Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2018
8. volební období
ZÁPIS
z 5. schůze
výboru pro sociální politiku,
která se konala dne 1. února 2018 od 13.30 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Praha 1 – Malá Strana, místnost č. 48 - „Konírna“
Přítomni: Aulická Jírovcová, Beitl, Brzobohatá, Dražilová, Gajdůšková, Golasowská, Juchelka, Kaňkovský, Kolářík, Matušovská, Maxová, Novák, Pastuchová, Pekarová Adamová, Richterová, Rutová, Sobotka, Vrecionová,
Omluveni: Babišová, Bauer, Hyťhová, Kasal, Šafránková, Vyzula
Schůzi výboru zahájila v 10.05 hod. předsedkyně výboru Radka Maxová. V úvodu navrhla, aby ověřovatelkou 5. schůze byla poslankyně Olga Richterová, v hlasování č. 1 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 zdrželo. Návrh byl přijat.
Předsedkyně výboru Radka Maxová dále navrhla, aby byl pořad schůze rozšířen o bod Státní závěrečný účet kapitola 313- MPSV za rok 2016, s tím, že důvod zařazení tohoto bodu byl poslancům písemně odůvodněn. Pro zařazení tohoto bodu č. 4 v hlasování č. 2 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 zdrželo.
Předsedkyně výboru Radka Maxová dále přivítala, ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou a její spolupracovníky.
K prvnímu bodu Elektronizace v sociální a zdravotní oblasti, vystoupil se zkušenostmi z Estonska, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR Peter Koliba. Estonská republika má přibližně 1,5 mil. obyvatel. Odvětví IT v současnosti vytváří 5 % Estonského HDP. Patří k zemím s nejmenší hustotou osídlení v Evropě, proto funkční využívání IT z hlediska státu je jedinou cestou efektivní správy. 1.3 mil. obyvatel má vlastní elektronicky kriptovanou ID kartu s digitální identifikací. Již v roce 2000, byl zaveden plastový průkaz totožnosti, který obsahuje mikročip. Přibližně 71% domácností v Estonsku má internet. Estonci mají řadu prvenství, jako např. připojení všech škol k internetu, elektronické hlasování ve volbách, se stalo prvním terčem kyberútoku, má první funkční infrastrukturu, 94% občanů vyplňuje daňové přiznání přes internet (do 5 dnů mají daňové přeplatky na svých účtech). Samotný e - Health představuje specifickou součást e - Governmentu, zakládá se jednak na bezpečném ověření všech uživatelů, dále na digitálním podepisování všech lékařských dokumentů, kódování osobních údajů, používání šifrovaných databází, které zajišťuji důvěrnost a sledování všech akcí. Všechny akce zanechávají neodstranitelnou stopu, je tedy možné kdykoli dohledat zásahy. Samozřejmostí je i eRecept (elektronický předpis), kromě toho v urgentním případě lékař ihned vidí jakou má pacient krevní skupinu, alergie, jaké užívá léky, aby mohl vyloučit kontraindikace, což značně urychluje zásah při záchranných akcích. Každý může vstoupit na svůj pacientský portál, na svůj osobní účet a vidí, jak probíhá a kolik stojí jeho léčba. Důležitá je i otázka kybernetické bezpečnosti, hlavní kontrolu představuje vstup majitelů účtu, kteří mají možnost kontrolovat, kdo do jejich účtu vstupuje. Co se týče digitálních zdravotních záznamů, jsou provozovány zde čtyři projekty, vlastní záznam, digitální snímky, elektronická rezervace a elektronický recept. Velmi užitečné je např. sdílení rentgenových snímků, není nutné řadu snímků opakovat. Podobný systém jako v Estonsku funguje i na Taiwanu, kde právě přes zdravotní kartu je možné se dostat k informacím o zdravotním stavu. V oblasti elektronizace sociálních služeb je třeba podotknout, že i v Estonsku jsou budovy MZ a MPSV blízko sebe a dobře spolupracují. Jedna z prvních věcí, která by měla být prosazena v ČR je elektronická neschopenka, samozřejmě se nabízí srovnání eRecept a eNeschopenka.
