Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
z 22. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 22. listopadu 2018
od 9.00 hodin
v místnosti č. 48/ „Konírna“, vchod z Malostranského náměstí
Přítomni: Aulická Jírovcová, Babišová , Bauer, Beitl, Brzobohatá, Dražilová, Hyťhová, Juchelka, Kaňkovský, Kasal, Kolářík, Maxová, Novák, Pekarová Adamová, Richterová, Rutová, Sklenák, Šafránková, Vrecionová, Vyzula
Omluveni: Gajdůšková, Golasowská, Matušovská, Pastuchová
22. schůzi výboru pro sociální politiku zahájila předsedkyně výboru Radka Maxová. Ověřovatelkou schůze byla zvolena poslankyně Lucie Šafránková. Jednání probíhalo podle schváleného programu schůze.
1/ Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost, přijaté na 106. zasedání Mezinárodní konference práce v roce 2017 spolu se stanoviskem vlády k němu /ST 277/ (viz zvukový záznam 0:00:50-0:06:17)
Předsedkyně předala řízení schůze místopředsedovi Janu Bauerovi a zaujala místo zpravodajky za nepřítomnou poslankyni Alenu Gajdůškovou.
Za MPSV bod uvedl náměstek Jiří Vaňásek. Projednávaný materiál byl připraven na základě čl. 19 Ústavy MOP, který vládě stanoví povinnost předložit Parlamentu každou novou úmluvu a doporučení MOP, včetně svého stanoviska k nim. Doporučení obsahuje základní vodítka, jak v oblasti prevence, tak i pro následný postup v postkrizovém rekonstrukčním období, zdůrazňuje význam funkčních trhů práce, udržitelného podnikáni i komplexních sociálních systémů, krizového řízení a plánování.
Zpravodajka Radka Maxová navrha usnesení „vzít doporučení na vědomí“. Pro usnesení v hlasování č. 1 hlasovalo z přítomných 10 poslanců 9 pro, nikdo proti, 1 se zdržel. Usnesení č. 81 bylo přijato.
2. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /ST 204/
(viz. zvukový záznam 0:14:20 – 0:49:00)
Schůzi již dále řídila předsedkyně Radka Maxová.
Náměstek Jiří Vaňásek představil sněmovní tisk v rovině věcné a procesní. Návrh upravuje problematiku tzv. elektronických neschopenek. Minulý rok bylo schváleno zavedení elektronických neschopenek s účinností od 1. 1. 2019. V ST 204 se navrhuje úplné zrušení elektronických neschopenek. MPSV upřednostňuje ale variantu posunutí účinnosti tak, aby byla technologická připravenost na jejich zavedení. ST 204 byl přikázán výborům v listopadu na 60 dní a účinnost je navrhována k 31. 12. 2018, což nelze stihnout. V rámci pozměňovacího návrhu k ST 263 bylo navrženo posunutí úpravy účinnosti k 1. 1. 2020 a tento tisk byl 14. 11. 2018 schválen. Z procesního hlediska existují tři možnosti, jedna je vzetí návrhu zpět, druhou možností je návrh na zastavení ve druhém čtení, a třetí možností je komplexní pozměňovací návrh, na kterém by byla shoda v souvislosti s tím, že již byla vládou schválena 1. část e-neschopenky. Ministerstvo v souvislosti s karenční dobou přislíbilo, že 1. část e-neschopenky by byla účinná od 1. 7. 2019. Není to ale úplně standardní postup.
Zpravodaj Lukáš Kolářík uvedl, že tento sněmovní tisk se projednával v 1. čtení na schůzi Poslanecké sněmovny dne 18. 9. 2018, projednávání bylo přerušeno a pokračovalo 2. 11. 2018. Návrh zavádí zrušení tzv. e-neschopenky k 1. 1. 2019. Sledovaná změna již však byla prosazena pozměňovacím návrhem poslance Sklenáka v ST 263. Projednávání ST 204 tímto postrádá smysl.
