Mgr. Jan Grolich (*1984) Youtube ze dne 02. 12. 2019 00:00:00

Mluvčí 1: Dneska jsem si pozval Jirku Hlavenku, kolegu z Krajského zastupitelstva, což je podnikatel a člověk v politice. Takových lidí je dneska v politice víc a tak jsem si říkal, že bude zajímavé slyšet jeho pohled na věc. A proto se od něho dneska dozvíme velký kulový. Ahoj Jirko. Ahoj Honzo. Já jsem rád, že jsi připoříšel moje pozvání. A úplně na začátku bych se tě chtěl zeptat. Člověk úspěšný v politice, v podnikání. Jaká byla vlastně vůbec tvoje motivace, proč jsi si rozhodl jít do politiky?
Mluvčí 0: Děkuji za pozvání do Vylatice. Jsem tady teda poprvé, tak jsem si ještě prohlídl tvůj obec. Co se týká mě v mojich aktivit v politice, ono to má takovou poměrně jednoduchou genezi. Já jsem vždycky mě ta veřejná sféra zajímala. Vždycky jsem to vnímal, že to je důležitá součást života. A tím, jak já jsem takový jako grafomana, tak bych řekl, od mládí pořád publikuju a sděluji někde svoje názory, tak jsem samozřejmě psal svoje veřejné pohledy na politiku na veřejný geni. A Jana Drápalová, která tehdy byla předsedkyně Zelených a starostka Lískovce, se kterou jsem se znal, tak jsme jednou byli na kávě a řekla celkem neprůstřelný argument a říkala, když budeš pořád jenom psat na ty Facebooky, tak nic nezměníš. Tak jestli seš něco změnit, jdu si tady jenom o tom kecat, tak kecej, ale jestli seš něco změnit, tak do toho pojď. A já jsem na to, jak jsem neměl odpověď, já jsem říkal, tak já teda to zkusím. A o toho se datuje vlastně můj nějaká aktivita do politiky. Já jsem samozřejmě v podstatě chtěl být jenom takový trošku support na té kandidátce někde čtvrtý, pátý, tak abych byl a třeba pomohl k úspěchu, ale nejak se to vyvinulo, že vlastně jsem se stal jím lídrem do jisté míry svorníkem mezi těmi Zelenými a Piráty, protože já bych chtěl někoho neutrálního do toho čela, aby tam nebylo jakože buď jedni nebo druhý, tak se to tak jako nějak přirozeně vyvinulo a už jsem tam.
Mluvčí 1: Takže v podstatě nejdřív byl aktivní na těch sociálních sítí a potom se to vyvinulo teleaktivita.
Mluvčí 0: Předtím dokonce v blogu, protože ještě vlastně nebyly sociální sítě, tak jsem blogoval, pak jsem přešepil na sociální sítě, kde cítím jakoby lepší feedback v podstatě, než z prostýho blogu.
Mluvčí 1: A co tě vůbec vedlo teda začít na těch sociálních sítích? Proč jsi řekl, hele, měli bych do toho začít kecat?
Mluvčí 0: Já vždycky, co mě trápí, tak verbalizuju písemně. Už už jako ode dávno, hrozný roky, takže v tomto je to přirozený. Ale konkrétně sociální sítě mám rád právě kvůli vlastně zpětné vazby, protože já to neberu. Když máš blog, tak přednášíš, dáváš nějaké svoje teze a články a sociální sítě poskytují daleko lepší interakci. A myslím si, že oni jsou dobrým sluhou a zlým pánem. Když se stavíš dobře svoje publikum, kde vyhážeš úplně troli, kteří vůbec nic nepřinášají, jenom to tam jakoby zaplevelují, kývneš na přátelství spousty zajímavých lidí, ty se současně sleduješ, tak se vytvoří virtuální komunita lidí, kteří jsou zajímavý, kteří mají co říct a klidně mohou mít I rozdílné názory na věc, což je skvělé. To není bublina z kývačů. Když se třeba podíváš na moje diskuze, které byly hrozně někdy košatý, tak to jsou diskuze docela ostří, ale přitom prostě najedneslušný. A myslím si, že to obohacuje je, mě a I ty ostatní. To vlastně má jakýsi smysl.
