Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2017
8. volební období
ZÁPIS
z 2. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 7. prosince 2017 od 9.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Praha 1 – Malá Strana, vchod z Malostranského náměstí
č. 7/19, v m. č. 48/ přízemí – tzv. „Konírna“
Přítomni: Aulická Jírovcová, Babišová, Bauer, Beitl, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Golasowská, Hyťhová, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Matušovská, Maxová, Novák, Pastuchová, Pekarová Adamová, Richterová, Šafránková, Vrecionová, Vyzula
Omluveni: Rutová
Schůze výboru byla zahájena v 9.05 hodin. Předsedkyně výboru Radka Maxová upozornila, že výbor pozvánku již schválil, pouze doporučuje vyjmout bod „Volba místopředsedů výboru“, po předchozí dohodě se zástupci politických stran.
K programu se v hlasování č. 1 z 23 poslanců vyslovilo 19 pro. Návrh byl přijat.
Prvním projednávaným bodem byl Návrh státního rozpočtu na rok 2018 – kapitoly 313 – MPSV. Zpravodajkou výboru byla poslankyně Maxová, schůzi po čas projednávání tohoto bodu řídila poslankyně Pastuchová.
V úvodu představila ministryně MPSV Michaela Marksová poslancům postupně všechny vedoucí pracovníky MPSV.
Kapitolu 313 uvedl náměstek Martin Kučera, který upozornil, že jde o jednu z nejvýznamnějších kapitol a také největší kapitolu státního rozpočtu. Upozornil, že příjmy kapitoly představují 37,5 % příjmů celého státního rozpočtu. Výdaje kapitoly pak jsou 43,5 % všech výdajů. Schodek mezi příjmy a výdaji je schodkem státního rozpočtu. Jedním z nejvýznamnějších důvodů růstů nákladů v kapitole jsou výplaty důchodů. Poslanci byli v kapitolním sešitě seznámeni s jednotlivými specifickými ukazateli kapitoly, a to jak v oblasti výdajů na důchody, tak výdajů na dávky státní sociální podpory. Některé specifické ukazatele narostly až o 19 %, například nemocenská, je to z důvodu přijatých nových právních úprav, které přinesly rozšíření dalších titulů, včetně dávky mateřské a rodičovské péče. Naopak se snižují dávky na pasivní politiku zaměstnanosti díky dobré situaci na trhu práce. Průměrný plat v resortu MPSV je 28 831,- Kč. Důležitou částkou jsou neinvestiční dodávkové transfery, rozpočtované na 16 mld. Kč. Nejvýrazněji se na tomto podepisují dávky na sociální služby ve výši 11 mld.
Zpravodajka výboru, Radka Maxová, upozornila, že rozpočet je velmi napjatý právě díky zvyšování platů na konci roku. Svůj podíl má také schválení některých nových dávek, jako např. otcovská poporodní péče, rovněž došlo k navýšení dávek na nemocenskou. Skutečností je i zvyšování platů, ze kterých jsou posléze dávky na pojistném principu vypočítávány. V řadě případů bude nutné k dofinancování využít nespotřebované prostředky z minulých období. Upozornila, že nastavení jednotlivých specifických ukazatelů je značně napnuté, a je prakticky vyloučené z nich odebírat jakoukoliv část (jde o výdaje vesměs mandatorní).
Ministryně Marksová uvedla, že právě zmiňovaná aktivní politika zaměstnanosti i při nízké míře nezaměstnanosti představuje prostředky, které jsou vázány na projekty, které jsou vyúčtovatelné. Prakticky není možné z této položky odebírat.
Poslankyně Pekarová Adamová se dotázala, proč už samotný návrh nepočítá s navýšením částky pro sociální služby, když i samo MPSV připouští tuto potřebu. Upozornila na velký nárůst zaměstnanců na samotném ministerstvu (předpokládá ve výši až 40 % oproti předchozímu období).
Dále vystoupila poslankyně Aulická, která se rovněž připojila k žádosti o navýšení prostředků do sociálních služeb. Přednesla svůj pozměňovací návrh a také důvod proč bere z dávek v hmotné nouzi.