Předseda Peter Koliba používá eRecept již několik let. Rád by, kdyby se používání stalo povinným. V České republice nebyla přijata opatření v souvislosti se zajištěním souladu s § 181/2014, o Kybernetické bezpečnosti, nutným krokem je zajištění elektronické identity, včetně elektronického občanského průkazu. Jednou z klíčových priorit je vysokorychlostní internet, dále informační zdravotnický portál, vytvoření registru poskytovatelů zdravotních služeb, založení elektronické identity lékaře a zdravotnických pracovníků. Nutno vytvořit informační a popularizační program pro uživatele elektronického zdravotnictví a standardizovat zdravotnickou dokumentaci a související postupy.
Do rozpravy se přihlásil Oleg Blaško, který reagoval na projekt Neschopenky. Původně byl nastartován na ČSSZ, historicky bylo rozhodnuto, že bude spadat pod MPSV a měl být jedním ze strategických projektů. Bohužel je smluvně velmi zkomplikován a zvažuje se, zda vrátit tento projekt pod gesci MPSV.
Tomáš Machanec uvedl, že v legislativní a metodické části došlo k zjednodušení vystavování pracovních neschopností, je v zákoně o nemocenském pojištění zakotveny, účinnost by měla být od roku 2019. Od června jsou podrobně rozpracovávány podrobné metodické postupy, procesy se v současné době probírají se služebními orgány. Je třeba se dohodnout na vyjasnění a případných změnách procesu. Je třeba učinit strategické rozhodnutí, kdo bude garantovat technické zajištění. Všechny analýzy jsou připraveny, rozhoduje se, kdo bude projekt realizovat.
Dále vystoupil předseda Peter Koliba. Apeloval na zákonodárce, aby legislativně připravili podmínky pro realizaci elektronické dokumentace. eNeschopenka by zvýšila přehlednost, škoda že se nepodařilo prosadit již dříve na MPSV.
Dále vystoupila poslankyně Brzobohatá. Požádala, aby Petr Koliba představil systém i ve zdravotním výboru.
Poslanec Lukáš Kolářík se dotázal, kdo je za eNeschopenku v současné době na MPSV zodpovědný.
Ministryně Jaroslava Němcová uvedla, že téma e – Health není nové, sama se pohybuje v zdravotnictví od roku 2004. Zásadní kroky zatím udělány nebyly, důležitá je výměna informací mezi nemocnicemi. Velké rozdíly jsou už jen v stanovení standardů, mezi nemocnicemi je velká různorodost. Vůle k lepší spolupráci mezi MPSV a MZ ČR ovšem je. Věří, že bude větší snaha komunikovat, že tato snaha přinese hmatatelné výsledky. K problému eNeschopence, uvedla, že je sice téměř všechno připraveno, bohužel není připraven software. Z pracovních skupin se začaly definovat k LPS a k důchodům. Zatím jsou zřizovány úzké expertní skupiny, např. s šesti, osmi členy. Zde budou připraveny základní kroky, které budou promítnuty do legislativních plánů. V budoucnu se vždy bude obracet na předsedkyni výboru Radku Maxovou. Prosí o to, aby nebyli dotazováni přes jednotlivé poslance, ale aby se koordinovalo přes výbor pro sociální politiku. Ministryně Jaroslava Němcová se není schopná v krátké době se všemi poslanci sejít.
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že každý poslanec má svůj mandát. Je těžko možné, že by podávali svoje návrhy pouze přes výbor. Není tomu možné do budoucna zabránit. Došlo k další rozpravě mezi ministryní Jaroslavou Němcovou a předsedkyní Radkou Maxovou k vyjasnění, že jde především o ustavování pracovních skupin.
Poslankyně Alena Gajdůšková, poznamenala na témata, která jdou z výboru, že se začínalo před 4 roky doslova od nuly, takže alespoň něco se udělalo. E - Health má ve velmi pokročilém stavu přípravy např. Slovenská republika.
Senátor Peter Koliba uvedl, že je s náměstkem Olegem Blaškem v úzkém kontaktu, Slovenská republika skutečně realizuje řadu kroků, nicméně Estonsko je v této oblasti dále.
Náměstek Oleg Blaško uvedl, že realizační tým k eNeschopenkám vede ředitel Jiří Károly.
Po uzavření rozpravy předsedkyně výboru Radka Maxová přednesla návrh usnesení č. 14, v kterém výbor bere na vědomí předloženou informaci, pro návrh v hlasování č. 3 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 1 se zdržel.
Dalším projednávaným bodem, byla informace organizačních a personálních změnách v resortu MPSV a v jeho organizačních složkách (ČSSD, ÚP, SUIP, UMPOD, FDV).
