prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (*1954) Youtube ze dne 27. 04. 2020 00:00:00

Mluvčí 2: Vlastimil Válek, poslanec TOP 09, člen výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny, dobrý večer I vám. Pane senátore, vy jste řekl, že svět se zbláznil, jak byste ho chtěl vylečit?
Mluvčí 0: Já bych ho hlavně léčil tady u nás doma a myslím si, že možná léči slovem, protože slovo, jak víme, může léčit a může taky těžce zraňovat. Stejně jako rouška může být hrozně užitečná věc, anebo taky jako nástroj strachu a demonstrace poslušnosti. Já tady teď stojím s panem kameramanem ve větru někde kus od Brna a tady se chráníme oba dva rouškou.
Mluvčí 2: Jakým slovem byste ho léčil?
Mluvčí 0: Určitě bych asi hovořil hlavně o faktech a to ze všech stran a netočil bych pořád okola jedny zprávy, které přičítají každý den mrtvé. To bychom uměli udělat v každém segmentu medicíny, každý den přičítat mrtvé a myslím si, že by z toho nebyli občané nijak nadšení. Myslím, že je to těžce stresuje.
Mluvčí 2: Vy jste se v jádře pochválil o šéfovi zdravotnických statistik Ladislavu Duškovi. Já vám ocituji jeho slova. Pokud bychom to nechali proběhnout, tak 60% v populaci by bylo nakaženo za tři měsíce. To znamená za tři měsíce 6 milionů lidí. Na vrcholu v kulminaci nákazy bychom se dostali do dnu, kdybychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných. Z toho 8 tisíc na umělé plicní ventilaci. Denně, po dobu 1,5 měsíce. Jsou tohle jenom slova?
Mluvčí 0: Tato láďová extrapolace je skutečně dosti bizarní. Ty odhady, já si myslím, dívejte, existuje taky třeba studie v Santa Monice, která je zcela recentní. Profesor Johannis, který říká, že jsme těžce podhodnocení v tom styku s vírem. Ta studie, my to akademizujeme teďka, tak se uvidí, kolik protilátek je, ale aby bylo jasno, protilátky dlouhodobě nechrání proti vírovým onemocněním. Učíme v immunologii, že jsou to ty limfocity a buněčná imunita, takže ani ty protilátky nám to moc nerozeknou. Ale je potřeba se podívat na realitu. Na realitu máme 200 zemřelých a je potřeba analyzovat taky těch 200 zemřelých, kdo zemřel na COVID, kdo s COVIDem a kdo v důsledku pandemie COVIDu třeba taky jinak strachem nebo diskomfortem sociálním. Ta věc není až tak, když se podíváte do těch zdrojů I mezinárodních, jak se prezentuje každodenně.
Mluvčí 2: Jak rozlišíte to, jestli tohle je výsledek toho, že ta nemoc není tak strašlivá, jak podle vás říkají jiní lidé a nakolik je to výsledek těch poměrně drastických opatření, ke kterým sáhla vláda?
Mluvčí 0: Taky redaktorům a spravodajcům bych doporučil, aby se taky zajímali o data Státního zdravotního ústavu, který každé dva týdny a to už mnoho let publikuje taky výsledky a stav chřipových
Mluvčí 2: Pardon, pane Sarát, myslíte toho stejného zdravotního ústavu jeho šéfa jste před chvílí zpochybnil?
Mluvčí 0: Ne, prosím vás, co si teď pleteme pojmy. Úzis je ústav zdravotních informací a statistiky a profesor Dušek je statistik. Státní zdravotní ústav je zodpovědný za všechny tyto hygienické a epidemiologické věci ve státě. Ředitelem je pan doktor Březovský, o kterém moc médií nevíme. Moc médií taky nevíme o hlavní hygienistce, paní doktorce Rážové, což je velmi rozumná žena, o paní náměstní Šteflové, která má na starosti na ministerstvu komunikací s veřejností. Točíme se v nějakém kruhu, trošku je to jako čínská opera, kde jsou všichni v jednotlivých rolích, anebo v italském taky dramatu, kde je harlekin a balerína pořád dokola. Takže myslím si, že by se hlavně měly ty věci vzít od těch, kteří jsou za to odpovědní. Státní zdravotní ústav monitoruje chřípková onemocnění. Tam bych vás poděsil, že v současné době je to dokonce 45 tisíc chřípkových onemocnění na těch 10 milionů. Bylo to dokonce 180 tisíc ještě v lednu. Je potřeba se podívat do všech těch dat. Hladědušek má nepochybně pravdu z celé řadě věcí. A je dobře, že věci monitoruje, je to jeden monitoring, ale ty extrapolace, ty hrůzo strašné právě to, co ty lidi straší, co z nich dělá hrůzu. Když si teď začneme povídat o tom, že se můžeme srazit za steroidem, co všechno z toho vznikne, tak si myslím, že hrůzou neusneme. Je potřeba národ sklidnit a odrouškovat. Chce rouškovat jenom tam, kde je to nutné. Rouška je velice užitečný prostřeh, tam, kde je to potřeba, ale je nástroj strachu a doklad poslušností tam, kde to třeba není.