V obecné rozpravě vystoupila jako první poslankyně Markéta Pekarová Adamová, která uvedla, že rozhodně není proti e-neschopenkám, měly již fungovat dávno. Dotázala se, ke kterému ze třech návrhů se MPSV více kloní.
Náměstek Jiří Vaňásek věří, že od 1. 7. 2019 bude nastavena první část e-neschopenky a od 1 1. 2020 bude v plné formě.
Předsedkyně Radka Maxová konstatovala, že projekt e-neschopenky je klíčový vzhledem k zavedení karenční doby od 1. 7. 2019. Není úplně spokojena s přístupem a myšlenkou dalšího komplexního PN k takto zásadní věci.
V rozpravě dále vystoupili: poslanec Jan Bauer, ředitel Tomáš Machanec, poslankyně Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Radka Maxová, poslanec Petr Beitl a náměstek Jiří Vaňásek.
Zpravodaj Lukáš Kolářík navrhl znění usnesení, ve kterém výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit nesouhlas s návrhem zákona.
V hlasování č. 2 z přítomných 11 poslanců hlasovalo pro předložené usnesení 11, nikdo proti, nikdo se nezdržel. Usnesení č. 82 bylo přijato.
3/Zaměstnávání OZP – aktuální situace, popis současného stavu, návrhy budoucí koncepce (viz. zvukový záznam 0:56:20 – 2:14:00)
Jako první vystoupil místopředseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Karel Rychtář, který zařazení tohoto bodu inicioval. Uvedl, že jsou největší organizací zaměstnavatelů zdravotně postižených osob v ČR. Reprezentují přes 200 firem, které zaměstnávají více než 20 tisíc zaměstnanců a z toho je minimálně 18 až 19 tisíc osob se zdravotním postižením. Volají po systémovém řešení, to vyžaduje spoustu změn mimo politiku zaměstnanosti. I když jsou státem podporování, pohybují se na nechráněném trhu práce, není to sociální politika a nejsou to dávky. Snahou je dostat lidi se zdravotním postižením na volný trh práce.
Náměstek Jiří Vaňásek konstatoval, že změny vyhodnotili. V rámci elektronické evidence a náhradního plnění se podařilo zmírnit problém přefakturace. Probíhají kontroly z Inspekce práce, jak je plněn povinný podíl a jak jsou uváděny faktury v rámci náhradního plnění do elektronické evidence. Ke konci roku vyhodnotí a údaje poskytnou. V e-evidenci je vidět celkový limit náhradního plnění. Pomohlo, že v rámci novely, se podařilo odbourat administrativní zátěž a dozvědět se více informací od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Zmínil problémové bezhotovostní platby, dále plnění povinného podílu, jeho diferenciaci a přímé zaměstnávání OZP.
Generální ředitelka Úřadu práce Kateřina Sadílková doplnila, že novela byla pro ÚP složitější. V rámci seminářů se podařilo celoplošně vysvětlit zaměstnancům, jak je směrnice zacílená, jak mají komunikovat se zaměstnavateli. Využívají i dalších nástrojů, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa a poradenství. Mají plně obsazena systemizovaná místa a naplno se věnují komplexnímu poradenství jak klientům, tak zaměstnavatelům.
Ředitel Jan Karmazín zmínil komplexní podporu zaměstnanosti OZP. K problematice pracovní rehabilitace doplnil, že se navyšují počty individuálních plánů pracovní rehabilitace, promítlo se do snížení počtu nezaměstnaných OZP.
V rozpravě vystoupila předsedkyně Radka Maxová. Dotázala se na skupinu osob zdravotně znevýhodněných, dostává informace, že tato skupina je špatně zaměstnavatelná a že se zvyšuje její počet mezi uchazeči o zaměstnání na ÚP. Dále se dotázala na spolupráci s ergodiagnostikou, jakým způsobem funguje pracovní rehabilitace, jaký je její přínos.
Poslanec Jan Bauer se zajímal o návrh budoucí koncepce zaměstnávání OZP.
