Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
z 13. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 21. června 2018
od 9.00 hodin
v místnosti č. 48/ „Konírna“, vchod z Malostranského náměstí
Přítomni: Bauer, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Golasowská, Hyťhová, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Maxová, Matušovská, Novák, Pekarová Adamová, Richterová, Rutová, Sklenák, Šafránková, Vrecionová, Vyzula
Omluveni: Aulická Jírovcová, Babišová, Beitl, Pastuchová
13. schůzi výboru pro sociální politiku zahájila předsedkyně výboru Radka Maxová v 9.07 hodin. Na žádost místopředsedy výboru Jana Bauera navrhla změnu pořadu schůze, jako první bod zařadit jednání garančního výboru k ST 120 – vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a ostatní body tím posunout. Návrh byl v hlasování č. 1 přijat všemi 15 přítomnými poslanci. Ověřovatelem schůze byla zvolena poslankyně Olga Richterová.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů /ST 120/ - jednání garančního výboru.
Zpravodaj poslanec Jan Bauer seznámil přítomné s procedurou hlasování.
Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová návrh krátce odůvodnila a vyjádřila za předkladatele nesouhlasné stanovisko ke všem pozměňovacím návrhům.
Poslanec Vít Kaňkovský navrhl změnu procedury – přesunout body 12. a 13. Zpravodaj Jan Bauer návrh podpořil. V hlasování č. 2 byla změna přijata všemi 15 přítomnými poslanci.
V hlasování č. 3 byla přijata procedury hlasování všemi 15 přítomnými poslanci.
Zpravodaj Jan Bauer požádal výbor o akceptování svého pozměňovacího návrhu jako návrhu legislativně technické změny.
Po diskusi k tomuto návrhu o něm dala předsedkyně výboru Radka Maxová hlasovat v hlasování č. 4, z přítomných 16 poslanců hlasovalo 6 pro, 6 proti, 3 se zdrželi, 1 nehlasoval. Návrh přijat nebyl.
Dále se hlasovalo o stanoviscích výboru k jednotlivým návrhům.
1/ D1.1 a D1.2.
V hlasování č. 5 o doporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 5 pro, 8 proti, 4 se zdrželi, návrh přijat nebyl. V hlasování č. 6 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 8 pro, 4 proti, 4 se zdrželi, 1 nehlasoval, návrh přijat nebyl. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
2/ D2.1. a D2.2.
V hlasování č. 7 o doporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 5 pro, 9 proti, 3 se zdrželi, návrh přijat nebyl. V hlasování č. 8 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 8 pro, 5 proti, 4 se zdrželi. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
3/ A1.1. až A1.3.
V hlasování č. 9 o doporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 6 pro, 10 proti, 1 se zdržel. V hlasování č. 10 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 10 pro, 5 proti, 2 se zdrželi. Výbor přijal nedoporučující stanovisko.
4/ A2.
V hlasování č. 11 o doporučujícím stanovisku hlasovalo ze 17 přítomných 10 pro, 2 proti, 5 se zdrželo. Výbor přijal doporučující stanovisko.
5/ B1.1. a B1.2.
V hlasování č. 12 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 8 pro, 5 proti, 3 se zdrželi. V hlasování č. 13 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 3 pro, 6 proti, 7 se zdrželo. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
6/ B2.1. a B2.2.
V hlasování č. 14 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 8 pro, 2 proti, 6 se zdrželo. V hlasování č. 15 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 2 pro, 8 proti, 6 se zdrželo. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
7/ B3.1 a B3.2.
V hlasování č. 16 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 8 pro, 5 proti, 3 se zdrželi. V hlasování č. 17 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 5 pro, 7 proti, 4 se zdrželi. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
8/ B4.1. a B4.2.
V hlasování č. 18 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 8 pro, 1 proti, 7 se zdrželo. V hlasování č. 19 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 1 pro, 8 proti, 6 se zdrželo, 1 nehlasoval. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
9/ B5.1. až B5.3.
V hlasování č. 20 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 4 pro, 5 proti, 6 se zdrželo, 1 nehlasoval. V hlasování č. 21 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 5 pro, 4 proti, 7 se zdrželo. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
10/ C1.1. až C1.4.
V hlasování č. 22 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 6 pro, 1 proti, 9 se zdrželo. V hlasování č. 23 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 0 pro, 6 proti, 10 se zdrželo. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
11/ B3.1. až C3.5
V hlasování č. 24 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 5 pro, 3 proti, 8 se zdrželo. V hlasování č. 25 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 2 pro, 5 proti, 8 se zdrželo, 1 nehlasoval. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
12/ C2.1. až C2.5
V hlasování č. 26 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 5 pro, 2 proti, 9 se zdrželo. V hlasování č. 27 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 2 pro, 5 proti, 8 se zdrželo, 1 nehlasoval. Výbor žádné stanovisko nepřijal.
Dále se přistoupilo k hlasování o doprovodných usneseních.