Poslanec Kaňkovský rovněž podpořil financování sociálních služeb. Částka se pohybuje mezi 3 až 3,5 mld. korun tak, aby bylo i v tomto sektoru možné např. zvýšit platy. Rovněž se vyjádřil pro dofinancování ZDVOPů, naštěstí zde nejde o tak vysokou částku jako v případě sociálních služeb.
Ministryně Marksová upozornila na nesnadnou úlohu MPSV, když se pokouší získat prostředky do vlastní kapitoly, podmínky diktuje Ministerstvo financí.
Náměstek Kučera uvedl, že při požadavku na sociální služby bylo ze strany MPSV požádáno MF, nicméně MF tyto částky neposkytlo, v řadě případů tak jde o naprosto nedostatečné prostředky.
Dále vystoupil poslanec Bauer s dotazem na současné fungování ministerstva. Podivil se, že v době, kdy ekonomika je v relativně dobré formě, dokonce i důchodový účet bude přebytkový, tato kapitola zvyšuje schodek státního rozpočtu. Je třeba myslet i na období, které v rámci hospodářských cyklů nebude tak dobré jako poslední současná doba.
V další rozpravě byla otevřena problematika elektronických neschopenek, které jsou cestou k lepší kontrole léčebného režimu.
Bylo hlasováno o vystoupení hostů, v hlasování č. 2 z 22 poslanců se vyslovilo pro 20. Návrh byl přijat.
S podpůrným stanoviskem pro navýšení prostředků na neziskové neinvestiční transfery ve výši 3 mld. vystoupila předsedkyně odborových svazů pracovníků ve zdravotnictví a v sociální oblasti Dagmar Žitníková. Upozornila na stav podfinancování v oblasti sociální a zdravotní. Rovněž poděkovala všem poslancům, kteří se zasadili o to, aby platy byly od 1. června zvýšeny v oblasti sociálních služeb. Zmínila dopis, který zaslala všem poslancům, aby byl dostatek peněz na navýšení tarifních platů v oblasti sociálních služeb a to o 3,5 mld korun. V této věci byla informována vláda před svým jednáním k rozpočtu, bohužel tato žádost se do návrhu nedostala. Upozornila rovněž na rozpor mezi soukromou sférou a oblastí sociálních služeb, kde v soukromé sféře došlo k nárůstu.
Dále vystoupila poslankyně Aulická, která uvedla, že z vystoupení poslankyně Brzobohaté je zřejmé, že jde o zjednodušení systému příspěvku za péči. Po uzavření obecné rozpravy reagovala zpravodajka Radka Maxová, že poslanec Bauer žádá konkrétní údaje o následné a hospicové péči. Dále uvedla, že se intenzivně po dobu 3 let řeší Lékařská posudková služba, často jsou zde i rozdílné názory. Systém LPS je zastaralý a nefunkční. Jako zpravodaj vnímá pozitivně shodu v tom, aby se našly prostředky na sociální služby, a to shodou mezi všemi politickými stranami. Je zřejmé, že z kapitoly 313 prakticky nelze brát. Domnívá se, že tuto otázku je vhodnější řešit až na rozpočtovém výboru. Přimluvila se, aby se tento návrh zatím nepředkládal, není vyřešeno financování, rovněž není optimální tuto částku brát z obsluhy státního dluhu, není zřejmé, jak se bude vyvíjet situace na kapitálových trzích a situace v oblasti úrokových sazeb, není zřejmé, za kolik si bude moci Česká republika půjčovat peníze.
V podrobné rozpravě vystoupila poslankyně Aulická, která přednesla pozměňovací návrh, který předkládá společně s poslankyní Matušovskou. Jde o navýšení o 220 milionů, posílit dávky v hmotné nouzi. Upozornila na personální poddimenzovanost v oblasti sociálně právní ochrany dítěte. Rovněž avizovala, že připraví pozměňovací návrh na zvýšení 3.3 miliardy na neinvestiční nedávkové transfery. Předpokládá, že se bude čerpat i z více kapitol.