Poslanec Petr Beitl se dotázal, jakým způsobem mají být postižení vypláceni, jaká část mzdy má být posílána přes konto a kolik vypláceno hotově. Zda může být tento systém zneužíván, jakým způsobem je kontrolován a kolik je případů, že zneužíván byl.
Náměstek Jiří Vaňásek sdělil, že počet osob zdravotně znevýhodněných je konstantní, skupina je specificky vymezena v zákoně o zaměstnanosti, zhruba 6 tisíc osob. Ergodiagnostická centra jsou ve schvalovacím procesu projektu na rozšíření spolupráce MPSV a ÚP. Projekt by měl být spuštěn od 1. ledna 2019. Kontroly probíhají, i ze strany Úřadu inspekce práce, vyhodnotí v polovině ledna a jsou schopni výsledky poskytnout.
Předsedkyně AZZP Vilma Baudyšová představila prezentaci.
Poslanec Jan Bauer požádal, aby prezentace byla zaslána i na MPSV, sekretariát Úřadu vlády a na sekretariát VSP.
Poslanec Sklenák požádal o předložení metodiky.
Dále v rozpravě vystoupili: Vilma Baudyšová, Roman Sklenák, Radka Maxová, Petr Beitl, Markéta Pekarová Adamová, Jiří Vaňásek a místopředseda AZZP Karel Rychtář.
Předsedkyně Radka Maxová dala v hlasování č. 3 schválit možnost vystoupení veřejnosti. Pro se vyslovilo všech 12 přítomných poslanců.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová doporučila návštěvu některého konkrétního pracoviště.
Z hostů vystoupil pan Michal Vejprava, který je zaměstnavatelem OZP již 14 let, Alena Jančíková, ředitelka České asociace Paraple a pan Valenta z Komory zaměstnavatelů zdravotně postižených.
V další rozpravě vystoupili: Andrea Brzobohatá, Jiří Vaňásek, Karel Rychtář a Jan Bauer.
Předsedkyně Radka Maxová přednesla návrh usnesení výboru. V hlasování č. 4 se pro návrh vyslovilo všech 12 přítomných poslanců. Usnesení č. 83 bylo přijato.
Následovaly body (viz. zvukový záznam 2:14:15 – 2:26:27)
4. Sdělení předsedkyně výboru
5. Sdělení předsedkyň a předsedy podvýborů
6. Kontrola plnění usnesení
Poslanci byli informováni o novém systému kontroly plnění usnesení zavedeném na webových stránkách výboru.
Poslankyně Richterová nebyla spokojena s odpovědí na usnesení č. 53 ze strany ÚP.
Předsedkyně Radka Maxová není spokojena s odpovědí MPSV na požadavek vzešlý z 16. schůze výboru k exekucím, k nezabavitelnému minimu.
Poslanec Bauer doporučil spíše cestu písemných interpelací, poslanec Roman Sklenák tento názor podpořil.
7. Různé
8. Návrh termínu a pořadu 23. schůze výboru
Písemně předložený návrh 23. schůze výboru byl v hlasování č. 5 schválen 12 přítomnými poslanci.
9. Projednávání dotací neziskovým a obdobným organizacím v působnosti kapitoly 313 – MPSV (sněmovní dokument č. 1395) (viz. zvukový záznam 2:27:00 - 3:38:44)
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že tento bod je nově zařazen v rámci projednávání státního rozpočtu. Je třeba se nově věnovat dotacím neziskovému sektoru.
Za MPSV vystoupil náměstek Karel Tauchmann, rozvedl rozpočet neziskovým a podobným organizacím na rok 2019. Pro kapitolu 313 – MPSV 2019 je to částka 5 mld. 267 mil. Kč.
Za MPSV dále vystoupila náměstkyně Jana Hanzlíková a ředitel David Pospíšil,
Zpravodajem bodu byl poslanec Jan Bauer. Doporučil určit si priority a jít analytickou cestou.