Předsedkyně výboru Radka Maxová k bodu přivítala ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou, státního tajemníka Jiřího Biskupa, náměstka Jiřího Vaňáska, ředitelku personálního odboru Radku Klimešovou, zastupující ředitele odboru Michaela Nováka, náměstkyni Marii Bílkovou a poradkyni Janu Hanzlíkovou.
Tajemník Jiří Biskup informoval o organizačních a personálních změnách rezortu MPSV od 1. ledna 2018. Ve všech úřadech MPSV je zaměstnáno 22 000 zaměstnanců, z toho 19 500 je v služebním poměru. Zaměstnanců přímo na MPSV je 1 359, z toho 1 031 v služebním poměru, v běžném pracovním poměru je 328 zaměstnanců. V prezentaci předložil změny v organizační struktuře, došlo především k náhradě sekce Sociálně a rodinné politiky, sekce řízení úřadu, informačních technologií, ekonomických a evropských fondů. Redukce z původních z devíti na sedm sekcí. Došlo k přeskupení nižších organizačních útvarů, vznikla tak sekce Správních činností a sociální politiky, Ekonomická a ICT sekce a sekce Evropských fondů. Do jisté míry byly dotčeny i útvary ministryně Jaroslavy Němcové. Jako nevhodné se jevilo propojení ekonomiky a agendy Evropských fondů. Byla zrušena sekce IT, samostatná sekce Řízení úřadu a samostatná sekce Sociální a rodinné politiky. Bylo rovněž reagováno na nález NKÚ, bylo nutno přijmout nápravná opatření. Sekce Správních činností, nepojistných dávek a odvolání byla rovněž zrušena, a došlo ke sloučení do jednoho logického celku. Proběhlo i k seskupení řady podřízených do oddělení. Bylo zrušeno celkem deset pozic, pracovníci byli odvoláni - čtyři náměstci pro řízení sekcí, dva ředitelé odboru, tři vedoucí oddělení. Jedna náměstkyně, (t. č. na mateřské dovolené), obdržela vyrozumění o zrušení služebního místa. Šesti státním zaměstnancům bylo zrušeno služební místo, tři požádali o ukončení služebního poměru, tři byli zařazeni z organizačních důvodů mimo výkon služby. Osm zaměstnanců, kterým bylo zrušeno pracovní místo, obdrželo výpověď z pracovního poměru. Byla zahájena výběrová řízení, pouze na místo náměstka na ekonomickém a ICT oddělní, se nepřihlásil žádný z náměstků. Na ČSSZ od 1. ledna 2018 nedošlo k žádným personálním změnám, pouze dva útvary organizačně byly převedeny pod přímou působnost ústředního ředitele. Na ÚP ČR pouze některá místa v přímé podřízenosti Generální ředitelky a ředitele odboru kanceláře ředitelky, byla zařazena do nového útvaru. Na SUIP a UMPOD nedošlo k žádným významnějším organizačním či personálním změnám.
K tomuto bodu byla předsedkyní výboru Radkou Maxovou otevřena rozprava.
Do rozpravy se přihlásil poslanec Bohuslav Sobotka, který reagoval na skutečnost, že se nikdo nepřihlásil na pozici náměstka ekonomiky a ICT. Nechce diskutovat o sloučení agendy ekonomické a ICT. Sloučení těchto dvou agend ovšem představuje velmi obtížnou oblast, když si vzpomene na tlaky, kterým bylo vystaveno ministerstvo v minulých letech, když soutěžilo Informační systémy. Bude to velmi komplikované, obává se zdržení v těchto klíčových agendách.
Ministryně Jaroslava Němcová uvedla, že výběrové řízení poběží dál, domnívá se, že tento krok byl správný.
Státní tajemník Jiří Biskup uvedl, že podmínky pro přihlašování do druhého a třetího kola se podmínky o proti prvnímu kolu zmírňují.
Ministryně Jaroslava Němcová uvedla, že všechny odbory, které byly v sekci ICT, zůstaly a sekci vedou původní vedoucí. Politický náměstkem Oleg Blaško je pověřen řízením této sekce.
Poslanec Lukáš Kolářík se dotázal, proč není přítomen ředitel Jiří Károly, když se diskutuje o eNeschopence.
Předsedkyně výboru Radka Maxová uvedla, že tento bod nebyl zařazen, jako hlavní bod.