Dále vystoupil poslanec Kaňkovský, který s poslankyní Golasowskou předložil pozměňovací návrh ve dvou variantách. I přesto, že si je vědom potíží, které nastávají kolem tohoto návrhu, přesto návrh předkládá. Poslanec Kaňkovský rovněž doporučil, aby bylo možné se sejít ještě před druhým čtením v Poslanecké sněmovně, po zasedání rozpočtového výboru, pokud rozpočtový výbor sám nepřijde s řešením, tak aby bylo možné najít východisko, které bude průchodné Poslaneckou sněmovnou.
Další návrh přednesla poslankyně Gajdůšková, rovněž týkající se sociálních služeb.
Dále vystoupila poslankyně Golasowská, která přednesla návrh k soc. službám.
Jako první se hlasovalo o návrhu poslankyně Hany Aulické. Stanovisko předkladatele bylo kladné, stanovisko zpravodajky rovněž kladné. V hlasování č. 3 z 22 poslanců hlasovalo pro 21, zdržel se 1. Návrh byl přijat.
Dále se hlasovalo o návrhu poslance Kaňkovského. Zpravodajka se k návrhu vyslovila kladně, předkladatel rovněž s tím, že nejde na úkor kapitoly 313, souhlasil. Zpravodajka doporučila především proto, že návrh 3 mld. čerpá z jiné kapitoly než 313. V hlasování č. 4 se z 22 poslanců vyslovilo pro 20, zdrželi se 2. Návrh byl přijat.
Dále bylo hlasováno o návrhu paní poslankyně Gajdůškové. Chvíli bylo diskutováno, zda návrh je vzhledem k přijatému návrhu poslance Kaňkovského hlasovatelný. Bylo doporučeno, aby byl požadován návrh na 3,5 mld. Po krátké přestávce poslankyně Gajdůšková upřesnila návrh, doporučila zvýšit o 405 milionů z výdajů obsluha státního dluhu. Stanovisko předkladatele kladné, zpravodajka nedoporučila tento návrh. Pro návrh poslankyně Gajdůškové se v hlasování č. 5 z 22 poslanců pro vyslovilo 5, proti 8, zdrželo se 8. Návrh nebyl přijat.
Další návrh poslankyně Gajdůškové, MPSV návrh podpoří, zpravodajka k tomu dala doporučující stanovisko. V hlasování č. 6 z 22 poslanců pro 5, proti 8, zdrželo se 8. Návrh nebyl přijat.
Poslankyně Golasowská stáhla svůj návrh, takže o něm nebylo hlasováno.
Na závěr předložila předsedkyně Radka Maxová návrh usnesení č. 5, v hlasování č. 7 se vyslovilo z 22 poslanců pro 15, zdrželo se 7. Návrh usnesení byl přijat.
Po krátké přestávce otevřela další bod předsedkyně Radka Maxová, která poděkovala ministerstvu za zaslaný zpracovaný materiál, který je pro poslance užitečný, představuje souhrn zpracovaných úkolů, přesto materiál v některých ohledech pokládá za ne zcela dostatečný, bylo by dobré zde zmínit i věci, které nebyly dokončeny, neboť i z neúspěchů se lze poučit. Rovněž v některých oblastech by bylo dobré, pokud se uvádějí náklady např. v oblasti IT systému za některá období, měly by být uvedeny náklady za všechna období, kdy je zaváděn a soutěžen systém nový.
Ministryně Marksová uvedla, že pokud jde o agendu IT, představuje zcela specifický druh odbornosti. Zmínila zkušenost s OKsystemem, který pracuje na systémech MPSV od roku 1993. Ministerstvo se ocitlo v situaci, kdy je třeba napravit a vysoutěžit řádně dodavatele, ale je dosud drženo monopolním dodavatelem OKsystemem. Dochází k tomu, že se lidé, kteří jsou s touto firmou spojeni, brání soutěži. Uvedla rovněž, že ministerstvo obdrželo řadu anonymů, které pokládá za zajímavé a chystá se s nimi poslance seznámit.
