Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
2019
8. volební období
ZÁPIS
ze 16. schůze
výboru pro životní prostředí,
která se konala
dne 6. února 2019 od 11.00 hodin
v budově Poslanecké sněmovny, Sněmovní 1, 118 26 Praha 1
místnost č. K 49 / přízemí
Přítomni: Dana Balcarová, Jan Čižinský, František Elfmark, Eva Fialová, Josef Hájek, Jaroslav Holík, Josef Kott, Jana Krutáková, Karla Maříková, Eva Matyášová, Ilona Mauritzová, Markéta Pekarová Adamová, Marie Pěnčíková, David Pražák, Jan Schiller, Karel Tureček, Jan Zahradník
Omluveni: Jan Chvojka
Hosté: Ing. Berenika Peštová, Ph.D., náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí MŽP
Ing. Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů MŽP
Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D, vedoucí odd. koncepcí a technologií a zástupce ředitele odboru odpadů MŽP
Ing. Mgr. Ladislav Trylč, vedoucí odd. zpětného odběru MŽP
Ing. Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce strategií a mezinárodních vztahů MŽP
Mgr Viktor Havlice, vedoucí odd. analýz environmentální regulace, odboru průmyslové ekologie MPO
Mgr. Soňa Perglerová, odbor mezinárodních vztahů MŽP
Ing. Miroslava Ježková, odd. Financování zemědělství a životního prostředí MF
Ing Jarmila Sedláčková, odd. Financování zemědělství a životního prostředí MF
RNDr. Tereza Kochová, Ph.D., CENIA, vedoucí odd. informační podpory environmentálních politik
a další hosté dle prezenční listiny
Schůzi řídila předsedkyně výboru Dana Balcarová.
Předsedkyně výboru přivítala a představila zpracovatele zprávy Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR 2018 za OECD koordinátorku a expertku hodnocení České republiky Fréderique Zegel a paní Myriam Linster, vedoucí programu OECD v oblasti informací a ukazatelů v oblasti životního prostředí.
NÁVRH PROGRAMU:
11.15 hod.
1.
OECD: Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR 2018
(OECD: Environmental Performance Review Czech Republic 2018)
Dokument dostupný na: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4612&z=12285
Představí koordinátorka zprávy Fréderique Zegel
(tlumočená videokonference)
12.00 hod.
2.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355);
Zpráva o životním prostředí v krajích 2017;
Vývoj v národních parcích
Dokumenty dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4612&z=12285
Odůvodní zástupce Ministerstva životního prostředí
Zpravodaj tisku 355 posl. Jan ZAHRADNÍK
Zpravodajové krajských zpráv:
Praha Dana Balcarová
Jihočeský Karel Tureček
Jihomoravský Jana Krutáková
Karlovarský Karla Maříková
Vysočina Josef Kott
Královéhradecký Eva Matyášová
Liberecký David Pražák
Moravskoslezský Josef Hájek
Olomoucký Marie Pěnčíková
Pardubický Jan Chvojka
Plzeňský Ilona Mauritzová
Ústecký Jan Schiller
Zlínský Jaroslav Holík
Oběd 30 minut
14.00 hod.
3.
Návrh poslance Jana Schillera a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií (tisk 346)
Pokud bude projednáno na plénu v prvním čtení
Odůvodní zástupce Ministerstva životního prostředí
Zpravodaj posl. Marie PĚNČÍKOVÁ
14.30 hod.
4.
Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů:
Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.
COM(2018) 762 final
Dokument dostupný na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=COM:2018:0762:FIN
Zpravodaj posl. František Elfmark
15.00 hod.
5.
Nominace člena výboru do Rady Státního fondu životního prostředí ČR
15.10 hod.
6.
Volba členů podvýborů – poslankyně Marie Pěnčíková, poslanec Jan Chvojka
15.20 hod.
7.
Informace o petici vyjadřující nesouhlas s budováním a provozem trailových tras na Čížkových kamenech a v okolí Lhoty (u Trutnova)
Zpravodajka posl. Eva Matyášová
15.30 hod.
7.
Různé
Předsedkyně výboru Dana Balcarová na úvod informovala o tom, že 3. bod zařazený do programu jednání nebyl projednán v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Z tohoto z důvodu dochází ke změně v programu, a to vyřazení tohoto bodu z programu jednání.
Hlasování o vyřazení bodu č. 3 z programu jednání:
Hlasování č. 1: Pro 12 Proti 0 Zdržel 0
Hlasování o novém programu:
Hlasování č. 2: Pro 12 Proti 0 Zdržel 0
Ověřovatelem byl stanoven poslanec Mgr. Jan Čižinský.
Hlasování č. 3: Pro 12 Proti 0 Zdržel 0
Vyslovení souhlasu s vystoupením hostů v délce 2 minut.
Hlasování č. 4: Pro 12 Proti 0 Zdržel 0
1. OECD: Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR 2018
Prvním bodem jednání byla zpráva OECD Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR 2018, kterou pomocí videokonference představila koordinátorka této zprávy a expertka OECD Frédérique Zegel.
Pozn. prezentace i následná diskuze byla tlumočena do českého a anglického jazyka, prezentace a audiozáznam jsou dostupné na
http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&ido=1317&td=22&cu=16
Hodnocení stavu a politik životního prostředí jsou zpracovávány pro všechny členské země OECD a vybrané partnerské země, kterým poskytují podloženou analýzu stavu a pokroku směrem ke stanoveným environmentálním cílům. Nynější zpráva přináší pro Českou republiku také sadu 46 doporučení.
V roce 2018 byla pro Českou republiku zpracována již třetí taková zpráva (předchozí v roce 1999 a 2005).
Dle zprávy je v oblasti udržitelného rozvoje v ČR pozitivem přijetí Strategického rámce ČR 2030 v roce 2017, zejména pak jeho vypracování Radou vlády pro udržitelný rozvoj pod úřadem vlády, které předsedal předseda vlády České republiky, což bylo zásadní pro zapojení všech ministerstev.
ČR pokročila v oblasti oddělení ekonomického růstu od jeho dopadů na životní prostředí. Jedním z důležitých poznatků OECD je, že ekonomika ČR je energeticky neefektivní a Státní energetická koncepce není v souladu s Politikou ochrany klimatu a cíli Pařížské dohody. Uhlí zůstává hlavním zdrojem energie, což vede k vyšší míře znečištění ovzduší. V ČR je dvakrát vyšší úmrtnost způsobená znečištěním ovzduší, než je průměr v zemích OECD. Důvodem vysoké míry znečištění je i neefektivní zpoplatnění uhlíku. OECD navrhuje zavedení uhlíkové daně, ale i změnu danění dieselu, který je momentálně daňově zvýhodněn oproti benzinu.
OECD také doporučuje lépe využívat a administrovat evropské fondy, které jsou největším zdrojem pro financování tuzemské dopravní infrastruktury i projektů v oblasti životního prostředí.
OECD se nad rámec běžných kapitol věnovala také dvěma speciálním tématům: odpadům a urbanizaci. Zde se pozastavuje nad převažující praxí skládkování, která je způsobena nízkou cenou ukládání odpadu na skládkování – skládkování v ČR je až 6x lacinější než energetické zpracování odpadu. Poplatky pro občany za obecní odpad jsou tak nízké, že nedávají impuls k omezení vzniku odpadů a recyklaci, ale dokonce ani nepokryjí náklady spojené se zpracováním odpadu. V oblasti rozvoje měst OECD vidí příležitost v zahušťování městské zástavby (např. brownfieldů) tak, aby se díky suburbanizaci nenavyšovala automobilová doprava a s ní související emise.
V následné diskuzi padl nejprve dotaz poslance Holíka, zda OECD při návrhu na vyrovnání zdanění benzinu a dieselu zvážila rozdílný počet ujetých kilometrů na litr paliva. Frédérique Zegel přislíbila, že k tomuto tématu zašle zvláštní zprávu OECD k zdanění energie v jednotlivých zemích (pozn. rozesláno všem členům výboru). Poslanec Elfmark se ptal, zda je ČR v rámci Evropské unie jediným státem, který má problém s vysokou mírou skládkování. Frédérique Zegel odpověděla, že ČR sice není jedinou zemí, ale má ve svých rukou všechny možnosti skládkování omezit – ať už změnou nacenění skládkování, nebo změnou odpadové legislativy. Poslanec Schiller vznesl dotaz na metodiku statistické práce OECD – zda jsou čísla, která srovnávají jednotlivé země, absolutní, či vyvážená dle příjmu obyvatel.
Na závěr koordinátorka zprávy Frédérique Zegel zdůraznila, aby se na ni členové výboru neváhali obrátit s jakýmikoli dalšími dotazy k Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR.
Později v průběhu zasedání výbor přijal usnesení č. 55, kterým vzal tuto zprávu na vědomí.
Hlasování č. 10 o usnesení č. 55 http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154562
Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
2. Zpráva o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355)
Ing. Vladislav Smrž, náměstek pro řízení sekce strategií a mezinárodních vztahů Ministerstva životního prostředí ČR v krátkosti představil základní koncept Zprávy o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355), která je tento rok zpracována stručnější formou, a to na základě dohody mezi Ministerstvem životního prostředí ČR, Českou informační agenturou životního prostředí, výborem pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR a výborem pro životní prostředí a veřejnou správu Senátu Parlamentu ČR z minulého roku. Zpráva obsahuje padesát stran a shrnuje základní závěry. Všechna ostatní data jsou veřejně dostupná na internetových stránkách CENIA, české informační agentury životního prostředí. Zpráva v komplexním a původním rozsahu bude opět vydána v příštím roce. Informoval, že Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejňuje také 14 krajských zpráv, které hodnotí stav životního prostředí v jednotlivých krajích. Dále zmínil, že Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo formou letáků informace o stavu národních parků v České republice, což, jak uvedl, se stalo na základě podnětu poslance Jana Zahradníka, jehož původní představa směřovala k uveřejnění těchto informací ve Zprávě o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355). Tento návrh mimo jiné zazněl i na schůzi partnerského výboru Senátu Parlamentu ČR, kde jej zopakoval senátor Mgr. Václav Láska. Ing. Vladislav Smrž předal slovo RNDr. Tereze Kochové, Ph.D., vedoucí oddělení informační podpory environmentálních politik agentury CENIA, jež přítomné seznámila se Zprávou o životním prostředí České republiky 2017.
Ing. Vladislav Smrž přítomné informoval, že od příštího roku budou v tištěné podobě distribuovány pouze takzvané informační listy, které budou odkazovat na internetové stránky obsahující zprávy o životním prostředí a s nimi související informace, jelikož v současné době je tisk těchto podkladů považován za již zbytečný.
Předsedkyně výboru Dana Balcarová uvedla, že zpráva, kterou obdržel výbor pro životní prostředí, byla doručena ve velmi zkrácené verzi. Oproti předešlému roku, kdy zpráva obsahovala 300 stran textu, letos obsahovala pouze 60 stran a chybí v ní některé zcela zásadní údaje o stavu životního prostředí, mj. i v souvislosti se suchem. Slova se ujal poslanec Jan Zahradník, který poděkoval zástupcům Ministerstva životního prostředí ČR, vyzdvihl prezentaci RNDr. Terezy Kochové, Ph. D. a seznámil přítomné se svou zpravodajskou zprávou ke Zprávě o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355). Mimo jiné upozornil, že zákon č. 123/1998 Sb., udává přesnou formulaci názvu tohoto dokumentu v následujícím znění: Zpráva o stavu životního prostředí České republiky (za daný rok) a poukázal na skutečnost, že současné znění názvu dokumentu se s touto formulací neshoduje.
Předsedkyně výboru Dana Balcarová poděkovala zpravodaji za informace a vyzvala zástupce Ministerstva životního prostředí ČR k případné reakci. Slova se ujal Ing. Vladislav Smrž a zmínil problematiku půdní vlhkosti, kterou Ministerstvo životního prostředí ČR projedná s Českým hydrometeorologickým ústavem. Hovořil také o závěru kontroly Národního kontrolního úřadu číslo 18/04 (Peněžní prostředky určené na podporu zlepšování kvality ovzduší), na který reagovalo Ministerstvo životního prostředí ČR a tento kontrolní závěr označilo jako dezinterpretační a mylný. Proti tomuto se Národní kontrolní úřad písemně ohradil formou tiskové zprávy uveřejněné na internetových stránkách Národního kontrolního úřadu. Dále zmínil, že záměry k vyhlašování nových maloplošných nebo velkoplošných chráněných území nepatří do Zprávy o životním prostředí České republiky, jelikož tyto informace jsou podávány s dostatečným předstihem. Na závěr své řeči představil Ing. Vladislav Smrž ředitele CENIA, české informační agentury životního prostředí Mgr. Miroslava Havránka.
Zpravodaj Zprávy o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355) Jan Zahradník přečetl usnesení výboru č. 53: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154778
Hlasování č. 5: Pro 11 Proti 0 Zdržel 0
Následně předsedkyně výboru vyjádřila nesouhlas s tím, že souhrnná Zpráva o životním prostředí České republiky za daný rok v původním rozsahu nově vychází pouze jednou za dva roky. Vyjádřila nesouhlas se skutečností, kdy dokument ve své zkrácené formě neobsahuje důležité údaje o jakosti vody, stavu lesů, odtokových poměrech a stavu podzemních vod v kontextu změny klimatu. Požádala zástupce Ministerstva životního prostředí ČR, aby takovéto změny probíhaly pouze na základě usnesení odhlasovaného na jednání výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR a ne na základě individuálního přání jednotlivých členů výboru, čímž poukázala na poslance Jana Zahradníka. Do diskuze se přihlásil poslanec Jan Schiller, který se vůči výroku směřujícího na kolegu Jana Zahradníka ohradil a přítomným sdělil, že všechny potřebné informace jsou dostupné všem občanům na internetových stránkách CENIA, české informační agentury životního prostředí, a že souhrnná Zpráva o životním prostředí České republiky je vydávána jednou za dva roky na základě usnesení přijatého členy výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR. Předsedkyně výboru požádala poslance Jana Schillera o zmíněné usnesení, které dokládá tuto shodu a vyjádřila přesvědčení, že žádné přijato nebylo. Slovo si vzal poslanec Jan Zahradník a na svou obranu informoval, že s dvouletým intervalem vydání souhrnné Zprávy o životním prostředí České republiky pouze souhlasil a určitě jej nenavrhoval. Připustil skutečnost, že zmiňované usnesení nebylo výborem odhlasováno. Předsedkyně výboru Dana Balcarová navrhla projednat věc na některém z dalších jednání výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR a otevřela další část druhého bodu pod názvem: Zpráva o životním prostředí v krajích 2017. Přítomné seznámila se svou zpravodajskou zprávou za hlavní město Prahu, kde jako největší problém zmínila kvalitu ovzduší. Mimo mikrofon promluvil poslanec Josef Hájek a upozornil předsedkyni výboru, že nebyla ukončena rozprava k předešlému bodu, k vedení schůze se vyjádřila i poslankyně Eva Fialová. O slovo k rozsahu Zprávy o životním prostředí se přihlásil náměstek Ministerstva životního prostředí ČR Ing. Vladislav Smrž, který přítomným sdělil, že veškerá data a informace jsou každý rok zveřejňována v plném rozsahu na internetových stránkách CENIA, české informační agentury životního prostředí v podobě statistické ročenky. Do diskuze se přihlásila poslankyně Eva Fialová, jež přítomné informovala, že v zápisu ze třetí schůze výboru pro životní prostředí konané dne 11. ledna 2018, bod č. 2 Zpráva o životním prostředí České republiky 2016 (ST 16) uvedeno následující:
„místopředseda Jan Zahradník navrhuje pro předložení Zprávy o životním prostředí dvouletý cyklus proložený kratší zprávou a požádat ministerstvo, aby připravilo návrh a požádat o rozšíření zprávy o kapitolu Zpráva o stavu životního prostředí v národních parcích. Návrh
Usnesení č. 9 pro 15, proti 0, zdržel 0.“
Poslankyně Eva Fialová poukázala na skutečnost, že podle výše uvedených skutečností zmíněné usnesení existuje.
(pozn. Jde o správnou citaci zápisu ze zmíněného zasedání 11. ledna 2018, nicméně samotné usnesení VŽP č. 9 ze dne 11. ledna 2018 neobsahuje žádný bod ohledně rozsahu zprávy o životním prostředí.)
Vzhledem k nejasnostem ohledně usnesení výboru k rozsahu Zprávy o životním prostředí požádala předsedkyně Dana Balcarová poslankyni Evu Fialovou, aby připravila návrh usnesení se zástupci CENIA tak, aby se o tomto usnesení mohlo na příštím jednání výboru hlasovat.