A./ Návrh na doprovodné usnesení navržený výborem pro sociální politiku.
V hlasování č. 28 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 13 pro, 1 proti, 2 se zdrželi. Doprovodné usnesení A bylo přijato.
B./ Návrh na doprovodné usnesení přednesené poslancem Ferjenčíkem.
V hlasování č. 29 o doporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 6 pro, 7 proti, 1 se zdržel, 2 nehlasovali. V hlasování č. 30 o nedoporučujícím stanovisku hlasovalo z 16 přítomných 7 pro, 6 proti, 3 se zdrželi. K doprovodnému usnesení B nebylo přijato žádné stanovisku.
Na závěr bylo hlasováno o usnesení výboru. V hlasování č. 31 z přítomných 16 poslanců hlasovalo 15 pro, nikdo proti, 1 se zdržel. Usnesení č. 47 bylo přijato.
2. Návrh Státního závěrečného účtu za rok 2017 – kapitola 313 – MPSV /ST 164/
Za MPSV návrh odůvodnil náměstek Vilém Kahoun. Seznámil poslance s výsledky hospodaření kapitoly 313 v roce 2017. Výdaje dosáhly výše 559,6 mld. korun, což představuje 44 % výdaje SR, příjmy pak 36 % úhrnných příjmů SR ve výši 462 mld. Rozpočet pro rok 2017 byl schválen ve výši 442,7 mld. z toho rozpočet příjmů z pojistného na soc. zabezpečení a příspěvků na státní politiku zaměstnanosti činil 435 mld. korun, na příjmech z pojistného bylo vybráno 453 mld. korun. Rozpočet celkových výdajů kapitoly 313 byl schválen ve výši 560,5 mld. a v průběhu roku upraven na částku 561,6 mld. korun. Skutečné výdaje roku 2017 pak činily ve výši 559,6 mld. korun.
Výdaje na důchody dosáhly výši 404,6 mld. korun, průměrný plný starobní důchod činil 11 470,- korun. Na dávkách nemocenského pojištění bylo vyplaceno 28,3 mld. korun, dávkách státní sociální podpory 34,5 mld. korun, dávkách pěstounské péče téměř 3,3 mld., dávkách pomoci v hmotné nouzi objemu 7,5 mld., podpoře v nezaměstnanosti téměř 8 mld. korun, příspěvku na péči 25 mld. korun, aktivní politice zaměstnanosti 4,8 mld. korun, podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením 5,7 mld. korun.
Zpravodajka výboru Markéta Pekarová Adamová doplnila, že schodek, rozdíl mezi příjmy a výdaji, je 97,5 mld. korun. Celkově výdaje v porovnání s předchozími roky nepatrně rostou, zejména kvůli výdajům na důchody. Počet zaměstnanců MPSV v roce 2017 byl 1260 osob, což je o 93 zaměstnanců více, než v roce předchozím. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců státní správy v resortu MPSV v roce 2017 byl 21 734, což je o 522 zaměstnanců více než v předchozím roce a nejvíce od roku 2013. Výdaje na pracovníky rostou, oproti roku 2016 vzrostly v roce 2017 o 7,8 %, tedy nejvíce od roku 2009.
Náměstek Vilém Kahoun uvedl k počtům zaměstnanců, že nárůst je dán legislativními úpravami, především ve vazbě na otcovskou, dlouhodobé ošetřovné a s rozvíjením evropských projektů.
Ředitel Karel Tauchman doplnil, že nárůst je způsoben především rozbíhajícími se projekty v novém období operačního programu OPZ, kde ministerstvo je příjemcem projektů. Od roku 2013 se navyšovaly počty zaměstnanců na úseku nepojistných dávek, je to hlavní zdroj navýšení.
Zpravodajka Markéta Pekarová Adamová přednesla návrh na usnesení výboru, ve kterém výbor s návrhem SZÚ kapitoly 313 – MPSV – ve výši příjmů 461 986 861 tis. Kč a ve výši výdajů 559 585 967 souhlasí a doporučuje Poslanecké sněmovně schválit.
V hlasování č. 32 hlasovalo z přítomných 15 poslanců 10 pro, nikdo proti, 4 se zdrželi, 1 nehlasoval. Usnesení č. 48 bylo přijato.
Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Landšádlové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů /ST 85/
Zpravodajkou k tomuto bodu byla za nepřítomnou poslankyni Janu Pastuchovou poslankyně Miloslava Rutová.
Za předkladatele návrh uvedla poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Návrh mimo jiné upravuje i vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Podle současných pravidel jsou dávky vypočítávány z redukovaného vyměřovacího základu, což výrazně znevýhodňuje rodiče se středním a vyšším příjmem. Navrhovaná úprava zmíněné znevýhodnění zmírňuje faktickým zrušením redukce vyměřovacího základu tím, že sjednocuje procentuální úpravu u všech redukčních hranic pro výpočet upraveného vyměřovacího základu pro výpočet dávek na sto procent. Návrh zákona bude znamenat zvýšení výdajů státního rozpočtu určených na vyplácení peněžité pomoci v mateřství, dopad by měl činit 832 milionů korun ročně. Měl by být vyvážen účinnější prorodinnou politikou podporující ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zvýšení příjmů státního rozpočtu zvýšeným výběrem daně z příjmů a sociálního pojištění.