Mluvčí 1: No a to jsem se tě právě chtěl zeptat, jestli tě někdy nedemotivuje to, že ti tam právě někdo píše nějaký ty negativní komentáře, jestli máš občas, jako si říkáš, jakou mám tohle za potřebí.
Mluvčí 0: Já to teda přiznám se celkem na rovinu, že lidi, kteří vlastně podle mého názoru do toho nic nepřinášají, to znamená nepřinášají být třeba nesouhlas, ale který je dobře vyargumentovaný, tak já je prostě bloknu. Je to takové, jako někdo to může říkat cenzura nebo tak, ale říkám, ne, toto je jako můj obývák. Tak jak ty si sem zveš, koho chceš, tak já si tam zvu, koho chci. Nezvu si tam kývače, ale zvu si tam lidi, s kterými můžu vést prostě pěknou diskuzi v tomhle obýváku. A když tam prostě někdo nevede tu pěknou diskuzi, tak já mu řeknu sorry, musíš chodit jinam. Myslím si, že to dost lidí, možná někdy politický strán, nechává to naprosto otevřený, a pak má ty stránky plné hejterů, a je to naprosto k nečtení. Jako si říkáš, k čemu teda bych tady sem měl chodit, když vlastně tady 100 lidí pro mě to prostě nadává. Bez jakéhokoliv argumentu nebo nějakého přínosu se potřebuje prostě vykřičet. Tak já si myslím, že to vlastně zabíjete trochu smysl té sociální sítě, která je v té interakti.
Mluvčí 1: A máš to tak, že tě to baví a věnuješ tomu ten čas, nebo se občas musíš přemlouvat, že si říkáš, jo už jsem dlouho nedal žádný příspěv, jak měl bych něco napsat.
Mluvčí 0: To ne, vždycky mě to baví. A já píšu po mě nejrychle, tak mě to nebere moc času. Jsem zvyklý už jako
Mluvčí 1: Protože ty tam právě I reaguješ hodně v těch komentářích, v podstatě na všecko rozumný
Mluvčí 0: Takže snažím se, když ten čas mám, tak reaguju, když ho nemám, tak někdy to nechám plout.
Mluvčí 1: Jak vnímáš ten rozdíl toho prostředí v politice a v biznisu? Protože to je diametrální rozdíl.
Mluvčí 0: To je hrozný rozdíl. Já jsem to ještě do tečka možná nepochopil. Známý Bonmot říká, že řidi stát jako firmu. A já k tomu dodávám, že vlastně je správný řidi stát jako firmu, ale on se současně musí řídit jako stát. Prostě jsou tam museli být oba přístupy. A řidi to jako stát znamená to, co vidím dnes. To znamená, že věci se dlouho přežvikují, musí se vyhovět spoustě jaksi protichudným názorům, musí se to nějak kompromisně splout, trvá všechno hrozně dlouho, musí se dělat tisíc věcí současně, prostě nemůžeš té politice říct, že já dělám jenom kuřata. Nemůžeš nikoho prostě zanechat. Ale že tomu přece jenom chybí trošku toho manažerského řízení, které přece jenom je řešitské, které s respektem v určité politické realitě, v určitom, že jsou nějaké pravidla hry, nebo třeba náročnost výběrových řízení, úřední struktury, procesní struktury, to se musí jakoby dodržet, ale chybí mě tam prostě přece jenom trošku ten, taková ta cesta k cíli, kterou já si třeba myslím, že na západě, kde mají taky ty procesní pravidla, taky ty koalice vlastně tu složitost, tak o ně nalézají a proto podle mě jsou v té politice jakoby akčnější.