Krajské zprávy
(pozn. plné znění zpravodajských zpráv k jednotlivým krajským zprávám je přílohou zápisu)
Předsedkyně výboru vyzvala k přečtení zpravodajské zprávy za Jihočeský kraj, kterou za poslance Karla Turečka přečetla poslankyně Marie Pěnčíková. Zprávu za Jihomoravský kraj dále přečetla poslankyně Jana Krutáková. Zpravodajskou zprávu z kraje Vysočina přečetla za poslance Josefa Kotta poslankyně Eva Matyášová, jež následně přítomné seznámila i se zpravodajskou zprávou za Královéhradecký kraj. Po jejím přečtení vyjádřila poslankyně Eva Matyášová přání, aby součástí zprávy o životním prostředí České republiky za daný rok byly i statistické údaje o zásobách vody v České republice a statistické zhodnocení železniční a silniční dopravy v kraji. Do diskuze vstoupil Ing. Vladislav Smrž a vznesl dotaz na poslankyni Evu Matyášovou, zda by blíže vysvětlila, které statistické údaje měla na mysli v rámci svého požadavku. Poslankyně Eva Matyášová upřesnila, že tím myslela statistické údaje o přepravním výkonu v tunokilometrech a srovnání železniční a silniční dopravy. Předsedkyně výboru vyzvala poslance z Poslaneckého klubu ANO 2011, zda by některý z nich přečetl zpravodajskou zprávu z Libereckého kraje za poslance Davida Pražáka. Tuto zprávu přečetl poslanec Jan Schiller. Následovala zpravodajská zpráva za Moravskoslezský kraj, kterou přečetl poslanec Josef Hájek. Zpravodajskou zprávu za Olomoucký kraj přečetla poslankyně Marie Pěnčíková.
Vzhledem k pokročilému času předsedkyně navrhla vyhlášení pauzy na 30 minut a dala o tomto hlasovat.
Hlasování č. 8: Pro 5 Proti 0 Zdržel 4
Předsedkyně výboru zahájila odpolední jednání a slovo předala poslanci Janu Schillerovi, aby seznámil přítomné se zpravodajskou zprávou za Ústecký kraj. Poslankyně Marie Pěnčíková přednesla zpravodajskou zprávu z Pardubického kraje za poslance Jana Chvojku. Poslanec Jaroslav Holík přednesl zpravodajskou zprávu za Zlínský kraj. Zpravodajská zpráva za Karlovarský kraj poslankyně Karly Maříkové a zpráva za Plzeňský kraj poslankyně Ilony Mauritzové byly členům výboru předneseny již v úvodní části tohoto bodu schůze z důvodu jiných pracovních povinností mimo jednání výboru. Předsedkyně výboru přečetla usnesení výboru pro životní prostředí č. 54: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154561 a dala o něm hlasovat.
Hlasování č. 9: Pro 8 Proti 0 Zdržel 0
4. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů:
Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.
COM(2018) 762 final v konečném znění
Po prostudování materiálu z pozice zpravodaje poslanec František Elfmark ve stručnosti seznámil výbor pro životní prostředí se Zprávou Komise Evropského parlamentu a Rady o provádění nařízení (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů: Vznik, zpracování a přeprava nebezpečných odpadů a ostatních odpadů v členských státech EU za období 2013–2015; výkon pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.
Evropská unie je smluvní stranou Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování ze dne 22. března 1989. Cílem této úmluvy je chránit lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky nebezpečných odpadů. Na základě této úmluvy vydal Evropský parlament a Rada nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů, které provádí výše zmíněnou Basilejskou úmluvu do práva EU, která je přímo použitelné v členských státech. Smluvními stranami Basilejské úmluvy jsou všechny členské státy EU, které každý rok podle čl. 13 odst. 3 předkládají sekretariátu úmluvy zprávu o jejím provádění v předchozím roce a Komise vypracovává každé 3 roky zprávu o provádění nařízení Společenstvím a jeho členskými státy.
Předmětem předloženého dokumentu je zpráva Komise o provádění nařízení o přepravě odpadů za roky 2013 – 2015. Předložená zpráva Komise zahrnuje informace jak z dotazníku Basilejské úmluvy, tak z doplňujícího dotazníku EU.
V roce 2015 vzniklo v EU 70 mil. tun nebezpečného odpadu, v roce 2014 71 milionů a v roce 2013 75 milionů tun. Roční průměr vzniklého nebezpečného odpadu v EU za období 2013 - 2015 na jednoho obyvatele obnášel 143 kg. Z členských států EU bylo v Německu vyprodukováno nejvíce nebezpečného odpadu za zkoumané období.
V letech 2013 – 2015 bylo z členských státu z EU přepraveno 1,2 milionu tun nebezpečných odpadů, zatímco ve stejném období bylo do EU přepraveno z třetích zemích 6,2 milionů tun. EU proto zůstává i nadále čistým „dovozcem” nebezpečných odpadů, neboť jich na své území přepravila o 5 milionů tun víc, než z něj vyvezla.
Podíl nebezpečných odpadů přepravovaných z členských států za účelem využití zůstal od roku 2001 více méně beze změny a v období 2013 – 2015 se pohyboval kolem 75 %. Na druhé straně podíl nebezpečných odpadů přepravovaných za účelem odstranění se zvýšil z 16 % v roce 2001 na 24 % v roce 2015. Zdá se, že EU jako celek není v oblasti zpracování všech oznámených odpadů ani specifických nebezpečných odpadů soběstačnější než v roce 2001.
Informace o nedovolené přepravě oznámilo 25 členských států s výjimkou Lotyšska, Lucemburska a Malty. V roce 2013 – 2015 bylo nahlášeno 2 800 případů nedovolené přepravy odpadů, což je o 12 % více než v období 2010 – 2012. Údaje o počtu se v průřezu členských státu liší. V souhrnu se celkový počet oznámených kontrol zvýšil na přibližně 600 tis. v období 2013 – 2015 a nejvíce případů nedovolené přepravy se stalo v Belgii.
Zpráva Komise neobsahuje informace, z nichž by bylo možné vyvozovat trendy v přepravě odpadů mezi státy. Zaslané údaje o uskutečněných přepravách odpadů z a do členských států jsou podrobovány křížové kontrole a v případě neshod mezi údaji jsou členské státy vyzývány k vyjasnění nesrovnalostí. Přesto podle mého názoru tyto kvantitativní údaje nelze zobecňovat nebo je považovat za ukazatel trendů.
Z pozice České republiky Komise předložením zprávy formálně splnila svoji povinnost podle čl. 51 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 nařízení č. 1013/2006 o přepravě odpadů a z pozice zpravodaje předkládám výboru životního prostředí doporučující stanovisko k tomu, aby výbor předloženou zprávu Komise vzal na vědomí.
Náměstkyně Peštová ve své zpravodajské zprávě uvedla, že Evropská komise předložením zprávy plní svoje povinnosti podle čl. 51 odst. 4 a čl. 59a odst. 2 nařízení o přepravě odpadu, které jí ukládají předložit Evropskému Parlamentu a Radě jednou za tři roky zprávu, která vychází z údajů, které členské státy EK ohlašují podle nařízení o přepravě odpadů a také podle Basilejské úmluvy. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů stanoví pravidla pro přepravu odpadů mezi státy. Je to právní předpis přímo použitelný v členských státech EU, kterým se do evropského práva provádí Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice státu a její zneškodňování, kterou se dovoz a vývoz odpadu řídí na mezinárodní úrovni.
Jak mezinárodní Basilejská úmluva, tak Evropské nařízení o přepravě odpadu upravují dozor nad přepravou odpadu s cílem zajistit ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Smluvní strany Basilejské úmluvy předkládají sekretariátu úmluvy každý rok zprávu o jejím provádění v předchozím roce, obsahující informace o právních předpisech, jejích provádění a opatření na ochranu životního prostředí. Členské státy EU podle nařízení o přepravě odpadu zasílají Evropské komisi jednak kopii zprávy podle Basilejské úmluvy, jednak další informace podle doplňujícího dotazníku EU uvedené v příloze IX nařízení o přepravě odpadu. EK pak každé tři roky vypracovává zprávu o provádění nařízení společenstvím a jeho členskými státy.
Předmětem předloženého dokumentu je zpráva komise o provádění nařízení o přepravě odpadů za rok 2013 až 2015. Dále je EK povinna podle článku 58a odst. 2 nařízení vypracovat zprávu o výkonu přenesené pravomoci, podle níž je komise oprávněna přijímat akty, kterými se mění přílohy nařízení o přepravě odpadů, pokud je třeba zohlednit rozhodnutí přijatá v rámci mezinárodních úmluv a dohod. V předložené zprávě komise informuje, že svěřenou pravomoc nevyužila. Přesto nenastaly změny, které by její využití odůvodňovaly.
Komise ve zprávě mimo jiné konstatuje, že kvalita poskytnutých informací stále ještě není jednotná. Zejména informace členských států o provedených kontrolách zjištěných nedovolených přepravách a sankcích v členských státech.
V podrobné rozpravě zpravodaj František Elfmark přednesl návrh usnesení.
Hlasování č. 11: Pro 9 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení výboru č. 56
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154565
4. Nominace člena výboru do Rady Státního fondu životního prostředí ČR
Předsedkyně výboru Dana Balcarová po konzultaci navrhla do Rady Státního fondu životního prostředí ČR poslankyni Ing. Marii Pěnčíkovou. Ve výboru pro životní prostředí je novou poslankyní a nastoupila po zániku poslaneckého mandátu Vladimíra Koníčka, který byl členem Rady Státního fondu životního prostředí. Nominaci poslankyně Ing. Marie Pěnčíková přijala.
Hlasování č. 12: Pro 8 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení výboru č. 57
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154568
5. Volba členů podvýborů životního prostředí
Do výboru pro životního prostředí nastoupili dva noví členové a hlásí se do některých podvýborů. Jsou to poslankyně Ing. Marie Pěnčíková a poslanec JUDr. Jan Chvojka. Předsedkyně navrhuje, aby se hlasovalo o obou členech najednou.
Hlasování o tom, že výbor bude hlasovat o obou členech zároveň.
Hlasování č. 13: Pro 8 Proti 0 Zdržel 0
Do podvýboru pro ochranu přírody a krajiny se přihlásila poslankyně Marie Pěnčíková a poslanec Jan Chvojka.
Do podvýboru pro financování péče o životní prostředí se přihlásila poslankyně Marie Pěnčíková.
Hlasování č. 14: Pro 8 Proti 0 Zdržel 0
Usnesení výboru č. 58
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154566
6. Informace o petici vyjadřující nesouhlas s budováním a provozem trialových tras na Čížkových kamenech a v okolí Lhoty (u Trutnova)
Poslankyně Eva Matyášová informovala členy výboru o petici, která byla postoupena výboru výborem petičním. Jedná se o petici, ve které petenti požadují, aby dále nebyly rozšiřovány trailové cyklotrasy na Čížkových kamenech, v okolí Lhoty, Bohuslavic nad Úpou a dalších okolních obcí. Požadují, aby tyto trasy nezasahovaly do obydlených částí obce, zejména trasy Bunktrail, Floutek a Perníkový trail. Požadují, aby bylo zrušeno stávající trailové centrum ve Lhotě.
Dle petentů stavbou a činností návštěvníků trailových tras dochází k poškozování životního prostředí v daném území zejména ničením porostů, rušením zvěře, vytvářením bodotečí, omezováním ostatních občanů této lokality, myslivců, turistů, jezdců na koních, obtěžování zvýšením hlukem a nepořádkem, nedodržováním vyznačených tras. Dále uvádí, že dochází k rizikovým situacím mezi trailisty a ostatními účastníky silničního provozu, protože trailisté nerespektují dopravní značení a najíždějí rychle na páteřní komunikaci. Trailové centrum nemá dostatečné zázemí. Zároveň si petenti stěžují na nedostatečnou a pozdní komunikaci MěÚ Trutnov a Trutnov Trails s občany, na zbytečné vydání výjimek z lesního zákona, na načerno provozování tras, chybění posudku EIA, na nezákonnou podporu podnikání, na nedodržování slibu ze strany městského úřadu i Trutnov Trails. Upozorňují na provázanost úřadu Trutnovského a Hradeckého kraje, nefungující orgány životního prostředí a městských a státních lesů. Navrhují využití jiných lokalit, zejména již vybudované rekreační oblasti Tolce a alespoň zastavení výstavby dalších tratí na území Lhoty a nejbližším okolí.
Poslankyně Matyášová zorganizovala setkání zástupců petice tak i zástupců Trutnov Trails Městského úřadu přímo u Lhoty u Trutnova a došla k závěru, že tam dochází k neschopnosti komunikace mezi oběma stranami. Na základě materiálů a vyjádření z MŽP napsala odpověď na petici adresovanou zástupkyni petentů paní Horákové.
V dopise se píše, že po prostudování písemností, kde základní teze jsou uvedeny níže, je zřejmé, že Trutnov Trails začal budovat trailové trasy bez předchozího povolení, za což mu byla odborem ŽP MěÚ Trutnov opakovaně udělena pokuta. Zároveň také odbor ŽP konstatuje, že od roku 2015 nezjistil, že by provozem Trutnov trails docházelo k ničení významného krajinného prvku, k jeho poškozování nebo že by byla ohrožena nebo oslabena jeho ekologicko-stabilizační funkce do takové míry, že by nemohl se záměrem II. etapy souhlasit. Odbor ŽP rozhodnutím z 25. 5. 2018 vyjmenovává podmínky a povinnosti, za kterých je možno traily budovat a provozovat. ČIŽP kontrolou 15. 3. 2018 potvrdila, že trailové trasy nemají zásadní vliv na les jako složku životního prostředí. Organizátoři Trutov trails musí vždy informovat trailisty o správném chování, vyžadovat ohleduplnost k ostatním, ukázněnost a dodržování příslušných pravidel a zákonů.
Je v zájmu všech občanů Trutnova a okolních obcí, aby se dohodli na dalším pokračování činnosti Trutnov trails, aby tak mohlo dojít k větší atraktivitě území pro turisty a sportovce bez ničení přírody a v souladu s občanských spolužitím a samozřejmě za dodržování veškerých zákonů a schválené dokumentace. Jak navrhoval místopředseda Trutnova, přiklání se k názoru, že je nutné sednout si za společný stůl a bez emocí a racionálně se pokusit najít kompromisní řešení.
Poslankyně Matyášová doplnila, že Královéhradecký kraj tuto akci Trutnov Trails výrazně podporuje i finančně.
Poslankyně Eva Fialová se dotázala, zda se obyvatelé zkoušeli odvolat na kraj samostatně jako odvolací vyšší orgán k tomuto rozhodnutí. Evidentně zde dochází ke špatné komunikaci, a potom požadovat něco ke zrušení, co je už povolené, to není úplně adekvátní k těm požadavkům a zda bylo o tom informováno Ministerstvo životního prostředí.
Poslankyně Matyášová hovořila o tom, že poslední vyjádření z kraje bylo takové, že tam není výrazně porušováno životní prostředí. Vyjádření z MěÚ Trutnov bylo, že pokuty a řízení ohledně nedostatků ve stavebním povolení bylo vyřízeno, pokuty padly a tím je to ukončené. Na dalších trasách se budou domlouvat společně obě strany.
Poslanec Schiller navrhuje vzít tuto odpověď na petici na vědomí.
Předsedkyně Dana Balcarová poděkovala poslankyni Matyášové a ocenila snahu se této záležitosti věnovat.
Poslanci Holíkovi stačilo vyjádření, že tyto trailové trasy nemají vliv na životní prostředí. V závěrečném hlasování o usnesení se ale zdrží. Poslanec Zahradník vznesl dotaz, zda existuje úředně stanovený postup, jak se má postupovat. Zda-li se má přijmout nějaké usnesení jiné, než-li jen - bere na vědomí.
Poslankyně Matyášová navrhuje hlasovat o písemné odpovědi petentům, kterou přednesla. Případně, aby zde zazněly námitky proti této odpovědi.
Hlasování o usnesení: Hlasování č 15: Pro 7 Proti 0 Zdržel 1
Usnesení výboru č. 59
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154567
Různé:
· Předsedkyně Balcarová informovala o semináři podvýboru pro udržitelný rozvoj s názvem „Za pět minut dvanáct: Strategické plány ČR a udržitelný rozvoj“, který se bude konat dne 19. února 2019 od 12 hodin v místnosti č. E48 – Konírna
· Zahraniční cesty: Island a Švédsko. Zahraniční cesta na Island nevyšla z důvodu zahraniční cesty Senátu; cesta výboru pro životní prostředí se přesouvá na příští rok. V prvním pololetí letošního roku je naplánováno Švédsko. Je třeba naplánovat zahraniční cestu na druhou polovinu roku a je třeba ji zdůvodnit. Mělo by to souznít s tím, co tady řeší náš výbor, např. téma odpady. Navštívit země, kde systém mají dobře nastavený.
· Poslankyně Matyášová - téma sucho, dobře tento problém řeší Izrael.
· Předsedkyně Balcarová - o zahraničních cestách rozhoduje organizační výbor, výbor pro životní prostředí v minulém období Izrael již navštívil.
· Poslanec Schiller – je členem výboru pro veřejnou správu a tento výbor měl cestu naplánovanou na letošní rok. V Izraeli budou letos probíhat volby, proto výboru byla cesta zamítnuta.