Zpravodajka Miloslava Rutová přednesla zpravodajskou zprávu za poslankyni Janu Pastuchovou. Totožný návrh byl podán poslankyní Markétou Pekarovou Adamovou již v minulém volebním období. Projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období, aniž by byl hlasován. Návrh si klade za cíl narovnat poměr výše dávky peněžité pomoci v mateřství ke mzdě u rodičů se středními a vyššími příjmy do podobné relace jako mají rodiče s nižšími příjmy tím, že se zruší první dvě redukční hranice pro úpravu daňově vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky. Návrh preferuje princip zásluhovosti nad principem solidarity. Navrhovaná změna by měla významný dopad do státního rozpočtu. MPSV po provedení vlastních propočtů došlo k závěru, že lze odhadovat výši nákladů asi 1 mld. ročně. Dávky otcovské poporodní péče a dlouhodobého ošetřovného rovněž povedou k relativně významnému navýšení výdajů systému nemocenského pojištění. V případě schválení předloženého návrhu lze očekávat další návrhy na obdobné úpravy i u ostatních dávek nemocenského pojištění, což by následně mělo ještě zásadnější dopad do státního rozpočtu. Délka poskytování peněžité pomoci v mateřství je v ČR nadprůměrně dlouhá. Návrh nereflektuje aktuální platnou právní úpravu. V návrhu nejsou uvedena přechodná ustanovení. Pro ČSSZ by znamenal významnou administrativní zátěž. Ministerstvo financí přijalo zásadně negativní stanovisko, MPSV přijalo negativní stanovisko a vláda přijala neutrální stanovisko.
Náměstek Vilém Kahoun sdělil, že stanovisko MPSV je neutrální, upozornil na účet pro nemocenské pojištění, kde deficit narůstá.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová uvedla, že lze jednoduše pozměňovacím návrhem napravit legisvakanční lhůtu, neuplatňovat změnu redukčních hranic pro otcovskou dovolenou.
Poslankyně Alena Gajdůšková se vyslovila pro prorodinnou politiku. Zmínila potřebu podpory středně příjmových skupin a hlubší debaty k tématu.
Předsedkyně Radka Maxová souhlasí s poslankyní Gajdůškovou. Informovala o setkání místopředsedů a zástupců politických stran se zástupci MF a MPSV. MF zásadně nesouhlasí s parametry, je ochotno diskutovat o změně. Podpora prorodinné politiky je důležitá a zásadní. Navrhla přerušení bodu.
Poslanec Aleš Juchelka zmínil směrnici EU o slaďování pracovního a rodinného života. Dotázal se MPSV na časový horizont.
Poslanec Jan Bauer souhlasí s návrhem předsedkyně výboru na přerušení.
Za MPSV Jan Škorpík uvedl, že přesnou informaci ohledně zmíněné směrnice v tuto chvíli nemá. Konkrétní znění a podoba směrnice se řeší v Evropském parlamentu, měly by se stanovit minimální standarty ohledně slaďování rodinného a pracovního života.
Předsedkyně Radka Maxová zmínila, že výbor žádá komisařku Jourovou o představení této směrnice a na podzim by mohlo proběhnout jednání výboru na toto téma.
Předkladatelka Markéta Pekarová Adamová navrhla doplnit přerušení o časový termín.
Poslankyní Miloslavou Rutovou byl přednesen návrh na usnesení výboru s tím, že výbor přerušuje projednávání návrhu do konce října 2018. V hlasování č. 33 hlasovalo pro 16 poslanců, všichni přítomní. Usnesení č. 49 bylo přijato.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů /ST 104/
Za předkladatele návrh odůvodnil senátor Vladimír Plaček. Osobám se zdravotním postižením, které jsou v pobytových zařízeních sociálních služeb a žádají o příspěvek na mobilitu, či ho měli přiznán, ÚP tento příspěvek nepřiznávají, naopak dochází k odebírání. V zákoně je řešeno tak, že příspěvek na mobilitu má být na dopravu pravidelnou, nicméně pravidelnost nikde definována není, a není popsána účelovost. Jak v prvoinstančním řízení, tak v odvolacím řízení se argumentuje „účelem“, který nemá oporu v zákoně a vyžaduje se potvrzení. Přesto, že potvrzení doloží, není jim vyhověno s tím, že se nejedná o situaci hodnou zřetele. Vidí zde velkou diskriminaci a nespravedlnost z pohledu, že lidé s obdobným zdravotním stavem, kteří žijí pouze mimo pobytová zařízení sociálních služeb, tento příspěvek na mobilitu na základě čestného prohlášení dostávají. Pobytová zařízení nabízejí všechny služby kromě mobility. Návrh obsahuje možnost, aby lidé v pobytových zařízeních mohli příspěvek na mobilitu obdržet.