Mluvčí 1: Jasně, jasně, jasně. A když se ti tam bylo nějaké největší překvapení nebo ta největší zvěd, do které jsi narazil z té politice, myslím tu celostátní, jako nějak názorově, ale úplně prakticky, jestli máš nějaký příklad?
Mluvčí 0: Mě vlastně překvapila jedna věc, jak na nic nejsou peníze. To je jako, že člověk do toho jde poprvé a říká si, tak kraj má rozpočet 7 miliard plus minus autohus, tak to je jakoby dobrý, jo, tak chceš, přijdeš s nějakým nápadem a nějak se to jako schválí a šupí a jde se. A teď se jako vlastně zjistí, že ten rozpočet je vlastně celý v podstatě rozebraný ještě dřív, než se schválí, prostě všechno už má jako svoje nějakého příjemce a jak jakoby hrozně těžko se I projekt, který je relativně dobrý, jaksi novátorský, kreativní, prostě vlastně nějaký změnový prosazuje, protože mně přijde vlastně, že takový to určitý zklávání z toho, že vlastně většina toho dění, zvlášť na tom kraji, je vlastně jenom jako technicní přerozdělování peníze, že to je ten kolovrátek na ty peníze, ten kafemlének na peníze a že je tam vlastně hrozně málo prostoru z mého pohledu pro to, kvůli čemu si lidé zvolí zastupitela a vedení, aby vlastně to posouvali dále, na to, aby to jenom jelo kolovrátkem, podle mě stačí úředníci svým způsobem. Jasně, jasně. A proč tam teda mají ty zastupitelé a ty dělat stafa, prostě ti radní, ty přece dostanou nějaký program, tak ho plníte, to znamená, na to I si vemte nějaký peníze, abyste mohli plnit program, ale v praxi mám pocit, že je téměř jedno, kdo tam je, protože 90% toho rozpočtu jsou prostě jenom jako kolovrátků I přerozděli peníze, tak jako vždycky. To mě jako si myslím vlastně, že je I špatně svým způsobem, že je tam málo prostoru pro tu iniciativu.
Mluvčí 1: Tak ono taky je možná otázkou toho přístupu, toho vedení, jestli se snaží to udělat tak, jak to bylo, ať to jede. Já se těž nechci navádět, alespoň se tě ptám. Jak vnímáš ty teď to fungování kraj, jako teď aktuálně, jak ty to vnímáš, jaký z toho máš pocit?
Mluvčí 0: Možná, když vezmu celý ty 4 roky od toho nástupu, tak jsem na začátku měl pocit, že tam je určitá vůle a chuť něco věcí měnit a něco dělat novátorsky. A že se do pár věcí šlo, ale trochu se mně jeví, že to zaplulo do takových kolej té údržby. Možná je to I tím, že za rok jsou volby, že v tom posledním roce se nějakého velkého nemá dělat. To je chyba. Ale mám pocit dneska z takového, už takové rutiny vlastně. Podle mě jako neměla být. A zase, když to vezmu firma, nevěš, firmě prostě nemá být rutina. Člověk říká, že business je od slova busy. Že pořád musíš aktivně něco dělat a posouvat to dopředu, tak ten stát ne je v takové míře, ale taky by se tam něco mělo dělat. Proč se ten svět konala, se měně. My bychom měli reagovat.
Mluvčí 1: A jak vnímáš tu svou roli? Protože jsi zastupitel opoziční, jsme oba zastupitele, tak jak to vnímáš, když to z nějakou vizí šel, co to bude obnášet? Teď nějak tu práci děláš, tak naplňujete to, bavíte to?