· Předsedkyně Balcarová vyzvala členy výboru, aby se začali hlásit na zahraniční cestu do Švédska u tajemnice výboru Mgr. Pavlíny Kroupové. Předběžný termín je červen – červenec.
· Příští výbor pro životní prostředí 20. února 2019 zřejmě nebude, nemáme zatím co projednávat.
· Další výbor pro životní prostředí by byl až 20. března 2019.
· Poslanec Zahradník jako zpravodaj ve výboru pro evropské záležitosti ke klimatickému balíčku seznámil členy výboru o jeho stavu projednávání a usnesení:
Poslanec Zahradník hovořil o tom, že jde o jeden balíček, tvořený třemi materiály, dvě zprávy a jedno sdělení. Jsou to dokumenty informační povahy, tedy dokumenty nelegislativní. Postup je takový, že na VEZ přichází složka mnoha materiálů a je na zvážení, které dokumenty si výbor zvolí k projednání. Obvykle to doporučení dává Parlamentní institut, který doporučí většinou jednu desetinu z těch, které jsou zajímavé a stojí za to, abychom se jimi zabývali.
Poslanec Zahradník stručně představil všechny tři dokumenty po jednotlivých kapitolách (viz stručný informační podklad Parlamentního institutu, který dokumenty shrnuje http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=155369 )
1. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě – Eu a Pařížská dohoda o změně klimatu: vyhodnocení pokroku na COP v Katovicích (COM (2018)716 final)
2. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2018)738 final)
3. Sdělení Komise – Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky
Stanovisko vlády k tomuto balíčku je dle poslance Zahradníka rezervované. Vláda vnímá s uspokojením, že dokument nestanovuje nové cíle, předkládá však scénáře, které popisují jak závazky z Pařížské dohody naplnit k roku 2050. Ohledně navyšování cíle EU pro snižování emisí ČR toto navýšení nepodporuje do roku 2030. Snížit emise oproti roku 1990 o 20 % do roku 2020, o 40 % do roku 2030. Podíl energie z OZE 2020 20 %, 2030 27 %. Dohoda je na 32 %, a zvýšení účinnosti o 20 % do roku 2020. 2030 o 27 až 30 % s tím, že výbor evropského parlamentu požaduje až 40 %. Kompromis již schválený je 32,5 %.
To jsou cíle, které jsou velmi složitě realizovatelné a bez sociálních transformací těžko realizovatelné.
VEZ přijal k těmto materiálům usnesení č. 186
http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=154775
Předsedkyně Balcarová podotkla, že VEZ klimatický balíček již projednal, stanovisko přijal a našemu výboru to dal jen pro informaci.
Poslankyně Fialová hovořila o tom, že jsou tam zásadní informace, které nás čekají do budoucna. Ve zprávě jsou informace, které budou mít fatální následky pro celkovou naši ekonomiku, pro život lidí, samospráv.
Poslanec Zahradník uvedl, že je tu 7 hlavních strategických prvků cesty. Očekával, že bude přitvrzeno v oblasti dopravy. Ostatní emisní indikátory jakoby rostly. Dá se to vysvětlit oživením po krizi, kdy dochází k nárůstu HDP ve všech zemích a spolu s tím roste ekonomika
a s tím roste energetická náročnost a spotřeba. V dopravě to roste strmě a nedaří se nahrazovat klasické fosilní palivo v automobilech. Registruje se jen 0,1 % elektromobilů v EU.
Předsedkyně Balcarová uvedla, že žádala, abychom tyto 3 materiály byly postoupeny i našemu výboru. Uvedla, že poslanec Zahradník požádal o projednání těchto zpráv ve výboru pro evropské záležitosti. Dle poslankyně Balcarové je to složitá problematika, měl by to projednávat spíše výbor pro životní prostředí. Výbor pro životní prostředí dostal materiály už jen na vědomí a nemá možnost se k tomu vyjádřit. Je to velký objem věcí, které by bylo potřeba rozdělit spíš mezi 3 zpravodaje, kteří by se tomu mohli věnovat.
Poslankyně Fialová – zajímá ji elektromobilita, ale je to jen polovina úspor emisí. Jestli jsou tam nějaké vodíkové cesty nastíněné (prodiskutuje po jednání výboru s poslancem Zahradníkem).
Poslanec Zahradník uvedl, že výbor pro evropské záležitosti je dost specifický. Přicházejí tam materiály, sdělení, směrnice, zprávy, nařízení a výbor má povinnost se tím zabývat. Je možné delegovat, ale dal by přednost větší různorodosti názorů. Nic nebrání tomu, aby jako předsedkyně výboru zadala ke zpracování tohoto materiálu našemu výboru. Poslanec Zahradník zdůraznil, že VEZ má velkou kompetenci i velkou odpovědnost a jsou tam členové různorodých ne úplně ryze ekologických zaměření a dispozic. Jsou schopni si na to udělat názor, který je pak prezentován v usnesení. Stejně jako je to u materiálu o migraci nebo u materiálu, který mluví o ekonomických věcech. Pak to výbor postupuje třeba hospodářskému výboru, který – bude-li chtít, může zaujmout i pozici z ekonomického hlediska.
Předsedkyně Balcarová – byli jsme vyzváni předsedou sněmovny, abychom evropskou sledovali legislativu, která jde do VEZ. Po posouzení, že je to legislativa, která by se nám hodila projednat u nás ve výboru, který by k tomu dával stanovisko, má požádat výbor pro evropské záležitosti o postoupení materiálů. Začali jsme takto postupovat, v některých případech jsme materiály obdrželi. Můžeme se s tím tak seznámit dřív, než se schvalují v Evropském parlamentu. To je výhoda a je to cílem, abychom se do toho dřív zapojovali, připravili se na to a měli na to argumentaci. O tyto tisky jsme požádali a nedostali jsme je proto, že si o ně řekl poslanec Zahradník k projednání na výboru pro evropské záležitosti a navrhuje k tomu stanovisko. Náš výbor už nemá žádnou váhu, to už se pak nepředkládá sněmovně. Za sněmovnu stanovisko dává pan Zahradník, a tak to jde do Bruselu. Cílem je, aby legislativou, která se bude řešit na evropské úrovni, se výbory zabývaly do nejdříve a dávaly k tomu stanoviska.
Poslanec Zahradník se ohradil k tomu, co řekla předsedkyně výboru. A to, že stanovisko do Bruselu posílá poslanec Zahradník. Stanovisko VEZ je schvalováno většinou na výboru, hlasuje se o něm. Zpravodaj ve spolupráci s Parlamentním institutem stanovisko navrhuje. VEZ toto usnesení schválil dvanácti hlasy. Výbor v tomto směru má zvláštní postavení, a to dokonce v některých ohledech takové, že jeho usnesení je pak vnímáno jako usnesení sněmovny. Tak to je v jednacím řádu stanoveno. Připadá si, že je tu v konfliktní situaci, ale vzhledem k tomu, že VEZ v tomhle směru má takto velkou odpovědnost, tak mu musí dát jeho pozici přednost. Pokud se jedná o legislativní materiály legislativní povahy, tak VEZ může přijímat odůvodněné stanovisko, které je pak zvažováno jako určitá distanční pozice toho státu v dané problematice. Jsou tam termíny a stalo se, že několikrát výbor v různých souvislostech a tématech takovéto odůvodněné stanovisko přijal. Což náš výbor dělat tady nemůže.
Tajemnice výboru Mgr. Pavlína Kroupová upřesnila technickou záležitost. Za sněmovnu se do evropského systému vkládá pouze stanovisko výboru, kterému je dokument určen k projednání, nikoli stanovisko dalšího výboru, kterému je dokument určen pouze pro informaci.
· Poslanec Jaroslav Holík by chtěl za vedení sdružení Enersol požádat o záštitu nad Celostátní konferencí projektu Enersol ČR 2019 v tématech obnovitelných zdrojů energie, snižování energetické náročnosti a omezování emisí v dopravě. Enersol je sdružení profesorů středních škol, které má zájem vyučovat a vyučuje environmentální látku. Jeho podstatou je vzdělávat žáky a učitele středních škol prioritně v tématech: Voda v krajině, sucho a povodně. Přednášky se dotknou i tématu řek regulovaných a přirozených, využívání srážkových vod a vod šedých a šetření pitné vody. Žádali též ministerstvo životního prostředí, které jim dalo souhlas, z našeho výboru žádnou zprávu nedostali.
Přednesl návrh usnesení:
Výbor pro životní prostředí
propůjčuje záštitu vzdělávacímu programu Enersol na rok 2019.
Poslankyně Matyášová žádá poslance Holíka o informace k této akci a sdružení.
Poslanec Holík hovořil o tom, že všechen materiál předal předsedkyni výboru Balcarové v papírové formě.
Předsedkyně Balcarová – bylo by vhodné, aby všichni členové výboru podklady dostali a mohli se s tím seznámit. Vzhledem k tomu, že to členové nemají k dispozici, nelze o tom hlasovat. Předsedkyně navrhuje, aby podklady poslanec Holík poslal elektronicky a potom per rollam by tento návrh usnesení výbor odhlasoval.
Poslankyně Fialová – pokud materiály poslanec Holík přinesl předsedkyni Balcarové ve fyzické podobě, navrhuje základní informace naskenovat a přeposlat a žádá o krátkou informaci.
Poslankyně Fialová kriticky hodnotila předávání informací členům výboru, které je z jejího hlediska nedostatečné. Je nutné hledat společné cesty, jak informace dostávat včas a v jaké podobě. Spousta informací chodí dopředu, ale byla by ráda, kdyby tady byla nastavena nějaké pravidla, kdy a co se bude posílat a v jaké podobě. Výbor má své místopředsedy, kteří by se měli domlouvat. Hovořila o tom, že poslanci dostávají informace dle uvážení paní předsedkyně.
Předsedkyně Balcarová by ráda slyšela nějaké případy, kdy k tomu došlo.
Poslankyně Fialová uvedla, že příkladem toho je výjezdní zasedání, které zde poslanec Holík navrhoval. Hovořil o tom na výboru nejméně třikrát, nedostala se na něho řada. Nebo dále dopis, který výbor schvaloval a bylo doporučeno přeposlání poslancům jako informace. Je nutné se zamyslet se nad tím a dát pravidla, jak informace předávat.
Předsedkyně Balcarová slíbila, že se nad kritikou zamyslí. S kolegou Holíkem byla domluvená, že pošle materiál v elektronické podobě. Ale materiál v elektronické podobě jsme nedostali. Snažíme se a naopak zveřejňujeme a rozesíláme opravdu všechno, co můžeme. Naopak si na tom hodně zakládáme.
Poslanec Holík hovořil o tom, že nepatří k vedení Enersolu. Ale o něco podobného žádal v loňském roce a problémy byly podobné. Vracet k výjezdním zasedáním se už nebude.
Podklady k Enersolu v elektronické podobě nedostal, ve fyzické podobě je předal předsedkyni výboru Balcarové.
Předsedkyně Balcarová slíbila materiály naskenovat a poslat.
Poslankyně Pěnčíková pochopila kritiku poslankyně Fialové, že pokud se předají na výbor nějaké materiály v tištěné podobě, tak aby byl výbor schopen zajistit jejich elektronizaci. Navrhuje, aby poslanec Holík přečetl návrh usnesení a až obdržíme materiály e-mailem, můžeme ho výbor odhlasovat per rollam.
Poslanec Holík přečetl znovu návrh usnesení.
Poslankyně Fialová – navrhuje rozeslání info o Enersolu a poté hlasovat o usnesení per rollam.
Hlasování č. 16: Pro 6 Proti 0 Zdržel 0
Předsedkyně Balcarová požádala členy výboru, aby materiály, které je třeba rozeslat členům výboru, odevzdali na sekretariát výboru.
Předsedkyně poděkovala všem za účast a jednání výboru ukončila.
Mgr. Jan ČIŽINSKÝ v.r. Ing. Dana BALCAROVÁ v.r.
ověřovatel předsedkyně výboru
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 11:06:54
1. hlasování
Schválení návrhu programu
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
nepřít.
Karla Maříková, SPD:
Pro
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
Pro
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
nepřít.
ID hlasování: 1, schůze č. 16, čas 11:06:54
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 11:07:20
2. hlasování
Schválení návrhu programu
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
nepřít.
Karla Maříková, SPD:
Pro
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
Pro
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
nepřít.
ID hlasování: 2, schůze č. 16, čas 11:07:20
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 11:07:40
3. hlasování
Schválení ověřovatele
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
nepřít.
Karla Maříková, SPD:
Pro
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
Pro
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
nepřít.
ID hlasování: 3, schůze č. 16, čas 11:07:40
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 11:08:07
4. hlasování
Schválení vystoupení hostů v délce 2 minuty
Aktivně hlasovalo: 12
Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
Pro
Jana Krutáková, STAN:
nepřít.
Karla Maříková, SPD:
Pro
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Pro
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
Pro
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
nepřít.
ID hlasování: 4, schůze č. 16, čas 11:08:07
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 13:22:05
5. hlasování
Zpráva o životním prostředí České republiky 2017 (tisk 355)
2.
Aktivně hlasovalo: 11
Pro: 11
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Pro
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Pro
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
Nehlasoval
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 5, schůze č. 16, čas 13:22:05
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 14:20:09
6. hlasování
Zprávy o životním prostředí v krajích 2017, informace o národních parcích
2.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 4
Proti: 1
Zdržel se: 4
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Zdržel se
Eva Fialová, ANO:
Zdržel se
Josef Hájek, ANO:
Zdržel se
Jaroslav Holík, SPD:
Proti
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Zdržel se
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Nehlasoval
ID hlasování: 6, schůze č. 16, čas 14:20:09
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 14:20:24
7. hlasování
Zprávy o životním prostředí v krajích 2017, informace o národních parcích
2.
Aktivně hlasovalo: 0
Pro: 0
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
nepřít.
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
nepřít.
František Elfmark, Piráti:
nepřít.
Eva Fialová, ANO:
nepřít.
Josef Hájek, ANO:
nepřít.
Jaroslav Holík, SPD:
nepřít.
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
nepřít.
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
nepřít.
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
nepřít.
Ilona Mauritzová, ODS:
nepřít.
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
nepřít.
Karel Tureček, ANO:
nepřít.
Jan Zahradník, ODS:
nepřít.
ID hlasování: 7, schůze č. 16, čas 14:20:24
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 14:20:39
8. hlasování
Zprávy o životním prostředí v krajích 2017, informace o národních parcích
2.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 5
Proti: 0
Zdržel se: 4
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Zdržel se
Eva Fialová, ANO:
Zdržel se
Josef Hájek, ANO:
Zdržel se
Jaroslav Holík, SPD:
Nehlasoval
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Zdržel se
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 8, schůze č. 16, čas 14:20:39
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:35:43
9. hlasování
Zprávy o životním prostředí v krajích 2017, informace o národních parcích
2.
Aktivně hlasovalo: 8
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Nehlasoval
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 9, schůze č. 16, čas 15:35:43
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:36:51
10. hlasování
OECD: Hodnocení stavu a politik životního prostředí ČR 2018
1.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 10, schůze č. 16, čas 15:36:51
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:52:05
11. hlasování
Zpráva Evropské komise o přepravě odpadů - COM(2018)762 final
3.
Aktivně hlasovalo: 9
Pro: 9
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Pro
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 11, schůze č. 16, čas 15:52:05
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:54:23
12. hlasování
Nominace do Rady SFŽP ČR
4.
Aktivně hlasovalo: 8
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Nehlasoval
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 12, schůze č. 16, čas 15:54:23
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:55:04
13. hlasování
Volba členů podvýborů
5.
Aktivně hlasovalo: 8
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Nehlasoval
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 13, schůze č. 16, čas 15:55:04
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 15:55:50
14. hlasování
Volba členů podvýborů
5.
Aktivně hlasovalo: 8
Pro: 8
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Nehlasoval
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 14, schůze č. 16, čas 15:55:50
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 16:07:56
15. hlasování
Petice - nesouhlas s budováním a provozem trailových tras u Trutnova
6.
Aktivně hlasovalo: 8
Pro: 7
Proti: 0
Zdržel se: 1
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
Pro
František Elfmark, Piráti:
Nehlasoval
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Zdržel se
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Pro
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 15, schůze č. 16, čas 16:07:56
Výbor pro životní prostředí PSP
16. schůze
06.02.2019 - 16:56:41
16. hlasování
Různé (hlasování per rollam)
7.
Aktivně hlasovalo: 6
Pro: 6
Proti: 0
Zdržel se: 0
Dana Balcarová, Piráti:
Pro
Jan Čižinský, KDU-ČSL:
nepřít.
František Elfmark, Piráti:
Nehlasoval
Eva Fialová, ANO:
Pro
Josef Hájek, ANO:
Nehlasoval
Jaroslav Holík, SPD:
Pro
Jan Chvojka, ČSSD:
nepřít.