Náměstek Oleg Blaško uvedl, že je snaha dostat všechny věci v oblasti JISP z fáze „PowerPointových prezentací k technické realizaci“.
Závěr přednesla předsedkyně výboru Radka Maxová, v usnesení č. 15, pro návrh v hlasování č. 4 se vyslovilo 15 poslanců pro, 0 proti, 3 se zdrželi. Návrh byl přijat.
Třetím projednávaným bodem, byl Plán legislativních prací v resortu MPSV na rok 2018.
Předsedkyně výboru Radka Maxová přivítala zástupce MPSV Petra Hůrku náměstka pro řízení legislativní sekce, Evu Jankovou zástupkyni vedoucího oddělení sociální legislativy, Marii Bílkovou náměstkyni člena vlády.
Úvodním slovem vystoupil náměstek Petr Hůrka. Legislativní plán obsahuje jednak věci, které jsou zřejmé z programového prohlášení Vlády ČR, potom také úpravy, které jsou vyvolané změnou evropské legislativy nebo potřebou harmonizací některých ustanovení. Náměstek Petr Hůrka představil plán, který bude schvalován ve Vládě ČR. Prvním počinem bude novelizace zákona o důchodovém pojištění (snaha o zvýšení důchodu a to jednorázově důchodcům, kteří dosáhli 85 let). V plánu je předložit ho do konce února. Dále dojde ke změně zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, předpokládá se v září v roce 2018, s účinností od roku 2020 (snaha kompenzovat pracovníkům, kteří dojíždějí za prací, náklady na dopravu). Dalším předpisem je novela zákoníku práce, šlo by o zásadní koncepční novelu (mimo jiné tzv. dovolenkové pokladny, které mají smysl především v Rakousku a v Německu), tématem je rovněž pravidelná valorizace minimální mzdy, dosud bylo vázáno na rozhodnutí vlády, nicméně se ukazuje, že větší míra předvídatelnosti by byla žádoucí. Mezi další patří pravidelné předpisy a nařízení Vlády ČR, které jsou pravidelně a periodicky upravovány, např. změna o neřízení v oblasti platu ve veřejné zprávě. Důležitá je i úprava platu v státní službě, je snaha posílit flexibilitu svazků a zlepšit spojení pracovního a rodinného života. Valorizace ztráty na výdělku je rovněž další připravovaný předpis, na konec letošního roku by byla novela zákona o sociálních službách a návrh věcného záměru zákona o sociálních pracovnících. Byla zmíněna i opatření, která by měla vést k stabilizaci LPS včetně změny služebního zákona a způsobu odměňování.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová se podivila nad zavedením příspěvku na dojíždění do zaměstnání, která při současné situaci trhu práce je překvapivá.
Náměstek Petr Hůrka uvedl, že připouští, že současná úprava příspěvku na dojíždění do práce, nebyla zcela efektivní, na druhou stranu upozornil na sektorovou nezaměstnanost.
Ředitel Tomáš Machanec odpověděl na dotaz poslankyně Andrey Brzobohaté, že každý případ je velmi individuální, požádal o zaslání konkrétních údajů (roky studia se počítají jako zápočtová doba a počítají se i z průměrné mzdy, z čehož vychází invalidní důchod ve výši okolo 10 000 korun). Ovšem při situaci kdy invalidita nastala bezprostředně po studiu, pokud je situace specifická, je možné postupovat cestou odstranění tvrdosti zákona.
Poslanec Bohuslav Sobotka se zastal příspěvku na dopravu do zaměstnání, byla by jistě zajímavá informace, kolik tuto dávku čerpalo v minulém roce zaměstnaných. Důležité je si uvědomit i regionální nezaměstnanost, určité oblasti jsou v mnohem horší situaci. Zároveň se dotázal, proč v legislativním plánu není řešení situace samoživitelů a zálohovaného výživného. Pokládá za důležité čtvrtletní přezkoumávání dávek státní sociální podpory, rovněž co se týče LPS, byl umožněn výrazný nárůst platu. Poslední dotaz směřoval k novému zákonu o sociálních službách, upozornil, že novela byla připravena již v minulém roce. Dotázal se, co brání, aby tato novela byla rychle představena do PSP ČR.
Náměstek Jiří Vaňásek zmínil k příspěvku na mobilitu pracovní síly, že byl používán u nezaměstnaných v delší lhůtě než pěti měsíců. Otázka zálohovaného výživného je v současné době řešena komplexně s Ministerstvem spravedlnosti. Jde o problém složitější. Mimo jiné v této dávce chybí i vazba na soudy. Soudy a senáty by mohly zajišťovat vymáhání této dávky.