Mluvčí 0: Ono přírozeně, pokud člověk podniká, je zvyklý dokonce vlastně sám razit tu cestu, tak pozice v opozici není komfortní samozřejmě. Protože tam tu možnost cokoliv dělat máš hrozně omezenou. Já jsem se snažil do toho vplůt aspoň tím, že jsem říkal jako, řekněme, vedení kraje, my se vnímáme jako opozice, nicméně prostě dobrý nápad prosadím, nebo navrhnu, nebo zkusím naprosto napříč, a když něco z čímkoliv vy přijedete dobrým, já vám s tím rád pomůžu, když si s tím budu souhlasit, takže se snažím trochu fungovat, řekněme, neideologicky, věcně, malinko mimo prostor koalice opozice. Nicméně, ano, jsme v opozici, to znamená, že faktická moc něco prosadit tam není, a když něco chci prosadit, tak si to musím vždycky vyprosit. To není věc, na kterou jsem upřímně zvyklý, ale něco se málo podařilo, podle mě ale málo, což je nám to na opozici.
Mluvčí 1: A když jsme se o tom bavili, o té tvé aktivitě na Facebooku, ty se tam hodně vyjadřuješ těm celostátním problémům, celostátní politice a podobně. Nevidíš se třeba ty zprávy spíš té celostátní politice, lákalo by tě třeba za pár let se spíš podílet na té celostátní než na krajské nebo regionální?
Mluvčí 0: No, tak nikdy neříkej nikdy. Teď úplně ne, teď si pořád myslím, že I vzhledem k tomu, že mám vlastně ty aktivity pořád v podnikání, investování, už by to časově bylo hrozně obtížné. Myslím si takhle, co připadá v úvahu. Poslanec, senátor, podle mě poslanec je totálně fulltime job, že prostě, že bych tam šel a jenom někde zvedal ruku v rámci klubu, mě opravdu to tam může jít dokoli. Takže kdybych už to dělal, tak je to naprosto víc než 8 hodin, víc než jeden úvazek. Myslím, že když to člověk fakt chce dělat, vzít si všechno, co mu to nabízí, tak je to prostě, já nevím, 16 hodin denně pomalu bez víkendu. Protože to je práce, která má opravdu neskutečně moc. A nevím, jestli ten čas bych byl schopnej teď uvolnit. Senátorství je možná trochu méně náročné. Takže v tomto mám vlastně potíž, byť by mě ty věci lákaly, ale já třeba v některých věcech spolupracuju s piráty. Tam, kde třeba vidím, že něco se nám na kraji neúplně funguje a mám pocit, že by to měla být věc, která se třeba propíše do legislativy, kde třeba pracujeme s kolegy na oblasti inovativní ekonomiky a podpory. Babiš sice řekl, že má nějaký plán, nikomu neukázal, tak my se snažíme udělat ten, který ukážeme. Ale jako vyskočujeme faktické kroky. A mě mě překvapilo, jak málo o tom ti lidé v čele státu vědí. Lidé ze různých oblastí, nechci úplně tady jmenovat odkud, ale řekněme z těch nejvyšších pater, oni tam prostě nevědí vůbec nic. To je pro mě dost teda těžký prozření.
Mluvčí 1: Ty jsi zmiňoval ty piráty, že na začátku byl neutrální svorník mezi zelenými a pirátami. Teď tě vnímám určitě, sám se vnímáš určitě tak, že máš blíž těm pirátům. Co tě tak na nich láká? Proč jsi si v uvozovkách vybral ty piráty?