Marie Pěnčíková, KSČM:
Pro
Josef Kott, ANO:
nepřít.
Jana Krutáková, STAN:
Nehlasoval
Karla Maříková, SPD:
nepřít.
Eva Matyášová, ANO:
Nehlasoval
Ilona Mauritzová, ODS:
Nehlasoval
Markéta Pekarová Adamová, TOP09:
nepřít.
David Pražák, ANO:
nepřít.
Jan Schiller, ANO:
Pro
Karel Tureček, ANO:
Nehlasoval
Jan Zahradník, ODS:
Pro
ID hlasování: 16, schůze č. 16, čas 16:56:42
Přílohy bodu č. 2 – Zprávy o životním prostředí v krajích 2017
Zpráva o životním prostředí v Jihočeském kraji 2017
Zpravodaj: Karel Tureček
Zpráva o životním prostředí v Jihočeském kraji v roce 2017 je rozdělena do 9 kapitol a popisuje stav na území kraje v jednotlivých oblastech. Obecně je možné říci, že Jihočeský kraj je z pohledu celé České republiky ve stavu životního prostředí spíše nadprůměrná, i když v některých dílčích oblastech se to tak vzhledem k charakter území jevit nemusí.
Jihočeský kraj – obecná charakteristika
Rozloha 10 058 km2
Počet obyvatel 640 196
Hustota zalidnění 64 obyvatel/km2
Počet obcí 624
Emisní situace
Celkové emise znečišťujících látek do ovzduší na plochu území v Jihočeském kraji v roce 2017 dosahovaly podprůměrné hodnoty ČR.
Emise znečišťujících látek v Jihočeském kraji v období 2008–2017 klesly. Největší pokles byl evidován u emisí oxidu siřičitého (SO2)o 56,0 %.
Kvalita ovzduší v Jihočeském kraji je ovlivněna především silniční dopravou a lokálními topeništi, energetická a průmyslová zařízení vzhledem k jejich nižšímu zastoupení kvalitu ovzduší výrazně neovlivňují.
Celková produkce emisí SO2 byla 4,0 tis. t a hlavními producenty v JČK jsou výroba elektřiny a tepla (53,8 %) a také vytápění domácností (45,9 %).
Emise tuhých znečišťujících látek a emise oxidu uhelnatého (CO) (4,1 tis. t, resp. 49,7 tis. t) vyprodukované v Jihočeském kraji pocházely především z malých zdrojů, zejména z lokálního vytápění domácností (80,7 %, resp. 81,1 %).
Emise oxidů dusíku NOx(jejichž celková produkce činila 8,0 tis. t) byly emitovány zejména dopravou, resp. mobilními zdroji (63,8 %), a také při výrobě elektřiny a tepla (25,1 %).
Jakost vody
Znečištění toků v Jihočeském kraji je ovlivněno intenzivním zemědělstvím a nedostatečným čištěním odpadních vod v menších obcích, v některých oblastech ke znečištění přispívá i rybářské hospodaření, dále také energetika, potravinářství a strojírenství. Jakost vody v tocích je ovlivněna i nízkými průtoky.
Dlouhodobě znečištěná je zejména řeka Lomnice, v období 2016–2017 byla její voda hodnocena jako silně až velmi silně znečištěná (IV.–V. třída jakosti). V předchozím období byla velmi silně znečištěná voda zjištěna také na části toku Lužnice, na jejím dolním toku byla jakost vody hodnocena jako silně znečištěná voda (IV. třída jakosti). Silně znečištěná voda byla dále evidována na Nežárce, k mírnému zlepšení došlo v krátkém úseku Blanice (z V. třídy na IV. třídu jakosti). Vltava byla ve sledovaném období hodnocena I. a II. třídou jakosti a na několika úsecích III. třídou jakosti.
Vodní hospodářství
Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v Jihočeském kraji byl v porovnání s ostatními kraji podprůměrný, v roce 2017 činil 90,7 %. Oproti tomu podíl obyvatel připojených na kanalizaci se dlouhodobě drží lehce nad průměrem (87,6 % v roce 2017).
Počet ČOV v porovnání s rokem 2016 narostl o 16, v roce 2017 bylo v provozu celkem 354 ČOV a jedná se v rámci ČR o druhý nejvyšší počet ČOV. Na jednu ČOV bylo v roce 2017 připojeno průměrně 1 580 obyvatel.
Zajímavou aktivitou Jihočeského kraje v oblasti vodního hospodářství je rovněž podpora rekonstrukcí a oprav požárních nádrží (návesních rybníků) v obcích.
Spotřeba vody v domácnostech od roku 2014 stagnuje, meziročně se snížila o 0,34 l.obyv./den, tedy na 84,6 l. obyv./den. V rámci ČR se jedná o mírně podprůměrnou hodnotu.
Využití území
V roce 2017 zaujímala v Jihočeském kraji zemědělská půda 488,9 tis. ha, tedy 48,6 % území kraje, rozloha orné půdy pak činila 307,2 tis. ha, což je o 524,0 ha méně než v roce 2016.
Od roku 2000 klesla výměra zemědělské půdy o 7 514 ha, výměra orné půdy pak o 14 276 ha, tj. o 3,8 %.
Rozloha trvalých travních porostů činila 166,9 tis. ha, celkem 34,1 % zemědělské půdy. V období 2000–2017 vzrostla plocha trvalých travních porostů o 6,4 tis. ha, a to převážně na úkor orné půdy, jednalo se tedy o přesun v rámci zemědělské půdy, který má pozitivní vliv na kvalitu půdy a životní prostředí.
Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 9,3 % (v roce 2000 to bylo 9,2 %) území Jihočeského kraje. Vzhledem k vysokému počtu rybníků a přehradních nádrží vltavské kaskády vodní plochy zaujímaly 4,4 % území kraje, což je nejvyšší podíl vodních ploch ze všech krajů ČR.
Lesnatost Jihočeského kraje v roce 2017 byla 37,0 %.
Ochrana území a krajiny
V roce 2017 se na území Jihočeského kraje nacházela nebo do něj zasahovala 4 velkoplošná zvláště chráněná území s rozlohou 198,1 tis. ha. Jednalo se o NP Šumava a CHKO Blanský les, CHKO Šumava a CHKO Třeboňsko.
Dále se na území Jihočeského kraje v roce 2017 nacházelo 332 maloplošných zvláště chráněných území (o 15 méně než v roce 2016). Mezi ně patřilo 11 národních přírodních rezervací, 15 národních přírodních památek (14 v roce 2016), 114 přírodních rezervací (113 v roce 2016) a 192 přírodních památek (209 v roce 2016). Rozloha všech maloplošných zvláště chráněných území byla 16,5 tis. ha.
Rozloha všech zvláště chráněných území, bez započtení překryvů, v roce 2017 činila 206,5 tis. ha, tj. 20,5 % kraje.
Na území Jihočeského kraje se v roce 2017 nacházelo nebo do něj zasahovalo 111 lokalit soustavy Natura 2000.
Druhová a věková skladba lesů
Porostní plocha lesů v Jihočeském kraji v roce 2017 činila 372,4 tis. ha, tj. 37,0 % rozlohy kraje. Jihočeský kraj tak byl krajem s největší plochou lesních porostů na svém území v rámci ČR.
Hospodářské lesy s primární produkční funkcí se na celkové porostní ploše lesů podílely 78,9 %, následovaly lesy zvláštního určení s podílem 19,6 % a lesy ochranné s podílem 1,5 %.
Průměrný věk listnáčů byl 58 let a jehličnanů 71 let.
Lesní porosty v Jihočeském kraji byly tvořeny převážně jehličnany, jejichž podíl v roce 2017 činil 83,6 %. Nejčastěji zastoupenými jehličnany byly smrky (54,2 %) a borovice (25,6 %), Graf 5.1.2. Příčinou vysokého zastoupení smrků a borovic bylo vysazování smrkových a borových monokultur v minulosti, a to zejména z produkčních důvodů, často však na nevhodných stanovištích. Mezi listnáči dominovaly buky (5,5 %) a duby (3,5 %).
Ekologické zemědělství
V Jihočeském kraji je v porovnání s ostatními kraji největší rozloha ekologicky obhospodařované půdy v ČR. V roce 2017 podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě kraje představoval 16,0 %, tj. 78,2 tis. ha, v porovnání všech krajů je tento podíl nadprůměrný. K tomu přispívá i největší celková plocha trvalých travních porostů ze všech krajů ČR, neboť trvalé travní porosty jsou druhem pozemku zemědělské půdy, který je nejčastěji využíván v ekologickém zemědělství.
Jihočeský kraj vyniká nad ostatními kraji i počtem ekofarem, v roce 2017 jich bylo 643 z celkového počtu 4 399 ekofarem v ČR. Meziročně přibylo 19 ekofarem. Díky charakteru krajiny s velkým množstvím luk a pastvin převažují v kraji ekofarmy s chovem masného skotu, ovcí a koz. Co se týče produkce biopotravin, v Jihočeském kraji mělo v roce 2017 evidováno sídlo 34 výrobců biopotravin z celkového počtu 672 výrobců v ČR.
Těžba
Celkový objem těžby v Jihočeském kraji v roce 2017 činil 7 092,9 tis. t a meziročně se zvýšil o 8,5 %.
Na území Jihočeského kraje probíhá poměrně bohatá těžební činnost. V největších objemech se zde těží stavební kámen a štěrkopísky, v menším měřítku i cihlářská surovina.
V roce 2017 bylo na území Jihočeského kraje vytěženo 4 414,5 tis. t stavebního kamene, což je o 17,8 % více než v roce 2016, těžba štěrkopísků se s těžbou 1 990,8 tis. t za stejné období zvýšila o 3,8 %. Cihlářské suroviny se v roce 2017 vytěžilo 307,8 tis. t, což znamená meziroční pokles o 2,6 %.
V roce 2017 činila plocha dotčená těžbou v Jihočeském kraji 1 120,2 ha, což odpovídá 0,1 % rozlohy kraje. Dále zde v tomto roce bylo 52,3 ha rozpracovaných rekultivací a 571,6 ha ukončených rekultivací.
Průmysl
Průmyslová výroba v Jihočeském kraji je soustředěna v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor a Strakonice. Převažuje zde zpracovatelský průmysl, především výroba dopravních prostředků, strojů, zařízení a elektrotechniky, výroba potravin a nápojů, oděvní a textilní průmysl.
Z celkového počtu 1 451 zařízení spadajících do IPPC (Integrovaná prevence a omezování znečištění ) v celé ČR je v Jihočeském kraji provozováno 127 zařízení.
Spotřeba elektřiny v Jihočeském kraji v období 2001–2017 měla kolísavý charakter. Do roku 2004 se celková spotřeba každoročně zvyšovala, ale poté se tento trend na několik let zastavil. V roce 2014 nastal výraznější pokles a od té doby se hodnoty spotřeby daří držet. Tento vývoj je ovlivněn zejména vývojem v sektoru průmyslu a v domácnostech, jejichž výkyvy ovlivňují spotřebu elektřiny celého kraje. V roce 2017 činila celková spotřeba kraje 3 162,3 GWh elektřiny, což je o 2,1 % více než v roce 2016 a o 3,2 % více než v roce 2001.
Nejvýznamnější skupinou odběratelů elektrické energie jsou v Jihočeském kraji domácnosti, jejich podíl činí 39,5 % (tj. 1 249,7 GWh). Zde je spotřeba poměrně stabilní, bez větších výkyvů. Podíl průmyslu na spotřebě celého kraje činí 19,9 % (tj. 628,7 GWh). Průmyslový sektor v Jihočeském kraji je hodně zaměřen na potravinářskou výrobu a výrobu krmiv.
Vytápění domácností
V Jihočeském kraji byl v roce 2017 největší podíl domácností (33,4 %) vytápěn dálkově, druhým nejrozšířenějším způsobem je vytápění zemním plynem (22,6 %). V obou případech je však tento podíl nižší, než činí průměr ČR.
Naopak vyšší podíl vykazuje v Jihočeském kraji vytápění tuhými palivy (uhlí a dřevo), přičemž jejich podíl výrazně přesahuje nad ostatními kraji (13,2 %, resp. 14,9 % oproti průměrnému podílu 8,0 %, resp. 6,9 %).
Jihočeský kraj má v ČR nejnižší hustotu zalidnění (25 domácností/km2 oproti průměrnému počtu 54 domácností / km2 v roce 2017). Proto jsou zde, i přes méně příznivou skladbu způsobu vytápění, měrné emise stále pod průměrem ČR, neboť mají větší prostor pro rozptyl.
Doprava
Silniční doprava se v dopravně zatížených lokalitách Jihočeského kraje významnou měrou podílí na znečišťování ovzduší. Jedná se zejména o velká města a další sídla ležící na hlavních silničních tazích. Emisní zátěž sídel na silničním tahu I/3 se však postupně snižuje v důsledku zprovoznění nových úseků dálnice D3.
V roce 2017 byly zprovozněny úseky Veselí nad Lužnicí – Bošilec a Borek – Úsilné v délce 8,3 km, v realizaci byl úsek Bošilec – Borek dlouhý 18,8 km. Největším dopravním zdrojem emisí oxidů dusíku NOx , těkavých organických látek VOC a suspendovaných částic v kraji byla v roce 2017 nákladní silniční doprava. U emisí skleníkových plynů a oxidu uhelnatého CO se jednalo o individuální automobilovou dopravu.
Emise znečišťujících látek z dopravy v kraji v období 2000–2017 v souvislosti s modernizací vozového parku výrazně poklesly a v roce 2017 byly dle jednotlivých látek o 60–80 % nižší než v roce 2000. V závěru tohoto období však kvůli celostátně rostoucímu trendu výkonů silniční dopravy pokles emisí postupně přešel do stagnace.
Celodenní (tj. 24hodinové) hlukové zátěži z provozu na hlavních silnicích přesahující 55 dB bylo v roce 20178 v Jihočeském kraji exponováno 1,9 % území, kde žilo 9,0 % obyvatel kraje. Z toho hluku nad mezní hodnotu 70 dB bylo z pohledu celodenní hlukové zátěže exponováno 5,2 tis. osob, tj. 0,8 % obyvatel kraje.
Největší hlukovou zátěž z hlavních silnic měly obce ležící na silnici I/3 v úsecích, kde dosud není dokončena dálnice D3. Dále se jedná o obce na silničním tahu E49 z Písku do Českých Budějovic a silnici I/34 Třeboň – České Budějovice.
Odpady
Celková produkce odpadů na obyvatele v Jihočeském kraji poklesla mezi lety 2009 a 2017 o 14,0 % a meziročně 2016 – 2017 o 2,4 % na 2 915,7 kg/obyv.
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele od roku 2009 stoupla o 26,7 % na 539,8 kg./obyv. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu.
Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele se mezi lety 2009–2017 snížila o
4,7 % na hodnotu 253,1 kg./obyv.
Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele se mezi lety 2009–2017 snížila o 45,3 % na 117,9 kg./obyv., a to z důvodu snižování produkce znečištěné zeminy a kamení. K poklesu produkce nebezpečných odpadů také dlouhodobě přispívá fungující systém zpětného odběru a odděleného sběru odpadních elektrických a elektronických zařízení.
17
Zpráva o životním prostředí v Karlovarském kraji 2017
Zpravodaj: Karla Maříková
Poznámka: zpráva byla přečtena ve zkráceném znění
Jihozápad Karlovarského kraje je tvořen Českým lesem a Podčeskoleskou pahorkatinou, v západní části kraje se nacházejí Smrčiny, na severozápadě se rozkládají Krušné hory. V centrální části se rozprostírá Slavkovský les a Tepelská vrchovina, Sokolovská a Chebská pánev a Doupovské hory. Nejvyšším bodem kraje je Klínovec (1 244 m n. m.), nejnižším bodem je hladina Ohře na hranici s Ústeckým krajem (320 m n. m.). Pro Karlovarský kraj je typický výskyt minerálních pramenů.
Podnebí kraje náleží z větší části do chladné podnebné oblasti, přičemž nejvyšší partie kraje spadají do velmi chladné podnebné oblasti, naopak západní část kraje patří do mírně teplé podnebné oblasti.
Emise znečišťujících látek v Karlovarském kraji kolísaly. Karlovarský kraj má průměrnou emisní zátěž na jednotku plochy. Emise vyprodukované v Karlovarském kraji pocházely především z malých stacionárních zdrojů, nejvíce z vytápění domácností. Kvalita ovzduší v Karlovarském kraji je dlouhodobě ovlivňována především vývojem v průmyslovém sektoru a také lokálním vytápěním domácností a dopravou. Aktuální situace je pak podmíněna meteorologickými podmínkami.
Jakost vody v Karlovarském kraji se oproti předchozímu období 2015–2016 mírně zhoršila. Na dvou úsecích Ohře došlo k posunu z I. a II. třídy na vodu znečištěnou, tedy III. třídu jakosti, ke stejné změně došlo i v dolním úseku toku Teplá. Silně znečištěná voda (IV. třída jakosti) byla vyhodnocena v období 2016–2017, stejně jako v minulém dvouletí, v Blšance. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění vody byl v kraji těžební průmysl a plošné znečištění ze zemědělství, v menší míře komunální znečištění.