Předsedkyně Radka Maxová požádala o předložení vysvětlující procedury ke schvalování dotací na MPSV, zda mají všechny stejnou proceduru nebo jsou rozlišné pro rodinu, seniory atd.
Náměstkyně Jana Hanzlíková se vrátila k dotačním titulům a k jejich vzniku, pomáhají plnit opatření strategických dokumentů. Strategické dokumenty se vypracovávají na základě analytických dat. Dotační titul nevzniká nahodile, jde o dlouhodobý a promyšlený proces, který je podložen mnoha analytickými daty.
Poslanec David Kasal se zeptal, jakým způsobem je kontrolován obsah dotačního titulu.
Poslankyně Lucie Šafránková se dotázala, zda se na konci vyhodnocuje efektivnost, byla-li dotace použita správně, zda byl splněn její cíl a jak se postupuje, pokud nebyl splněn.
Náměstkyně Jana Hanzlíková uvedla, že dotační titul je roční a na konci roku organizace musí předložit vyúčtování a závěrečnou zprávu.
Ředitel David Pospíšil doplnil, že způsob vyúčtování se primárně odvíjí od rozpočtových pravidel, jsou stanoveny termíny finančního vypořádání. U všech projektů se provádí finanční kontrola, která se primárně provádí na místě.
Zpravodaj Jan Bauer se dotázal z jakého důvodu se v tabulce shrnující neinvestiční nedávkové transfery, správní příspěvky na výkon pěstounské péče objevuje dvakrát organizace Dobrá rodina.
Ředitelka Jamrichová uvedla, že organizace Dobrá rodina měla 778 dohod k 31.12., je to největší organizace.
Poslanec Aleš Juchelka se dotázal, kdo vybírá externí odborníky – hodnotitele při rozhodování o jednotlivých projektech, jaký je pro to klíč.
Kristýna Bálková, vedoucí odd. metodické podpory vysvětlila, jak probíhá hodnocení. Neprobíhá pouze externími hodnotiteli ale i interními, uděluje se počet bodů, ekonomickou část má na starost interní hodnotitel, dělá se bodový průměr, který je nastaven v systému. Pokud je větší než 15 bodový rozdíl, dává se třetímu externímu hodnotiteli k přehodnocení.
Dále v rozpravě vystoupili: Jan Bauer, David Pospíšil, Radka Maxová, Marek Novák, Karel Tauchman, náměstkyně Jana Hanzlíková, Olga Richterová, David Kasal, Andrea Brzobohatá, Aleš Juchelka.
Předsedkyně Radka Maxová dala hlasovat o jednotlivých bodech návrhu usnesení, které předložil zpravodaj Jan Bauer.
V hlasování č. 6 se hlasovalo o bodu I. Pro hlasovalo 18 poslanců nikdo proti, nikdo se nezdržel.
V hlasování č. 7 se hlasovalo o bodu II. Pro hlasovalo 15 poslanců, nikdo proti, 3 se zdrželi.
V hlasování č. 8 se hlasovalo o bodu III. Pro hlasovalo 12 poslanců, nikdo proti, 5 se zdrželo.
V hlasování č. 9 se hlasovalo o bodu IV. Pro hlasovalo 14 poslanců, nikdo proti, 4 se zdrželi.
V hlasování č. 10 se hlasovalo o bodu V. Pro hlasovalo 17 poslanců, nikdo proti, 1 se zdržel.
V hlasování č. 11 se hlasovalo o bodu VI. Pro hlasovalo 17 poslanců, nikdo proti nikdo se nezdržel. Usnesení č. 84 bylo přijato.
10/ Problematika vyloučených lokalit a možné řešení
(viz. zvukový záznam 3:45:30 – 5:17:28)
Tento bod uvedla poslankyně Eva Fialová z Ústeckého kraje, představila prezentaci obsahující konkrétní případy, fakta, ale i možná řešení problému vyloučených lokalit.