Zpravodajka výboru poslankyně Markéta Pekarová Adamová uvedla, že navrhovaná právní úprava má umožnit čerpat příspěvek na mobilitu zdravotně postiženým osobám, kterým je poskytována pobytová sociální služba za stejných podmínek, jako osobám zdravotně postiženým, jimž pobytová sociální služba poskytována není. Účinnost zákona je navržena 15. dnem po jeho vyhlášení. Finanční dopad na státní rozpočet by byl kolem 434 milionů korun ročně. Vláda k návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko.
Za MPSV náměstek Vilém Kahoun přednesl negativní stanovisko.
V rozpravě vystoupila poslankyně Lenka Dražilová s tím, že situace osob v pobytových zařízeních a mimo ně je zcela rozdílná. V pobytových službách se poskytuje celodenní péče a potřeba dopravy je zcela nahodilá, osoby v domácím prostředí se musí pravidelně dopravovat za úhradu. Má poznatky z regionu, že se využívá důvodů hodných zvláštního zřetele. Stávající úprava podmínek příspěvku na mobilitu je opodstatněná.
Poslankyně Pavla Golasowská vyjádřila podporu návrhu za klub KDU-ČSL. Situace je diskriminační a znevýhodňuje osoby v pobytových zařízeních.
Poslanec Jan Bauer je pro podporu domácí péče. Z vlastních zkušeností považuje současný stav za diskriminační. Otázka je, jakým způsobem to řešit.
Poslankyně Květa Matušovská za klub KSČM sdělila, že návrh nepodporují.
Poslankyně Olga Richterová za Piráty vyjádřila podporu návrhu.
Tomáš Urban, vedoucí oddělení sociální legislativy MPSV vystoupil s tím, že existují určité výkladové problémy. Termín „případ hodný zvláštního zřetele“ je v právním řádu standardně užíván. Nemělo by se jednat o masové používání, pouze u výjimečných případů, kde je to řádně zdůvodněno.
Předsedkyně Radka Maxová doplnila k termínu „případy hodné zvláštního zřetele“, že je vázán na potvrzení od lékaře.
V další rozpravě vystoupili: senátor V. Plaček, náměstek V. Kahoun, poslankyně M. Pekarová Adamová, předsedkyně R. Maxová, poslanec R. Sklenák.
Na závěr bylo hlasováno o usnesení výboru, ve kterém výbor doporučuje Poslanecké sněmovně návrh schválit. V hlasování č. 34 hlasovalo z 15 přítomných 8 pro, 2 proti, 4 se zdrželi. Usnesení č. 50 bylo přijato.
Sdělení předsedkyně výboru
Předsedkyně Radka Maxová předala slovo tajemníkovi výboru Antonínu Papouškovi. Ten uvedl všem písemně předložená „Pravidla pro konání seminářů, konferencí, kulatých stolů, slyšení a ostatních akcí hromadného charakteru v PSP.“, která vzešla ze zasedání Komise pro práci kanceláře.
Předsedkyně Radka Maxová upozornila na to, že pokud některý poslanec vystupuje za výbor, měl by být výborem nominován. Dále, že na porady vedení výboru konané před schůzí výboru, budou do budoucna přizváni zpravodajové k jednotlivým sněmovním tiskům.
Informovala o proběhlé cestě delegace výboru do Norska, o sociálně právní ochraně dětí, o návštěvě na Ministerstvu práce a sociálních věcí, návštěvě dětského ombudsmana.
Sdělení předsedkyň a předsedy podvýborů
Předsedkyně podvýboru Lenka Dražilová informovala o společném zasedání podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí a podvýboru pro sociální služby a osoby zdravotně postižené, kde se jednalo především o poskytování rehabilitační péče v pobytových zařízeních.
Předseda podvýboru Lukáš Kolářík seznámil výbor s tím, že podvýbor pro IT a dávkové systémy požádal formou usnesení o zápisy z pracovní komise, která vznikla na MPSV. Předání zápisů bylo ministryní odmítnuto z důvodu, že se jedná o interní záležitost. Na MPSV vznikla strategie ICT výhledově na rok 2018 až 2020, kterou poslanci analyzují, a podvýbor se bude tímto tématem zabývat na další schůzi. Dále informoval o zavedení pravidelných schůzek předsedů podvýborů, které se zabývají digitalizací státní správy.
Různé
Poslanec Aleš Juchelka k požadavku výboru na stažení metodických příruček pro sociální kurátory informoval, že společně s poslanci Bauerem, Golasowskou a Aulickou vydali tiskovou zprávu. MPSV bude příručky přepracovávat společně s kraji. Dále otevřel dotační program „Rodina 2018“, kde by mělo být přerozděleno 96,5 milionu korun. Požádal MPSV o zprávu, jak to probíhá. Dále se zajímá o analýzu z MPSV za 325 milionů korun, která se týká OPODu a ZDVOPu.