V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Karlovarském kraji v koupací sezoně 2017 sledováno 12 profilů. Zákaz koupání byl vyhlášen vzhledem k přemnožení sinic ve VN Skalka a ve Velkém rybníku. Voda nevhodná ke koupání byla zjištěna na koupališti Rolava. Na ostatních sledovaných lokalitách se po celou sezonu udržela voda vhodná ke koupání bez výhrad nebo se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Karlovarský kraj vyniká vysokou dostupností připojení k veřejnému vodovodu i kanalizaci. K vodovodu je připojeno 100 % obyvatel a v případě kanalizace dosahuje podíl připojených obyvatel 99,3 %, což představuje druhý nejvyšší podíl po Hl. m. Praha.
V roce 2017 dle katastru nemovitostí zaujímala v Karlovarském kraji zemědělská půda 37,4 % území kraje, rozloha orné půdy pak činila 53,4 tis. ha, což je o 323,0 ha méně než v roce 2016. Rozloha trvalých travních porostů činila 54,0 % veškeré zemědělské půdy, míra zatravnění zemědělské půdy byla nejvyšší v ČR. Lesnatost Karlovarského kraje v roce 2017 byla 42,5 %, a patřil tak k nejvíce lesnatým krajům v ČR.
V roce 2017 se na území Karlovarského kraje nacházelo 1 velkoplošné zvláště chráněné území s rozlohou 59,2 tis. Ha, a to Slavkovský les. Dále se na území Karlovarského kraje v roce 2017 nacházelo 79 maloplošných zvláště chráněných území.
Mezi ně patřilo 5 národních přírodních rezervací, 8 národních přírodních památek, 31 přírodních rezervací a 35 přírodních památek.
Porostní plocha lesů v Karlovarském kraji v roce 2017 činila 140,6 tis. ha, tj. 42,5 % rozlohy kraje, což je výrazně nad průměrem ČR. Lesní porosty v Karlovarském kraji byly tvořeny převážně jehličnany, jejichž podíl v roce 2017 činil 81,2 %. Nejčastěji zastoupenými jehličnany byly smrky (67,9 %) a borovice (9,4 %), Mezi listnáči dominovaly buky (4,4 %) a břízy (4,3 %).
Karlovarský kraj mezi ostatními kraji vyniká nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše zemědělské půdy, a to 43,9 %. Významný vliv zde má převážně hornatý charakter kraje s nízkým podílem orné půdy a vysokým podílem trvalých travních porostů, které jsou hojně využívané pro pastvu skotu a ovcí v režimu ekologického zemědělství. Celková rozloha ekologicky obhospodařované půdy v roce 2017 činila 54,4 tis. ha.
Na území Karlovarského kraje je nejvýznamnější těžba hnědého uhlí v Sokolovské uhelné pánvi. Těžba hnědého uhlí od roku 2008 postupně klesala. Významnou skupinou těžených surovin jsou v kraji i stavební suroviny – stavební kámen a štěrkopísky. Další významnou surovinou v kraji jsou živcové suroviny, které se používají např. pro výrobu keramiky, kameninových hmot či dlažeb.
Pro keramický průmysl jsou také důležitá ložiska kaolinu pro výrobu porcelánu. Těží se zde
jeden z nejkvalitnějších a nejžádanějších kaolinů v porcelánovém průmyslu.
Z celkového počtu 1 451 průmyslových zařízení je v Karlovarském kraji provozováno 26 zařízení, což je společně s Hl. m. Praha nejnižší počet ze všech krajů ČR. Do kategorie Energetika spadají 3 zařízení, jedná se o elektrárnu Tisová, teplárnu v Ostrově a Zpracovatelskou část Vřesová.
V kategorii Výroba a zpracování kovů jsou provozována 2 zařízení, a to slévárna hliníku Krásná a průmyslový park v Chebu. Chemický průmysl v kraji zastupují 3 zařízení. Pro nakládání s odpady jsou v kraji provozována 4 zařízení.
Spotřeba elektrické energie v Karlovarském kraji je v rámci ČR nejnižší. V Karlovarském kraji je z hlediska spotřeby elektřiny významným odvětvím cestovní ruch, který je v této oblasti založen především na lázeňství. Na území kraje se nacházejí nejen nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov.
Vytápění domácností se v krajích ČR liší. Je to dáno vedle dostupnosti systémů pro vytápění také dostupností a cenou paliv. V krajích s velkými aglomeracemi nebo v okolí průmyslových zařízení, kde lze využít zbytkové teplo, bývá častěji zavedeno dálkové vytápění. Naopak v menších a hůře dostupných obcích jsou častěji rozšířena lokální topeniště a domácnosti se vytápějí
individuálně. Díky nízkému zalidnění kraje a vlivem příznivé skladby paliv pro vytápění domácností jsou zde měrné emise z vytápění ve srovnání s průměrem ČR velmi nízké.
Karlovarský kraj má vzhledem k okrajové poloze mimo hlavní tranzitní trasy silniční dopravy a struktuře osídlení nižší emisní zátěž z dopravy. Hluková zátěž obyvatelstva ze silniční dopravy v Karlovarském kraji patří v celostátním kontextu mezi nejnižší v ČR.
Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji 2017
Zpravodaj: Josef Hájek
V zastoupení přečetla poslankyně MUDr. Eva Matyášová
Zpráva o životním prostředí v Královéhradeckém kraji (dále jen “KHK“) za rok 2017 se formálně neliší od zprávy za rok 2016. Struktura je stejná, obsah je až na výjimky obdobný, pouze aktualizovaný. Dle zprávy je počet obyvatel kraje 295 686. Zpráva za rok 2016 ale obsahovala údaj 550 803 obyvatel. K 1.1.2018 je dle Českého statistické úřadu počet obyvatel KHK 551 089. Tímto prosím autory o opravu chyby. Dále prosím o opravu navazujícího údaje k hustotě zalidnění, který byl vypočten z chybných údajů.
V případě oblastí s překročenými emisními limity v KHK na obr 2.2.1 na straně 12 je plocha s překročenými limity celistvá a nikoli s neznečištěnými ostrůvky bez překročení limitů jako v roce 2016. Uvítala bych, kdyby tato změna a především její zdůvodnění bylo ve zprávě uvedeno. Nejvíc poklesly VOC o 72,8% ale zvýšil se podíl NH3 zejména chovem hospodářských zvířat. K překročení imisních limitů došlo na 54,2% území.
V případě jakosti vody 3.1 na straně 15 je uvedeno, že jakost vody je ovlivněna vypouštěním odpadních vod z ČOV a průmyslových podniků. Bylo y vhodné uvést nejméně pět největších znečišťovatelů v těchto kategoriích a to jak z pohledu absolutního množství znečišťujících látek, tak i ideálně jako relativní veličina vztažená v případě ČOV k počtu obyvatel, jejichž odpadní vody daná ČOV čistí. Převážná část tekoucí vody je v jakosti III, jen Cidlina a Mrlina spadají do jakosti IV – V. Ze 17 koupacích vod nebyla žádná nebezpečná.
Na vodovod je připojeno 94,5% obyvatelstva, což odpovídá průměru ČR. Připojení na kanalizaci je ale jen 79,8%, což je výrazný podprůměr a 21,1%ztrát ve vodovodní síti je 3.nejhorší.
V tabulce 3.2.1 na straně 17 je uvedena pouze jedna investiční akce v kraji, která vedla ke snížení množství znečištění vypouštěného v odpadních vodách. Domnívám se, že takových staveb bylo více a zpráva by měla uvést min 5, spíše 10 nejpřínosnějších z nich a dále v jakých látkách došlo především ke zlepšení jakosti vypouštěných vod. Vytvořil by se tak žebříček prospěšných projektů, který by mohl vést k větší publicitě této zprávy. Stejně tak v jiných sledovaných parametrech.
V oblasti lesní výsadby lehce vzrůstá podíl nových listnatých porostů na úrok jehličnanů.
Podíl orné půdy poklesl meziročně o 779ha, vzrostla plocha trvalých travnatých porostů. Ekologické zemědělství vzrostlo meziročně o 2%.
Průmyslové znečištění kleslo meziročně z necelých 5 na 3000 t
Spotřeba elektřiny stoupla meziročně o 3,6% zejména průmyslovou činností.
Znečištění ovzduší vytápěním domácností se lehce zvýšilo používáním nevhodných paliv u jednotlivců asi o 0,1kg /rok/km2
V kapitole 8.2 Hluk je uvedeno, že 12,2%obyvatel je celodenně vystaveno hluku nad 55dB. V roce 2017 investovalo do protihlukových opatření 14,1 mil Kč.
Meziročně stouplo množství odpadů o 12,5% , tj. na 2695,7kg/obyv./rok
Emise znečišťujících látek v Libereckém kraji v období 2008–2017 stagnovaly a celkově se snížily).
Největší pokles v průběhu hodnoceného období byl zaznamenán u emisí SO2, a to o 48,9 %,
Obecně má Liberecký kraj mírně podprůměrnou emisní zátěž na jednotku plochy kraje
Kvalita ovzduší v Libereckém kraji je dlouhodobě ovlivňována především vývojem v sektoru dopravy a také lokálním vytápěním domácností. Aktuální situace je pak podmíněna meteorologickými podmínkami Hlavním nástrojem pro řízení kvality ovzduší v Libereckém kraji je tzv. Program zlepšování kvality ovzduší zóna Severovýchod
Jakost vody v tocích Libereckého kraje se v období 2016–2017 oproti předchozímu hodnocenému dvouletí 2015–2016 mírně zlepšila ,ale ne tak jak bychom si představovali .Vše bylo dáno a ovlivněno nízkými průtoky.
Celkové množství vyrobené vody v Libereckém kraji v roce 2017 bylo 25,8 mil. m3. Od roku 2000 spotřeba vody v domácnostech výrazně klesla ze 108,9 l. 1.obyv./1den na 86,8 l. 1.obyv./1den, v porovnání s ostatními kraji je tato hodnota podprůměrná. Míru spotřeby vody ovlivňuje i cena vody, v roce 2017 dosáhla průměrná cena vodného 42,7 Kč.m-3 bez DPH a stočného 42,2 Kč.m-3 bez DPH, tj. po Ústeckém kraji nejvyšší cena vody v ČR. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v Libereckém kraji v roce 2017 činil 92,4 %.
Lesnatost Libereckého kraje v roce 2017 byla 43,1 %, a byl tak nejlesnatějším krajem v ČR,zemědělská půda 40%tj.103,5 tis ha dle LPIS. A z toho 25 % v ekologii.
V období 2000–2017 vzrostla plocha trvalých travních porostů o 6,2 tis. ha převážně na úkor orné půdy, jednalo se tedy o přesun v rámci zemědělské půdy, který má pozitivní vliv na kvalitu půdy a životní prostředí. Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 9,9 % Libereckého kraje. Vodní plochy zaujímaly 1,5 % území Libereckého kraje.
V roce 2017 se na území Libereckého kraje nacházelo nebo do něj zasahovalo 6 velkoplošných zvláště chráněných území s rozlohou 110,4 tis. ha. Jednalo se o NP Krkonoše, CHKO Lužické hory, CHKO České středohoří, CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, CHKO Český ráj a CHKO Jizerské hory.
Dále se na tomto území nacházelo 126 maloplošných zvláště chráněných území. Mezi ně patřilo 8 národních přírodních rezervací, 9 národních přírodních památek, 36 přírodních rezervací a 73 přírodních památek.
Liberecký kraj byl krajem s nejvyšším podílem chráněných krajinných území na ploše kraje v rámci ČR.
Do roku 2017 zde byly vyhlášeny 3 přírodní parky s rozlohou 13,0 tis. ha.
Na území Libereckého kraje se v roce 2017 nacházelo nebo do něj zasahovalo 53 lokalit soustavy Natura 2000. Jednalo se o 3 ptačí oblasti a 50 evropsky významných lokalit. V Libereckém kraji se nachází třetí největší evropsky významná lokalita Krkonoše.
Na území kraje se těží převážně stavební suroviny – stavební kámen a štěrkopísky. Dalšími důležitými surovinami jsou slévárenské a sklářské písky. Sklářský průmysl má v Libereckém kraji dlouholetou tradici.
Dále uran, který se v současné době již netěží, ale je získáván jako vedlejší efekt čištění podzemních vod a technologických roztoků v rámci likvidačních prací a rekultivací po těžbě in situ loužením uranových rud. V roce 2017 bylo tímto způsobem získáno zhruba 33 t uranu..
V Libereckém kraji je provozováno 51 průmyslových zařízení IPPC.
Energetika 2,Zpracování kovů 14,nerosty 3,Chemický6,nakládání s odpady 16,
Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO (velké stacionární zdroje znečištění) v Libereckém kraji měly v období 2008–2012 klesající nebo alespoň stagnující trend
Spotřeba elektrické energie v Libereckém kraji je třetí nejnižší v ČR.
V Libereckém kraji byly domácnosti vytápěny nejčastěji dálkově, druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je dlouhodobě zemní plyn
Liberecký kraj má v celostátním kontextu nižší emisní zátěž z dopravy, což je dáno přírodními podmínkami a nižší intenzitou dopravy na hlavních silničních tazích na území kraje.
Problémem kraje je malé množství obchvatů na silnicích 1. třídy, v roce 2017 však byl zprovozněn obchvat Dubé na silnici I/9
Celková produkce odpadů na obyvatele v Libereckém kraji poklesla mezi lety 2009 a 2017 na nejnižší hodnotu v rámci ČR. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo ve sledovaném období v roce 2015, zejména z důvodu souběžného zvýšení celkové produkce ostatních odpadů na obyvatele
Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele se mezi lety 2009–2017 zvýšila o 32,2 %. Nárůst je spjat především se stavební a demoliční činností i se sanací starých ekologických zátěží. Podíl celkové produkce nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů na obyvatele tak vzrostl z 6,0 % na 8,9 %.
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se od roku 2009 snížila o 2,7 %. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledním roce souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009–2017 poklesla o 20,8 % a její podíl na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele se ve sledovaném období snížil z 67,9 % na 55,2 %.
Zprávy o životním prostředí v krajích ČR jsou každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zprávy o životním prostředí v krajích ČR se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami.
Zpracováním těchto zpráv je pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí.
Charakteristika kraje
MS kraj v číslech, 2017
Krajské město Ostrava
Rozloha [km2] 5 428
Počet obyvatel 1 ěéř 886
Hustota zalidnění [obyv.km-2] 222
Počet obcí 300
Z toho se statutem města 42
Největší obec Ostrava 290 450
Ovzduší
Na kvalitu ovzduší v MSK mají nepříznivý vliv průmyslové a energetické podniky, lokálně rovněž vytápění domácností a doprava. Koncentrace znečišťujících látek jsou ovlivňovány rovněž aktuálními meteorologickými podmínkami ve vazbě na sousední Polsko
Emisní situace v MS kraji v roce 2017. V období let 2008 až 2017emise kolísaly
· emise TZL 6,3 tis. t
zdrojem především z malých stacionárních zdrojů vč. vytápění domácností a to 73,0 %.
· emise CO 183,tis. t
zdrojem především velké průmyslové a energetické provozy ( 68,7%).
· emise SO2 17,3 tis. t a emise NOx 20,2 tis. t
zdrojem velké průmyslové a energetické provozovny vč. výroby elektřiny a tepla (88,3% %, resp. 66,6 %).
· emise NH3 3,7 tis. t
zdrojem zejména zemědělská činnost, především chov hospodářských zvířat a to 97,5 %.
· emise VOC (těkavé organické látky) 23,7 tis. t
byl vázán na používání a výrobu organických rozpouštědel a to 84,7 %.
Imisní situace v MS kraji v roce 2017 – nejhorší z celé české republiky. Je způsobena zejména vysokou koncentrací průmyslu jak na české, tak i polské straně a dopravní zátěží
· Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 ve výši 50 mikronů - maximální povolený počet překročení za kalendářní rok je 35krát a v roce 2017 byl v kraji překročen na celkem 22 stanicích. Imisní limit pro 24 hodinovou koncentraci PM 10 ve výši 40 mikronů byl v ČR překročen na dvou stanicích a obě jsou v MSK - (Radvanice a Věřňovice)
· Roční imisní limit pro PM2,5 ( 25 mikrogramů byl v ČR v r. 2017 překročen na 10 stanicích. Všechny jsou na území MSK
· Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu byl v roce 2017 v kraji překročen na 5 stanicích.
· Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci Benzo(a)Pyren byl v roce 2017 v kraji překročen na 12 lokalitách .
· Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší udává mapa s vyznačením oblastí s překročením imisních limitů. ( 69,7% kraje s jedním překročením), se započtěním ozónu 91,9% kraje
Voda
Jakost vod na území kraje je výrazně ovlivněna průmyslovou činností a těžbou. Nicméně lze konstatovat, že se situace z dlouhodobého hlediska zlepšuje. Zhoršení jakosti bylo zaznamenáno na dolním toku říčky Jičinka, který byl zařazen do 5. Třídy znečištení. Do 4. Třídy znečištění byly zařazeny vodní toky Hvozdice a Lučina. Jakost vod v MSK ovlivňují rovněž časté úniky a přenosy z odpadních vod, které vznikají při výrobě železa a souvisejících provozů. Jakost vody v tocích byla take ovlivněna i nízkými průtoky.
V rámci monitoringu koupacích vod bylo v MS kraji v koupací sezoně 2017 sledováno 34 profilů. Zhoršená jakost vody byla zjištěna ve VN Baška a Brušperk.
Vodní hospodářství
Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu, v roce 2017 činil 99,9 %.!!! Na kanalizaci je připojeno 83,8 % obyvatel a na kanalizaci zakončenou ČOV 78,6 % obyvatel ( mírně podprůměrný)
V roce 2017 bylo na území MS kraje v provozu celkem 161 ČOV. Na jednu ČOV bylo připojeno průměrně 6 287 obyvatel. Terciární stupeň čištění v roce 2017 mělo 58,4 % ČOV v kraji, v rámci ČR se jedná o mírně nadprůměrnou hodnotu. V roce 2017 bylo dokončeno několik stavebních prací, které vedly k modernizaci kanalizační sítě a ČOV.
Spotřeba vody v domácnostech v kraji od roku 2000 výrazně klesala, zatímco v roce 2000 činila spotřeba 111,0.obyv.-1.den-1, v roce 2017 to bylo 89,1 l.obyv.-1.den-1.
Spotřeba vody ostatních odběratelů, mezi něž se řadí např. služby, zdravotnictví, školství či menší průmyslové podniky připojené na veřejný vodovod, byla v roce 2017 v rámci ČR podprůměrná a činila 39,7 l.obyv.-1.den-1.
Podíl ztrát z vody vyrobené a určené k realizaci, který je ovlivněn především stářím a stavem této sítě, v roce 2017 klesl na hodnotu 13,6 % ( 18,4 % v roce 2000).
Území a krajina
V roce 2017 se na území MS kraje nacházelo nebo do něj zasahovalo
· 3 velkoplošná zvláště chráněná území s rozlohou 94,1 tis. ha. Jednalo se o CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky a CHKO Poodří
· 163 maloplošných zvláště chráněných území
· 11 národních přírodních rezervací
· 7 národních přírodních památek
· 76 přírodních rezervací ( 68 v roce 2016)
· 69 přírodních památek.
Rozloha všech maloplošných zvláště chráněných území je 8,4 tis. ha.
Rozloha všech zvláště chráněných území, bez započtení překryvů, v roce 2017 činila 97,1tis. ha, tj. 17,9 % kraje.
Natura 2000
Na území MS kraje se v roce 2017 nacházelo nebo do něj zasahovalo 54 lokalit soustavy Natura 2000. Z toho je
· 5 ptačích oblastí s rozlohou 84 219,4 ha. A 49 evropsky významných lokalit s rozlohou 72 290 ha.
Lesy
Porostní plocha lesů v MS kraji v roce 2017 činila 34,6 %, rozlohy kraje. ( 187,8 tis.ha)
Lesní porosty v MS kraji byly tvořeny převážně smrky , jejichž podíl v roce 2017 činil 55,2 %. Mezi listnáči dominovaly buky a duby s podílem 15,2%, resp. 4,4%)
Ekologické zemědělství
MS kraj vyniká nadprůměrným podílem ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše zemědělské půdy ČR. Plocha ekologicky obhospodařované půdy v roce 2017 činila 55,8 tis. ha a zaujímala tak 20,4 % celkové rozlohy zemědělské půdy kraje. Většinu ekologicky obhospodařované půdy kraje tvoří trvalé travní porosty, které se využívají pro pastvu skotu a ovcí. zastoupení v ekologickém zemědělství kraje má také ovocnářství
V roce 2017 se v kraji nacházelo 404 ekofarem z celkového počtu 4 399 ekofarem v ČR.
Trend ekologického zemědělství v kraji byl v období mezi roky 2006-2011 rostoucí, ve zpomalení nárůstu ekologického zemědělství po roce 2011 se projevil zejména vliv uzavření vstupu nových žadatelů do titulu „Ekologické zemědělství“ v rámci agroenvironmentálních opatření od roku 2011. Důvodem byl blížící se konec programového období a vyčerpání prostředků v dotačním titulu. Projevilo se rovněž uplynutí pětiletého období trvání závazků od vstupu jednotlivých žadatelů do dotačního titulu. Pro období 2014-2020 bylo vyčleněno jako samostatné opatření „Ekologické zemědělství”, v jehož rámci je možné uzavírat nové pětileté závazky. Trend v této souvislosti začal opět růst.
Průmysl a energetika
MS kraj díky ložiskům černého uhlí a na něj navázanému hutnímu průmyslu historicky patří k nejdůležitějším průmyslovým oblate střední Evropy. Ve sledovaném období 2000 -2017 těžba černého uhlí klesá. V roce 2017 činila 4,9 mil. Tun
Těžba
V kraji je rovněž významná těžba stavebního kamene – 3,1 mil. Tun, štěrkopísků – 479 tis. Tun a vápence – 869 tis. tun.
V roce 2017 činila plocha dotčená těžbou v MS kraji 12 412,7 ha, což odpovídá 2,3 % rozlohy kraje. Dále zde v tomto roce bylo 671,5 ha rozpracovaných rekultivací a 2607 ha ukončených rekultivací.
Průmysl
V MS kraji bylo v roce 2017 provozováno 146 z celkového počtu 1 451 průmyslových zařízení spadajících do režimu IPPC v celé ČR, což je po Středočeském kraji druhý nejvyšší počet.
Do kategorie Výroba a zpracování kovů spadá 47 zařízení. Chemický průmysl zastupuje 13 zařízení
Pro nakládání s odpady je v kraji v režimu IPPC provozováno 29 zařízení. Jsou to především skládky, ale také dekontaminační a plochy či zařízení na čištění odpadních vod.
Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 (velké stacionární zdroje znečišťování)6 v MS kraji měly ve sledovaném období 2008-2017 klesající nebo alespoň stagnující trend. Nárůst emisí CO o 8,6% za období 2008 až 2017 souvisí se zvyšováním průmyslové výroby, která nastala po překonání ekonomické krize.
Vytápění domácností
V MS kraji 47,9 % domácností vytápěna dálkově, neboť je pro vytápění využíváno zbytkové teplo z průmyslové výroby a výroby elektřiny. Oproti ostatním krajům se jedná o výrazný nadprůměr (průměrně je dálkově vytápěno 35,6 % domácností ČR). Druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je zemní plyn (31,5 %), který je mírně pod republikovým průměrem ( ČR 34,8 %). Podíl vytápění uhlím a dřevem je nížší než celorepublikové průměry a dosahují 5,9% ( oproti průměru ČR 8,0 %) a uhlí (4,0 % oproti průměrnému podílu 6,9 %). U dřeva
Doprava
Emisní zátěž z dopravy v MS kraji negativně ovlivňuje životní prostředí . Měrné emise z dopravy na jednotku plochy dosahovaly v roce 2017 hodnoty 0,6 tuny NO x (km 2). ČR 0,5
Hluková zátěž
Hlukovou zátěží, převýšující hodnotu 55 Db, bylov roce 2017 zasaženo 43,9% aglomerace Ostrava s 55,8 % obyvatel . Hlaví příčinou je doprava
Odpady
Celková produkce odpadů na obyvatele v MS kraji mezi lety 2009 a 2017 klesla o 7,7 % na 3370 kg.obyv.-1. Produkce odpadů kolísala v návaznosti na tempo odstraňování starých ekologických zátěží. . Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele se od roku 2009 snížila na 3 088,9 kg.obyv.-1
Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009-2017 se snížila o 21,0 % na 281,1 kg.obyv.-1
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele kolísala a celkově stoupla o 14,8% na hodnotu 536,1 kg.obyv.-1. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného
odpadu. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009-2017 poklesla o 12,8 % na hodnotu 246,4 kg.obyv.-1 a její podíl na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele se ve sledovaném období snížil z 60,5 % na 46,0 %.
Projektová činnost kraje v oblasti životního prostředí v roce 2017
Druhy a cíle těchto projektů podrobně popisuje Zpráva o životním prostředí v MS kraji zpracovanou spol. CENIA (česká informační agentura životního prostředí)
Josef Hájek
Zpráva o životním prostředí v Pardubickém kraji za rok 2017
Autor: CENIA
Zpravodaj: JUDr. Jan Chvojka
V zastoupení přečetla poslankyně Ing. Marie Pěnčíková
Ovzduší
Emise znečišťujících látek v Pardubickém kraji v období 2008–2017 dlouhodobě stagnují nebo se snižují.
Obecně má Pardubický kraj v rámci ČR průměrnou emisní zátěž na jednotku plochy kraje.
Emise TZL vyprodukované v Pardubickém kraji (celkově 3,4 tis. t v roce 2017) pocházely především z malých stacionárních zdrojů, zejména z vytápění domácností (70,8 %), stejně tak tomu bylo i u emisí CO, kde vytápění domácností představovalo 80,2 % z celkového objemu 33,2 tis. t.
Voda
Stejně jako v předchozím období i v období 2016–2017 byla voda ve vodních tocích Pardubického kraje hodnocena většinou jako znečištěná, tedy ve III. třídě jakosti. Ke zlepšení stavu o jednu třídu jakosti došlo na horním úseku Svitavy, byla hodnocena jako voda silně znečištěná (IV. třída), zlepšení nastalo i u Třebůvky, která byla hodnocena III. třídou, tedy znečištěná voda. Jakost vody v tocích byla ovlivněna i nízkými průtoky.
Pardubický kraj dlouhodobě vyniká nadprůměrným podílem obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu, v roce 2017 to bylo 97,7 %. Naopak podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV je vzhledem k nízkému podílu městského obyvatelstva výrazně podprůměrný a v roce 2017 činil 74,5 % v případě kanalizace celkově a 73,2 % pro kanalizaci zakončenou ČOV.
Příroda a krajina
Pardubický kraj patří ke krajům s největším podílovým zastoupením zemědělské půdy na svém území. Od roku 2000 klesla výměra zemědělské půdy o 4,5 tis. ha, výměra orné půdy pak o 7,4 tis. ha, tj. o 3,6 %. Příčinou úbytku orné půdy v roce 2017 byla především její přeměna na trvalé travní porosty, jejichž rozloha vzrostla na její úkor o 374,3 ha. Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 9,0 % (v roce 2000 to bylo 8,5 %) území Pardubického kraje. Vodní plochy zaujímaly 1,4 % území Pardubického kraje. Lesnatost Pardubického kraje v roce 2017 byla v rámci ČR podprůměrná a činila 28,9 %.
Lesy
Porostní plocha lesů v Pardubickém kraji v roce 2017 činila 131,1 tis. ha, tj. 29,0 %. Pardubický kraj tak byl krajem s druhou nejnižší plochou lesních porostů na svém území v rámci ČR.
Zemědělství
Pardubický kraj je charakteristický vysokým podílem zemědělské půdy, která je převážně obhospodařována konvenčním intenzivním způsobem (zejména hospodařením na orné půdě). Podíl ekologicky obhospodařované půdy na celkové rozloze zemědělské půdy je proto v rámci ČR podprůměrný, v roce 2017 činil 5,4 %.
Průmysl a energetika
V Pardubickém kraji bylo v roce 2017 provozováno 115 průmyslových zařízení IPPC z celkového počtu 1 451 zařízení v celé ČR. Do kategorie Energetika spadá 5 zařízení, jsou to Elektrárny Opatovice a Chvaletice, rafinérie Paramo, energetický zdroj Synthesia a výroba lupku zahrnující zplynování uhlí. Do kategorie Výroba a zpracování kovů je zařazeno 12 zařízení, kam patří slévárny, galvanovny, zařízení pro povrchovou úpravu materiálů, lakovny či odlévání hliníkových kol.
Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 (velké stacionární zdroje znečišťování)6 v Pardubickém kraji měly s výjimkou CO ve sledovaném období 2008–2017 klesající nebo alespoň stagnující trend, což je v kontextu vývoje národního hospodářství důsledkem plnění legislativních povinností, dodržování emisních limitů a neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí.
Spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji ve sledovaném období (2001–2017) kolísá bez zřetelného trendu. Celková spotřeba v kraji v roce 2017 činila 2 478,7 GWh, což je o 3,1 % více než v roce 2016 a o 1,1 % méně než v roce 2001. V porovnání s ostatními kraji v rámci ČR se jedná o druhou nejnižší spotřebu, nižší má jen Karlovarský kraj.
V Pardubickém kraji je dlouhodobě nejrozšířenějším způsobem vytápění zemní plyn (41,5 % v roce 2017), mezi další hojně rozšířené způsoby vytápění patří dálkové vytápění (25,6 %). Tyto dva způsoby vytápění jsou příznivé pro životní prostředí, neboť jejich emise jej příliš nezatěžují. Podíl tuhých paliv (uhlí a dřevo) je v kraji vyšší, než je průměr ČR (10,5 %, resp. 9,4 % oproti průměrnému podílu ČR 8,0 %, resp. 6,9 %). Tato paliva se často kombinují, velkou roli ve výběru paliva pro domácnosti hraje jeho cena. S cenou paliva však často klesá i jeho kvalita, a tak se stává, že obyvatelé ve snaze ušetřit náklady na vytápění se často vrací k palivům ekologicky méně příznivým. Tyto způsoby vytápění se pak velkou měrou projevují na emisích z vytápění. Poměr způsobu vytápění v domácnostech se s časem mění jen velmi pomalu.
Doprava
Měrná emisní zátěž z dopravy na jednotku plochy v Pardubickém kraji byla v roce 2017 v rámci celé ČR mírně podprůměrná (0,4 t NOx.km-2, průměr ČR je 0,5 t NOx.km-2), přesto je však v dopravně zatížených lokalitách silniční doprava významným znečišťovatelem ovzduší. V roce 2017 byl zprovozněn kapacitní průtah Pardubic v úseku Pardubice–Trojice na silnici I/37, což přispělo k plynulosti tranzitu dopravy v krajské metropoli. Ve struktuře emisí N2O, VOC a suspendovaných částic z dopravy v roce 2017 výrazně převažovala, podobně jako v ostatních krajích, silniční doprava a v rámci ní nákladní silniční doprava, u emisí skleníkových plynů a CO se jednalo o individuální automobilovou dopravu.
Nejvyšší hlukovou zátěž ze silniční dopravy v kraji měly obce ležící na silnici I/35 (E442) do Olomouce, kterou by v budoucnu měla nahradit dálnice D35, která je zčásti již ve výstavbě. Značnou hlukovou zátěž měly rovněž obce na silnici I/37, která spojuje Pardubický kraj s Krajem Vysočina.
Kvůli hlavnímu železničnímu koridoru, který krajem prochází, měl kraj v roce 2017 rovněž významnější hlukovou zátěž ze železnic. V oblastech s překročenou mezní hodnotou pro celodenní hlukovou zátěž ze železniční dopravy v kraji žilo 2,4 tis. osob (nárůst oproti roku 2012 o cca 50 %), vysoké hlukové zátěži bylo vystaveno 410 obytných objektů a 3 školská zařízení.
Odpady
Celková produkce odpadů na obyvatele10 v Pardubickém kraji mezi lety 2009 a 2017 vzrostla o 23,2 % a meziročně 2016–2017 o 6,2 % na hodnotu 2 824,3 kg.obyv.-1. Nejnižší produkce odpadů bylo ve sledovaném období dosaženo v roce 2012, a to zejména kvůli snížení produkce stavebních a demoličních odpadů, spadajících především do kategorie ostatních odpadů. V následujících letech se však produkce této skupiny odpadů začala zvyšovat, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhla v roce 2015 v souvislosti s modernizací dopravní infrastruktury.
Projekty v oblasti životního prostředí (výběr)
Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR (do roku 2020)
Předmětem projektu je spolupráce Pardubického kraje a MŽP na vytvoření dokumentů v oblasti ochrany ovzduší nutných pro vymezení podpory od roku 2014 do roku 2020 s cílem snížení celkové úrovně znečištění vnějšího ovzduší s ohledem na zdravotní rizika, ochranu lidského zdraví i poškozených ekosystémů na území ČR.
Program zlepšování kvality ovzduší (zóna severovýchod CZ05)
Schválen OOP ze dne 23. 5. 2016. Obsahuje možná opatření ke zlepšení kvality ovzduší, která umožní ČR dosáhnout imisních limitů v souladu se směrnicí Evropské unie pro kvalitu vnějšího ovzduší 2008/50/ES a 2004/107/EC a plnit národní emisní stropy od roku 2020 dle revidovaného Göteborského protokolu (CLRTAP).