Poslankyně Radka Maxová přivítala spolupráci MPSV a Ministerstva spravedlnosti v oblasti výživného.
Náměstkyně Marie Bílková se vyslovila pro větší předvídatelnost a lepší zajištění v zákoně O sociálních službách, např. je důležité zajistit dostupnost pro celém území a to i z hlediska finanční udržitelnosti. Je třeba zvládnout i návaznost na oblast sociálních a zdravotních služeb.
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že existuje novela v Senátu, MPSV by mělo reagovat i na tuto novelu, je třeba si ovšem uvědomit (návrh neprochází připomínkovým řízením).
Ministraně Jaroslava Němcová zmínila k zákonu O sociálních službách, uvedla svojí zkušenost z působení v kraji. Obtížné je tuto věc rozjíždět ve chvíli, kdy nejsou definovány standardy, bez informací o nákladovosti. Nutným krokem je rovněž definování garantované sítě.
Poslankyně Veronika Vrecionová, požádala o legislativní návrh Vlády ČR včetně předpokládaných dopadů na veřejné rozpočty. Upozornila rovněž na neúnosnou situaci na ÚP ČR a LPS, ve vztahem s klientem.
Ministryně Jaroslava Němcová, ocenila velký zájem o LPS.
Náměstek Jiří Vaňásek uvedl, že situaci v oblasti sociálních dávek, nepokládá za standartní a optimální. Rozhodně nechce jít cestou parametrizací dávek těch nejslabších.
Poslanec Petr Beitl se dotázal na míru nezaměstnanosti, zda existuje nějaká teoreticky stanovená hranice zaměstnanosti, kde už je další snaha nákladná, ne-li nereálná.
Poslankyně Pavla Golasowská se dotázala na zákon O sociálním bydlení, jde především o dotaz, který zajímá zástupce obcí.
Náměstek Petr Hůrka uvedl, že minulé období MPSV na zákoně pracovalo, nyní se kompetenčně rozhodlo, že blíže tomuto zákonu má MMR.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová uvedla, že tři předložené zákony v legislativním plánu představují určitou zátěž na rozpočet. Mělo by se rovněž předložit něco, co by šetřilo náklady státu, aby to kompenzovalo přijetí těchto zákonů, neboť nelze očekávat, že konjuktura bude stále.
Náměstek Petr Hůrka uvedl, že na situaci nahlíží tak, že pojištěnci si de facto na příslušné změny „naspořili“.
Náměstek Vilém Kahoun upozornil, že je třeba odstraňovat dlouhodobý dluh a diskriminaci vůči některým důchodcům, za posledních několik let náhradový poměr zatím klesá.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová se vyslovila proti záměru z 500 korunového snížení z daňového základu, způsobuje vliv poklesu příjmu do státního rozpočtu. Rozhodně by se nemělo jít cestou snižování příjmu na důchody, souhlasí z kolegou Bohuslavem Sobotkou, že problémem zůstává zálohované výživné. Větším problémem je vymáhání po rodiči, který je povinován výživným. V Úřadu práce přezkoumávání po čtvrt roce pokládá za tristní, při současném zatížení ÚP ČR nevidí jako reálné.
Dalším přihlášeným byl poslanec Vít Kaňkovský, doporučil, aby se výbor k legislativnímu plánu vracel jednou za půl roku.
Rovněž otevřít otázku nekolidující zaměstnávání, zneužívání. Dochází zde i k ztrátám při odvodech do státního rozpočtu. Složitý okruh problémů představují lidé, kteří jsou v exekuci a představují významný počet nezaměstnaných, kteří s vlivem exekucí nejsou motivováni, aby se nechali zaměstnat, neboť veškerý jejich výdělek by připadl na uhrazení exekuce.
Poslanec Vít Kaňkovský uvedl, že bude jistě dobré, když se VSP k legislativnímu plánu bude vracet v nějakém pravidelném režimu. Bohužel LPS nemá řešení, očekávání, že noví lékaři budou chtít provádět posudkovou agendu je naivní. Je třeba vyřešit určité bariéry v ke straně smluvních lékařů, např. že posuzovaný nesmí být léčen v zařízení, ve kterém smluvní lékař pracuje.