Poslanec Vít Kaňkovský podal námět na výjezdní zasedání výboru na Vysočinu s možným ubytováním v Lipnici v termínu říjen, zatáček listopadu. V návaznosti na jednání zdravotního výboru upozornil na problematiku sociálně zdravotního pomezí.
Předsedkyně Radka Maxová informovala o záměru uskutečnit společné zasedání se zdravotním výborem.
Poslankyně Miloslava Rutová podpořila poslance Aleše Juchelku ve snaze o řešení metodické příručky. Informovala o 10. kongresu poskytovatelů sociálních služeb, který se uskuteční ve výborovém týdnu 11. a 12. října v Táboře. Ráda by se zúčastnila.
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že pozvánky dostali všichni poslanci výboru a navrhla uskutečnit výjezdní zasedání výboru v Táboře.
Poslankyně Golasowská dostala na svoji interpelaci ohledně metodické příručky sedmnáctistránkovou odpověď, kde její otázky zodpovězeny nebyly. Nedostala odpověď na konkrétní autory příručky, pouze, že za obsah odpovídá odbor ochrany práv dětí MPSV.
Dále k tématu metodické příručky vystoupil poslanec Jan Bauer a předsedkyně výboru. Ta sdělila, že ministryně dala příkaz k novelizaci příručky do 30. 6. a dále požádala MPSV o zasílání věcných odpovědí.
Poslanec Aleš Juchelka doplnil, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu přijal obdobné usnesení s požadavkem na stažení metodické příručky. Dále
navrhl znění usnesení, ve kterém výbor žádá ministryni o předložení správy ohledně čerpání dotačního programu „Rodina 2018“, včetně systému hodnocení projektu. V hlasování č. 35 z přítomných 14 poslanců hlasovalo 14 pro, nikdo proti ani se nezdržel. Usnesení č. 51 bylo přijato.
Dále se hlasovalo o souhlasu se záměrem uspořádat seminář na téma „Dítě v české společnosti – jak jsme na tom?“ dne 9. 10. 2018. V hlasování č. 36 z přítomných 14 poslanců hlasovalo 14 pro, nikdo proti ani se nezdržel. Usnesení č. 52 bylo přijato.
Předsedkyně výboru otevřela avizované téma – Bezhotovostní platby pro OZP. Dala odhlasovat možnost vystoupení hostů. V hlasování č. 37 se vyjádřilo pro 13 poslanců, všichni přítomní. Z důvodu nepřítomnosti ministryně byl bod přerušen s tím, že bude pokračovat od 13.30 hodin, po polední pauze.
Na závěr dopoledního jednání byli poslanci seznámeni s písemně předloženým návrhem programu 14. schůze výboru, který byl doplněn o bod Sdělení předsedkyň a předsedy podvýborů – volba členů, předsedy a místopředsedy podvýboru pro rodinu v krizi. V hlasování č. 38 se vyslovilo ze 13 přítomných pro 12 poslanců, 1 nehlasoval. Program 14. schůze byl schválen. Poté byla vyhlášena polední přestávka.
Schůze pokračovala ve 13.30 hodin přerušeným bodem Různé – Bezhotovostní platby OZP.
Problematiku uvedla předsedkyně výboru Radka Maxová. Uvedla, že byla oslovena zaměstnavateli osob se zdravotním handicapem. Ti v dobré víře vyplatili hotovost svým zaměstnancům a díky výkladu metodiky jim nyní hrozí, že nebudou dále podporováni. Probíhá komunikace mezi ministerstvem, zaměstnavateli a ÚP.
Z hostů vystoupil pan Rychtář. Uvedl, že tento problém ohrožuje zhruba 70 zaměstnavatelů a asi 1600 pracovních míst lidí se zdravotním postižením. Obrátili se na ministryni práce a sociálních věcí, vedou se diskuse a dodnes není závěr.
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že do současné doby není známo, jakým způsobem se bude problematika řešit. ÚP jsou daleko blíže poskytovatelům služeb než MPSV a jejich stanovisko je důležité z hlediska znalosti terénu a jednotlivých poskytovatelů.
Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová zmínila, že legislativa je takto upravena od roku 2012. K úpravě došlo z důvodu opakovaných poškozování zdravotně postižených zaměstnanců tím, že neobdrželi skutečnou výši odměny. Každé místo bylo posuzováno zvlášť místním šetřením. Došlo k úpravě, že nebude posuzováno každé místo, ale zaměstnavatel jako takový s tím, že o počtu i nově vzniklých míst bude zpětně informovat. Výplata by měla proběhnout až po místním šetření.