Zpráva o životním prostředí v Plzeňském kraji 2017
Zpravodaj: Doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D.
Vážení kolegové,
na žádost paní předsedkyně Ing. Dany Balcarové jsem se zabývala krajskou zprávou za mne příslušný Plzeňský kraj k aktuálně projednávanému bodu Zpráva o životním prostředí ČR 2017 (tisk 355).
V kontextu České republiky patří životní prostředí v našem kraji k těm uspokojivějším vzhledem k hustotě zastavěných ploch. Výjimku tvoří plzeňská aglomerace s vysokou koncentrací osídlení a tím spojeným průmyslem a zvýšenou úrovní dopravy.
Plzeňský kraj je třetím z hlediska rozlohy zvláště chráněných území a třetím nejlesnatějším krajem u nás. V roce 2017 se zde nacházelo nebo do něj zasahovalo 6 velkoplošných zvláště chráněných území, a to Národní park Šumava, Chráněné krajinné oblasti Šumava, Český les, Slavkovský les Křivoklátsko a Brdy. Z hlediska maloplošných zvláště chráněných území došlo v porovnání s rokem 2016 k malému úbytku[footnoteRef:1], stejná situace nastala i z hlediska přírodních památek[footnoteRef:2]. [1: ze 195 na 191] [2: z 95 na 91]
Z pohledu ovzduší a znečišťujících látek je zátěž Plzeňského kraje emisemi dlouhodobě podprůměrná. Za uplynulé období 2008 – 2017 naměřené emisní hodnoty vykazují mírně kolísající až stagnující hodnoty. Výjimkou jsou oxid siřičitý (SO2) a oxidy dusíku (NOx), kde byl zaznamenán výrazný pokles.
Jakost vody za období 2016 – 2017 ve vodních tocích byla nejčastěji kvalifikována třetí třídou[footnoteRef:3]. V porovnání s předchozími obdobími nedošlo k výrazným změnám. [3: Znečištěná voda]
V Plzeňském kraji dále dochází k postupnému úbytku orné půdy, a to především ve prospěch trvalých travních porostů, což má pozitivní vliv na kvalitu půdy i životní prostředí.
Z hlediska vývoje porostní plochy dlouhodobě dochází ke zvyšování podílového zastoupení listnáčů, které je v souladu s trendem přibližování se doporučené skladbě lesa v České republice.
Plzeňský kraj z pohledu celkové ekologicky obhospodařované zemědělské půdy vyniká v rámci krajů.
Objem těžby nerostných surovin je s ohledem na předchozí rok 2016 stagnující a dlouhodobě kopíruje aktuální stav národní ekonomiky.
Abych nekončila jen pozitivními informacemi, tak jedním z neuspokojivých trendů z hlediska životního prostředí v Plzeňském kraji je navyšující se celková produkce odpadů na obyvatele, která mezi léty 2009 až 2017 vzrostla o 24,9%. 4 382 kg na obyvatele je nejvyšší hodnotou v rámci České republiky.[footnoteRef:4] [4: Nejedná se o komunální odpad. Jedná se o celkovou produkci odpadů vč. stavebního, apod. Nárůst je způsoben především rozvojem železničních koridorů v posledním období. Celková produkce komunálního odpadu na obyvatele se zvýšila o 23,5% na 540kg / obyv.]
Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji 2017
Zpravodaj: Ing. Jan Schiller
Zprávy o životním prostředí v krajích ČR jsou každoročně zpracovávány na základě zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zprávy o životním prostředí v krajích ČR se zabývají charakteristikou stavu a vývoje životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, jejich aktuálními problémy a aktivitami.
Zpracováním těchto zpráv je pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí.
Charakteristika kraje
Příhraniční poloha kraje poskytuje možnost vzájemné spolupráce jak v oblasti environmentální, tak hospodářské v rámci euroregionů Krušnohoří, Labe a Nisa.
Ústecký kraj v číslech, 2017
Krajské město Ústí nad Labem
Rozloha [km2] 5 335
Počet obyvatel 821 080
Hustota zalidnění [obyv.km-2] 154
Počet obcí 354
Z toho se statutem města 59
Největší obec Ústí nad Labem (93 040)
Ovzduší
Na kvalitu ovzduší v Ústeckém kraji mají nepříznivý vliv průmyslové a energetické podniky, lokálně rovněž vytápění domácností a doprava. Koncentrace znečišťujících látek jsou ovlivňovány rovněž aktuálními meteorologickými podmínkami.
Emisní situace v Ústeckém kraji v roce 2017
· emise TZL 6,9 tis. t
zdrojem především z malých stacionárních zdrojů vč. vytápění domácností a to 72,3 %.
· emise CO 37.9 is. t
zdrojem především z malých stacionárních zdrojů vč. vytápění domácností a to 64,1 %.
· emise SO2 27,5 tis. t a emise NOx 28,2 tis. t
zdrojem velké průmyslové a energetické provozovny vč. výroby elektřiny a tepla (94,0 %, a 82,8 %).
· emise NH3 3,3 tis. t
zdrojem zejména zemědělská činnost, především chov hospodářských zvířat a to 93,9 %.
· emise VOC (těkavé organické látky) 16,2 tis. t
byl vázán na používání a výrobu organických rozpouštědel a to 73,5 %.
Imisní situace v Ústeckém kraji v roce 2017
· Imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 - maximální povolený počet překročení za kalendářní rok je 35krát a v roce 2017 byl v kraji překročen na celkem 6 stanicích.
· Imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu byl v roce 2017 v kraji překročen na 3 stanicích a to v Rudolicích v Horách, Sněžníku a Teplicích.
· Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci Benzo(a)Pyren byl v roce 2017 v kraji překročen na 1 lokalitě, a to v Doksanech.
Ostatní imisní limity nebyly na stanicích sítě imisního monitoringu v kraji překročeny.
Voda
V Ústeckém kraji je dlouhodobě jakost toků hodnocena mezi II. a IV. třídou jakosti. V letech 2016-2017 došlo ke zhoršení stavu na III. třídu (silně znečištěnou vodu) na části Labe a v horním úseku řeky Ohře. Jakost vod na území kraje je výrazně ovlivněna průmyslovou činností a těžbou, také se zde nacházejí významné zdroje komunálního znečištění. Jakost vody v tocích je ovlivněna i nízkými průtoky.
V rámci monitoringu koupacích vod bylo v Ústeckém kraji v koupací sezoně 2017 sledováno 18 profilů. Zhoršená jakost vody byla zjištěna v rybníku Chabařovice, rybníku Chmelař, ve zbytkové jámě lomu Barbora a v koupališti Vysoká Pec. Na ostatních sledovaných profilech se po celý rok udržela voda vhodná ke koupání, bez výhrad nebo se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi.
Vodní hospodářství
Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu, v roce 2017 činil 97,8 %. Na kanalizaci je připojeno 84,0 % obyvatel a na kanalizaci zakončenou ČOV 82,8 % obyvatel
V roce 2017 bylo na území Ústeckého kraje v provozu celkem 194 ČOV. Na jednu ČOV bylo připojeno průměrně 3 553 obyvatel. Terciární stupeň čištění v roce 2017 mělo 46,4 % ČOV v kraji, v rámci ČR se jedná o podprůměrnou hodnotu. V roce 2017 bylo dokončeno několik stavebních prací, které vedly k modernizaci kanalizační sítě a ČOV.
Spotřeba vody v domácnostech v kraji od roku 2000 výrazně klesala, zatímco v roce 2000 činila spotřeba 114,9 l.obyv.-1.den-1, v roce 2017 to bylo 89,6 l.obyv.-1.den-1.
Spotřeba vody ostatních odběratelů, mezi něž se řadí např. služby, zdravotnictví, školství či menší průmyslové podniky připojené na veřejný vodovod, byla v roce 2017 v rámci ČR podprůměrná a činila 36,1 l.obyv.-1.den-1.
Podíl ztrát z vody vyrobené a určené k realizaci, který je ovlivněn především stářím a stavem této sítě, v roce 2017 dosáhl 24,9 %. Ztráty ve vodovodní síti jsou tak bohužel v rámci ČR nejvyšší.
Území a krajina
V roce 2017 se na území Ústeckého kraje nacházelo nebo do něj zasahovalo
· 5 velkoplošných zvláště chráněných území s rozlohou 140,6 tis. ha. Jednalo se o NP České Švýcarsko, CHKO České středohoří, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.
· 175 maloplošných zvláště chráněných území
· 14 národních přírodních rezervací
· 13 národních přírodních památek
· 55 přírodních rezervací
· 93 přírodních památek.
Rozloha všech maloplošných zvláště chráněných území je 9,3 tis. ha.
Rozloha všech zvláště chráněných území, bez započtení překryvů, v roce 2017 činila 148,1 tis. ha, tj. 27,7 % kraje. Ústecký kraj tak byl krajem s třetím nejvyšším podílem chráněných území v rámci ČR.
Natura 2000
Na území Ústeckého kraje se v roce 2017 nacházelo nebo do něj zasahovalo 114 lokalit soustavy Natura 2000.
· 5 ptačích oblastí (Nádrž vodního díla Nechranice, Novodomské rašeliniště - Kovářská, Východní Krušné hory, Labské pískovce, Doupovské hory) Doupovské hory byla druhou největší ptačí oblastí v ČR s rozlohou 84 219,4 ha.
· 109 evropsky významných lokalit s rozlohou 55 282,0 ha.
Lesy
Porostní plocha lesů v Ústeckém kraji v roce 2017 činila 29,6 % rozlohy kraje. Nejčastěji zastoupenou věkovou kategorii představovaly porosty ve věku 21-40 let, přičemž průměrný věk listnáčů byl 63 let a jehličnanů 57 let.
Lesní porosty v Ústeckém kraji byly tvořeny převážně jehličnany, jejichž podíl v roce 2017 činil 55,8 %. Nejčastěji zastoupenými jehličnany byly smrky (36,5 %) a borovice (10,7 %). Mezi listnáči dominovaly buky a duby (oba druhy 10,2 %).
Ekologické zemědělství
Ústecký kraj vyniká nadprůměrným podílem ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše zemědělské půdy ČR. Plocha ekologicky obhospodařované půdy v roce 2017 činila 47,6 tis. ha a zaujímala tak 17,3 % celkové rozlohy zemědělské půdy kraje. Většinu ekologicky obhospodařované půdy kraje tvoří trvalé travní porosty, které se využívají pro pastvu skotu a ovcí, zastoupení v ekologickém zemědělství kraje má také ovocnářství, zejména na Litoměřicku.
V roce 2017 se v kraji nacházelo 301 ekofarem z celkového počtu 4 399 ekofarem v ČR.
Trend ekologického zemědělství v kraji byl v období mezi roky 2006-2011 rostoucí, ve zpomalení nárůstu ekologického zemědělství po roce 2011 se projevil zejména vliv uzavření vstupu nových žadatelů do titulu „Ekologické zemědělství“ v rámci agroenvironmentálních opatření od roku 2011. Důvodem byl blížící se konec programového období a vyčerpání prostředků v dotačním titulu. Projevilo se rovněž uplynutí pětiletého období trvání závazků od vstupu jednotlivých žadatelů do dotačního titulu. Pro období 2014-2020 bylo vyčleněno jako samostatné opatření „Ekologické zemědělství”, v jehož rámci je možné uzavírat nové pětileté závazky. Trend v této souvislosti začal opět růst.
Průmysl a energetika
Ústecký kraj je díky ložiskům hnědého uhlí v severočeské uhelné pánvi krajem s největšími objemy těžby nerostných surovin v rámci celé ČR. Těžba hnědého uhlí po roce 2000 kolísala, avšak od roku 2012 těžba postupně až do roku 2016 klesala. Pokles těžby hnědého uhlí souvisí s horší dostupností uhlí a také se sníženým odběrem uhlí pro elektrárny, které postupně nahrazují jiné zdroje.
Těžba
V roce 2017 však nastal opět nárůst těžby hnědého uhlí, v kraji bylo vytěženo celkem 32,4 mil. t, což je oproti roku 2000 pokles o 19,6 %, avšak meziroční nárůst činil 4,5 %. Poměrně značné zásoby hnědého uhlí byly od roku 1991 na základě vyhlášení tzv. územních limitů těžby blokovány z důvodu ochrany životního prostředí a krajiny v této oblasti. V říjnu 2015 vláda rozhodla o zrušení těchto limitů na dole Bílina. Důvodem prolomení byly především potřeby českého teplárenství, s tím spojená energetická bezpečnost země a také zachování řady pracovních míst. Prolomením limitů bude možné využít dalších až 120 mil. t zásob uhlí. Těžební limity na dole ČSA zůstávaly v roce 2017zachovány.
Dalším předmětem těžby v kraji jsou stavební suroviny, a to štěrkopísky a stavební kámen. Štěrkopísků bylo v roce 2017 v Ústeckém kraji vytěženo o 9,4 % více než v předešlém roce 2016. Ložiska štěrkopísků se nacházejí převážně v blízkosti toku řeky Ohře. Stavební kámen zaznamenal naopak meziroční pokles těžby, a to o 8,7 %.
V roce 2017 činila plocha dotčená těžbou v Ústeckém kraji 13 914,5 ha, což odpovídá 2,6 % rozlohy kraje. Dále zde v tomto roce bylo 3 312,8 ha rozpracovaných rekultivací a 12 641,5 ha ukončených rekultivací.
Průmysl
V Ústeckém kraji bylo v roce 2017 provozováno 183 z celkového počtu 1 451 průmyslových zařízení spadajících do režimu IPPC v celé ČR, což je po Středočeském kraji druhý nejvyšší počet.
Pro nakládání s odpady je v kraji v režimu IPPC provozováno 30 zařízení. Jsou to především skládky, ale také kompostárny, spalovny, dekontaminační a biodegradační plochy či zařízení na čištění odpadních vod.
Emise sledovaných znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 (velké stacionární zdroje znečišťování)6 v Ústeckém kraji měly ve sledovaném období 2008-2017 klesající nebo alespoň stagnující trend, což je v kontextu vývoje národního hospodářství důsledkem plnění legislativních povinností, dodržování emisních limitů a neustálého zlepšování technologií s důrazem na snižování vlivu na životní prostředí.
Vytápění domácností
V Ústeckém kraji je díky velkému počtu elektráren 50,2 % domácností vytápěna dálkově, neboť je pro vytápění využíváno zbytkové teplo z výroby elektřiny. Oproti ostatním krajům se jedná o výrazný nadprůměr (průměrně je dálkově vytápěno 35,6 % domácností ČR). Druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je zemní plyn (25,0 %), který je oproti průměru ČR (34,8 %) naopak nižší. Podíl vytápění uhlím je v kraji nepatrně vyšší (8,1 % oproti průměru ČR 8,0 %), naopak podíl vytápění dřevem je nižší (4,0 % oproti průměrnému podílu 6,9 %).
Doprava
Emisní zátěž z dopravy v Ústeckém kraji je v celostátním srovnání průměrná, na území kraje bylo vyprodukováno okolo 6 % celkových emisí jednotlivých látek z dopravy v ČR. S ohledem na průmyslové zaměření Ústeckého kraje je podíl dopravy na celkové emisní bilanci jednotlivých látek nízký, silniční doprava má však významný vliv na kvalitu ovzduší v sídlech bez významnějších stacionárních zdrojů. V roce 2016 byl zprovozněn poslední zatím nedokončený úsek dálnice D8 přes České středohoří v úseku Bílinka-Řehlovice, což významným způsobem snížilo dopravní zátěž obcí na trasách přes Velemín a Lovosice. V realizaci byla v roce 2017 stavba obchvatu Děčína na silnici I/62 v úseku Děčín-Vilsnice.
Emise znečišťujících látek z dopravy v kraji v období 2000-2017 výrazně poklesly, nejvíce emise VOC, a to o 82,4 %. Tento pokles emisí ovlivnila modernizace vozového parku vedoucí k poklesu emisní náročnosti dopravy. Avšak kvůli růstu výkonů silniční dopravy se v závěru hodnoceného období klesající trend emisí postupně změnil na stagnaci
Odpady
Celková produkce odpadů na obyvatele v Ústeckém kraji mezi lety 2009 a 2017 kolísala, výsledně však klesla o 8,4 % a meziročně 2016-2017 o 2,1 % na 3 502,6 kg.obyv.-1. Výkyvy v produkci odpadů jsou úzce spjaty s aktuálním stavem průmyslu, zejména se stavební činností a sanací starých ekologických zátěží. Celková produkce ostatních odpadů na obyvatele se od roku 2009 nevýrazně snížila o 0,6 % na 3 342,9 kg.obyv.-1 z důvodu mírného poklesu produkce stavebních a demoličních odpadů. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009-2017 klesla o 65,4 % na 159,6 kg.obyv.-1. Nárůst v roce 2016 byl způsoben sanací a rekonstrukcí železničních tratí. Na vývoji produkce nebezpečných odpadů se významně podílelo 44,0% snížení v roce 2013, které je možné dát do souvislosti především s postupným dokončováním odstraňování starých ekologických zátěží a stavebních zakázek spojených s demoliční činností (došlo hlavně k úbytku množství vytěžené a kontaminované zeminy, kamení a stavebních směsí). Konkrétně se jednalo o dokončení sanace v bývalé výrobně fenolů v Litvínově (areál Chempark Záluží) a ukončení demoličních prací při modernizaci elektráren Tušimice a Prunéřov. Na produkci nebezpečných odpadů se kromě stavebních firem značnou měrou podílel i chemický průmysl a společnosti zabývající se stabilizací a biodegradací odpadů.Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele se od roku 2009 snížila o 8,0 % na 523,4 kg.obyv.-1. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného
odpadu. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele mezi lety 2009-2017 poklesla o 15,0 % na hodnotu 279,6 kg.obyv.-1 a její podíl na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele se ve sledovaném období snížil z 57,8 % na 53,4 %.