Mluvčí 0: Já mám rád pořád obě strany, ale bohužel jaksi zelení jsou málo relevantní politickou silou. Já si třeba myslím, že oni mají pořád velké množství velice kvalitních lidí, kteří jsou vlastně v nezměnému politiku. Piráti představují relevantní silu a mně se na nich líbí především ten generační mladístvej přístup k odměně politiky, protože tak trochu se mi zdá, že u těch ostatních strany tak někdy I skoro jedno z kterých strany jsou, ale jsou to prostě ty údržbáři. A já si myslím, že tak, jak se ten svět mění, že politici by měli jít v čele státu a táhnout tu zemi a být před ní. Že teď je nějaká budoucnost, nějaké trendy a politik má být před ní a říkat táhnout vývoj té země, legislativy a všeho dopředu, aby se nestrácil kontakt s tím čelem, s tou realitou. A bohužel u těch starých tradičních stran to ne vždy vidím. Mám pocit, že tady je pořád takové trošku to údržbaření. A u Pirátů prostě skutečně vnímám, že tím, jak oni jsou mladí a že dobře rozumí technologií, které hodně ženou vlastně tu dobu dopředu, takže vlastně trošku jako lépe, než ostatní ví, co se bude dít a mají ještě pořád jako tu mladistou jako chuť, sílu, vůli věci měnit. Tak to jako teď dávám stranou fakt jako ideologii a opravdu beru jako tu praktickou stránku věci.
Mluvčí 1: Jasně, jasně. Mají tah na bránku.
Mluvčí 0: Mají, ano.
Mluvčí 1: A na závěr bych tě chtěl poprosit takový jako vizionářský výhled jako do budoucna, protože vnímáš nějak aktuální politickou situaci a jseš ochotnej a schopnej tak jako jenom tak jako střelit. Kdy budou volby další parlamentní? Kdo do té doby bude vládnout? Jasně, jasně. A jak ty volby dopadnou?
Mluvčí 0: To je dobrý, protože to pak jako mě dostanu, to pak se budu na sebe dívat za tu dobu a říkat, jak se se strašně mírá. No právě, já si na to vrknu. Sice to je hrozný boj a pnutí, ale myslím si, že nebo koalice, takhle, že to Babiš dovládne, to jsem si teda skoro jistý, protože aby to jako fakt jeho sestřílo, to by ho muselo opravdu zavřít, tam by muselo dojít jako podle mě něčemu, co ho vlastně takovým způsobem dehonestuje, že to prostě nemůže ustát jako včele toho státu a že on má jinak hroší kůže a dovládne to. Jenom, když tam budou nějaké změny, taková jedna varianta, kterou tak vidím 50 na 50, že prostě ti sociali to nějak nevydrží s nervama, prásknou dveřma a zemám si tam najmenuje svoje, nějaký takový ty svoje kámoše, ale druhá možnost je naopak, že se tam udrží. To tak pořád vidím jako skutečně půl na půl a ty příští volby, si myslím, že hodně pravděpodobná nebo nejpravděpodobnější je varianta určitýho toho střetopravého bloku a Pirátů jako dvou nejsilnějších stran, které jako společně těch 101, ale podle mě daleko I větší většinu dají v podstatě v podobě, v pohodě a že to Babiše odstaví a tím pádem navždy, protože já si myslím, že on jakmile se jednou dostane prostě z té vlády do opozice, takže ho to jako zničí, že odejde, že s tím praští a že ho navíc zahořou teda. Protože pak už tam nebude mít vlastně žádnou ochranu.
Mluvčí 1: Jasně, jasně. Tak já ti děkuju z takové vizionárského pohledu do budoucna.
Mluvčí 0: Já děkuju. Já bych měl nekončit vizionárství, že někoho zavřou.
Mluvčí 1: No právě to je takový hezký. Takže taková tečka pěkná. Nebudeme to hodnotit, ale vůbec by se mi to nevadilo. Každopádně díky moc, že jste přijel ještě do pozvání. Bylo to moc příjemné a vy jste se dozvěděli, myslím si, že ne úplně velký kulový pod Jirky Hlavenky.
Mluvčí 0: Děkuju.
                                                            
  

Všechna vyjádření Mgr. Jan Grolich (*1984)

Zdroj: Youtube
Detail politika: www.hlidacstatu.cz/osoba/jan-grolich-1

Originální příspěvek

---

Záznam v JSON

https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/vyjadreni-politiku/zaznamy/b4a5220278460cbb875a288646708d18 Popis API