Náměstek Baxa představil své kolegy Jiřího Károlyho a architekta e-Gowernmentu Michala Radu. Upozornil na historicky nelehká období, kdy byl pokus přejít na jiné systémy, což vystavilo úřady práce nelehké situaci, toto nakonec zvládly, za což jim patří dík. Je třeba řešit architekturu společně s Úřadem práce, vypisovat zakázky na nové informační systémy. V roce 2014 bylo budování e-Governmentu zcela na počátku. V minulé době se velmi často využíval institut Jednacího řízení bez uveřejnění. V budování e-Governmentu bohužel Ministerstvo práce zůstalo mezi resorty osamoceno. Výborem bylo v minulém období vyčítáno rozdělení zakázky na 4 systémy. Šlo o budování nových datových center. Projekt provozně integračního prostředí byl rovněž důležitý, budoval se unikátní projekt provozních dat, dále se tvořil systém pro oblast zaměstnanosti a sociálních dávek. Možností, jak řešit situaci, ve které se ministerstvo ocitlo, bylo jen několik. Úprava stávajícího systému by byla možná, pokud by ministerstvo mělo k dispozici zadávací dokumentaci, tu bohužel od současného dodavatele nedostalo. Např. systém provozně integrační obsluhuje celou řadu systémů, kterou není možné propojit. Tento stav nepokládá za normální. Ve chvíli, kdy ministerstvo určitá data má, bylo by dobré, kdyby je bylo schopné použít v rámci celého resortu, aby kolovala data, nikoli klient.
Dále ředitel Károly představil prezentaci, která byla slíbená k zaslání poslancům a která by případně měla být součástí tohoto zápisu. Mimo jiné uvedl, že náklady na OKsystem do roku 2014 představovaly téměř 6 miliard korun. Bohužel MPSV nemělo od dodavatele dostatečné popisy procesů.
Byly porovnávány náklady za předchozí roky, kdy nebyli ještě na ministerstvu a bylo to 6,3 miliardy korun na IT systémy. Za dobu jejich působení bylo utraceno 5, 9 miliardy korun, což představuje úsporu kolem 600 milionů korun. Problémem byla neznalost detailních procesů, které probíhají např. na úřadech práce.
Ředitel Károly popisoval při prezentaci obtížnou cestu ministerstva k tomu, aby získal relevantní informace o procesech systému a uživatelskou příručku. Budují se a soutěží se datová centra. V roce 2015 se podařilo uzavřít výběrová řízení. Snahou bylo vyřešit systém „od spodu“. Ředitel Károly dále popsal všechny uzavřené smlouvy s jednotlivými subjekty. Dalším dodavatelem pro systém zaměstnanosti je firma ATOS. Smlouva byla uzavřena v prosinci 2015, v současné době dochází ke zpoždění. Předpokládané ukončení je v červenci 2018. Další palčivý bod, sociální dávky, který byl uzavřen se stávajícím dodavatelem roku 2016. Očekávalo se, že zde budou nejmenší problémy, když byla vybrána společnost OKsystem. Bohužel toto se nepotvrdilo. Před 14 dny ovšem muselo ministerstvo odstoupit od smlouvy. V první polovině roku probíhala připomínková řízení. Podílelo se na tom ministerstvo i úřady práce, sešlo se přes 1000 připomínek, což je v rámci zadávaných soutěží největší číslo. Přes řadu výhrad, se nepodařilo najít s firmou OK Systém společnou řeč a bylo nutno odstoupit.
Dále vystoupil Michal Rada, hlavní architekt e-Governmentu. V roce 2014 bylo hlavním úkolem, jak jednotlivé systémy uchopit, aby se každý rok nemusely opakovaně soutěžit. Ministerstvo v té době nebylo vybaveno na řízení systému ICT. Současný systém pokládá za dobře navržený, bohužel se velmi nesnadno a obtížně buduje. Řeší se otevřenými výběrovými řízeními, snaha rozdělit na logické celky je účelná, ze strany Ministerstva vnitra a v dalších resortů je rovněž snaha o budování nové architektury. Topologicky představuje systém MPSV nejsložitější ze všech systémů, dokonce je složitější než systém Ministerstva financí. Navíc musí být velmi spolehlivý a rychlý, uživatelsky přijatelný pro ty, kteří se systémem pracují stejně jako pro klienty, kteří jsou na něm mnohdy existenčně závislí.