Dále vystoupil poslanec Aleš Juchelka, otevřel téma přepočtu důchodu lidí, kteří pečují o osobu blízkou.
Ředitel Tomáš Machanec uvedl, že u osob, které pečují o osobu blízkou, záleží, jak vypadaly jejich příjmy v době, než začali pečovat. Pokud jejich odvody byly vyšší, lze předpokládat, že i po dvaceti letech pečování, mohou být jejich důchody poměrně vysoké. Pokud by pracovali tito lidé patnáct let, bude se jako vyměřovací základ používat příjem, příspěvek za osobu blízkou.
Poslanec Aleš Juchelka doporučil, aby se MPSV tímto adekvátně zabývalo, mnohdy jde o lidi, kteří mají vysokoškolské vzdělání, nicméně vzhledem k době pečování, nemají šanci najít adekvátní zaměstnání.
Náměstek Petr Hůrka vysvětlil, že legislativní plán se připravuje vždy ke konci roku. V této době bylo střídání volebního období. Rovněž legislativa v oblasti zdravotně sociálního pomezí je vázané i na spolupráci a souhlas druhého rezortu.
Na závěr předsedkyně výboru Radka Maxová předložila usnesení č. 16, ve kterém výbor bere na vědomí zprávu o legislativním plánu, pro návrh v hlasování č. 5 se vyslovilo 14 poslanců pro, 0 proti, 2 se zdrželi.
Dalším projednávaným bodem, byl Státní závěrečný účet za rok 2016 MPSV. Poslancům byl rozdán samotný Závěrečný účet, elektronicky dodán, stejně jako dopis předsedkyně Rozpočtového výboru Miloslavy Vostré. Na základě doporučení Legislativního odboru, je doporučeno projednat návrh se stejným usnesením, jako bylo přijaté v minulém volebním období. Na závěr bylo navrženo usnesení k Státnímu závěrečnému účtu, usnesení č. 17, pro návrh v hlasování č. 6 se vyslovilo 13 poslanců pro, 0 proti, 3 se zdrželi.
Dalším bodem byla volba předsedů a místopředsedů do podvýborů VSP.
Předsedkyně Radka Maxová uvedla, že byly na minulém jednání ustaveny tři podvýbory. Jako první byla navržena volba členů podvýboru VSP pro sociální služby a osoby zdravotně postižené. Do tohoto podvýboru se přihlásili poslanci Hana Aulická Jírovcová, Lenka Dražilová, Pavla Golasowská, Aleš Juchelka, Lenka Kozlová, Marcela Melková, Patrik Nacher, Petr Pávek, Markéta Pekarová Adamová.
Dále byli poslanci informováni o nominacích na členy podvýboru VSP pro sociálně zdravotní pomezí, poslankyně Hana Aulická Jírovcová, Andrea Babišová, Alena Gajdůšková, Vít Kaňkovský, Olga Richterová, v rozpravě se přihlásila Miloslava Rutová.
Další nominací na podvýbor VSP pro informační technologie a dávkové systémy se přihlásili poslanci Petr Beitl, Lukáš Kolářík, Marek Novák, Věra Procházková.
K Usnesení č. 18, volba členů podvýboru VSP pro sociální služby a osoby zdravotně postižené, v hlasování č. 7 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
K Usnesení č. 19, k volbě členů podvýboru VSP pro sociálně zdravotní pomezí v hlasování č. 8 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
K Usnesení č. 20, volba členů podvýboru VSP pro informační technologie a dávkové systémy, v hlasování č. 9 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
Dále bylo přistoupeno k hlasování o jednotlivých předsedech podvýboru. Na podvýbor VSP pro sociální služby a osoby zdravotně postižené, byla navržena Lenka Dražilová, která před volbou krátce vystoupila. Vystudovala práva, téměř dvacet let pracuje v sociálních službách, zná jednak dávkové systémy, působila jako ředitelka v domově pro seniory, dále pracovala v sociálních službách, které byly registrovány, ovšem pracovaly bez dotací. Je zvyklá na spolupráci s řadou organizací, ke kterým má zpětnou vazbu. Nastudovala si zápisy, kde se seznámila s minulým volebním obdobím, musí konstatovat, že tento podvýbor měl velmi široký záběr.