Vystoupila generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková. Úřad práce si velmi váží zaměstnavatelů, kteří se starají o zdravotně postižené. Zdravotně postižení bývají i nízkopříjmové osoby a těch se týká mimořádná zálohová platba a na tyto případy zákon nepamatoval. Podmínka byla dána z důvodu nezneužívání příspěvku. Možností je variantní tip řešení.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová uvedla, že problém často není v tom, jak je nastavena legislativa, ale jak je vykládána a jakým rozdílným způsobem ÚP přistupují k výkladu. Má informace, že dlouhou dobu ministerstvo neposkytovalo odpovědi. Celé řadě lidí hrozí, že přijdou o práci. Stává se, že pro snahu zamezit zneužívání, je vytvářen systém tak komplikovaný, že je těžko funkční.
Ministryně Jaroslava Němcová sdělila, že pracují na změně. Legislativu připravili předchůdci, prošla sněmovnou a byla takto zpracována zejména na základě žádosti od zaměstnavatelů. Ohradila se proti tvrzení, že není odpovězeno na dotazy do 30 dnů, takové informace nemá. S úpravou novely souhlasí a poděkovala za podněty.
Předsedkyně Radka Maxová doplnila, že snaha situaci řešit trvá asi tři měsíce. Je potěšena, že dojde k úpravě. Ráda by znala, k jaké úpravě metodického pokynu dojde.
Slova se ujala zastupující náměstkyně Jana Majerová. Upozornila na přechodné období 6 měsíců v zákoně. V souvislosti s novelou od 1. 1. 2018 došlo k posuzování ne jednotlivých chráněných míst, ale zaměstnavatele jako celku a tudíž praxe posuzovat jeden měsíc zpětně, byla rozšířena na posuzování celého roku. Navrhují, aby se posuzování vrátilo do původního stavu, kdy byla posuzována podmínka v rámci daného měsíce. Je to změna metodického pokynu. Existují určitá rizika. Základním je, že pokud zaměstnavatel již požádal a dnes je v kategorii zamítnutých, může se považovat za zaměstnavatele, kterému byla ze strany státu učiněna škoda a může žádat o náhradu. Žádost byla zamítnuta 69 žadatelům, z toho 8 znovu požádalo a už bylo uznáno. Proces není jednoduchý.
V diskusi dále vystoupili: z hostů pan Rychtář a Vejprava, předsedkyně Maxová a náměstkyně Majerová. Na závěr bylo konstatováno, že je třeba situaci řešit do 29. 6. 2018 a poté budou prostřednictvím generálního ředitelství ÚP informovány příslušné krajské pobočky.
Aktuální stav řešení sociálního bydlení
Předsedkyně výboru Radka Maxová uvedla tento bod a jeho zařazení z důvodu aktuálního stavu projednávání v grémiu napříč rezorty.
Vystoupila ministryně Klára Dostálová, toto téma se koordinuje napříč několika resorty. Situace se každým dnem mění. Nejužší spolupráce je mezi MS, MMR a MPSV. Lidská práva koordinuje ministr spravedlnosti. Zákon o sociálním bydlení nabral v průběhu let zpoždění a Integrovaný regionální operační program (IROP) předběhl zákon. IROP bude korespondovat s budoucím zákonem. Povinnost obcí je pouze tam, kde obec identifikuje tzv. tržní selhání, tzn., není schopna v daném území najít bydlení. IROP odpovídá na otázku, kde obec bude hledat tržní selhání. Podmínkou výstavby bytů a domů je blízkost zázemí, občanská vybavenost. To znamená vyloučení malých obcí. Aktuálně probíhá jednání Svazu měst a obcí. Jsou přesvědčeni, že povinnost obcí je základ, být musí. Stát by ale také měl obcím finančně pomoci. Ve velkých městech by byla vhodná výstavba nájemního bydlení, rádi by kombinovali nájemní bydlení ve spolupráci se sociálním bydlením. S Ministerstvem vnitra řešili otázku kontroly a sankcí, jsou ve shodě. Ministerstvo financí by rádo počkalo na vyhodnocení skutečné potřeby v rámci IROP.
Ministryně Jaroslava Němcová doplnila, že resort řeší otázku vydefinování příspěvku na sociální práci, různou kategorizaci. Pracují na tom, jak nastavit parametry, provést revizi zejména dávek v hmotné nouzi a dávek státní sociální podpory. Na dotaz předsedkyně Radky Maxové, zda se tyto dvě dávky sloučí, sdělila, že navrhují revizi a mělo by se směřovat ke zjednodušení a spojení dávek do jedné.
Dále vystoupila náměstkyně pro řízení Sekce pro lidská práva Martina Štěpánková k otázce exekucí. Je pro ně důležité, aby sociální bydlení byl celý funkční systém, aby měl několik pilířů. Jedním jsou dávky, které zmínila ministryně Němcová. Jedná se primárně o nízkopříjmové rodiny, kterým dávka pomáhá uhradit tržní nájemné. Druhý jsou sociální byty. Bude spojeno s již existujícími byty, nebo s novou výstavbou a rekonstrukcí. Vedle toho je důležitý segment prevence ztráty bydlení. Důležitý pilíř je sociální práce s lidmi a další důležitou složkou systému je existence krizového ubytování.