V první části seznámila s fotodokumentací, jaký je stav vyloučených lokalit, co je spojuje a jaké jsou doprovodné jevy. V druhé části uvedla data, co by bylo možné zlepšit, opatření, která chystá vláda. Prezentovala vážný problém štěnic, vysvětlila proces vzniku vyloučených lokalit. V bytech, ve kterých se platí vysoké nájemné, jsou špatné hygienické podmínky, plísně, vytrhaná elektřina, škůdci. Velkými problémy jsou práce načerno, neochota přizpůsobit se pravidlům, kriminalita, drogy, alkohol, hluk, rušení nočního klidu, komunitní způsob života, nechození dětí do školy. Nejpostiženější města jsou Ústí nad Labem, Chomutov, Litvínov a Most. Uvedla náměty ke zlepšení situace. Existuje 15 opatření, regulace pronájmu více bytů přes živnostenské oprávnění, zamezení praktik realitních kanceláří, soustředění se na vrácení přeplatků za energie, stanovit hygienické limity pro počet osob, řešit společenství vlastníků jednotek, sociální práce v terénu, zjednodušit sociální systém, zpřehlednit samostatné dávky nebo je sjednotit, zavedení elektronizace, zvýšení dozoru, asistenti prevence kriminality, komunitní centra atd.
Za MPSV vystoupil náměstek Jiří Vaňásek, sdělil, že proběhl kulatý stůl na podzim za účasti premiéra, ministryně pro místní rozvoj, ministryně práce a sociálních věcí a ministryně průmyslu a obchodu. 15 opatření bylo konzultováno i se zástupci místních samospráv a zástupců Svazu měst a obcí. V gesci MPSV jsou opatření týkající se hodnotících map, na která naváže dávka na bydlení, další oblast je kvalita bytu, na kterou je poskytována dávka, další jsou revize dávkového systému, problém je kumulace jednotlivých dávek, primárně se chtějí zaměřit na dávky bydlení, služby, inovace veřejně prospěšných prací.
Hlavní hygienička Eva Gottvaldová zmínila pojem hygienický standart, obecně vnímaný pojem nemusí být shodný s pojmy definovanými v zákonech.
Dále vystoupila Milada Hrabánková ředitelka odboru živnosti MPO k námětu, že pronájem bytů by se měl stát živností. Živnostenské právo doposud nikdy nebylo spojováno s pronájmem. Živnostenské právo by mělo platnost pro celé území republiky, ne pouze pro vyloučené lokality. Dotklo by se celé skupiny pronajímatelů a v důsledku i nájemníků a mohlo by být v rozporu s ústavním pořádkem.
Za MMR vystoupil náměstek David Koppitz. Program výstavby pokračuje podle plánu. V lednu by měl jít materiál do vlády a uveden na jaře. Hodnotové mapy – stanovení normativů. V polovině prosince ve spolupráci s MPSV by měli existovat relevantní data k tržnímu nájemnému.
Poslanec Jan Bauer by rád znal zmiňovaných 15 opatření. Avizoval návrh usnesení.
V další rozpravě vystoupili poslankyně a poslanci Hana Aulická Jírovcová, David Kasal, Petr Beitl, Olga Richterová, Tereza Hyťhová, Jan Schiller. Poslanci vyjádřili nespokojenost se stanovisky hlavního hygienika.
Náměstek Jiří Vaňásek přislíbil zaslání zmiňovaných 15 opatření, avizoval uspořádání kulatého stolu.
Předsedkyně Radka Maxová navrhla znění usnesení.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová navrhla uskutečnit výjezdní zasedání výboru do vybraných lokalit.
Poslankyně Lucie Šafránková navrhla zapracovat do již předneseného usnesení i návrh poslance Jana Bauera.
Předsedkyně Radka Maxová navrhla hlasovat o návrhu usnesení po částech.
V hlasování č. 12 k bod II. hlasovalo z přítomných 19 poslanců 19 pro nikdo proti, nikdo se nezdržel. Bod II. byl přijat.
V hlasování č. 13 k bodu III. hlasovalo z přítomných 19 poslanců 11 pro 2 proti, 6 se zdrželo. Bod III byl přijat. Usnesení č. 85 bylo přijato.