Bylo hlasováno v usnesení č. 21 aklamací pro poslankyni Lenku Dražilovou v hlasování č. 10 se vyslovilo 15 poslanců pro, 0 proti, 1 se zdržel. Dále byla nominována na předsedu podvýboru VSP pro zdravotně sociální pomezí poslankyně Andrea Babišová. Z důvodu nemoci požádala předsedkyni výboru Radku Maxovou o přečtení jejího odůvodnění k volbě pro jednotlivé poslance. Vnímá oblasti sociálně zdravotní, jako „spojené nádoby“. Nezbytná bude spolupráce se zdravotním výborem, výsledkem by měly být kvalitnější služby pro klienty.
Bylo přijato usnesení č. 22, ve kterém byla zvolena poslankyně Andrea Babišová předsedkyní podvýboru VSP pro sociálně zdravotní pomezí v hlasování č. 11 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdržela.
Dále bylo přistoupeno ke zvolení předsedy podvýboru VSP pro informační technologie a dávkové systémy. Zde byli dva kandidáti, první vystoupil poslanec Petr Beitl uvedl, že pracuje jako primátor města Jablonce nad Nisou. Téma vnímá jako velmi důležité. Nezbytné je udělat revizi v oblasti ICT, co bylo ze strany rezortu uděláno a vytyčit jasný plán.
Poslanec Lukáš Kolářík, vystudoval přímo informatiku, v tomto oboru se pohybuje patnáct let. Pokud nebude zvolen předsedou, bude se tomuto oboru věnovat, nicméně z pozice předsedy by měl přece jenom větší vliv.
Předsedkyně výboru Radka Maxová uvedla, že jde o atypickou situaci dvou kandidátů, zeptala se, zda se některý z kolegů nechce vzdát.
Do rozpravy se přihlásil poslanec Bohuslav Sobotka, který navrhl z důvodů dvou kandidátů tajnou volbu. Bylo doporučeno, aby se bod přerušil, vzhledem k náročné přípravě tajných voleb v tomtéž dni, kdy byl návrh předložen.
Řešili se dále i místopředsedové zbývajících dvou podvýborů. Nebyly předneseny žádné konkrétní návrhy.
Poslankyně Andrea Brzobohatá doporučila, že by měla zájem dělat místopředsedkyni v podvýboru pro zdravotně sociální pomezí.
Nakonec bylo doporučeno, že všichni místopředsedové budou voleni na další schůzi podvýboru, bylo navrženo přerušení bodu v hlasování č. 12 se vyslovilo 16 poslanců pro, 0 proti, 0 se zdrželi.
Dalším bodem bylo Sdělení předsedkyně výboru, která informovala, že organizační výbor schválil návrh výboru na cestu do Švýcarska a do Norska. V rámci bodu byli poslanci informování o obsahu návštěvy knihovny s tím, že půjde o exkluzivní a ojedinělou příležitost. Poslanci byli rovněž informováni, že se připravuje v horizontu půl roku návštěva České národní banky.
V bodě Různé vystoupila poslankyně Richterová. Vystoupila s problematikou Úřadu práce, kdy při změně posuzování jednou za čtvrt roku dochází k velkým frontám a velkému zatížení pracovníků Úřadu práce. Jde o problém obecný a systémový, jemuž jsou vystaveni právě úředníci na ÚP. Nedaří se včas zajišťovat vyměření dávek. Řada klientů takto upadá do exekučních řízení, protože se jim nestačí včas zajistit příjem. Pomohla by například i větší osvěta v oblasti elektronizace. Řadu věcí rodiče mohou například podat přes datovou schránku a ušetřit si čekání ve frontách.
Do rozpravy se přihlásila poslankyně Pastuchová, která uvedla, že sama několikrát navštívila ÚP a seděla za přepážkou. Místo původních 80 mají například 200 klientů. Návrh usnesení pokládá za příliš obecné. Doporučila, aby na jednání výboru byla přizvána generální ředitelka ÚP a bylo to projednáno s ní.
Předsedkyně Maxová uvedla, že bod k Úřadu práce sice nebude zařazen na nejbližší schůzi, nicméně s ohledem na odpověď ministryně na interpelaci poslankyně Richterové, by se návrh zařadil v horizontu čtvrt roku. Je třeba, aby situace byla analyzována ze strany MPSV.
Poslankyně Aulická rovněž potvrdila, že opravná opatření budou skutečně zřejmá až za čtvrt roku. Vidí zařazení tohoto bodu v březnu a domnívá se, že není nutná jen účast generální ředitelky, ale i účast ředitelů z jiných krajů. Situace není ve všech krajích úplně stejná, některé krajské pobočky jsou vystaveny obrovskému náporu.