Za Ministerstvo vnitra odbor veřejné správy, dozoru a kontroly vystoupil Miroslav Veselý. Intenzivně spolupracujíc s ostatními resorty. Z jejich pohledu jsou nejdůležitější dvě otázky. První je, jakým způsobem nový zákon dopadne na malé obce a zda budou schopni nové povinnosti zvládnout, zda budou mít dostatečnou metodickou pomoc. Druhý je problematika dozoru, kontroly, jak budou obce povinnosti plnit.
V otevřené diskusi vystoupila poslankyně Olga Richterová. Dotázala se, zda se v tom rozpracovaném věcném záměru zcela opouští koncept státních ubytoven.
Ministryně Klára Dostálová upřesnila, že nejednají o ubytovnách, ale o sociálním domě, kde budou standardní bytové jednotky.
Dále se poslankyně Olga Richterová dotázala na povinnost obcí.
Ministryně Klára Dostálová odpověděla, že nyní aktuálně probíhá jednání Svazu měst a obcí, kde se povinnost obcí projednává.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová se dotázala na finanční náročnost v horizontu 5 až 10 let.
Ministryně Klára Dostálová odpověděla, že rozhodující bude čerpání v rámci IROP. Jsou tam 2 mld., které jsou na nákup bytu, rekonstrukci bytu, výstavbu domu, není tam sociální práce. Odhad je, že 2 mld. ročně zhruba na realizaci investic, plus 1 až 1,5 mld. ročně na sociální práci.
Poslankyně Olga Richterová vznesla dotaz, zda se předpokládají změny v IT systémech.
Ministryně Jaroslava Němcová odpověděla, že dnešní systémy jsou limitované uzavřenými smlouvami na dobu určitou. Změny v softwarech budou jak na MPSV, tak zejména na ÚP. K dnešnímu dni je výsledek jednání takový, že je podáno celkem 11 trestních oznámení na MPSV. NKÚ podalo 3 trestní oznámení v návaznosti na provedenou kontrolu. K otázce dávek sdělila, že celý systém projde revizí.
Za Ministerstvo vnitra vystoupil Michal Novák. Problematika je hlubší a komplexnější, souvisí to i s financováním. MV dostalo na grémiu úkol zjistit statisticky, kolik je obecně zdravotně postižených lidí, kolik v azylových domech, kolik bez přístřeší. Z toho se odvíjí částka. Dnes je předpokládána ve výši 2 mld., do budoucna 1,5 mld. Nejdříve je nutné provést hloubkovou analýzu, statistiky.
Ministryně Jaroslava Němcová poznamenala, že ve chvíli, kdy je nulová nezaměstnanost, je legitimní, aby se otevřel trh práce. Zmínila projekt „Ukrajina“, kde je dnes kapacita 20 tisíc lidí, tak je schváleno tisíc lidí na program „Sociál“.
Ministryně Kláda Dostálová doplnila, že mají požadavek od MF pečlivě sledovat vývoj. V sociálních bytech bude regulované nájemné, což se potencionálně odrazí v dávkách.
Předsedkyně Radka Maxová se dotázala k tržnímu selhání, zda každá obec bude návrh připravovat sama a na základě výpočtu, metodiky, se určí, zda je potencionálním žadatelem o sociální bydlení, či nikoliv. Kdo bude administrovat celý proces. Jestli bude samostatný zákon o sociálním bydlení nebo souběh „deseti zákonů“ z různých resortů.
Ministryně Klára Dostálová odpověděla, že k tržnímu selhání metodika existuje.
Není ambice vše dát do jednoho zákona, chystá se zákon o sociálním bydlení.
Dále v diskusi vystoupily: poslankyně Richterová, ministryně Dostálová, předsedkyně Maxová.
Aktuální situace v řešení Lékařské posudkové služby
Bod uvedla předsedkyně výboru Radka Maxová, poděkovala za zaslání harmonogramu, odpovědi na usnesení a požádala o aktuální informace a představení dalších kroků.
Ministryně Jaroslava Němcová krátce shrnula, že na začátku roku 2018 bylo na ČSSZ 9700 posudků, které nebyly zpracovány, z toho k dnešnímu dni jich je 20. To, co se zatím nepodařilo, jsou druhoinstanční komise, kde je 5000 posudků. Poznamenala, že dnes je 360 lékařů posudkové služby, chybí 100 a dalších 100 odejde z důvodu dovršení 70 let. Chtěli by nadále využívat smluvní lékaře.