11./ Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů /ST 160/ - jednání garančního výboru
Poslanec Vít Kaňkovský požádal v rámci procedury o změnu pořadí hlasování u svých pozměňovacích návrhů.
Zpravodajka Lenka Dražilová přednesla návrh písemně předložené procedury.
Předsedkyně Radka Maxová dala v hlasování č. 14 hlasovat o návrhu procedury obsahující změnu navrženou poslancem Vítem Kaňkovským. Z přítomných 19 poslanců hlasovalo 15 pro, nikdo proti, 1 se zdržel. Návrh procedury byl přijat.
Dále se hlasovalo o jednotlivých pozměňovacích návrzích:
Hlasování č. 15: F doporučující stanovisko – z 19 pro 9, proti 2, zdrželo se 6; přijato;
Hlasování č. 16: zmatečné;
Hlasování č. 17: G nedoporučující stanovisko – z 19 pro 2, proti 4, zdrželo se 2, nepřijato;
Hlasování č. 18: G doporučující stanovisko – z 19 pro 5, proti 0, zdrželo se 13, nepřijato,
G bez stanoviska;
Hlasování č. 19: E doporučující stanovisko – z 19 pro 10, proti 0, zdrželo se 8, přijato;
Hlasování č. 20: H7 – H9 nedoporučující stanovisko – z 19 pro 1, proti 8, zdrželo se 9, nepřijato;
Hlasování č. 21: H7 – H9 doporučující stanovisko – z 19 pro 9, proti 0, zdrželo se 9, nepřijato; H7 – H9 bez stanoviska;
Hlasování č. 22: H4 – H6 nedoporučující stanovisko – z 19 pro 0, proti 7, zdrželo se 11, nepřijato;
Hlasování č. 23: H4 – H6 doporučující stanovisko – z 19 pro 7, proti 0, zdrželo se 11, nepřijato, H4 – H6 bez stanoviska;
Hlasování č. 24: H1 – H3 nedoporučující stanovisko – z 19 pro 0, proti 8, zdrželo se 10, nepřijato;
Hlasování č. 25: H1 – H3 doporučující stanovisko – z 19 pro 8, proti 0, zdrželo se 10, nepřijato, H1 – H3 bez stanoviska;
Hlasování č. 26: B nedoporučující stanovisko – z 19 pro 0, proti 4, zdrželo se 14, nepřijato,
Hlasování č. 27: B doporučující stanovisko – z 19 pro 8, proti 0, zdrželo se 10, nepřijato,
B bez stanoviska;
Hlasování č. 28: D nedoporučující stanovisko – z 19 pro 10, proti 6, zdrželi se 2, přijato;
Hlasování č. 29: A1 – A2 nedoporučujíc stanovisko – z 19 pro 9, proti 6, zdrželi se 3, nepřijato,
Hlasování č. 30: A1 – A2 doporučující stanovisko – z 19 pro 6, proti 9, zdrželi se 3, nepřijato, A1 – A2 bez stanoviska;
Hlasování č. 31: C nedoporučující stanovisko – z 19 pro 12, proti 5, zdržel se 1, přijato;
Hlasování č. 32: H10 nedoporučující stanovisko – z 19 pro 11, proti 3, zdrželi se 4, přijato;
Hlasování č. 33: A3 nedoporučující stanovisko – z 19 pro 13, proti 5, zdrželo se 0, přijato;
Hlasování č. 34: návrh možných legislativně technických změn – doporučující stanovisko – z 19 pro 17, proti 0, zdržel se 1, přijato;
Hlasování č. 35: doprovodné usnesení – doporučující stanovisko – z 19 pro 15, 1 proti, 2 se zdrželi, přijato. Usnesení č. 86 bylo přijato.
Zapsala: H. Prokopová
Lucie Š a f r á n k o v á , v. r.
Radka M a x o v á , v. r.
ověřovatelka výboru
předsedkyně výboru
9