Mluvčí 2: Pane poslanče, jak to vidíte vy? Byla I podle vás vládní reakce přehnaná?
Mluvčí 1: Tak v té akutní fázi určitě přehnaná nebyla. Tak to byla akutní válka. To byla mimořádná situace, nikdo nevěděl, co se bude dít dál. Všichni byli vystresovaní, nejenom politici, z toho, co se děje v určitých regionech Itálie. Tak prostě vláda nasadila tvrdá opatření a využila, zneužila toho, že náměstek ministra pro zdravotníctví je současně epidemiolog, tak ten prostě nasadil opatření tak, jak si představoval, teoreticky, že by byly správné. Ty opatření byly v krátkodobém horizontu určitě rozumné, jenže krátkodobý horizont je týden, dva týdny, tři týdny. Teď už upěhlo několik týdnů a je potřeba začít normálně žít a vrátit se k normálu. Vrátit se k normálu ve zdravotníctví, ve školství, ve všech oblastech, protože ty škody, které ty opatření teď způsobují, jsou daleko větší než ten profit z těch opatření.
Mluvčí 2: Když se koukneme do zahrančí, koukneme se na ty jednotlivé země, které to zkoušely trochu jinak, tak třeba Velká Británie nakonec skončila u podobných opatření, v jakých je Česká republika a tam se zdaleka nemluví o tom, že by se ta země mohla uvolnit. Nehraje tohle trochu proti té teorii o tom, že tady to bylo prostě přitaženo příliš?
Mluvčí 1: Já si nemyslím, že to tak je. Podívejme se na Rakousko, podívejme se na východní Německo, podívejme se na jižní Koreu, Tajwan, Japonsko, v každá ta země k tomu přistupuje. Jinak jsou různé výsledky. Já myslím, že správně zaznělo opakovaně, že není Itálie jako Itálie. Jsou oblasti Itálie, kde je to katastrofa, jsou oblasti Itálie, kde v podstatě ta situace je velmi klidná. Ten virus se chová nevyzpytatelně, to se opakovaně publikuje, chová se atypicky v jednotlivých regionech, chová se různě podle typu populace, podle struktury populace a ty názory epidemiologů, vakcinologů, immunologů se vyvíjí. Není možné postupovat jenom podle doporučení různých epidemiologů, které se navíc různě střídají a je velice správné, aby do toho byly vtaženi jiní odborníci, další odborníci z dalších oblastí. Podívejte se, my opakovaně na zdravotním výboru chceme aspoň slyšet a nejenom my z opozice, ale poslanci ano, což mě překvapuje, že to neví od svého ministra, jaké je složení těch komisí, jak ty komise rozhodují, na základě čeho rozhodují, kolik těch komisie. Nejsme schopni tu informaci z ministerstva zdravotnictví získat. Opakovaně chceme po ministerstvu zdravotnictví slyšet, jaký je tedy další plán. Teď jsme v nějaké situaci, ta situace je status quo. Pacient, který má podezření na to, že je COVID+, tak se k němu chováme, jako kdyby měl kombinaci lepry, moru a ještě nějaké velice zvláštní choroby. To zná I izolovaný, my ho vyšetřujeme, my ho testujeme. Všichni, kdo k němu přijde, musí být oblečeni do speciálních oděvů. Když ho vyšetříme na CT, tak to CT pak dvě hodiny musíme dezinfikovat. V takových podmínkách se nedá poskytovat standardní zdravotní péče. To znamená, vždycky se budeme takhle k těmto pacientům chovat podezřeným z COVID+. A pokud ano, tak to znamená totální změnu fungování zdravotnictví a dalších sektorů veřejného života. Na to je potřeba najít odpovědi a slyšet ty odpovědi.