Projektová činnost kraje v oblasti životního prostředí v roce 2017
Druhy a cíle těchto projektů podrobně popisuje Zpráva o životním prostředí v Ústeckém kraji zpracovanou spol. CENIA (česká informační agentura životního prostředí)
Jan Schiller
Zpráva o životním prostředí v kraji Vysočina 2017
Zpravodaj: Ing. Josef Kott
V zastoupení přečetla poslankyně MUDr. Eva Matyášová
Ovzduší - Emisní situace
Emise znečišťujících látek v Kraji Vysočina v období 2008–2017 i přes rozkolísaný vývoj celkově poklesly (Graf 2.1.1). Největší pokles v průběhu hodnoceného období byl zaznamenán u emisí NOx o 21,7 %. Emisní zátěž na jednotku plochy kraje byla podprůměrná, pouze v případě emisí NH3 nadprůměrná.
Kvalita ovzduší
Kvalita ovzduší v Kraji Vysočina je určována zejména zemědělským charakterem kraje a absencí těžkého průmyslu, na znečištění ovzduší se tedy podílejí zejména lokální topeniště a doprava.
Imisní limit (1 ng.m-3) pro roční průměrnou koncentraci B(a)P byl v kraji v roce 2017 překročen na 1 lokalitě, v Havlíčkově Brodě – Smetanovo náměstí. Současně byl na 1 lokalitě (Košetice) překročen imisní limit pro ochranu lidského zdraví vyjádřený denními 8hodinovými klouzavými průměrnými koncentracemi ozonu (120 μg.m-3). Ostatní imisní limity nebyly na stanicích sítě imisního monitoringu v kraji překročeny.
Voda - Jakost vody
V Kraji Vysočina byla v období 2016–2017 zjištěna v tocích převážně III. třída jakosti, tedy znečištěná voda, nedošlo tak k výrazným změnám oproti minulému hodnocenému období. Vliv na jakost toků má především komunální znečištění v důsledku chybějící nebo nevyhovující vodohospodářské infrastruktury v malých obcích a plošné znečištění ze zemědělství, dále pak kovozpracující průmysl nebo těžba uranu. Jakost vody v tocích je ovlivněna i nízkými průtoky.
Vodní hospodářství
Kraj Vysočina má nadprůměrný podíl obyvatel připojených na vodovody, v roce 2017 činil 96,1 %. Rovněž nadprůměrný byl podíl obyvatel připojených na kanalizaci (87,2 %), naopak, co se týče podílu obyvatel připojených na kanalizaci s ČOV, tak je v krajském srovnání výrazně podprůměrný (76,0 %). V roce 2017 bylo v Kraji Vysočina v provozu celkem 207 ČOV, což je o 7 více oproti roku 2016. Na jednu ČOV bylo připojeno průměrně 5 118 obyvatel. Terciární stupeň čištění má 58,4 % ČOV v kraji, což je v rámci ČR mírně podprůměrný podíl. V roce 2017 bylo dokončeno několik stavebních prací, které vedly k modernizaci kanalizační sítě a ČOV (Tab. 3.2.1).
Příroda - Využití území
Charakter Kraje Vysočina je převážně zemědělský, v roce 2017 dle katastru nemovitostí zaujímala zemědělská půda v kraji 408,4 tis. ha, tedy 60,1 % území kraje, rozloha orné půdy pak činila 315,1 tis. ha, což je o 365,0 ha méně než v roce 2016. Od roku 2005 klesla výměra zemědělské půdy o 4,0 tis. ha, výměra orné půdy pak o 4,3 tis. ha, tj. o 1,4 %. Rozloha trvalých travních porostů činila 82,3 tis. ha, celkem 20,2 % veškeré zemědělské půdy. Rozloha trvalých travních porostů v období 2005–2017 vzrostla o 108,0 ha. Zastavěné plochy, nádvoří a ostatní plochy v roce 2017 pokrývaly 7,6 % (v roce 2000 to bylo 7,2 %) území Kraje Vysočina. Vodní plochy zaujímaly 1,8 % území kraje, lesnatost byla 29,8 %.
Ochrana území a krajiny
V roce 2017 se na území Kraje Vysočina nacházela nebo do něj zasahovala 2 velkoplošná zvláště chráněná území s rozlohou 60,8 tis. ha. Jednalo se o CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory.
Dále se na území Kraje Vysočina v roce 2017 nacházelo 197 maloplošných zvláště chráněných území (v roce 2016 to bylo 200). Mezi ně patřilo 6 národních přírodních rezervací, 4 národní přírodní památky, 71 přírodních rezervací (73 v roce 2016) a 116 přírodních památek (v roce 2016 to bylo 117). Rozloha všech maloplošných zvláště chráněných území byla 5,4 tis. ha.
Rozloha všech zvláště chráněných území, bez započtení překryvů, v roce 2017 činila 65,0 tis. ha, tj. 9,6 % kraje.
Natura 2000
Na území Kraje Vysočina se v roce 2017 nacházelo nebo do něj zasahovalo 85 lokalit soustavy Natura 2000 (Obr. 4.3.1). Jednalo se pouze o evropsky významné lokality s rozlohou 6 412,7 ha (0,9 % území kraje). V kraji nebyla evidována žádná ptačí oblast. Rozloha lokalit Natura 2000, která se nacházela v oblasti zvláště chráněných území, činila 4 137,0 ha (64,5 %).
Lesy
Porostní plocha lesů v Kraji Vysočina v roce 2017 činila 203,0 tis. ha, tj. 29,9 % rozlohy kraje. Hospodářské lesy s primární produkční funkcí se na celkové porostní ploše lesů podílely 92,7 %, následovaly lesy zvláštního určení s podílem 6,7 % a lesy ochranné s podílem 0,6 %. Lesní porosty v Kraji Vysočina byly tvořeny převážně jehličnany, jejichž podíl v roce 2017 činil 86,4 %. Nejčastěji zastoupenými jehličnany byly smrky (71,5 %) a borovice (10,5 %).
Příčinou vysokého zastoupení smrků bylo vysazování smrkových monokultur v minulosti, a to zejména z produkčních důvodů, často však na nevhodných stanovištích. Mezi listnáči dominovaly buky (4,1 %) a duby (2,5 %). Nově zakládané porosty byly tvořeny z 74,5 % jehličnany, které však rovněž zaujímaly 97,4 % vytěženého dřeva, což vedlo k mírnému posílení podílového zastoupení listnáčů.
Ekologické zemědělství
V roce 2017 činila rozloha ekologicky obhospodařovaných pozemků 20,0 tis. ha, s podílem 4,9 % celkové rozlohy zemědělské půdy kraje. V rámci ekologického zemědělství převažuje chov skotu a zelinářské farmy. Počet ekofarem v roce 2017 byl 353 ze 4 399 v ČR, v kontextu ČR je nadprůměrný. V roce 2017 bylo v Kraji Vysočina evidováno 37 výrobců biopotravin z celkového počtu 672 výrobců v ČR.
Průmysl a energetika - Těžba
V Kraji Vysočina se realizuje poměrně málo těžební činnosti, celkový objem těžby v Kraji Vysočina v roce 2017 činil 3,6 mil. t a meziročně tak mírně poklesl o 1,0 %, přičemž dlouhodobý vývoj kolísá dle stavu národní ekonomiky. Kraj Vysočina je krajem se čtvrtou nejnižší těžbou v rámci ČR.
Největší objem těžby zaujímá stavební kámen. Ve sledovaném období 2000–2017 se až do roku 2008 těžba stavebního kamene postupně zvyšovala, ovšem od roku 2009 těžba vlivem krize klesala. Další těženou komoditou v kraji je kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. V roce 2017 se v kraji vytěžilo 60,8 tis. t této suroviny, což představuje meziroční pokles o 26,5 %.
Z radioaktivních surovin se v Kraji Vysočina těžila uranová ruda. Ještě v roce 2013 bylo vytěženo 150 tis. t uranové rudy. Dotěžením ložiska Rožná ke dni 31. 12. 2016 však byla ukončena hlubinná těžba uranu nejen v ČR, ale v celé střední Evropě.
Průmysl
V Kraji Vysočina bylo v roce 2017 v provozu 69 průmyslových zařízení IPPC z celkového počtu 1 451 zařízení v celé ČR. Do kategorie Energetika spadají 2 zařízení, v kategorii Výroba a zpracování kovů je zařazeno 13 zařízení. Nerosty se v kraji zpracovávají ve 2 zařízeních. Pro nakládání s odpady je v kraji provozováno 11 zařízení. Mezi ostatní průmyslové činnosti (41 zařízení) jsou zařazeny především farmy na výkrm prasat a drůbeže, dále např. zpracování a výroba potravinářských a krmných komodit, výroba papíru a kartonů, výroba dřevotřískových desek či výroba světlometů.
Spotřeba elektrické energie
Spotřeba elektřiny v Kraji Vysočina měla v letech 2001–2017 kolísavý charakter s mírně rostoucím trendem, ovšem v roce 2014 výrazně klesla a nižší hodnoty se s mírným meziročním navyšováním stále drží. V roce 2017 činila celková spotřeba kraje 2 765,0 GWh, což je o 2,2 % více než v roce 2016, avšak o 8,7 % méně než v roce 2001.
Vytápění domácností
V Kraji Vysočina jsou domácnosti vytápěny nejčastěji zemním plynem 39,2 % (v roce 2017), druhým nejrozšířenějším způsobem vytápění je dálkové teplo (20,9 %). V případě vytápění tuhými palivy (uhlí a dřevo) je situace méně příznivá, zde jejich podíl (14,4 %, resp. 12,4 %) výrazně převyšuje podíl v ostatních krajích (průměr ČR činí 8,0 %, resp. 6,9 %).
Doprava - Emise z dopravy
Kraj Vysočina patří mezi kraje s vyšší emisní zátěží z dopravy, územím kraje prochází nejvytíženější silniční komunikace v zemi, dálnice D1. Emise znečišťujících látek z dopravy v kraji v období 2000–2017 poklesly, pokles emisí však patří v rámci krajů ČR mezi méně výrazné, v případě emisí NOx činil 48,3 % a u suspendovaných částic 53,6 %. Po roce 2010 je však vývoj emisí nevýrazný až stagnující. V meziročním srovnání k roku 2017 emise NOx narostly o 1,1 %, emise VOC však klesly o 0,7 % a CO o 2,0 %. Emise skleníkových plynů z dopravy v kraji po roce 2000 výrazně narostly a rostoucí trend emisí pokračoval i po roce 2014.
Hluková zátěž obyvatelstva
Expozice obyvatelstva hlukové zátěži z provozu na hlavních silnicích v Kraji Vysočina je v celostátním kontextu podprůměrná. Dle výsledků 3. kola SHM10 bylo v roce 2017 celodenní hlukové zátěži ze silniční dopravy nad 55 dB vystaveno 2,9 % území Kraje Vysočina, kde žije 6,7 % obyvatel kraje. Ve srovnání s výsledky předchozího kola hlukového mapování z roku 2012 počty osob i objektů exponovaných hlukové zátěži nad mezní hodnotu pro celodenní i noční hlukovou zátěž poklesly o cca 40 %. Tento příznivý vývoj souvisel s rozvojem dopravní infrastruktury v kraji a realizací protihlukových opatření.
Odpady
Celková produkce odpadů na obyvatele v Kraji Vysočina mezi lety 2009 a 2017 kontinuálně vzrostla o 106,7 % a meziročně 2016–2017 o 9,7 % na hodnotu 2 986,3 kg.obyv.-1. Důvodem je zvyšování produkce stavebních a demoličních odpadů. Celková produkce nebezpečných odpadů na obyvatele mezi lety 2009–2017 rovněž stoupla, a to o 46,9 % na 138,7 kg.obyv.-1. Tento nárůst byl ovlivněn stavební činností.
Celková produkce komunálních odpadů na obyvatele dlouhodobě narůstá, od roku 2009 se zvýšila o 35,5 % na 563,2 kg.obyv.-1. Nárůst produkce komunálních odpadů v posledních dvou letech souvisí především se zvýšením produkce biologicky rozložitelného odpadu. Celková produkce směsného komunálního odpadu na obyvatele se mezi lety 2009–2017 snížila o 9,1 % na hodnotu 239,1 kg.obyv.-1 a její podíl na celkové produkci komunálních odpadů na obyvatele ve sledovaném období poklesl z 63,3 % na 42,5 %.
Zpráva o životním prostředí ve Zlínském kraji 2017
Zpravodaj: Ing. Jaroslav Holík
Charakteristika kraje
Východ ČR. 4000 km2, 600 tis. obyv. hustota 147 obyv. na km2, 307 obcí, 30 statutárních měst.
Roviny: Horno a Dolnomoravský úval. Hornaté: Beskydy Vsetínské, Hostýnské, Vizovické vrchy a Chřiby.
Využité území
Zemědělská půda192,5 tis.ha (48,6%), z toho orná 120,3 ha (30,2%) což je o 634 ha méně – převážně ve prospěch travních porostů. Zastavěná plocha 10,2% - zvyšuje se, vodní plocha 1,3%, lesy 39,1%.
Ochrana krajiny
Dva velké celky CHKO Beskydy a Bílé Karpaty a 215 maloplošných (3,9 tis ha), 164 přírodních památek
Ovzduší
Emise v kraji trvale klesají. Největší pokles je u NOx. Hlavní podíl emisí představuje import z MS kraje. Největší producentem emisí jsou lokální topeniště (CO a SO2) a doprava (NOx). Díky modernizaci vozového parku poklesly emise CO, SO2 a NOx. Navyšující se doprava nese růst emisí CO2 a N2O.
Domácnosti jsou převážně vytápěny plynem 44,0%, dálkovým vytápěním 27,8%, dřevo 11,8% (ˇČR 6,9%), uhlí 4%,(ČR 8%), elektřina 3,6%.
Vodní hospodářství
Podíl obyvatel zásobovaných vodou činí 97,5% - nadprůměr
Denní spotřeba vody v domácnostech 75,9 l/ obyv. – nejšetrnější v ČR. Ztráty ve vodovodních rozvodech – stáří se zvýšily z 16,7 na 17,8%
Připojení ke kanalizaci - 97,4% z toho ČOV 88,6% V provozu (2016) 111 ČOV, terciální čištění 51,4%
Jakost vody
Povrchové vody: Nejhorší kvalitu mají dolní tok má Olšavy a Dřevnice jakost IV a V, naopak nejlepší kvalitu nejdeme v horních tocích Bečvy, které mají jakost I a II. Hlavními znečišťovateli je průmysl a zemědělství. Kvalita spodních vod klesá. Jednou z příčin je vysoký podíl pesticidů, používaných o ošetření řepky.
Lesy
Skladba: 54,1% jehličnany, nejčastěji smrk 42,2% a borovice 5,6%, mezi listnatými vede buk 22,7% a dub 9,5%. Průměrné stáří lesa je 70 let.
Zemědělství
IPPC představuje 24 zařízení, Jde převážně o výkrmny prasat, drůbeže, výroby krmných směsí, či jatka. Ekofarmy představují 19,4%. Jejich růst se ale zpomaluje. 4: nejlepší
Průmysl
V kraji je 69 průmyslových zařízení. 5 tepláren, 13 obroben kovu, 7 chemických závodů, 2 cihelny a 2 sklárny. Kraj má nejnižší podíl těžby v ČR. Těží se převážně štěrkopísek a stavební kámen. Těžba postupně klesá. Plocha těžby představuje 0,2%.
Odpady
Produkce odpadů za poslední období, mírně vzrostla 484,3 kg/os., je ale nejnižší v ČR. Produkce nebezpečných odpadů klesla 1,5 %, tj. na 116,5 kg.
Roste podíl tříděných opadů. Podíl komunálního směsného odpadu je jen 10%. Jde o nejnižší hodnotu v ČR. 18 zařízení se zabývá čištěním vody, skládkám, neutralizační stanice, či spalovny. Rozšíření počtu sběren a třídíren komunálních a elektro odpadů.
Hluková zátěž
Je nadprůměrná. Je to způsobeno minimem dálničních úseků. Výstavbou protihlukových opatření tato hodnota klesá.
57