Do rozpravy se první přihlásila předsedkyně Radka Maxová. Uvedla, že výbor se nachází na začátku volebního období, pro většinu poslanců jde o zcela novou problematiku. Předsedkyně výboru zhodnotila minulé volební období, kdy především na posledním jednání výboru nebyly vztahy ideální. Zdůraznila, že by chtěla zásadně změnit vztahy mezi ministerstvem a výborem. Výbor není pro resort nepřítelem, mělo by jít o podobné cíle a snahy. Dotázala se, proč MPSV nereagovalo na materiál, který zpracoval bývalý předseda Jaroslav Zavadil s poslankyní Janou Hnykovou. Při „lithiové schůzi“ byla poslána další výzva, přesto ministerstvo minulému výboru odpověď či stanovisko nezaslalo. Podobně nebylo reagováno ani na otázky k OSPODům. Lhůta byla stanovena ke dni 4. 10. 2017. Výbor zatím nedostal žádnou odpověď a to v oblasti IT i v oblasti OSPODů. Předsedkyně výboru se dotázala, jaké vážné důvody vedly k tomu, že MPSV nereagovalo na žádost výboru. Ministryně odpověděla, že to je pravděpodobně způsobeno přechodem ze starého na nový výbor. Na dotaz, zda MPSV nereagovalo proto, že výbor končil, tento názor ministryně práce a sociálních věcí připustila. Došlo k výměně názorů, ministryně sdělila, že odpověď byla zpracována již dříve, pouze nebyla podepsána a odeslána. Toto stanovisko potvrdili i přítomní pracovníci ministerstva náměstek Baxa a ředitel Károly.
Náměstek Baxa uvedl, že odpověď byla ředitelem a jím připravena pro podpis, termín byl stanoven na konec volebního období.
Ředitel Károly uvedl, že on není ten, u koho by se mělo projevit, že odpověď nebyla odeslána, na ročním hodnocení. Je přesvědčen, že odpovědi byly zpracovány, to že dopis nebyl podepsán a odeslán, bylo v moci paní ministryně. Ministryně Michaela Marksová opustila jednání výboru.
Poslankyně Brzobohatá se dotázala na výměnu informací mezi jednotlivými agendami, především na posudky pro zdravotně postižené. Hlavní architekt Rada potvrdil, že právě navrhované úpravy by měly zajistit lepší výměnu dat mezi jednotlivými agendami.
Dále vystoupil poslanec Bauer. IT oblast představuje velmi složitou a specifickou oblast. Podrobně se seznámil s předchozími materiály výboru, včetně zápisů a zvukového záznamu. Zdůraznil, že je nutná lepší komunikace, není rozhodně dobré přenášet věci z minulého volebního období jako nedořešené. Potvrdil, že podle usnesení mělo skutečně ministerstvo reagovat do 4. 10. 2017, což se nestalo. Rád by věděl, kdy se předpokládá opravdu rozběh všech systémů, jaké se předpokládají náklady včetně paralelních provozů, které jsou vyžadovány v přechodném období.
Paní poslankyně Pastuchová vystoupila a podivila se, že ministryně odešla bez jakéhokoliv vysvětlení a rozloučení z jednání výboru. Dotázala se pracovníků ministerstva, zda se ještě vrátí.
Předsedkyně Maxová požádala, aby bylo odpovězeno na otázky pana poslance Bauera. Znovu požádala, aby pan ředitel Károly zaslal výboru prezentaci, která byla představena, ta se stane součástí zápisu výboru.
Náměstek Baxa uvedl, že je připraven uspořádat klidně půldenní nebo jednodenní seminář k daným záležitostem, jde o velmi širokou a složitou problematiku.
Dále vystoupila náměstkyně Merhautová, která upozornila, že IT se netýká pouze MPSV, ale týká se i věcných sekcí. Právě zde jde o to, aby klient nemusel opakovaně žádat na různých agendách a opakovaně se musela vytvářet stejná data.
