nacher, Stanislav Berkovec.
Pozn.: rozpravu je možné poslechnout na zvukovém záznamu od 2 hod. 59. minuty.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil rozpravu a požádal poslance Radka Holomčíka o návrh usnesení k tomuto bodu.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec nechal o návrhu usnesení k tomuto bodu hlasovat.
Hlasování č. 6 (8-0-0) – usnesení č. 95 - K výroční zprávě o činnosti a hospodaření ČTK v roce 2019 – schváleno.
Hlasování se zúčastnili poslanci:
Stanislav Berkovec, Petr Dolínek, Radek Holomčík, Aleš Juchelka, Tomáš Kohoutek, Martin Kolovratník, Patrik Nacher, Lubomír Španěl.
Poslanci volebního výboru přijali usnesení č. 95.
USNESENÍ
Volebního výboru
z 23. schůze
ze dne 6. října 2020
K Výroční zprávě o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 /ST 934/
___________________________________________________________________________
Volební výbor Poslanecké sněmovny
po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady České tiskové kanceláře Bc. Davida Soukupa, zpravodajské zprávě poslance Mgr. Radka Holomčíka a po rozpravě
I. d o p o r u č u j e Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:
„Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 dle sněmovního tisku 934“,
II. p o v ě ř u j e předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu,
III. z m o c ň u j e zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České tiskové kanceláře v roce 2019 na schůzi volebního výboru.
K bodu 6
Sdělení předsedy a členů výboru
Předseda volební výboru Stanislav Berkovec informoval o zrušení návštěvy volebního výboru depozitáře ČTK z důvodu aktuálních opatření v souvislosti s COVID 19. Dále sdělil, že návštěva ČT a společné diskuze se členy RČT se uskuteční ve čtvrtek 8. října 2020 podle plánovaného programu. Informoval také o setkání s polskou delegací Výboru pro kulturu a média Sejmu na základě pozvání volebního výboru, které se má uskutečnit 22. října 2020 v PS PČR (pozn.: dle aktuální situace bylo v mezidobí toto přijetí zrušeno a proběhne v náhradním termínu na jaře roku 2021).
K bodu 7
Návrh termínu a pořadu následující schůze volebního výboru
Předseda volební výboru Stanislav Berkovec uvedl, že další schůze volebního výboru by měla být s největší pravděpodobností ve čtvrtek 19. listopadu 2020 a na programu by měl být rozpočet Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec informoval, že z důvodu aktuálních opatření (neveřejné jednání výboru) bude zvukový záznam k dispozici na stránkách Poslanecké sněmovny ihned po skončení výboru.
Předseda volebního výboru Stanislav Berkovec ukončil 23. schůzi volebního výboru v 15:00 hodin.
Lubomír Š p a n ě l, v. r. Stanislav B e r k o v e c, v. r.
ověřovatel volebního výboru předseda volebního výboru
Zapsala: Michaela Stránská