Mluvčí 2: Jaké odpovědi slycháte vy?
Mluvčí 1: Žádné. Dneska jsme měli zdravotní výbor. Odpověď byla velmi jednoduchá. Velká. Nula. Opět jsme udělali usnesení, aby nám příště odpověděl minister.
Mluvčí 2: Je možné tyto odpovědi dát ve chvíli, protože ten virus známe 3-4 měsíce. Jsou to studie, které si protiřečí. Jsou to studie, které nemají dostatečný vzorek na to, aby byly opravdu vypovídající. Na druhou stranu vidíme v některých byť přehraných oblastech. Změňoval jsi Itálii, já jsem změňoval Velkou Británii, zejména Londýn. Vidíme, jak to může končit. Není tohle rozhodování o velmi důležitých otázkách na základě minimálních informací?
Mluvčí 1: To máte bezesporu pravdu, že to rozhodnutí není jednoduché. Nicméně data, které má profesor Dušek a další, jsou už dostatečná. Dá se z nich dělat nějaké predikce. A dá se z nich dělat predikce, jak budeme postupovat v případě, že se situace bude zhoršovat, jak budeme postupovat, že se bude zlepšovat. Ale je potřeba mít nějaký plán. Uvědomte si, že prakticky dva měsíce minimálně léčíme jiné než covidové pacienty, dva měsíce neučíme ve školách, dva měsíce nefunguje stát. A jak dlouho ještě stát vydrží a přežije nefungování? Bychom se měli pomalinku vracet k normálu podle nějakého plánu. A znovu opakuju, podívejme se na situaci v Jižní Koreji, v Japonsku, Tajwanu, kde nezlikvidovali ekonomiku a přitom nějakým způsobem s tímto žijí. Samozřejmě, že musíme chránit pacienty, u kterých hrozí riziko, že ta choroba bude probíhat fatálně, že zemřou na komplikace spojené s tou nákazou. Samozřejmě, že musíme nosit ochranné pomůcky. Já tady mám roušku, funím si na brýle, téměř nic nevidím, furt mě to padá, ale nosím podstivě roušku. Nosím ji pořád, nosím ji všude, dneska prakticky bez rouška ani neusínám. A dobře, pořád si dezinfikuji ruce, my už si ruce, jsem lékař, jsem na to zvyklý. Já si myslím, že tento přístup je potřeba jasně podporovat, ale na druhé straně je potřeba se vrátit k normálnímu životu. Já chci začít vyšetřovat běžné pacienty na CT, na rezonanci, začít dělat běžné intervence, začít dělat preventivní programy, kolonoskopie, mammografický screening atd.
Mluvčí 2: Myslím, že k normálnímu životu se chtějí vrátit všichni. Samozřejmě všichni si kladou otázku, jakou cenu by to teoreticky mohlo přines. Pane senátore, teď jsme slyšeli na začátku naší relace, jsme to zmiňovali taky, že ministři za vaši stranu nebo za stranu, za kterou sedíte v horním komoře, jsou pro prodloužení nouzového stavu. Kladete tyhle otázky politikům z vlastní strany? Ptáte se předsedy své strany, který patří k zastáncům poměrně tvrdých opatření?
Mluvčí 0: S náma se o tom, nebo se mnou konkrétně nikdo moc nebaví, já jsem zcela proti tomu a zásadně proti tomu, aby se prodloužoval nouzový stav, protože proto pominuli důvody v České republice. Vyvíjí se všechny infekce a to nejen tady ten COVID, ale všechny další, které nás zohrožují, vždycky podle komprcové křivky, ta už se oplošťuje a ty případy denně mě neumí zrušit. Kdyby to byly dvě, tři, čtyři umrtí dokladované řádně, že je to skutečně z důvodu COVIDu, tak je to pořád proti těm třechstovkám umrtí, které jsou denně v České republice, ze zcela jiných důvodů, a proti těm osmdesátí, které jsou na nadorové choroby. Nezapomeňme, prosím vás, na zbytek světa a řežme naši patálí, ani kolik Itálií. Myslím si, že o té Itálii bychom se mohli bavit velmi dlouho.
Mluvčí 2: Nejenom o té Itálii, samozřejmě. Pánové, díky za tuhle diskuzi. Hezký večer.
                                                            
  

Všechna vyjádření prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (*1954)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/jan-zaloudik

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/3b630e2c8ebc2f5ffaf1ec8ee0cd6349 Popis API