Po uzavření rozpravy předsedkyně výboru vyhlásila 5 minutovou přestávku na poradu k usnesení výboru. Po přestávce představila dohodu na usnesení, upozornila, že nechce vyvolávat konfrontační atmosféru hned na začátku volebního období, proto bude ministerstvo žádáno, aby budoucí ministr nebo ministryně dbal na zlepšení komunikace s výborem, aby docházelo k včasnému zasílání odpovědí.
V rozpravě vystoupil poslanec Vyzula, který požádal ministerstvo, aby předložilo seznam všech legislativních nutností, které je třeba vytvořit pro dobré fungování IT systému. Tedy, aby ministerstvo zvládlo sladění svých IT technologií s e-Governmentem.
Předsedkyně Radka Maxová požádala, aby připravený dopis ministerstva byl okamžitě ještě tento den odeslán na adresu výboru.
Náměstek Baxa upozornil, že toto může udělat pouze ministryně, předsedkyně Maxová uvedla, že jako náměstek by si měl uvědomit, že paní ministryně při jednání byla, existenci dopisu připustila, není tedy pravděpodobně žádná překážka k odeslání tohoto dopisu tak, aby odeslání bylo ještě tento den. Navržené usnesení č. 6 v hlasování č. 8 se vyslovilo z 21 poslanců pro 20, zdržel se 1. Návrh byl přijat.
Dalším projednávaným bodem, který zahájila předsedkyně Maxová, byl bod Změny v organizační struktuře ČSSZ a aktuální stav řešení Lékařské posudkové služby. Upozornila, že rok 2018 je kritický vzhledem k věku lékařů i k množství klientů a vazby na služební zákon.
Za ČSSZ vystoupil pověřený ředitel Hejduk, který odkázal na podkladový materiál, který poskytli výboru. Hlavním cílem je zjednodušení agendy ČSSZ. Změna vytváří 3 základní pilíře. První je výkon důchodové agendy, druhým pilířem je sekce metodiky, souvisí s veškerou metodikou, která se provádí na ČSSZ. Posledním pilířem je podpora řízení. Druhou částí třetího pilíře je provozní sekce. Patří sem i informační technologie a ekonomická část.
Předsedkyně Maxová přerušila vystoupení ředitele Hejduka se žádostí, aby představil stručně aktuální stav, včetně personálních změn.
Dále vystoupila náměstkyně Iva Merhautová, která upozornila, že lékaři posudkové služby posuzují dvě agendy, a to pojistnou pro účely invalidního důchodu a nepojistnou pro státní sociální podpory. Nepojistná agenda představuje posuzování pro účely zdravotně postižených, jde např. o schvalování zdravotních pomůcek. V roce 2017 bylo plánováno 388 míst, obsazeno je 300, protože jde o krácené úvazky, pracuje zde 435 lékařů. Ve zdravotnictví je běžně věkový průměr 49 let, v posudkové službě je to 61 let. U invalidity je délka řízení 51 dnů, včetně započítání prodloužené lhůty, u nepojistných dávek je to 45 dnů. V loňském roce vypracovali každý 425 tisíc posudků, provedli 7 tisíc kontrol biologické odůvodněnosti zdravotních kontrol. Pojistné agendy činí 41% a 59% tvoří nepojistné agendy. Příspěvek na péči je nejčastěji posuzován. Snahou je stabilizovat stav resortu a zajistit, aby lékaři neodcházeli a naopak, aby přicházeli noví. Ve zdravotnictví došlo k navýšení platu, to se povedlo i v ČSSZ u posudkových lékařů. V současné době dochází k srovnání s tabulkami ve zdravotnictví. Opatření jsou na straně ČSSZ, pak jsou opatření kombinované mezi ministerstvem a ČSSZ a pak pouze ministerstvo. Na prvním místě zdůraznila zavedení funkce odborného asistenta. V současné době se již rýsuje jeho pracovní náplň, počítá se s 52 systemizovanými místy, v průběhu roku tito asistenti nastoupí na základě výběrových řízení a budou se zapracovávat. Ministerstvo zdravotnictví schválilo akreditační kurz pro toto vzdělávání. Asistenti se budou rekrutovat z nelékařských povolání, např. všeobecná sestra nebo sociální pracovník. Dalším opatřením je rozšíření počtu a sítě smluvních lékařů, případně zavádění nových smluvních lékařů. Na základě služebního zákona budou muset končit lékaři nad 70 let. Nicméně je možné včas oslovit s možností smluvního vztahu nebo jiných pracovních forem. Obecný nedostatek lékařů se projevuje i prodlužováním lhůt k vypracování zpráv a posudků. Organizačně se rovněž zřizuje sekce posudkových lékařů, nejvíce lékařů je v současné době řízeno z okresních správ. Důležitou změnou v nelegislativní oblasti je změna v oblasti informačních technologií. Připravuje se systém LPS, který by byl propojen i s ministerstvem a s Úřadem práce. Současný způsob v oblasti posuzování zdravotně postižených je vyhovující. V oblasti pracovní neschopnosti je materiál, který představuje statisticky nejpravděpodobnější dobu neschopnosti u jednotlivých diagnos.