Poslanec Kaňkovský uvedl, že problém ÚP kvituje, nicméně neméně problematická je i ČSSZ a situace např. v LPS.
Poslanec Beitl rovněž podpořil odložení bodu tak, aby výbor nebyl soudcem mezi ministryní a generální ředitelkou ÚP. Situace vyžaduje systémové řešení. Došlo k velkému objemu nové legislativy, která byla doslova nasypána na ÚP.
Poslanec Sobotka uvedl, že jakkoliv chápe těžkou situaci ÚP, všechny změny byly přijaty v řádném legislativním procesu, např. otcovská dovolená a další. Úředníci mohli očekávat tuto situaci, neměli by se tvářit, že je záležitost překvapila. Počet tabulkových zaměstnanců na ÚP se zvýšil o několik stovek, což bylo kritizováno, že stát nabírá nové úředníky. Při jednání by měla být přítomna nejen generální ředitelka, ale i ministryně, resp. zástupci ministerstva, neboť půjde i o platové záležitosti. Jinak se nepodaří pozice na Úřadech práce naplnit. Doporučuje tedy odstup, nicméně nemělo by dojít k velkému odkladu, neboť ÚP musel tyto změny očekávat.
Poslankyně Aulická Jírovcová uvedla, že poslanec Sobotka věc uvádí globálně, na druhou stranu upozorňuje, že ministryně přes mnohé upozornění výboru a některých poslanců situaci neřešila a to jak z hlediska systémových opatření, tak i mzdovou podporou. Jde o velmi vypjaté pracoviště, kde dochází k velké zátěži ze strany klientů na úředníky.
Po vystoupení poslankyně Richterové navrhla předsedkyně, že bod bude zařazen na konec března, začátek dubna.
Na závěr byl předložen návrh usnesení č. 23. Bylo hlasováno po bodech.
1./ Výbor žádá MPSV a GŘ ÚP o neprodlené zmapování aktuálního stavu způsobu a termínů vyplácení dávek a příspěvků, v případě potvrzení avizovaných problémů o návrh nápravných opatření (a to nejen krátkodobých, které by odstranily akutní potíže, ale i dlouhodobých, které by narovnaly nefunkční systém).
2./ Výbor žádá MPSV a GŘ ÚP o revizi, zda jsou služby poskytované úřady práce v současné době dostatečně personálně zabezpečeny, v případě zjištění podstavu pracovních sil o návrh řešení se stanovením časového harmonogramu.
O prvním návrhu v hlasování č. 14 hlasovalo 13 poslanců pro, nikdo proti ani se nezdržel. Návrh byl přijat. O druhém návrhu v hlasování č. 15 hlasovalo 12 poslanců pro, nikdo proti, jeden se zdržel. Návrh byl přijat. Usnesení č. 23 bylo přijato.
Předsedkyně výboru v bodě Různé dále informovala o návštěvě, která proběhla na konci prosince. Společné jednání zemí V4 k rodinné politice. Bylo zde patrné, že mnohé názory na polské a maďarské straně jsou poměrně konzervativní a společné, především k otázce nepodpory stejnopohlavních párů. Přesto došlo ke shodně například na odmítnutí indexace dávek. Dále uvedla, že všechny prezentace, které byly předmětem 5. schůze výboru, budou poslancům poskytnuty.
Na závěr byl předložen návrh programu další schůze s tím, že výbor by se sešel 15. února. Je, kromě návštěvy knihovny, tematicky zaměřen na sociálně právní ochranu dítěte s tím, že nejprve ministerstvo představí svůj pohled na věc. V dalším bodě vystoupí předsedkyně petičního výboru, Helena Válková a veřejná ochránkyně práv, Anna Šabatová. Na žádost předkladatele bude projednán i poslanecký návrh – ST 22. Oproti písemně předloženému návrhu pozvánky byl program rozšířen o bod volba předsedy podvýboru pro IT a dávkové systémy a volba místopředsedů podvýborů. Pro návrh pozvánky se v hlasování č. 16 vyslovilo 13 pro, nikdo proti ani se nezdržel.
Schůze výboru byla ukončena ve 12.30 hodin.
Zaznamenal: Antonín Papoušek
Olga R i c h t e r o v á , v. r.
Radka M a x o v á , v. r.
ověřovatelka výboru
předsedkyně výboru
12