Pavel Krejčí, pověřený zastupováním ústředního ředitele ČSSZ, poznamenal, že z 20 případů, které nejsou vyhotoveny, jich je 12 v Praze. Všechny jsou rozpracovány, předpokládá se vyřešení do konce června. Absolutní počet je cca 74 tisíc žádostí o posudek na začátku roku, momentálně jich je 52 tisíc, snížili o cca 30%. Co se týká druhého stupně, tak z 213 případů jsou k 1. 2. nedodělány dva v Plzni a to z důvodu, že onemocněli všichni lékaři. K otázce odborných asistentů posudkových lékařů sdělil, že z 523 systemizovaných míst je obsazeno 24. Proběhly certifikované kurzy. Složení závěrečné zkoušky je plánováno na 28. 6. V metodice posudkové služby došlo k jedné změně, od června zapracovali stanovisko Ministerstva zdravotnictví ve věci odborností oprávněných ke stanovení diagnózy poruch autistického spektra.
Náměstek Vilém Kahoun poznamenal, že rychlá opatření směřovala především k řešení nedodělků. Zmínil právní úpravu novely zákona č. 582, který shrnuje tři zásadní kroky, to je převedení posudkových komisí do ČSSZ. Vytváří se ucelená a jednotná Lékařská posudková služba, zůstává to podstatné, kontrolní, řídící, legislativní a metodická činnost. Další krok je vynětí lékařů posudkové služby ze zákona o státní službě. Dvě zásadní připomínky, které v právní úpravě jsou, jsou ze strany MV a MF. Zmínil připravovaný zákon o koordinované rehabilitaci, kde je poznamenáno, že styčným místem by měly být okresní správy sociálního zabezpečení.
Poslanec Vít Kaňkovský vítá krátkodobá opatření MPSV, která v tuto chvíli provádí. Situace v LPS se tím ale nevyřeší, v podstatě se soustředilo na řešení personální situace, která je závažná. Zatím jsme se nedobrali k zásadní změně v koncepci LPS. K zapojení praktických lékařů do systému poznamenal, že obdržel dopis Sdružení praktických lékařů, kteří toto zapojení striktně odmítají. Jednou z cest, jak ulehčit LPS, je outsourcing některých činností tak, jak to dělají komerční pojišťovny z hlediska např. posuzování trvalých následků úrazů. Dále zmínil opakované přezkumy zdravotního stavu u trvalých následků, například amputovaná končetina.
Poslanec David Kasal by uvítal zpracování metodiky. Změny zkrácení vzdělávání o polovinu, nabídka zaměstnání ženám na mateřské jsou opatření dlouhodobějšího rázu. Je třeba změny ve zdravotnictví, je třeba přejít na strukturovaný text.
Poslanec Vít Kaňkovský zmínil dlouhodobě rozdílný přístup jednotlivých pracovišť LPS.
Náměstek Vilém Kahoun poznamenal, že není cílem přenášet kompetence na praktické lékaře.
V další diskusi vystoupili: poslanec Kasal a Kaňkovský.
Předsedkyně Radka Maxová poděkovala za představení vize a zaslání materiálu, ocenila zvládnutí krizové situace, ale zůstává otázka, co bude dál, zda stav již bude stabilizovaný. Zmínila posuzování neměnných diagnóz, které zatěžuje LPS.
Ředitel Pavel Krejčí sdělil, že v druhé polovině roku se LPS zaměří na snížení absolutního počtu nedodělků. Systém je nastaven tak, aby v druhé polovině roku LPS fungovala obdobně jako v 1. polovině roku.
Ředitel Miroslav Bosák k posuzování diagnóz sdělil, že neposuzují diagnózu, ale funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. I u ztrátových poranění posuzují funkční dopad nemoci, konkrétně u ztráty končetiny se bude např. jinak posuzovat lesní dělník a jinak učitel dějepisu.
V další diskusi vystoupili: poslanec Kasal, předsedkyně Maxová, ředitel Krejčí,
Poslanec Kolářík se dotázal, jestli je evidováno, jak byly posudky po lhůtě vyřešeny, jestli pozitivně nebo negativně.
Ředitel Krejčí odpověděl, že takovou konkrétní evidenci nemají, ale míra kvality ovlivněna nebyla.
Předsedkyně Radka Maxová dala v hlasování č. 39 odhlasovat možnost vystoupení hostů. Z 12 přítomných hlasovalo 10 pro, 2 nehlasovali. Návrh byl přijat.
Za veřejnost vystoupil Jakub Uher ze Sdružení praktických lékařů. Vyjádřil se k dopisu, který zmínil poslanec Vít Kaňkovský.
V další diskusi vystoupili: poslanec Kaňkovský, předsedkyně Maxová, ředitel Bosák, náměstek Kahoun.
Poslanec Kaňkovský dal námět na setkání, kde by se diskutovali konkrétní kazuistiky.
Ministryně Jaroslava Němcová poděkovala za dosavadní spolupráci a pozitivní posun v komunikaci.
Předsedkyně Radka Maxová jménem výboru poděkovala ministryni za jednání a spolupráci.
Zapsala: H. Prokopová
Olga R i c h t e r o v á v. r.
Radka M a x o v á v. r.
ověřovatelka výboru
předsedkyně výboru
14