Smyslem je regulovat délku pracovní neschopnosti. V budoucnu se budou sledovat lékaři, kteří významně vybočí z posuzovaných dob. Dalším metodickým pokynem bude, jaká kritéria, jaké podklady potřebují k posouzení příslušného zdravotního stavu, a to jak odborná vyšetření, tak i přístrojové využití. Jedním z důvodu růstu počtu pracovních míst na ministerstvu je existence funkce odborného asistenta. V současné době funguje na ministerstvu 8 odborných asistentů.
Další z plánů je v rámci vyšetření zařadit i ergodynamické posouzení, které by znamenalo mnohem objektivnější posouzení zdravotního stavu. Průkazky TP, ZTP nemají žádné specifické finanční dopady.
Předsedkyně Maxová poděkovala za předložený materiál, upozornila na schválení tezí variantní řešení LPS. Požádala, aby výbor obdržel tento materiál. Předsedkyně Maxová se dotázala na externí analýzu vypracované od firmy IDS Advisory, mělo jít o zpracování procesů na ČSSZ. Po potvrzení této informace požádala o zaslání zprávy, ředitel Hejduk přislíbil zaslání manažerského výtahu, který obsahuje jednoznačné závěry a stanoviska. Požádal o stanoviska MPSV a ČSSZ.
Poslankyně Gajdůšková upozornila na obrovskou byrokracii. Další věc je převis specialistů. Je otázka, zda je rozumné, aby si ČSSZ vytvářela další specialisty.
Poslanec Kaňkovský doporučil projednat toto téma s větší časovou dotací. Personální krize je dána do značné míry demografickým vývojem, doplnění těchto lékařů je velký problém. Pro lékaře z praxe je práce posudkového lékaře neatraktivní. Velká bolest systému je přemíra opakovaných vyšetření. V řadě případů je zřejmé, že nemůže dojít ke zlepšení stavu. Přesto jsou znovu a znovu vyšetřováni.
Poslanec Juchelka uvedl osobní zkušenost s posudkovými lékaři, nepokládá systém za pružný ani za důstojný. Dotázal se na asistenty, kterých má být od 1. 1. 2018 celkem 52. Ptal se například na sestry, kterých je enormní nedostatek.
Náměstkyně Merhautová uvedla, že řada sester po určité době chce např. opustit třísměnný provoz. Na závěr předložila předsedkyně Maxová návrh usnesení č. 7, pro které se v hlasování č. 9 vyslovilo z 21 poslanců 20 pro. Návrh byl přijat.
Náměstkyně Merhautová ještě upozornila na prezentaci, která byla představena v Senátu. Aktuální prezentaci je možné poskytnout výboru.
V bodě Sdělení předsedkyně byla pouze informace o setkání sociálních výborů zemí V4. K návrhu termínu a pořadu schůze upozornila, že by další schůze proběhla dne 19. prosince. Tajemník výboru upozornil na možnost, že bude snaha zasedat v místnosti, která je blíže jednacího sálu Poslanecké sněmovny. O navrženém programu v hlasování č. 10, z 21 poslanců se vyslovilo pro 20.
Schůze výboru byla zakončena ve 12.40 hodin.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Pavla G o l a s o w s k á , v. r.
Radka M a x o v á , v. r.
ověřovatel výboru
předsedkyně výboru
9
